Údaje označené v text jako [.] obsahují obchodní tajemství účastníka řízení. ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

Transkript

1 Údaje označené v text jako [.] obsahují obchodní tajemství účastníka řízení. *UOHSX00463L6* UOHSX00463L6 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ V Brně dne: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 25/04 zahájeném dne z vlastního podnětu dle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění platném a účinném k , ve spojení s 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném a účinném do , ve věci možného porušení 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném a účinném do , jehož účastníkem je společnost VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s., se sídlem Ostrava Kunčice, Vratimovská 142, IČ , jehož právním nástupcem je od společnost ArcelorMittal Ostrava a.s., se sídlem Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, IČ , právně zastoupená Mgr. Ing. Ludvíkem Juřičkou, advokátem, se sídlem Brno, Holandská 1, vydává toto r o z h o d n u t í : Ve správním řízení sp. zn. S 25/04 zahájeném dne , ve věci možného porušení 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném a účinném do , s účastníkem řízení, společností ArcelorMittal Ostrava a.s., se sídlem Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, IČ , nebylo prokázáno porušení zákazu stanoveného v 11 odst. 1 téhož zákona ze strany účastníka řízení.

2 I. Průběh správního řízení ODŮVODNĚNÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad ) zahájil dne z vlastního podnětu správní řízení s účastníkem řízení společností VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s., se sídlem Ostrava-Kunčice, Vratimovská 142, IČ (dále též VPO ) ve věci možného porušení 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění platném a účinném do (dále též zákon ). Možné porušení 11 odst. 1 zákona bylo spatřováno v tom, že v rámci vyjednávání o smluvních podmínkách dodávek tekutého surového ocelárenského železa Pig P2 (dále též tekuté surové železo nebo tekuté železo ) pro období roku 2004 společnost VPO v průběhu ledna a února 2004 bez objektivně ospravedlnitelného důvodu omezila, případně zastavila dodávky tekutého surového železa společnosti OSINEK, a.s., se sídlem Ostrava-Vítkovice, Ruská 56, č.p. 397, IČ (dále též OSINEK ). V rámci správního řízení Úřad přiznal společnosti OSINEK postavení účastníka řízení ve smyslu 21 odst. 1 věta druhá zákona. I.1. První rozhodnutí prvostupňového orgánu 2. Dne vydal Úřad rozhodnutí ve věci č.j. S 25/ /04-ORP, kterým bylo správní řízení podle ustanovení 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) zastaveno, neboť Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení VPO svého dominantního postavení ve smyslu 11 odst. 1 zákona nezneužil (dále jen první prvoinstanční rozhodnutí ). Proti tomuto rozhodnutí podal rozklad druhý účastník řízení, společnost OSINEK. I.2. První rozhodnutí druhostupňového orgánu 3. Rozhodnutím č.j. R 32/2004 ze dne předseda Úřadu rozklad podaný společností OSINEK zamítl pro nepřípustnost. V odůvodnění rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že Úřad pochybil, když přiznal společnosti OSINEK postavení účastníka řízení, aniž by OSINEK řádně požádal o přiznání postavení účastníka řízení v rámci již zahájeného správního řízení. Ačkoli ve správním řízení bylo s OSINKEM jednáno jako s účastníkem řízení, OSINEK nebyl osobou nadanou procesními právy, včetně práva podat rozklad proti výše uvedenému rozhodnutí Úřadu, a proto byl jeho rozklad podle ustanovení 60 správního řádu zamítnut pro nepřípustnost. 4. Současně předseda Úřadu přezkoumal první prvoinstanční rozhodnutí z hlediska zákonnosti a v mimo odvolacím řízení je pro závažnou procesní vadu spočívající v nesprávném vymezení okruhu účastníků řízení rozhodnutím č.j. R 32-A/2004-PřR ze dne zrušil a vrátil k novému projednání a rozhodnutí. I.3. Druhé rozhodnutí prvostupňového orgánu 5. Dne vydal Úřad rozhodnutí č.j. S 25/ /05-OHS, jímž správní řízení v souladu s 30 správního řádu, zastavil (dále též druhé prvoinstanční rozhodnutí ). Úřad v odůvodnění uvedeného rozhodnutí mj. konstatoval, že společnost VPO v určitých dnech měsíce ledna a února roku 2004 omezila dodávky tekutého surového železa společnosti OSINEK neproporcionálně oproti druhému odběrateli společnosti ISPAT NOVÁ HUŤ a.s. 2

3 (dále též INH ) 1. Omezení dodávek tekutého železa nebylo ospravedlnitelné pouze technickými obtížemi při provozu vysokých pecí, vyjma dne Úřad nicméně dospěl k závěru, že za situace, kdy se společnost VPO nacházela v negativní finanční situaci způsobené existencí dluhu jejího odběratele společnosti OSINEK a kdy omezení výroby společností VPO bylo krátkodobé, bylo možné neproporcionální omezení dodávek tekutého surového železa dodávaného společnosti OSINEK oproti společnosti INH ze strany společnosti VPO považovat za přiměřené k ochraně ekonomických zájmů společnosti VPO. Existenci vysokého a dlouhodobě se navyšujícího dluhu odběratele, který negativně ovlivňuje hospodářskou situaci dodavatele, tak Úřad považoval za objektivně ospravedlnitelný důvod pro rozdílné zacházení s odběrateli při objektivní nemožnosti uspokojit veškeré jejich objednávky v plném rozsahu, a to i přesto, že se jedná o odběratele dlouhodobé. 6. Pro konstatování existence dluhu společnosti OSINEK za dodávky tekutého surového železa společností VPO vyšel Úřad zejména z údajů poskytnutých účastníky řízení, a z toho, že jejich spor o výši ceny tekutého surového železa způsobil, že společnost OSINEK neplatila plnou výši ceny fakturované společností VPO, čímž v průběhu roku 2003 vznikla společnosti VPO pohledávka, jejíž výše dosahovala v únoru roku 2004 již cca [.] Kč. I.4. Druhé rozhodnutí druhostupňového orgánu 7. Proti druhému prvoinstančnímu rozhodnutí podala společnost OSINEK rozklad, v němž mj. namítala, že Úřad učinil nesprávné skutkové zjištění, když dospěl k závěru, že společnost OSINEK byla dlužníkem společnosti VPO z důvodu, že nehradila v roce 2003 a v měsících leden a únor roku 2004 požadovanou cenu, a tento svůj závěr nesprávně posoudil jako objektivně ospravedlnitelný důvod pro omezování dodávek tekutého surového železa pro společnost OSINEK. 8. V řízení o rozkladu společnosti OSINEK vydal předseda Úřadu rozhodnutí č.j. R 9/2005 ze dne , jímž podle 59 odst. 2 a 3 ve spojení s 61 odst správního řádu, druhé prvoinstanční rozhodnutí zrušil a věc vrátil orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem zrušení druhého prvoinstančního rozhodnutí bylo zejména to, že (i) nebyl zjištěn skutečný stav věci, (ii) nebyly dostatečně zohledněny úkony skupiny Mittal, 2 do níž společnost VPO náleží, a (iii) správní orgán prvního stupně nezajistil dodržení všech procesních práv společnosti OSINEK. I.5. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o přerušení řízení 9. Po vrácení věci správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí si Úřad vyžádal od společnosti VPO informace o případných soudních řízeních, která byla vedena v souvislosti se sporem mezi společnostmi VPO a OSINEK o cenu dodávek tekutého surového železa a o případný dluh společnosti OSINEK za tyto dodávky. Z předložených podkladů vyplynulo, že byly podány žaloby ve věci zaplacení dlužných částek. Dle rozsudku Krajského soudu v Ostravě 3, který v té době nebyl pravomocný, neboť proti němu jak OSINEK, tak ArcelorMittal Ostrava a.s. (dále jen AMO ), podaly odvolání, měla společnost OSINEK mj. 1 Společnost ISPAT NOVÁ HUŤ a.s., se sídlem Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, IČ , nyní podnikající pod obchodní firmou ArcelorMittal Ostrava a.s. 2 Společnost VPO byla v rozhodném období součástí širšího hospodářského celku skupiny, v jejímž čele stála společnost Ispat International N.V., později pod názvem Mittal Steel Holding N.V. 3 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 27 Cm 14/2004 ze dne

4 zaplatit společnosti AMO částku ve výši [.] Kč s příslušenstvím z důvodu vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého na základě přebírání dodávek tekutého surového železa ze strany OSINEK, ačkoli pro jejich dodání neexistoval právní podklad, tj. uzavřená platná smlouva. 10. Ve správním řízení bylo pro rozhodnutí ve věci podstatné rovněž zodpovězení otázky existence dluhu společnosti OSINEK za dodávky tekutého surového železa od společnosti VPO za období roku 2003 a ledna a února roku 2004 (kdy i OSINEK v rozkladu namítal, že nebyl dlužníkem VPO, neboť cena požadovaná VPO je nepřiměřená). Právě existenci dluhu považoval prvostupňový orgán za objektivně ospravedlnitelný důvod pro neproporcionální omezení dodávek tekutého surového železa v průběhu ledna a února roku 2004 společnosti OSINEK ze strany společnosti VPO. Deklarace případného zneužití dominantního postavení ze strany společnosti VPO byla tak přímo závislá na tom, zda existovaly objektivně ospravedlnitelné důvody pro jednání společnosti VPO, tzn. mimo jiné na tom, zda byla společnost OSINEK dlužníkem společnosti VPO za dodávky předmětného zboží. Jelikož otázka existence dluhu byla otázkou prejudiciální, na jejímž vyřešení mj. závisí rozhodnutí Úřadu ve věci, přerušil prvostupňový orgán ve smyslu 29 správního řádu rozhodnutím č.j. S 25A/ /2006/710 ze dne správní řízení na dobu do vydání pravomocného rozhodnutí soudu ve věci žalobního návrhu společnosti VPO proti žalovanému společnosti OSINEK a ve věci vzájemné žaloby společnosti OSINEK proti společnosti VPO. I.6. Řízení před soudem 11. Dne obdržel Úřad prostřednictvím společnosti AMO usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 7 Cmo 354/ ze dne , 4 kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 27 Cm 14/ ze dne (dále též rozsudek ) v jeho výrocích I., II., III., IV. a V. a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno. Rozsudek byl vydán ve věci žalobce společnosti AMO proti žalovanému společnosti OSINEK o zaplacení dlužné částky a o vzájemném návrhu žalovaného o zaplacení dlužné částky. Důvodem zastavení soudního řízení bylo zpětvzetí žaloby či vzájemné žaloby v celém rozsahu, a to všemi zúčastněnými stranami sporu. II. Průběh správního řízení po jeho přerušení 12. Dopisem Úřadu ze dne byla společnost AMO vyrozuměna o pokračování správního řízení č.j. S 25/04, aniž by byla prejudiciální otázka vyřešena pravomocným rozhodnutím soudu (srov. výše odst. 10 a 11); proto si o ní musel v dalším řízení učinit úsudek sám Úřad. 13. V průběhu správního řízení dále došlo k zániku společnosti OSINEK bez právního nástupce. Tato později pod obchodní firmou OSINEK, a.s. "v likvidaci", se sídlem Praha 8, Prvního pluku 206/7, byla ke dni vymazána z obchodního rejstříku; tím rovněž došlo k zániku účastenství společnosti OSINEK ve správním řízení. Jako právní důvod výmazu bylo uvedeno ukončení likvidace společnosti. Pokud Úřad v textu rozhodnutí označuje společnost OSINEK jako účastníka řízení, činí tak ve vztahu k období, kdy účastenství společnosti OSINEK trvalo, tj. do Úřad se rovněž obrátil na Krajský soud v Ostravě, neboť považoval za účelné seznámit se se závěry rozsudku, a to, i když rozsudek nenabyl právní moci. Úřad žádal zejména poskytnutí 4 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 7 Cmo 354/ ze dne nabylo právní moci dne

5 znaleckého posudku, jehož vypracování zadal Krajský soud v Ostravě pro účely posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti ceny tekutého surového železa stanovené společností VPO pro dodávku této komodity společnosti OSINEK. 15. Krajský soud v Ostravě poskytl Úřadu jak samotný rozsudek, tak znalecký posudek č. 7/9/2007 ze dne , včetně jeho dodatku č. 1 ze dne Dle odůvodnění rozsudku byl znalecký posudek zadán pro zjištění výše případného bezdůvodného obohacení. Úkolem znalce z oboru ekonomika, a to Vysoké školy ekonomické v Praze, fakulty národohospodářské, bylo stanovit peněžitou hodnotu odpovídající ceně obvyklé v regionu Severní Moravy a ve středoevropském regionu dodávek tekutého surového železa uskutečněných společností VPO pro společnost OSINEK v období od do Cena obvyklá měla být znalcem stanovena pro jednotlivé měsíce uvedeného období (dále též Znalecký posudek ) V souladu s 33 odst. 2 správního řádu bylo dne společnosti AMO umožněno seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k nim, jakož i ke způsobu jejich zjištění a navrhovat jejich doplnění. III. Charakteristika účastníků řízení a jejich změny 17. Společnost VPO byla zapsána dne do obchodního rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka Předmětem podnikání společnosti byla především výroba železa a feroslitin. Společnost VPO se zabývala výrobou tekutého surového železa a byla jediným dodavatelem tohoto produktu v oblasti Ostravska. V rozhodném období 6 vlastnila ve společnosti VPO podíl ve výši [.] % společnost INH. Menšinový obchodní podíl ve výši [.] % byl ve vlastnictví společnosti LNM Holdings N.V., se sídlem Penstraat 105, Curacao, Nizozemské Antily (dále též LNM ). Společnost LNM vlastnila v rozhodném období ve společnosti INH rozhodující podíl ve výši [.] %. Společnost VPO tak byla součástí téže korporátní skupiny jako společnost INH. 18. Ke dni zanikla společnost VPO, a to bez likvidace v důsledku sloučení s nástupnickou společností Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní podnikající pod obchodní firmou ArcelorMittal Ostrava a.s. - AMO). 19. Společnost OSINEK byla zapsána dne do obchodního rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka Společnost OSINEK byla založena Fondem národního majetku České republiky jako jediným zakladatelem a vlastníkem a s účinností od byla pověřena řízením peněžních toků spojených s provozními aktivitami společnosti VÍTKOVICE, a.s. 7 Na společnost OSINEK přešlo dne cca 98 % akcií společnosti VÍTKOVICE STEEL, a.s. (dále též Vítkovice ), 8 která vznikla dne jako dceřiná společnost společnosti VÍTKOVICE, a.s. Předmětem činnosti společnosti Vítkovice byla zejména hutní výroba tlustých plechů a profilů. Společnost OSINEK zajišťovala do pro společnost Vítkovice nákup vstupních surovin a prodej hotové produkce. V průběhu správního řízení došlo k zániku společnosti Osinek bez právního nástupce; po 5 Srov. str. č správního spisu sp. zn. S 25/04. 6 Za rozhodné období považuje Úřad období, ve kterém bylo posuzováno jednání společnosti VPO z hlediska dodržení pravidel hospodářské soutěže, tj. leden až únor roku Společnost VÍTKOVICE, a.s., se sídlem Ostrava-Vítkovice, Ruská 101, IČ Společnost VÍTKOVICE STEEL, a.s., se sídlem Ostrava - Hulváky, Štramberská č.p. 2871/47, IČ

6 ukončení likvidace ke dni byla vymazána z obchodního rejstříku (srov. výše odst. 13). 20. Smluvní vztahy mezi společnostmi VPO a OSINEK byly ovlivněny privatizační smlouvou uzavřenou mezi Fondem národního majetku České republiky (dále též FNM ) a společností LNM, na jejímž základě nabyla společnost LNM podíl ve společnosti INH. V této smlouvě se společnost LNM zavázala zajistit, aby společnost VPO bez zbytečného odkladu po převodu akcií společnosti INH ve prospěch [.]. K jejímu uzavření však v rozhodném období nedošlo. IV. Zjištěné skutečnosti IV.1. Obchodní vztahy společností VPO, INH, OSINEK a Vítkovice 21. Společnost VPO, jakožto výrobce tekutého surového železa, dodávala v rozhodném období tuto komoditu společnosti INH a do rovněž společnosti OSINEK. Společnost INH odebírala přibližně [.] objemu produkce společnosti VPO. Odběr společnosti OSINEK představoval [.] produkce společnosti VPO. Suroviny pro výrobu tekutého surového železa, zejména vysokopecní koks, železné a manganové rudy, ocelářská struska a energie, nakupovala společnost VPO výlučně od svého majoritního vlastníka, společnosti INH. 22. Situace, kdy společnost VPO jako výrobce tekutého surového železa dodávala toto zboží externím odběratelům, vznikla v důsledku restrukturalizace a privatizace hutních závodů v ostravském regionu, kdy došlo k ukončení vysokopecní výroby ve společnosti Vítkovice. Vzhledem k tomu, že tekuté surové železo není možné s přihlédnutím k jeho charakteristikám a vlastnostem odebírat z místa vzdáleného od hutního závodu (zejména vzhledem k jeho vysoké teplotě), neměli oba odběratelé, tj. společnost INH a OSINEK v rozhodném období možnost jeho odběru od jiného dodavatele než od společnosti VPO. Alternativa dodávek od jiného dodavatele by totiž byla spojena s vynaložením značných investičních nákladů a byla by uskutečnitelná až v dlouhém časovém horizontu (znamenala by i změnu technologie výroby a výrobního zařízení). 23. Dodávky tekutého surového železa společnosti VPO pro společnost OSINEK se v roce 2002 a 2003 uskutečňovaly na základě Dohody o koordinaci činností při plánování výroby, potřeby a distribuci surového železa (dále též Koordinační dohoda ) uzavřené mezi společnostmi VPO, INH, OSINEK a Vítkovice dne a dále pak především na základě Kupní smlouvy č. 002/2002 na dodávky tekutého ocelárenského surového železa (dále též Kupní smlouva ). 24. Kupní smlouva byla uzavřena dne mezi společnostmi OSINEK a VPO, a to pro období [.], přičemž její znění bylo revidováno třemi dodatky. Poslední změnou Kupní smlouvy provedenou Dodatkem č. 3 ze dne (dále též Dodatek č. 3 ) byla její platnost prodloužena až do doby uzavření Kupní smlouvy č. 2/2003 na dodávky tekutého surového železa, tzn. ukončení platnosti Kupní smlouvy nebylo stanoveno přesným datem, ale podmínkou uzavření nové smlouvy, která však nebyla v rozhodném období uzavřena. 25. [.] IV.2. Vyjednávání o mechanismu stanovení kupní ceny, platby za dodávky zboží 26. Úhrady dodávek tekutého surového železa probíhaly v roce 2002 a 2003 průběžně dle dodaného množství, přičemž dle Kupní smlouvy byla za tunu tekutého surového železa 6

7 společností VPO fakturována tzv. základní cena, jejíž konkrétní výše byla stanovena Kupní smlouvou pro daný rok, případně dodatkem pro příslušné období. Konečná kupní cena byla v roce 2002 stanovována za každé kalendářní čtvrtletí na základě skutečných nákladů na výrobu tekutého surového železa, se zahrnutím míry zisku odpovídající dohodnuté celkové výši zisku a byla kupujícímu dokladována výslednými kalkulacemi dle oborového kalkulačního vzorce. Na základě výsledné kupní ceny byl kupujícímu následně prodávajícím vystavován dobropis nebo vrubopis za dodávky tekutého surového železa uhrazené na základě fakturované základní ceny. 27. Dodatkem č. 3 došlo s účinností od k podstatné změně způsobu stanovení konečné kupní ceny za jednotku produkce. Tímto dodatkem bylo v Kupní smlouvě vypuštěno ustanovení, jímž byla stanovena maximální výše zisku společnosti VPO při dodávkách tekutého surového železa a ustanovení o předkládání čtvrtletních kalkulací výsledné kupní ceny. Na základě Kupní smlouvy ve znění Dodatku č. 3 vystavovala společnost VPO v roce 2003 dodatečné faktury na rozdíl mezi základní a konečnou kupní cenou tekutého surového železa dodaného společnosti OSINEK. Společnost OSINEK tyto dodatečné faktury odmítla uhradit s tím, že zvýšení konečné kupní ceny nad základní cenu nemělo dle jejího názoru opodstatnění v nárůstu korunových cen vstupních komodit pro výrobu tekutého surového železa. 28. V roce 2003 tak společnost OSINEK hradila společnosti VPO za dodávky tekutého železa pouze základní kupní cenu, která představovala v jednotlivých čtvrtletích cca [.] % konečné kupní ceny a odmítala hradit dodatečné faktury na úhradu rozdílu mezi základní a konečnou kupní cenou tekutého železa. Společnost OSINEK měla dle svých vyjádření za to, že nepřiměřené zvýšení kupní ceny bylo důsledkem zvýšených nákladů způsobených umělým zkreslováním cen vstupů společnosti VPO při nákupu surovin od jiných s ní majetkově propojených osob ze skupiny Mittal (dále jen skupina Mittal ), zejména pak od společnosti INH Dne společnost VPO předložila společnosti OSINEK návrh Kupní smlouvy č. 2/2003 na dodávky tekutého železa pro rok 2003, kdy způsob stanovení konečné kupní ceny byl shodný s principem obsaženým v Kupní smlouvě ve znění Dodatku č. 3. Společnost OSINEK odmítla tuto smlouvu v předloženém znění uzavřít, přičemž poukazovala na to, že její znění je pro ni nevýhodné a smlouva umožňuje průběžné jednostranné určování kupní ceny ze strany prodávajícího. Jednání o uzavření smlouvy byla z důvodu neshody obou stran přerušena. 30. Dne vyzvala společnost VPO společnost OSINEK k zaplacení neuhrazených splatných faktur s tím, že celková výše pohledávky společnosti VPO za společností OSINEK dosahovala více než [.] Kč. Společnost VPO rovněž uvedla, že s ohledem na blížící se konec roku 2003 byla připravena předložit návrh na uzavření smlouvy na dodávky tekutého železa pro období let Společnost VPO také sdělila, že v důsledku nepříznivé ekonomické situace způsobené neplacením faktur ze strany společnosti OSINEK může dojít k tomu, že společnost VPO bude v roce 2003 ztrátová, což by se pak dle sdělení společnosti VPO v případě pokračující tendence mohlo projevit i objektivní nemožností dodávat společnosti OSINEK tekuté surové železo v takovém objemu jako doposud Srov. str. č spisu sp. zn. P 414/ Srov. str. č. 401 spisu P 414/03. 7

8 31. V lednu roku 2004 vznikl mezi oběma účastníky řízení spor o existenci Kupní smlouvy na dodávky tekutého železa i pro rok Společnost VPO v této souvislosti uvedla, že platnost Kupní smlouvy dle jejího názoru zanikla k Společnost OSINEK se domnívala, že i po se na právní vztah mezi společnostmi VPO a OSINEK uplatní Kupní smlouva Dne zaslala společnost VPO dopis společnosti OSINEK 12, v jehož rámci předložila nový návrh smlouvy pro 1. čtvrtletí Pro případ neakceptace tohoto návrhu společnost VPO uvedla, že dodávky zboží budou probíhat bez určení kupní ceny a pokud nedojde k dohodě, bude cena určena soudem. Společnost VPO rovněž opětovně uvedla, že platnost Kupní smlouvy uplynula k a v případě, že by tomu tak nebylo, že od této smlouvy odstupuje. Společnost VPO zdůraznila nezbytnost dosažení dohody o ceně a o podmínkách za dodávky zboží. Současně si vyhradila právo v případě pokračující absence takové dohody omezit nebo zastavit dodávky zboží společnosti OSINEK. Takové řešení však společnost VPO pokládala za krajní, ale nevyhnutelné, pokud by vzniklý a stále se navyšující dluh společnosti OSINEK ve výši [.] Kč začal ohrožovat provozuschopnost společnosti VPO. Jelikož však požadavky stran na stanovení mechanismu kupní ceny byly vzájemně nepřijatelné, nedošlo mezi společnostmi VPO a OSINEK k uzavření dohody. 33. Od počátku roku 2004 společnost OSINEK odmítala hradit faktury vystavené společností VPO za dodávky tekutého surového železa, resp. hradila za dodávky cenu, která odpovídala horní hranici jejího odborného odhadu ceny 13. Společnost OSINEK tak od do hradila cca [.] % ceny fakturované ze strany společnosti VPO. Od společnost OSINEK akceptovala cenu požadovanou společností VPO a hradila již kupní cenu ve výši, která byla stanovena ve shodné výši rovněž pro společnost INH 14. IV.3. Omezení dodávek tekutého surového železa společnosti OSINEK 34. Společnost OSINEK informovala Úřad, že od jí společnost VPO bez objektivně ospravedlnitelných důvodů spočívajících v technologii výroby výrazně omezila dodávky tekutého železa, přičemž toto omezení nebylo společnosti OSINEK předem řádným způsobem oznámeno 15. Po urgenci společnosti OSINEK o vysvětlení trvajícího omezování dodávek tekutého železa společnost VPO obecně poukázala na poruchy a technické potíže, aniž by doložila proporcionalitu omezení dodávek pro oba odběratele, tj. společnosti INH a OSINEK. Společnost VPO ve svém jednání pokračovala, když omezila a dne zastavila dodávky tekutého železa společnosti OSINEK, ačkoli dodávky společnosti INH nadále 11 K tomu Úřad poukazuje na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2Cmo 84/2006 ze dne , v jehož odůvodnění se tento ztotožnil se závěrem vysloveným v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 27 Cm 14/2004 ze dne v tom, že ujednání o ceně Kupní smlouvy ve znění Dodatku č. 3 je neplatné a tudíž pro rok 2003 nebyla mezi stranami (pozn. Úřadu: společnostmi OSINEK a VPO) platně uzavřena kupní smlouva na dodávky tekutého surového železa. 12 Srov. str. č spisu P 414/ Srov. str. č a 742 spisu P 414/ Srov. str. č správního spisu S 25/ Srov. str. č spisu P 414/03. 8

9 probíhaly 16. K omezování dodávek docházelo i v dalších dnech měsíce únor roku 2004, přičemž k obnovení dodávek v celém rozsahu došlo až po Dne obdržela společnost OSINEK dopis společnosti VPO 17, kde tato konstatovala nedohodu ohledně ceny mezi oběma stranami a poukázala rovněž na skutečnost, že společnost OSINEK navrhovala cenu, která nepokrývala výrobní náklady společnosti VPO. Dále společnost VPO namítla nesplacený dluh společnosti OSINEK za dodávky zboží v roce 2003, který přesahoval [.] Kč bez úroků z prodlení, a jeho další prohlubování za situace, kdy společnost OSINEK byla ochotna platit pouze [.] % kupní ceny. Společnost VPO současně předložila návrh dohody 18, která upravovala podmínky dodávek zboží na první čtvrtletí roku 2004 s tím, že pokud k uzavření dohody ani po oboustranném vyjednávání nedojde do , zastaví společnost VPO dodávky tekutého surového železa, a to v důsledku ztrát jí způsobovaných společností OSINEK zapříčiněných nehrazením odpovídající ceny za dodávky zboží. Společnost OSINEK tento návrh smlouvy neakceptovala. Společnost VPO nakonec k zastavení dodávek tekutého železa k společnosti OSINEK nepřistoupila. IV.4. Důvody krácení objednávek 36. Společnost VPO uvedla, že k omezení výroby tekutého surového železa došlo z objektivních důvodů, jimiž byla série nepředvídatelných havárií v období od do (např. odstavení vysoké pece pro silný výron plynu, výpadek dodávky elektrické energie apod.). Následkem havárie značného rozsahu ze dne bylo nutno směřovat dodávky vyrobeného tekutého surového železa přednostně do společnosti INH, a to pro zajištění výroby koncových linek (válcoven), které spotřebovávají při výrobě vysokopecní plyn, který je prudce jedovatý a nelze ho vypouštět do ovzduší. Pokud by nebylo tekuté surové železo a následně ocel dodávány do válcoven, došlo by k jejich odstavení, v důsledku čehož by nemohl být spotřebováván vysokopecní plyn, který byl produkován ve vysokých pecích. Dle společnosti VPO nešlo dodávky společnostem OSINEK a INH omezit proporcionálně, neboť dodávky bylo nutno rozdělit tak, aby byl možný chod ostatních pecí. Proto bylo nutno dodávat procentuálně větší množství zboží společnosti INH. 37. V rámci dalších písemných vyjádření účastníků řízení, při ústních jednáních s účastníky řízení a prostřednictvím svědeckých výpovědí, byly Úřadu poskytnuty další informace a zdůvodnění neproporcionálního omezení dodávek společnosti OSINEK. Úřadem bylo mj. zjištěno, že společností VPO vyráběné speciální železo (resp. zvýšení jeho produkce v důsledku poruch na vysokých pecích) bylo ve dnech od do dodáváno společnosti INH, neboť společnost Vítkovice o takový produkt zájem neměla. Obdobně v prvních únorových dnech roku 2004 byla společnost VPO v důsledků havárií nucena ředit nekvalitní surové železo v pojízdných mísičích a toto železo s nižší kvalitou bylo nutno dodávat do společnosti INH, neboť společnost Vítkovice jej nebyla schopna zpracovat. Jako jeden z důvodů neproporcionálního krácení dodávek společnost VPO uváděla problémy s plynovou bilancí, které byly vyřešeny až Společnost VPO, i přes nastalé nepředvídatelné technické potíže s výrobou tekutého surového železa (srov. výše odst. 36 a 37), vyprodukovala v měsíci leden roku 2004 [.] t 16 Srov. str. č spisu P 414/ Srov. str. č spisu P 414/ Srov. str. č spisu P 414/03. 9

10 surového železa (tj. pouze o [.] % méně, než objednané množství) a v měsíci únor roku 2004 [.] t surového železa (tj. o [.] % méně, než objednané množství). Produkovala takové množství surového železa, které by bylo schopno uspokojit téměř zcela objednávky ze strany společností INH a OSINEK. IV.5. Stanovení relativní výše objednávky a běžné odchylky 39. Za účelem posouzení neproporcionálního krácení či omezení dodávek tekutého surového železa odběratelům společnosti VPO se prvoinstanční orgán zabýval stanovením relevantní výše objednávky, jejíž nesplnění by mohlo být považováno za omezení dodávek. V Kupní smlouvě byly dodávky tekutého surového železa nasmlouvány ve výši [.] t pro rok 2002, přičemž skutečně odebrané množství bylo ve výši [.] t, tj. v průměru [.] t denně. Společnost OSINEK se zároveň vyjádřila, že množství [.] t denně je technologickým minimem pro běh alespoň jednoho konvertoru a zaručuje plynulý běh výroby. 40. Úřad proto stanovil množství [.] t jako minimální objem dodávky, jejíž snížení (pokud nebylo společností OSINEK objednáno méně) by již mohlo představovat omezení dodávek. 41. Úřad dále zjišťoval běžnou odchylku u dodávek tekutého železa oproti objednanému množství, pokud nebyla zapříčiněna objektivními potížemi na straně dodavatele nebo odběratele. Určení maximální přípustné odchylky bylo nutné z toho důvodu, že odchylky dodaného a objednaného množství tekutého surového železa odběratelům se vzhledem k charakteru výroby běžně vyskytují, resp. vyskytovaly. 42. Společnost VPO sdělila, že za běžnou odchylku dodávek oproti objednávkám v jednom dni lze považovat množství cca [.] t, přičemž v případě technologických poruch až [.] t denně. 43. Z přehledu denních objednávek a dodávek tekutého železa společnosti OSINEK v roce 2003 bylo zjištěno, že při neexistenci důvodů nízkého objemu odběrů tekutého železa na straně společnosti OSINEK (např. nízké objednávky, neodebrání objednaného železa v důsledku potíží ve výrobě společnosti Vítkovice), byly dodávky společnosti OSINEK kráceny maximálně o cca [.] t. Tato jednodenní krácení byla zpravidla vyrovnána následující den vyšší dodávkou. K většímu krácení dodávek než [.] v průběhu roku 2003 nedošlo. 44. Vzhledem k tomu, že zjištěná maximální odchylka [.] t se blížila hodnotě uvedené společností VPO a možná denní odchylka by se měla blížit zjištěné denní odchylce, přihlédl Úřad k velikosti maximální denní odchylky uvedené účastníkem řízení společností VPO tedy [.] t. IV.6. Shrnutí získaných podkladů 45. V rámci šetření Úřad porovnával parametry dodávek tekutého surového železa dodávaného společností VPO společnostem INH a OSINEK, a to za období leden až únor roku 2004, kdy mělo docházet k neproporcionálnímu krácení dodávek tekutého surového železa odběratelům společnosti VPO, jakož i údaje o výrobě tekutého surového železa a objednávkách tohoto zboží společnostmi OSINEK a INH. 46. Úřad vycházel z toho, že poměr dodávek tekutého surového železa v jednotlivých jakostních třídách společnostem OSINEK a INH by měl odpovídat poměru objednávek obou odběratelů, a to zvláště s přihlédnutím k tomu, že společnost OSINEK objednávala v předmětných dnech množství [.] t, což je množství nižší, než denní průměrné množství [.] t odpovídající 10

11 průměrným denním dodávkám v roce 2002 a množství [.] t odpovídající průměrným denním dodávkám v roce Úřad se proto zaměřil na posouzení dodávek v těch dnech, kdy se dodané množství lišilo o více než [.] t a důvody krácení nebyly na straně odběratele 19. Z analýzy množství dodávek tekutého surového železa se zohledněním odchylky bylo zjištěno, že společnosti OSINEK bylo dne dodáno o [.] %, dne o [.] % a dne o [.] % méně tekutého surového železa, než by odpovídalo poměru objednávek společností INH a OSINEK. 48. Dne nebylo společnosti OSINEK dodáno žádné surové železo. Společnosti OSINEK bylo dále ve dnech dodáno o [.] %, [.] %, o [.] % a o [.] % méně tekutého surového železa, než by odpovídalo dodávce dle poměru objednávek společnostem INH a OSINEK vypočtené z celkového množství dodaného tekutého surového ocelárenského železa. 49. Z hlediska celkového měsíčního množství dodávek bylo společnosti OSINEK v lednu 2004 dodáno [.] t (tj. [.] % objednaného množství) a v únoru 2004 dodáno [.] t (tj. [.] % objednaného množství) tekutého surového železa. Toto množství odpovídalo intervalu měsíčních dodávek uskutečněných v roce 2003, které se pohybovaly v rozmezí [.] t do [.] t. V celoročním souhrnu bylo společnosti OSINEK v roce 2004 dodáno [.] t tekutého surového železa, přičemž byla splněna podmínka privatizační smlouvy mezi FNM a společností LNM, že roční objem dodávek tekutého surového železa společnosti Vítkovice nebude podstatně přesahovat objem dodávek realizovaný v roce 2002 (ten činil [.] t). 50. Ve shora uvedených dnech došlo dle názoru Úřadu k omezení dodávek tekutého surového železa oproti požadovanému množství společnosti OSINEK. V ostatních dnech dodávky tekutého surového železa ze strany VPO s menšími výkyvy odpovídaly denním objednávkám společnosti OSINEK. Pokud byly výkyvy dodávek oproti objednávkám vyšší, společnost VPO stále společnosti OSINEK dodávala minimálně cca [.] tun tekutého surového železa denně. V této souvislosti považuje Úřad za nutné uvést, že i přes omezení dodávek ve výše uvedených dnech, kdy nezřídka dodávky poklesly až na úroveň cca [.] % oproti objednanému množství ([.] t), a v jednom případě ( ) nebylo tekuté železo dodáno vůbec, se měsíční bilance dodávek pohybovala mezi 80 % a 90 % objednaného množství. Dodávky do společnosti INH přitom byly realizovány v množství přesahujícím [.] % objednávek (v několika případech přes [.] %), přičemž dne došlo k poklesu dodávek na cca [.] % objednaného množství. 51. Společnost VPO v měsících leden a únor roku 2004 dodala o [.] % a o [.] % méně tekutého surového železa než bylo společností OSINEK objednáno. Neproporcionální krácení dodávek tekutého surového železa v předmětných dnech měsíce leden a únor roku 2004 (srov. výše odst ) ale nemohlo dle názoru Úřadu ohrozit dlouhodobý výrobní plán společnosti Vítkovice, a to zejména z důvodu, že společnost VPO neproporcionálně krátila dodávky společnosti OSINEK pouze krátkodobě (pouze tři dny v měsíci leden a pět dnů v měsíci únor). Úřad dále uvádí, že dodávky tekutého surového železa společnosti OSINEK byly již od dodávány v obvyklých objemech, tj. přesahovaly [.] t denně. V této souvislosti 19 Úřad při výpočtech ve dnech, kdy došlo k poklesu dodávek o více než [.] t, srovnal objem dodaného množství tekutého surového železa s objemem odpovídajícím podmínkám stanoveným v Koordinační dohodě. 11

12 je třeba uvést, že v rozhodném období rovněž poptávka společnosti INH nebyla vždy uspokojena ze [.] % (srov. výše odst. 50). V. Relevantní trh 52. K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, bylo třeba vymezit relevantní trh, 20 na kterém se projevovaly účinky jednání společnosti VPO. Relevantní trh je vymezován z hlediska věcného a geografického, přičemž Úřad za výchozí produkt, jímž je společností VPO nabízené zboží, považoval tekuté surové železo. 53. Tekuté surové železo se vyrábí ve vysokých pecích redukcí železných rud pomocí vysokopecního koksu, struskotvorných látek a dalších přísad. Hutní výrobci a zpracovatelé si zajišťují tekuté surové železo pro vlastní potřebu zpravidla ve vlastním provozu. Tato praxe je dána samotným charakterem daného zboží, kdy z technického hlediska (otázky související s dopravou a bezpečností) není možné tekuté surové železo odebírat z místa vzdáleného od hutního závodu. 54. V případě dodávek tekutého surového železa společností VPO pro společnost INH a společnost OSINEK, respektive Vítkovice, se však na trhu České republiky jednalo o ojedinělý případ existence externího výrobce tekutého surového železa. 55. S ohledem na námitky společnosti VPO se Úřad zabýval možnou zastupitelností tekutého surového železa s tzv. kontislitky. Úřad přitom vzal v úvahu, že tekuté surové ocelárenské železo je vstupem pro výrobu kontislitků a kontislitek je výsledkem procesu zkujňování surového železa, na základě čehož má kvalitativně odlišné technické vlastnosti. Přestože jsou kontislitky použitelné pro výrobu některých finálních výrobků společnosti OSINEK, respektive společnosti Vítkovice, jsou zároveň jedním z produktů vyráběných z tekutého surového železa (jedná se o tzv. meziprodukt) 21. Dle vyjádření společnosti OSINEK by použití kontislitků místo tekutého surového železa znamenalo (i) ukončení produkce vlastních kontislitků, (ii) uzavření ocelárny a kontilií a (iii) zejména by tato náhrada představovala zvýšení ceny vstupů pro společnost Vítkovice o cca Kč na tunu železa 22. Dle vyjádření společnosti Třinecké železárny, a.s. 23 má kontislitek naprosto jiné vlastnosti než tekuté surové železo, neboť je výsledkem technologického procesu, který následuje po výrově surového železa; kontislitek je vlastně již ocel. 24 Z hlediska ceny, technických vlastností, technologického způsobu zpracování se nejedná o výrobky v plném rozsahu vzájemně zastupitelné. Úřad nadto uvádí, že dle rozhodovací praxe Evropské komise je trh dodávek surového železa samostatným relevantním trhem Vzhledem k výše uvedenému se Úřad v posuzovaném případě přiklonil k užšímu vymezení relevantního trhu, kdy po stránce věcné tento definoval jako trh dodávek tekutého surového železa. 20 Srov. 2 odst. 2 zákona. 21 K rozdílu mezi vstupní surovinou a následným produktem srov. např. rozhodnutí ESD ve věci Commercial Solvents v. Commision (1974) ECR Srov. str. č , spisu sp. zn. P 414/ Třinecké železárny, a.s., se sídlem Třinec-Staré Město, Průmyslová 1000, IČ Srov. str. 388 spisu P 414/ Srov. rozhodnutí Evropské komise č. COMP/M

13 57. Při vymezování geografického relevantního trhu Úřad vycházel z informací poskytnutých společností OSINEK 26 a ze skutečnosti, že tekuté surové železo není možné odebírat z místa vzdáleného od hutnického závodu, neboť tekuté železo by transportem zchladlo a nebylo by vhodné k dalšímu zpracování. Samotná doprava tekutého surového železa vzhledem k jeho vysoké teplotě není z technického hlediska snadno zvládnutelný úkol 27. Z uvedených důvodů, kdy jsou dodávky tekutého surového železa společnosti VPO uskutečnitelné pouze v bezprostředním okolí Ostravy (maximálně do vzdálenosti 20 km), vymezil Úřad relevantní trh po stránce geografické jako oblast Ostravska. 58. Dlužno dodat, že Úřad otázku detailního vymezení relevantního trhu ponechává otevřenou, a to s ohledem na skutečnost, že správní řízení bylo zastaveno proto, že jednání společnosti VPO ve sledovaném období neodpovídalo svým charakterem, a to v kontextu zohlednění všech okolností daného případu (zejména objektivní ospravedlnění mj. i z důvodu existence dluhu společnosti OSINEK; srov. dále odst ) jednání naplňující znaky skutkové podstaty deliktu zneužití dominantního postavení ze strany společnosti VPO. V.1. Postavení společnosti VPO na relevantním trhu 59. Při posuzování postavení společnosti VPO na relevantním trhu vzal Úřad v úvahu, že společnost VPO byla v rozhodném období jediným dodavatelem tekutého surového železa a měla pro ně jediného externího odběratele, a to společnost OSINEK resp. Vítkovice na území České republiky. Hutní podniky, které využívají k výrobě tekuté surové železo, jsou obvykle integrovanými podniky a zajišťují si jeho výrobu samy. Situace dodávek tekutého surového železa společností VPO do společnosti Osinek je tudíž nezvyklá. 28 Možnost společnosti OSINEK realizovat odběry poptávaného zboží u jiného výrobce této komodity nebyla uskutečnitelná bez vynaložení značných nákladů v dlouhém časovém horizontu (srov. výše odst. 22) Nejbližším dalším výrobcem tekutého surového železa je společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., od které v předmětných dnech nebylo možné tekuté surové železo odebírat zejména z technologických a logistických důvodů (vzdálenost větší než 20 km), přičemž veškeré vyrobené tekuté surové železo využije v rámci vlastní výroby. 61. Tržní síla společnosti VPO vyplynula rovněž z dalších faktorů, kdy zejména o finanční a hospodářské síle vypovídala mj. skutečnost, že společnost VPO byla součástí skupiny Mittal, která byla významným nadnárodním producentem hutních výrobků. Výroba tekutého surového železa se dále vyznačuje vysokými bariérami pro vstup nových soutěžitelů, které spočívají především ve vysokých nákladech na výrobní technologie s dlouhodobou návratností. 26 Dle analýzy společnosti OSINEK ve spolupráci se společností McKynsey lze tekuté surové železo dovážet z míst v okruhu maximálně do 20 km, a to zejména z důvodu (i) prodražení výroby tekutého surového železa, a (ii) značných investic vynaložených do přepravních prostředků. 27 Srov. str. č. 413, 478 spisu sp. zn. P 413/ Srov. str správního spisu sp. zn. S 25/ V případě teoretické úvahy odběru tekutého surového železa od jiného subjektu by bylo potřeba vynaložit další dodatečné náklady na modernizaci železniční tratě ve vztahu k používaným speciálním železničním vagónům určeným k přepravě tekutého surového železa. 13

14 62. Vzhledem k tomu, že společnost VPO je v oblasti Ostravska jediným externím dodavatelem tekutého surového železa, má Úřad za prokázané, že společnost VPO na trhu dodávek tekutého surového železa v oblasti Ostravska zaujímá dominantní postavení ve smyslu ustanovení 10 odst. 1 zákona. VI. Právní posouzení 63. Při právním posouzení věci Úřad vycházel z právní úpravy platné v době, kdy k předmětnému správnímu deliktu mělo dojít. Přitom respektoval právní názor předsedy Úřadu obsažený v jeho druhém rozhodnutí o rozkladu, jímž je vázán (srov. výše odst. 8). Úřad dále zohlednil ostatní námitky účastníků řízení v druhém rozhodnutí o rozkladu neřešené (srov. níže odst ). 64. K použité právní úpravě Úřad dále konstatuje, že dne nabyl účinnosti zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže (dále též zákon č. 340/2004 Sb. ). Podle čl. III odst. 1 přechodných ustanovení zákona č. 340/2004 Sb. se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních předpisů. Jde o určení právní úpravy, jež bude aplikována na procesní postup Úřadu při dokončení řízení; na hmotně právní posouzení zmíněné přechodné ustanovení aplikovat nelze. 30 Správní řízení sp. zn. S 25/04 bylo zahájeno dne , a ke dni nabytí účinnosti zákona č. 340/2004 Sb. nebylo pravomocně ukončeno; bude se tedy při jeho dokončení postupovat dle procesních ustanovení zákona č. 143/2001 Sb. ve znění do Z hlediska hmotněprávního se protiprávnost určitého jednání posuzuje podle doby jeho spáchání. Za dobu spáchání správního deliktu se pak považuje okamžik dokonání deliktu (teprve tehdy je uskutečněno jednání, jež je předmětem právního posouzení). Ve správním řízení sp. zn. S 25/04 bylo vytýkané jednání společnosti VPO ukončeno před nabytím účinnosti zákona č. 340/2004 Sb., tzn. Úřad i otázku hmotněprávní odpovědnosti posuzoval dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do Současně platí, že právní úprava platná v době spáchání deliktu se aplikuje, není-li pozdější právní úprava příznivější. Pokud by zákon č. 340/2004 Sb. či další novely přinášely při posuzování hmotněprávního porušení zákona pro společnost VPO příznivější úpravu, bylo by nezbytné tuto právní úpravu aplikovat na posuzované jednání ukončené před její účinností. 31 V daném případě tomu tak není, neboť jak zákon č. 340/2004 Sb., tak následné novely zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), nepřinesly pro soutěžitele shovívavější posuzování skutkové podstaty zneužití dominantního postavení, ani příznivější úpravu sankce za tento správní delikt. 66. Dne dále nabyl účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále je nový správní řád ), který zrušil zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších 30 Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 192/05 ze dne ve věci Telefónica O2, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 A 126/ ze dne Tamtéž. 14

15 předpisů. Ve svém 179 odst. 1 stanovil, že řízení, která nebyla pravomocně skončena před jeho účinností, se dokončí podle dosavadních předpisů. Protože v daném případě nebylo původní správní řízení pravomocně skončeno před (druhé rozhodnutí o rozkladu bylo vydáno viz výše odst. 8), je v rámci tohoto řízení Úřad povinen procesně postupovat podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění platném a účinném k Zákon v 11 odst. 1 stanoví, že zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Není tedy zakázána existence dominantního postavení soutěžitele jako takového, ale až jednání naplňující pojmové znaky skutkové podstaty zneužití tohoto postavení. Autonomie vůle soutěžitele nacházejícího se v dominantním postavení na relevantním trhu je do značné míry omezena v porovnání se soutěžiteli, kteří toto postavení na trhu nemají, a proto soutěžitel v dominantním postavení musí přizpůsobit své obchodní chování tak, aby svým jednáním nenarušil hospodářskou soutěž a nezpůsobil újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. 68. Ani od dominantního soutěžitele však nelze spravedlivě požadovat, aby dodával své zboží odběratelům za podmínek, které by na něj měly výrazně negativní dopady. Dominantní soutěžitel má možnost učinit odůvodněné kroky za účelem ochrany svých ekonomických zájmů; tato opatření k ochraně jeho oprávněných zájmů však musí být přiměřená ve vztahu k ohrožení nebo narušení hospodářské soutěže. Například v případě poklesu výroby by dominantní soutěžitel měl postupovat při krácení dodávek pro své odběratele nediskriminačně a proporcionálně, a to zejména tehdy, kdy jeho odběratelé si nemohou zajistit dodávky alternativně od jiných dodavatelů. Zároveň je však třeba konstatovat, že soutěžitelé v dominantním postavení mohou zvažovat určité rozdíly a zvláštnosti v situaci svých zákazníků. Přitom jakékoli odlišnosti v zacházení se zákazníky musí být objektivně podložené a jejich výběr nesmí mít diskriminační výsledek. 32 VI.1. Omezení dodávek tekutého surového železa společnosti OSINEK 69. Při posuzování jednání společnosti VPO Úřad vyšel ze skutečnosti, že společnost VPO disponuje dominantním postavením na příslušném relevantním trhu. Úřad vzal dále za prokázané, že ve dnech , , , , , , , došlo ze strany společnosti VPO k neproporciálnímu omezení dodávek tekutého surového železa společnosti OSINEK, resp. společnosti Vítkovice oproti společnosti INH. 70. Pokud jde o důvody, které vedly společnost VPO ve výše uvedených dnech měsíců leden a únor roku 2004 k omezení dodávek společnosti OSINEK, tj. technické obtíže a havárie vysokých pecí, Úřad zjistil, že ve dnech , , a skutečně k poruchám došlo. 71. Je však třeba uvést, že technické závady ve dnech (výpadek dodávky elektrické energie, čímž došlo ke snížení výkonu turbodmychadel a tím i k omezení kapacity 32 Srov. rozsudek Evropského soudního dvora C-62/86 ze dne ve věci AKZO Chemie BV v. Commission, [1991] ECR I-03359; rozsudek Soudu prvního stupně T-340/03 ze dne ve věci France Télécom SA v. Commission, [2007] ECR II-107; rozsudek Evropského soudního dvora T-229/94 ze dne ve věci Deutsche Bahn AG v Commission, [1997] ECR II-01689; rozhodnutí Komise IV/ a ze dne ve věci Eurofix-Bauco v. Hilti; OJ L 065,

16 výroby, spálení armatury na vysoké peci č. 4 a porucha turbodmychadla na vysoké peci č. 3) neměly dle zjištění Úřadu výrazný dopad na snížení obvyklého objemu výroby tekutého železa ve společnosti VPO. V těchto dnech bylo sice vyráběno speciální železo, které se řadí mezi slévárenská železa, bylo však také vyráběno tekuté železo splňující technické parametry, které však nebylo rozděleno proporcionálně dle poměru objednávek obou odběratelů. Vzhledem k celkovému dodanému množství tekutého železa bylo společnosti OSINEK dne dodáno o [.] %, dne o [.] % a dne o [.] % méně tekutého železa, než by odpovídalo dodávce dle poměru objednávek obou odběratelů. Technické obtíže na vysokých pecích (objem výroby v podstatě nevykazoval odchylku od obvyklé výroby tekutého železa) a výroba speciálního železa ve dnech tedy samy o sobě nemohou ospravedlnit dle názoru Úřadu neproporcionální omezení dodávek tekutého železa společnosti OSINEK ve zjištěném rozsahu. 72. Co se týče omezení dodávek tekutého železa společnosti OSINEK ze strany společnosti VPO v únoru roku 2004 ( , , , a ), kde byly jako hlavní důvod pro omezení dodávek opět předkládány technické obtíže a problémy na vysokých pecích (prasklina pláště vysoké pece č. 4 a silný výron vysokopecního plynu), Úřad konstatuje, že vzal v úvahu havárii na jedné z vysokých pecí společnosti VPO vyvolané požárem gumových gurt koksových dopravníků, k níž došlo dne , neboť dle zjištění Úřadu v důsledku této havárie byla ohrožena výroba tekutého surového železa na všech vysokých pecích. 73. Dne , kdy byl bezprostřední dopad této havárie nejzávažnější, má Úřad za to, že existovaly objektivně ospravedlnitelné důvody pro omezení dodávek tekutého železa společnosti OSINEK, a to i přesto, že společnosti OSINEK nebylo dodáno žádné zboží. Úřad přitom zohlednil zejména skutečnost, že bylo nutno operativně řešit závažnou havárii na jedné vysoké peci společnosti VPO, jejíž důsledky ohrožovaly i zásobování ostatních vysokých pecí. 74. Při posouzení omezování dodávek tekutého železa ve dnech , , a Úřad dospěl k závěru, že technické a provozní obtíže (srov. výše) vzniklé v důsledku havárie ze dne nebyly samy o sobě důvodem pro omezení dodávek tekutého železa společnosti OSINEK, neboť po zohlednění veškerých hledisek (např. nutnost míchání nekvalitního železa s kvalitním apod.) bylo společnosti OSINEK dodáno dne o cca [.] %, dne o cca [.] %, dne o cca [.] % a dne o cca [.] % méně tekutého železa, než by odpovídalo dodávce dle poměru objednávek obou odběratelů vypočtené z celkového množství dodaného tekutého surového železa v těchto dnech. 75. Při hodnocení jednání společnosti VPO Úřad přihlédl rovněž ke skutečnosti, že společnost VPO ve výše uvedených dnech měsíce leden a únor roku 2004 vzhledem ke vzniklým technickým problémům vyráběla cca o [.] % méně tekutého surového železa, než bylo společnostmi INH a OSINEK objednáno. 76. Pokud jde o nutnost udržet vyrovnanou plynovou bilanci v provozovnách společností VPO a INH, Úřad vzal tuto skutečnost v úvahu jako jeden z objektivně ospravedlnitelných důvodů pro omezení dodávek společnosti OSINEK. Protože však problémy s plynovou bilancí společnost VPO nedoložila přesnými podklady, přihlédl Úřad k odbornému stanovisku Prof. 16