*) âti: leneberga **) smóland

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "*) âti: leneberga **) smóland"

Jiří Kadlec
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Ve védsku, ve farnosti Lönneberga*), Ïil kluk, kter se jmenoval Emil, a tak se mu fiíkalo Emil z Lönnebergy. Byl to pûkn divoch a paliãák, a vûbec nebyl tak hodn jako vy. Ale vypadal roztomile, to se musí nechat. Pokud ov em nevfiískal. Mûl kulaté modré oãi a buclaté ãervené tváfiiãky a k tomu svûtlé kuãeravé vlasy. Prostû vypadal líbeznû, Ïe by si o nûm ãlovûk myslel, Ïe je opravdov andílek. Ale to by se pûknû napálil. Bylo mu pût a mûl sílu jako b ãek. Bydlel v Lönneberze ve védském kraji Sma landu**) na statku Kocoufií. TakÏe mluvil sma landsky, drobeãek maliãk, ale s tím se nedalo nic dûlat. Ve Sma landu se prostû a jednodu e mluví sma landsky. KdyÏ chtûl ãepici, nefiekl: Chci ãepici. On to fiíkal takhle: Já chcu ãepicu. A ta jeho ãepica byla k iltovka, mûla ãern k ilt a modré d nko, Ïádná krása. Jednou mu ji tatínek pfiivezl z mûsta. Emil z ní mûl ohromnou radost, a kdyï si mûl jít veãer lehnout, Ïadonil: Já chcu ãepicu. *) âti: leneberga **) smóland (9

Prostû vypadal líbeznû, Ïe by si o nûm ãlovûk myslel, Ïe je opravdov andílek. Ale to by se pûknû napálil. Bylo mu pût a mûl sílu jako b ãek.

2 Maminka si rozhodnû nemyslela, Ïe by mûl jít spát v ãepici, a chtûla ji odloïit do pfiedsínû na polici, ale Emil zavfiískal, aï se to rozléhalo po celé Lönneberze: Já chcu ãepicu! Potom chodil Emil spát v k iltovce kaïdou noc po celé tfii t dny. Docela to lo, i kdyï ho to trochu tlaãilo. Ale hlavní vûc byla, Ïe prosadil svou, na to on vïdycky dbal. Pfiedev ím se nic nesmûlo fiídit podle maminky. Jednou o Vánocích se pokusila Emila pfiimût, aby snûdl du ené rûïové fazolky, ponûvadï jíst zeleninu je zdravé. Ale Emil se vzepfiel. Copak ty uï vûbec nikdy nebude jíst zeleninu? zeptala se maminka. Budu, fiekl Emil. Ale jen zelenou. A potom si tajnû sedl za vánoãní stromeãek a zaãal ho chroustat. Brzy ho to ale omrzelo, protoïe ho v puse píchal. Takov umínûnec byl Emil. Chtûl o v em rozhodovat, o mamince i tatínkovi, o celém statku Kocoufií a nejrad i o v ech lidech v Lönneberze, ov em na to Lönneber tí nepfiistoupili. Chudáci Svenssonovic z Kocoufií, ti mají pûkného darebáka, kroutili hlavami. Z toho nikdy nic kloudného nevyroste. A to si mysleli v Lönneberze v ichni. Kdyby b vali tu ili, jak to s Emilem dopadne, nikdy by nic takového nefiíkali. Jen si pfiedstavte, Ïe by je kdy napadlo, Ïe z Emila bude pfiedseda obecního zastupi- 10)

Pfiedev ím se nic nesmûlo fiídit podle maminky. Jednou o Vánocích se pokusila Emila pfiimût, aby snûdl du ené rûïové fazolky, ponûvadï jíst zeleninu je zdravé. Ale Emil se vzepfiel.

3 telstva, aï dospûje. Vy asi pfiesnû nevíte, co to je, b t pfiedseda obecního zastupitelstva, ale vûfite, Ïe to uï nûco znamená. A tím se nakonec Emil opravdu stal. Ale teì zûstaàme u toho, co v echno se událo, kdyï byl Emil mal a bydlel na statku Kocoufií ve vesniãce Lönneberga v kraji Sma landu ve védsku s ta- (11

vûfite, Ïe to uï nûco znamená. A tím se nakonec Emil opravdu stal.

4 tínkem Antonem Svenssonem a maminkou Almou a malou sestfiiãkou Idou. V Kocoufií mûli taky ãeledína, ten se jmenoval Alfréd, a dûveãku Linu. Za ãasû Emilova dûtství mûli v Lönneberze i v ude jinde ãeledíny a dûveãky. âeledínové orali, obstarávali konû a voly, sváïeli seno, sázeli brambory a dûveãky zase dojily, myly nádobí, drhly podlahy a zpívaly dûtem. Tak teì uï víte, kdo v echno bydlel v Kocoufií, otec Anton, maminka Alma, malá Ida, Alfréd a Lina. A kromû toho dva konû, pár volû, osm krav, tfii vepfii, deset oveãek, patnáct slepic, jeden kohout, koãka a pes. A Emil. Kocoufií byl pûkn mal statek s dfievûn m domkem natfien m na ãerveno na vr ku mezi jablonûmi a efiíky. Kolem dokola ho obklopovala pole, luka, ohrady, jezero a jeden hlubokánsk les. V Kocoufií mohlo b t krásnû a klid, jen kdyby tam nebydlel Emil. Ten kluk pofiád vyvádí jenom samé skopiãiny, vzdychala Lina. A kdyï uï nero Èaãí sám, tak se nûco semele kolem nûj. Takov dáreãek aby ãlovûk pohledal. Ale maminka Emila bránila. Tak hrozné to s ním zase není. Dneska típl Idu jen jednou a trochu rozlil smetanu do kávy, nic víc no, a je tû honil koãku kolem kurníku, to je pravda. Ale stejnû mi pfiipadá, Ïe zaãíná b t hodnûj í a poslu nûj í. 12)

âeledínové orali, obstarávali konû a voly, sváïeli seno, sázeli brambory a dûveãky zase dojily, myly nádobí, drhly podlahy a zpívaly dûtem.

5 Zl Emil nebyl, to se tvrdit nedá. Mûl moc rád malou Idu i koãku. JenÏe Idu musel vïdycky típnout, protoïe jak jinak by ji pfiimûl, aby mu dala svûj krajíc chleba s marmeládou, a s koãkou se honil jen tak kamarádsky, protoïe chtûl vûdût, jestli umí bûhat stejnû rychle jako ona. Ale to koãka nepochopila. Tohle se stalo sedmého bfiezna, kdy Emil byl tak hodn, Ïe Idu típl jen jednou, trochu rozlil smetanu do kávy a honil koãku. Ale nyní usly íte o jin ch dnech Emilova Ïivota, kdy se toho stalo mnohem víc, protoïe buì provádûl skopiãiny, jak fiíkala Lina, nebo k nûãemu do lo tak jako tak, protoïe kolem Emila se vïdycky nûco semlelo. Zaãneme tedy takhle: ÚTER 22. KVùTNA kdy Emil uvízl hlavou v polévkové míse Toho dne mûli u Svenssonov ch v Kocoufií k obûdu hovûzí polévku. Lina ji nalila do kytiãkované polévkové mísy, v ichni zasedli ke stolu a pustili se do jídla, hlavnû Emil. Chutnalo mu a bylo to pofiádnû sly et. Musí tolik srkat? zeptala se maminka. (13

rychle jako ona. Ale to koãka nepochopila. Tohle se stalo sedmého bfiezna, kdy Emil byl tak hodn, Ïe Idu típl jen jednou, trochu rozlil smetanu do kávy a honil koãku.

6 Jinak by se nepoznalo, Ïe to je polévka, odpovûdûl Emil. Tedy on to vlastnû fiekl takhle: Japabyse jináã poznalo, Ïe je to polívka. Ale teì tu sma land- tinu rad i necháme stranou. V ichni se najedli, co hrdlo ráãí, a v míse nezûstalo nic. Vlastnû zûstal tam zbyteãek na dnû. Takov mal hlt, a na ten mûl Emil zálusk. Jedin zpûsob, jak se k nûmu dostat, bylo strãit hlavu do mísy a vysrknout ho. To taky Emil udûlal, a Ïe ten Ïblunkot z mísy bylo sly et. KdyÏ v ak chtûl hlavu z mísy vytáhnout, ne lo to. Uvízl v ní. Emil se vydûsil, vyskoãil od stolu, ale hlava mu vûzela v polévkové míse jako v beãce. Mísa mu docela zakr vala oãi i u i. Emil tím protivn m kusem nádobí kubal a kfiiãel. I Linu to vydûsilo. Sváteãní mísa! bûdovala. Taková pûkná kytiãkovaná mísa, z ãeho teì budeme jíst polévku? 14)

Jedin zpûsob, jak se k nûmu dostat, bylo strãit hlavu do mísy a vysrknout ho. To taky Emil udûlal, a Ïe ten Ïblunkot z mísy bylo sly et. KdyÏ v ak chtûl hlavu z mísy vytáhnout, ne lo to. Uvízl v ní.

Podobné dokumenty

* âti: leneberze ** smólandu

* âti: leneberze ** smólandu V celé Lönneberze *, v celém Sma landu **, v celiãkém védsku a kdo ví, moïná na celém svûtû, by se nena lo dítû, které dokázalo vyvést tolik skopiãin jako Emil. To byl ten kluk, co kdysi dávno bydlel na