Léňa. Kvíz - říjen 2013

Transkript

1 Kvíz - říjen 2013 Léňa 1. Sportovní lezení nese s sebou i jistá rizika v podobě úrazů a poranění. Nejčastěji se týkají šlachového aparátu, především prstů, což je způsobeno přetížením a užíváním různých úchopů a vyvíjení extrémních sil na šlachově-vazivový aparát ruky např. při visu na jednom prstu. K jakým úrazům a poškozením dochází při sportovním lezením? Který úraz je nejčastější? 2. Jaká vyšetřovací metoda nám pomůže stanovit diagnózu při poranění pohybového aparátu horní končetiny? a) Kolonoskopie b) RTG c) Ultrazvuk d) Vyšetření moči e) Magnetická resonance f) Odběr krve g) Klinické vyšetření h) Mamograf 3. Co je to hematom? 4. Při vyšetření ruky využíváme jakých vyšetření? Co znamenají a co obsahují? a) Auskultace b) Palpace c) Inkontinence d) Perkuse e) Infekce f) Aspekce 5. Terapie poranění poutek je odlišné v závislosti na dg., stáří úrazu a individuálních možnostech pacienta. K terapii používáme jaké základní léčebné postupy? a) Klid b) Imobilizace c) Blefaroplastika d) Kryoterapie e) Rehabilitace f) Klistýr g) Stapes h) Nesteroidní antirevmatika (Fastum gel, Aulin) i) + Individuálně dle poranění (tejpink, operativní řešení...) Řešení: A. Sportovní lezení o - přetížení a následný zánět o - ruptury šlachového aparátu a poutek prstů (nejčastější postižení jsou ruptury poutek prstů) o - vykloubení s násedným poškozením kloubních pouzder o - zlomeniny (méně časté v porovnání s postižení šlach a kloubů) B. Správně jsou možnosti: b) RTG, c) ultrazvuk, e) magnetická rezonance, f) klinické vyšetření C. Krevní výron, lidově modřina D. Správně jsou možnosti: b) palpace (pohmatem: teplota, lokální bolestivost, krepitace, přeskakování šlach), f) aspekce (pohledem: otok, zarudnutí, poranění kožního krytu, hematom (lidově modřina, jinak krevní výron), defigurace (nesprávné postavení malých kloubů), jasně viditelná tětiva E. Správně jsou možnosti: a) klid, b) imobilizace, d) kryoterapie, e) rehabilitace, h) nesteroidní antirevmatika (Fastum gel, Aulin), ch) + individuálně dle poranění (tejpink, operativní řešení)

2 Neewa A. Zlomeniny horní části stehenní kosti - je toto tvrzení správné? 1. Zlomeniny hlavice a) Jedná se o poměrně častý typ zlomeniny. Typický je pro skupinu mladých pacientů při vysokoenergetickém násilí v souvislosti s luxacemi a zlomeninami acetabula. 2. Zlomeniny krčku a) Rozeznáváme zaklíněné a dislokované. Celkově tvoří asi polovinu zlomenin v oblasti horní části stehenní kosti. Podle lomné linie je dělíme na intrakapsulární a extrakapsulární, (nitrokloubní a mimokloubní). Mimokloubní jsou nebezpečné z hlediska možného porušení cévního zásobení, které vede ke vzniku komplikací jako je pakloub nebo odumření hlavice. Vzhledem k rizikům (postiženi jsou většinou staří pacienti) dominuje v léčbě konzervativní postup. Operuje se jen výjimečně, vždy za použití náhrady kloubní. 3. Zlomeniny trochanterické a) Pertrochanterické lomná linie prochází trochanterickým masivem. Intertrochanterické lomná linie je mezi velkým a malým trochanterem. Tvoří přes polovinu zlomenin horního femuru. Tyto zlomeniny se dobře se hojí, vznik komplikací typu nekrózy je vzácný. Léčba závisí na kvalitě kosti, dislokaci a stabilitě, většinou se řeší metodou osteosyntézy. b) Zlomeniny PF mohou vzniknout i na podkladě nádorových procesů nebo výrazné osteoporozy jako patologické. c) Pro zlomeniny PF bývá již pohledově typické viditelné zkrácení končetiny (může být až několik centimetrů) a vnitřní rotace se semiflexí. Pacient leží, nemůže končetinou hýbat ani chodit. Na přední ploše kyčle a v oblasti velkého trochanteru je palpační bolestivost. (Ale nic z toho nemusí být u zaklíněné zlomeniny). B. Postižení Achillovy šlachy- je toto tvrzení správné? Achillova šlacha patří mezi nejsilnější šlachy v lidském těle. Jde o úponovou šlachu trojhlavého svalu bérce, který je hlavním svalem nutným pro postavení se na patu. U dospělého člověka má sílu malíku ruky. Ruptura je důsledkem její degenerace, neboť nepoškozená šlacha je velice pevná. Nejčastějším místem, kde praská je asi 4 cm nad úponem na patní kost, kde je nejhorší cévní zásobení, proto v tomto místě je její nejhorší regenerace. Druhým nejčastějším místem prasknutí je úpon na patní kosti. Prasknutí šlachy se vyskytuje nejčastěji u starších jedinců, kde je příčinou šlápnutí na nerovném povrchu, nebo je časté u sportovců, kteří si jdou rekreačně zasportovat a řádně se nerozcvičí. Při prvém doskoku ucítí ránu v oblasti Achillovy šlachy, jako když je někdo udeří klackem, někdy je slyšet tupá rána. Při došlapu se nemohou postavit na patu. Vždy je velká bolestivost při hmatání průběhu šlachy, hmatáme schůdek a je vytvořen velký krevní výron. Prasknutí však nemusí mít takto dramatický průběh a pacient udává jen podvrtnutí hlezna. C. Zlomenina patní kosti a) Jaký je nejčastější mechanizmus jejího vzniku? b) Rozhodujícím momentem dobrého zhojení je již primární ošetření v terénu. Proč?

3 Řešení: I. Zlomeniny 1. a) Jedná se o MÁLO častý typ 2. a) NITROKLOUBNÍ jsou nebezpečné z hlediska, dominuje v léčbě OPERATIVNÍ postup. Operuje se NEJČASTĚJI S použitím náhrady kloubní 3. c) zkrácení končetiny (může být až několik centimetrů) a ZEVNÍ rotace se semiflexí Postižení Achillovy šlachy je hlavním svalem nutným pro postavení se na ŠPIČKU při došlapu se nemohou postavit na ŠPIČKU NEMUSÍ BÝT bolestivost při hmatání průběhu šlachy, ANI SE NEMUSÍ VYTVOŘIT KREVNÍ VÝRON (HEMATOM). Prasknutí však nemusí mít takto dramatický průběh a pacient udává jen podvrtnutí hlezna a ani nevyhledá ošetření, nebo je takto řešeno. DÁLE K PROBLEMATICE: Léčba: Při lékařském ošetření je vždy vhodné provést RTG snímek k vyloučení odtržení kostního fragmentu z patní kosti. Prasknutí Achillovy šlachy je většinou indikováno k operačnímu řešení. Pokud je prasknutí v typické oblasti asi 4 cm nad úponem na patní kost, je možné provést tzv. perkutání sešití, které se provádí jen z drobných incizí (ranek na jeden steh). Klasikou metodou je rozříznutí kůže a sešití šlachy. Pokud je odtržení i s kouskem kosti, je třeba šlachu přišít na patní kost. Tato tzv. metoda umožňuje přesné (anatomické) sešití šlachy, ale může po sešití být problém s hojením kůže, neboť šlachy leží v této lokalizaci hned pod kůží, která je špatně prokrvená a může dojít k rozpadnutí kůže. Po operaci přikládáme sádrovou fixaci nebo speciální ortézu (VacoPed) na dobu 6-8 týdnů, pak následuje rehabilitace. U pacientů, kteří nemohou být operování vzhledem k celkovému onemocnění (onemocnění srdce, plic a podobně), nebo lokálnímu nálezu (nehojící se rány, bércové vředy), kde by hrozil vznik infektu, je možné postupovat konzervativně (bez operace) jen sádrováním. Zlomenina patní kosti Patní kost je sice malá, ale významná kost. Je určitým základním kamenem nohy. Jsou na ní kloubní plochy, přes které je tato kost v kontaktu s okolními kůstkami. Při chůzi na se patu přenáší takřka celá váha těla a při jejím poškození dochází k obtížím při chůzi. Pokud dojde k poškození, tak i velice drobný posun v kloubních plochách, může vést k rozvoji artrózy a vzniku bolestí. Druhým problémem u zlomenin patné kosti je, že kost je přímo pod kůží a není kryta svaly, což při poškození kožního krytu vede k výrazným komplikacím v hojení kůže i kostí. Zlomenina patní kosti vzniká pádem na patu z výšky. Jedná se o vážná poranění, kdy může mít pacient obtíže i při adekvátním ošetření ať již konzervativním nebo operačním.

4 Příznaky: Pro zlomeninu patní kosti svědčí už mechanismus úrazu, tj. pád na patu. Pacient si stěžuje na bolesti v oblasti paty, otok výrazný a rychle se rozvíjející krevní výron. Při pohledu může být pata rozšířena a zkrácena proti straně druhé. Postižený se na ni nemůže postavit. Terapie: O výsledku terapie zlomenin patní kosti může rozhodnout už primární ošetření. Při podezření na zlomeninu patní kosti je třeba umístit končetinu do zvýšené polohy a přiložit led a transportovat k lékaři, aby se zabránilo rozvoji otoku a krevního výronu. Často je transport složitý, neboť zlomeniny patní kosti se stávají v lokalitách dosti vzdálených od lidských obydlí, či v opilosti a poraněný dorazí k ošetření až po vystřízlivění, kdy může být kůže poškozena extrémním otokem. Pokud je poškozen kožní kryt a lezou kosti, je třeba přikrýt ránu sterilním krytím, aby nedošlo vstupu infekce do rány. Po zhodnocení rentgenologických snímků se rozhodne, zda je typ zlomenina k operačnímu či konzervativnímu řešení. O tom zda zlomeninu patní kosti je vhodná k operaci rozhoduje mnoho faktorů. Rozhoduje se dle typu zlomeniny, posunu kostních úlomků, ale svůj vliv má i věk a nemoci pacienta. Pokud zlomenina není posunuta, není ji třeba ji operovat a řeší se přiložením sádrové fixace. Pokud jsou kostní úlomky posunuty, je indikována operace, jejímž úkolem je repozice (srovnání) úlomků a následná fixace buď dráty, nebo kovovou destičkou a šrouby. Hojení patní kosti je vždy dlouhé, trvající minimálně 3 měsíce, kdy není možné došlapování a i výsledek je nejistý. Horší výsledky jsou u starších pacientů, u diabetiků či kuřáků, kde má výrazný vliv zhoršení prokrvení dolních končetin a s tím spojené poruchy hojení kostí i kůže. Buba Tam kde uznáte za vhodné, doplňte textovou odpověď klidně obrázkem ;-) I. Popiš, jak se správně používá fixační krční límec. Na co je potřeba myslet při následném uložení pacienta do lehu na zádech? II. Proč dochází k poruchám dýchání při poranění krční páteře? III. Jaký je vztah mezi páteřními a míšními segmenty? (ve smyslu: v té a té úrovni páteře se nachází takový míšní segment) IV. Jakým jednoduchým vyšetřením lze získat představu o tom, v jaké výšce došlo k poruše míchy? Popiš danou metodu, jak nejlépe umíš (pozn. lze provést bez jakýchkoli pomůcek či přístrojů). V. Oříšek na závěr na co se díváš? (pozn. pac. byl vyzván, aby se podíval vzhůru tedy poloha levého oka je ta správná) VI.

5 Řešení: I. Použití fixačního límce naměřit správnou velikost a zvolit vhodný límec ideálně odstranit všechen oděv, který by mohl zůstat pod límcem přiložit límec a dostatečně dotáhnout zkontrolovat polohu a funkci límce zkontrolovat zda pac. Může dýchat, polykat, není omezen průtok krčními tepnami Při položení pacienta na záda je potřeba si uvědomit, že aby byla zachována fyziologická poloha, je potřeba hlavu mírně vypodložit (tzn. naducaný péřový polštář pod hlavou je špatně, ale nevypodložení hlavy taktéž). Obr Rozhodujici faktory učinne imobilizace krčni pateře. 1 - volba spravne velikosti - vyšky fixačniho limce: vzdalenost dolni čelist klični kost odpovida vyšce pevne časti fixačniho limce; 2 - respektovani fyziologickeho postaveni krčni patere - mirne vypodloženi; 3 - spravně zvoleny a precizně provedeny fixačni II. Proč dochází k poruchám dýchání přo poranění krční páteře Nachází se zde prodloužená mícha (tedy centrum dechové automatiky) a odstupy n.phrenicus, který inervuje bránici (tedy hlavní dechový sval).

6 III. Jaký je vztah mezi páteřními a míšními segmenty?

7 IV. Jednoduché vyšetření k poranění míchy Jedná se o vyšetření kožní inervace míšními kořeny dle dermatomů tzv. Headovy zóny. Tam, kde je kožní inervace zachována je předpoklad že je mícha v pořádku, tam kde již inervace není přítomna - zřejmě došlo k poruše míchy v dané úrovni. V praxi to znamená, že zkoušíme, zda pacient cítí stimul (píchnutí/štípnutí/atd.) na kůži. V. Oříšek na závěr Jedná se o ilustrační obrázek k hydraulické zlomenině očnice. Toto poranění vzniká tupým úderem do oka, kdy dochází k rozpínání sklivce v očnici a může dojít k prolomení nejslabšího místa očnice.

8 Následně dochází zejm. k paréze oka, enopthalmu (vpadnutí oka dovnitř ) a ptóze (poklesu) očního víčka.

9