Kristýnka 14 - Víkendový výlet
|
|
- Jozef Jindřich Král
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Kristýnka 14 - Víkendový výlet Trysky Po posledním zážitku s Týnkou jsem přemýšlel, jak jí to vrátit. To, jak si mě naposledy vychutnala, nemohlo zůstat bez odplaty. Věděl jsem, že přes týden na sebe mít čas nebudeme, protože ona měla mít odpolední. Začalo to jednou takovou nevinnou esemeskou, kterou mi poslala. Jezdíš na kole? Samozřejmě, že jako správný chlap se přece od ní nenechám zahanbit. Jezdím. Proč se ptáš? Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. A máš něco v plánu na víkend? Pokud vím, tak mám o víkendu volno. Tak v tom případě si na víkend nic neplánuj a v pátek ve čtyři tě čekám na nádraží i s kolem. Návrat bude v neděli večer, tak s tím počítej. Rozkaz, odepsal jsem, protože na to se nedalo nic jiného říct. Neustále jsem přemýšlel, co na mě zase chystá. Bylo úterý odpoledne a já měl tak vlastně jen dva dny dát kolo do pořádku. Navíc, už rok jsem na něm neseděl. Ze sklepa jsem vyndal kolo a začal ho kontrolovat. Všechno namazat, zkontrolovat brzdy a pláště, nachystat rezervní duše a nářadí. Skončil jsem v devět večer. Zbývalo mi ještě uklidit kolo, nářadí, vysprchovat se a zalézt do postele. Druhý den, když jsem se vrátil z práce domů, jsem rovnou nasedl na kolo a vyrazil na menší projížďku. Netušil jsem, co mě o víkendu čeká, tak jsem se chtěl alespoň trošku připravit. Vypadalo by hodně špatně, kdybych v pátek měl sednout na kolo a neujel bych ani pár metrů. Bylo mi jasné, že to za dva dny nezachráním, ale snad se alespoň neznemožním. Ještě ve čtvrtek večer jsem si od kamaráda půjčil tašky na kolo, abych nemusel všechno mít v batohu. Nadešel pátek, den našeho výletu. Ráno jsem popadl batoh, tašky na kolo, vyndal kolo ze sklepa a vyrazil na nádraží. V práci jsem to nějak přestál, ale za moc to nestálo, spousta nudné práce. Přesto, že jsem se celou dobu snažil z Kristýnky vytáhnout, kam pojedeme, nic mi neřekla. Naštěstí už byl čas zamířit na nádraží. Sedl jsem na kolo a vyrazil. Na nádraží jsem přemýšlel, co dál. Netušil jsem, kam si koupit lístek. Chvíli jsem tam jen tak postával. Pak jsem vytáhl z kapsy telefon, abych napsal Kristýnce. Zjistil jsem, že už od ní mám zprávu, ani jsem nezaregistroval, že mi napsala, vůbec jsem to neslyšel. Až přijdeš na nádraží, tak jdi rovnou na třetí nástupiště, tam najdi vagón s oddílem pro kola a rovnou nastup. Sejdeme se tam. Nemusíš se bát, lístek pro tebe mám. A poslední věc, nekoukej prosím na to, kam ten vlak jede. Už jsem na nádraží a mířím k vlaku. Doufám, že brzy dorazíš, odepsal jsem. Odpověď přišla téměř okamžitě: To je fajn. Já jsem zrovna chtěla nastoupit. Počkám na tebe. Vynesl jsem kolo na nástupiště a tam už na mě Kristýnka mávala. Zamířil jsem rovnou k ní. Ahoj, pozdravil jsem ji. Ahoj, odpověděla, objala mě a políbila. Pomůžeš mi s tím kolem? ptala se. Jasně, odvětil jsem a naložil obě kola do vlaku a společně jsme se usadili na sedačku. Tak kam jedeme? vyzvídal jsem. Uvidíš, už se brzy dočkáš.
3 Cestou jsme si povídali o všem možném a čas příjemně ubíhal. Najednou se zvedla a povídá: Už je čas, vystupujem. Trochu zmateně jsem se na ní podíval a vyrazil za ní. Vlak zastavil, já vyndal kola a společně jsme vyšli před nádraží. Otočil jsem se na ní a zeptal se: Kam dál? Uvidíš, nasedni a pojeď za mnou. Neodporoval jsem a vyrazil za ní. Myslel jsem, že jedem jen kousek, ale po pár kilometrech mi začalo být jasné, že to asi nebude jen kousek. Jak daleko jedem? Neboj, není to daleko. Vždyť jsi říkal, že na kole jezdíš. To jo, to jezdím. Obvykle tak 20 až 30 kilometrů, ale převážně po rovině. Jen letos jsem na kole ještě neseděl. Aha, tak to jo. No do místa určení nám zbývá, tak 15 kilometrů. To je v pohodě, když to nebude do kopce. Neboj, dneska ne. Tak se mě drž, zakončila debatu a šlápla do pedálů. Musel jsem přidat, abych jí stačil, ale stálo to za to. Sledovat tu její vyšpulenou prdelku a pravidelný pohyb štíhlých nohou. Už mi bylo jasné, kde vzala tu vysportovanou postavičku. S pohledem na ten pevný zadeček ubíhaly zbývající kilometry rychleji. Dorazili jsme k takovému malému penzionu. Sesedat, už jsme tady, zavelela Kristýnka. Rozkaz, zastavil jsem a s úlevou sesedl z kola. Zatím, co jsem ukládal kola, byla už na recepci, aby nás ubytovala. Po chvíli přišla, aby mi pomohla s věcmi. Nahoru do patra do pokoje, šla přede mnou. Netuším, jak to dělala ani, jestli to dělala schválně, ale to svůdné pohupování boků bylo vzrušující. Ač jsem byl vysílený a unavený, stál jsem v pozoru. Otevřela dveře a vešli jsme do pokoje. Složil jsem tašky do skříně a zálibně se zahleděl na postel. Tak na to ani nemysli, se smíchem se mi ozvalo za zády. Jak můžeš vědět, na co myslím? No, už tě trochu znám. A navíc ten tvůj pohled je výmluvný, ostatně nejen ten pohled. Aha, to zase vypadá na tu ženskou intuici, viď. Přesně tak. Takže na postel teď zapomeň, nejdřív sprcha a pak nás čeká večeře. To nezní špatně. Než jsem se stihl zeptat, kdo jde první do sprchy, zmizela v koupelně. Hmm, asi nemá cenu se ptát, kdo půjde první, řekl jsem si pro sebe. Ponořil jsem se do skříně a chystal si věci na večer. Usadil jsem se na posteli, když v tom sprcha utichla. Otočil jsem se směrem ke koupelně a pohledem hypnotizoval dveře. Ještě chvíli se nic nedělo. Pak se otevřely dveře. Na zárubni dveří se objevily prstíky. Za prstíky se začala ukazovat odhalená nožka. Od prstů, přes lýtko a koleno až do půlky stehna. Zpozoroval jsem stékající kapku. Zanechávala za sebou vlhkou cestičku. Najednou mi vyschlo v ústech. Z koupelny vyšla Kristýnka zahalená jen do ručníků. Jeden obtočený kolem těla, v druhém měla zamotané vlasy. Šla směrem k posteli. Ručník omotaný kolem těla jí začal slézat. Čekal jsem, jestli ho nechá spadnout. Místo toho, ho povytáhla zpět nahoru a pevněji přitáhla. To způsobilo odhalení kousku její rozkošné prdelky. Lačně jsem ji pozoroval, když se skláněla nad svou tašku, aby si vylovila něco na sebe. Nekoukej na mě tak a mazej do sprchy. Ač nerad, poslechl jsem a vyrazil do koupelny. Teplá voda odplavovala z mého těla nejen pot a špínu z cesty, ale i únavu. Bylo to příjemné. Po patnácti minutách jsem konečně vylezl z koupelny. Napodobil jsem ji v tom, že jsem měl na sobě také jen ručník. Rovnou jsem zamířil k připravenému oblečení.
4 Tak jak se ti líbím? ozvalo se z postele, na kterou jsem se před tím ani nepodíval. Už, už jsem měl na jazyku automatickou odpověď, když v tom jsem se otočil. Očekával jsem, že bude mít na sobě nějaké šaty, že bude připravená na slibovanou večeři. Místo toho měla na sobě lehkou průsvitnou košilku. Nebyl jsem schopen slova. Tak co? Nechceš si jít lehnout ke mně? lákala mě k sobě. Nabídce se nedalo odolat. Udělal jsem tři kroky a už jsem si lehal k ní na postel. Ještě nám tady něco překáží, řekla a rukou už rozmotávala ručník kolem mého těla. Než jsem se nadál, rukou zpracovávala můj penis. Chtěl jsem se zapojit alespoň rukou. Ale ani to mi nebylo dovoleno. Něžně odsunula mou ruku a zavrtěla hlavou. Nechal jsem to tedy být a užíval si její péči. Přisunula se ke mně blíž. Přehodila svou nožku přes mou, cítil jsem na stehně její vlhkou rozpálenou kundičku. Sáhla za sebe, vylovila kondom, rozbalila ho a nasadila mi ho. Ještě se kousek posunula tak, až nade mnou klečela a její prcinka se dotýkala špičky mého kopí. Pomalu dosedala a já se nořil do hlubin jejího těla. Sklonila se, políbila mě a chytla za hlavou mé ruce. Cítil jsem na hrudi její ňadra, její ztuhlé bradavky, mě přes tenkou látku košilku příjemně tlačily. Zvolna se na mě pohybovala. Oddávali jsme se láskyplnému milování. Byl to stav, kdy jsme se plně oddali tomu druhému. Záleželo nám na uspokojení toho druhého více než na vlastním. Její mušlička mi vycházela vstříc rychleji a rychleji. Něžné a pomalé milování získávalo na vášnivosti. Nejen vzdechy, ale i vůně našich pohlaví a zpocených těl naplnily pokoj. Beze slova jsme se oddávali našim hrátkám. Oba jsme se blížili k vrcholu. Ještě jeden, dva pohyby a pak naposledy dosedla. Zaklonila hlavu a z úst jí vyšel dlouhý vzdech. Její prožitek dovedl na vrchol i mne. Kristýnka se sklonila a položila se na mě. S hlavou na mém rameni téměř usínala. Pohladil jsem ji po tváři a políbil ji. Počkej, měla by ses zvednout A proč? ptala se. Mohla by se stát nehoda. A to by ti tolik vadilo? zkoušela to na mě. Se zavřenýma očima jsem o tom mlčky přemýšlel. Tak co? Vadilo by to? dožadovala se odpovědi. Já vlastně ani nevím, řekl jsem po pravdě, Kdyby se to stalo, tak se to stane. Rozhodně to nebude žádná tragédie. To sice není odpověď, kterou bych ráda slyšela, ale i tak dobrá, usmála se a začala se zvedat. Sáhl jsem mezi naše těla a přidržel použitý kondom, aby nedopatřením nesklouzl. Když se zvedla, dali jsme se oba do pořádku, oblékli se a vyrazili na večeři. Seděli jsme se u večeře, popíjeli víno a povídali si. Já z ní celou dobu nemohl spustit oči. Týnka si totiž na sebe vzala přiléhavé tričko a krátkou sukni. Jestli měla kalhotky, jsem nezjišťoval, stačilo, že šla bez podprsenky. Pod tričkem se jí zřetelně rýsovaly bradavky, a když jsem se pozorně zadíval, rozeznal jsem i dvorce. Celou dobu až k dezertu jsem sbíral odvahu se jí zeptat na to, na co jsme narazili v posteli. Můžu se tě na něco zeptat? začal jsem opatrně. Můžeš. Je na tobě vidět, že ti celý večer něco vrtá hlavou. Když já nevím, jak s tím začít. Tak se neboj a ptej se. Fajn. Stejně by na to jednou došlo a vzhledem k tomu, jak se chováme, bude dobré to probrat, řekl jsem a nadechl se k pokračování, Jestlis to myslela vážně, že bys chtěla se mnou děti. Myslela. Ty seš si nějak jistá. Tohle tvrdit po měsíci chození je dost odvážné, vždyť mě skoro vůbec neznáš. Odvážné možná, ale já jsem si jistá. To, jak ses zachoval na prvním rande, které jsem zkazila, mi řeklo vše.
5 A co když to bylo jen kvůli sexu? Dlouze a zkoumavě se mi zadívala do očí. Ten pohled jsem cítil až v žaludku. Pomalu jsem se v tom pohledu ztrácel, ale neuhnul jsem. Nebylo, řekla rozhodně. Na to se nedalo nic říct. A ty bys děti se mnou nechtěl? pokračoval v tématu. Chvíli jsem přemýšlel, jak vhodně zformulovat odpověď. Když jsem se neměl k odpovědi, trochu se ke mně naklonila a maličko vypnula hrudník. V tu chvíli bych jí odsouhlasil úplně všechno. Kdybych měl mít teď s někým děti, tak jedinou vhodnou kandidátkou bys byla ty. Jen mi připadá, že po měsíci je to hodně brzy. Tak to mě těší. Dojedli jsme a dopili a vyrazili zpátky na pokoj. Sotva za námi zaklaply dveře, vjela mi oběma rukama do vlasů, přitáhla si mou hlavu a přisála se na mé rty. Zvedla jednu nožku a obtočila mi ji kolem boků. Aby neupadla, musel jsem ji přidržovat za zadeček. Sukně se jí vyhrnula nahoru, kalhotky samozřejmě neměla. Chci se s tebou pomilovat, šeptala mi do ucha mezi polibky. Taky tě moc chci, oplácel jsem jí veškerou něhu. Rukama jsem ji hladil po zádech a vyhrnoval ji tričko. Jen zvedla ruce, abych jí ho přetáhl přes hlavu. Rozepnout sukni pak bylo dílem okamžiku. Ani na mě nevydrželo oblečení o moc déle. S knoflíky na košili se nezdržovala, prostě jen zabrala a košile letěla k zemi, ani jeden knoflík neutrhla. V rychlosti ze mne stáhla i ten zbytek a znovu se ke mně přitiskla. Tentokrát už to bylo tělo na tělo. Chtěl ji nasměrovat k posteli. Ne, já to chci tady a teď, a začala rukou zpracovávat můj tvrdý nástroj. Ale, chtěl jsem protestovat. Pšššš, dala mi prst na ústa, já vím, já to chci takhle, bez ochrany. Vážně? ujišťoval jsem se. Vážně, přikývla, věřím, že se ovládneš a včas ho vyndáš. To už měla opět ruce kolem mého krku a nohama obtáčela mé boky. Přidržoval jsem ji za zadeček a opíral ji o zeď. Když ucítila špičku mého kopí na své zmáčené pochvičce, zabrala nohama. Vklouzl jsem do ní až po kořen. V očích se jí zračila rozkoš z toho nenadálého vyplnění. Snažil jsem se ji pomalu protahovat, moc to nešlo a navíc to bylo i celkem nepohodlné. Kristýnka se mě držela jako klíště, tak nebyl problém, abych ji odnesl na postel. Jakmile ucítila, že leží na posteli, uvolnila se a sevření povolilo. Měl jsem volné pole působnosti. Změnil jsem pozici. Klečel jsem u ní, zatím co si tiskla pokrčené nohy k tělu. Položil jsem jí ruce na stehna a přiměl ji pořádně roztáhnout nohy. Její prcinka se objevila v celé své kráse. Nádherně lesklá její šťávičkou. Pravidelnými tahy jsem plenil její lůno. S každým přírazem hlasitě hekla. Zrychloval jsem. Jednotlivé vzdechy se slily dohromady. Hekala a sténala. Já jsem zatínal zuby, ve snaze oddálit své vyvrcholení. Kam to chceš? zeptal jsem, když se mi to blížilo, nepřestával jsem však přirážet. Nejradši aahhh bych to oohhh dovnitř aaahhh, snažila se mi mezi vzdechy odpovědět. To jako vážně? ujišťoval jsem se. Jen přikývla a pak pokračovala: Ale na aaahhh bříško ohhh to bude V tom jsem z ní vyklouzl. Bylo to v poslední chvíli. Prvním výstřikem jsem trefil klitoris. Byla to pro ni asi poslední kapka do poháru vzrušení, protože v tom se začala zmítat v orgasmu. Zbytek spermatu jí pokrýval bříško a v pupíku jí tvořil malé bílé jezírko. Padl jsem na postel vedle ní, vysílený a vyšťavený. Jen jsem na ni koukal. Prstem stírala mou tekutinu, která jí stékala po lapličkách. Ještě jsem zaslechl, jak řekla: To bylo úžasné. Mnohem lepší než s kondomem, už abychom to takhle
6 mohli dělat bez rizika. Pak se ke mně celá ulepená přitulila a já usnul. Ranní probuzení bylo zvláštní. Zdál se mi totiž erotický sen. Seděl jsem v pokoji na židli, hrála hudba a přede mnou se tančila holka. Její smyslné pohyby byly vzrušující. Můj penis se probouzel k životu. Dívka se ke mně přiblížila. Vrtěla se nade mnou, zadečkem kroužila v mém klíně a přitom postupně odhazovala oblečení. Nakonec byla úplně nahá, rukama bloudila po svém těle a dávala mi nakouknout i do svých nejintimnějších míst. V tom jsem byl nahý i já. Ona si na mne sedla. Vlnila se do rytmu hudby. Bylo to jako doopravdy. Cítil jsem její vůni, vlhkost jejího klína, slyšel jsem její vzdychání. Blížil jsem se k vrcholu, když jsem ucítil, jak se mi její nehty zarývají do hrudníku. Ta trocha bolesti mě probudila. Otevřel jsem oči a spatřil nad sebou Kristýnku. Nebyl to tak docela sen, Kristýnka na mě seděla a lehce se pohupovala s rukama zapřenýma v místech, kde jsem cítil bolest. Pevně semknuté rty prozrazovaly snahu o umlčení vzdechů. Tempo se trochu zrychlilo. Už se to nedalo zadržet. Uvolnil jsem se a nechal tomu volný průběh. Životodárná tekutina opouštěla mé tělo v několika mocných dávkách a plnila kondom, o kterém jsem až dosud neměl téměř ani tušení. Týnce už také mnoho nezbývalo, stačilo jen několik pohybů na mém uvadajícím bojovníkovi a prožila své tiché ranní vyvrcholení. Uspokojená si lehla vedle mě. Víš, že by se tohle dalo považovat za znásilnění? ptal jsem se jí. A co? Nevypadals, že by se ti to nelíbilo nebo, že by ses nějak bránil. To ne, připustil jsem, já proti takovému znásilňování od tebe nic nemám. Tak vidíš, tak si nestěžuj. Já si nestěžuju, já se jen zeptal. No dobrá. Vždyť mi to můžeš někdy oplatit. Taková výzva se nedala odmítnout. Jen to dořekla, už jsem v hlavě pomalu spřádal plány. Tak vstávej, čeká nás snídaně. No dobře, už se zvedám. Dali jsme se do pořádku a sešli dolů na snídani. Po snídani jsme sedli na kola a vyrazili poznávat místní krásy. Mě samozřejmě spíš zajímaly krásy, které se vyskytovaly přímo přede mnou. Kristýnka naplánovala na dnešek návštěvu dvou okolních památek, jeden hrad a jeden zámek. Unavující vyjížďka za kulturou byla přerušována občasnými zastávkami na občerstvení. Díky tempu, které Týnka udržovala celý den, jsem se po návratu zvládl sotva vysprchovat a dobelhat se na večeři. Po večeři jsem jen padl nahý do postele a bez jakýchkoli myšlenek na sex. I přesto, že se celý den přede mnou nakrucoval ten sexy zadeček. Kristýnka na tom byla sice o trochu lépe, ale ne o moc. S úlevou padla na postel vedle mě. A i ona byla líná si na sebe něco vzít. Jak jsme padli na postel, tak jsme usnuli. Kolem jedné hodiny v noci jsem se vzbudil, musel jsem na záchod. Když jsem se vracel zpět do postele, svítil na spící Kristýnku měsíc. Ňadra se jí pravidelně zvedala v rytmu dechu. Měsíc svítil skrz okno a žaluzie tak příhodně, že proužek světla šel přes bradavky a přes klín. Stál jsem mezi dveřmi do pokoje a pozoroval ji. To, co jsem viděl, způsobilo pozdvižení v intimní oblasti. Hlavou mi proběhlo ranní probuzení a jen jsem litoval, že má nožky u sebe a je částečně obtočená kolem deky. Ještě chvilku jsem ji pozoroval. Nakonec jsem si šel k ní přeci jen lehnout. Opatrně jsem se uložil, abych jí náhodou nevzbudil. Abych neusínal s trčícím stožárem mezi nohama, rozhodl jsem se, že si od toho odpomůžu. Pomalu jsem se pustil do úlevné a uspokojivé činnosti. Po pár tazích jsem zaregistroval, že se Kristýnka vedle mne pohnula. No co, přece si to nebudu dělat sám, když mám vedle sebe takovou milenku. Otočil jsem se na čelem k ní. Lehce jsem zafoukal na odhalené bradavky. Reakce se dostavila během okamžiku, krásně ztuhly a vztyčily se. Sklonil jsem se k nim a střídavě jsem je bral
7 mezi rty a kroužil po nich jazýčkem. Snažil jsem se ji neprobudit. Moje snaha brzy přinesla své ovoce. Kristýnin dech se zrychloval, i nožky bezděčně rozhodila. Stále spala. Prstem jsem se dotkl lapliček. Opatrně jsem prozkoumával její štěrbinku. Ta už ronila slzičky rozkoše. Přesunul jsem se mezi její nožky. Nechtělo se mi hledat nikde kondomy, tak jsem se rozhodl vzít to zase naostro. Žaludem jsem projížděl mezi závojíčky, až byl celý vlhký. Našel jsem otvůrek do jejího těla a zlehka do ní vstoupil. Zvolna jsem jí protahoval, až ze spánku vzdychala. Snažil jsem se, abych ji nevzbudil, ale bylo to pro mě čím dál tím těžší. Zásun za zásunem nade mnou získávaly moc pudy. Přestával jsem ovládat. Ruce, které až dosud spočívaly na posteli, se teď přesunuly na její tělo. Přidržoval jsem ji za boky a zrychloval tempo svých průniků. Vzdechy zesílily a Kristýnka se začala probouzet. V polospánku mi automaticky vycházela vstříc. Netrvalo dlouho a byla úplně vzhůru, ale to už se blížila k vyvrcholení. Teď aaahhh de facto aahh zná ahh silňuješ aaahhh ty mě, snažila se říct mezi vzdechy. A to ti vadí? odvětil jsem a přestal. Teď už jo, když jsi přestal Aha, řekl jsem a znovu se dal díla. Kristýnka už neměla šanci mluvit, jen vzdychala. Blížila se rychle k vrcholu. S každým přírazem byla blíž a blíž. Naposledy jsem do ní vnikl a zabořil se až na dno její kundičky. Celá se rozechvěla, prohnula se v zádech a obtočila kolem nohy, kolem mého pasu. Mě ještě kousek chyběl, naštěstí, protože bych se z toho sevření asi jen tak nedostal. Mohl jsem se pohnout jen o kousek. Ale i tak jsem toho využil. Krátké pomalé pohyby zalévaly její tělo dalšími vlnami rozkoše. Sevření povolilo. Chytil jsem ji za nožky. Už jsem se blížil k výstřiku, i mě ty pomalé pohyby dělaly dobře. Opustil jsem její lůno a několika tahy se dodělal na její bříško. Skrápěl jsem její tělo proudy bílé tekutiny. Vše si roztírala po bříšku i prsou, jako ten nejdražší tělový krém. Lehl jsem si na postel a pozoroval šťastný úsměv na její tváři. Zanedlouho jsme oba usnuli. Ráno jsme vstávali celkem pozdě a měli jsme co dělat, abychom stihli snídani. Jen jsme na sebe hodili pár věci a seběhli do jídelny. Nabrali jsme si nějaké jídlo a usadili se ke stolu. Kristýnka se během jídla zvláštně uculovala. Co se na to tak tváříš? ptal jsem se. To nic, já jen, že mi chutnáš. Tvářil jsem se nechápavě. Ještě řekni, že se ti to nelíbí. To já jsem rád, jen to nějak nechápu. No, nějak nebyl čas se dát do pořádku, ani se pořádně umýt. A? Ještě řekni, že si nepamatuješ, cos dělal v noci. Pamatuju. Jo, takhle, konečně mi to došlo. To jsem netušila, že jsi takový nechápavý. No jo, občas mám dlouhé vedení. To bylo vidět. Stane se. Dál už jsme snídani dojedli mlčky. Po snídani následovala poslední návštěva pokoje. Rychle jsme se vysprchovali, bohužel každý zvlášť, a pak už následovalo jen balení věcí a odjezd na kolech. Čekal jsem, že pojedeme na stejné nádraží, ze kterého jsme přijeli, místo toho však Týnka vyrazila opačným směrem. Neměl jsem ani čas se tomu divit, jen jsem ji poslušně následoval. Asi po 20km jsme dojeli na nádraží, nasedli jsme na vlak a vydali se domů. Vlak byl nacpaný, tak ani na žádné nemravnosti nedošlo. Dojeli jsme zpátky, Kristýnka vystoupila, doprovodila mě na můj vláček a sama zamířila domů. Na cestě domů jsem zůstal sám jen se svými myšlenkami. Hlavou se mi honilo všechno, co se během
8 víkendu událo.
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se
Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.
2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"
2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je
A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.
Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,
JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)
JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když
Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3
Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být
Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam
FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala
m.cajthaml Na odstřel
m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny
Naruto Násilná Sakura. Napsal uživatel Wiggin Úterý, 24 Červenec 2012 18:10 - Aktualizováno Úterý, 24 Červenec 2012 18:19
Naruto byl dnes drzý, jako vždycky. Ale zároveň si Sakura všimla, jak velmi dospěl. Jestlipak dospěl i mezi nohama, napadlo Sakuru. Při té představě jí zvlhla kundička. Rodiče budou celý den i noc pryč,
První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když
Mám ji pozvat? Ta Katčina oslava byla jednou z nejhezčích, na kterých jsem kdy byl. Zábava tam jela plným proudem. Dokonce jsem už pocítil, že mě lidi konečně přijali a už jsem nebyl ten novej. Po tanci
1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.
1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,
Kapitola IV. Mezizemí
Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem
PES V NEBI. Dobrý den, povídá muž. Copak to tady prosím je?
PES V NEBI Muž putoval se svým psem. Věděl, že už je mrtvý a směřuje k nebi. V tom okamžiku se před ním zjevila nádherná zlacená brána a u ní stál a usmíval se fousatý stařík v bílé kápi. Dobrý den, povídá
Josífek byl už opravdový školák,
1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani
Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5
Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,
Korpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
14 16 KH-57-03-297 -CS-C
14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k
1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.
1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,
Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.
Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že
Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.
1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad
Samuel van Tongel. Nevinnosti I
Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech
A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-
Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl
Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel
Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00
Následovala malá chvíle ticha. Pak ze mě vypadlo: Sáro? Kdy má vlastně Libor přijít? Za 10 minut, řekla Sára. Čekání na Libora jsme si krátily tím, že jsme probíraly takové typické holčičí věci. Najednou
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se
Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici
Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči
Deník,,správnýho psa
Deník,,správnýho psa Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Neolíznu tě! A nekoukej tak na mě! Opakoval jsem, ale marně. Aneta se na mě pořád koukala svýma smutnýma očima a musím říct, že tohle jí jde fakt dobře.
ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM
ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.
Ano, které otevírá dveře
ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla
Co byste o této dívce řekli?
Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by
Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.
Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,
Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová
Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila
www.robotikmechacek.cz
ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy
Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09
Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí
Deník mých kachních let. Září. 10. září
Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém
to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.
1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím
Sexuální fantasie. Valentová a Kateřina Klapilová
Sexuální fantasie Workshop JkbBi Klá Bá á J k Jakub Binter, Klára Bártová, Jarka Valentová a Kateřina Klapilová Zaměření Průběh vytváření dotazníku (a jejich jj chyby) y) Vytváření výroků Vytváření otázek
duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně
DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve
No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože
1. KAPITOLA Všimla jsem si, že učitelům se často pletou slova zajímavý a nudný. Ale když náš učitel řekl Třído, teď vám povím o jednom zajímavém projektu, stejně jsem ho začala poslouchat. Naše škola se
Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,
Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.
Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.
Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.
Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.
Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem
něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím
Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné
Comenius meeting Dánsko Svendborg. Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika
Comenius meeting Dánsko Svendborg Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika Sobota 5. září 2009 Kodaň Svendborg Neděle 6. září 2009 Ostrov Strynø Pondělí 7. září 2009 Ostrov Strynø Svendborg Úterý
MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE
MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR
Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly.
Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly. Neměla bys něco k jídlu, holčičko? zeptala se Sněhurky unaveně. Celý
Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan
Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,
Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015
26/2015 Adaptační pobyt 6.B Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015 Když jsme přijeli bylo deseti hodin. 6.A řída před námi ještě hodnotila Adaptační pobyt, tak jsme zůstali venku na hřišti a dělali různé
GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE
1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého
Zájezd jižní Anglie
Zájezd jižní Anglie 13. 18. 5. 2019 Když mi byla nabídnuta možnost zorganizovat na naší škole výlet do Anglie, okamžitě jsem souhlasila. Věděla jsem, že máme ve škole spoustu žáků, které baví angličtina,
Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky
2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená
Potrestat nebo nepotrestat
3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího
Růžová víla jde do města
Růžová víla jde do města V Růžovém lese žila s maminkou, tatínkem a dědečkem v malé chaloupce Růžová víla. Jednoho dne se procházela po kraji lesa a zasněně hleděla na nedaleké město. Jakpak to tam asi
linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz
Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle
Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své
Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své velké bílé knihy. Napsal několik stránek, ale Pepík pořád
Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí
Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Plánuješ něco na víkend? ptal se mě Mario. Ehm něco s tebou? zeptala jsem se s úsměvem, protože mi došlo, že on něco plánuje. Přesně, usmál se, napadlo mě, že bychom
Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?
Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.
Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu
Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu sekačku, co měl vždycky Jarda půjčenou přes Peprníka
Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene.
Kapitola 1 I když byla okna ložnice otevřená, tenké záclony se ani nepohnuly. Kjell- Ove Magnusson k sobě pevněji přitiskl Mirjam, zabořil jí nos do vlasů a zavřel oči. Naslouchal, jak oba dýchají, tu
Legenda o třech stromech
Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není
Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy
Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy Když bylo Ondřejovi pět a mamka se ho zeptala, co by si přál k narozeninám, okamžitě vyhrkl: Mami, kup mi psa! Ale Ondro, moc dobře víš, že pejsek potřebuje péči,
Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém
f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce
Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -
Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti
Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda
Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem
Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího
Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec
Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Rebecca Johnson Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec e-kniha Copyright
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo
LAURA MARX FITZGERALDOVÁ
LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul
Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.
Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,
Vypravování. Metodický pokyn. Číslo projektu Kódování materiálu Označení materiálu Název školy Autor Anotace
Vypravování Číslo projektu Kódování materiálu Označení materiálu Název školy Autor Anotace Předmět Tematická oblast Téma Očekávané výstupy Klíčová slova Druh učebního materiálu Ročník Cílová skupina CZ.1.07/1.5.00/34.0950
Školní výlet do Norska
Školní výlet do Norska 16.5. 2017 Jsem nemusel jít do školy. Odlétali jsme do Norska. Na letišti v Praze si nás převzaly paní učitelky. Rozloučili jsme se s rodiči a šli se připravit na nástup do letadla.
Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.
Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou
košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně
KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie
1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád
1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:
Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.
Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou
ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45
ALBATROS Miloš Macourek Adolf Born Mach a Šebestová ve škole Mach a Šebestová ve škole MILOŠ MACOUREK ADOLF BORN Albatros Miloš Macourek heir, 1982 Illustrations Adolf Born, 1982 ISBN 978-80-00-02867-5
Jediné dovolené, o kterých vážně chci něco slyšet, jsou ty, co se NEPOVEDLY. To mi potom aspoň není líto, oč jsem přišel.
PROSINEC Neděle Když vám někdo vypravuje o své dovolené, nejhorší je, že se musíte tvářit, jako byste měli radost S NÍM. Nikdo totiž nestojí o to, poslouchat vyprávění o zábavě, kterou sám NEZAŽIL. ZíV
ISBN 978-80-257-1023-4
Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava
Ahoj, řekl Jeník. Ahoj, řekla Sylva. Sedli si vedle sebe na zídku před domem a klátili nohama.
táhlé brambory vyrobil vlka s rudýma očima a otevřenou tlamou. S loutkami pak hráli divadlo. A to bylo poprvé, co se Jendovi vyučování doopravdy líbilo. No jo, když je to do školy, vzdychl tatínek. Naložil
Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko
Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.
Rovnoměrný pohyb III
..13 Rovnoměrný pohyb III Předpoklady: 001 Pomůcky: Př. 1: Maky se na kole vydala na výlet, který bohužel neskončil tak, jak si představovala. a) Jak daleko se dostala, jestliže jela 3 minut rychlostí
Literární druhy a žánry
Literární druhy a žánry Literární druhy: poezie próza drama tradiční dělení: lyrika epika drama Literární žánry: = liter. formy a typy, které se vyznačují shodnými znaky z hlediska obsahového či formálního
Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15
Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe
Žíjky, Zdeňka Hlavatá 2013
Byla ráda, že už je doma. Měla za sebou dlouhý školní den. Byla unavená a měla hlad. Otevřela lednici a prohlížela její police od shora dolů a zase nahoru. Snažila se přijít na co má vlastně chuť a co
Bože můj! Proč jsi mne opustil?
Nádherná Vůně Bože můj! Proč jsi mne opustil? zvolal Ježíš, když visel přibitý hřeby na dřevěném kříži a po těle mu stékala krev. Potom vydechl naposledy. To ne, ty jsi byl moje jediná naděje! Chtělo se
ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015
ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 Obsah: Co by bylo, kdybych mohl(a) jíst, co bych chtěl(a). 2-11 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v minulosti 12-22 Co by bylo, kdybych se
rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.
KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,
Kristýnka 21 - Hrátky v koupelně
Kristýnka 21 - Hrátky v koupelně Trysky Konečně nadešel ten toužebně očekávaný pátek. Těšil jsem se jako malý kluk na Vánoce, ani dospat jsem nemohl. Ráno jsem rychle sbalil věci ke Kristýnce, skočil do
Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.
DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti
na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla
Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho
Nástrahy lesa 147 Nejkrásnější drahokam 165 Nečekaný talent 183 Bella a tajemná příšera 201 Pouštní závod 217 Princezna od narození 233 Velká kocouří
Zachráněný Rádža 5 Princezna v přestrojení 23 Bella, princezna k vašim službám 41 Recept na úspěch 57 Dokonalý pár 75 Výprava za purpurovou perlou 93 Větrné dobrodružství 111 Sázka na jistotu 129 Obsah
Daniela Kováøová MINUTOVÉ POVÍDKY
Daniela Kováøová MINUTOVÉ POVÍDKY Nová vlna 2013 Copyright Daniela Kováøová, 2007, 2013 Photo Pavel Janouškovec, 2003-2013 Copyright Nová vlna, Praha, 2007, 2013 ISBN 978-80-85845-14-3 Tyto povídky jsou
poznejbibli biblické příběhy pro děti
Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,
Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018
Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018 Zpracovala: Naděžda Kalábová Žil byl jeden skřítek a jmenoval se Jurda.
Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu
3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,
Jaká část těla tě nejvíc vzrušuje?
Pravidla hry 1. Přečti otázku na pravdu nahlas. 2. Když si vybereš pravdu, uveď otevřenou a upřímnou odpověď. 3. Pokud se tě odpovědi ostatních dotýkají emocionálně nebo chceš uvést názor opačného pohlaví,
žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově
KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil
Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla
podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má