INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

Transkript

1 INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), kter nabude úãinnosti dne a nahradí dosavadní stavební zákon, totiï zákon ã. 50/1976 Sb. Nov stavební zákon pfiiná í fiadu v znamn ch zmûn, pfiiãemï mnohé se velmi podstatnû dot kají i státní památkové péãe. Tento ãlánek, jehoï druh díl bude publikován v ãísle 1/2007, si klade za cíl vysvûtlit alespoà ty nejv znamnûj í zmûny, které nov stavební zákon pfiinese jak pro orgány vefiejné správy, tak pro vlastníky kulturních památek a nemovitostí v památkovû chránûn ch územích i pro nej ir í vefiejnost. Pfiitom se zamûfiuje na v klad z hlediska zájmû památkové péãe. Pro právní pfiedpisy jsou pouïity následující zkratky: PamZ zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, Sp zákon ã. 500/2004 Sb., správní fiád, StavZ zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), ÚArcheo Úmluva o ochranû archeologického dûdictví Evropy (publikována pod ã. 73/2000 Sb.), ÚArchi Úmluva o ochranû architektonického dûdictví Evropy (publikována pod ã. 99/2000 Sb.), VyvlZ zákon ã. 184/2006 Sb., o odnûtí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbû (zákon o vyvlastnûní). Vzhledem k omezenému rozsahu ãlánku není samozfiejmû moïné podat vyãerpávající v klad nového pfiedpisu. Není také moïné citovat v echna ustanovení, o nichï se v ãlánku mluví ãtenáfii lze jen doporuãit, aby pfii ãtení ãlánku mûl StavZ po ruce. Také je tfieba podotknout, Ïe tento ãlánek vznikal v dobû, kdy je tû nebyly schváleny a publikovány provádûcí vyhlá - ky ke StavZ. Nová právní úprava, aã usiluje o zjednodu ení postupû, které upravuje, je v nûkter ch ãástech velmi komplikovaná a dosti nepfiehledná. Obecnû lze konstatovat, Ïe jist ch zjednodu ení bylo dosaïeno v oblasti stavebního fiádu, naproti tomu územní plánování je koncipováno v porovnání se zákonem ã. 50/1976 Sb. sloïitûji. Jak orgánûm územního plánování, tak stavebním úfiadûm je v 4 odst. 1 StavZ uloïena povinnost prioritnû vyuïívat zjednodu ující postupy. ZÛstává zachován institut tzv. dotãen ch orgánû, coï jsou orgány chránící vefiejné zájmy podle zvlá tních právních pfiedpisû ( 4 odst. 2 StavZ). Tyto dotãené orgány vydávají jednak závazná stanoviska ve smyslu 149 Sp, která jsou podkladem pro rozhodnutí (stavebního úfiadu), jednak stanoviska obyãejná, která jsou podkladem pro opatfiení obecné povahy (napfiíklad pro územní plán) a postupy, které nejsou správním fiízením. V znamn je 4 odst. 3 StavZ, kter stanoví, Ïe dotãen orgán je vázán sv m pfiedchozím stanoviskem ãi závazn m stanoviskem, jinak vyjádfieno, dotãen orgán musí drïet ve sv ch stanoviscích jednotnou linii a nemûïe v pozdûj ím závazném stanovisku uplatàovat napfiíklad pfiísnûj í poïadavky neï ve stanovisku pfiedchozím, pokud nevyvstaly novû zji tûné skuteãnosti vymezené v 4 odst. 3 vûtû druhé StavZ. Pokud se tak dotãen orgán nechová, poãíná si v rozporu se zákonem. DÛsledkem je, Ïe k navazujícímu (závaznému) stanovisku se nepfiihlíïí. JestliÏe tedy napfiíklad orgán památkové péãe vydá závazné stanovisko, jímï posoudí urãit zámûr jako pfiípustn, a poté vydá závazné stanovisko, jímï tento zámûr posoudí jako nepfiípustn, aniï by vyvstaly nové skuteãnosti, které orgán památkové péãe nemohl uplatnit jiï pfii vydání prvního závazného stanoviska, nebude se (nesmí se) k druhému závaznému stanovisku pfiihlíïet. To platí i pro pfiípad, Ïe druhé závazné stanovisko bude vycházet ze skuteãností, jeï nebyly pfii vydání prvního závazného stanoviska uplatnûny, aãkoli existovaly a uplatnûny b t mohly. Ve stavebním fiízení se také podle 4 odst. 4 StavZ nepfiihlíïí k závazn m stanoviskûm dotãen ch orgánû v tûch vûcech, o kter ch bylo rozhodnuto ve vydaném regulaãním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatfiení. Pro orgány památkové péãe i pro Národní památkov ústav, kter pro tyto dotãené orgány zpracovává písemná vyjádfiení a jiné odborné podklady, to znamená vûnovat pozornost kaïdé vûci, k níï mají vydávat závazné stanovisko (zejména v otázce pfiípustnosti ãi nepfiípustnosti zámûru) a nespoléhat se na to, Ïe zámûr mohou jako nepfiípustn posoudit dodateãnû v navazujícím závazném stanovisku. OrgánÛm územního plánování i stavebním úfiadûm je v 4 odst. 7 StavZ svûfiena pravomoc projednávat protichûdná (závazná) stanoviska. Pokud tedy nastane v urãité vûcné otázce rozpor mezi dotãen mi orgány (napfiíklad mezi orgánem památkové péãe a orgánem ochrany pfiírody) anebo rozpor mezi orgány pfiíslu n mi k fiízením a postupûm podle StavZ a dotãen mi orgány (napfiíklad rozpor mezi orgánem územního plánování a orgánem památkové péãe), postupuje se podle 136 odst. 6 Sp : koná se dohodovací fiízení, v nûmï vystupuje nejbliï í spoleãnû nadfiízen správní orgán. JestliÏe se tedy v tomto ãlánku uvádí, Ïe StavZ pfiedepisuje napfiíklad stavebním úfiadûm rozhodovat ve shodû ãi v souladu se závazn mi stanovisky dotãen ch orgánû, je to pravda s jednou v hradou: pokud stavební úfiad nehodlá rozhodnout ve shodû se závazn m stanoviskem dotãeného orgánu, mûïe vyvolat rozpor, kter bude fie en podle 136 odst. 6 Sp s pfiimûfien m vyuïitím 133 odst. 2 Sp. Územní plánování Cíle územního plánování jsou uvedeny v 18 StavZ, pfiiãemï z hlediska zájmû památkové péãe je nutné zmínit 18 odst. 4 StavZ, podle kterého je jedním z cílû ochrana pfiírodních, kulturních a civilizaãních hodnot území vãetnû urbanistického, architektonického a archeologického dûdictví. Úkoly územního plánování jsou vyjmenovány v 19 StavZ, a to demonstrativním v ãtem; v návaznosti na plnûní cílû podle 18 odst. 4 StavZ je úkolem územního plánování stanovovat urbanistické, architektonické a estetické poïadavky na vyuïívání a prostorové uspofiádání území a na jeho zmûny, zejména na umístûní, uspofiádání a fie ení staveb [ 19 odst. 1 písm. d) StavZ], vytváfiet podmínky pro ochranu území podle zvlá tních pfiedpisû, napfiíklad podle PamZ [ 19 odst. 1 písm. m) StavZ], a k tomu úãelu uplatàovat poznatky z oborû architektury, urbanismu a památkové péãe [ 19 odst. 1 písm. o) StavZ]. Podle systematiky StavZ spadá do územního plánování i územní fiízení (v nûmï je vydáváno územní rozhodnutí, místo kterého v nûkter ch pfiípadech postaãuje územní souhlas). Ve vûcech územního plánování vykonávají pûsobnost orgány obcí, orgány krajû a Ministerstvo pro místní rozvoj âr (na území vojensk ch újezdû Ministerstvo obrany âr). Pro pûsobnost, kterou ve vûcech územního plánování StavZ svûfiuje orgánûm obcí a krajû, platí, Ïe jde o pûsobnost pfienesenou (tedy o delegovanou státní správu) s v jimkou pfiípadû, kdy StavZ stanoví rozhodovací pravomoc zastupitelstva obce nebo kraje pak jde o pûsobnost samostatnou ( 5 odst. 2 StavZ). Ústfiedním správním orgánem ve vûcech územního plánování je Ministerstvo pro místní rozvoj âr, jehoï pûsobnost je upravena v 11 StavZ; jeho úkolem je mimo jiné zaji Èovat metodickou podporu ochrany vefiejn ch zájmû, mezi nimiï jsou v 11 odst. 2 StavZ v slovnû uvedeny zájmy na ochranû kulturního, archeologického a pfiírodního dûdictví. Jako celostátní nástroj územního plánování upravuje StavZ v 31 a následujících politiku územního rozvoje. Jde o jedineãn dokument, kter je sice ve StavZ systematicky zafiazen mezi nástroje územního plánování, av ak nejde o územnû plánovací dokumentaci. Obsah politiky územního rozvoje je upraven v 32 StavZ; zpracovává ji Ministerstvo pro místní rozvoj âr a schvaluje ji vláda usnesením. Aãkoli StavZ dosud nenabyl úãinnosti, Ministerstvo pro místní rozvoj âr jiï politiku územního rozvoje zpracovalo a vláda ji sv m usnesením ã. 561 ze dne schválila; 35 StavZ pfiedpokládá pravidelnou aktualizaci politiky územního rozvoje. StavZ upravuje v 25 a následujících dva druhy takzvan ch územnû plánovacích podkladû: územnû analytické podklady a územní studie (na rozdíl od zákona ã. 50/1976 Sb., kter zná urbanistickou studii, územní generel, územní prognózu a územnû technické podklady). Územnû analytické podklady jsou povinné. Pofiizuje je úfiad územního plánování (tedy obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností) a krajsk úfiad. Jde vlastnû o trvale provádûné prûzkumy a rozbory území: 28 StavZ pfiedepisuje pofiizování úplné aktualizace územnû analytick ch podkladû kaïdé dva roky. Obsahové náleïitosti územnû analytick ch podkladû stanoví 26 odst. 1 StavZ a navazující provádûcí vyhlá ka. Mají zahrnovat zji tûní a vyhodnocení stavu a v voje území a jeho hodnot, hodnoty hájené památkovou péãí ov em nevyjímaje; mají téï zjistit a vyhodnotit omeze- INFORMACE 497

2 ní zmûn v území z dûvodu ochrany vefiejn ch zájmû, které mohou vypl vat pfiímo ze zvlá tních pfiedpisû (napfiíklad vyhlá ky Ministerstva kultury âr o prohlá- ení památkov ch zón) nebo mohou b t na základû tûchto zvlá tních pfiedpisû stanoveny (napfiíklad rozhodnutí Ministerstva kultury âr o prohlá ení pozemku ãi stavby za kulturní památku podle 3 PamZ). V 27 odst. 2 StavZ jsou vyjmenovány údaje o území, které jsou podkladem pro zpracování územnû analytick ch podkladû. V 27 odst. 3 StavZ je pak stanovena povinnost poskytnout údaje o území pofiizovateli (tedy úfiadu územního plánování nebo krajskému úfiadu); povinn mi subjekty jsou orgány vefiejné správy, jimi zfiizované právnické osoby a vlastníci dopravní a technické infrastruktury. Z hlediska zájmû památkové péãe je nutné upozornit, Ïe podle nového 32 odst. 2 písm. c) PamZ je povinn m subjektem Národní památkov ústav, kter napfiíklad podle 7 PamZ vede Ústfiední seznam kulturních památek âeské republiky, vede tzv. Státní archeologick seznam, provádí v rámci v zkumného projektu tzv. reidentifikaci nemovitého památkového fondu a podobnû. Územní studie upravená v 30 StavZ je fakultativní nástroj územního plánování. SlouÏí k provûfiení moïnosti fie ení problému, kter si urãí pofiizovatel (napfiíklad budování systému vefiejné infrastruktury), jímï mûïe b t kter koli ze správních orgánû vyjmenovan ch v 2 odst. 2 písm. a) StavZ. Tento pofiizovatel stanoví zadání územní studie a schvaluje ji z hlediska vyuïitelnosti ( 30 odst. 4 StavZ), nikoli jiï z hlediska závûrû, k nimï územní studie dospûla. Územní studii lze pofiídit jak z vlastního podnûtu pofiizovatele, tak i z jiného podnûtu, tedy z jakéhokoli podnûtu zvenku. Územní studie není právnû závazná, ale pokud byla vypracována, nelze ji v procesu zpracování územnû plánovací dokumentace pominout. Nabízí se otázka vztahu územnû plánovacích podkladû podle 3 zákona ã. 50/1976 Sb. a územnû plánovacích podkladû podle 25 a následujících StavZ. V 185 odst. 4 StavZ je stanoveno, Ïe urbanistické studie, územní generely a územní prognózy zpracované pfied nabytím úãinnosti StavZ mají b t provûfieny z hlediska aktuálnosti úfiadem územního plánování nebo krajsk m úfiadem s tím, Ïe jsou-li potvrzeny jako aktuální, vystupují jako v sledky územnû plánovací ãinnosti. V 185 odst. 5 StavZ je uvedeno, Ïe zadání urbanistické studie, územního generelu a územní prognózy rozpracovan ch ke dni nabytí úãinnosti StavZ ( ) se povaïuje za zadání územní studie podle 30 StavZ. Osud územnû technick ch podkladû [ 3 odst. 2 písm. d) zákona ã. 50/1976 Sb.] StavZ nefie í, ale lze mít vzhledem k jejich povaze (soubor údajû charakterizujících stav a podmínky území) za to, Ïe jsou vlastnû nahrazeny územnû analytick mi podklady, do nichï bude jejich obsah zafiazen. Nov stavební zákon upravuje tfii druhy územnû plánovací dokumentace: zásady územního rozvoje, územní plán a regulaãní plán [ 2 odst. 1 písm. n) StavZ]. Jako jistou podkategorii lze vidût vymezení zastavûného území. Z hlediska procesního jsou tyto dokumenty takzvan mi opatfieními obecné povahy podle 171 a následujících Sp. Opatfiení obecné povahy zakládá konkrétní práva a ukládá konkrétní povinnosti neurãenému okruhu adresátû. Konkrétnost práv a povinností je znakem správních rozhodnutí, naproti tomu neurãit okruh adresátû je znakem právních pfiedpisû. Opatfiení obecné povahy, dokumenty územnû plánovací dokumentace nevyjímaje, je tedy jist m hybridem mezi právním pfiedpisem a správním rozhodnutím. Proti opatfiení obecné povahy nelze podat fiádn opravn prostfiedek, neboè to vyluãuje 173 odst. 2 Sp. Je v ak moïné posoudit jeho soulad s právními pfiedpisy v pfiezkumném fiízení podle 94 a následujících Sp, neboè to umoïàuje 174 odst. 2 Sp : zásady územního rozvoje, územní plán i regulaãní plán mohou tedy b t pfiezkoumány z hlediska souladu s právními pfiedpisy v pfiezkumném fiízení. Zásady územního rozvoje jsou dokumentem, kter stanoví základní poïadavky na úãelné a hospodárné vyuïití území kraje; jsou pofiizovány krajsk m úfiadem pro celé území kraje, a to povinnû. První zásady územního rozvoje je krajsk úfiad povinen pofiídit a zastupitelstvo kraje je povinno je vydat nejpozdûji do tfií let od nabytí úãinnosti StavZ, tedy do konce roku 2009 ( 187 odst. 3 StavZ). Zásady územního rozvoje nahrazují v nové právní úpravû územní plán velkého územního celku s tím rozdílem, Ïe se t kají území kraje. Dokud nebudou vydány zásady územního rozvoje, stanovuje 187 odst. 7 StavZ závaznost nûkter ch ãástí územního plánu velkého územního celku, které toto ustanovení taxativním (uzavfien m) v ãtem vyjmenovává (napfiíklad rozvojové plochy nadmístního v znamu, limity vyuïití území nadmístního v znamu a podobnû), pfiiãemï ostatní ãásti územního plánu velkého územního celku pozb vají platnosti dnem, kdy StavZ nab vá úãinnosti. V 187 odst. 6 StavZ je pak stanoveno, Ïe materiály schválené, respektive zpracované v rámci vytváfiení územního plánu velkého územního celku se posuzují, jako kdyby byly zpracovány pfii vytváfiení zásad územního rozvoje. Návrh zásad územního rozvoje pofiizuje krajsk úfiad a o návrhu se koná spoleãné jednání s dotãen mi orgány, sousedními kraji a Ministerstvem pro místní rozvoj ( 37 odst. 2 StavZ). Krajsk úfiad je povinen vyzvat dotãené orgány k uplatnûní stanovisek (lze je uplatnit do tfiiceti dnû ode dne jednání). Dotãen m orgánem pfiíslu n m hájit zájmy památkové péãe je zde Ministerstvo kultury âr, coï vypl vá z 26 odst. 2 písm. c) PamZ; toto ustanovení bylo zavedeno zmûnov m zákonem ã. 186/2006 Sb. Uvedenou tfiicetidenní lhûtu lze prodlouïit aï o dal ích tfiicet dnû, jestliïe dotãen orgán doloïí, Ïe jsou pro to závaïné dûvody. Zde je nutné pfiipomenout 4 odst. 3 StavZ pfiedepisující dotãen m orgánûm jednotnou rozhodovací linii: v znam stanoviska orgánu památkové péãe k zásadám územního rozvoje nesmí b t podcenûn, neboè zásady územního rozvoje jsou základním dokumentem, kter v rámci kraje fie í napfiíklad vyuïití koridorû a ploch ( 36 StavZ), coï jsou záleïitosti i z hlediska památkové péãe velmi podstatné. Také je dûleïité upozornit, Ïe ke stanoviskûm podan m po uplynutím lhûty se ex lege nepfiihlíïí. Povinnou souãástí fiízení o zásadách územního rozvoje je vefiejné projednání, k nûmuï jsou jednotlivû pfiizvány obce v fie eném území, sousední kraje a jednotlivé dotãené orgány. Vefiejného projednání ( 172 Sp ) se mûïe úãastnit kaïd, av ak podle 39 odst. 2 StavZ mají právo podat námitky pouze obce a tzv. zástupce vefiejnosti ( 23 StavZ), nikdo jin. Námitky musejí b t odûvodnûny a územnû vymezeny. Na závûr vefiejného projednání uplatàují dotãené orgány stanoviska k námitkám a pfiipomínkám s tím, Ïe ke stanoviskûm podan m pozdûji (tedy zfiejmû po vefiejném projednání) se nepfiihlíïí. Návrh rozhodnutí o námitkách zpracuje krajsk úfiad, kter zásady územního rozvoje pofiizuje. Právní úprava v ak nefiíká, kdo má o námitkách rozhodnout, zda zastupitelstvo kraje, anebo krajsk úfiad ani StavZ, ani Sp nefie í v slovnû funkãní pfiíslu - nost, lze v ak soudit (na základû 172 odst. 5 vûty tfietí Sp a 39 odst. 4 StavZ), Ïe by mûlo rozhodnout zastupitelstvo kraje, a to pfied vydáním zásad územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jako opatfiení obecné povahy vydává zastupitelstvo kraje, jemuï krajsk úfiad pfiedkládá jejich návrh spolu s odûvodnûním. Zastupitelstvo kraje je pfied jejich vydáním povinno provûfiit, zda jsou v souladu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotãen ch orgánû, pfiípadnû s v sledkem fie ení rozporu, a se stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj âr. Zásady územního rozvoje jako opatfiení obecné povahy nemohou b t napadeny odvoláním, mohou v ak b t podrobeny pfiezkumnému fiízení podle 94 a následujících Sp. V tomto fiízení nemohou b t zmûnûny ( 41 odst. 5 StavZ), mohou v ak b t zru eny pro rozpor s právními pfiedpisy. Vydané zásady územního rozvoje jsou jako opatfiení obecné povahy závazné pro vydávání územních plánû, regulaãních plánû, pro územní rozhodování i pro rozhodování dotãen ch orgánû. V 42 StavZ je pak pfiedepsána pravidelná aktualizace zásad územního rozvoje. Dal ím druhem územnû plánovací dokumentace je (stejnû jako v zákonû ã. 50/1976 Sb.) územní plán. Jeho obsah je upraven v 43 StavZ a v navazující provádûcí vyhlá ce. Úãelem územního plánu je úprava vyuïití ploch v území obce. Z hlediska zájmû památkové péãe je tfieba zejména zmínit, Ïe územní plán vymezuje zastavûné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke zmûnû stávající zástavby. O pofiízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce ( 44 StavZ) v samostatné pûsobnosti. Územní plán není pofiizován povinnû, av ak pokud je pofiízen, musí b t jeho uplat- Àování pravidelnû vyhodnocováno, jak stanoví 55 StavZ. JestliÏe zastupitelstvo obce rozhodne o pofiízení územního plánu, zpracuje pofiizovatel návrh zadání územního plánu. Pofiizovatelem pfiitom mûïe b t obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností (tedy úfiad územního plánování) nebo obecní úfiad, kter splàuje kvalifikaãní poïadavky podle 24 StavZ, coï vypl vá z 6 odst. 1 a 2 StavZ. 498 INFORMACE

3 Návrh zadání územního plánu za le pofiizovatel dotãen m orgánûm, sousedním obcím a krajskému úfiadu a zajistí zároveà jeho zvefiejnûní a vystavení k vefiejnému nahlédnutí po dobu tfiiceti dnû ( 47 odst. 2 StavZ). V této lhûtû mûïe kaïd uplatnit své pfiipomínky. Dotãené orgány mohou do tfiiceti dnû ode dne, kdy návrh zadání obdrïely, uplatnit poïadavky na obsah územního plánu vypl vající ze zvlá tních pfiedpisû, pfiiãemï k pozdûji podan m poïadavkûm se nepfiihlíïí. PoÏadavky mûïe v téïe lhûtû uplatnit i krajsk úfiad; sousední obce mohou podat podnûty. K opoïdûn m poïadavkûm, podnûtûm a pfiipomínkám se nepfiihlíïí. Pofiizovatel je povinen upravit návrh zadání na základû uplatnûn ch poïadavkû a podnûtû ( 47 odst. 4 StavZ). Zadání územního plánu poté schvaluje zastupitelstvo obce, které mûïe v odûvodnûn ch pfiípadech uloïit zpracování konceptu územního plánu ( 47 odst. 5 StavZ), mají-li b t zpracována variantní fie ení. Dotãen m orgánem památkové péãe je zde Ministerstvo kultury âr, krajsk úfiad anebo obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností: Ministerstvo kultury âr v pfiípadû, Ïe se v území fie eném územním plánem nachází památková rezervace nebo nemovitost zapsaná na Seznamu svûtového kulturního dûdictví, krajsk úfiad v pfiípadû, Ïe se v fie eném území nachází památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka, a obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností v ostatních pfiípadech. Tfiicetidenní lhûta pro uplatnûní poïadavkû na obsah územního plánu je dosti krátká, pfiesto nesmí b t v znam stanoviska orgánu památkové péãe podcenûn. Koncept územního plánu není povinn a je zpracován pouze v pfiípadû, Ïe je tak stanoveno v zastupitelstvem schváleném zadání územního plánu. Koná se o nûm vefiejné projednání ( 22 StavZ). Dotãené orgány a sousední obce mohou uplatnit pfiipomínky do patnácti dnû od vefiejného projednání. V téïe lhûtû mûïe kaïd uplatnit své pfiipomínky. Okruh subjektû, které mohou podat námitky (v téïe lhûtû), je upraven v 48 odst. 2 pfiedposlední vûta StavZ. Na základû v sledku projednání konceptu pfiipraví pofiizovatel návrh pokynû pro zpracování návrhu územního plánu vãetnû návrhu rozhodnutí o v bûru varianty fie ení ( 49 StavZ). Návrh územního plánu je vytvofien na základû schváleného zadání nebo schválen ch pokynû (byl-li zpracován koncept) 50 odst. 1 StavZ. O návrhu se koná spoleãné jednání, takzvané dohodovací fiízení, o jehoï konání jsou dotãené orgány informovány alespoà patnáct dnû pfiedem. Tyto orgány mohou do tfiiceti dnû od spoleãného jednání uplatnit svá stanoviska; ze závaïn ch dûvodû mûïe b t tato lhûta prodlouïena, a to nejv e o dal ích tfiicet dnû. K opoïdûn m stanoviskûm se nepfiihlíïí ( 50 odst. 2 StavZ). O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se následnû koná vefiejné projednání ( 52 odst. 1 StavZ a 172 Sp ), k nûmuï jsou dotãené orgány pfiizvány alespoà tfiicet dnû pfiedem. Vefiejného projednání se mûïe úãastnit kaïd, av ak podle 52 odst. 2 StavZ mají právo podat námitky pouze vlastníci pozemkû a staveb dotãen ch návrhem vefiejnû prospû - n ch staveb, návrhem vefiejnû prospû n ch opatfiení a návrhem zastaviteln ch ploch a téï zástupce vefiejnosti. Námitky musejí b t odûvodnûny a územnû vymezeny. Na závûr vefiejného projednání uplatní dotãené orgány stanoviska k námitkám a pfiipomínkám s tím, Ïe ke stanoviskûm podan m pozdûji (po vefiejném projednání) se nepfiihlíïí. Návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu zpracuje pofiizovatel územního plánu; ten je rovnûï povinen posoudit, zda je návrh územního plánu v souladu s poïadavky na ochranu architektonick ch a urbanistick ch hodnot území, s po- Ïadavky zvlá tních právních pfiedpisû a se stanovisky dotãen ch orgánû. Pfiitom se bude opírat o stanovisko orgánu památkové péãe, které musí sumarizovat po- Ïadavky, jeï památková péãe v fie eném území uplat- Àuje, a to vãetnû ochrany archeologického dûdictví ve smyslu ÚArcheo. Návrh na vydání územního plánu pfiedkládá pofiizovatel zastupitelstvu obce, pro niï územní plán pofiizuje ( 54 odst. 1 StavZ). Zastupitelstvo obce územní plán buì vydá, nebo jej vrátí pofiizovateli s pokyny k úpravû, anebo jej zamítne; nemûïe jej mûnit. Pfied vydáním územního plánu je zastupitelstvo povinno ovûfiit, zda není v rozporu se stanovisky dotãen ch orgánû ( 54 odst. 2 StavZ). UplatÀování územního plánu musí b t pravidelnû vyhodnocováno; v návaznosti na vyhodnocení mûïe b t územní plán aktualizován ( 55 StavZ). V souvislosti s územním plánem je dûleïité zmínit téï moïnost samostatného vymezení zastavûného území. Zastavûné území, definované v 2 odst. 1 písm. d) a navazujícím 58 StavZ, mûïe b t vymezeno v územním plánu anebo samostatnû postupem podle 59 a následujících StavZ. Pokud nemá obec územní plán, mûïe poïádat úfiad územního plánování (tedy obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností 6 odst. 1 StavZ) o pofiízení vymezení zastavûného území. V fiízení se koná povinné místní etfiení, k nûmuï jsou zvány nûkteré dotãené orgány, mezi nimi i orgán památkové péãe [Ministerstvo kultury âr, krajsk úfiad nebo obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností pfiíslu nost se stanovuje podle 26 odst. 2 písm. c), 28 odst. 2 písm. c) nebo 29 odst. 2 písm. c) PamZ stejnû jako u územního plánu], a to alespoà patnáct dnû pfiedem. Do tfiiceti dnû od konání místního etfiení mohou dotãené orgány uplatnit svá stanoviska, pfiiãemï k opoïdûn m stanoviskûm se (podle zásady koncentrace fiízení) nepfiihlíïí. Námitky k návrhu zastavûného území mohou podat vlastníci pozemkû vyjmenovan ch v 58 odst. 2 StavZ a vlastníci pozemkû sousedních. Vymezení zastavûného území má stejnû jako napfiíklad územní plán formu opatfiení obecné povahy a vydává je rada obce ( 60 odst. 5 StavZ). MÛÏe tak uãinit jen tehdy, je-li návrh v souladu s v sledky projednání s dotãen mi orgány. Nemá-li obec územní plán a nemá-li samostatnû vymezené zastavûné území, platí, Ïe za zastavûné území se povaïuje takzvan intravilán zastavûná ãást obce vymezená k V znam zastavûného území tkví pfiedev ím v odli - ném (jednodu ím) reïimu územního fiízení oproti nezastavûnému území ( 95 StavZ). Posledním druhem územnû plánovací dokumentace je (stejnû jako v zákonû ã. 50/1976 Sb.) regulaãní plán. Jeho obsah stanovuje 61 odst. 1 StavZ. Regulaãní plán mûïe v fie eném území nahrazovat územní rozhodnutí, a to v rozsahu, kter je v regulaãním plánu urãen (nûkterá nebo i v echna). Regulaãní plán je tak skupinov m územním rozhodnutím: nahrazuje v urãitém plo ném a vûcném rozsahu územní rozhodnutí, av ak pouze v zastavûném území a v zastaviteln ch plochách, nikoli v nezastavûném území ( 61 odst. 2 StavZ). Regulaãní plán mûïe b t vydán z podnûtu nebo na Ïádost; druhá moïnost se uplatní pouze v pfiípadû, Ïe to pfiipou tûjí zásady územního rozvoje nebo územní plán ( 62 odst. 3 StavZ). Regulaãní plán mû- Ïe b t pofiízen (na rozdíl od územního plánu a zásad územního rozvoje) pro území rûzného rozsahu. V 64 odst. 1 StavZ jsou uvedeny náleïitosti podnûtu k pofiízení regulaãního plánu. Návrh zadání pfiedá pfiíslu né obecní ãi krajské zastupitelstvo pofiizovateli regulaãního plánu a ten je povinen ( 64 odst. 2 StavZ) jej vystavit k vefiejnému nahlédnutí a téï zaslat jej dotãen m orgánûm, které mohou do tfiiceti dnû uplatnit své poïadavky na obsah zadání; k pozdûji uplatnûn m poïadavkûm se nepfiihlíïí. Na základû tûchto poïadavkû je návrh zadání upraven a schválí-li jej pfiíslu né obecní ãi krajské zastupitelstvo, zpracuje pofiizovatel návrh regulaãního plánu. O návrhu regulaãního plánu se koná spoleãné jednání s obcí, pro niï je regulaãní plán pofiizován, a s dotãen mi orgány. Ty jsou zvány alespoà patnáct dnû pfiedem a do tfiiceti dnû od jednání mohou uplatnit svá stanoviska. Tato lhûta mûïe b t prodlouïena aï o tfiicet dnû, doloïí-li dotãen orgán závaïné dûvody. K opoïdûn m stanoviskûm se nepfiihlíïí. Dotãen m orgánem je opût Ministerstvo kultury âr, krajsk úfiad nebo obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností; pfiíslu nost je shodná jako u územního plánu. Vefiejné projednání návrhu územního plánu se koná aï po provedení spoleãného jednání ( 67 StavZ). Dotãené orgány jsou k nûmu zvány alespoà tfiicet dnû pfiedem a nejpozdûji pfii vefiejném projednání mohou uplatnit svá stanoviska ( 67 odst. 1 StavZ). V 67 odst. 4 a v navazujícím 85 StavZ upravuje, kdo mû- Ïe podat námitky. KaÏd mûïe podat pfiipomínky. Je-li regulaãní plán pofiizován na Ïádost, odpadá spoleãné jednání s dotãen mi orgány. Jednou z povinn ch pfiíloh Ïádosti jsou totiï stanoviska ãi rozhodnutí dotãen ch orgánû, pfiiãemï pofiizovatel má posoudit soulad tûchto stanovisek a zajistit pfiípadné fie ení rozporû ( 66 odst. 3 a 4 StavZ). ízení o regulaãním plánu pofiizovaném na Ïádost je vãetnû vefiejného projednání stejné jako u regulaãního plánu pofiizovaného z podnûtu. Pofiizovatel je podle 68 odst. 1 StavZ mimo jiné povinen pfiezkoumat soulad návrhu s poïadavky na ochranu architektonick ch a urbanistick ch hodnot v fie eném území a se stanovisky dotãen ch orgánû. Zastupitelstvo obce ãi kraje, jemuï pofiizovatel návrh pfiedkládá, jej mûïe vydat jen po ovûfiení, zda není v rozporu s poïadavky podle 68 odst. 1 StavZ. Dále mûïe zastupitelstvo návrh regulaãního plánu vrátit k pfiepracování anebo jej zamítnout. INFORMACE 499

4 StavZ poskytuje v procesu pofiizování územnû plánovací dokumentace (zásad územního rozvoje, územního plánu i regulaãního plánu) mechanismy pro ochranu kulturnûhistorick ch hodnot území, pro nûï je územnû plánovací dokumentace pofiizována. Orgány památkové péãe jakoïto dotãené orgány jsou v procesu vydávání územnû plánovací dokumentace povolány k uplatàování stanovisek; jedním z úkolû územního plánování je také vytváfiet podmínky pro ochranu území podle zvlá tních právních pfiedpisû [ 19 odst. 1 písm. m) StavZ], mezi nûï je nutné zahrnout nejen PamZ, ale i ÚArchi a ÚArcheo. Pofiizovatel územnû plánovací dokumentace musí její návrh posoudit z hlediska, zda je v souladu se stanovisky dotãen ch orgánû (orgány památkové péãe samozfiejmû nevyjímaje), a téï zastupitelstvo obce ãi kraje, které má územnû plánovací dokumentaci vydat, je povinno posoudit, není-li v rozporu se stanovisky dotãen ch orgánû. Ponûkud zjednodu ené mechanismy ochrany zájmû památkové péãe jsou zakotveny pro samostatné vymezení zastavûného území. V teoretické rovinû je ochrana zájmû památkové péãe pfii územním plánování o etfiena dostateãnû. Je v ak nutné dûraznû upozornit na zásadu koncentrace, kterou je proces územního plánování ovládán: obsahem této zásady je oprávnûní dotãen ch orgánû uplatnit stanoviska do urãitého okamïiku (zpravidla do urãité doby od spoleãného jednání nebo pfii vefiejném projednání), pfiiãemï k opoïdûn m stanoviskûm se ex lege nesmí pfiihlíïet. Tato zásada je navíc doplnûna povinností drïet jednotnou názorovou linii: dotãen orgán je vázán sv m pfiedchozím stanoviskem, pfiiãemï nové stanovisko k téïe vûci (napfiíklad k témuï návrhu územního plánu) mûïe uplatnit pouze v jimeãnû na základû nov ch podstatn ch skuteãností, které nemohly b t uplatnûny dfiíve, nebo na základû skuteãností vypl vajících z vût í podrobnosti dokumentace 4 odst. 3 StavZ. V praxi to znamená nepodcenit Ïádné stanovisko k územnû plánovací dokumentaci s tím, Ïe vûc bude fie ena v dal ím stanovisku. Tato konstrukce StavZ bude klást znaãné nároky jak na orgány památkové péãe, tak i na Národní památkov ústav, o jehoï odbornou pomoc se správní orgány mohou a nepochybnû i budou opírat: stanovisko bude muset b t natolik kvalitní, aby nepominulo Ïádné hodnoty, jeï je tfieba v fie eném území chránit, a zároveà bude muset b t vydáno natolik rychle, aby zákonná lhûta, v níï lze ke stanovisku pfiihlíïet, nepro la marnû. Územní fiízení, územní rozhodnutí a územní souhlas 77 odst. 1 StavZ zavádí pût druhû územního rozhodnutí. Je tfieba pfiedeslat, Ïe pro území, pro nûï je vydán regulaãní plán, se nevydává územní rozhodnutí, a to v rozsahu, v jakém tento regulaãní plán nahrazuje územní rozhodnutí ( 77 odst. 2 StavZ). Jak jiï bylo uvedeno, regulaãní plán mûïe stanovit, která územní rozhodnutí nahrazuje, av ak nikoli v nezastavûném území (tedy v území, jeï je plo nû vymezeno jako pozemky nezahrnuté do zastavûného území nebo do zastaviteln ch ploch). Vzhledem k tomu, Ïe územnû plánovací dokumentace je jakoïto opatfiení obecné povahy závazná pro kaïdého, stavební úfiad nevyjímaje, musí b t územní rozhodnutí v souladu s vydanou územnû plánovací dokumentací. Rozhodnutí o umístûní stavby ( 79 StavZ) vymezuje stavební pozemek, umisèuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a úãel a dal í podmínky. ada staveb nevyïaduje rozhodnutí o umístûní stavby ani územní souhlas (kter mûïe územní rozhodnutí za urãit ch podmínek nahradit) takové jsou vyjmenovány uzavfien m v ãtem v 79 odst. 3 StavZ. Z hlediska památkové péãe je dûleïité upozornit na 79 odst. 4 StavZ: v luka v 79 odst. 3 StavZ se nevztahuje na kulturní památky. Má-li tedy napfiíklad b t umístûn vlajkov stoïár nebo siréna na kulturní památce, je k tomu potfieba rozhodnutí o umístûní stavby. V 79 odst. 4 StavZ je také stanovena dílãí v luka pro nemovitosti, jeï nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkové zónû, v památkové rezervaci nebo v ochranném pásmu podle 17 PamZ: stavby, respektive zafiízení podle 79 odst. 3 písm. a), b), h) a i) StavZ umisèované na tûchto nemovitostech vyïadují rozhodnutí o umístûní stavby, respektive územní souhlas jde o informaãní a reklamní zafiízení, vlajkové stoïáry, opûrné zdi do 1 m v ky a propustky na úãelov ch komunikacích. Rozhodnutí o zmûnû vyuïití území ( 80 StavZ) stanovuje nov zpûsob a podmínky vyuïívání pozemku. Toto rozhodnutí vyïadují pouze zmûny vyjmenované v 80 odst. 2 StavZ taxativním v ãtem. V území, na nûmï se prokazatelnû nalézají archeologické nálezy, vyïadují rozhodnutí o zmûnû vyuïití území ãi územní souhlas i sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti 80 odst. 3 a 4 StavZ. Je v ak otázkou, jak zjistit, zda se v území prokazatelnû nacházejí archeologické nálezy (lze tu napfiíklad vyuïít Státní archeologick seznam nebo plán území s archeologick mi nálezy vydan krajem podle nového 23b PamZ). Není-li tato otázka fie ena plánem území s archeologick mi nálezy, zûstává nedotãena povinnost stavebníka stanovená v 22 odst. 2 PamZ oznámit zam len zámûr Archeologickému ústavu AV âr a strpût provedení záchranného archeologického v zkumu. Rozhodnutí o zmûnû stavby a o zmûnû vlivu stavby na vyuïití území ( 81 StavZ) vyïadují nástavby, pfiístavby a zmûny ve zpûsobu uïívání stavby, které podstatnû mûní nároky stavby na okolí ( 81 odst. 2 StavZ); nevyïadují je stavební úpravy a udrïovací práce. K pojmosloví lze odkázat na 2 odst. 5 a 6 StavZ. StavZ nerozli uje, zda má b t zámûr proveden v památkovû chránûné stavbû, nebo nikoli. Rozhodnutí o dûlení nebo scelování pozemkû ( 82 StavZ) stanovuje podmínky pro rozdûlení nebo scelení pozemkû; nerozli uje, zda má b t zámûr proveden v památkové zónû ãi rezervaci nebo ochranném pásmu podle 17 PamZ ani zda jsou, ãi nejsou fie ené pozemky kulturními památkami. V 83 StavZ je upraveno rozhodnutí o ochranném pásmu. Jeho úãelem je ochrana stavby, zafiízení nebo pozemku pfied negativními vlivy jejich okolí, nebo naopak chrání okolí pfied jejich negativními úãinky. StavZ je obecn m pfiedpisem pro vymezování ochrann ch pásem vymezuje-li tudíï orgán památkové péãe ochranné pásmo podle 17 PamZ, postupuje podle (dosti kusé) procesní úpravy v PamZ, pfiiãemï na procesní otázky nefie ené v PamZ se pouïijí ustanovení o územním fiízení ve StavZ. Pfiíslu nost pro provedení územního fiízení a pro vydání územního rozhodnutí upravuje 84 StavZ, pfiiãemï 84 odst. 2 StavZ pamatuje na situaci, kdy podle zvlá tních pfiedpisû je pfiíslu n zvlá tní správní orgán (napfiíklad orgán památkové péãe vydávající rozhodnutí o ochranném pásmu podle 17 PamZ); v takovém pfiípadû mûïe tento zvlá tní orgán rozhodnout pouze v souladu se závazn m stanoviskem stavebního úfiadu. Územní fiízení podle StavZ je vefiejné (oproti zákonu ã. 50/1976 Sb.) jeho povinnou souãástí je podle 87 odst. 1 StavZ vefiejné ústní jednání. NáleÏitosti Ïádosti o vydání územního rozhodnutí upravuje 86 StavZ. Jednou z jejích povinn ch pfiíloh jsou rozhodnutí a závazná stanoviska dotãen ch orgánû, pokud byla obstarána pfied zahájením fiízení a nejde-li o koordinované závazné stanovisko vydané správním úfiadem, kter je souãasnû pfiíslu n vydat územní rozhodnutí 86 odst. 2 písm. b) StavZ. Na tomto místû je tfieba pojednat o pojmu závazné stanovisko. Platn právní fiád rozli uje dva v znamy tohoto pojmu: závazné stanovisko ve smyslu 14 PamZ a závazné stanovisko podle 149 Sp. Závazné stanovisko podle 149 Sp a téï podle StavZ je úkon, nikoli samostatné správní rozhodnutí, jehoï obsah je závazn pro v rokovou ãást rozhodnutí správního orgánu. Jinak vyjádfieno, závazné stanovisko v tomto smyslu je správní akt, kter je povinn m a závazn m podkladem pro správní orgán, jenï v dané vûci rozhoduje. Závazné stanovisko v tomto smyslu nelze samostatnû napadnout odvoláním. Typick m pfiíkladem je závazné stanovisko orgánu památkové péãe, které je podkladem pro územní rozhodnutí stavebního úfiadu toto závazné stanovisko orgánu památkové péãe není samostatn m rozhodnutím, nelze je samostatnû napadnout odvoláním a jeho obsah je pro stavební úfiad závazn. Naproti tomu závazné stanovisko podle 14 PamZ mûïe b t jak samostatn m správním rozhodnutím, tak i závazn m stanoviskem ve smyslu 149 Sp, tedy podkladem pro rozhodnutí jiného správního orgánu stavebního úfiadu. Dûlicí kritérium, byè problematické, zavádí nov 44a PamZ: závazné stanovisko podle 14 PamZ je samostatn m správním rozhodnutím tehdy, je-li vydáno orgánem památkové péãe ve vûci, v níï není pfiíslu n rozhodovat stavební úfiad. Ve vûcech, v nichï je pfiíslu n rozhodovat stavební úfiad (napfiíklad v územním fiízení), je závazné stanovisko podle 14 PamZ opravdov m závazn m stanoviskem, jak je zavádí 149 Sp není tudíï správním rozhodnutím, ale pouze písemn m úkonem dotãeného orgánu, kter je v ak pro stavební úfiad závazn ( 149 odst. 1 Sp ). Zvlá tní kategorií závazného stanoviska (ve smyslu 149 Sp ) je tzv. koordinované závazné stanovisko zavedené v 4 odst. 6 StavZ. JestliÏe je jeden orgán 500 INFORMACE

5 vefiejné správy povolán hájit podle zvlá tních pfiedpisû více vefiejn ch zájmû, a tudíï v sobû obsahuje více dotãen ch orgánû, vydává jedno závazné stanovisko, které zahrnuje poïadavky na ochranu v ech tûchto jím hájen ch vefiejn ch zájmû, av ak pouze za podmínky, Ïe tyto poïadavky na ochranu rûzn ch zájmû nejsou ve vzájemném rozporu. Obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností jako jeden vnitfinû ãlenûn orgán vefiejné správy tak mûïe vydat koordinované stanovisko napfiíklad k ochranû zájmû památkové péãe (podle PamZ), k ochranû lesû (podle zákona ã. 289/1995 Sb.) a k zájmûm na fiádném nakládání s odpady (podle zákona ã. 185/2001 Sb.). V pfiípadû územních fiízení má závazné stanovisko orgánu památkové péãe povahu závazného stanoviska podle 149 Sp, neboè je tu dána rozhodovací pravomoc stavebního úfiadu. Je tfieba zdûraznit, Ïe zmûnami v oblasti územního fiízení není nijak dotãena, nebo dokonce vylouãena povinnost vlastníka (správce, uïivatele) nemovitosti podle 14 odst. 1 a 2 PamZ vy- Ïádat si k zam lenému zásahu závazné stanovisko. Má-li toto závazné stanovisko slouïit jako podklad pro územní rozhodnutí, nebude mít povahu samostatného rozhodnutí; Ïadatel je povinen toto závazné stanovisko pfiiloïit k Ïádosti o vydání územního rozhodnutí, jak ukládá 86 odst. 2 písm. b) StavZ. Stavební úfiad bude tímto závazn m stanoviskem vázán, coï vypl vá z 149 odst. 1 Sp. Bude-li závazné stanovisko zamítavé, tedy takové, Ïe neumoïní Ïádosti vyhovût a Ïádané územní rozhodnutí vydat, nebude stavební úfiad provádût dal í dokazování a Ïádost o vydání územního rozhodnutí zamítne, coï vypl vá z 149 odst. 3 Sp. I zde je nutné opût pfiipomenout povinnost dotãen ch orgánû mít jednotnou rozhodovací linii 4 odst. 3 a 4 StavZ. Na otázku, kter orgán památkové péãe je dotãen m orgánem pro územní fiízení, dává odpovûì novelizovan 28 odst. 2 písm. e) a 29 odst. 2 písm. b) PamZ. Ve vûcech t kajících se národních kulturních památek je dotãen m orgánem krajsk úfiad; ve vûcech t kajících se kulturních památek a nemovitostí, jeï nejsou kulturními památkami, av ak nalézají se v památkové rezervaci, v památkové zónû nebo v ochranném pásmu, je dotãen m orgánem obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností. Toto vymezení koresponduje i s urãením pfiíslu nosti podle 14 odst. 1 a 2 PamZ. V 89 StavZ je upraven reïim námitek, pfiipomínek a stanovisek v územním fiízení. Závazná stanoviska dotãen ch orgánû musejí b t uplatnûna nejpozdûji pfii vefiejném ústním jednání zde StavZ pamatuje na situaci, Ïe pfiílohou Ïádosti o vydání územního rozhodnutí nebudou závazná stanoviska, neboè nebyla obstarána pfied zahájením fiízení (coï se mûïe t kat i závazného stanoviska orgánu památkové péãe). K pozdûji uplatnûn m závazn m stanoviskûm se nepfiihlíïí i do územního fiízení tedy vstupuje zásada koncentrace, která ov em nic nemûní na povinnosti podle 14 PamZ vy- Ïádat si pfied provedením zam len ch prací závazné stanovisko podle tohoto ustanovení. V 89 odst. 2 StavZ je také zakázáno pfiihlíïet k závazn m stanoviskûm t kajícím se tûch vûcí, o nichï bylo rozhodnuto pfii vydání územního plánu nebo regulaãního plánu nelze tedy podcenit stanovisko uplatàované orgánem památkové péãe k tûmto dokumentûm. Obsah územního rozhodnutí (které je správním rozhodnutím vydávan m v procesním reïimu Sp ) stanovuje 92 odst. 1 StavZ. Stavební úfiad musí posuzovat zámûr Ïadatele z hledisek podle 90 StavZ, nevyjímaje poïadavky zvlá tních právních pfiedpisû a stanoviska dotãen ch orgánû. JestliÏe zjistí, Ïe zámûr Ïadatele je v rozporu s tûmito poïadavky nebo Ïe realizací zámûru by do lo k ohroïení zájmû chránûn ch StavZ nebo zvlá tními pfiedpisy (i pfiedpisy památkové péãe vãetnû pfiímo závazn ch mezinárodních úmluv), musí Ïádost o vydání územního rozhodnutí zamítnout ( 92 odst. 2 StavZ). 93 StavZ upravuje ãasovou platnost územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí vyjma rozhodnutí o ochranném pásmu platí dva roky ode dne nabytí právní moci, pfiiãemï stavební úfiad mûïe stanovit lhûtu del í. Rozhodnutí o ochranném pásmu obecnû platí po dobu trvání pfiedmûtu ochrany ( 93 odst. 6 StavZ), av ak jinak je tomu u rozhodnutí o ochranném pásmu podle 17 PamZ. Zde stanoví 17 odst. 6 PamZ zvlá tní úpravu pro pfiípad zániku pfiedmûtu ochrany: zanikne-li pfiedmût ochrany, mûïe orgán památkové péãe rozhodnutí o ochranném pásmu zru it; tato zvlá tní úprava má pfiednost pfied obecn m 93 odst. 6 StavZ. Stejnû tak lze soudit, Ïe vzhledem ke speciální úpravû zmûny a zru ení rozhodnutí o památkovém ochranném pásmu v 17 PamZ se na toto rozhodnutí nevztahují dûvody zmûny ãi zru ení upravené v 94 odst. 3 StavZ. V 94 StavZ je zakotvena takzvaná klauzule rebus sic stantibus: moïnost zmûny ãi zru ení pravomocného územního rozhodnutí, pokud se zmûní územnû plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí anebo podmínky v území. Na zmûnu ãi zru- ení rozhodnutí o památkovém ochranném pásmu se v ak pouïije speciální úprava v novelizovaném 17 PamZ (o níï bude pojednáno dále). Jako nov institut zavedl StavZ zjednodu ené územní fiízení ( 95 StavZ). MÛÏe se uplatnit pouze tehdy, jsou-li splnûny v echny podmínky pfiedepsané v 95 odst. 1 StavZ, a to pouze v plochách vymezen ch jako zastavitelné plochy nebo zastavûné území (nemûïe b t tudíï vyuïito v nezastavûném území). NemÛÏe se uplatnit v fiízení, v nûmï má b t vydáno rozhodnutí o ochranném pásmu. Podmínkou uïití zjednodu eného územního fiízení je také úplnost Ïádosti, pfiiãemï v echna závazná stanoviska dotãen ch orgánû musejí obsahovat v slovn souhlas s tím, aby se ve vûci konalo zjednodu ené územní fiízení. Prvním úkonem v fiízení je zvefiejnûní návrhu v roku územního rozhodnutí, kter stavební úfiad povinnû doruãí Ïadateli a v em dotãen m orgánûm ( 95 odst. 2 StavZ), jeï mohou uplatnit v patnáctidenní lhûtû písemné v hrady. Pokud tak uãiní, koná se ve vûci klasické územní fiízení. Nejsou-li proti návrhu v roku podány námitky úãastníkû, v hrady dotãen ch orgánû ani pfiipomínky vefiejnosti, pokládá se územní rozhodnutí za vydané a nab vá právní moci. JestliÏe Ïádost nesplàuje podmínky pro zjednodu ené územní fiízení nebo pokud jsou proti návrhu v roku podány námitky, v hrady ãi pfiipomínky, musí se konat klasické územní fiízení, o ãemï rozhodne stavební úfiad usnesením. Dal ím nov m institutem v územním fiízení je územní souhlas upraven v 96 StavZ. Jde o správní akt, kter mûïe v urãit ch pfiípadech za jist ch podmínek nahradit územní rozhodnutí. Územní souhlas nelze vydat, jestliïe závazné stanovisko byè jen jediného dotãeného orgánu (napfiíklad orgánu památkové péãe) obsahuje podmínky, nebo dokonce vyjadfiuje nesouhlas se zámûrem. Územní souhlas se vydává na základû oznámení o zámûru, jehoï obsahové náleïitosti stanoví provádûcí vyhlá ka a jehoï povinnou pfiílohou jsou i závazná stanoviska dotãen ch orgánû ( 96 odst. 3 StavZ). Závazné stanovisko orgánu památkové péãe, které má b t podkladem pro vydání územního souhlasu, má formu závazného stanoviska podle 149 Sp, nikoli samostatného rozhodnutí. Stavební úfiad má totiï i ve vûcech, v nichï lze vydat územní souhlas ( 96 odst. 2 StavZ), dánu rozhodovací pravomoc, pfiiãemï za vymezen ch podmínek ji nemusí vyuïít a mûïe namísto územního rozhodnutí vydat pouze územní souhlas (kter není správním rozhodnutím). Orgán památkové péãe v ak nemûïe pfiedem vûdût, zda stavební úfiad bude rozhodovat, anebo nikoli (vûdûl by to ov em v pfiípadû, kdy by jeho závazné stanovisko obsahovalo podmínky nebo bylo zamítavé pak by stavební úfiad územní souhlas vydat nemohl). 44a PamZ pfiitom hovofií o pfiíslu nosti stavebního úfiadu rozhodnout a zavádí ji jako kritérium pro rozli ení, jakou formu bude závazné stanovisko orgánu památkové péãe mít. ProtoÏe StavZ nezakotvuje v jimku z pfiíslu nosti stavebního úfiadu rozhodnout v územním fiízení (stavební úfiad tedy musí ve vûci vydat rozhodnutí nebo souhlas), lze mít s ohledem na 44a PamZ za to, Ïe závazné stanovisko orgánu památkové péãe do územního fiízení vedeného stavebním úfiadem bude mít vïdy podobu závazného stanoviska podle 149 Sp, a nikoli samostatného rozhodnutí. Jsou-li splnûny v echny podmínky pro vydání územního souhlasu zakotvené v 96 odst. 1 3 StavZ a je-li zam len zámûr v souladu se v emi hledisky vyjmenovan mi v 90 StavZ (vãetnû poïadavkû zvlá tních právních pfiedpisû), vydá stavební úfiad územní souhlas. Územní souhlas má platnost dvanáct mûsícû ( 96 odst. 7 StavZ). JestliÏe v ak zámûr nesplàuje podmínky pro vydání územního souhlasu anebo je tfieba stanovit podmínky pro realizaci zámûru, rozhodne stavební úfiad usnesením, Ïe se bude konat územní fiízení ( 96 odst. 4 StavZ). Územní opatfiení Zákon ã. 50/1976 Sb. znal územní rozhodnutí o stavební uzávûfie. StavZ upravuje stavební uzávûru také, ale nikoli jako územní rozhodnutí, n brï jako opatfiení obecné povahy podle 171 a následujících Sp. Naz vá je územní opatfiení o stavební uzávûfie. Toto územní opatfiení omezuje nebo zakazuje v nezbyt- INFORMACE 501

6 ném rozsahu stavební ãinnost v urãitém území na urãitou dobu, a to z rûzn ch dûvodû ( 97 odst. 1 StavZ). Jako nov institut zavádí StavZ územní opatfiení o asanaci území ( 97 odst. 2 StavZ), které stanovuje podmínky pro odstranûní následkû Ïivelné pohromy nebo závaïné havárie, k níï v území do lo. MÛÏe b t také vydáno z rûzn ch dûvodû (hygienick ch, bezpeãnostních a jin ch) pro území, v nûmï jsou závadné stavby, které je tfieba odstranit ãi upravit. Toto územní opatfiení má rovnûï formu opatfiení obecné povahy; co do obsahu je blíïe upfiesàuje 100 StavZ. Návrhy obou územních opatfiení musejí b t písemnû projednány s dotãen mi orgány, které mohou do tfiiceti dnû od obdrïení návrhu uplatnit svá stanoviska. K opoïdûn m stanoviskûm se nepfiihlíïí. Dotãen m orgánem památkové péãe je pro obû územní opatfiení krajsk úfiad, je-li v fie eném území národní kulturní památka 28 odst. 2 písm. e) PamZ, nebo obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností, je-li v fie eném území kulturní památka, památková rezervace, památková zóna nebo ochranné pásmo 29 odst. 2 písm. b) PamZ. Územní opatfiení není moïné napadnout odvoláním ( 173 odst. 2 Sp ), ale mûïe b t podrobeno pfiezkumu v pfiezkumném fiízení. Zejména územní opatfiení o asanaci území mûïe mít velmi závaïné dûsledky pro zájmy památkové péãe, a je proto nutné pfiipomenout, Ïe závazné stanovisko k návrhu územního opatfiení musí b t nejen obsahovû kvalitní, ale musí b t vydáno v zákonné tfiicetidenní lhûtû. Jifií KLUSO, Martin ZÍDEK 1 Obr. 1. Peãky (okres Kolín), evangelick kostel od severozápadu. Pohled na hlavní prûãelí zachycuje pfiedstupující pfiedná kovou (Jeron movu) síà a vûï, v pozadí budovu fary. Ohradní zeì se dvûma kubistick mi branami vznikla podle Liskova projektu aï po roce V popfiedí stojí pomník Mistra Jana Husa od Stanislava Suchardy, odlit podle modelu zachovaného v kostele a na nynûj í místo pfienesen v80. letech 20. století. (Autorem v ech fotografií je Ivan Ulrych) 2 Kubistick interiér evangelického kostela v Peãkách devadesáté v roãí dokonãení K pozoruhodn m kulturním památkám poãátkû ãeské moderní architektury patfií dosud nedocenûn a odborné vefiejnosti neznám ãeskobratrsk evangelick kostel v Peãkách. Z historického hlediska je zajímavé, Ïe byl zam len a stavûn k uctûní památky pûtistého v roãí Husova upálení v Kostnici jako Jubilejní kostel Mistra Jana Husi. 1 Stavbu mûl finanãnû zajistit fond pro postavení kostela, do nûhoï pfiispívali nejen místní vûfiící ze v ech sociálních vrstev, ale podafiilo se získat také dary z ciziny: ze v carska, Nûmecka i od krajanû ãeskobratrsk ch evangelíkû ze Spojen ch státû americk ch. 2 Nov kostel byl zaloïen na ãásti evangelického hfibitova. Do ãervence 1914 byla hrubá stavba vyvedena po krov, ale po vypuknutí 1. svûtové války se na del í dobu zastavila kvûli odchodûm muïû na frontu. Kostel se proto nepodafiilo dokonãit do v roãí Husovy muãednické smrti. Nedo lo ani k odhalení Husova pomníku, jehoï model od Stanislava Suchardy k tomu úãelu místní církevní instituce získala. 3 Pfies váleãné obtíïe byl nakonec kostel i s vnitfiním vybavením dokonãen bûhem dvou let a koncem záfií 1916 pfiedán církvi do uïívání. 4 Autorem projektu byl Oldfiich Liska, pocházející z evangelické ãeskobratrské rodiny z osady Kamhájek, která pfiíslu ela do ãeskobratrského sboru v blízké Velimi. Architekt Oldfiich Liska ( ) získával po studiích zku enosti pfii architektonické praxi pfiedev ím v DráÏìanech, ale také v Praze ve firmû Blecha i ve Vídni, která byla nejv znamnûj ím stfiedoevropsk m centrem secese. V roce 1909 se usadil v Hradci Králové a s Josefem FÀoukem zaloïili stavební kanceláfi. 5 V znamn m zpûsobem pfiispûl k modernizaci a roz ífiení domovského mûsta, fiízeného v letech proslul m osvícen m primátorem Franti - kem Ulrychem. Po pfiíchodu do Hradce zde poznal dílo zakladatele ãeské moderní architektury Jana Kotûry. 6 Liska byl pozdûji povûfien prací na regulaãním plánu mûsta, kdy Poznámky 1 Iniciátorem novostavby kostela byl velimsk faráfi Jaroslav epa, kter s touto my lenkou pfii el roku 1907 po zaloïení kazatelské stanice v Peãkách (místní souãásti ãeskobratrského evangelického sboru ve Velimi). ZaslouÏil se o zaloïení fondu na novostavbu, zajistil pro ni architekta a dovedl ji aï do konce. PrÛbûh stavby a realizaci jejího vybavení shrnul v broïufie Jubilejní chrám Mistra Jana Husi v Peãkách, Peãky b. r. Publikace byla pfiipravena a vyti tûna u pfiíleïitosti vysvûcení kostela v kvûtnu roku Prameny k dûjinám a stavbû kostela jsou uloïeny v archivu Farního sboru ãeskobratrské církve evangelické v Peãkách. Jsou zde pfiedev ím zápisy jednatelsk ch a v roãních zpráv, úãetní kniha ke stavbû kostela, návrhy a plány, pfiedbûïn rozpoãet na stavbu i nûkolik dokumentárních fotografií. Pro informace o získávání finanãních prostfiedkû a vlastním prûbûhu stavby jsou nejdûle- Ïitûj í Jednatelská kniha a Protokol star ovstva Husova sboru v Peãkách, sv. 1, , sign. IIIB8, a Kniha pokladniãní, , event. Ref. Kazatelská stanice v Peãkách, sign. IIIB15, nestr. 3 Podobnû jako v jin ch mûstech vznikl i v Peãkách pfii kazatelské stanici Spolek pro postavení pomníku mistra J. Husa. Model Suchardova pomníku, zachovan pod kruchtou kostela, byl odlit pfied rokem 1914, socha byla za války ukryta na radnici a osazena 3. srpna 1919 (viz archiv Farního sboru ãeskobratrské církve evangelické v Peãkách, Protokol star ovstva, sign. IIIB8, 1919, s. 6). Dokladem pfiípravy na stavbu je Rozpoãet na stavbu reformního Chrámu Pánû a fary, bez sign., strojopis (finanãní poloïky doplnûny do formuláfie perem), zaslan spolu s projektem a modelem v prosinci Rekapitulaci postupu stavby podává J. EPA: Jubilejní chrám Mistra Jana Husi, s Pfiehled prací najdeme v jeho firemní publikaci Architekt Oldfiich Liska, Hradec Králové, b. r., zaznamenávající podle uveden ch staveb ãinnost z let Secesní hotel Grand ( ) pfiekonal zakladatel ãeské moderní architektury v nedaleké budovû muzea ( ), která je opro tûna od florálního dekorativismu a je v znamn m pfiíkladem smûru takzvané ãeské 502 INFORMACE

7 5 3 4 Obr. 2. Peãky (okres Kolín), pohled do kostela z kruchty. Z tohoto místa je moïné pfiehlédnout cel interiér. V chodní stûna je prolomena okny s vitráïemi, vpravo nalezneme prosklenou stûnu oddûlující Jeron movu síà. V knûïi ti je umístûna kazatelna, po jejích stranách desky na ãísla písní. Pfied kazatelnou je patrná kamenná menza. Zastropenou loì osvûtlují ãtyfii velké lustry, v knûïi ti dva men í s ovûsy. Obr. 3. Peãky (okres Kolín), pohled od kazatelny ke kruchtû. Mírnû stoupající podlaha vytváfií dojem schodovitého uspofiádání lavic. Mírn stupàovit pohyb plastick ch blokû lavic pfieru uje horizontála hladké poprsnice kruchty, postrádající ozdobn detail. Nechává vyniknout prospektu varhan, kde architekt pouïil tûïk ch forem hranolov ch pilífiû na mohutn ch kubick ch soklech, které podpírají vysoké kladí tvofiené zkosen mi plochami. Obr. 4. Peãky (okres Kolín), kazatelna evangelického kostela (detail). Vlastní kazatelna, vyklenutá do pûlkruhu, je ãlenûna zkosen mi plochami vytaïen mi do hran, které se vfiezávají do madla a soklu. Je zhotovena z mûkkého dfieva, pokrytého tmavû hnûd m fládrováním s motivy tmav- ích horizontálních kosodélníkû. Obr. 5. Peãky (okres Kolín), boãnice lavic s motivem ãtyficípé hvûzdice vepsané do kosoãtverce. Kosoãtverce a kosodélníky se opakují jako spojující prvek ve vitráïích oken i na dal ích souãástech vybavení interiéru. se v roce 1919 pfiipojil k Václavu Rejchlovi. Je velmi pravdûpodobné, Ïe se znal a spolupracoval i s pfiedním Kotûrov m Ïákem Josefem Goãárem. 7 MÛÏeme proto dûvodnû pfiedpokládat, Ïe pfiedev ím osobnost Josefa Goãára pfiivedla Lisku nejprve ke stfiídmému v razu secesní architektury a v zápûtí pak pfies epizodick pfiíklon ke kubismu aï k funkcionalismu. V roce 1912 vznikl hradeck evangelick kostel. Chrám je spojen vûïí s pfiilehlou farou. Tato základní koncepce je velmi blízká o dva roky pozdûj ímu projektu kostela v Peãkách, ale architektonick v raz je je tû v zajetí bohatého secesního dekorativismu. Kanelované jónské sloupky na vûïi a hlavním portálu, motivy hustého raportu z volut na portálu boãním i malebné siluety títû fary nesou v razné stopy secesní etapy, kterou Liska pro el v dobû své dráïìanské praxe. O rok pozdûji byl stavební kanceláfii v Hradci Králové zadán projekt Jubilejního kostela Mistra Jana Husi v Peãkách. Zachovan projekt Oldfiicha Lisky a Jana FÀouka doznal nûkolika promûn 8 a byl realizován v podobû opro tûné od vût iny dekorativních detailû. Jedinou vzpomínkou na klasicizující tvarosloví pfiedchozí stavby jsou pilastry se Ïlábky na prûãelí takzvané pfiedná kové (nyní Jeron movy) sínû. DÛvodem ke zjednodu ení stavby byly nejen finanãní podmínky, ale i poïadavky ze strany církve, pro kterou mûl b t kostel spojen vûïí s farou vzorov m pfiíkladem úãelové a funkãní budovy. 9 Hranolová vûï se vzdutou stfiechou podobnou hradecké je v Peãkách vy í, opatfiena hodinami a prosklen m patrem. âlenûní kostela a vûïe ploch mi lizénami, nahrazení profilace oken a portálû zkosen mi plochami hladké stûny i uplatnûní písma na portálu fiadí tento kostel k v znamn m pfiíkladûm rodící se moderní církevní architektury 20. století. Nejpozoruhodnûj í ãástí kostela je v ak interiér a jeho zachované pûvodní vybavení, které tvofií jednotn celek v duchu první etapy ãeského kubismu. Pfies ojedinûlé formální pojetí má prostor i jednotlivé ãásti vybavení obvyklou vnitfiní skladbu uïívanou v ãeskobratrsk ch evangelick ch kostelech, kterou fie il architekt jiï v Hradci Králové. Na ãelní stranû lodi uzavírá knûïi - tû kazatelna a v její blízkosti stojí menza (stûl Pánû). V lodi jsou dva bloky lavic, kde sedûli napravo muïi, nalevo Ïeny. V pfiedních, krat ích lavicích na ãestném místû poblíï knûïi tû pak zaujímalo místa volené pfiedstavenstvo sboru star ovstvo. Po obou stranách kazatelny jsou zavû eny desky na ãísla písní v podobû otevfiené knihy s kubisticky zalamovan mi okraji. Protiváhou kazatelny jsou varhany na kûru. Svûtl prostor se otevírá pfiedev ím na v chodní stranû pûl- Poznámky moderny, ke které se z jeho ÏákÛ pfiipojil pfiedev ím Josef Goãár (zejména schodi tû ze ÎiÏkova námûstí na mûstsk okruh v Hradci Králové, ). 7 O pûsobení architekta v urbanismu Hradce Králové viz Umûlecké památky âech, díl I., Praha 1977, s DÛkazem rané spolupráce obou architektû je pravdûpodobnû âerychova vila v Jaromûfii ãp Viz M. BENE OVÁ: Architektura kubismu, in: Dûjiny ãeského umûní, díl IV/1, , Praha 1998, s. 342, obr. 325 na s Goãárovo spoluautorství podporuje také stropní svítidlo typovû shodné s osvûtlovacími tûlesy v Goãárovû Wenkeovû domû v Jaromûfii, jeï nalezl ve vile Zdenûk Luke, kterému dûkuji za upozornûní, sdûlené v osobní konzultaci. V roce 1928 se Goãár stal vedoucím urbanistou mûsta, ale i nadále s O. Liskou spolupracoval (srovnej M. BENE OVÁ: âeská architektura dvou století, Praha 1984, s. 285). 8 V návrhu, datovaném a pfiedloïeném 6. ledna 1913, je patrn vliv star ího hradeckého kostela v obdéln ch oknech, kanelovan ch sloupcích vûïe, ale i promûna v uplatnûní v razné kubizující korunní fiímsy na traktu pfiedná kové sínû. Severní prûãelí mûlo mít balkon na úrovni kruchty. V projektu ze 24. prosince byla aï na nerealizované drobné dekorativní detaily vytãena souãasná dispozice a podoba prûãelí. Jen nízká vûï s geometrizujícím dekorem byla pozdûji v raznû zmûnûna. 9 Tuto skuteãnost pfiipomnûl ve vzpomenuté pamûtní publikaci faráfi J. EPA, cit. v pozn. 4, s. 15. INFORMACE 503

8 Obr. 6. Peãky (okres Kolín), menza v závûru lodi evangelického kostela (detail). Originální, aã nadãasov objekt vznikl podle Liskova návrhu v kamenosochafiské dílnû Aloise Svobody v Peãkách. Také ostatní mobiliáfi byl realizován v místních továrnách a dílnách. Obr. 7. Peãky (okres Kolín), menza v závûru lodi evangelického kostela. Má tvar kalicha, jehoï ãtyfilaloãná podnoï je zhotovena z edavého granodioritu, oválná noha eliptického pûdorysu s tûlem odstupàovan m do hran a prohlubní zdûraznûn ch bronzov mi pásky ze svûtlého pískovce a horní le tûná deska z temnû ãerného gabra. Obr. 8. Peãky (okres Kolín), podlaha (teraco) vlodi evangelického kostela (detail). Geometrické obrazce na edé plo e jsou tvofieny ãern mi liniemi. Dal í varianty se uplatàují také vdlaïdicích vpfiedsíni i vpfiilehlé fafie. 6 7 kruhov mi okny ve hladk ch zkosen ch paletách, zdoben mi barevnû stfiídmou vitráïí se Ïlut mi kosoãtverci, lemovan mi bledûmodr mi prouïky. Kontrast mezi svûtl mi stûnami a tmav m vybavením, tedy potlaãení barevnosti ve prospûch tvaru, plnû odpovídá zásadám kubismu. Loì je pfiekryta stropem zdûraznûn m tmav mi trámy vymezujícími ãtvercová pole. Dominantou interiéru jsou ãtyfii velké lustry, jejichï textilní závûsy i sklenûná stínidla vycházejí z ideálního stereometrického útvaru krystalu, kter v nejãist í podobû uplatnil ve sv ch keramick ch dózách Pavel Janák. 10 Také rûzné varianty ãern ch geometrick ch obrazcû na edé teracové podlaze jsou pfiíbuzné dekoru soudob ch Janákov ch souprav na kávu. 11 Do mûlkého knûïi tû se zalamovan m a odstupàovan m stropem je zabudována kazatelna, komponovaná jako nábytkov komplet. Sestává z fieãni tû uprostfied a z païení se zabudovan mi lavicemi pro duchovní hodnostáfie po stranách. Kazatelna se uplatàuje jako v znamn pohledov prvek, vyniká plasticitou násobenou kontrastem svûtla a stínu, coï zdûrazàuje lapidárnost jejích tvarû. Tento úãinek je v koneãném vyznûní ponûkud tlumen geometrick m raportem na povrchu. Naproti tomu varhanní skfiíà zámûrnû postrádá eleganci protilehlé kazatelny. Architekt v tomto pfiípadû poãítal s odstupem a vnímáním z podhledu. TûÏká hmota varhan, odvozená ze stereometrick ch tûles, je odlehãována plochami vytaïen mi 8 do hran a fládrovan m dekorem tmav ch kosodélníkû, dnes jiï ménû ãiteln m neï na kazatelnû. Velkou pozornost vûnoval architekt menze situované mezi lavice a kazatelnu. Její ãist tvar symbolicky stylizovan do podoby kalicha umocàuje také struktura a barevnost materiálu i opracování jeho povrchu. 12 Nápadn je kontrast nedokonale le tûné podnoïe, matného svûtlého soklu a temnû ãerné, do hladka provedené desky s povrchem leskl m jako zrcadlo. Smysl pro v bûr pfiírodního materiálu a moïnosti jeho opracování do dokonalého tvaru jsou hodnoty spoleãné nejv znamnûj ím klasick m dílûm moderní architektury a umûleckého fiemesla. 13 Krystalické formy i tlumená aï potlaãená barevnost jsou charakteristické pro ranou fázi ãeského kubismu, kterou interiér evangelického kostela v Peãkách tak pfiíznaãnû a pozoruhodn m zpûsobem zastupuje. K jeho architektonick m protagonistûm mûïeme touto stavbou pfiifiadit i Oldfiicha Lisku. Jedineãn kubistick sakrální interiér 14 kostela v Peãkách v ak nûkter mi rysy smûfiuje je tû dál, k purismu a funkcionalismu. Liskovi pomohl zbavit se nadbyteãného ornamentálního detailu a najít cestu k moderním úãelov m stavbám meziváleãného období. Domnívám se, Ïe vzhledem k v znamu dosud zapomenuté stavby jsou Ïádoucí také snahy o její zpfiístupnûní 15 odborníkûm i zájemcûm z fiad iroké kulturní vefiejnosti. Miloslav VLK Poznámky 10 Nejnovûji M. LAMAROVÁ: Kubismus v uïitém umûní, in: Dûjiny ãeského v tvarného umûní , díl IV/1, Praha 1998, s. 364, obr. 351 na s Napfiíklad dózy a kávová souprava s dekorem zalamovan ch ãern ch linek, vyrábûné podle návrhu Pavla Janáka v druïstvu Artûl v Praze. Srovnej M. LAMAROVÁ: âesk kubistick interiér, katalog v stavy, UmûleckoprÛmyslové muzeum v Praze, Praha 1976, ã. kat. a obr. 128 a Za odborné urãení materiálu, které je uvedeno v prûvodci po objektu, jsem zavázán doc. RNDr. Václavu Zieglerovi, CSc. (viz M. VLK: PrÛvodce evangelick m kostelem v Peãkách, Farní sbor âeskobratrské církve evangelické v Peãkách, Peãky 2006, s. 3.). 13 V pojetí menzy navázal O. Liska na semperovské my - lenky hnutí pro obnovu umûleckého fiemesla (Arts and Crafts) druhé poloviny 19. století v Anglii, jeï byly od prvního desetiletí 20. století pfiíkladem pro Wiener Werkstätte, dále pak Adolfa Loose a zastánce ãeské moderny Jana Kotûru a Josefa Goãára. Tyto zásady J. Goãár uplatnil na schodi ti v Hradci Králové a ve Wenkeovû domû v Jaromûfii. Viz M. VLK, cit. v pozn V interiéru secesní Betlémské kaple v Prokopovû ulici v Praze 3 ÎiÏkovû se zachovaly kubistická kazatelna, vnitfiek kruchty a mfiíïe z let , navrïené arch. Emilem Králíãkem. O tom se v souvislosti se studiem osobnosti a díla architekta E. Králíãka zmiàuje v nûkolika ãláncích Zdenûk Luke. Nejnovûj í vyobrazení kazatelny in: Z. LUKE, E. HAVLOVÁ, V. HNÍDKOVÁ: Emil Králíãek, zapomenut mistr secese a kubismu, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1995, kde je i dal í literatura. 15 Kostel je pro zájemce pfiístupn po pfiedchozí dohodû se správcem stavby, kurátorem ãeskobratrského sboru. K tomu byl vydán ãesko-anglick propagaãní leták s vyobrazením kostela a jeho interiéru a dal ími údaji. Byly pfiipraveny informativní panely s dokumentací o historii, stavbû a architektovi, ale také o vzniku evangelického sboru v Peãkách, které jsou umístûny u vchodu do pfiedsínû kostela. Pro náv tûvníky je pfiipraven text prûvodce (viz pozn. 12) také v nûmecké a anglické verzi. 504 INFORMACE

9 Neznámé dílo Jeana Baptista Matheyho Na kopci u vsi Chlumec nedaleko Ústí nad Labem byla v místech nûkdej ího kníïecího hradu postavena v letech monumentální kaple Nejsvûtûj í Trojice. 1 Jejím stavebníkem byl majitel panství Jan Franti ek hrabû Krakovsk z Kolovrat. 2 I pfies dne ní bohat porost svou masivní hmotou pfiesahuje kaple nejvy í stromy a dává tu it své dfiívûj í dominantní postavení ve zdej í krajinû. Jedná se o první sakrální stavbu v ãesk ch zemích vybudovanou na symbolickém pûdorysu rovnostranného trojúhelníku. Stojí tak na zaãátku nepoãetné fiady obdobn ch kaplí, jejichï v skyt je omezen víceménû na období první ãtvrtiny 18. století. V echny tfii strany exteriéru kaple jsou fie eny identicky. Jejich stfiední ãásti jsou zv raznûny mûlk mi rizality, jeï jsou na hranách lemovány odstupàovan mi pilastry s hlavicemi toskánského fiádu. Pilastry stejného typu jsou osazeny na nároïích stavby. Na osy rizalitû jsou nad sebou umístûny jednoduch pravoúhl portál, pûlkruhovû zakonãená nika a obdélné okno. Pilastry vyná ejí prûbûïné kladí, na nûï jsou v místech rizalitû nasazeny nízké trojúhelné títy. Kaple sklenutá kupolí je zavr ena lucernou trojúhelného pûdorysu, která je stejnû jako v echny zmiàované tektonické prvky fasád obloïena pískovcov mi deskami. Stûny lucerny, které zavr uje subtilnû profilované kladí, jsou ãlenûny drobn mi rizality. Do interiéru je lucerna otevfiena trojicí mal ch, pûlkruhovû zakonãen ch oken. Trinitární motiv najdeme i na korouhvi lucerny, kterou tvofií tfii trojúhelníky smûfiující do stran a jehlan na vrcholu. Trojúheln pûdorys mají i tfii sanktusníky na nároïích stavby, jeï jsou zavr eny pylony. Interiér kaple nekopíruje vnûj í pûdorys stavby, ale je zaloïen na tvaru estiúhelníku. Zdobí jej nástûnné malby z roku 1691 na motivy Te Deum, v raznû pfiemalované v roce Z podoby stavby vypl vá, Ïe kaple Nejsvûtûj í Trojice je dílem mimofiádnû nadaného architekta, projektujícího v duchu stfiídm ch, ale monumentálních forem barokního klasicismu. V oblasti severních âech v této dobû pûsobili hned dva architekti, ktefií byli schopni vyprojektovat stavbu v tomto duchu. JiÏ fiadu let zde na rodovém panství praïského arcibiskupa Jana Bedfiicha hrabûte z Vald- tejna pracoval Jean Baptiste Mathey (Duchcov, Litvínov a pozdûji Horní Jifietín) a vedle nûj se zde na konci 80. let 17. století objevil generaãnû mlad í stoupenec barokního klasicismu fiímského smûru, Johann Bernhard Fischer von Erlach, kter vytvofiil projekty ka ny (nerealizováno) a zámeckého kostela sv. KfiíÏe v Dûãínû ( ). Pro tamní rod Thun-HohensteinÛ snad projektoval i Mathey, av ak otázka jeho moïného autorství projektu zahrady dûãínské zámecké rezidence (kolem roku 1683?) zûstává prozatím nezodpovûzena. Pfies kvalitu a stylovou blízkost Fischerova díla se domnívám, Ïe stavbu chlumecké kaple Nejsvûtûj í Trojice lze na základû níïe uveden ch argumentû pfiipsat architektu Jeanu Baptistovi Matheymu. S umûlcovou tvorbou kapli spojuje její celková podoba, strukturování fasád, uïit architektonick detail i specifické akcentování motivu rovnostranného trojúhelníku. Pro Matheyho je charakteristické rozvrïení stûn, kde nad sebe klade obdélná a ãtvercová pole dvefií a oken nûkdy se jedná pouze o mûlké niky tûchto tvarû, jeï jsou doplnûny o niku zakonãenou obloukem. âlenûní stûny, které má k chlumecké kapli nejblíï, nalezneme v interiéru staromûstského kostela sv. Franti ka Serafinského budovaného Matheym od roku Tamní konkávnû skrojené pilífie nesoucí kupoli jsou po stranách lemovány pilastry na vysoké podnoïi. Na ose pilífie vidíme ve vzestupném sledu mírnû pfiedstupující vysok sokl pro sochu umístûnou v nice na nûj navazující, nad níï se nachází obdéln rám pro obraz. V Chlumci je sokl nahrazen dvefiním otvorem a obrazov rám oknem, jinak je skladba stûny totoïná. Obdobné pilastry s toskánsk mi hlavicemi nalezneme u vût iny jeho realizací (za v echny jmenujme prûãelí kfiiïovnického chrámu nebo jízdárny PraÏského hradu, 1694). Tyto pilastry jsou jedním z typick ch rysû Matheyho staveb. Pro tohoto architekta je rovnûï pfiíznaãné uïití kamenného obloïení stavby, v pfiípadû chlumecké kaple jejích tektonick ch ãlánkû a lucerny. Tento pûvodnû fiímsk motiv akcentování prûãelí sakrálních staveb pomocí jejich obloïení kamenn mi deskami architekt pouïil i na prûãelích dal ích staveb. Stejnû je oplá tûno prûãelí zmiàovaného kfiiïovnického kostela v Praze nebo exteriéry centrálních staveb na schlikovském panství nedaleko Jiãína kaple sv. Anny u OstruÏna (1670?) a Lorety v Hlásné Lhotû (1694). Pískovcové obloïení Mathey pouïil ãásteãnû i u architektonického detailu kostela sv. Bartolomûje v Doksech (1686). S Matheym souvisí také intenzivní kult rovnostranného trojúhelníku zakódovan v námi zkoumané stavbû. Ten se v rûzn ch podobách objevuje u fiady jeho projektû a tvofií základ architektovy umûlecké znaãky (rovnostrann trojúhelník s krátce zalomen mi úseãkami ve vrcholech). Slova Jifiího Kropáãka, jimiï definoval v znam znaãky, kterou architekt nûkdy zdvojoval, lze obecnû vztáhnout na samotnou chlumeckou kapli: Tvarem propleten ch trojúhelníkû je tu symbolizována rovnováha a syntéza v ech ãástí, jeï je dána geometrickou kompozicí celku Matheyho znaãku lze chápat druhotnû jako symbol umûní ctícího zákony. 3 Nakonec, ale nikoliv v poslední fiadû propojuje Matheye s osobou stavebníka chlumecké kaple i skuteãnost vypl vající z archivních nálezû, které pfied ãasem uãinil a publikoval Pavel Zahradník. 4 Z nich vypl vá, Ïe roku 1683 Mathey provádûl vymûfiení novostavby zámecké rezidence v Libochovicích pro Gundakara hrabûte z Dietrichsteinu. V dobû jeho nepfiítomnosti zde vykonával stavební dozor hrabû Kolovrat z Chlumce, 5 jehoï pûsobení v Libochovicích opakovanû dokládají dûchodní úãty téhoï roku jako Matheyho. Pavel Zahradník jej sice ztotoïnil s Vilémem Albrechtem hrabûtem Krakovsk m z Kolovrat, otcem Jana Franti ka, nicménû majitelem chlumeckého panství byl jiï fiadu let pfied rokem 1683 právû Jan Franti ek. 6 Tak máme pfiímo doloïen osobní kontakt mezi stavebníkem chlumecké kaple a Matheym. Velkorysé investování hrabûte Krakovského z Kolovrat na poli umûní bylo patrnû 1 2 Obr Chlumec (okres Ústí nad Labem), Jean Baptiste Mathey, kaple Nejsvûtûj í Trojice, (Foto Martin Pavlíãek) Poznámky 1 Emanuel POCHE a kol.: Umûlecké památky âech 1, Praha 1977, s OttÛv slovník nauãn XIV, Praha 1899, s. 604: Jan Franti ek hrabû Krakovsk z Kolovrat, zakladatel bfieznické po losti, byl star í syn Viléma Albrechta, dûdil po otci Chlumec a Îichovice, kteréï prohospodafiil a drïel potom Ch e a Blatnou. Byl rytífiem zl. rouna a tajn m radou ( 1723). Z manï. Eleonory Klaudie d Anquisola mûl 5 synû. 3 Jifií KROPÁâEK: K znaãce architekta J. B. Matheye, in: Umûní XXXIV, 1986, s Pavel ZAHRADNÍK: Archivní nálezy k dílu Jana Kfititele Matheye, in: Umûní XLV, 1997, s TamtéÏ, s Augustin SEDLÁâEK: Hrady, zámky a tvrze v království ãeském XIV, Praha 1923, s. 339: L dûlil INFORMACE 505

10 3 4 Obr. 3. Chlumec (okres Ústí nad Labem), Jean Baptiste Mathey, kaple Nejsvûtûj í Trojice, , detail nároïí. (Foto Martin Pavlíãek) Obr. 4. Chlumec (okres Ústí nad Labem), Jean Baptiste Mathey, kaple Nejsvûtûj í Trojice, , korouhev lucerny. (Foto Martin Pavlíãek) také jedním z dûvodû zadluïení panství, které roku 1707 pfie lo na pfiíbuzné z rodové linie Lib tejnsk ch z Kolovrat. Mathey se tímto dílem opûtovnû pfiedstavil jako v jimeãná umûlecká osobnost stfiedoevropské barokní architektury a zároveà se stavbou kaple zaloïené na pûdorysu rovnostranného trojúhelníku zafiadil do ir ího proudu obdobnû koncipované barokní architektury. V evropské architektufie 17. století se toto téma vyskytuje ãasto, ve vût inû pfiípadû je v ak pouze základním modulem pro sloïitûji utváfienou pûdorysnou dispozici. To nejlépe dokazují Borrominiho kostely S. Carlo alle Quatro Fontane a S. Ivo alla Sapienza nebo Guariniho kaple Sacra Sindone v Turínû. Staveb na pûdorysu prostého rovnostranného trojúhelníku nalezneme nemnoho a ve stfiední Evropû jsou nûkdy pova- Ïovány za ãeské specifikum. 7 Z doby tûsnû pfied vznikem chlumecké kaple pochází akademická hfiíãka francouzského architekta Thomase Goberta. Ten pfied rokem 1690 publikoval fantaskní variaci na jednotlivá písmena sousloví LOUIS LE GRAND. 8 Gobert, kter byl ãlenem Académie royale d architecture v PafiíÏi a pob val ve sluïbách krále Ludvíka XIV., pfietransformoval jednotlivá písmena textu do podoby pûdorysû sakrálních centrálních staveb. Písmeno A pojal jako stavbu na pûdorysu rovnostranného trojúhelníku se sloïit m vnitfiním uspofiádáním. Vstupem do svatynû, kter je pouze na jedné stranû, se dostáváme do jakési ãtvercové pfiedsínû, po jejíchï boãních stranách jsou umístûna toãitá schodi tû a v klenky pro oltáfie. Odtud se prostor otevírá tfiemi oblouky arkád do vrcholového cípu trojúhelníku, kde má b t umístûn hlavní oltáfi. Nepfiedpokládám, Ïe by tato Gobertova improvizace mûla b t inspirací ãi pfiedlohou Matheyho stavby, i pfies známé architektovy vazby na francouzské umûlecké prostfiedí, které chtûl je tû posílit svou studijní cestou do PafiíÏe na konci roku Jedná se spí e o ukázku dobovû aktuálního zájmu o tento druh staveb, kter se v raznûji rozvinul ve stfiední Evropû v následujících desetiletích. Obecnû je rozvoj motivu rovnostranného trojúhelníku v barokním umûní ve stfiední Evropû spjat s habsbursk m kultem Nejsvûtûj í Trojice, kter byl pregnantnû vyjádfien svatotrojiãním sloupem Am Graben ve Vídni, dokonãen m po ãtrnácti letech roku Obdobnû koncipované sloupy se v ãesk ch zemích objevovaly od poãátku 18. století patrnû nejstar í realizací toho druhu je sloup Nejsvûtûj í Trojice v Zákupech (1705). Kult boïské Trojice se záhy projevil i na poli klasické architektury, pfiiãemï Matheyho chlumecká stavba je zfiejmû jeho nejstar ím vyjádfiením. Nalezneme v ak i jinak koncipované stavby spojené s uveden m motivem, coï dokazuje napfiíklad kaple Nejsvûtûj í Trojice v Teplé, vybudovaná v letech podle projektu Kry tofa Dientzenhofera na pûdorysu osmiúhelníku. Naopak Alliprandiho svatotrojiãní poutní areál v Andûlské Hofie z let pfiedstavuje ortodoxním uïitím rovnostranného trojúhelníku v pfiípadû kostela i ohradní zdi dal í ãlánek Matheym zapoãaté linie. Roku 1703 byla postavena drobná trojúhelná kaple sv. Floriána, Václava a Leopolda ve Slatinû u Brna, jejíï projekt vytvofiil ve Vídni pûsobící italsk architekt Domenico Martinelli. 9 V roce 1714 Matheyho Ïák Jan BlaÏej Santini-Aichel navrhl kapli Nejsvûtûj í Trojice v Rozsochatci. 10 Stavba sice nebyla realizována, ale trojúhelník je jedním z hlavních kompoziãních motivû i v jin ch Santiniho dílech. Dal í stavbou identické pûdorysné koncepce je svatotrojiãní kaple v OstruÏnû z roku 1720, dílo neznámého architekta, jeï bylo dfiíve spojováno se Santinim. Naopak kostel Nejsvûtûj í Trojice v Trhov ch Svinech ( ) pfiedstavuje komplikovanûj í stavební útvar, vycházející z estiúhelníka. Jedním z posledních projevû uïití rovnostranného trojúhelníka je kaple sv. KfiíÏe v Havlíãkovû Brodû (1761), 11 stejnû jako v pfiípadû Trhov ch Svin dílo neznámého projektanta. Martin PAVLÍâEK Poznámky otec pozûstalost tu mezi dûti Jana Franti ka, Annu Lidmilu a Katefiinu Barboru Zdá se, Ïe dostal Jan Franti ek i Chlumec i Hostovice, Karel KUâA: Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku, II. díl, Praha 1997, s. 395: Chlumec roku 1652 dûdictvím postoupen na Jana Franti ka Krakovského z Kolovrat, kter majetek zadluïil a proto po roce 1707 pfie el do drïení Lib tejnsk ch z Kolovrat. 7 Ivo KO ÁN: Santini ve v chodních âechách, in: Umûní XXII, 1974, pozn Wilfried HANSMANN: Baukunst des Barock. Formen Funktion Sinngehalt, Köln 1978, s (dle 3. vydání z roku 1981). 9 Helmut LORENZ: Domenico Martinelli und die österreichische Barockarchitektur, Wien Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK: Plány kaple v Rozsochatci, in: Jifií Jiroutek, Milo Kruml, Martin Kubelík (eds.): Historická architektura. Vûda v zkum praxe. Sborník k poctû Milana Pavlíka, Praha 1995, s Kaple doplàuje areál kostela Nejsvûtûj í Trojice z roku 1734 se sloïitûji utváfien m pûdorysem, jehoï v chodiskem je v tomto pfiípadû pûtiúhelník. Kresby a akvarely Antonína Chmelíka (Mûstské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou) Antonín Chmelík ( ) patfiil mezi v razné autory národopisné kresby; jeho v znam pfiesahuje region Podkrkono í a oblast âeského ráje, kde se dokumentaãnû nejvíce realizoval (jde zejména o ir í okolí Lomnice nad Popelkou, Nové Paky a Îeleznice). Patfiil k autorûm národopisné dokumentace v chodních âech spolu napfiíklad s PhDr. Josefem V. Scheybalem, Karlem afáfiem, Janem Kfititelem Hájkem ãi Jaroslavem Markem a jádro jeho kresebné tvorby je vûnováno pfiedev ím obcím v okresech Semily a Jiãín (Libereck a Královéhradeck kraj). Dokumentace pfiízemních rouben ch domû s bohatû ãlenûn mi lomenicemi v Podkrkono í má ve studiu lidového domu na území severov chodních âech své pevné místo. Autor, kter zaãínal s kreslením objektû lidového stavitelství jiï od sklonku 30. let 20. století a pokraãoval v tvorbû zhruba do 80. let 20. století, kreslil v men í mífie rovnûï interiéry lidov ch obydlí, které poznal za svého dûtství a mládí (byl rodákem ze Îìáru u Kumburku, okres Semily). Kromû Mûstského muzea a galerie v Lomnici nad Popelkou jsou jeho kresby uloïeny téï ve sbírce rodiny autora. Písemnou dokumentaci Antonína Chmelíka uchovává ve sv ch fondech Státní okresní archiv v Se- 506 INFORMACE

11 1 2 milech. Soubor dvou desítek kreseb lidové architektury v okolí Lomnice nad Popelkou zhotovil A. Chmelík v roce 1973 pro Etnologick ústav AV âr v Praze. Autor velice dobfie znal a detailnû vnímal krajinu Podkrkono í a pfiilehlé ãásti âeského ráje, a proto dokázal (co se t ãe dokumentární stránky sledovan ch jevû) zachytit vzájemn vztah vesnického sídla a krajiny a zaãlenûní tradiãního lidového domu do okolního prostfiedí. Antonín Chmelík nepatfiil mezi profesionální malífie a kreslífie, nicménû absolvoval fiadu v tvarn ch kurzû (pûvodním povoláním byl kresliãem map). Dokumentární hodnotu Chmelíkem zachycen ch objektû podtrhuje skuteãnost, Ïe autor v echny kresby pfiesnû lokalizoval, uvádûl ãíslo popisné a pfiípadnû i údaje o zobrazované usedlosti, pokud je v terénu zachytil (pfiedev ím datum vzniku, pfiestavby ãi zbourání stavby a její funkci). Byla pro nûj pfiíznaãná neobyãejná (aï pedantská) peãlivost a zodpovûdnost pfii zachycení detailû sledovan ch objektû. Kreslil perem a tu í, realizoval v ak i akvarely. Kromû lidového stavitelství vûnoval A. Chmelík ve své kresebné dokumentaci pozornost i zástavbû men- 3 ích mûst v Podkrkono í, napfiíklad Lomnici nad Popelkou a Nové Pace (v první fiadû jde o autorûv pfiíspûvek k zástavbû tûchto lokalit podsíàov mi domy). Ze zajímav ch kreseb Antonína Chmelíka uloïen ch ve sbírkách Mûstského muzea a galerie v Lomnici nad Popelkou je dûleïité upozornit napfiíklad na akvarel z roku 1949 zachycující ve Îdáru u Kumburku rouben pfiízemní dûm s lomenicí ãlenûnou do tfií horizontálních pásû ãp. 34 (stavení zbofieno roku 1950) a v téïe obci dûm ãp. 16, jehoï lomenice vykazuje dva pásy slep ch arkád. Autor vûnoval pozornost i technick m stavbám (napfiíklad kresba b valého vodního ml na situovaného pod kostelem v Nové Vsi nad Popelkou (okres Semily). Na akvarelu z roku 1947 je zachycena celoroubená stavba s mansardovou stfiechou. Kresbou zachytil také objekt vodního ml na C. Kampelíka v Syfienovû (okres Semily) a znám dfievûn vûtrn ml n beraního typu v Borovnici, kter byl transferován do Muzea lidov ch staveb v Koufiimi. Ze sakrálních staveb se A. Chmelík soustfiedil hlavnû na dfievûné zvonice v Lomnici nad Popelkou, Rovensku pod Troskami a v Syfienovû (okres Semily). Dal í hodnotné doklady tradiãního vesnického stavitelství Podkrkono í zaznamenal napfiíklad v Bradlecké Lhotû a v Ústí u Staré Paky (okres Jiãín), dále v Újezdci a StruÏinci (okres Semily). A. Chmelík je pfiíkladem nejen cílevûdomého neúnavného národopisného dokumentátora, ale rovnûï v znamného regionálního vlastivûdného badatele. Lubomír PROCHÁZKA Obr. 1. Lomnice nad Popelkou (okres Semily), dûm ãp. 263, kresba A. Chmelík. (Mûstské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou) Obr. 2. Vûtrn ml n u Staré Paky (okres Jiãín), kresba A. Chmelík. (Mûstské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou) Obr. 3. Lomnice nad Popelkou (okres Semily), zvonice, kresba A. Chmelík. (Mûstské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou) Sdûlení Ministerstva kultury âr k opoïdûn m zápisûm kulturních památek do státních seznamû V rámci v konu státní památkové péãe byl v nedávné minulosti zaznamenán v evidenci kulturních památek závaïn problém, spoãívající v tom, Ïe nûkteré kulturní památky, o jejichï zápisu bylo svého ãasu rozhodnuto ve smyslu 7 odst. 3 zákona ã. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, byly zapsány do státních seznamû kulturních památek, veden ch ve smyslu citovaného zákona a vyhlá ky ministerstva kolství a kultury ã. 116/1959 Ú. l., o evidenci kulturních památek, aï v dobû po zru ení tûchto pfiedpisû, tedy od , kdy nabyl úãinnosti zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi. V této souvislosti vznikly pochybnosti, zda takto opoïdûnû zapsané kulturní památky lze povaïovat za kulturní památky ve smyslu dnes platné právní úpravy s ohledem na ustanovení 42 odst. 1 citovaného zákona. Ministerstvo kultury zaujalo k této otázce právní názor, kter byl vyjádfien v dopise prvního námûstka ministra kultury, akad. arch. Franti ka Formánka, z 26. ãervence 2006, zaslaném v em krajsk m úfiadûm. Ministerstvo kultury dospûlo k závûru vypl vajícímu ze souladu odborn ch názorû jeho specializovan ch útvarû (odboru památkové péãe, odboru legislativního a památkové inspekce), Ïe posouzení dané problematiky má nûkolik aspektû. Z nich za dominující povaïuje Ministerstvo kultury âr skuteãnost, Ïe pfiechodná ustanovení zákona ã. 20/1987 Sb. problém urãitého zpoïdûní pfienosu dat mezi rozhodnutími o zápisu podle dfiívûj í právní úpravy a jejich evidencí jak ve státních seznamech kulturních památek podle dfiívûj ích pfiedpisû, tak v Ústfiedním seznamu kulturních památek âeské republiky podle nové právní úpravy pro toto pfiechodné období nefie ila, nepochybnû proto, Ïe pfii její pfiípravû nebyla vnímána v znamná okolnost, Ïe totiï o zápisu kulturních památek do státních seznamû INFORMACE 507

12 podle pfiedchozích pfiedpisû mûlo b t rozhodnuto pfiíslu n m orgánem státní památkové péãe. Toto rozhodnutí o zápisu, tedy individuální právní akt ve formû správního rozhodnutí, k nûmuï byl v roce 1987 kompetentní pfiíslu n okresní národní v bor, pfiedstavuje podle názoru Ministerstva kultury âr závaïnûj í úkon neï vlastní mechanické provedení zápisu do státního seznamu. A to proto, Ïe rozhodnutím o zápisu jeï v dobû platnosti zákona ã. 22/1958 Sb. odpovídalo dne nímu rozhodnutí o prohlá ení kulturní památkou tehdy stát vyjádfiil svûj zájem na nezpochybnitelné ochranû konkrétní vûci ve smyslu 1 cit. zákona a pfiíslu n m organizacím zfiizovan m krajsk mi národními v bory, tj. tehdej ím krajsk m stfiediskûm státní památkové péãe a ochrany pfiírody, tak vznikla povinnost zápis do pfiíslu ného státního seznamu provést. Ustanovení 4 odst. 3 vyhlá ky ministerstva kolství a kultury ã. 116/1959 Ú. l., o evidenci kulturních památek, sice stanovilo k provedení zápisu lhûtu patnácti dnû od nabytí právní moci rozhodnutí podle 1 odst. 3 tohoto pfiedpisu, ov em tuto lhûtu zajisté nelze vnímat jako prekluzivní, po jejímï uplynutí by nebylo moïné zápis uskuteãnit, neboè to by bylo ve zfiejmém rozporu se smyslem tehdej í právní úpravy, ale naopak jako prostfiedek smûfiující k zabezpeãení právní jistoty. Pokud tato rozhodnutí o zápisech byla konzumována opoïdûnû po , lo o naplnûní povinnosti krajsk ch stfiedisek státní památkové péãe a ochrany pfiírody, vypl vající z tûchto pravomocn ch individuálních právních aktû tehdej ích okresních národních v borû, vydan ch podle dfiívûj ích pfiedpisû, a nebyla v zásadním rozporu s úãelem zákona ã. 20/1987 Sb., byè ten pro podobné pfiípady pfiechodná ustanovení postrádá. RovnûÏ je tfieba brát v potaz skuteãnost, Ïe dfiívûj í právní úprava pfied úãinností zákona ã. 20/1987 Sb. pfiistupovala k institucionalizaci kulturních památek odli nû od stávající právní úpravy. Kulturní statky, tj. vûci ve smyslu obãanskoprávním, pokud splàovaly zákonem stanovené znaky, byly kulturními památkami ex lege. Z dûvodû evidence, urãitosti a právní jistoty se kulturní památky zapisovaly do státních seznamû. Kulturní statky vûci, které ostatnû byly po splnûní zákonn ch znakû tehdej í právní úpravy kulturními památkami ex lege, zapsané na základû rozhodnutí o zápisu, s urãit m zpoïdûním vzhledem k úãinnosti tehdy nového zákona ã. 20/1987 Sb., tedy lze povaïovat za kulturní památky podle tohoto zákona. Tomu ostatnû mimo jiné nasvûdãuje i jeho dûvodová zpráva. SEMINÁ E KONFERENCE AKCE SchÛzka vyuãujících a garantû pfiedmûtu památková péãe na vysok ch kolách v âr V uka pfiedmûtu památková péãe se v posledních letech stala pomûrnû regulérní souãástí vysoko kolského studia mnoha studijních oborû z ir í oblasti péãe o kulturní dûdictví ãi jeho uïívání, pfiiãemï tûchto oborû stále pfiib vá. 1 Mimo to mûïeme v poslední dobû zaznamenat zv en zájmem o komplexnûj í etablování památkové péãe na vysok ch kolách v âeské republice. 2 Problematika památkové péãe je ov em pro samostatn uãební pfiedmût v mnoha ohledech specifická: je velmi komplexní, dynamicky se rozvíjející, ale zároveà u nás ne zcela dostateãnû rozpracovaná. Pojetí v uky památkové péãe na vysok ch kolách ovlivàuje i to, Ïe nepfiedstavuje samostatn vûdeck obor a v praxi disponuje jen nízkou a formální celospoleãenskou prestiïí. Pro vedení debaty o uãebním pfiedmûtu památkové péãe je tedy mnoho dûvodû a zorganizovaná schûzka byla pokusem pfiispût k takové diskusi konkrétním dílãím tématem poznáním stavu a obtíïí probíhající v uky. Setkání se uskuteãnilo 21. ãervna 2006 na ústfiedním pracovi ti Národního památkového ústavu, a to pod hlaviãkou âeského komitétu ICOMOS. Na základû jmenovit ch pozvání se jej zúãastnilo dvacet est pedagogû z jedenácti vysok ch kol (ãtrnácti fakult) a nûkolik zájemcû z Národního památkového ústavu. Nûktefií dal í pedagogové pfiedem poslali k tématu své písemné pfiipomínky. Cílem setkání bylo pfiedev ím vymûnit si zku enosti z reálnû bûïící v uky a naznaãit její problémy. Tomu byl podfiízen jak v bûr pozvan ch úãastníkû pokud moïno skuteãn ch pfiedná ejících vymezeného pfiedmûtu, tak zam len program schûzky, o kterém byli v ichni pfiedem informováni. 3 V jeho prûbûhu se podafiilo dát slovo velké ãásti zástupcû v ech kol, aby pfiedstavili formu v uky sledovaného oboru na jejich kole ãi fakultû. Nesourodost a nestrukturovanost podávan ch informací sice sníïily moïnost jejich porovnávání, nicménû dovolily utvofiit si jist pfiehled. V následující diskusi zaznívaly názory, které vesmûs neodpovídaly pfiipravenému programu a navíc ãasto zabíhaly do zbyteãn ch podrobností nebo ponûkud okrajov ch témat, ale pfiesto mezi nimi bylo moïné najít i inspirativní témata, napfiíklad vhodnost bakaláfiského studijního programu památkové péãe, zpûsob realizace odpovídajícího univerzitního studia v zahraniãí, dûsledky váïn ch nedostatkû ve stfiedo kolském vzdûlání pro vzdûlávání vysoko kolské v fie ené oblasti, cílové skupiny konkrétních studijních oborû, vysoko kolské vzdûlávání památkáfiû s v konnou pravomocí, neopomínání v uky muzeologie vedle památkové péãe a dal í. Celkovû lze k obsahu a prûbûhu diskuse poznamenat, Ïe zfietelnû odráïela uvûdomování si mnoha nefie- en ch problémû vzdûlávání v památkové péãi, nezfiídka systémov ch ãi koncepãních. Jejich naléhavost zãásti odvádûla debatu od konkrétní stávající v uky, takïe velké mnoïství potfiebn ch aktuálních témat zûstalo neotevfieno. 4 Pfiítomní diskutující a jimi formulované problémy pfiedstavují velk odborn potenciál. Pro památkovou péãi je nadûjné, Ïe zájem univerzit o tento obor existuje. Domnívám se, Ïe by mûl b t efektivnûji vyuïit Poznámky 1 Studijním pfiedmûtem památkové péãe zde rozumíme pfiedev ím v uku (samostatn pfiedmût nebo jen jeho ãást) základní problematiky oboru památkové péãe (tedy v chodiska, zafiazení do ir ího kulturního a spoleãenského kontextu, dûjiny památkové péãe, metodologie, terminologie, organizace a legislativa, management a ekonomika, struktura památkového fondu, prezentace, mezinárodní stav oboru a dal í) spí e neï rozsáhlé pfiedmûty aplikaãních a praktick ch ãinností s oborem souvisejících. 2 Viz napfiíklad odborné setkání památkové sekce Umûleckohistorické spoleãnosti uskuteãnûné (k tomu téï srpen 2006), snahy o akreditaci studijních oborû památkové péãe na nûkter ch na ich vysok ch kolách a podobnû. 3 V podstatû lo o v mûnu zku eností a názorû zástupcû akademického prostfiedí. K pfiípravû schûzky mohu jako její hlavní organizátor dodat: JiÏ základní úkol, identifikovat a oslovit skuteãné pfiedná ející nebo odpovûdné garanty ze v ech vysok ch kol v republice, kde se pfiedmût památkové péãe vyuãuje (tedy bez rozdílu oborov ch ãi statutárních), je komplikovan, pokud má b t proveden úplnû a dûvûryhodnû. TotéÏ platí o snaze sestavit pfiehled vyuãování jmenovaného pfiedmûtu na vysok ch kolách, kter byl v rámci pfiípravy schûzky s pomocí zmínûn ch garantû zpracován (viz dále). Odpovídající v uka a její reprezentanti byli nakonec nalezeni jen na vefiejn ch vysok ch kolách. Rámcov program schûzky byl následující: Co dûláme? 1. základní referování úãastníkû na téma kdo, co a pro koho na dané kole ãi fakultû o památkové péãi vyuãuje; 2. koncipování pfiedmûtu (cíle, obsah, formy); 3. zji Èování a hodnocení kvality a v sledkû v uky; 4. kontext vyuãovaného pfiedmûtu (vazby na dal í pfiedmûty, zafiazení do období studia); 5. spolupráce (vazby na praxi oboru, spolupráce mezi kolami, vazby na zahraniãní praxi i vyuãování); 6. vysoko kolsk v zkum v oblasti památkové péãe (doktorské studium, habilitace). Co bychom je tû chtûli prodiskutovat ãi fie it? Chceme se je tû dále scházet ãi jinak komunikovat a spolupracovat (jinde, v jiném sloïení )? 4 Napfiíklad konkrétní obsah a formy v uky, uïívané pomûcky vãetnû literatury, provádûní praxí, mezinárodní spolupráce, hodnocení v uky, vysoko kolsk v zkum v oblasti památkové péãe a podobnû. Dal í zpráva o schûzce a její hodnocení viz /cnk060621vzdelavani.htm. 508 INFORMACE SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

13 k v zkumu péãe o památky jak na úrovni akademické, tak na úrovni spolupráce vysok ch kol a odborn ch institucí památkové péãe. ProtoÏe úãastníci schûzky v jejím závûru vyjádfiili ochotu k pokraãování diskuse, je zámûrem organizátora pfiipravit dal í obdobné setkání. Komentáfi k pfiehledu v uky pfiedmûtu památkové péãe na vysok ch kolách v âr Sestaven pfiehled (s ) má b t jedním z podkladû pro vedení diskuse o vzdûlávání v oblasti památkové péãe na vysoko kolské úrovni. Jeho smyslem je informovat o ífii aplikací a souvislostí vyuãovaného pfiedmûtu. 5 Vzhledem k velice promûnlivému stavu a organizaci v uky je aktuálnost pfiedloïeného pfiehledu samozfiejmû omezená; údaje odpovídají situaci v záfií 2006 a zaznamenávají pfieváïnû stav pfiedcházejícího kolního roku. Data do tabulky byla získávána z vefiejnû pfiístupn ch zdrojû (pfiedev ím webov ch stránek jednotliv ch univerzit a fakult) a dále pomocí tabulkového dotazníku rozeslaného garantûm pfiedmûtu. 6 Prázdné kolonky nepfiedstavují opomenutí, ale omezující absenci získan ch informací. 7 OdvaÏuji se tvrdit, Ïe vût inu údajû v tabulce lze povaïovat za oficiálnû platnou a v ãet v uky za úpln. 8 Jakkoliv je památková péãe disciplínou znaãnû komplexní, domnívám se, Ïe ve v uce (viz pozn. 1) se po obsahové stránce uplatàuje zvlá tû v dílãích praktick ch aplikacích dle studijních oborû. V tabulce jsou zafiazeny pfiedmûty, které problematiku celkovû postihují, nebo samostatné dílãí pfiedmûty takov komplex jasnû utváfiející (napfiíklad v rámci jednoho studijního oboru a podobnû). Snahu o naznaãení kontextu vyuãovaného pfiedmûtu v konkrétním studijním oboru pfiedstavuje poslední kolonka tabulky zaznamenávající vazby na dal í pfiedmûty. BohuÏel tyto informace jsou nejhûfie zobecnitelné (v bûïnû dostupn ch informaãních zdrojích kol se pfiíli nevyskytují a v dotazníku byla tato kolonka respondenty vyplnûna nejménû systematicky). MoÏnost odvozovat z uveden ch informací hodnocení dûkladnosti v uky a prezentace iroké problematiky památkové péãe v rámci jednotliv ch studijních oborû je proto ponûkud omezená. Pfiehled v uky pfiedmûtu nevypovídá samozfiejmû o její kvalitû, a jak bylo fieãeno, jen zbûïnû informuje o kontextu v rámci studijních plánû ãi oborû. Na druhou stranu je zjevná velká rozmanitost studijních oborû, v nichï se památková péãe pfiedná í, a také rûznorodost pfiístupû vyuãujících. Vít JESENSK Poznámky 5 Snaha o sestavení zmínûného souhrnu není prvním pokusem, pfiedcházející v ak byly vesmûs neúplné a kaïdopádnû jsou dnes neaktuální. Viz napfiíklad Hana NùMEâKOVÁ: Pfiehled v chovnû vzdûlávacích institucí, v jejichï uãebních plánech je zahrnuta v uka památkové péãe, in: Bulletin SÚPP, Praha 1992, ã. 8, s. 126; V. JESENSK, Z. JESENSKÁ.: Návrh obecné koncepce vzdûlávání odborn ch pracovníkû ve státní památkové péãi, programov projekt v zkumu a v voje MK âr PK99P04OPP013, Praha 1999 ( ppcl060524jesenskyvzdelavani/ záfií 2006); A. âerná, D. SEDLÁKOVÁ: Návrh uceleného systému vzdûlávání pro ãinnosti v památkové péãi, programov projekt v zkumu a v voje MK âr PK99P04OPP048, Praha PfiedloÏen pfiehled vznikl jako souãást vyvolané diskuse k v uce památkové péãe na vysok ch kolách. 6 Prvotní seznam v uky byl uãinûn na základû vlastní zku- enosti sestavovatele, pfiedchozích pfiehledû, webov ch stránek kol a podobnû, a to vãetnû vysok ch kol soukrom ch ãi neuniverzitních. Získávání spolehliv ch informací bylo v tomto pfiípadû je tû sloïitûj í. Získané údaje jsme se snaïili v co nejvût í mífie prûbûïnû upfiesàovat a ovûfiovat (pfiedev ím ústnû). Pfiesto tato práce pfiinesla aï neoãekávané pfiekáïky úfiednickou neinformovanost (napfiíklad studijních oddûlení), nedosaïitelnost nûkter ch pedagogû ( funkcionáfiû, externistû a dal ích), neúplnost, neaktuálnost a dokonce i rozporuplnost databází na webov ch stránkách kol a podobnû. Komplikaci pfiedstavuje také dynamick v voj organizace v uky (kaïdoroãní zmûny pfiedmûtû, zmûny pfiedná ejících). Vzhledem k v razné neustálenosti kursû celoïivotního vzdûlávání na vysok ch kolách nebyly pfiedmûty pfiedná- ené v jejich rámci do pfiehledu zafiazeny. Mé podûkování patfií v em osobám, které poskytly ãi zpracovaly dílãí údaje do tabulky. ZároveÀ budu velice vdûãn za dal í informace ãi upozornûní na realizaci v uky památkové péãe na na ich vysok ch kolách. 7 Napfiíklad pokud není zji tûno zafiazení pfiedmûtu do konkrétního semestru, limituje to moïnost vyuïívat dané informace pro diskusi o vhodnosti studia památkové péãe v poãáteãních, nebo naopak pokroãil ch roãnících. 8 Nemohu ov em zcela vylouãit, Ïe v nûkterém studijním oboru jsou studenti s péãí o památky seznamováni ménû systematicky (tato oblast je napfiíklad pouze dílãí ãást jiného pfiedmûtu a podobnû). Mûli bychom tedy mluvit o v dan ch podmínkách maximálnû dosaïitelné úplnosti pfiehledu. Tabulka s pfiehledem v uky pfiedmûtu památková péãe na vysok ch kolách v âr (2006) je umístûna na stranách Architektonické dûdictví krajiny nejen téma pro sympozium Ve dnech záfií 2006 probûhlo v Chebu mezinárodní odborné sympozium s názvem Architektonické dûdictví krajiny. Akci pofiádalo mûsto Cheb spolu s Krajsk m muzeem v Chebu a Západoãesk m divadlem v Chebu, garanty sympozia byli Národní památkov ústav, Národní v bor ICOMOS a âeská komora architektû. Zá titu nad sympoziem pfiijal místopfiedseda Senátu Parlamentu âr, JUDr. Petr Pithart. S ohledem na v znam akce a skuteãnost, Ïe pracovníkû památkové péãe nebylo v auditoriu mnoho, pfiiná í ãlánek informaci o hlavních pfiedná kách a související Krajinné v stavû bez hranic, jeï do konce záfií 2006 probíhala právû v Chebu a v nedalekém bavorském mûstû Marktredwitz. 1 Ze sympozia byl pfiipraven pûkn sborník pfiedná ek. 2 âlánek komentuje nejen sympozium, ale pfiibliïuje i tradici u nás málo znám ch nûmeck ch v stav zahradního a krajináfiského umûní. JiÏ z názvu sympozia je patrné, Ïe pofiadatelé osvícenû spojili pojmy krajina a dûdictví s cílem upozornit na málo zmiàované téma, v nûmï lze hledat nejen známé architektonické komplexy a historická sídla s dominantním uplatnûním v obraze krajiny, ale i nejdrobnûj í kapliãky a kfiíïky, ãi dokonce památky nehmotné povahy (místní názvy, tradice). Sympozium bylo, byè na krátkou dobu, pfiíleïitostí k setkání osob vûnujících se profesionálnû ãi dobrovolnû tématu krajiny z mnoha pohledû. Na rozdíl od série konferencí s názvem Tváfi na í zemû, 3 v níï dominují témata pfiírodovûdná, obecnû urbanistická a napfiíklad zemûdûlská, téma architektury a krajiny v názvu této akce jasnû vymezilo hlavní pfiedmût pfiedná ek a diskusí. Úvodní blok byl vûnován oboru památkové péãe, kter je zamûfien nejvíce na ty ãásti architektonického, urbanistického, archeologického a krajinného dûdictví, které mohou b t nûjakou formou chránûny podle zákona ã. 20/1987 Sb., v platném znûní. Právní aspekty proto obsahovala i úvodní pfiedná ka, pfiipravená autorkou tohoto ãlánku a nazvaná MoÏnosti ochrany kulturní krajiny v âr souãasná právní úprava na úseku památkové péãe, ochrany pfiírody, stavebního zákona a územního plánování. Kromû obecného pfiehledu rûzn ch kategorií územní ochrany v jednotliv ch rezortních pfiedpisech v âr bylo v pfiedná ce zdûraznûno, Ïe zásadním nástrojem péãe o krajinu je kvalitní územní plánování, a byl komentován odraz tohoto principu v obecn ch ustanoveních nového stavebního zákona. Schopnost peãlivé konzultace a pfiipomínkování v ech stupàû územnû plánovací dokumentace je nezbytnou podmínkou kvalitní práce Národního památkového ústavu (dále NPÚ) a v konn ch orgánû v úseku péãe o architektonické dûdictví krajiny a chránûná území obecnû. Obecnû koncipovan pfiíspûvek s názvem Památková hodnota kulturní krajiny pfiednesl Ing. arch. Milo Solafi z NPÚ. Upozornil na to, Ïe krajinu jako celek mû- Ïeme hodnotit a studovat podobnû jako jiné památky, neboè má svou historii, nepochybnou hodnotu i autenticitu. Oproti jin m památkám je v ak jejím specifikem Pokraãování na s Poznámky 1 V stava se konala od 24. kvûtna do 24. záfií 2006 a kromû vlastního pfiedstavení upravené zelenû a kvûtinové v zdoby v ãástech obou mûst obsahovala i velk poãet doplàkov ch kulturních akcí (v Chebu napfiíklad pfiehlídku umûleck ch projektû v chebsk ch památkách ãi vnitroblocích, cyklus koncertû, v stav a semináfiû Festival Mitte Europa, tradiãní vald tejnské slavnosti na poãátku záfií a podobnû). 2 Sborník k Mezinárodnímu odbornému sympoziu Architektonické dûdictví krajiny Cheb, 2006, vydalo mûsto Cheb v nákladu 250 kusû (zvaïuje se dotisk). 3 Zatím uspofiádána v letech 2001, 2002 a 2005 podrobnûji napfiíklad na stránkách SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 509

14 Pfiehled v uky pfiedmûtu památková péãe na vysok ch kolách v âr (2006) kola fakulta (ústav) název pfiedmûtu statut (povinn, studijní obor, v nûmï se pfiedmût uplatàuje úroveà studia povinnû voliteln, (bakaláfiské, voliteln ) magisterské, doktorské) AVU Praha âvut Praha kola restaurování umûleck ch základy památkové péãe povinn restaurování magisterské dûl malífisk ch prof. Karla Strettiho kola restaurování umûleck ch dûl sochafisk ch doc. Petra Siegla kola architektonické tvorby kulturní dûdictví povinn architektonická tvorba magisterské, prof. Emila Pfiikryla doktorské v echny ateliéry oboru v tvarné umûní kulturní dûdictví voliteln restaurování, architektonická tvorba, magisterské malífiství, sochafiství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média Fakulta archit. renovace a ochrana památek povinn architektura a urbanismus magisterské Fakulta stavební rekonstrukce památek povinn / pozemní stavby a architektura magisterské, voliteln doktorské Jihoãeská univerzita âeské Budûjovice Fakulta filozofická památková péãe I, II. povinn kulturní historie magisterské Masarykova univerzita Brno Filozofická fakulta praktikum: teorie pam. péãe dûjiny umûní bakaláfiské praktikum: teorie pam. péãe dûjiny umûní bakaláfiské (A. Riegl a receptivní estetika) praktikum: teorie pam. péãe. dûjiny umûní bakaláfiské (teorie restaurování) praktikum: traxe pam. péãe povinn dûjiny umûní bakaláfiské (kombinované) problémy památkové péãe dûjiny umûní magisterské základy pam. péãe muzeologie bakaláfiské pam. péãe v ãesk ch zemích historie magisterské právní úprava památkové péãe muzeologie, kombinace muzeologie s dal ími bakaláfiské, a muzeologie pfiedmûty, napfi. historií, dûjinami umûní magisterské Mendelova zemûdûlská a lesnická univerzita Brno Zahradnická fakulta péãe o památky zahradního povinnû voliteln zahradní a krajináfiská architektura magisterské umûní Ostravská univerzita Ostrava Filozofická fakulta kulturologie, muzeologie povinnû voliteln dûjiny umûní, památková péãe bakaláfiské a monumentika /nepovinn a technické památky historie památkové péãe povinn dûjiny umûní, památková péãe bakaláfiské a technické památky Slezská univerzita v Opavû Filozoficko-pfiírodovûdecká fakulta základy památkové péãe dûjiny kultury bakaláfiské památková péãe I., II. dûjiny kultury, muzeologie bakaláfiské aktuální tendence v památkové péãi dûjiny kultury bakaláfiské prosemináfi památkové péãe historie památková péãe bakaláfiské dûjiny památkové péãe historie památková péãe bakaláfiské teorie památkové péãe historie památková péãe bakaláfiské organizace památkové péãe, historie památková péãe bakaláfiské právní fiád a legislativa památkov zájem a spoleãnost historie památková péãe bakaláfiské památka a péãe muzeologie bakaláfiské 510 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

15 forma v uky rozsah (vãetnû semestr ovûfiení garant ãi pedagog (ústav, katedra, pracovi tû) vazba na dal í pfiedmûty (alespoà rámcovû) (pfiedná ka, oznaãení jednotlivé studijních semináfi, pfiedná ky v rámci v sledkû exkurze) pfiedmûtu atd.) (zp, zk, kol.) pfiedná ky 1h t dnû 2. zp PhDr. Nejedl, NPÚ ÚP, nejedly@up.npu.cz technologie restaurování, technologie malby, chemie, ateliérová v uka, dûjiny umûní, kfiesèanská ikonografie, dûjiny architektury, odb. praxe pfiedná ky/exkurze 2 h t dnû 4. zp doc. Kotalík, katedra teorie a dûjin umûní architektonická tvorba kotalik@avu.cz pfiedná ky 2 h t dnû 6. zp doc.kotalík, katedra teorie a dûjin umûní v tvarná umûní kotalik@avu.cz pfiedná ky/ 2 h t dnû/1 h t dnû 7. zk/zk prof. Fanta, Ústav pam. péãe a renovací dûjiny arch., stavitelství, právo, hist. konstrukce, semináfie, exkurze fanta@fa.cvut.cz zamûfiování a anal za, ateliéry pfiedná ky/ 2h t dnû/1 h t dnû zk/zk doc. Nesmûrák, Katedra architektury dûjiny architektury semináfie, exkurze nesmerak@fsv.cvut.cz semináfi, exkurze 3 h t dnû 2 s. zk/zk Mgr. Pavelec, NPÚ ÚOP v â. Budûjovicích praxe v pam. péãi 4.,5. r. ppav@atlas.cz semináfie 2 h t dnû zp prof. Kroupa, Semináfi dûjin umûní praktikum: sociologick rozmûr pam. péãe kroupa@phil.muni.cz semináfie 2 h t dnû kol. prof. Kroupa, Semináfi dûjin umûní praktikum: sociologick rozmûr pam. péãe kroupa@phil.muni.cz semináfie 2 h t dnû kol. prof. Stehlík, NPÚ ÚOP v Brnû stehlik@brno.npu.cz semináfie 3 h v sem. II. rok prof. Stehlík, NPÚ ÚOP v Brnû /7 h v sem. / III.rok stehlik@brno.npu.cz pfiedná ky 1 h t dnû/1 h t dnû zp prof. Stehlík, NPÚ ÚOP v Brnû /semináfie stehlik@brno.npu.cz pfiedná ky 1 h t dnû/1 h t dnû kol. (zk) Mgr. Holman, Ústav archeologie a muzeologie holman@phil.muni.cz semináfie 2 h t dnû zp Mgr. Sochor, Historick ústav 82416@mail.muni.cz pfiedná ky 2 h t dnû 1. zp Mgr. Kru inová, M MT âr lenka.krusinova@msmt.cz pfiedná ky 2 h t dnû 8. zk Dr. Ing. Wilhelmová, Ústav zahradní /semináfie /1 h t dnû a krajináfiské architektury, wilhelmo@zf.mendelu.cz ateliéry a praktika pfiedná ky 2 h t dnû 1. zk/zp Pokludová/doc. Matûj pfiedev ím: historie památkové péãe, prûmyslová /semináfie /2 h t dnû Katedra ãeské literatury, literární vûdy a dûjin umûní archeologie, prûmyslové památky, historick v voj pokludova@osu.cz stavebních konstrukcí a obnova kulturních památek pfiedná ky 1 h t dnû 1. zk doc. Matûj, Katedra ãeské literatury, literární vûdy pfiedev ím: historie památkové péãe, prûmyslová /semináfie /1 h. t dnû a dûjin umûní archeologie, prûmyslové památky, historick v voj matej@ostrava.npu.cz stavebních konstrukcí a obnova kulturních památek pfiedná ky 2 h t dnû 2./4. zk PhDr. opák, Ústav historie a muzeologie SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP pavel.sopak@fpf.slu.cz semináfie 2 h t dnû 1./2. z/z PhDr. Vojtal, Ústav muzeologie a historie SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP nebo 3./4. voj10uh@axpsu.fpf.slu.cz pfiedná ky 2 h t dnû zk PhDr. Prix, Ústav muzeologie a historie SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP prix@udu.cas.cz semináfie 1 h t dnû 1. kol. PhDr. opák, Ústav muzeologie a historie SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP pavel.sopak@fpf.slu.cz pfiedná ky 1 h t dnû 2. zk PhDr. opák, Ústav muzeologie a historie SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP pavel.sopak@fpf.slu.cz pfiedná ky 2 h t dnû 4./6. zk PhDr. opák, Ústav muzeologie a historie SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP pavel.sopak@fpf.slu.cz semináfie 1 h t dnû 3./5. zp PhDr. Koufiilová, NPÚ ÚOP v Ostravû SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP kourilova@ostrava.npu.cz semináfie 1 h t dnû 4./6. zp PhDr. Koufiilová, NPÚ ÚOP v Ostravû SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP kourilova@ostrava.npu.cz semináfie 2 h t dnû zp PhDr. Vojtal, Ústav muzeologie a historie SHP, muzeologie, dûjiny umûní, ikonografie pro PP voj10uh@axpsu.fpf.slu.cz SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 511

16 Pfiehled v uky pfiedmûtu památková péãe na vysok ch kolách v âr (2006) kola fakulta (ústav) název pfiedmûtu statut (povinn, studijní obor, v nûmï se pfiedmût uplatàuje úroveà studia povinnû voliteln (bakaláfiské, voliteln ) magisterské doktorské) Univerzita Jana Evangelisty Purkynû Ústí nad Labem Filozofická fakulta památky, ekonomika, právo povinn Kulturnû-historická regionalistika bakaláfiské památková péãe povinn dokumentace památek bakaláfiské restaurování památek povinn dokumentace památek bakaláfiské Univerzita Karlova Praha Filozofická fakulta úvod do památkové péãe dûjiny umûní bakaláfiské cviãení památkové péãe dûjiny umûní bakaláfiské památková péãe a muzeologie dûjiny umûní magisterské památková péãe I., II. povinnû voliteln kulturologie bakaláfiské Katolická teologická fakulta památková péãe povinnû voliteln dûjiny kfiesèanského umûní bakaláfiské Univerzita Palackého Olomouc Filozofická fakulta teoretické otázky památkové povinn teorie a dûjiny v tvarn ch umûní magisterské péãe v voj péãe o památky povinn teorie a dûjiny v tvarn ch umûní magisterské systém a praxe památkové povinn teorie a dûjiny v tvarn ch umûní magisterské péãe Univerzita Pardubice Filozofická fakulta památková péãe povinnû voliteln kulturní dûjiny magisterské v teorii a praxi Fakulta restaurování dûjiny a teorie ochrany povinn restaurování a konzervace kamene bakaláfiské památek I., II., právní úprava památkové péãe I., II. a souvisejících materiálû, r. a k. malby a sgrafita, r. a k. papíru, kniïní vazby a dokumentû, r. a k. umûl. dûl na papíru a souvisejících materiálech Vysoká kola ekonomická Praha Fakulta národohospodáfiská místní a regionální kultura, regionalistika a vefiejná správa magisterské památková péãe Vysoká kola chemicko-technologická Praha Fakulta chemické technologie základy památkové péãe povinn technologie konzervování a restaurování, bakaláfisk konzervování restaurování umûleckofiemesln ch dûl z kovû, konzervování restaurování umûleckofiemesln ch dûl ze skla a keramiky, konzervování restaurování umûleckofiemesln ch dûl z textilních materiálû Vysoká kola umûleckoprûmyslová Praha Katedra architektury památková péãe voliteln bakaláfiské Vysoké uãení technické Brno Fakulta architektury obnova a rekonstrukce povinn architektura bakaláfiské památek ochrana a obnova památek povinnû voliteln architektura doktorské Západoãeská univerzita v Plzni Filozofická fakulta muzeologie a ochrana voliteln archeologie bakaláfiské památek 512 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

17 forma v uky rozsah (vãetnû semestr ovûfiení garant ãi pedagog (ústav, katedra, pracovi tû) vazba na dal í pfiedmûty (alespoà rámcovû) (pfiedná ka, oznaãení jednotlivé studijních semináfi, pfiedná ky v rámci v sledkû exkurze) pfiedmûtu atd.) (zp, zk, kol.) pfiedná ky 2 h t dnû 1. zp PhDr. Honys, Katedra historie SHP, muzeologie, dûjiny umûní honys@usti.npu.cz pfiedná ky 2 h t dnû 1. zp PhDr. Honys, Katedra historie dokumentace hmotn ch pramenû, dûjiny honys@usti.npu.cz v. umûní I. II., odb. exkurze, special. pfied. a sem. z konzervování materiálû pfiedná ky 2 h t dnû 2. zp PhDr. Honys, Katedra historie prosemináfi k dok. památek I. II., honys@usti.npu.cz dok. památek I. II., dûjiny v. umûní pfiedná ky 2 h t dnû zk prof. Horyna, Ústav pro dûjiny umûní dûjiny architektury, dûjiny v. umûní mojmir.horyna@ruk.cuni.cz semináfie 2 h t dnû zk Ing. Macek, Ústav pro dûjiny umûní dûjiny umûní, úvod do muzeologie, úvod do restaurování, SHP pfiedná ky 2 h t dnû zk prof. Horyna, Ústav pro dûjiny umûní dûjiny umûní, úvod do muzeologie, mojmir.horyna@ruk.cuni.cz úvod do restaurování, SHP pfiedná ky 2 h t dnû zk/zk PhDr. Kunft dûjiny umûní, úvod do muzeologie, jiri.kunft@woodcote.cz úvod do restaurování, SHP pfiedná ky 2 h t dnû 5. zk Mgr. Scholz, Ústav dûjin kfiesèanského umûní scholz@ktf.cuni.cz pfiedná ky 1 h t dnû 1. zk PhDr. PerÛtka, Katedra dûjin umûní dûjiny umûní, restaurování umûl. dûl perutka@ffnw.upol.cz pfiedná ky 2 h t dnû 2. zk PhDr. PerÛtka, Katedra dûjin umûní perutka@ffnw.upol.cz pfiedná ky 1 h t dnû 2. zp PhDr. PerÛtka, Katedra dûjin umûní /semináfie /1 h t dnû perutka@ffnw.upol.cz pfiedná ky 2 h t dnû 1. zk Mgr. Panoch, Katedra historick ch vûd Pavel.Panoch@upce.cz pfiedná ky 1 h t dnû I. 5./II. 6. zp/zk Mgr. Jifií Ka e, Katedra humanitních vûd základy poznávání historick ch staveb I. II.; jiri.kase@upce.cz dûjiny umûní; muzeologie pfiedná ky, 2 h t dnû 8. nebo 9. zk doc. Patoãka, Ing. Trhlínová, Katedra vefiejné sociologie mûst a regionû, sociální exkurze správy a regionálního rozvoje a kuturní prostfiedí mûst a regionû patocka@vse.cz, trhlinz@vse.cz pfiedná ky 2 h t dnû 1. zk Ing. arch. Jesensk, NPÚ ÚOPSâ ateliéry restaurování a konzervace, vit.jesensky@centrum.cz technologie restaurování, dokumentace a histor. v zkum v konzervaci a restaurování, základy ekonomiky pam. péãe a restaurování pfiedná ky 2 h t dnû 3. zk Jerie, NPÚ ÚP pfiedev ím: technologie restaurování, jerie@up.npu.cz fiemeslné techniky, DU, dûjiny umûl. fiemesel, preventivní konzervace, muzeologie (volit.) pfiedná ky 2 h t dnû 4. zk/zp prof. Zemánková, Ateliér rekonstrukcí rekonstrukce památek v praxi, management /semnáfi /1 h t dnû památek, zemankova@ucit.fa.vutbr.cz a valorizace kulturního dûdictví, konverze staveb, konverze uvolnûn ch industriálních objektû, statická doprava v historickém prostfiedí, kulturní dûdictví a tvorba architekta pfiedná ky 3 h t dnû 3. zk prof. Zemánková, Ateliér rekonstrukcí památek, zemankova@ucit.fa.vutbr.cz pfiedná ky 2 h t dnû 2. zp PhDr. Fr da, Západoãeské muzeum v Plzni muzeologie, management v souãasné archeologii reditelstvi@zcm.cz SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 513

18 absence zfieteln ch hranic. Hodnota krajiny odráïí i princip vzácnosti, jako je tomu u stavebních památek: nedostatek upravené kultivované krajiny nás nutí nahlíïet na ty ãásti, které se takto dochovaly, jako na v znamnou kulturní hodnotu. Arch. Solafi dále vyjmenoval rûzné kategorie hodnot krajiny. Jeho závûreãn apel na vãasné a odborné rozpoznání hodnot krajiny jako základu zachování kulturních kvalit byl podkladem pro irokou diskusi o souãasném nedostateãném vzdûlávání v oblasti památkového dûdictví obecnû. Na v znam sadafiství v urbanistickém utváfiení venkovsk ch sídel poukázal pfiíspûvek pfiednesen Bc. Janou Horváthovou z loketského pracovi tû NPÚ. Na rozboru struktury souãasného mûsteãka Valeã a porovnáním s historick mi mapami upozornila na dochované ovocné sady v této malé krajinné památkové zónû a vyslovila i domnûnku, Ïe sady byly kromû své hospodáfiské funkce ve Valãi zámûrnû zaloïeny tak, aby vytváfiely jakousi kvetoucí podnoï pro nákladnû a velkoryse pfiestavovan zámek. Památkáfisk blok doplnil podrobn v klad Ing. akad. arch. Martina Stránského o historickém v voji krajináfiského parku ve Veltrusích a studii jeho atelieru, která hledá cestu k intenzivnûj ímu vyuïívání areálu zv ením náv tûvnické atraktivity vãetnû adaptace chátrajícího hospodáfiského dvora na ekologickou farmu, jejíï souãástí by bylo obnovení hospodafiení v ãástech dne - ního zámeckého parku a která by byla novodobou formou oïivení okrasného statku ferme ornée. KvÛli nesouhlasu NPÚ s ãástí celkové koncepce jsou zatím dal í projektové práce pozastaveny. Tato problematika byla pak hloubûji komentována v diskusním bloku, kter se po úvodních pfiedná kách rozvinul do fiady témat, jeï se odrazila v závûreãném memorandu. S ohledem na místo konání sympozia a krajinné v stavy bylo v znamn m nosn m tématem dûdictví krajiny Sudet, které odbornû garantovalo obãanské sdru- Ïení ANTIKOMPLEX a moderoval Mgr. Matûj Spurn, kter je jeho pfiedsedou. Tradiãnû obsahovû velmi cenn byl pfiíspûvek prof. Miroslava Ba eho z Fakulty architektury âvut. Konkrétnû informoval o pfiípravû územních plánû pro malé obce v chodnû od Doupovsk ch hor. Struktura tûchto sídel je velmi naru ená a historická podoba bez anal zy podle historické mapy prakticky nemoïná, v fiadû z nich je jen zlomkem pûvodního rozsahu zástavby. Pfiesto je moïné nûjak m zpûsobem z pûvodní situace vycházet a nabízet rûzné formy regenerace struktury. Prof. Ba e vyjádfiil dûleïit názor, Ïe rozhodnû ani po- kozená sídla by nemûla b t odepisována a ponechána dal í devastaci. Jedin m zahraniãním pfiíspûvkem byla pfiedná ka prof. Hanse Hermanna Wöbseho z univerzity v Hannoveru, peãlivû pfiipravená i s prezentací obsahující hlavní my lenky v ãe tinû. Mimo jiné informoval o mezinárodní spolupráci v zahraniãí a o projektech smûfiujících k definování krajinn ch charakteristik jednotliv ch západoevropsk ch zemí podle jednotného vzoru. Hluboké zaujetí tématem dûdictví krajiny pan profesor dolo- Ïil v ãásti zamûfiené na zku enosti z Nûmecka, konkrétnû z v zkumû v Dolním Sasku, i pfiíklady své publikaãní a metodické ãinnosti vãetnû vydávání publikace pro vefiejnost vlastním nákladem. Bylo zajímavé a potû ující sledovat, Ïe i specialisté v západních zemích definují a uznávají podobné charakteristiky kulturní krajiny jako my. DÛleÏit byl právû apel na oborové pfiekonávání dosavadních, nûkdy nepfiíli organicky stanoven ch státních hranic. Je potfiebné popsat evropské regiony kulturních krajin, bohuïel stále chybí spoleãná jednotná platforma. Prof. Wöbse struãnû pfiedstavil zatím provádûná srovnání podle urãujících pfiírodních faktorû, jejichï kombinací vzniká jedineãnost v evropsk ch regionech. Celkov obraz regionû se upfiesàuje i doplnûním o regionální charakteristiky staveb, zejména venkovsk ch. 4 Zajímavou filozofickou úvahu pfiednesl RNDr. Václav Cílek, CSc. Kromû pomûrnû sloïit ch reminiscencí a ko at ch úvah o stopách ãlovûka v krajinû bylo pfiínosné jeho upozornûní na málo studovan aspekt krajiny, kter nazval ãasová retence krajiny a kter spojuje s kontinuálnû, zejména hospodáfisky vyuïívanou krajinou. Tuto charakteristiku odli uje od pojmu pamûè krajiny ; tu pfiiznává pouze krajinû, jejíï dûje jsou ukonãené. DÛleÏité my lenky obsahovala i pfiedná ka Mgr. Pavlíny Mi íkové ze slovenského ministerstva Ïivotního prostfiedí s názvem Krajina jako scéna pre architektúru. 5 DÛraznû upozornila na to, Ïe zejména v krajinû se tvorba projektanta musí pfiizpûsobovat kontextu: Stavby v krajinû se mohou stát architekturou pouze za pfiedpokladu rovnocenné kvality. Pokud nedojde k symbióze projektanta a krajiny, stavba není architekturou, pro tvorbu v krajinû je nezbytná odbornost a cit pro mûfiítko. Bylo jistû koda, Ïe svûj pfiíspûvek nemohla osobnû pfiednést PhDr. Irena Bukaãová z muzea v Mariánské T nici, která se dlouhodobû zab vá tématem drobn ch památek v krajinû. AlespoÀ ve sborníku je tedy uchována její velmi kvalitní a pfiehledná staè s názvem Památky, krajina, lidé. Obsahuje kromû vûcn ch informací o charakteru a hlavních typologick ch skupinách drobn ch památek rovnûï fiadu krásn ch a dûleïit ch, vût inou jednodu e formulovan ch my lenek, z nichï citujme alespoà následující: Záchrana památek je bojem proti ztrátû historické pamûti. Vtipnû vystavûnou pfiedná ku s názvem Podivné Chebsko pfiipravil PhDr. Jaromír Boháã ze Státního okresního archivu v Chebu. Oproti sofistikovanûj ímu textu, kter je uvefiejnûn ve sborníku, upozornil v nûkolika obrazn ch pfiíkladech na ãetné promûny obyvatel Chebska a pfiipomnûl i v znamné chebské osobnosti. ZdÛraznil, Ïe v oblastech Sudet patfií právû Chebsko k místûm v nedávné minulosti nejpostiïenûj- ím. RovnûÏ komplexní obnova historického jádra Chebu, vedená od poloviny 50. let 20. století zámûrem získat co nejvíce bytov ch jednotek, nebyla pro vlastní architektonické dûdictví optimální. Koncepce zaloïená na principu scelování blokû vedla k likvidaci historické parcelace a dvorních kfiídel a v fiadû pfiípadû propojovala prostory jednotliv ch budov, takïe byly po- kozeny i dispozice mû Èansk ch domû. Tato metoda sice vytvofiila z jádra malebnou kulisu, dodnes v ak nejsou nastaveny dobré vlastnické vztahy a pfiístupy k údrïbû vnitroblokû. patná projektová koncepce tak má i v znamné sociální dûsledky. Ing. arch. Zdenûk Luke pfiipravil k tématu sympozia pfiíspûvek o úpravách zahrad PraÏského hradu, koncipovan ch a veden ch architektem Josipem Pleãnikem. Pfiipomnûl zejména jeho snahy propojit areál Hradu s mûstem právû s vyuïitím jiïních zahrad a cílen m otevíráním panoramatu Prahy jejich náv tûvníkûm vãetnû citlivého doplàování drobnou architekturou. Arch. Luke v závûru pfiedná ky pfiipomenul dobovou podmínûnost hodnocení nov ch tvûrãích vstupû do historického prostfiedí. PleãnikÛv vklad do obrazu hradních zahrad je v souãasnosti vysoce oce- Àován i zahraniãními odborníky. Mgr. MUDr. Tomá Hájek, Dr., z NPÚ informoval o své podpofie vkládání nov ch funkcí do památkov ch areálû ve jménu jejich oïivení, zejména pro aktivity cestovního ruchu ãi konferenãní turistiky. Za slibnou oznaãil cestu spolupráce vefiejného sektoru se soukrom mi subjekty pfii hledání finanãních prostfiedkû na realizaci vhodn ch projektû. editelka odboru ekologie sídel a ãlovûka ministerstva Ïivotního prostfiedí, Ing. Martina Pásková, PhD., informovala struãnû o prioritách resortu v otázce implementace Evropské úmluvy o krajinû. RovnûÏ zdûraznila v znam cíleného vzdûlávání mládeïe a obãanû v ech generací v krajinné problematice, neboè bez vefiejné podpory je péãe o krajinu nemoïná. Vûcnou souãástí sympozia byly i pfiíspûvky projektantû informující o studiích spojen ch s krajinnou v stavbou. Prvním z nich je projekt s názvem Revitalizace Poohfií, kter fie í území v úseku od rekreaãní vodní nádrïe Skalka k plochám v okolí Ïelezniãního viaduktu v Chebu. Stejn tvûrãí kolektiv pfiipravuje projekt s názvem Park Egrensis, kter poãítá se zapojením ve kerého cenného architektonického potenciálu krajiny v oblasti jiïnû a jihov chodnû od Chebu do komplexní nabídky pro kulturní turismus. V návaznosti na pfiíspûvek Ing. arch. Borise Redãenkova, Ing. arch. Prokopa Tomá ka a Ing. arch. Jaroslava Wertiga probûhla diskuse o úloze zadavatele a projektanta pfii formování v sledku práce architekta. Bylo zdûraznûno, Ïe nelze po projektantovi poïadovat, aby suploval smysluplnû formulované zadání, coï se v nûkter ch pfiípadech mylnû oãekává. Poznámky 4 Toto hledání spoleãn ch rysû a odli ností regionû v Evropû by nás mûlo k aktivnímu zapojení do obdobn ch projektû motivovat. Napfiíklad regionální formy lidové architektury jsou v âeské republice dlouhodobû studovány a popisovány. adu cenn ch sumarizovan ch informací také pfiinese v této dobû zpracovávan ambiciózní projekt Atlas krajiny, sestavovan v resortu Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr. 5 Pfiipravená ve spolupráci s doc. dr. Peterem Janãurou z Fakulty ekologie a environmentalistiky (katedry plánování a tvorby krajiny) Technické univerzity ve Zvolenu. 514 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

19 Vlastní Krajinná v stava bez hranic, která v dobû konání sympozia vrcholila, 6 byla zmínûna v nûkolika vstupech pfiedná ejících i v panelov ch diskusích. ProtoÏe jde o projekt v prostfiedí âeské republiky zcela nov, vûnujme mu také komentáfi: Akce byla iniciována bavorsk m mûstem Marktredwitz, které se chtûlo ucházet o v Nûmecku tradiãní v stavu zahradního umûní Gartenschau. Krajinné v stavy v SRN jsou zaveden mi akcemi, které za sebou mají v voj nûkolika desítek let. PÛvodnû byly pouze prezentací zahradnického fiemesla a pfiíbuzn ch profesí. Od 80. let 20. století se postupnû stávaly cílen m programem pro pozitivní úpravy zanedban ch ãástí mûst a dokonce umoïàovaly odstraàování ekologick ch zátûïí. Kromû vlastní v stavy v dané sezónû si mûsto obvykle realizuje i krajináfiské úpravy a vytváfií trvalé hodnoty pro dal í Ïivot sídla. Vedení mûsta Marktredwitz poïádalo Cheb o spoluúãast v projektu, jenï byl prezentován jako pfieshraniãní, s reciproãním programem. Právû proto se mu podafiilo v konkurzu uspût. 7 Na nûmecké stranû je v sledkem kultivace území na okraji mûsta, regenerace pfiírodního koupali tû v luïním lesoparku a krajináfiské úpravy pûvodnû velmi neatraktivního území nûkdej í továrny. âást historického továrního stavebního komplexu byla pfiímo do projektu inkorporována vytvofiením vyhlídky na nejvy - í budovû, umoïàující pfiehlédnout vût inu areálu. Vlastní expoziãní plocha byla doplnûna v stavními a informaãními pavilony a simulací nûkolika národních zahrad zemí V chodu (naopak nosn m tématem pro chebskou ãást projektu byly zahrady Západu viz dále), napfiíklad jednoduchá japonská, osmanská vymezená svisl mi stûnami evokujícími uzavfien arabsk dûm, nepálská s vyfiezávanou pagodou aï po k ãovitou zahradu matrjo ek, kde se mezi nûkolika smrãky povalovaly veliké klasické dfievûné pestfie pomalované figury. Areál byl doplnûn mnoïstvím naopak velmi vkusnû koncipovan ch kvûtinov ch záhonû, zalo- Ïen ch na druhové typologii, ale napfiíklad i na barevnosti kvûtin a plodin, a to kombinující buì kvûtiny kontrastních barev, nebo podobn ch odstínû vãetnû doplàkû sklenûn ch a keramick ch zahradních prvkû. Pojem Gartenschau byl tedy naplnûn jednoznaãnû. Chebská ãást projektu mûla v raznû odli n charakter a zvolen název krajinná v stava byl rozhodnû pfiesnûj í neï pfiípadn pfieklad pojmu nûmeckého. Koncepce byla determinována tvarem území, které bylo k dispozici, a zejména jeho polohou podél fieky Ohfie na úpatí chebského hradu a navazujících svahû. Pfiirozen geomorfologick rámec velmi napomohl vyznûní krajináfisk ch zámûrû. Území krajináfisk ch úprav v Chebu zahrnulo protáhlé lokality na pravém bfiehu fieky Ohfie, zhruba od hráze vodní nádrïe Skalka po lávku pfies fieku pod chebsk m hradem u Píseãné brány. Hlavní v stavní plocha pfiímo pod hradem byla vyãi tûna od náletové zelenû rozdûlena do nûkolika sektorû vymezen ch pû ími cestami, jeï i po odstranûní v stavních pavilonû a nûkter ch exponátû budou trvalou kostrou nové ãásti mûstské zelenû. V této ãásti byly upraveny zmínûné zahrady Západu tedy skandinávská, holandská, francouzská, drobná alpská, italská, panûlská, irská a na parkánu pak malé plochy urãené zahradû bavorské a anglické. Na úpatí hradu byl vytvofien i komorní amfiteátr, regenerováno bylo navazující území hradního pfiíkopu. Lesopark byl doplnûn systémem pû in s dfievûn m zábradlím a byly obnoveny historické terasy s jednoduch mi kamenn mi stupni. K dal ím trval m hodnotám, jeï budou slouïit obyvatelûm i náv tûvníkû Chebu po skonãení v stavy, je napfiíklad pû í lávka pfies fieku Ohfii, zakonãená na protilehlém bfiehu vyhlídkovou vûïí. Obdobnû bude jistû bohatû vyuïíváno nové dûtské hfii tû s dfievûn m mobiliáfiem. Velkou související investicí bylo pfiemístûní areálu tenisov ch dvorcû do jiné ãásti mûsta (a to vãetnû v stavby kryté tenisové haly) a vytvofiení areálu minigolfu. Modernizován byl DÛm dûtí a mládeïe, zamûfien na ekologické zemûdûlství a novû vybaven arboretem a nauãnou botanickou stezkou Obr. 1. Hlavní ãást v stavy v Marktredwitz byla koncipována v území, kde dosud stála pouze opu tûná továrna. Z vody fiíãky Kosseine napájející koupali tû bylo vytvofieno okrasné jezírko doplnûné mechanicky pohánûn m pfiívozem a fiadou laviãek podél upraven ch bfiehû. K hlavní budovû továrny bylo pfiipojeno jednoduché ocelové schodi - tû vedoucí na novû vytvofienou vyhlídkovou plochu na stfie- e budovy. Obr. 2. V rámci financování nûmecké ãásti v stavy bylo komplexnû opraveno pfiírodní koupali tû vãetnû památkovû chránûné skokanské vûïe z 30. let 20. století. Koupali tû je doplnûno regeneraãním filtraãním rybníkem a kofienovou ãistiãkou vody. Zajímavû fie ené jsou jeho bfiehy zatímco plavecká ãást je pravoúhle ohraniãena, má keramické pochozí plochy a svislé stûny tûsnûné jílem, protûj í bfieh je naopak pfiírodní s pískem stfiední frakce, malou pláïí a travnatou plochou. Byly upraveny také plochy pro slunûní, doplnûny stromy podél hlavní procházkové trasy a fiada atrakcí pro dûti vzastínûn ch ãástech. Zfiízena byla velká louka, kde bude moïné pofiádat napfiíklad hudební akce nebo sportovní akce pro dûti. Obr. 3. Pohled z nové vyhlídky na stfie e továrny ukazuje, Ïe vlastní kvûtinová a zahradní v stava je pouze pfiechodn m exponátem, zatímco krajinné úpravy prostfiedí a vytvofiení letní scény budou trval m vkladem akce. Poznámky 6 Viz pozn V konkurzu je vybíráno mûsto se zajímav m projektem, jeï získá pomûrnû v znamnou státní dotaci na pofiádání v stavy. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 515

20 4 6 Obr. 4. V Chebu tvofiila jádro v stavní plochy louka pod hradem, na níï byly po dobu v stavy vytvofieny drobné národní zahrádky. Na snímku uprostfied je italská s fiadou soch a váz, za ní drobná panûlská s teplomiln mi rostlinami vãetnû palmiãek a sukulentû. Trvalou hodnotou budou napfiíklad upravené svahy barokní hradby hradu s cestiãkami vdolní ãásti doplnûn mi fiadami stromû a celé území hradního pfiíkopu. Obr. 5. Regenerovaná plocha parkánu s navazujícím drobn m schodi tûm a cestami nyní zprostfiedkují spojení na louku u fieky a zejména pûkné v hledy na celé území upravené pro pofiádání v stavy. Obr. 6. Souãástí pfiípravy v stavy v Chebu byla regenerace historick ch kamenn ch teras na svahu jihov chodnû od hradu vãetnû doplnûní parkov m mobiliáfiem a stromovou dosadbou. Obr. 7. Nová lávka pfies Ohfii od architekta Davida Vávry byla rovnûï financována z prostfiedkû pro krajinné úpravy. Je spojena s novou vyhlídkovou vûïí, v níï je vloïeno schodi tû stejného konstrukãního a barevného pojetí jako lávka. Celek má vtipnou formu vûïe s padacím mostem a je proporãnû inspirován dominantou chebského hradu jeho âernou vûïí, souãástí pûvodního románského opevnûní, se kterou se pfii procházce po bfiehu fieky dostává do vizuálních vazeb. 5 7 Na rozdíl od Marktredwitz nemohla chebská radnice spoléhat na zaveden dotaãní systém 8 a získání prostfiedkû na realizaci v stavby stálo velké úsilí a v koneãné fázi i napjaté vztahy zúãastnûn ch osob a firem. Na tûstí se podafiilo fie it dílãí projekty tak, aby bylo moïné získat na jejich realizaci finanãní prostfiedky. 9 Jakkoli se tyto informace pro oborov ãasopis mohou zdát zbyteãnû podrobné, uvûdomme si, Ïe vûbec nejde o odtaïité téma. Právû prostfiedí mûstské apfiímûstské zelenû a upravovan ch lesoparkû propojujících obytné prostfiedí s navazující krajinou b valo kultivovan m územím v fiadû na ich mûst. V historické dokumentaci, zejména na star ch pohlednicích, mûïeme vidût promenády doplnûné vyhlídkami a drobn mi restauracemi. Dlouhodobé zanedbání ve kerého kulturního dûdictví ve druhé polovinû 20. století se zde podepsalo velkou mûrou. A pokud jiï byly alespoà v posledních letech investovány prostfiedky do oprav stavebních památek, hodnoty vloïené ãasto dobrovolnou prací nejrûznûj ích obãansk ch sdruïení a spolkû minulosti témûfi upadly v zapomnûní. Chebsk poãin mûïe b t v zvou k následování: finanãní a organizaãní útrapy chebské radnice s realizací pak i pouãením, Ïe jsme teprve na poãátku moïné etapy aktivit, jeï by zasluhovaly institucionální podporu. Systém v Nûmecku má dobré v sledky a zejména know-how, které se nabízí k pfievzetí. Samozfiejmû jde o princip znám i z nûkter ch dotaãních systémû v na- í zemi: 10 základem je soutûï, s jejímï vítûzstvím je spojená i urãitá finanãní ãástka a motivace zapojen ch obcí a mûst k vkládání vlastních rozpoãtov ch prostfiedkû do regenerací sídla. DÛraz na odbornû kvalitnû koncipované krajináfiské úpravy v ak zatím není obsaïen v Ïádném takovém systému, aãkoli tradice tvorby krajiny a odborn potenciál pro regeneraci dochovan ch krajináfisk ch úprav ãi jejich rekonstrukce v âeské republice bezpochyby existuje. Kulturní krajinu je potfieba udrïovat, rozvíjet a propagovat. Posun celospoleãenského vnímání kvality parkového a krajináfiského prostfiedí je moïn pouze na základû konkrétních realizací. Právû moïnost porovnání kvality Ïivota v místû se zanedbanou ãi dokonce Ïádnou zelení a Ïivota v blízkosti upraveného systému mûstské zelenû s cílen m zapojením dochovaného architektonického dûdictví (ale napfiíklad i industriálního viz Marktredwitz) je jednou z moïností, jak toho dosáhnout. Architektonické dûdictví si zaslouïí, aby se uplatàovalo v kvalitním krajinném rámci. Krajinná v stava, kterou vytvofiilo mûsto Cheb, otevírá cestu, jak památky a urbanistické dûdictví regenerovat a prezentovat v ir ích souvislostech. Sympozium tematicky spojené s v stavou si v pfiípravn ch materiálech zadalo jako cíl hledání spoleãn ch odpovûdí na ãetné palãivé otázky. Je v ak pravda, Ïe i kdyï organizátofii v programu pamatovali na dostateãn prostor k diskusím, nebyly nûkteré konkrétní otázky prohloubeny a zodpovûzeny. Je nicménû dûleïité, Ïe se úãastníci byli schopni domluvit na znûní pomûrnû komplexního memoranda, které bylo následnû distribuováno na dûleïité adresy na národní úrovni. Memorandum zde proto otiskujeme. Vûra KUâOVÁ Poznámky 8 Díky letité tradici akcí v SRN mûsto Marktredwitz získalo technickou podporu a profesionální manaïersk servis. Mûsto vytvofiilo spoleãnost s ruãením omezen m sledující prûbûh investic a odbornou úroveà realizací. Akce mají tradiãnû jasnû deklarovanou politickou podporu a relevantní ministerstva ãi oborové svazy jednotliv ch zemí i jednotlivû sponzorují dílãí ãásti v stavy. Pfiíprava na nûmecké stranû tedy probíhala mnohem snáze. 9 Podafiilo se získat prostfiedky z EU INTERREG IIIA, a to na tfii investiãní projekty a na tfii provozní projekty Dny zahradní a krajináfiské tvorby, Kvûtinová pfiehlídka v rámci KVbH a Informaãní a propagaãní systém Krajinné v stavy bez hranic. Dotace byla poskytnuta také z podpûrného grantu Fondu Ïivotního prostfiedí Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr na úpravy areálu Domu dûtí a mládeïe Sova. Minigolfové hfii tû se realizovalo díky podpofie ze strukturálních fondû Evropské unie, konkrétnû ze Spoleãného regionálního operaãního programu. 10 Napfiíklad Program regenerace mûstsk ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón, soutûï o Vesnici roku organizovaná Spolkem pro obnovu venkova. Jedním z dal- ích mûïe b t Program péãe o zeleà v urbanizovaném prostfiedí, zaji Èovan ministerstvem Ïivotního prostfiedí. 516 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE