5. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

Transkript

1 5. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ 5.1 DEFINICE CÍLŮ Při návrhu opatření a rozvojových variant pro řešení energetického hospodářství území kraje jsou respektovány následující potřeby a cíle: zabezpečení energetických potřeb území snížení spotřeby primárních paliv snížení emisního zatížení v území snížení produkce oxidu uhličitého ekonomická efektivnost navržených opatření S přihlédnutím ke specifickým znakům kraje by měla být především podporována tato opatření : ve spotřebě energie zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla ve výrobě a distribuci energie podpora náhrady uhlí zemním plynem snížení spotřeby primárních paliv využitím - kotlů s vyšší účinností - kombinované výroby tepla a el.energie - aplikací netradičních a obnovitelných zdrojů energie, především - biomasy - tepelných čerpadel dodávka tepla pomocí systémů CZT minimalizace ztrát v rozvodech tepla 133

2 5.2. FORMULACE VARIANT V předchozí kapitole je stanoven ekonomicky nadějný potenciál úspor energie, který by bylo možno zajistit realizací jednotlivých úsporných opatření v oblasti spotřeby energie i výroby a distribuce energie včetně využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie. V následující tabulce je uvedeno srovnání jednotlivých opatření nejen z hlediska úspory, ale též z hlediska investičních nákladů a prosté návratnosti investičních nákladů, která vyjadřuje vliv provozních nákladů. Návratnost investic je uvedena ve formě prosté návratnosti jako poměr investičních nákladů dělený rozdílem výnosů a provozních nákladů. Hodnoty investičních nákladů a návratnosti jsou uvedeny v rozsahu, který respektuje dodavatele zařízení (měrné IN) a složitost instalace, způsob využití (roční využití instalovaného výkonu), cenu uspořené energie atd. Opatření Úspora energie Investiční náklady Návratnost inv. nákladů (TJ/r) (mil. Kč) ( r ) Zlepšení tepelné izolace budov Změna způsobu vytápění v průmyslu Měření a regulace dodávky tepla Snížení spotřeby el. energie v domácnostech Výměna kotlů Kombinovaná výroba tepla a el. energie Spalování biomasy Tepelná čerpadla Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla Celkem Komentář k tabulce : - zlepšení tepelné izolace a měření a regulace je specifikováno za předpokladu aplikace u obecních bytových domů o střední velikosti 20 bytů, poměr plochy oken 15%, měrné náklady na tepelnou izolaci Kč/m2, 134

3 měrné náklady na výměnu oken Kč/m2 - aplikace kogenerace úspora je vyjádřena ve snížení spotřeby primárního paliva nutného pro výrobu el. energie - snížení tepelných ztrát rozvodů uvedené investiční náklady platí při zachování provozu podniku TIBA ve Dvoře Kr. n. L., při likvidaci podniku bude částka dle použité varianty buď o cca 100 mil. Kč vyšší (přechod na horkovod) nebo o cca 30 mil. nižší (decentralizované vytápění pomocí plynových kotelen) - spalování biomasy za předpokladu spalování t/r v EPO2 (IN cca do 50mil. Kč, akumulace a doprava paliva do kotle), IN na výstavbu elektrárny EKEZ v Hradci Králové (cca 480 mil. Kč), IN na výstavbu zdrojů tepla pro bytů mil. Kč Porovnání investičních nákladů a odpovídajících úspor primárního paliva pro jednotlivá opatření je uvedeno v přiloženém grafu na další straně. Toto porovnání je vhodné pro výběr opatření, která je vhodná investičně podporovat vzhledem k dosažené úspoře energie. Je nutno však upozornit, že značná disproporce je důsledkem srovnání opatření, která jsou odlišná z hlediska provozních nákladů. Opatření : - zlepšení tepelné izolace budov - měření a regulace dodávky tepla - snížení ztrát rozvodů tepla nevyžadují již kromě investic žádné, nebo jen velmi nízké, provozní náklady. Naopak ostatní opatření vyžadují výrazné provozní náklady především na nebo el. energii. Jak vyplývá z hodnocení výše úspor a příslušných investičních nákladů navržených opatření je vhodné podporovat především opatření: měření a regulace dodávky tepla instalaci kogenerace instalaci tepelných čerpadel spalování biomasy 135

4 Současně je však nutno podporovat z hlediska spolehlivosti dodávek tepla i výměnu kotlů. Vysoké investice u výměny velkých kotlů jsou způsobeny náhradou uhelných granulačních kotlů v TDK a TNA o vysokém výkonu a vysokých měrných investičních nákladech. Uvedená výše investic platí pro případ zachování provozu závodů TIBA ve Dvoře Králové nad Labem a tedy provozování TDK se současným instalovaným výkonem. Vysoké investiční náklady na zlepšení tepelné izolace budov představují celkové náklady nejen na tepelnou izolaci, ale i na konečnou úpravu fasády. Aplikace tepelné izolace je obvykle prováděna v rámci revitalizace budovy. V tomto smyslu jsou náklady pouze na zvýšení tepelně izolačních vlastností budovy cca poloviční. Nízké investiční náklady na spalování biomasy vůči úspoře primárního paliva jsou důsledkem spalování 80% biomasy na kotlích v elektrárně EPO2, což vyžaduje jen investičně relativně nenáročnou akumulaci biomasy dodané do EPO2 a její následné dávkování do kotlů. Protože se účinek jednotlivých navržených opatření navzájem neruší, je možno realizovat jen některá, nebo i všechna současně. Součet účinků všech opatření (6 880 TJ/r) představuje úsporu cca 22% stávající spotřeby energie v kraji. Vývoj spotřeby energie v kraji a nutné investiční náklady na zajištění dodávky energie v důsledku rozvoje jednotlivých spotřebitelských sfér v období let 2002 jsou na základě analýzy v kapitole 1.2. stanoveny pro optimistickou, střední a pesimistickou úroveň rozvoje následovně : rozvoj zvýšení spotřeby energie (TJ/r) investiční náklady (mil. Kč) optimistický střední pesimistický Ze srovnání hodnot pro období let 2002 vyplývá, že : - ekonomicky dostupný potenciál úspor je 7 x vyšší, než střední růst spotřeby energie - investiční náklady pro zajištění ekonomického potenciálu úspor jsou 9x vyšší než investiční náklady související s nárůstem spotřeby energie 136

5 Na základě zmíněných faktů jsou navrženy tři varianty rozvoje energetického systému kraje pro období let , lišící se úrovní využití úsporných opatření. Var.A Maximální varianta Realizace úsporných opatření v plném rozsahu ekonomicky nadějného potenciálu Var.B Minimální varianta Realizace ekonomicky výhodnějších opatření a obnovitelných zdrojů Var.C Střední varianta Kompromis mezi maximální a minimální variantou 137

6 5.3. KVANTIFIKACE ÚČINKŮ A NÁROKŮ VARIANT Specifikace variant Var.A Maximální varianta Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Všechna navržená v plném rozsahu Var.B Minimální varianta Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Zlepšení tepelné izolace budov Změna způsobu vytápění v průmyslu Měření a regulace dodávky tepla Snížení spotřeby el. energie v domácnostech Výměna kotlů Kombinovaná výroba tepla a el. energie Spalování biomasy Tepelná čerpadla Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla Celkem

7 Var.C Střední varianta Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Zlepšení tepelné izolace budov Změna způsobu vytápění v průmyslu Měření a regulace dodávky tepla Snížení spotřeby el. energie v domácnostech Výměna kotlů Kombinovaná výroba tepla a el. energie Spalování biomasy Tepelná čerpadla Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla Celkem Protože nárůst spotřeby energie je vůči efektu úsporných opatření relativně nízký, předpokládá se ve všech třech variantách v období 2002 střední rozvoj spotřeby energie : - nárůst spotřeby energie 950TJ/r - investiční náklady pro jeho zajištění 990 mil. Kč Konečná spotřeba energie v kraji v roce a investiční náklady pro její zajištění Varianta Počáteční spotřeba energie v r Zvýšení spotřeby energie vlivem rozvoje Snížení spotřeby energie vlivem úspor Konečná spotřeba energie v r. IN na dodávku energie vč. realizace úspor. opatření (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) (mil. Kč) A B C

8 Změna ve spotřebě jednotlivých druhů paliv dle navržených variant (+ zvýšení, - snížení) Hodnocení z hlediska spotřeby paliv na území kraje Var. A HU LTO TTO ZP BIOMASA (t/r) (t/r) (t/r) (tis.m3/r) (t/r) Var. B HU LTO TTO ZP BIOMASA (t/r) (t/r) (t/r) (tis.m3/r) (t/r) Var. C HU LTO TTO ZP BIOMASA (t/r) (t/r) (t/r) (tis.m3/r) (t/r) Hodnocení z hlediska celospolečenského V důsledku výroby el. energie v kogeneračních plynových jednotkách a elektrárně EKEZ v Hradci Králové je navíc vykázáno snížení množství HU (t/r), které by bylo spáleno v kondenzačních elektrárnách (mimo území kraje) při výrobě stejného množství el. energie. Varianta Snížení spotřeby HU Plynové kog. jednotky Snížení spotřeby HU EKEZ Hr. Králové A B C

9 Snížení emisí dle navržených variant Hodnocení z hlediska kraje Varianta tuhé SO2 NOx CO Celkem (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) A B C Hodnocení z hlediska celospolečenského Varianta tuhé SO2 NOx CO Celkem (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) A B C Jak vyplývá z hodnot v tabulkách je pořadí výhodnosti všech variant z hlediska snížení emisí stejné, bez ohledu na způsob hodnocení. Nejvýhodnější je varianta A, nejhorší varianta B. 141

10 5.4 KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ VARIANT Výsledky energetického, ekonomického a ekologického hodnocení variant A, B a C jsou vyhodnoceny vícekriteriálním způsobem s uplatněním váhy jednotlivých kriterií. Pro hodnocení byla zvolena tato kriteria : - výše investičních nákladů - celkové snížení emisí - výše úspory primárních energetických zdrojů - míra využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie V následující tabulce je uvedena váha kriterií, která určuje maximální počet bodů, které může dané kriterium získat a výsledek hodnocení. Kriterium Váha kriteria Var. A Var. B Var. C Investiční náklady 5 2,4 5 3,8 Celkové snížení emisí ,4 8,6 Úspora prim. energ. zdrojů 7 7 4,8 4,7 Míra využití ONZE 5 5 2,5 5 Celkem bodů 24,4 21,2 19,6 Z výsledku vícekriteriálního hodnocení vyplývá, že nejvýhodnější z hlediska navržených kriterií je Varianta A. 142

11 5.5. VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY ENERGETICKÉ KONCEPCE Na základě komplexního hodnocení navržených variant A, B a C rozvoje energetického systému Královéhradeckého kraje v této koncepci, byla pro období let 2002 vybrána Varianta A. Přehled navržených úsporných opatření a aplikací obnovitelných a netradičních zdrojů energie a předpokládané investiční náklady na jejich realizaci dle této varianty jsou uvedeny v následující tabulce. Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Zlepšení tepelné izolace budov Změna způsobu vytápění v průmyslu Měření a regulace dodávky tepla Snížení spotřeby el. energie v domácnostech Výměna kotlů Kombinovaná výroba tepla a el. energie Spalování biomasy Tepelná čerpadla Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla Celkem Pro dosažení těchto hlavních cílů je nutno volit taková opatření, která zajistí maximální efekt se současně co nejpříznivější ekonomickou efektivností. Podpůrné státní finanční prostředky je nutno tedy použít především pro opatření, která jsou atraktivní z hlediska úspory energie, ale ne zcela z podnikatelského hlediska. 143

12 Snížení emisí po realizaci navržených opatření dle Varianty A tuhé SO2 NOx CO CO2 rok 2002 (t/r) rok (t/r) snížení (%) 8,1 20,7 19,5 13,4 19,1 Možná rizika vybrané Varianty A Konkrétní výsledky z realizace navržených úsporných opatření dle nejvhodnější varianty A mohou být ovlivněny následujícími riziky : - vývojem hospodářské a legislativní politiky vlády ČR - zvoleným scénářem státní energetické koncepce - daňovými zákony a sazbami - zákony na ochranu životního prostředí - změnami rozpočtové a investiční politiky - změnami nákupních cen energie - cenami energie - cenami surovin - cenami výrobků - haváriemi výrobních energetických zařízení - živelnými pohromami 144

13 6 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VČETNĚ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU Zásobování el. energií a zemním plynem je na území kraje zajištěno dvěma distribučními systémy provozovanými společnostmi VČE a.s. a VČP a.s. Zásobování teplem na území kraje je zajišťováno pomocí čtyř velkých systémů CZT, několika menších systémů CZT a dále z lokálních zdrojů. Ze čtyř největších systémů CZT je dominantní systém ve městě Hradci Králové napájený z Elektrárny Opatovice. Stav tohoto systému je konsolidovaný, jak v rezervě výkonu, tak technickém stavu. Další rezervní výkon bude zajištěn přímo ve městě Hradec Králové po výstavbě náhradních zdrojů jako reakce na havárii EOP v r Další velký systém CZT v Náchodě je také v dobrém technickém stavu a předpokládá pouze rekonstrukci nebo výměnu největšího kotle do r a postupnou rekonstrukci primárních rozvodů tepla. Výraznější zásahy vyžadují další dva velké systémy CZT v Trutnově a okolí a Dvoře Králové nad Labem. Systém CZT v Trutnově a okolí z hlediska spotřeby paliva a výroby tepla ve zdroji představuje téměř polovinu celkové výroby tepla ve velkých zdrojích celého kraje. Zdroj systému CZT v Trutnově EPO2 je v dobrém stavu, rozsáhlejší rekonstrukci však vyžadují primární rozvody tepla (především parní). Je také připravována výměna jednoho stávajícího parního soustrojí za soustrojí, které umožní vyšší využití tepla při výrobě el. energie. Současně je nutno v této oblasti maximálně podpořit výstavbu a připojování dalších odběratelů tepla především nově budovaných průmyslových závodů. Tím by bylo možno lépe využít vysoký výkon zdroje EPO2, který je v současné době provozován s nízkým využitím tepla z výroby el. energie. Systém CZT ve Dvoře Králové nad Labem vyžaduje rekonstrukci jak ve zdroji tak v primárních rozvodech tepla. Způsob a rozsah rekonstrukce bude třeba určit v návaznosti na výhled dvou závodů TIBA ve městě. Při dalším provozu těchto závodů bude třeba vyměnit dožité uhelné kotle za nové o stejném výkonu. Kromě druhu paliva zůstane zachován i rozsah a druh teplonosného media v primárních rozvodech tepla, dojde pouze k výměně starých a poškozených úseků potrubí. 145

14 Při likvidaci závodů TIBA bez náhrady jiným průmyslovým odběrem stejného rozsahu a s požadavkem na dodávku technologické páry je nutno rekonstruovat jak zdroj, tak rozvody tepla. Jsou připraveny dvě varianty, buď s redukcí výkonu zdroje i rozvodů tepla pouze na centrum města a výstavbou doplňkových lokálních zdrojů, nebo decentralizované zásobování města teplem z blokových kotelen s využitím stávajících sekundárních rozvodů tepla. Obě varianty jsou založené na spalování zemního plynu. Uvedené variantní řešení vychází ze závěrů studie EVČ Pardubice, nelze jej brát jako definitivní. Snížení spotřeby primárních paliv v kraji je možno, kromě snížení spotřeby energie u konečných uživatelů, zajistit především rozšiřováním systémů CZT se zdroji s kombinovanou výrobou tepla a el. energie v oblastech, které vzhledem k výši plošné spotřeby tepelného příkonu jsou proto vhodné. Do této oblasti je nutno především směrovat finanční podpory tak, aby cena tepla pro odběratele byla atraktivní při srovnání s dodávkou tepla z lokálních zdrojů. Stejně tak je třeba podporovat rekonstrukce plynových výtopen (s výrobou jen tepla) na teplárny (kombinovaná výroba tepla a el. energie) instalací plynových kogeneračních jednotek zajišťujících podstatně vyšší konverzi paliva na el. energii než u parních turbosoustrojí a tím úsporu primárních paliv při výrobě el. energie. Dalším nesporně energeticky i ekologicky vhodným opatřením je náhrada el. přímotopných a akumulačních zdrojů tepla tepelnými čerpadly zajišťujícími úsporu přibližně dvou třetin primárního paliva pro výrobu el. energie. Z hlediska náhrady vyčerpatelných zdrojů fosilních paliv obnovitelnými zdroji je jednoznačně nejvýhodnější jak dle výše úspory, tak i ekonomického efektu, podporovat spalování biomasy jak pro výrobu tepla, tak tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. 146

15 PROGRAM REALIZACE NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ VE SPRÁVNÍCH OBVODECH KRAJE V OBDOBÍ LET Opatření na úsporu energie dle Varianty A, uvedené globálně pro celý Královéhradecký kraj, jsou dále rozdělena jako koncepční návrhy pro časové období od r do r. pro území jednotlivých 15 správních obvodů kraje. Jsou uvedeny výše úspor energie a investiční náklady na navržená opatření s rozdělením do třech časových období (do r., r a r ). Z navržených opatření jsou v přehledech vypuštěna opatření : - změna způsobu vytápění v průmyslu (nízký úsporný efekt) - snížení spotřeby el. energie v domácnostech (aktivita obyvatel) 147

16 SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Broumově jsou provozovány dvě soustavy CZT. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má nižší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území počítá s výstavbou VTL/STL regulační stanice včetně přípojky Provodov Šonov. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií oblasti Broumovska si vyžádá uvedení nové TR 110/35 kv Broumov do provozu k roku Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Broumov, Teplice nad Metují a Meziměstí ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje KOH I NOOR, Broumov 5,2 MW LTO rok výroby kotlů 1969, 1980 výměna za moderní uhelné kotle do r. zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,3 MW 148

17 BROUMOVSKÉ STROJÍRNY, Hynčice 5,9 MW ZP rok výroby kotlů 1979 výměna za moderní plynové kotle do r. zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,3 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 4%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Podpora spalování v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. Především v osmi obcích obvodu kde není zaveden zemní plyn ve čtyřech z těchto obcí nebude zaveden ani v budoucnu. v distribuci energie Ve městě Broumov v systému CZT Křinice je nutno rekonstruovat rozvody tepla. Předpokládané investiční náklady cca 12 mil. Kč. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

18 SPRÁVNÍ OBVOD DOBRUŠKA Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Dobrušce je provozována jedna soustava CZT, ve městě Opočně jsou provozovány jen 3 blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má velmi nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území ne počítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Dobruška a Opočno ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje CUKROVAR, České Meziříčí 39,0 MW HUPR rok výroby kotlů 1947 výměna za moderní uhelné kotle do r. zhodnotit instalaci parního turbosoustrojí, el. výkon cca 0,8 MW NUTRICIA, Opočno 17,8 MW TTO, ZP rok výroby kotlů 2x TTO 1961, TTO/ZP je připraven do provozu nový plynový kotel (r.2002) o výkonu 4,5 MW, který nahradí 2 staré TTO kotle zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,2 MW 150

19 Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 24%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Podpora spalování v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. Především v 21 obcích obvodu kde není zaveden zemní plyn v 7 z těchto obcí nebude zaveden ani v budoucnu. v distribuci energie V území není nutná žádná rekonstrukce. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

20 SPRÁVNÍ OBVOD Dvůr Králové nad Labem Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Dvůr Králové nad Labem je provozována rozsáhlá soustava CZT zásobující nejen bytovou, ale především průmyslovou sféru především dva závody TIBA. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má velmi nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území počítá s výstavbou VTL plynovodu Dvůr Králové Doubravice a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Dvůr Králové nad Labem ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČEZ, Teplárna TDK, Dvůr Králové n. Labem 124,2 MW HUPR/ZP/LTO rok výroby kotlů 1955, 1968, 1982 Rekonstrukci zdroje řešit v souvislosti s vývojem odběru tepla, především v závodech TIBA s požadavkem dodávky technologické páry. V případě skončení dodávky tepla do závodů TIBA rekonstrukce zdroje výměna olejových hořáků na 3 kotlích spalujících LTO z roku 1982 (celkový instalovaný výkon 15,6 MW) za dvouvé hořáky ZP/LTO. 152

21 Posouzení a případná instalace kogenerační jednotky (jednotek) s plynovým motorem o celkovém instalovaném el. výkonu cca 2 MW. Výstavba lokálních plynových zdrojů tepla pro odběratele mimo centrum města (nemocnice, ZOO). Celkové investiční náklady na rekonstrukci a výstavbu nových zdrojů mimo centrum města cca mil. Kč, horní hranice platí při instalaci kogenerační jednotky. TIBA, Mostek 16,0 MW HUPR rok výroby kotlů 1936, 1983 výměna kotlů za moderní uhelné o nižším instalovaném výkonu do r. zhodnotit instalaci parního turbosoustrojí, el. výkon cca 0,3 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 27%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 21 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, předpokládá se nižší podpora spalování biomasy. v distribuci energie Ve městě Dvůr Králové nad Labem je možno upřesnit rekonstrukci rozvodů tepla ve stávající soustavě CZT až po rozhodnutí, zda bude dodáváno teplo do závodu Zálabí a Vorlech podniku TIBA. 153

22 Při zachování provozu podniku TIBA Postupná výměna parních rozvodů za parní vakuové v průběhu období do r. Celkové náklady na úplnou rekonstrukci cca 150 mil. Kč Při likvidaci podniku TIBA bez náhrady se spotřebou technologické páry Var.I Vybudování nových horkvodních rozvodů v centru města s předávacími stanicemi v zásobovaných objektech. Celkové investiční náklady na horkovodní rozvody včetně PS cca 150 mil. Kč. Var.II V centru města vybudovat plynové teplovodní kotelny (90/70 C) s dodávkou tepla pomocí stávajících čtyřtrubkových rozvodů. Od r. další náklady na rekonstrukci stávající čtyřtrubkové soustavy v centru města. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích* výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla* spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem * hodnoty platí při zachování provozu závodů TIBA 154

23 SPRÁVNÍ OBVOD HOŘICE V PODKRKONOŠÍ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Hořice je provozována jedna soustava CZT a 12 blokových kotelen. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má nižší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá výstavbu nové TR 110/35 kv. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Hořice v Podkrkonoší ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Vzhledem k tomu, že dva velké zdroje v území jsou plynové a kotle jsou z roku 1992 a 1995, není doporučena jejich výměna. Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 23%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 16 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, předpokládá se podpora spalování biomasy v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. 155

24 v distribuci energie V území není nutno rekonstruovat rozvody tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

25 SPRÁVNÍ OBVOD HRADEC KRÁLOVÉ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Hradec Králové je provozována velmi rozsáhlá soustava CZT napájená teplem z Elektrárny Opatovice ležící mimo území kraje. V důsledku havárie EOP v r je plánována výstavba tří záložních tepelných zdrojů na území města o celkovém instalovaném výkonu 140 MW. Zásobování teplem ostatních objektů v území je v některých městech zajištěno z blokových kotelen, převážně však z lokálních zdrojů. Území má vysoký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá pro oblast města Hradec Králové výstavbu dvou nových TR 110/35 kv v období r Případně s výstavbou další TR 110/35 kv se počítá v lokalitě města Chlumec nad Cidlinou. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČKD MOTORY, Hradec Králové 27,3 MW HUTR/ZP rok výroby kotlů 1942, 1986, 1994 výměna kotlů z r moderní uhelné nebo plynové o nižším instalovaném výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW 157

26 FOMA BOHEMIA, Hradec Králové 26,8 MW ZP rok výroby kotlů 1964, 1971, 1987 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kogenerační jednotky, el. výkon cca 1,0 MW Poznámka : v případě, že FOMA bude připojena na CZT výměna kotlů odpadá Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 14%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 5 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, kromě výstavby elektrárny EKEZ u Hradce Králové se nepředpokládá intenzivnější podpora spalování biomasy. v distribuci energie Kromě pokračujících plánovaných oprav rozvodů CZT v městě Hradec Králové a jejich rozšiřování pro zásobování nových odběratelů (např. FOMA), není nutno v území zásadně rekonstruovat rozvody tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

27 SPRÁVNÍ OBVOD JAROMĚŘ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Jaroměř jsou provozovány dvě soustavy CZT, které však zásobují teplem jen cca 21% bytové sféry. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vyšší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá pro oblast města Jaroměř výstavbu nové TR 110/35 kv. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Jaroměř ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Všechny zdroje jsou plynové, s kotli z let Dva uhelné kotle ve zdroji TEPLO s.r.o. v Jaroměři z let 1965 a 1970 nejsou již provozovány. Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 32%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. 159

28 Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 4 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, nepředpokládá se intenzivnější podpora spalování biomasy. v distribuci energie V území není akutní požadavek na rekonstrukci rozvodů tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

29 SPRÁVNÍ OBVOD JIČÍN Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Jičíně jsou provozovány soustavy CZT napájené z jedné teplárny a šesti blokových výtopen, které však zásobují teplem cca 45% bytové sféry a zařízení města. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má nízký stupeň plynofikace. Připravuje se však plynofikace měst Kopidlna a Sobotky a dalších 56 obcí. V této souvislosti se počítá s výstavbou VTL plynovod Jičín Libáň a 5 VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Připravuje se výstavba nadzemního vedení VVN (2 x 110 kv) mezi TR Staré Místo a TR Nový Bydžov. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Jičín, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Sobotka ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje KRKONOŠSKÉ SÝRÁRNY, Jičín 10,0 MW ZP rok výroby kotlů 1982 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW 161

30 MAVE, Vršce 4,9 MW LTO rok výroby kotlů 1973 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,2 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 23%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k nízké plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v některé z 56 obcí, kde zatím není zaveden zemní plyn, v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT.. v distribuci energie V území není akutní požadavek na rekonstrukci rozvodů tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

31 SPRÁVNÍ OBVOD KOSTELEC NAD ORLICÍ Analýza současného stavu zásobování území energií V území jsou provozovány ve městě Týniště nad Orlicí dvě soustavy CZT a ve městě Kostelec nad Orlicí 3 plynové blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Nepočítá se však s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Kostelec nad Orlicí a Týniště nad Orlicí ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje SAINT - GOBAIN, Kostelec nad Orlicí 13,5 MW ZP rok výroby kotlů 1984 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW MONING - ELITEX, Týniště nad Orlicí 16,0 MW HUPR rok výroby kotlů 1965, 1997 výměna dvou kotlů z r za plynové o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW 163

32 Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 29%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem ke střední plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 13 obcích kde není zaveden zemní plyn, v malých lokálních zdrojích nebo CZT. v distribuci energie Rozvody ve dvou soustavách CZT ( U Dubu a Střed ) ve městě Týništi nad Orlicí jsou staré 38 a 23 let a jsou za hranicí své životnosti. Je navržena rekonstrukce za čtyřtrubkové přeizolované rozvody, akce je již projekčně připravena. Investiční náklady jsou stanoveny v soustavě U Dubu na 7 mil. Kč a u soustavy Střed na 4 mil. Kč. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

33 SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD Analýza současného stavu zásobování území energií V území je provozována ve městě Náchodě rozsáhlá soustava CZT se zdrojem v Teplárně Náchod, která přešla z vlastnictví ČEZ a.s. do vlastnictví společnosti HARPEN. Zásobování teplem ostatních objektů v území je kromě několika blokových kotelen ve městech zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Při další plynofikaci území se počítá s výstavbou VTL plynovodu v okolí České Skalice a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Je připravována výstavba nadzemního vedení 2 x 110 kv Neznášov Náchod. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Náchod, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov a Police nad Metují ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje HARPEN, Teplárna Náchod 115,4 MW HUPR/ZP/LTO rok výroby kotlů 1969, 1978, 1985 výměna uhelného kotle 50 MW z roku 1969 za moderní hnědouhelný granulační kotel, nebo jen výměna teplosměnných ploch, nebo ekologická rekonstrukce do roku 2008 přídavné spalování plynu (platnost nových emisních stropů SO2) ostatní kotle ZP/LTO s minimálním provozem ponechat 165

34 ZEMKO, Česká Skalice 18,0 MW ZP rok výroby kotlů 1986 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,8 MW KOVOPOL, Police nad Metují 8,7 MW TTO rok výroby kotlů 1976, 1985 výměna kotlů za plynové o nižším instalovaném výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,4 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 12%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k nižší plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 16 obcích kde není zaveden zemní plyn, především ve 3 obcích, kde nebude zaveden ani v budoucnu, v malých lokálních zdrojích nebo CZT. v distribuci energie Kromě plánované postupné rekonstrukce rozvodů CZT v městě Náchodě není žádná akutní rekonstrukce rozvodů v území navržena. 166

35 Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

36 SPRÁVNÍ OBVOD NOVÁ PAKA Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Nová Paka je provozována soustava CZT s plynovým zdrojem tepla a jedna bloková olynová kotelna. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vyšší stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou žádného VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nová Paka ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Vzhledem k tomu, že tři velké zdroje v území jsou plynové a kotle jsou z roku , není doporučena jejich výměna. Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů je však relativně vysoký, činí 52%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci i zbývajících 2 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, nepředpokládá se intenzivnější podpora spalování biomasy. 168

37 v distribuci energie Je plánována rekonstrukce rozvodů CZT ve městě Nová Paka v roce Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

38 SPRÁVNÍ OBVOD NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Nové Město nad Metují jsou provozovány 4 soustavy CZT s plynovými zdroji tepla. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území kromě města Nové Město nad Metují není zatím plynofikováno.do budoucna se počítá s výstavbou VTL plynovodu Dobruška Nové Město nad Metují a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nové Město nad Metují ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje STAVOSTROJ, Nové Město nad Metují 32,7 MW HUTR, ZP rok výroby kotlů výměna dvou uhelných kotlů z r za plynové kotle o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW 170

39 DEVA, Nové Město nad Metují 7,1 MW ZP rok výroby kotlů 1969 výměna za moderní plynové kotle do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,4 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 11%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k velmi nízké plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 11 obcích, kde zatím není zaveden zemní plyn v malých lokálních zdrojích nebo CZT. v distribuci energie Rozvodů CZT ve městě Nové Město nad Metují nevyžadují akutní rekonstrukci. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

40 SPRÁVNÍ OBVOD NOVÝ BYDŽOV Analýza současného stavu zásobování území energií V území není instalována žádná soustava CZT, pouze v města Nový Bydžov jsou 3 blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vysoký stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nový Bydžov ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje NOBYKO, Nový Bydžov 27,0 MW TTO, ZP rok výroby kotlů plánována výměna kotle 16,2 MW, TTO z r za nový na TTO o výkonu 6 MW do r. PROMIL, Nový Bydžov 31,4 MW ZP rok výroby kotlů 1976, 1989, 1993 výměna kotle 12 MW z r za nový do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW 172

41 Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 27%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k velmi vysoké plynofikaci území se z podporou spalování biomasy neuvažuje. v distribuci energie V území se s výstavbou nových rozvodů tepla nebo akutní rekonstrukcí stávajících neuvažuje. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

42 SPRÁVNÍ OBVOD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Analýza současného stavu zásobování území energií V území jsou ve městech Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických Horách a Vamberku instalovány soustavy CZT, které se podílí na zásobování bytové sféry 25 39%. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se však nepočítá s výstavbou VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách a Vamberk ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Tepelné hospodářství, Rychnov nad Kněžnou 26,8 MW HUPR rok výroby kotlů 1986 výměna uhelných kotlů za plynové kotle do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW 174

43 KOVEX VD, Rychnov nad Kněžnou 15,0 MW LTO rok výroby kotlů 1972 výměna olejových kotlů za plynové kotle o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,4 MW KDR - KOVODRUŽSTVO, Rychnov nad Kněžnou 6,0 MW ZP rok výroby kotlů 1974, 1981 výměna za moderní plynové kotle o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,2 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 10%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k nízké plynofikaci území se z podporou spalování biomasy v malých lokálních zdrojích nebo CZT uvažuje především ve 14 obcích, které nejsou zatím plynofikovány v distribuci energie V území není nutná akutní rekonstrukce stávajících rozvodů. Je doporučena výstavba teplovodní přípojky ve městě Vamberku ze závodu ESAB do plynového zdroje CZT. 175

44 Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

45 SPRÁVNÍ OBVOD TRUTNOV Analýza současného stavu zásobování území energií Město Trutnov a rozsáhlé okolí zásobuje soustava CZT s parní a horkovodní větví. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou VTL plynovodu, ale VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Vzhledem k předpokládanému zvýšení spotřeby el. energie se však připravuje výstavba TR 110/35 kv pro východní část Krkonoš a TR 110 kv/vn do prostoru Horního Starého Města. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Tutnov, Svoboda nad Úpou, Úpice, Žacléř, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou a Rtyně v Podkrkonoší ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČEZ, Teplárna EPO2, Trutnov 600,0 MW HUPR/CUPR rok výroby kotlů 1996,1998 upravit dodávku paliva pro spalování biomasy do 10% ve směsi s uhlím do r. VĚZEŇSKÁ SLUŽBA, Malé Svatoňovice 2,7 MW HUTR rok výroby kotlů 1984 výměna za moderní plynové kotle do r. 177

46 Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 5%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Kromě náhrady části uhlí biomasou v elektrárně EPO2 se podpora spalování biomasy předpokládá v 19 obcích, které nejsou zatím plynofikovány a z těchto především v 7 obcích, které nebudou plynofikovány ani v budoucnu. v distribuci energie V území je nutno vzhledem k podstatnému poklesu odběru tepla v poslední dekádě (převážně průmyslové závody), podpořit výstavbu nových odběratelů tepla a následně vyřešit rekonstrukci rozvodů tepla, především přechodem z parních na horkovodní, dimenzovaných na předpokládanou dodávku tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla výměna kotlů ve velkých zdrojích výměna kotlů ve středních zdrojích aplikace kogenerace snížení ztrát rozvodů tepla spalování biomasy aplikace tepelných čerpadel Celkem

47 SPRÁVNÍ OBVOD VRCHLABÍ Analýza současného stavu zásobování území energií V území je instalována jedna soustava CZT ve městě Vrchlabí. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou ani VTL plynovodu, ani VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Pouze při výkonovém nárůstu ve střední oblasti Krkonoš by bylo nutno vybudovat novou TR 110/35 kv ve Špindlerově Mlýně. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Vrchlabí a Hostinné ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje AVON AUTOMOTIVE, Rudník 15,9 MW ZP rok výroby kotlů 1968 výměna plynových kotlů za nové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,5 MW TEXLEN - LENA, Rudník 24,0 MW ZP rok výroby kotlů 1980, 1988 výměna kotlů z r za nové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,8 MW 179