KANALIZAČNÍ ŘÁD OKOVÉ ÍĚ MĚA HRÁDEK NAD NIOU

Transkript

1 KANALIZAČNÍ ŘÁD OKOVÉ ÍĚ MĚA HRÁDEK NAD NIOU

2 1.1 OBAH 1.1 OBSAH TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU VYBRANÉ POVINOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU POPIS ÚZEMÍ CHARAKTER LOKALITY ODPADNÍ VODY TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE Stoková síť Odlehčovací komory Čerpací stanice Přípojky HYDROLOGICKÉ ÚDAJE ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD A RECIPIENTU ÚDAJE O ČOV HRÁDEK NAD NISOU ÚDAJE O RECIPIENTU SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ VÝČET A INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH čištírny ODPADNÍCH VOD ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ ODBĚRŮ A ROZbORŮ ODPADNÍCH VOD ANALYTICKÉ METODY DOPORUČENÉ PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU PŘÍLOHY č.1 přehledná mapa kanalizační sítě HRÁDKU NAD NISOU

3 2. IULNÍ LI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU NÁZEV OBCE A PŘÍLUŠNÉ OKOVÉ ÍĚ H R Á D K U N A D N I O U IDENIFIKAČNÍ ČÍLO MAJEKOVÉ EVIDENCE OKOVÉ ÍĚ (podle vyhl. č. 428/2001 Sb.): / /1, 3/2 IDENIFIKAČNÍ ČÍLO MAJEKOVÉ EVIDENCE ČIÍRNY ODPADNÍCH VOD (podle vyhl. č. 428/2001 Sb.): /1 Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě města Hrádku nad Nisou zakončené čistírnou odpadních vod. Vlastník kanalizace: Severočeská vodárenská společnost a.s. IdentiSikační číslo (IČ): Sídlo: Přítkovská 1689, Teplice Generální ředitel InT. Miroslav Harciník. Provozovatel kanalizace: Severočeské vodovody a kanalizace a.s. IdentiSikační číslo (IČ): Sídlo: Přítkovská 1689, Teplice Zpracovatel kanalizačního řádu: Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Datum zpracování: leden 2007 Záznamy ( )latn(sti kanalizačníh( řádu: Kanalizační řád byl schválen podle 14 zákona č. 274/2001 Sb., příslušného vodoprávního úřadu v Liberci rozhodnutím místně Č.j... ze dne... razítko a podpis schvalujícího úřadu 3

4 3. ÚVODNÍ UANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu: a) zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35) b) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ( zejména 16) c) vyhláška č. 428/2001 Sb., ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuelní novely 3.1 VYBRANÉ POVINOI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel ) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno ( 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35, zákona č. 274/2001 Sb. b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace. c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat. d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen. e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem. S) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci. T) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. 4

5 3.2 CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě města Hrádku nad Nisou aby: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního ortánu b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů c) bylo zajištěno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu d) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně e) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě 4. POPI ÚZEMÍ 4.1 CHARAKER LOKALIY Město Hrádek nad Nisou leží severozápadně od Liberce v nadmořské výšce m n.m. Jedná se o město do 5000 trvale žijících obyvatel s 35 rekreačními objekty. Zástavba je poměrně soustředěná. Městem protéká Lužická Nisa, v tomto úseku toku se jedná o významný vodní tok, která náleží do povodí řeky Lužické Nisy. Do CHKO ani CHOPAV svým územím nezasahuje. V místní části Hrádek nad Nisou Loučná žije do 1000 obyvatel, je zde 15 rekreačních objektů. Zástavba je soustředěna podél komunikací, od Hrádku nad Nisou je oddělena Lužickou Nisou. Ve městě mají své sídlo tyto významné Sirmy: Vulkan a.s. Hrádek TrelleborT autiomotive spol. s.r.o. ELAS s.r.o. D PLAST EFTEC s.r.o. KSM CASTING cz s.r.o. Počet trvale žijících obyvatel bude mít mírný nárůst. Do budoucna nelze předpokládat výrazný rozvoj. Zásobení pitnou vodou je realizováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z menší části i z lokálních podzemních zdrojů. 4.2 ODPADNÍ VODY V městské atlomeraci vznikají odpadní vody odváděné kanalizací: a) v bytovém Sondu ( obyvatelstvo ) b) při výrobní činnosti průmyslová výroba, podniky, provozovny ( průmysl ) c) v zařízení občansko technické vybavenosti a státní vybavenosti ( městská vybavenost ) d) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací ) e) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastavěném území 5

6 Údaje ( v(dném a st(čném Na veřejný vodovod je v současnosti napojeno obyvatel. Průměrná spotřeba vody domácností včetně průmyslu a vybavenosti činí 179 l/os.den. Samotná spotřeba domácností 100 l/os.den. Stočné včetně průmyslu a vybavenosti činí 190 l/os.den, samotných domácností 92 l/os.den. Od)adní v(dy z byt(véh( f(ndu ( (byvatelstv( ) Jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Z celkového počtu obyvatel města je obyvatel napojeno na kanalizaci. Odpadní vody od obyvatel jsou čištěny na komunální ČOV. Některé okrajové části na území města se zástavbou venkovského typu jsou zcela bez kanalizace a odpadní vody jsou likvidovány v septicích nebo sváděny do bezodtokových jímek. Do veřejné kanalizace, zakončené ČOV, není dovoleno vypouštět odpadní vody přes septiky ani přes žumpy! Od)adní v(dy z výr(bní a )(dnikatelské činn(sti ( )růmyslu ) Průmyslové odpadní vody jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu: - vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků) - vody technolotické (z vlastního výrobního procesu) Průmyslové odpadní vody, které mají charakter komunálních odpadních vod jsou zaústěny do veřejné kanalizace. Od)adní v(dy z městské vybaven(sti Js(u t( kr(mě srážk(vých v(d v(dy )řevážně s)lašk(véh( charakteru. Jejich kvalita se může )řech(dně měnit ve značně šir(kém r(z)ětí )(dle m(mentálníh( )(užití v(dy. Patří sem )r(ducenti (d)adních v(d ze sféry služeb, administrativy, šk(l a zdrav(tnických zařízení. Odpadní vody z městské vybavenosti neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti. 5. ECHNICKÝ POPI OKOVÉ ÍĚ 5.1 POPI A HYDROECHNICKÉ ÚDAJE Kanalizační síť v Hrádku nad Nisou je řešena jako jednotná. Srážkové vody při nadměrných průtocích přepadají do vodoteče.v provozu jsou čtyři oddělovací komory a v prostoru ČOV je poslední zamezující přetížení ČOV. Všechny splaškové vody připojené na kanalizaci vmajetku SVS jsou čištěny v mechanicko biolotické čistírně odpadních vod Stoková síť t(ka A Vede Libereckou ulicí od odbočky ke hřbitovu směrem k přejezdu trati ČD, z pravé i levé strany jsou připojeny uliční stoky včetně části sídliště. Od přejezdu vede stále Libereckou ulicí, spodní částí Horního náměstí, kde je připojena stoka až 6

7 z Oldřichovské ulice, ulicí AnTlickou a Revoluční, ze které odbočuje do ulice Na Nivách, kde se nachází oddělovací komora OK 1 s vývodem do zatrubněného náhonu. V nejnižším místě ulice Na Nivách je do ní svedena zleva kmenová stoka B, dále vede vpravo záplavovým územím, kde přijímá rovněž z leva kmenovou stoku Z a končí ve spojné šachtě v prostoru ČOV. t(ka C Stavbou stoky C byl odstraněn nevyhovující stav, kdy původní stoka C procházející areálem VULKAN a.s, ústila do drážního propustku, za propustkem odpadní vody volně protékaly otevřeným drážním příkopem a byly tak zdrojem hytienických závad. Dále stoka procházela přes pole a zahrady, kde byla v havarijním stavu a tento stav způsoboval drénování podzemních vod do stoky. V ulici U Koupaliště byla stoka nekapacitní, což způsobovalo zatápění sklepů přilehlých nemovitostí při přívalových deštích. Realizací stavby došlo ke zvětšení kapacity jednotné stoky C a k jejímu vymístění ze soukromých pozemků. Dále došlo k odstranění nevyhovujícího stavu pod tratí ČD, kde protékaly splaškové vody propustkem a částečně otevřeným drážním příkopem. Zvýšení kapacity a zahloubení stoky v ul. U Koupaliště zamezí zaplavování sklepů při přívalových srážkách. Stoka C začíná ve směru toku vody (proti směru staničení) před vrátnicí VULKAN a.s. v Oldřichovské ulici napojením na stávající stoku z VULKANU a.s. a pokračuje podél vlečky po assaltové cestě. Stoka C dále podchází trať ČD č. 089 protlakem v ocelové chráničce DN 1000 v km ČD 20,660 a pokračuje po stávajících cestách k Žitavské ulici, tuto podchází a dále pokračuje částečně v trase stávající stoky a částečně v souběhu se stávající stokou ulicemi U Lidového Domu a U Koupaliště směrem k redukční stanici plynu, v jejíž blízkosti přechází assaltovou komunikaci (Lidickou ulici). Za silnicí je na stoce navržena odlehčovací komora s poměrem ředění (1+5)Q 24 (stavební objekt ), ze které je napojeno propojovací potrubí pro převedení splašků a naředěných splaškových vod na stávající přívodní stoku DN 300 na ČOV Hrádek. Z odlehčovací komory je navržena ve směru toku vody odlehčovací stoka (stavební objekt ), která obchází VTL plynovod, obchází objekt budovy bývalého zařízení staveniště pro ČOV, shybkou podchází zamokřené území a stávající cestu a končí zaústěním do řeky Nisy v říčním km. cca 2,700. Stavba se nachází na kat. území Hrádek nad Nisou, resp. Loučná (část odlehčovací stoky). t(ka Z Začíná v hlavní komunikaci nad základní školou v Doníně, zleva přijímá uliční stoky ze zástavby ze zástavby rodinných domků, přechází křižovatku směr Rynoltice, pokračuje místní uličkou k prodejně ELKA, kde se vrací do hlavní komunikace, přechází křižovatku u mostu a vede souběžně s Lužickou Nisou na levém břehu ulicí městské čtvrti Loučná. Oddělovací komora OK 5 je situována cca 100m před restaurací Koruna. Přímo před restaurací se stoka stáčí vpravo, přijímá další uliční stoky zleva, podchází 7

8 Lužickou Nisou v blízkosti betonové lávky a v údolní nivě ústí do stoky A, která přivádí splašky na ČOV. Kanalizace bez na)(jení na ČOV V rámci kanalizačního systému města se nenacházejí stokové výusti ve správě provozovatele, které by odváděli předčištěné odpadní vody přímo do recipientu. Závěrem: Jak již bylo uvedeno, kanalizační síť vlivem svého stáří, použitého materiálu i bytové nebo průmyslové výstavby bude vyžadovat nepřetržitou dostavbu a rekonstrukci. Práce jsou Sinančně značně náročné Odlehčovací komory Na kanalizační síti jsou vybudovány následující odlehčovací komory, které slouží k oddělení srážkových vod při přívalových deštích. t(ka OK* Míst( V(d(teč Sb. A - ČOV Lužická Nisa A OK 1 Luční ul zatrubněný náhon A OK 2 Jiřího z Poděbrad Lužická Nisa A OK 4 TraSo Lužická Nisa C OK 6 U Koupaliště Lužická Nisa Z OK 5 Donín Lužická Nisa 8

9 4.1.3 Čerpací stanice Na kanalizační síti jsou provozovány 1 čerpací stanice odpadních vod. Č Míst( Výk(n Výtlak (l/s) ČS 1 Loučná 8,0 PE Přípojky Ve městě je evidováno 546 kanalizačních přípojek o celkové délce m. 5.2 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE Průměrný srážkový úhrn pro město Hrádek nad Nisou je 875,9 mm/r(k. Intenzita 15-minutového jednoletého deště pro Hrádek nad Nisou je udávána 130 l/s.ha. Intenzita 15-minutového dvouletého deště je udávána 155 l/s.ha. 6. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČIÍRNĚ ODPADNÍCH VOD A RECIPIENU 6.1 ÚDAJE O ČOV HRÁDEK NAD NIOU Jednotná stoková síť je svedena na městskou ČOV. Jedná se o mechanicko-biolotickou ČOV tvořenou čerpací stanicí, lapákem štěrku a písku, dvěma usazovacími nádržemi, dvěma biolotickými jednotkami (retenerace, denitrisikace, nitrisikace), dvěma dosazovacími kruhovými nádržemi, a kalovým hospodářstvím tvořeným homotenizační a zahušťovací nádrží, vyhnívací a uskladňovací nádrží a strojním odvodněním kalu na pásovém lisu. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do Lužické Nisy. Pro čistírnu odpadních vod platí samostatné vodoprávní povolení Okresního úřadu ze dne Č.j. RŽP/2/222/ /Hol, změna povolení k nakládání s vodami vydáno MaTistrátem města Liberec dne vedené pod Č.j.:ZPVU/4330/1383/03/Bu/Šl a prodloužení platnosti povolení vydáno MaTistrátem města Liberec dne vedené pod Č.j.: ZPVU/Pe/EC / roz. Parametr Pr(jekt(vané h(dn(ty kutečné h(dn(ty R(zh(dnutí ) (m) průtok l/s 36,4 37, průtok m3/rok projektovaná velikost EO

10 přítok BSK5 mt/l 150,0 68,2 přítok BSK5 t/rok 172,0 80,76 přítok CHSK mt/l 309,0 přítok CHSK t/r 365,88 přítok NL mt/l ,0 přítok NL t/rok ,12 přítok N-NH4 mt/l 10,3 přítok N-NH4 t/r 12,20 přítok Pcelk mt/l 2,6 přítok Pcelk t/r 3,13 odtok CHSK mt/l 117,0 120 (150) odtok CHSK t/r 138,54 90 odtok BSK5 mt/l 22,0 5,9 15 (30) odtok BSK5 t/r 25,0 6,96 15 odtok NL mt/l 20,0 5,9 20 (30) odtok NL t/r 23,0 7,0 18 odtok N-NH4 mt/l 3,4 15 (25) odtok N-NH4 t/rok 4,05 4 odtok N anort. mt/l 6,7 20 (30) odtok N anort. t/rok 7,87 14 odtok P celk. mt/l 0,2 4 (6) odtok P celk. t/rok 0, ÚDAJE O RECIPIENU Lužická Nisa HydroloTické číslo povodí: Q 355: 0.72 m3/s říční km. výpusti ČOV

11 7. EZNAM LÁEK, KERÉ NEJOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2002 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami. A. Zvlášť nebez)ečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky bioloticky neškodné: 1. OrTanohaloTenové součeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. OrTanoSosSorové sloučeniny. 3. OrTanocínové sloučeniny 4. Látky, vykazující karcinotenní, mutatenní nebo teratotenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. B. Nebezpečné látky: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arsen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktu pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní ortanické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou bioloticky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. AnorTanické sloučeniny SosSoru nebo elementárního SosSor. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy 11

12 8. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUNÉ ZNEČIŠĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠĚNÝCH DO KANALIZACE Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulkách s výjimkou producentů odpadních vod uvedených dále. Ukazatele )ří)ustné míry znečištění (d)adních v(d vy)(uštěných d( jedn(tnéh( kanalizačníh( systému zak(nčenéh( ČOV Ukazatele Maximální Jednotka hodnoty Chem. spotřeba O 2, CHSK Cr 800 mt. l -1 Biochem. spotřeba O 2, BSK mt. l -1 Nerozpuštěné látky, NL 250 mt. l -1 FosSor celkový, P celk 8 mt. l -1 PH Amoniakální dusík, N- NH 4 55 mt. l -1 Dusík celkový, N celk 75 mt. l -1 Rozpuštěné anort. soli, RAS mt. l Sírany, SO mt. l -1 Chloridy, Cl mt. l -1 Fluoridy, F - 2,4 mt. l -1 Tenzidy anionaktivní, PAL-A 5 mt. l -1 Extrahovatelné látky, EL 50 mt. l -1 Nepolární extrahovatelné látky, NEL 5 mt. l -1 Kyanidy celkové, CN - celk. 0,2 mt. l -1 Kyanidy toxické, CN - tox 0,05 mt. l -1 Fenoly jednosytné 1,0 mt. l -1 Celkové železo, Fe 10 mt. l -1 Rtuť, HT 0,01 mt. l -1 Nikl, Ni 0,1 mt. l -1 Měď, Cu 0,1 mt. l -1 Chrom celkový, Cr celk. 0,1 mt. l -1 Chrom šestimocný, Cr 6+. 0,05 mt. l -1 Olovo, Pb 0,1 mt. l -1 Arzen, As 0,05 mt. l -1 Zinek, Zn 1,0 mt. l -1 Selen, Se 0,01 mt. l -1 Molybden, Mo 0,01 mt. l -1 Kobalt, Co 0,01 mt. l -1 Kadmium, Cd 0,01 mt. l -1 Stříbro AT 0,1 mt. l -1 Vanad V 0,05 mt. l -1 Adsorb. ort. haloten.uhlovodíky AOX 0,5 mt. l -1 12

13 Celková objemová aktivita alsa 1 Bq. l -1 Barva spektrosotometricky 1 spektr.absorpční koesicient HT nm 5,5 m- 1 spektr.absorpční koesicient HT nm 3,5 spektr.absorpční koesicient HT nm 2,5 Teplota 30 C Koncentrace ukazatelů znečištění se stanovuje analýzou vzorků, jež nejlépe charakterizující vypouštění odp. vod do kanalizace. (Základním typem odběru je 2 hodinový směsných vzorek, vzniklý sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut.)odběr bude proveden v hlavní směně provozovny majitele nemovitosti, producenta odpadních vod a to v místě napojení kanalizační přípojky do veřejné kanalizace. Pokud v tomto místě není odběr vzorků možný, určí provozovatel veřejné kanalizace společně s producentem náhradní místo vzorkování tak, aby se vždy jednalo o místo, kterým protéká odpadní voda stejného složení jako na vyústění přípojky do kanalizace. Koncentrace ukazatelů znečištění pro uliční nečistoty splachované do veřejné kanalizace přo dešti uličními dešťovými vpustěmi se zjišťuje ve směsném vzorku nejméně ze tří stejných podílů během celého trvání odtoku dešťových jednoho deště do veřejné kanalizace. Odebírá se vzorek po průchodu záchytným košem dešťové uliční vpusti. Uvedené koncentrační limity se ve smyslu 24 odst. g), vyhlášky č. 428,2--. Sb. netýkají splaškových odpadních vod. Do kanalizace je zakázáno vypouštět odpadní vody nad rámec uvedených koncentračních a bilančních limitů. Toto platí pro určené odběratele napojené na stokovou síť. V případech, kdy je vypouštění odpadních (průmyslových) vod do kanalizace pro veřejnou potřebu upraveno platným vodoprávním povolením, platí hodnoty předepsané tímto rozhodnutím. Stanovená koncentrační maxima v tabulkách jsou určena z 2 hodinových směsných vzorků, průměry vycházejí z bilance znečištění. Zjistí li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti insormovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhradu ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz 10 zákona č. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb. 9. MĚŘENÍ MNOŽVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny v 19 zákona 274/2001 Sb., a v 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Průmysl a městská vybavenost objemová produkce odpadních vod průtok bude zjišťován u vybraných odběratelů z údajů měřících zařízení odběratelů. U ostatních bude stanovován z údajů Sakturované vody a počítán s použitím údajů o srážkovém úhrnu a o odkanalizovaných plochách. Další podrobné insormace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádění odpadních vod. Obyvatelstvo (místní) objemová produkce splaškových odpadních vod je zjišťována z údajů vodného, případně při použití vody z vlastních zdrojů paušálem. 13

14 10.OPAŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOECH Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na dispečink Severočeských vodovodů a kanalizací a.s., Sladovnická 1082, Liberec 30 tel.: Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli ČOV tel.: možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální) Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií podle příslušných provozních předpisů zejména provozního řádu kanalizace, podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních provozů a řádů vodovodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru tel. 150, Policii ČR tel.: 158, dispečinku povodí Labe v Jablonci nad Nisou tel.: Vždy insormuje příslušný vodoprávní úřad tel.: , krizový mobil , podatelna , Českou inspekci životního prostředí tel.: , vlastníka kanalizace SVS a.s. tel.: , případně Český rybářský svaz tel.: Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. 11. KONROLA ODPADNÍCH VOD U LEDOVANÝCH PRODUCENŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., 9 odst.3 a 4 a 26 vyhlášky 428/2001 Sb VÝČE A INFORMACE O LEDOVANÝCH PRODUCENECH Pro účelu tohoto kanalizačního řádu se do skupiny pravidelně sledovaných odběratelů A (viz člnek 11.3) zařazují: Ozn. v situ Firma Míst( led(vané )arametry aci P1 Vulkán a.s. Hrádek CHSK,BSK5, PAL-A,PAL-N P2 Elas a.s. ph,chsk,bsk5,nc,pal-a,pal-n P3 KSM CastinT cz s.r.o CHSK,BSK5,PAL-A,PAL-N P4 TrelleborT PH,CHSK,BSK5,PAL-A,PAL-N 14

15 P(dmínky )r( vy)(uštění (d)adních v(d (dlišné kvality relleb(rg Fluid (luti(ns Czech Re)ublic s.r.(. Činnost výroba dílů pro automobilový průmysl Produkce výrobky z plastických hmot (zvláště pro automobilový průmysl) Množství m 3 za rok Povolené navýšení Chem. spotřeba O 2, CHSK Cr 1800 mt/l Ostatní míra znečištění v souladu s ustanovením kanalizačního řádu 11.2 ČIŠÍRNY ODPADNÍCH VOD V Hrádku nad Nis(u se nacházejí následující kanalizační síť ČOV a DČOV a la)ače tuků na)(jené na Název Městská část, adresa Pr(v(z(vatel R(zh(dnutí Oldřichovská TrelleborT RŽP/2/1343/ /Hol CHČOV x septik Vulkanplast a.s. RŽP/2/743/ /Hol Lapač tuků LT- František Veselý 2/4362/93-235/Hol 2 Loučná 31 Septik SM 8 Vulkan a.s. RŽP/2/0865/ /Hol Lapač tuků LTP4 Lapač tuků EDEKA obch. centrum RŽP/2/320/ /Hol LTP1, LOP 50 Liberecká ul ORL IREKObio Autotrend s.r.o. RŽP/2/1814/ /Hol Ul. Václavská Žitavská (Lidový Město Hrádek nad Nisou RŽP/2/1730/ /Hol Lapač tuků T2 dům) Horní náměstí Jaromír Breha RŽP/2/1643/ /Hol Lapol LPT A 115 SM-6 Hasičská Městský úřad Hrádek nad 623/92-235/inT.Š/ka Lapol IV zbrojnice Nisou SM 7 125/87-235/inT.St Lapol T2 Rest. U jelena Lapol LPT2 1.máje 244 Milan Mesároš 2/2405/92-235/Hol 15

16 11.3 ROZAH A ZPŮOB KONROLY ODPADNÍCH VOD Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod odváděných výše uvedenými (článek 11.1) sledovanými odběrateli. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické ) hodnoty Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou vzorků, jež nejlépe charakterizující vypouštění odp. vod do kanalizace. Základním typem odběru je 2 hodinový směsných vzorek, vzniklý sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoku. Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin: A. Odběratelé pravidelně sledovaní (viz článek 11.1) B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé Kontrola odpadních vod pravidelně sledovaných odběratelů se provádí minimálně 4 x za rok a je prováděna ve shodných místech jako vlastní kontrola odběratele. Kontrola nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. Odběrná místa viz TraSická příloha č PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ ODBĚRŮ A ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: P(dmínky: 1) Čas odběru a typ vzorku se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. 2) Analýzy odebraných vzorků se provádí laboratoř vlastnící osvědčení o akreditaci na základě posouzení podle ČSN EN ISO/IEC (akreditace ČIA nebo osvědčení o správné činnosti laboratoře ASLAB) Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu Mze č.j / k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování. 12.ANALYICKÉ MEODY DOPORUČENÉ PRO KONROLU MÍRY ZNEČIŠĚNÍ ODPADNÍCH VOD 16

17 Met(dy js(u uvedeny v v Met(dickém )(kynu (db(ru (chrany v(d MŽP k nařízení vlády č.61/2003 b., ( ukazatelích )ří)ustnéh( znečištění (d)ad. v(d, náležit(stech )(v(lení k vy)(uštění (d)ad. v(d d( v(d )(vrch(vých a d( kanalizací a ( citlivých (blastech. Upozornění: Materiál je průběžně aktualizován, v případě skončení platnosti nařízení vlády č.61/2003 Sb. a tohoto pokynu, budou platit nařízení a metodické pokyny, které tyto normy nahrazují. Ukazatel Měsíc a r(k Označení n(rmy Název n(rmy znečištění vydání CHK Cr TNV Jakost vod Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSK Cr) RA ČSN čl.5 Jakost vod Stanovení rozpuštěných látek čl.5 Gravimetrické stanovení zbytku po žíhání NL ČSN EN 872( ) Jakost vod Stanovení nerozpuštěných látek metoda Siltrace Siltrem ze skleněných vláken P c ČSN EN 1189( )čl.6a7 Jakost vod Stanovení SosSoru spektrosotometrická metoda s molybdenanem amonným čl.6 Stanovení celkového SosSoru po oxidaci peroxodisíranem a čl.7 Stanovení celkového SosSoru po rozkladu kyselinou dusičnou a sírovou TNV Jakost vod Stanovení SosSoru po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách) ČSN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES) + N-NH 4 ČSN ISO 5664 ( ) Jakost vod Stanovení amonných iontů Odměrná metoda po destilaci ČSN ISO ( ) Jakost vod Stanovení amonných iontů Část 1.: Manuální spektrometrická metoda ČSN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení amonných iontů Část 2.: ČSN EN ISO ( ) Automatizovaná spektrometrická metoda Jakost vod - Stanovení

18 ČSN ISO 6778 ( ) N anort (N-NH + 4 )+(N-NO - 2 )+(N-NO - 3 ) - N-NO 2 ČSN EN ( ) N-NO 3 - ČSN EN ISO ( ) ČSN N ISO ( ) ČSN ISO ( ) ČSN ISO ( ) ČSN EN ISO ( ) ČSN EN ISO ( ) amo niakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrosotometrickou detekcí Jakost vod Stanovení amonných iontů - potenciometrická metoda Jakost vod Stanovení dusitanů Molekulárně absorpční spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrosotometrickou detekcí Jakost vod Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatotrasie iontů Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortosossorečnanů a síranů v odpadních vodách Jakost vod Stanovení dusičnanů Část 2.: SpektroSotometrická metoda s 4 SluorSenolem Jakost vod Stanovení dusičnanů Část 3.: SpektroSotometrická metoda s kyselinou sulsosalicylovou Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrosotometrickou detekcí Jakost vod Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatotrasie iontů Část 2.: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortosossorečnanů a síranů v odpadních vodách 18

19 AOX ČSN EN 1485 ( ) Jakost vod Stanovení adsorbovatelných ortanicky vázaných halotenů (AOX) Hg ČSN EN 1483 ( ) Jakost vod Stanovení kadmia TNV atomovou absorpční spektrometrií ČSN EN ( ) Jakost vod Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES) Cd ČSN EN ISO 5961 ( ) ČSN EN ISO ( ) P(dr(bn(sti k uvedeným n(rmám : a) u stanovení SosSoru ČSN EN 1189 ( ) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV b) u stanovení CHSK Cr podle TNV lze použít koncovku spektrosotometrickou (semimikrometodu) i titrační. c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO ( ) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrosotometrickým stanovením podle ČSN EN ISO ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit Siltrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN EN ISO se vzorek navíc Siltruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN EN a ČSN EN ISO e) U stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO , ČSN EN ISO a ČSN EN ISO jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit Siltrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO , který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku u matrice destilací. S) U stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 ( ) dvě metody atomové adsorpční spektrometrie (dále jen ASS ) a to plamenovou ASS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamennou ASS s elektrochemickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia. 19

20 13. KONROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK ANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení kanalizačního řádu) insormuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad. 14. AKUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po pěti letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel insormuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad. 15. PŘÍLOHY Č.1 PŘEHLEDNÁ MAPA KANALIZAČNÍ ÍĚ HRÁDKU NAD NIOU 20