TŘÍDA: PTÁCI Aves. Obecná charakteristika. Kůže. Peří. Kostra

Transkript

1 Obecná charakteristika TŘÍDA: PTÁCI Aves teplokrevná vývojová větev plazů podtřídy Archosauria nejvyšší intenzita metabolismu nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin) znaky společné s plazy: suchá kůže, jediná žláza kostrční, rohovitá kůže plazíího typu (na zobáku, na běháku), rozmnožování plazího typu (vejce), ledviny plazího typu, odpadní produkt kyselina močová znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata, regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu zvláštní znaky: tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány (přeměněny k různé funkci), koncový mozek dobře vyvinut (včetně bazálních ganglií instinkty), funkce mozečku let, dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry počet druhů: cca 8900 (2. nejpočetnější třída) velikost (extrémy): kolibřík kubánský 6 cm, 1,5 g; pštros dvouprstý 2 m, 100 kg; moa 3,6 m, 100 kg Kůže suchá, tenká, žádné kožní žlázy kromě kostrční rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech rohovité drápy na prstech rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny Peří po těle v pruzích pernice (hlavová, křídelní, hřbetní, ramenní, břišní, stehenní) holá místa (bez pernic) nažiny výměna peří pelichání a) prachové peří b) obrysové peří: letky, rýdovací peří, krycí peří krycí pero: osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky prachové pero: nikdy osten Kostra pevná, lehká, pneumatizovaná (dlouhé kosti) srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti lebka připojena jedním kloubem nekrčnímu obratli obratle: krční (10 26), hrudní (3 10), bederní + křížové (11 23) srůstají v kost křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5 8 volných, další srůstají v pygostyl) stydké kosti nejsou spojeny průchod vajec Ex 1/9

2 žebra: 3 9 párů, plochá dvoudílná mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem (crista sterni) přední končetina: lopatkové pásmo šavlovitá lopatka (scapula), kost krkavčí (procoracoid), kost klíční (calvicula, srostlé na distálním konci sáňky [furcula]); volná končetina kost ramenní (= kost pažní), kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti zápěstní, carpometacarpus (záprstí, srostlé ze záprstních a zápěstních kůstek), prst I. III. redukce, IV. V. vymizel zadní končetina : pánevní pásmo synsacrum (srostlé bederní, křížové a některé ocasní obratle) pevně srostlé s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (vejce), pygostyl; volná končetina kost stehenní, tibiotarsus (kost holenní + část kosti zánártní), kost lýtková redukována, tarsometatarsus (= běhák, srostlé zánártní a nártní kosti), prst I. obrácen vzad, V. prst vymizel rorýs syndaktylní noha srůst prstů Svalstvo dominují létací svaly, největší je prsní sval prsní sval (musculus pectoralis maior): úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka podklíčkový sval: úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu nahoru běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům některé svaly zadní končetiny (musculus flexor perforans) umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci) Nervová soustava rozvoj koncového mozku a mozečku k rozvoji koncového mozku došlo zvětšením bazálních ganglií (bohatý instinktivní život) v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového (to je ve středním mozku) mícha zasahuje až do posledního ocasního obratle zduření míchy mezi krční a hrudní oblastí (inervace létacích svalů) + v pánevní oblasti u ptáků, kteří běhají 12 párů mozkových nervů Smysly dominuje zrak a sluch další smyslová tělíska na/v zobáku, u báze krycích per, mezi svaly křídla chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě sluch: krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella, stavba vnitřního ucha podobná savčímu, rozsah slyšení Hz (nejvyšší citlivost 1 3 khz) zrak : oči málo pohyblivé, velké, jiný než kulovitý tvar, chráněny třemi víčky (mrkají dolním); silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá; na cévnatce pecten (výrůstek, funkce výživa sítnice, zaostřování); barevné vidění zornice: na dálku, na blízko Endokrinní systém silně rozvinut jako u savců hypofýza: vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec Ex 2/9

3 brzlík: krvetvorný orgán štítná žláza: růst, metabolismus, pelichání chování související s tahem nadledviny: kortikoidy, adrenalin pankreas: inzulín gonády: androgeny, estrogeny, převládá vždy jedna z obou skupin ( sekundární pohlavní znaky) Trávicí soustava zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytí rohovinou (ramfotéka), měkké ozobí jícen vytváří slepý vak vole (ingluvies) žaludek dělen minimálně na dva oddíly (svalnatý + žláznatý) tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka slinivka břišní, játra (žlučník chybí pštrosům, holubům, papouškům) Dýchací soustava nejvýkonnější ze všech obratlovců plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní nozdry, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, plicní sklípky vytvořeny nejsou v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasové ústrojí ptáků syrinx 5 párů vzdušných vaků (kyslík při nádechu i při výdechu): dýchání i při letu, nadlehčují tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na termoregulaci, slouží jako rezonátoru pro zesílení hlasu, zmenšují mezisvalové tření Cévní soustava srdeční komory zcela oddělené žádné míšení krve podobná stavba jako u savců (konvergentní vývoj) relativně největší srdce ze všech obratlovců vyvinut levý vrátnicový oběh největší krevní tlak (200 mm Hg), tepová frekvence (holub 22 tepů/min), teplota (40 C) hodnoty se mohou lišit v závislosti na stupni pohybové aktivity Urogenitální soustava párové ledviny v prohlubních synsacra močový měchýř většinou chybí moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu zplodina metabolismu kyselina močová vývody ústí do kloaky gonády malé, zvětšují se v době rozmnožování (až 360 ) penis (s výjimkou pštrosů a vrubozobých) chybí samice mají funkční většinou levý vaječník oplození vnitřní přitisknutím kloaky vývoj vejce vejcovod členěn do několika oddílů s různou funkcí: 1. nálevkovité ústí zachycuje zralá vajíčka 2. tuba sekrecí stěn se tvoří bílek Ex 3/9

4 3. isthmus vylučuje papírovou blánu 4. uterus tlustostěnná část, vylučuje řídký bílek, ten proniká papírovou blánou a napne ji, pak vápenné žlázy vyloučí vápennou hmotu, která ztuhne ve skořápku 5. vagina svalnatý orgán, vylučuje hlen, vypuzuje hotové vejce Rozmnožování ptáků (= hnízdění) alespoň jednou ročně, ale i vícekrát v Evropě květen červen u některých výrazný pohlavní dimorfismus (např. páv, bažant) příprava hnízda, svatební chování zabarvení vajec obvykle krycí, druhově specifické vysedávání (inkubace) od 11 dní do 12 týdnů dva typy mláďat: o nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi o nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání Etologie trvání svazku v průběhu hnízdění: o žádné páry, pouze kopulace kolibřík, rajka o páry na několik dní bahňáci, moudivláček o páry na několik týdnů/měsíců kachny o páry do vyvedení mláďat o páry na celý život o polygamie (jeden samec, více samic) o polyandrie (jedna samice, více samců) hnízdní teritoria a revíry: hlasové projevy, výhružné pohyby budování hnízda (oba partneři, jeden z nich staví + druhý materiál, hnízdo nestaví, ) hnízdní parazitizmus (např. kukačky) migralita: o ptáci stálí po celý rok v okolí hnízda o ptáci přelétaví mimo hnízdění km od hnízda, přelety nejsou nijak směrovány o ptáci stěhovaví dvakrát ročně přesné směrované přelety komunikace : optické signály (výrazové postoje a pohyby), akustické signály (varování, svolávání, krmení) Systém ptáků děleni na dvě podtřídy o podtřída: PRAPTÁCI (Saururae) vymřelí jediný druh Archaeopteryx lithographica (břidlice ze svrchní jury v Solenhofenu v Bavorsku, žil asi před 140 miliony lety araukáriových Ex 4/9

5 a cykasových lesích) vykazuje znaky plazí (pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rejdovacích per) i ptačí (pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíční kosti srostlé v sáňky, částečně pneumatizovaná kosti) o podtřída: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae) přední končetiny přestavěny v křídla (redukce II. a III. prstu, vždy bez drápů), neozubené rohovité čelisti, v páteři typické srůsty obratlů první se objevili ve svrchní křídě děleni do víceméně umělých nadřádů: nadřád: PRVOPTÁCI (Prothornites) vymřeli ve svrchní křídě ze severoamerických křídových usazenin známé dva druhy: Hesperornis a Ichthyornis nadřád: BĚŽCI (Peleognathae, syn. Ratitae) nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae) Nadřád: BĚŽCI (Peleognathae, syn. Ratitae) ztráta schopnosti létat zakrnělá křídla, (kromě tinam) chybí hřeben hrudní kosti, malá pneumatizace kostí mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi, přední končetiny zakrnělé o mláďata pečuje samec, výskyt jen na jižní polokouli pštros dvouprstý kivi jižní emu australský kazuár přilbový nandu pampový tinama chocholatá Nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae) neognátní stavba lebeční báze: zpravidla úzká dlouhá radličná kost, která nikdy nedosahuje ke kostem křídlatým odlišně tvarovaná pánev, samci nemívají penis o vejce pečují oba partneři nebo jen samice většina druhů známa od počátku třetihor Řád: Tučňáci (Sphenisciformes) specializace k plavání křídla změněná ve vesla kosti nejsou pneumatizovány nohy posunuty dozadu mezi prsty plovací blána pod kůží vrstva tuku, vnější nozdry uzavřeny velká kostrční žláza odráží se nohama, jede po břiše vajíčka pod kožním vakem tučňák patagonský, tučňák císařský, tučňák Humboldtův Ex 5/9

6 Řád: Potápky (Podicipediformes) přizpůsobení pro plavání a potápění velká kostrční žláza plovoucí hnízda, husté jemné opeření potápka roháč, potápka chocholatá Řád: Veslonozí (Pelecaiformes) velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama všechny prsty spojeny blánou loví ryby, kostrční žláza, silný jazyk pelikán bílý kormorán velký faeton červenonohý terej bílý fregatka páskovaná Řád: Brodiví (Ciconiformes) dlouhé nohy, krk, zobák hnízdní na stromech dorozumívání klapáním zobáku volavka popelavá čáp bílý, čáp černý marabu africký kvakoš noční bukač velký ibis posvátný Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes) dlouhý krk, vysoké nohy krátký zahnutý zobák s rohovitými lamelami ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím plameňák růžový plameňák Jamesův Řád: Vrubozobí (Anseriiformes) velcí ptáci s lamelami na okraji zobáku mezi předními prsty plovací blána potravu loví z vody dokonalý syrinx kosmopolitní kromě Antarktidy kachny existují plovavé a potápivé kachna divoká labuť velká, labuť černá, labuť zpěvná husa velká ( z ní evropské domácí husy) čírka modrá lžičák pestrý kajka obecná berneška velká Ex 6/9

7 Řád: Dravci (Falconiformes) různá velikost, hákovitě zahnutý zobák měkké ozobí, špičaté drápy na nohách (= spáry) velký svalnatý jazyk, dokonalé smysly (hlavně zrak) krmivá mláďata; kosmopolitní rozšíření jestřáb lesní káně lesní krahujec obecný moták pochop luňák hnědý orel skalní včelojed lesní poštolka obecná sokol stěhovavý kondor velký sup hnědý hadilov písař Řád: Hrabaví (Galliformes) krátký, špičatý zobák, velké vole, silný svalnatý žaludek krátká, zaoblená křídla; nekoupou se, ale popelí se přes den na zemi, nocují na stromech samci mají často ostruhu, častá polygamie tetřívek obecný tetřev hlušec jeřábek lesní bažant obecný křepelka polní perlička kropenatá koroptev polní páv korunkatý krocan divoký Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes) různorodá skupina, chybí vole hnízdí na zemi nebo v rákosí větší počet vajec, býložraví nebo všežraví drop velký slípka zelenonohá jeřáb popelavý lyska černá chřástal vodní Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes) různý vzhled, plovací nohy, dospělci v párech, vodní a pobřežní biotopy racek chechtavý papuchalk ploskozobý čejka chocholatá Ex 7/9

8 Řád: Měkkozobí (Columbiformes) střední velikost, dvoudílné vole pití sáním; kosmopolitní hrdlička zahradní stepokur kirgizský holub skalní Řád: Papoušci (Psittaciformes) velmi pohyblivá horní čelist nejvyvinutější koncový mozek šplhavé nohy, velké vole amazoňan kubánský kakadu žlutolící papoušek různobarevný andulka vlnkovaná papoušek šedý (žako) papoušek hyacintový Řád: Kukačky (Cuculiiformes) stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky (hnízdní parazitizmus) pohlavní dimorfismus kukačka obecná Řád: Sovy (Stringiformes) noční aktivita, oči směřují vpřed, hlavu otočí o 270 nohy s drápy, bohaté opeření, výkonný sluch a zrak nemají vole, tvoří vývržky (nestravitelné zbytky) hnízdní na stromech v dutinách masožravec zahnutý zobák sýček obecný sova pálená výr velký kulíšek nejmenší sýc rousný puštík obecný kalous ušatý Řád: Lelkové (Caprimulgiformes) noční aktivita, loví v letu měkké opeření, široká hlava, dlouhá křídla lelek lesní Řád: Svišťouni (Apodiformes) extrémní letoví specialisté (mohutná létací svalovina) nemohou chodit po zemi v letu loví potravu, dokonce i spí rorýs obecný kolibříci Ex 8/9

9 Řád: Srostloprstí (Coraciiformes) rozmanitý vzhled, pestré opeření, loví z číhané některé prsty srostlé, zvětšené zobáky ledňáček říční dudek chocholatý vlha pestrá mandelík hajní Řád: Šplhavci (Piciformes) stromoví, šplhavá noha (2 prsty vpřed, 2 prsty vzad) tuhé opeření, dlouhý jazyk; hnízdí v dutinách strakapoud velký datel černý žluna zelená krutihlav obecný tukan obecný medozvěstky Řád: Pěvci (Passeriformes) malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy rozmanitá potrava, všichni staví hnízdo hlavní znaky: šlachy na nohách, počet svalů v syrinxu v přehledu zástupců uvedeny pouze hlavní čeledi, rody jsou z nich jednoduše odvoditelné (případně využijte přehled na oddíl pěvci) skřivanovití konipasovití sýkorovití brhlíkovití pěnkavovití snovačovití žlučovití špalkovití krkavcovití ťuhýkovití vlaštovkovití hejskovití skorcovití střízlíkovití drozdovití strnadovití pěnicovití a mnozí další Neprošlo jazykovou úpravou. Machy, 23. září 2007 Ex 9/9