Jak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby?

Transkript

1 Jak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby? Havlíčkův Brod Ing. Jakub Dlabka, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Projekt EHP-CZ02-OV Resilience a adaptace na klimatickou změnu v regionálních strategiích je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

2 JAK VOLIT STRATEGII ADAPTACE V RÁMCI MAS Klimatická změna povede k tomu, že mimořádné události a krize budou pravděpodobnější a budou mít větší dopad Nutno zohlednit v dlouhodobých strategiích Analýza nutná srozumitelnost pro uživatele rozdělení podle toho co může hrozit - hrozby 2

3 STRATEGIE ADAPTACE NA KLIMATICKOU ZMĚNU NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI 3

4 ANALÝZA ZRANITELNOSTI 4

5 ANALÝZA ZRANITELNOSTI Název hrozby Popis hrozby Analýza území (není-li provedena) Zhodnocení zranitelnosti Zhodnocení pravděpodobnosti Povodně Při povodních se jedná o zaplavení vodou, způsobené vzestupem hladin povrchových toků, přičemž vodě není umožněno přirozeně odtékat dost rychle. Neřeší se zde přívalové (tzv. bleskové) povodně, které jsou oddělené jako samostatná hrozba. Povodně se vyskytují v okolí vodních toků. Působí škody především na majetku, mohou vést ke zranění nebo i úmrtí lidí a mohou vyžadovat evakuaci lidí a další omezení běžného fungování. Povodně mohou negativně ovlivňovat životní prostředí, naplavovat materiál nebo působit znečištění. Mohou vyvolat také další hrozby - především narušení dodávek elektřiny a energií nebo narušení dopravní obslužnosti, kontaminací zdrojů pitné vody, ztrátu funkčnosti ČOV nebo vznik velkého množství nebezpečného odpadu. Povodně jsou častým jevem vyvolávajícím technologické havárie, viz příslušná hrozba (NATECH). S ohledem na klimatickou změnu a v závislosti na způsobu hospodaření s vodou v krajině a způsobem zástavby se předpokládá, že intenzita i frekvence povodní se může v budoucnu zvyšovat. Z terminologického hlediska přetrvává nejednotnost v termínech povodeň a záplava, kdy např. hydrologové považují za příčinu záplavy pouze vylití vody z břehů, pojišťovny i jakýkoliv další způsob vytvoření vodní hladiny, tedy například i zatopení terénu přímo při přívalech deště nebo rychlém tání sněhu, což jsou také jevy ovlivněné klimatickou změnou. Vytipování zranitelných území a činností Povodně nepůsobí na celém území stejně. Specificky se vyskytují především v okolí vodních toků. Na základě zkušeností jsou vytvářeny a zpřístupňovány mapy povodňových ohrožení, ve kterých jsou vyznačená záplavová území s ohledem na intenzitu povodně (zpravidla se jedná o Q5, Q20 a Q100, což jsou pětileté, dvacetileté a stoleté povodně). X-letá povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1krát za X let. Pro účely zjednodušené analýzy území je vhodné odhadnout velikost obydleného území, které může být zaplaveno stoletou povodní. Pokud v rámci MAS neexistují údaje o nebezpečí povodně doporučujeme, provést odhad procenta zasaženého zastavěného území pro každou obec na území MAS. Jako podklad pro odhad je možné využít veřejně dostupných povodňových plánů nebo mapy záplavových území. Zhodnocení dopadů Zhodnocení stávající schopnosti zvládat hrozbu Zdroje k analýze území Povodňový plán České republiky, včetně záplavových území (mapy v některých prohlížečích nefungují) Prohlížení záplavových území Při hodnocení je třeba vzít v úvahu především množství obydleného území, které je ohroženo povodní (100-letou vodou). Je Obecné vhodné zohlednit každou obec s větším počtem obyvatel, která je výrazněji ohrožena povodní, vzít v úvahu historické zkušenosti s hodnocení největšími proběhlými povodněmi. Obecně jsou povodním přiřazeny závažné následky. Jak ukazují historické zkušenosti, může docházet i k úmrtím a zraněním lidí, nicméně největší škody bývají materiálního charakteru (jedná se především o zaplavené domy a budovy), dále ekonomické následky (přerušení výroby, nutnost rekonstrukce) a v neposlední řadě je také vhodné zohlednit dopad na ekosystémy (v případě, že se v záplavovém území nacházejí záplavová území). V územích, kde existují významné 4 historické zkušenosti, a v záplavových územích, kde se nachází velké množství zástavby, je možné hodnotit hrozbu jako velmi závažnou. V územích, kde se nevyskytují vodní toky a nebezpečí povodní v obydlených oblastech, je možné následky hodnotit i jako méně významné až zanedbatelné. Při hodnocení je třeba zvážit několik otázek vztahujících se ke schopnosti zvládat povodně. Jedná se především o tyto otázky: Jsou k dispozici povodňové mapy pro dané území? Varování Máte možnost poznat, že se blíží povodeň? Máte způsob, jak upozornit obyvatele v území, že se blíží povodeň? Je voda v krajině zadržována? Prevence Existují protipovodňová opatření? Další Jsou o hrozbě povodní informovaní obyvatelé? Máte přístup k povodňovým plánům a jsou pro vás využitelné? Připravenost Jsou k dispozici technické prostředky pro zvládání následků povodní (záchranné čluny, pytle s pískem, čerpadla, vysoušeče)? Na základě výše uvedených otázek ohodnoťte, prosím, stupeň připravenosti MAS Zhodnocení zranitelnosti (provádí se automaticky na základě zhodnocení dopadů a schopnosti zvládat hrozbu) Pravděpodobnost výskytu povodní je s ohledem na geografickou a klimatickou situaci v České republice poměrně vysoká i v současné době. Vlivem klimatické změny se následkem změny distribuce srážek bude tato pravděpodobnost spíše zvyšovat. Adekvátně prováděna protipovodňová opatření mohou tuto pravděpodobnost podstatně snížit, stejně tak může být tato pravděpodobnost specifická pro dané území. Snížení stupně pravděpodobnosti v daném území je vhodné konzultovat s odborníky. cka-zaplavovych-uzemi.html Ano/Ne 3 Hodnocení MAS 1 Malé 2 Znatelné 3 Střední 4 Závažné 5 Velmi závažné 1 Velmi dobře připravená 2 Dobře připravená 3 Potenciál pro zlepšení 4 Nepřipravená 5 Velmi nepřipravená 0 Zanedbatelná pravděpodobnost 1 Nízká pravděpodobnost 2 Střední pravděpodobnost 3 Vysoká pravděpodobnost 5

6 IDENTIFIKACE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ Zdroje k analýze území Povodňový plán České republiky, včetně záplavových území (mapy v některých prohlížečích nefungují) Prohlížení záplavových území ecka-zaplavovych-uzemi.html 6

7 SEZNAM HROZEB 1. Vedra 2. Mrazy 3. Dlouhodobé sucho 4. Povodně 5. Přívalové (bleskové) povodně 6. Extrémně silný vítr 7. Ledové jevy 8. Svahové nestability 11. Technologické katastrofy způsobené přírodními jevy (NATECH) 12. Nedostatek sněhu 13. Velké množství sněhu 14. Lesní požáry 15. Narušení dopravy nebo dopravní obslužnosti 16. Narušení zemědělské produkce 17. Narušení komunikačních sítí 18. Nežádoucí změny biotopů 19. Nové nemoci, epidemie, epifytie, epizootie 9. Degradace půd 20. Environmentální migrace 10. Narušení dodávek elektřiny a energie 21. Selhání fungování místní veřejné správy 22. Ztráta potenciálu krajiny pro rekreaci 7

8 ANALÝZA ZRANITELNOSTI Dopady Zranitelnost Schopnost zvládat hrozbu Pravděpodobnost 8

9 DOPADY předpokládané dopady dané hrozby na životy a zdraví lidí, finančních a materiálních ztrát, dopady na životní prostředí a také dopady ve smyslu omezení běžného života obyvatel nebo zhoršení jeho kvality 1 Malé 2 Znatelné 3 Střední 4 Závažné 5 Velmi závažné 9

10 SCHOPNOST ZVLÁDAT HROZBU Varování Prevence Připravenost Jsou k dispozici mapy rizika přívalových povodní pro dané území? Máte možnost poznat, že se blíží přívalová povodeň? Máte způsob, jak upozornit obyvatele v území, že se blíží přívalová povodeň? Jsou na svazích vybudovány vsakovací rýhy? Jsou obhospodařovány tak, aby se rychlý odtok vody minimalizoval? Jsou vystavěné poldry? Existují protipovodňové stěny a hráze? Další Jsou o hrozbě přívalových povodní informováni obyvatelé? Máte přístup k povodňovým plánům a jsou pro vás využitelné? Jsou k dispozici technické prostředky pro zvládání následků přívalových povodní (pytle s pískem, čerpadla, vysoušeče)? 10

11 PRAVDĚPODOBNOST pravděpodobnost, že hrozba bude v důsledku klimatické změny v budoucnosti častější nebo se bude projevovat s vyšší intenzitou 0 Zanedbatelná 1 Nízká 2 Střední 3 Vysoká 11

12 PRIORITIZACE 12

13 PRIORITIZACE 13

14 PŘÍKLAD PROVEDENÉ ANALÝZY 14

15 DALŠÍ VÝSTUPY PROJEKTU Resilience je když. (vysvětlení a výklady pojmu resilience ) Nabídka konzultací v oblasti začlenění adaptace na změnu klimatu a resilience do strategií (profily expertů a metodiků s kontaktními údaji) Videozáznamy přednášek (témata: změna klimatu, resilience, adaptace) Výtahy z vybraných strategických dokumentů týkajících se problematiky adaptace na klimatickou změnu a budování resilience při tvorbě regionálních strategií Informační zdroje pro analýzu zranitelnosti (odkazy, mapy, ) Sbírku příkladů dobré praxe

16 SROVNÁNÍ ANALÝZY MAS S INTEGROVANÝM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMEM Sucho Orkány a větrné smrště MAS i IROP jen MAS jen IROP zadny MAS i IROP jen MAS jen IROP zadny 16

17 Děkujeme za pozornost Projekt EHP-CZ02-OV Resilience a adaptace na klimatickou změnu v regionálních strategiích je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway. 17