VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Informovanost žen v prevenci nádorového onemocnění prsu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Informovanost žen v prevenci nádorového onemocnění prsu Bakalářská práce Autor: Lenka Němcová Vedoucí práce: Mgr. Ilona Havlíčková Jihlava 2011

2 Anotace Teoreticko výzkumná bakalářská práce se věnuje informovaností ţen v prevenci nádorového onemocnění prsu. Teoretická část se zabývá anatomii prsu, patologií, vyšetřovacími metodami, prevencí a léčbou. V praktické části se zjišťuje, zda jsou ţeny informovány o prevenci nádorového onemocnění. Informace byly získávány pomocí dotazníku od náhodně vybraných ţen, ve věku čtyřicet let a více. Klíčová slova Prevence, informovanost, nádorové onemocnění Annotation Theoretical - research thesis deals with the awareness of women in the prevention of breast cancer. The theoretical part deals with breast anatomy, pathology, diagnostic tests, prevention and treatment. The practical part is figuring out whether women are informed about prevention of cancer. Information was gathered using questionnaires from randomly selected women aged forty years and more. Keywords Prevention, Information, cancer

3 Poděkování Mé poděkování patří Mgr. Iloně Havlíčkové za odborné vedení bakalářské práce, ochotu, věnovaný čas a cenné rady. Také bych chtěla poděkovat všem respondentkám, které byly ochotné vyplnit můj dotazník a tím dopomoci ke vzniku této bakalářské práce.

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

5 Obsah Obsah... 5 Úvod... 7 Teoretická část Anatomie prsu Fyziologie Patologie Vrozené vady Záněty Benigní nádory Cysty Lipomy Fibroadenomy Prekancerózy Karcinom in situ Zhoubné nádory prsu Klinická klasifikace zhoubných nádorů Invazivní karcinomy Speciální typy karcinomu prsu Šíření nádoru v organismu Vyšetřovací metody Anamnéza Rizikové faktory karcinomu prsu Klinické vyšetření Zobrazovací metody Ultrasonografie Mamografie Duktografie Nukleární magnetická rezonance Biopsie prsu Genetické vyšetření Krevní vyšetření Léčba Lokální léčba Celková léčba... 18

6 6 Prevence Screeningové programy Samovyšetřování prsu Praktická část Metodika výzkumu Hypotézy Analýza a interpretace výsledků Diskuze Závěr Literatura... 62

7 Úvod Pokud se dnes, na počátku 21. století ohlédneme za ţivotem našich předků, zjistíme, ţe ţijeme podstatně pohodlněji, ale tak nějak rychleji. Technika, která nás obklopuje na kaţdém kroku, ţivot lidem určitě ulehčuje, ţijeme však ve vyšším tempu a to vše je vykoupeno nezdravým ţivotním stylem méně pohybu na zdravém vzduchu, špatné stravovací návyky, zlozvyky typu kouření, poţívání alkoholických nápojů, návykových látek, nedostatek klidného spánku. To vše s sebou nese psychickou zátěţ a stres, který je našim společníkem stále častěji. Nezdravý ţivotní styl přinesl celkové zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva, kardiovaskulárních onemocnění, psychických poruch či zvýšený výskyt nádorových onemocnění. Nejčastějším zhoubným onemocněním ţen je karcinom prsu, který ročně podle statistik nově postihne okolo 6000 ţen. Po zavedení mamografického screeningu došlo ke vzrůstu křivky na grafu nově zachycených tumorů prsu z důvodu plošného vyhledávání asymptomatických ţen. Mortalita však v prvních letech zůstala na stejné úrovni a v posledních letech začíná mírně klesat. Důvodem je odhalení raných stadií, jejich včasné odstranění a zahájení účelné terapie. V mé práci bych se chtěla zaměřit na problematiku nádorového onemocnění prsu, prevenci onemocnění, moţnosti včasného záchytu počátečního stadia a moţnostmi léčby tohoto závaţného onemocnění. Cílem praktické části je zjistit, jak jsou ţeny z náhodně vybraného vzorku informovány o tomto onemocnění, diagnostických moţnostech a hlavně prevenci. Toto téma jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci, protoţe jde o téma, které je i přes pokrok v medicíně stále aktuální a jak jiţ bylo uvedeno, jedná se o nejčastější nádorové onemocnění u ţen. Proto je důleţité, aby ţeny byly co nejlépe informovány o prevenci a moţnostech včasného záchytu.

8 Teoretická část 1 Anatomie prsu Mamma, neboli ţenské ňadro je párový orgán, uloţený na přední straně hrudníku ve výši třetího aţ šestého ţebra. Polokulovitě se vyklenuje nad úroveň hrudníku a hroty vystupují lehce do stran. (Čihák, 2004). (Příloha č. 1) Pod kůţí a podkoţní vrstvou je uloţena spolu s tukovou tkání a vazivem mléčná žláza (glandulla mammaria), která tvoří základ prsu. Na vrcholku prsu je prsní dvorec (areola mammae) s prsní bradavkou (mammilla nebo také papilla mammae).(dylevský, 2000). Základ mléčné ţlázy se tvoří u obou pohlaví. V dětství je u chlapců i u dívek uloţen v podkoţí hrudní stěny. U muţů i v dospělosti zůstává prakticky na stejném stupni vývoje jako v dětství. U dívek v pubertě dochází na základě hormonálních změn k jejímu růstu a rozvoji. S růstem ţlázy se zároveň vyvíjí i zřetelná, od prsního dvorce ohraničená, prsní bradavka. (Čihák, 2004). Mléčná ţláza je tvořena laloky (lobi mammae), které se dále větví na drobné lalůčky (lobili mammae), tvořené ţlázovými buňkami. Vývody lalůčků se spojují do společných mlékovodů.(roztočil, 2008). Okrouhlý prsní dvorec, který se nachází, na vrcholku dospělého prsu je tvořeny jemnou, často tmavší pigmentovanou kůţí ve které jsou hrbolky drobných mazových ţláz. V podkoţí dvorce jsou snopečky kruhově uspořádané hladké svaloviny. Základ prsní bradavky, která je umístěna ve středu prsního dvorce tvoří spirálně upravená svalovina, která bradavku napřimuje při dotykovém podráţdění. (Dylevský, 2004). Cévní zásobení prsu je tvořeno větvemi hrudní tepny (arteria thoracica) a odkysličená krev je odváděna větvemi hrudní zíly (vana thoracica). Inervaci prsu zajišťují meziţeberní nervy II. VI. ţebra. Pro citlivost prsu, včetně dvorce a bradavky, je nejdůleţitější IV. meziţeberní nerv. (Čihák, 2004). 2 Fyziologie Laktací nazýváme proces tvorby mléka a jeho vylučování z mléčné ţlázy prsu, která začíná jiţ koncem těhotenství. Nejdříve se vylučuje menší mnoţství vodnatého sekretu

9 (kolostra), které je během prvních dnů po porodu nahrazeno mlékem. Tvorba mléka je řízena hormonálně (zejména prolaktinem a oxytocinem). Výrazným podnětem pro tvorbu a vylučování mléka je i sání novorozencem či odstřikování, proto po odstavení dítěte tvorba mléka ustává. Mateřské mléko má optimální sloţení ţivin, minerálů a tekutin, které jsou ideální pro výţivu novorozence a kojence. Obsahuje také protilátky, které dítě chrání před některými infekcemi. Kvalita mléka je částečně závislá i na kvalitě přijímané stravy ze strany matky. (Galenus, 2011). 3 Patologie Oproti muţskému prsu prodělává ţenský prs mnohotvárné strukturální a funkční změny, podmíněné především hormonálně. Začínají v pubertě a mnohdy i dříve, jsou výrazné během menstruačního cyklu, v těhotenství a laktaci a končí menopauzou. Ţenský prs v návaznosti na ně prodělává mnoho změn. K nejzávaţnějším problémům současné doby patří především karcinom prsu. (Draţan, Měšťák, 2006). 3.1 Vrozené vady Neúplné vyvinutí (hypoplazie mammae) či nevyvinutý prs (aplazia mammae) se můţe objevit jednostranně nebo oboustranně, jako vrozená vývojová vada, oproti získané hypoplazii prsu, která se můţe objevit například u ţen ozařovaných v oblasti hrudníku v dětství. Nadměrně velký prs (hyperplazie, aplazie) označujeme často jako asymetrické, vrozené zvětšení prsu, fyziologicky se můţe objevit v těhotenství v souvislosti s hypertrofií mléčné ţlázy nebo patologicky v souvislosti s benigními či maligními procesy v prsu. (Mačák, 2004). 3.2 Záněty Záněty prsu se často objevují po porodu, ale mohou vzniknout v jakémkoli období. Puerperální mastitida je zánět vyskytující se v průběhu laktace, nejčastěji v jejím v počátku. Nejprve jsou postiţeny větší vývody, kterými se infekce rozšiřuje do prsu. Lokálně je zpravidla prs zarudlý, bolestivý, teplý a můţe být i zvětšený. Pohmatově bývá i tuţší. Zánět můţe být difúzní nebo ohraničený absces (např. subareolární,

10 intramamární nebo retromamární). Nejčastějším původcem zánětlivého procesu jsou stafylokokové infekce. Granulomatózní (lobulární, poporodní) mastitida je forma chronického zánětu mammy, je vzácná, vzniká spíše u mladších ţen, někdy se uvádí souvislost s porodem a kojením. Etiologie tohoto zánětu je nejasná. Plazmocytární mastitida se nejčastěji objevuje několik roků po porodu. Zánět se projevuje dilatací vývodů a lymfoplasmocytární infiltrací, v této fázi zánět označujeme jako periduktální mastitis. Příznakem je mírná bolest a výtok z bradavky, později zánětlivého infiltrátu ubývá a dochází k vazivovému ztluštění stěn dilatovaných duktů - tato fáze se nazývá chronická duktektazie. V časné fázi můţe léze připomínat karcinom. ( Mačák, 2004) Benigní nádory Benigní nádory (nezhoubné) mají ohraničený růstový potenciál, setrvávají na místě svého vzniku a nemetastazují. (Vorlíček, 2006) Cysty Cystou označujeme patologickou dutinu, která je vyplněna nejčastěji čirou tekutinou. Cysty prsu jsou útvary, které se objevují v prsech nebo v jeho okolí (například v podpaţní jamce). Jejich výskyt je poměrně častý nejčastěji u ţen, kdy jsou spojeny s hormonálními výkyvy během menstruace, ovariárního cyklu nebo v době těhotenství a v období menopauzy. Cysta můţe být nehmatná a je diagnostikována jako vedlejší nález, jindy můţe být hmatná a ţenou nepříjemně vnímána. Příznakem cysty je bulka nebo uzlíkovité zatvrdnutí různé konzistence a rozměrů, mohou být malé, někdy mohou nabývat i několikacentimetrových rozměrů a mohou být bolestivé. (Vitalion, 2011) Lipomy Lipom je benigní tumor, tvořený tukovou tkání, který se můţe projevit jako hmatná, tuţší rezistence, kterou můţe ţena v prsu hmatat, někdy můţe vnímat i tlakovou bolest. (Draţan, Měšťák, 2006).

11 3.3.3 Fibroadenomy Častým benigním tumorem prsu je fibroadenom,vazivový uzlík ţlázového epitelu, který se vyskytuje většinou u mladších ţen. Bývá ovoidní, tuţší, ohraničený a proti okolí je pohyblivý. U mladých dívek se vyskytuje juvenilní fibroadenom. (Draţan, Měšťák, 2006). 3.4 Prekancerózy Pod pojmem prekanceróza rozumíme v širším slova smyslu prekancerozní léze a prekancerozní stavy. Prekancerozní léze jsou všechny morfologicky definované afekce se zvýšeným rizikem přechodu v maligní nádor. Prekancerozní stavy je označení pro skupinu chorob nebo pro stavy se zřetelně vyšším rizikem vzniku nádorového onemocnění. (Klener, 2002). 3.5 Karcinom in situ Karcinomy in situ jsou nádory neinvazivní. Mohou být duktální a lobulární. Duktální karcinom in situ je povaţován za prekurzorovou lézi invazivního karcinomu prsu. (Draţan, Měšťák, 2006). 3.6 Zhoubné nádory prsu Zhoubné nádory je moţné definovat jako skupinu nemocí, jejichţ společným znakem je nekontrolovatelný růst buněk tkání. (Vorlíček, 2006). Nekontrolovaný růst vede ke zvětšení v takto postiţené tkáni, která můţe utlačovat okolní struktury, k postupné invazi do okolních struktur a k metastazování. Rychlost růstu nádorové tkáně je závislá na tom, do jaké míry jsou nádorové buňky autonomní, na výţivě a zásobení kyslíkem a na celkovém stavu organismu, jakým způsobem je schopen se bránit. (Klener, 2002) Klinická klasifikace zhoubných nádorů Nádory klasifikujeme podle histologické struktury (buněčného typu), biologických vlastností a podle anatomické lokalizace. Je daný mezinárodní klasifikační systém, který hodnotí rozsah zhoubného onemocnění. Klasifikační systém UICC (Union Internationale Contre le Cancer), označovaný jako TNM klasifikace, je pouţíván téměř

12 pro všechny nádory, s výjimkou krevních chorob, které mají svoje specifické klasifikace. Anatomický rozsah nádorového onemocnění určuje pomocí hodnocení tří kategorií: T - rozsah primárního nádoru, N stav regionálních mízních uzlin a v některých případech i uzlin juxtaregionálních, M - přítomnost či nepřítomnost vzdálených metastáz. Přidáním čísla za písmeno se určuje rozsah nádorového procesu v jednotlivých kategoriích TNM systému. Čím vyšší je číslo, tím je rozsah nádoru či jeho šíření v dané kategorii vyšší. Pokud nelze klasifikace stanovit pouţívá se symbolu X. Pro kaţdou lokalizaci nádoru jsou dvě klasifikace, a to předléčebná klinická klasifikace, označená TNM a pooperační histopatologická klasifikace, označená jako ptnm. (Vorlíček, 2006) Invazivní karcinomy Invazivní karcinomy se rozdělují do několika skupin, které se od sebe odlišují histologickým obrazem a typem nádorového růstu. Karcinom prsu vzniká z epitelií velkých nebo středních duktů ( duktální ) nebo z epitelu terminálních duktolobulárních jednotek ( lobulární ). Nejvíce karcinomů prsu vzniká ze středních duktů a jsou invazivní (invazivní duktální, infiltrující duktální ). Karcinom při zmnoţení fibrózy se nazývá skirhus. Invazivní lobulární karcinom se podílí přibliţně 6-8 % na celkovém počtu karcinomů. Medulární karcinom se vyskytuje přibliţně v 8 % všech karcinomů, je zřetelně ohraničený, ovoidního tvaru. Mucinózní karcinom není vyhraněný typ, ale ve zvýšené míře produkuje hlen. Papilární karcinom vzniká kancerizací intraduktálního papilomu, roste pomalu a má dobrou prognózu. (Draţan, Měšťák, 2006) Speciální typy karcinomu prsu Sem patří Pagetův karcinom, který je zvláštní formou duktálního karcinomu in situ. Zánětlivý karcinom, inflamatorní, erysipeloidní je nejmalignějším nádorem prsu. Objevuje se převáţně u ţen v postmenopauze. Dále se objevuje karcinom prsu během těhotenství nebo laktace a bilaterální karcinom prsu. (Draţan, Měšťák, 2006). 3.7 Šíření nádoru v organismu Šíření nádoru v organismu je moţné pokračováním lokálního růstu postihujícím někdy i rozsáhlé partie těla (šíření per continuitatem), šířením v tělních dutinách nebo jinými preformovanými prostorami (metastázy porogenní), kde volný pohyb buněk nemá anatomických překáţek. Metastazováním lymfatickými cestami, coţ znamená zakládání

13 vzdálených loţisek v průběhu lymfatických cest, které nakonec ústí do krevního systému, takţe šíření lymfatickými cestami můţe přejít v šíření maligních buněk krevní cestou. Známe více neţ 250 druhů nádorů, kaţdý s charakteristickou symptomatologií a specifickým léčeným přístupem Metastáza můţe být jedna, tedy solitární, nebo můţe dojít ke generalizaci nádoru, kdy je velké mnoţství nádorových buněk v četných orgánech. Maligní novotvary prsů metastazují nejčastěji do axilárních mízních uzlin, do plic, jater, skeletu a mozku. (Vorlíček, 2006). 4 Vyšetřovací metody Vyšetření prsní ţlázy je kombinovaný proces. K správné diagnostice vyuţíváme kombinaci anamnézy, palpace a aspekce, dále zobrazovacích metod, kam se řadí mamografie, ultrazvukové vyšetření, magnetická rezonance a intervenční výkony. (Skovajsová, 2003).

14 4.1 Anamnéza Anamnéza (z řeckého slova anamnésis - rozpomínání, vzpomenutí) je soubor potřebných informací, slouţící k bliţší analýze zdravotního stavu pacienta. Anamnéza je pro stanovení diagnózy velmi důleţitá. Zahrnuje všechny důleţité informace, které pomohou velkou měrou ke správnému stanovení diagnózy. Před rozhodnutím o zdravotním stavu vyšetřovaného a jeho eventuálním odesláním na další speciální vyšetření nebo předáním odbornému lékaři či zahájením terapie je důleţité anamnéze věnovat velkou pozornost. Zjišťuje se jednak rodinná anamnéza, osobní anamnéza zajímající se o zdravotní stav klienta v celém průběhu ţivota, gynekologická anamnéza, farmakologická anamnéza, jeho sociální a rodinná anamnéza - především faktory zvyšující riziko vzniku karcinomu a nynější onemocnění zaměřené na současný stav a případné projevy onemocnění. (Dienstbier, 1995) Rizikové faktory karcinomu prsu Rakovina prsu patří k onemocněním, jejichţ příčina vzniku nebyla dosud uspokojivě vysvětlena. Proto si je třeba uvědomit, ţe níţe zmíněné rizikové faktory jsou pouhé odhady osobního rizika vzniku karcinomu prsu zaloţené na pravděpodobnosti výskytu. Aţ 70% ţen s diagnostikovaným karcinomem prsu nemá v anamnéze ţádný rizikový faktor. (Strnad, 2008). Přesto je pro nás studium rizikových faktorů pro vznik karcinomu prsu jednou z cest k pochopení příčiny vzniku tohoto onemocnění. (Abrahámová, 2003). Základní rizikové faktory dělíme do čtyř základních skupin: Životní styl kouření, alkohol, špatné stravovací návyky, obezita, fyzická inaktivita. Osobní anamnéza obývaná geografická oblast, věk, tělesná výška, hodnota krevního tlaku a historie histopatologické změny prsní tkáně. Věk je jedním ze základních rizikových faktorů. Ţeny nad 50 let mají celoţivotní riziko vývoje karcinomu prsu 7-10% a u ţen nad 60 let je moţno očekávat vývoj karcinomu prsu v pětiletém období přibliţně u 17 ţen z V literatuře je dále poukázáno na vztah zvýšeného krevního tlaku v době těhotenství a vyššího rizika vzniku karcinomu prsu a také na to, ţe vysoké ţeny z bělošské populace jsou více ohroţeny karcinomem prsu.

15 Hormonální a gynekologické dřívější nástup menstruace, vyšší věk ţeny v menopauze, věk ţeny při prvním porodu, ţeny s menším počtem porodů, zkrácená doba kojení, jakékoliv gynekologické operace, hormonální léčba, uţívání antikoncepce. Genetické stanovuje se riziková rodinná anamnéza (při výskytu nádorového onemocnění se posuzují nejméně tři generace). (Abrahámová, 2003). Podle studií geneticky podmíněných nádorů bylo stanoveno přibližné celoživotní riziko možného onemocnění karcinomem prsu až 80%, tj. až 10x vyšší než má ostatní populace. (Abrahámová, 2003, str. 47). Je vhodné zmínit i psychologické aspekty, neboť mnoho autorů řadí onkologické choroby mezi psychosomatická onemocnění. U osob s prokázanými depresivními stavy byla prokázána 2,5krát vyšší incidence malignit. (Abrahámová, 2003). 4.2 Klinické vyšetření Mezi základní klinické vyšetření patří aspekce (vyšetření pohledem). Sledujeme velikost, symetrii, barvu, eventuelně patologické změny, které je vţdy nutno přesně popsat. Dále vyšetřujeme palpací (vyšetření pohmatem) kdy postupně prohmatáme všechny kvadranty a centrální část prsu s dvorcem včetně bradavky. Zjišťujeme, zda v prsu není pohmatová změna. Případný pohmatový nález je nutné přesně lokalizovat, popsat velikost, tvar, ohraničení, pohyblivost vůči okolní tkáni, případně bolestivost. Pomocí palpace vyšetřujeme i axilární jámu. (Dienstbier, 1995). 4.3 Zobrazovací metody Ultrasonografie Ultrasonografie je zobrazovací metoda, jejímţ základem je ultrazvukové vlnění. Zdrojem a zároveň přijímačem odráţejícího se ultrazvukového signálu jsou piezoelektrické krystaly. (Obecná onkologie, 2005). Patří mezi základní, zobrazovací metody. Ultrazvuk dokáţe zobrazit nejen všechny vrstvy prsu, ale i hrudní stěnu. Ultrasonografie je indikována jako preventivní vyšetření ţen do 40. let věku, při podezření na patologickou změnu v prsu u mladých ţen, těhotných a kojících, dále jako doplňující metoda při nejednoznačném nálezu na mamogramu, k vyšetření axily při podezření na maligní lézi v prsu a pro vyšetření jizvy

16 po ablaci prsu. Dále je tato metoda vyuţívána při některých terapeutických postupech, jakým je punkce cyst nebo punkční biopsie. (Draţan, Měšťák, 2006). 4.4 Mamografie Základní zobrazovací rentgenová metoda. Je pouţívána jako metoda screeningová nebo diagnostická. Na mamogramu se hodnotí architektonika prsu, rozloţení ţlázového tělesa eventuelně přítomnost patologických útvarů. Mamografie můţe být analogová nebo digitální. (Abrahámová, 2009). (Příloha č. 4 a 5). V současné době se typ ţlázy hodnotí podle MUDr. Tabara. Základní dělení je na typ ţlázy redukující (Tabar I-III) a neredukující (Tabar IV-V). Pouţívá se zpravidla u ţen nad 40 let, lze ji ale vyuţít i při objektivizaci patologického nálezu u ţen mladších 40. let. (Tabár, 2007). 4.5 Duktografie Duktografie je radiodiagnostické vyšetření s pouţitím kontrastní látky, slouţící k zobrazení dutého systému mlékovodů. Indikací k provedení duktografie je patologická sekrece z prsu. (Daneš a kol. 2002). 4.6 Nukleární magnetická rezonance Je fyzikální vyšetřovací metoda. Při magnetické rezonanci se vyuţívá kombinace magnetického pole, radiových vln a počítačového zpracování. (Vorlíček, klinická onkologie). Vyšetření MR je schopno přinést cenné diagnostické příspěvky a současně i ovlivnit volbu léčby. Dynamická kontrastní MR je vyšetření s uţitím kontrastních látek na bázi gadolinia a můţe být uţitečným doplňkem mamografie či sonografie. Magnetická rezonance je vysoce senzitivní technika při detekci karcinomu mléčné ţlázy. Dále se osvědčila jako efektivní technika při průkazu recidivy karcinomu mléčné ţlázy po konzervativním chirurgickém výkonu. Protoţe je tato vyšetřovací metoda v celkem nákladná, pouţívá se za přesně vymezených podmínek. (Abrahámová, 2003). 4.7 Biopsie prsu Je vyšetřovací metodou, vyuţívanou při podezření na probíhající patologický proces v prsu, kdy je třeba provést jeho histologické ověření.

17 Punkční biopsie (jehlová) se provádí speciální jehlou, kterou lékař odebere vzorek tkáně pro histologické vyšetření. Stereotaktická biopsie je metoda, při které se provádí odběr tkáně určené na bioptické vyšetření pod mamografickou kontrolou. (J. Špinar a kolektiv, 2008). Vakuová biopsie je moderní diagnostickou technologii speciálně navrţenou pro vyšetřování prsu. Výhodou tohoto vyšetření je, ţe vzorky tkáně, které se odebírají, jsou oproti klasickým dosud pouţívaným metodám větší díky podtlaku, který je schopen přístroj v momentě odběru vyvinout. (Prsa a léčba, 2011). 4.8 Genetické vyšetření Ţeně s familierním výskytem karcinomem prsu by mělo být nabídnuto genetické vyšetření zaměřené na stanovení míry rizika vzniku onemocnění u klientky eventuelně mutaci genu BRCA I, BRCA II. 4.9 Krevní vyšetření Krevní testy se pouţívají na upřesnění diagnostiky. Patří mezi ně hlavně sedimentace krevních elementů, krevní obraz, CRP a specifické tumorové markery. 5 Léčba V současné době se ke karcinomu prsu přistupuje jako k systémovému onemocnění. Léčebný postup stanoví mezioborová komise sloţená z radiodiagnostika, chirurga, onkologa a patologa na základě shrnutí poznatků o diagnostikovaném tumoru, věku a celkovém stavu pacienta. (Vorlíček, 2006) Lokální léčba pouţívá se u maligních i benigních nádorů Chirurgická léčba odstraňuje vzniklý nádor, tím zabraňuje jeho dalšímu růstu a šíření do okolí. Operace se vţdy provádí za hospitalizace a většinou v celkové anestesii. Rozsahem mohou být buď částečně zachovávající prs: parciální operace lumpectomie, coţ znamená odstranění tumoru s bezpečnostním lemem zdravé tkáně nebo kvadrantectomie, coţ je odstranění kvadrantu prsu zasaţeného tumorózním bujením zároveň s odstraněním regionálních uzlin. Radikální operace radikální mastectomie, ablace prsu, je odstranění celého prsu a regionálních lymfatických uzlin. (Vorlíček, 2006).

18 Radioterapie je léčba zářením. Radioterapie se řadí ke komplexní léčbě předoperační (výsledkem je zmenšení a lepší ohraničení tumoru), pooperační (na místo kde byl tumor uloţen) a paliativní (u inoperabilních nádorů). (Vorlíček, 2006). 5.2 Celková léčba Chemoterapie je léčba celková pomocí cytostatik, která se šíří krví po celém těle. Neoadjuvantní léčba spočívá ve vyuţití chemoterapeutik předoperačně, kdy jejich působením dochází ke zmenšení a ohraničení tumoru. Adjuvantní léčba se podává jako doplňující léčba po chirurgickém zákroku (pro ovlivnění mikrometastáz). Lze jí podat i samostatně, kdy se chirurgická léčba nedala provést. Chemoterapie spočívá v podání cytostatik ve formě tablet, injekcí nebo infuzí. Léčebné kombinace cytostatik způsobují potlačení dalšího růstu nádorových buněk. Chemoterapie se provádí v cyklech stanovených onkologem, které zahrnují přestávky, během níţ se organizmus zotavuje. Léčba trvá tři aţ šest měsíců. Nevýhodou chemoterapie je poškozování i zdravých buněk organizmu. Z toho vyplývají následující neţádoucí účinky: dočasný pokles krvetvorby, nevolnost, zvracení, poruchy pasáţe GIT, ztráta vlasů, vysychání sliznic a jejich krvácivost, zarudnutí, svědění a zdrsnění kůţe, dysurické potíţe, nepravidelná aţ úplná ztráta menstruace a jiné. (Abrahámová, 2000). Hormonální léčba patří mezi nejstarší způsoby léčby karcinomu prsu. Indikace léčby se zakládá na průkazu hormonálních receptorů. Léčba se liší u ţen před a po menopauze. U menstruujících pacientek lze léčbu označit jako uměle vyvolaný přechod. Dosahuje se tím nekrvavou cestou (podáváním hormonů) nebo operativně (odstraněním vaječníků). Biologická léčba je nejnovější terapeutickou metodou při maligním onemocnění prsu. Podstatou je podání preparátu formou infuzí nebo tablet, působící proti bílkovinám, které se nacházejí pouze na povrchu nádorové buňky. Je šetrnější, protoţe je zaměřená jen proti nádorovým buňkám. Její aplikace probíhá ve vybraných specializovaných centrech. (Lecba/biologicka-lecba, 2010). Skončením procesu léčby návštěvy u onkologa nekončí. Probíhá dyspenzarizační péče z důvodu včasného zachycení recidivy. Proto pacienti dále dochází na pravidelné kontroly, dle onkoschematu. (Vorlíček, 2006).

19 6 Prevence Prevence je velmi důleţitou součástí v boji proti vzniku nádorového onemocnění prsu. Je na ni v dnešní době kladen velký důraz. Kaţdá ţena by měla zvládnout samovyšetření prsu. Je na kaţdém z nás pečovat o své zdraví, informovat se a při pochybnostech týkajících se problematiky onemocnění prsu navštívit svého gynekologa či obvodního lékaře. A platí to i naopak. Lékaři by měli dbát na to, aby jejich pacientky byly dostatečně informovány. Primární prevence rakoviny prsu není prakticky moţná, a proto je třeba se zaměřit na prevenci sekundární, která směřuje k časnému záchytu a detekci karcinomu a vytipování rizikových skupin ţen. Terciární prevence znamená předcházení dalším komplikacím při onemocnění. V onkologii se terciární prevencí myslí další sledování pacientů po terapii s cílem záchytu nového vzplanutí choroby (relaps). (Vorlíček, 2006). 6.1 Screeningové programy (vyhledávací programy) Nádorový screening je definován jako cílené testování asymptomatických, dosud zdravých, dobrovolně souhlasících osob běţné populace, s cílem rozdělit je do skupin s vysokou a nízkou pravděpodobností onemocnění hledaným nádorem. Jedinci s pozitivním screeningovým testem postupují do dalšího vyšetřovacího kola tak, aby exaktními diagnostickými metodami byla potvrzena (event. vyloučena) hledaná choroba. U osob s potvrzenou diagnózou musí plynule a neprodleně následovat indikovaná léčba. Cílem je tady objevit onemocnění dříve, neţ se projeví příznaky (symptomy). (Abrahámová, 2003, 65). Od podzimu roku 2002 platí v ČR moţnost bezplatného mamografického vyšetření pro všechny asymptomatické ţeny od 45 let ve dvouletých intervalech návštěv. Organizovaný screening se řídí metodickým opatřením Ministerstva zdravotnictví s názvem Doporučený standard při poskytování a vykazování výkonu screeningu nádorů prsu vydaným ve Věstníku MZd ČR, částka 4 ze dne , který stanovuje všechny podmínky provozu screeningových pracovišt a za jakých podmínek má ţena právo poţadovat skreeningové vyšetření. (Vorlíček, 2006).

20 6.2 Samovyšetřování prsu Samovyšetření prsu se doporučuje ţenám provádět pravidelně jedenkrát za měsíc, vţdy po skončení menstruace, kdy jsou prsy nejlépe prohmatné. U ţen v menopauze v libovolně stanoveném termínu. (Příloha č. 2). Postup provedení samovyšetření: 1) Ţena se postaví před zrcadlo a pohledem si zkontroluje prsy. Hledají se zejména změny ve velikosti a tvaru prsu, vtaţená či vyklenutá místa na kůţi prsu, změny na bradavce. a. Vyšetření si provede s rukama volně spuštěnýma podél těla. b. Vyšetření si provede s rukama zaloţenýma v bok či vzpaţenýma nad hlavou. 2) Následuje vyšetření pohmatem. Ţena si systematicky prohmatává všechny části obou prsů a nakonec stiskem bradavek zjistí, zda se neobjeví patologická sekrece. (Jeníček, 2004). Palpace prsu se doporučuje provádět také vleţe a to krouţivými pohyby prstů stlačující prs proti hrudníku, jak je zobrazeno na obrázku. Doporučuje se propalpovat i regionální uzliny v axillách a podél klíčních kostí. (Abrahámová, Dušek, 2003).

21 Praktická část 7 Metodika výzkumu Předloţená bakalářská práce je teoreticko výzkumná. Data jsem získala pomocí dotazníků. Dotazníky byly zcela anonymní a byly rozdány ţenám od 40. let. Rozdáno bylo 110 dotazníků, z toho se jich vrátilo 105. Dva dotazníky jsme musela vyřadit, protoţe nebyly zcela vyplněny. K výzkumu tedy bylo pouţito 103 dotazníků. Respondentky odpovídaly na 30 otázek různého typu. Největší podíl mají otázky uzavřeného typu, kterých bylo 24. Výsledky dotazníků byly zpracovány do tabulek a znázorněny v grafech s krátkým komentářem a jsou uvedeny v následující kapitole. Dotazník je zařazen jako příloha v závěru bakalářské práce. 7.1 Hypotézy 1. Předpokládám, ţe více jak 40 % ţen se setkalo s karcinomem prsu ve svém okolí. 2. Domnívám se, ţe více neţ 80 % ţen ví, proč a jak se provádí mamografické vyšetření. 3. Předpokládám, ţe více neţ 70 % ţen bude vědět, od kolika let má nárok na mamografické vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění. 4. Myslím si, ţe více neţ 50 % ţen je dostatečně informováno o rizikových faktorech, které přispívají ke vzniku nádorového onemocnění prsu. 5. Domnívám se, ţe více jak 40 % ţen dodrţuje správnou ţivotosprávu. 6. Předpokládám, ţe více neţ 20 % ţen si pravidelně provádí samovyšetření prsů. 7. Myslím si ţe, více neţ 80 % ţen má informace o moţnostech vyšetřování prsů od svého lékaře. 8. Domnívám se, ţe 50 % ţen zná základní příznaky zhoubného onemocnění prsů.

22 8 Analýza a interpretace výsledků Otázka č. 1 Kolik je Vám let? o o o o 55 a více Tab. 1 Věk respondentek Věk Počet % , , ,2 55 a více 42 40,8 Celkem , Kolik je Vám let a více Graf 1 Věk respondentek

23 V první otázce jsem zjišťovala věk respondentek. Nejvíce respondentek a to čtyřicet dva (40,8 %) bylo ve věku 55 let a více. Ve věku let bylo dvacet sedm ţen (26,2 %), ve věku let bylo dvacet jedna ţen (20,4 %). Nejméně bylo ţen ve věku let a to třináct (12,6 %).

24 Otázka č. 2 Setkala jste se s karcinomem prsu ve vašem okolí? o Ano o Ne Tab. 2 Výskyt karcinomu prsu v okolí Odpověď Počet % Ano 64 62,1 Ne 39 37,9 Celkem , Setkala jste se s karcinomem prsu ve vašem okolí Ano Ne Graf 2 Výskyt karcinomu prsu v okolí Ve druhé otázce jsem zjišťovala, jestli se respondentky setkaly ve svém okolí s karcinomem prsu. Šedesát čtyři (62,1 %) ţen odpovědělo, ţe se setkalo ve svém okolí s karcinomem prsu. Třicet devět (37,9 %) odpovědělo, ţe se s karcinomem prsu ve svém okolí nesetkalo.

25 Otázka č. 3 Onemocněl někdo z vašich příbuzných karcinomem prsu? o Ano o Ne Tab. 3 Výskyt karcinomu prsu u příbuzných Odpověď Počet % Ano 26 25,2 Ne 77 74,8 Celkem , Onemocněl někdo z vašich příbuzných karcinomem prsu Ano Ne Graf 3 Výskyt karcinomu prsu u příbuzných Třetí otázka zjišťovala, jestli někdo z příbuzných respondentek onemocněl karcinomem prsu. Kladně odpovědělo dvacet šest (25,2 %) ţen a záporně odpovědělo sedmdesát sedm (74,8 %) ţen.

26 Otázka č. 4 Pokud ano, specifikujte o Matka o Sestra o Babička o Otec o Bratr o Dědeček o Jiné. Tab. 4 Specifikace příbuzných Odpověď Počet % Matka 7 26,9 Sestra 2 7,7 Babička 6 23,1 Otec 1 3,8 Bratr 0 0,0 Dědeček 0 0,0 Jiné 10 38,5 Celkem ,0 Pokud ano, specifikujte Matka Sestra Babička Otec Bratr Dědeček Jiné Graf 4 Specifikace příbuzných

27 Otázka číslo čtyři zjišťuje, u koho v příbuzenstvu se vyskytl karcinom prsu. Na tuto otázku odpovídalo dvacet šest ţen. Byly to ty, které kladně odpověděly na otázku číslo tři. V odpovědích se nejčastěji vyskytovaly odpovědi matka a babička. Karcinom prsu matky se vyskytl v sedmi (26,9 %) odpovědích, babičky v šesti (23,1 %) odpovědích. Ve dvou (7,7 %) případech se v odpovědi vyskytla sestra a v jednom (3,8 %) případě otec. Bratr a dědeček se neobjevili v ţádné odpovědi. Odpověď jiné zvolilo deset (38,5 %) ţen a v této odpovědí se objevovali nepokrevní příbuzní.

28 Otázka č. 5 Pokud, onemocněl někdo z vašich příbuzných, bylo Vám nabídnuto genetické vyšetření? o Ano o Ne Tab. 5 Nabídka genetického vyšetření Odpověď Počet % Ano 9 34,6 Ne 17 65,4 Celkem , Pokud, onemocněl někdo z vaších příbuzných, bylo Vám nabídnuto genetické vyšetření Ano Ne Graf 5 Nabídka genetického vyšetření Otázka číslo pět, navazuje na otázky číslo tři a čtyři. Zjišťuje se v ní, zda v případě výskytu karcinomu prsu u osoby v příbuzenském vztahu, bylo respondentkám nabídnuto genetické vyšetření. Na tuto otázku odpovídalo dvacet šest ţen. Devíti (34,6 %) bylo genetické vyšetření nabídnuto, zatímco sedmnácti (65,4 %) nikoliv.

29 Otázka č. 6 Pokud ano, podstoupila jste toto vyšetření? o Ano o Ne Tab. 6 Mnoţství ţen, které podstoupily genetické vyšetření Odpověď Počet % Ano 6 66,7 Ne 3 33,3 Celkem 9 100, Pokud ano, podstoupila jste toto vyšetření Ano Ne Graf 6 Mnoţství ţen, které podstoupily genetické vyšetření Otázka číslo šest navazuje na otázku číslo pět. V této otázce se zjišťuje, zda respondentky podstoupily genetické vyšetření, pokud jim bylo nabídnuto. Šest (66,7%) nabídnuté příleţitosti vyuţilo, zatímco tři (33,3%) nikoliv.

30 Otázka č. 7 Znáte moţnosti včasného záchytu rakoviny prsu? o Ano o Ne Tab. 7 Znalost včasného záchytu rakoviny prsu Odpověď Počet % Ano 86 83,5 Ne 17 16,5 Celkem ,0 Znáte moţnosti včasného záchytu rakoviny prsu Ano Ne Graf 7 Znalost včasného záchytu rakoviny prsu Otázka číslo sedm zjišťuje, zda ţeny znají moţnosti včasného záchytu rakoviny prsu. Osmdesát šest (83,5 %) odpovědělo na otázku kladně, sedmnáct (16,5 %) záporně.

31 Otázka č. 8 Pokud ano, zkuste napsat jaké Tab. 8 Moţnosti včasného záchytu rakoviny prsu Odpověď Počet % Samovyšetření 49 76,6 Mamograf 24 37,5 Pravidelné prohlídky 21 32,8 Sledování změn 2 3,1 Ultrazvuk 1 1,6 60 Moţnosti včasného záchytu rakoviny prsu Samovyšetření Mamograf Pravidelné prohlídky Sledování změn Ultrazvuk Graf 8 Moţnosti včasného záchytu rakoviny prsu

32 Otázka číslo osm je doplňující otázkou k předchozí a zjišťuje, zda respondentky, které uvedly, ţe znají moţnosti včasného záchytu rakoviny prsu, jsou schopny některou z moţností uvést. Z osmdesáti šesti, které kladně odpověděly na předchozí otázku, jich pouze šedesát čtyři uvedlo jednu nebo více správných odpovědí. Celkem se v odpovědích vyskytlo pět správných moţností včasného záchytu rakoviny prsu. Nejčastější odpovědí bylo samovyšetřování. Tato metoda se v odpovědích vyskytla u čtyřiceti devíti (76,6 %) ţen. Mamografie se jako odpověď vyskytla u dvaceti čtyř (37,5 %) respondentek. Další v pořadí četnosti byla odpověď pravidelné prohlídky. Tuto moţnost uvedlo dvacet jedna (32,8 %) respondentek. Dvě respondentky (3,1 %) uvedly jako moţnost včasného záchytu rakoviny prsu sledování změn a jedna (1,6 %) uvedla ultrazvuk.

33 Otázka č. 9 Víte, proč se provádí mamografické vyšetření? o Ano o Ne Tab. 9 Proč se provádí mamografické vyšetření Odpověď Počet % Ano 92 89,3 Ne 11 10,7 Celkem ,0 Víte proč se provádí mamografické vyšetření Ano Ne Graf 9 Proč se provádí mamografické vyšetření Otázka číslo devět zjišťuje, zda respondentky vědí, proč se provádí mamografické vyšetření. Devadesát dvě (89,3 %) dotazované ţeny odpověděly kladně, záporně odpovědělo jedenáct (10,7 %) ţen.

34 Otázka č. 10 Pokud ano, specifikujte. Tab. 10 Specifikace důvodu, proč se provádí mamografické vyšetření Odpověď Počet % Správná odpověď 90 97,8 Špatná odpověď 2 2,2 Celkem , Počet správných odpovědí Správná odpověď Špatná odpověď Graf 10 Specifikace důvodu, proč se provádí mamografické vyšetření Tato otázka je doplňující otázkou k předchozí otázce a zjišťuje se v ní, zda respondentky, které odpověděly kladně na předchozí otázku, skutečně znají důvod, proč se provádí mamografické vyšetření. Z devadesáti dvou, které kladně odpověděly na otázku číslo devět, jich uvedlo správnou odpověď devadesát (97,8 %). Dvě (2,2 %) respondenty uvedly špatnou odpověď.

35 Otázka č. 11 Od kolika let má ţena nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění? o Od 40. let o Od 45. let o Od 50. let Tab. 11 Od kolika let má ţena nárok na mamografii hrazenou ZP Odpověď Počet Procenta Od 40. let 14 13,6 Od 45. let 74 71,8 Od 50. let 15 14,6 Celkem , Od kolika let má ţena nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění Od 40. let Od 45. let Od 50. let Graf 11 Od kolika let má ţena nárok na mamografii hrazenou ZP

36 Na otázku jedenáct, která zjišťuje, zda respondentky vědí od kolika let má ţena nárok na mamografické vyšetření hrazené zdravotními pojišťovnami. Respondentky měly moţnost výběru ze tří odpovědí, z nichţ pouze jedna byla správná. Správných odpovědí bylo sedmdesát čtyři (71,8 %). Patnáct (14,6 %) uvedlo, ţe nárok na bezplatné vyšetření je od vyššího věku. Naopak čtrnáct (13,6 %) respondentek uvedlo niţší věk pro nárok na bezplatné mamografické vyšetření. Tento výsledek můţe být ovlivněn tím, ţe některé zdravotní pojišťovny nabízí svým klientům vyšetření v niţším věku jako bonus.

37 Otázka č. 12 Víte, kdo má nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené ZP? o Kaţdá ţena bez ohledu na věk o Kaţdá ţena pojištěna u zdravotní pojišťovny, bez příznaků onemocnění prsů, nad 45 let o Kaţdá ţena pojištěna u zdravotní pojišťovny, s příznaky onemocnění prsů, nad 45 let Tab. 12 Kdo má nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené ZP Odpověď počet % Kaţdá ţena bez ohledu na věk 23 22,3 Kaţdá ţena pojištěna u ZP, bez příznaků on. prsů, nad 45 let 70 68,0 Kaţdá ţena pojištěna u ZP, s příznaky on. prsů, nad 45 let 10 9,7 Celkem ,0 Víte, kdo má nárok na preventivní mamogragické vyšetření hrazené ZP Každá žena bez ohledu na věk Každá žena pojištěna u zdravotní pojišťovny, bez příznaků, nad 45 let Každá žena pojištěna u zdravotní pojišťovny, s příznaky, nad 45 let Graf 12 Kdo má nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené ZP

38 Otázka dvanáct zjišťuje, zda respondentky znají podmínky pro nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené ze ZP. Na tuto otázku jich správně odpovědělo sedmdesát (68,0 %).

39 Otázka č. 13 Víte, jak se provádí mamografické vyšetření? o Ano o Ne Tab. 13 Znalost provedení mamografického vyšetření Odpověď Počet % Ano 97 94,2 Ne 6 5,8 Celkem ,0 120 Víte, jak se provádí mamografické vyštření Ano Ne Graf 13 Znalost provedení mamografického vyšetření Otázka číslo třináct zjišťuje, jestli respondentky ví, jak se provádí mamografické vyšetření. Devadesát sedm (94,2 %) odpovědělo na tuto otázku kladně a šest (5,8 %) záporně.

40 Otázka č. 14 Navštěvujete mamografickou poradnu? o Ano o Ne Tab. 14 Navštěvujete mamografickou poradnu Odpověď Počet % Ano 64 62,1 Ne 39 37,9 Celkem ,0 70 Navštěvujete mamografickou poradnu Ano Ne Graf 14 Navštěvujete mamografickou poradnu Na otázku číslo čtrnáct, která zjišťuje, zda navštěvují mamografickou poradnu, odpovědělo šedesát čtyři (62,1 %) kladně. Třicet devět (37,9 %) respondentek odpovědělo, ţe mamografickou poradnu nenavštěvují.

41 Otázka č. 15 Od koho jste se dozvěděla informace o moţnosti preventivního vyšetření prsů? o Od obvodního lékaře o Od jiného lékaře o Od kamarádky o Z medií o Jiné.. Tab. 15 První informace o moţnosti preventivního vyšetření prsů. Odpověď Počet Procenta Od obvodního lékaře 29 28,2 Od jiného lékaře 57 55,3 Od kamarádky 9 8,7 Z medií 8 7,8 Jiné 0 0,0 Celkem ,0 Od koho jste se dozvěděla informace o moţnosti preventivního vyšetření prsů Od obvodního lékaře Od jiného lékaře Ok kamarádky Z medií Jiné Graf 15 První informace o moţnosti preventivního vyšetření prsů. Otázka patnáct zjišťuje, od koho se respondentky dozvěděly informace o moţnosti preventivního vyšetření prsů. Nejvíce odpovědělo, ţe od jiného lékaře a to padesát sedm (55,3 %). Dvacet devět (28,2 %) odpovědělo, ţe se o této moţnosti dozvědělo od obvodního lékaře. Devět (8,7 %) uvedlo odpověď od kamarádky a osm (7,8 %) z medií.

42 Otázka č. 16 Myslíte si, ţe znáte příznaky nádorového onemocnění prsu? o Ano o Ne Tab. 16 Znalost příznaků nádorového onemocnění prsu Odpověď Počet % Ano 72 69,9 Ne 31 30,1 Celkem ,0 Myslíte si, ţe znáte příznaky nádorového onemocnění prsu Ano Ne Graf 16 Znalost příznaků nádorového onemocnění prsu Tato otázka zjišťuje, jestli si respondentky myslí, ţe znají příznaky nádorového onemocnění prsu. Na tuto otázku odpovědělo sedmdesát dva (69,9 %) kladně a třicet jedna (31,1 %) záporně.

43 Otázka č. 17 Pokud ano, jaké. Tab. 17 Nejčastější příznaky nádorového onemocnění prsu Odpověď Počet % Změna ve tvaru 12 27,9 Bulka Sekrece 9 20,9 Únava 1 2,3 Bolest 2 4, Změna ve tvaru Nejčastější příznaky zhoubného nádoru prsu Bulka Sekrece Únava Bolest Graf 17 Nejčastější příznaky nádorového onemocnění prsu

44 Otázka číslo sedmnáct doplňuje předchozí otázku a zjišťuje se v ní, zda respondentky, které uvedly, ţe znají příznaky při zhoubném nádoru prsu, jsou schopny některé z nich uvést. Ze sedmdesáti dvou, které odpověděly kladně, jich na tuto otázku správně odpovědělo čtyřicet tři. V odpovědích se vyskytlo šest správných příznaků zhoubného nádoru. Nejčastější odpovědí byla bulka. Tento příznak se v odpovědích vyskytl u třiceti devíti (90,7 %) ţen. Jako další příznak respondentky uvedly změnu ve tvaru prsu. Tato odpověď se vyskytla ve dvanácti (27,9 %) případech. Devět (20,9 %) uvedlo jako příznak sekreci z bradavky. Nevýznamný počet respondentek uvedlo příznaky: únava, bolest.

45 Otázka č. 18 Dodrţujete zdravou ţivotosprávu? o Ano o Ne o Částečně Tab. 18 Dodrţování zdravé ţivotosprávy Odpověď Počet % Ano 21 20,4 Ne 10 9,7 Částečně 72 69,9 Celkem , Dodrţujete zdravou ţivotosprávu Ano Ne Částečně Graf 18 Dodrţování zdravé ţivotosprávy Otázka číslo osmnáct zjišťuje, zda respondentky dodrţují zdravou ţivotosprávu. Dvacet jedna (20,4 %) odpovědělo, ţe zdravou ţivotosprávu dodrţuje. Deset (9,7 %) přiznalo, ţe zdravou ţivotosprávu nedodrţuje. Nejvíce respondentek odpovědělo, ţe zdravou ţivotosprávu dodrţuje pouze částečně. Těch bylo sedmdesát dva (69,9 %).

46 Otázka č. 19 Co si představujete pod pojmem zdravý ţivotní styl? Tab. 19 Zdravý ţivotní styl Odpověď Počet % Dostatek pohybu 47 45,6 Zdravá strava 43 41,7 Dostatek spánku 13 12,6 Nestresovat se 11 10, Znalosti správné ţivotosprávy Dostatek pohybu Zdravá strava Dostatek spánku Nestresovat se Graf 19 Zdravý ţivotní styl Otázka číslo devatenáct se zabývá, zda respondentky znají pojem zdravý ţivotní styl a co si pod ním představují. Na tuto otázku odpovědělo pouze padesát dva respondentek, Největší význam přikládají dostatečnému pohybu a zdravé stravě. Dostatek pohybu uvedlo v odpovědi čtyřicet sedm (45,6 %) a zdravou stravu uvedlo čtyřicet tři (41,7 %) respondentek. Třináct (12,6 %) ţen uvedlo dostatek spánku a jedenáct (10,7 %) respondentek uvedlo vyhýbání se stresu.

47 Otázka č. 20 Pijete alkohol? o Ano o Ne o Občas Tab. 20 Alkohol Odpověď Počet % Ano 1 1,0 Ne 33 32,0 Občas 69 67,0 Celkem ,0 80 Pijete alkohol Ano Ne Občas Graf 20 Alkohol Otázka číslo dvacet zjišťuje, jestli respondentky pijí alkohol. Šedesát devět (67,0 %/) respondentek odpovědělo, ţe alkohol pijí občas. Třicet tři (32,0 %) odpovědělo, ţe alkohol nepíjí vůbec a jedna (1 %) ţena odpověděla, ţe pije alkohol.

48 Otázka č. 21 Kouříte tabákové výrobky? o Ano o Ne o Stop kuřák Tab. 21 Kouření tabákových výrobků Odpověď Počet % Ano 16 15,5 Ne 85 82,5 Stop kuřák 2 1,9 Celkem , Kouříte tabákové výrobky Ano Ne Stop kuřák Graf 21 Kouření tabákových výrobků Otázka dvacet jedna se zabývá, tím zda, respondentky kouří. Osmdesát pět (82,5 %) respondentek nekouří, šestnáct (15,5 %) kouří a dvě (1,9 %) respondentky odpověděly, ţe kouřily v minulosti.

49 Otázka č. 22 Sportujete? o Ano, pravidelně o Ne o Občas Tab. 22 Sport Odpověď Počet % Ano, pravidelně 18 17,5 Ne 21 20,4 Občas 64 62,1 Celkem ,0 70 Sportujete Ano, pravidelně Ne Občas Graf 22 Sport Otázka dvacet dva zjišťuje, zda respondentky sportují. Šedesát čtyři (62,1 %) odpovědělo, ţe sportují občas. Dvacet jedna (20,4 %) uvádí, ţe nesportuje a osmnáct (17,5 %) respondentek odpovědělo, ţe sportuje pravidelně.

50 Otázka č. 23 Myslíte si, ţe jste dostatečně informovaná o rizikových faktorech, které napomáhají vzniku nádorové onemocnění prsu? o Ano o Ne o Částečně Tab. 23 Informovanost ţen o rizikových faktorech Odpověď Počet % Ano 49 47,6 Ne 11 10,7 Částečně 43 41,7 Celkem , Myslíte si, ţe jste dostatečně informováni o rizikových faktorech, které napomáhají vzniku nádorové onemocnění prsu Ano Ne Částečně Graf 23 Informovanost ţen o rizikových faktorech Otázka dvacet tři zjišťuje informovanost respondentek o rizikových faktorech napomáhajících vzniku nádorové onemocnění prsu. Nejvíce ţen a to čtyřicet devět (47,6 %) odpovědělo na tuto otázku kladně. Záporně odpovědělo jedenáct (10,7 %). Čtyřicet tři (42,7 %) respondentek odpovědělo, ţe jsou o rizikových faktorech informování částečně.

51 Otázka č. 24 Uveďte nejdůleţitější rizikové faktory, které podporují vznik nádorové onemocnění prsu? Tab. 24 Nejčastější rizikové faktory Odpověď Počet % Kouření 16 15,5 Dědičnost 38 36,9 Špatný ţivotní styl 19 18,4 Stres 17 16, Nejdůleţitější rizokové faktory, které podporují vznik nádorové onemocnění prsu Kouření Dědičnost Špatný životní styl Stres Graf 24 Nejčastější rizikové faktory Otázka dvacet čtyři zjišťuje znalost nejdůleţitějších rizikových faktorů, které podporují vznik nádorové onemocnění prsu. Na tuto otázku odpovědělo čtyřicet devět ţen. Největší váhu přikládají faktoru dědičnosti. Tuto odpověď zvolilo třicet osm (36,9 %) respondentek. Ostatní faktory jako kouření, špatný ţivotní styl a stres označila zhruba jedna třetina.

52 Otázka č 25. Víte co znamená samovyšetření prsu? o Ano o Ne Tab. 25 Znalost pojmu samovyšetření prsu Odpověď Počet % Ano 99 96,1 Ne 4 3,9 Celkem ,0 120 Víte co znamená samovyšetření prsu Ano Ne Graf 25 Znalost pojmu samovyšetření prsu Otázka dvacet pět zjišťuje, kolik respondentek ví, co znamená samovyšetření prsu. Devadesát devět (96,1 %) odpovědělo, ţe ví. Záporně odpověděly čtyři (3,9 %) respondentky.

53 Otázka č. 26 Provádíte si samovyšetření prsu? o Ano pravidelně, kaţdý měsíc nepravidelně o Ne Tab. 26 Provádění samovyšetřování Odpověď Počet % Ano, pravidelně 20 19,4 Ano, nepravidelně 67 65,0 Ne 16 15,5 Celkem , Provádíte si samovyšetření prsu Ano, pravidelně Ano, nepravidelně Ne Graf 26 Provádění samovyšetřování Otázka dvacet šest se zabývá tím, jestli si respondentky provádějí samovyšetření prsů. Pravidelně si samovyšetření provádí dvacet (19,4 %) ţen, nepravidelně šedesát sedm (65,0 %). Samovyšetření prsu si neprovádí šestnáct (15,5 %) respondentek.

54 Otázka č. 27 Pokud si provádíte samovyšetření prsu, popište prosím stručně, jak postupovat Otázka dvacet sedm se zabývá tím, jestli ţeny vědí jak správně postupovat při samovyšetření prsu. Na tuto otázku odpovídaly ţeny, které kladně odpověděly na předchozí otázku. I kdyţ ţeny uvedly, ţe si vyšetřují prsy, ţádná z nich však samovyšetření prsů nepopsala správně.

55 Otázka č. 28 Kdy je nejvhodnější doba pro samovyšetření prsu? o Před menstruací o Po menstruaci o Kdykoliv Tab. 28 Nejvhodnější doba pro samovyšetření prsu Odpověď Počet % Před menstruací 12 11,7 Po menstruaci 39 37,9 Kdykoliv 52 50,5 Celkem ,0 60 Kdy je nejvhodnější doba pro samovyšetření prsu Před menstruací Po menstruaci Kdykoliv Graf 28 Nejvhodnější doba pro samovyšetření prsu Otázka dvacet osm zjišťuje, zda respondentky vědí, kdy je nejvhodnější doba pro samovyšetření prsu. Správnou odpověď, to je po menstruaci, uvedlo třicet devět (37,9 %) respondentek. Dvanáct (11,7 %) uvedlo jako odpověď před menstruaci. Nejčastější odpověď byla kdykoliv, tu zvolilo padesát dva (50,5 %) respondentek výsledek byl ovlivněn věkem dotazovaných.

56 Otázka č. 29 Informoval Vás váš lékař o moţnostech prevence nádorového onemocnění prsů? o Ano o Ne o Částečně Tab. 29 Informování lékařem o moţnostech prevence Odpověď Počet % Ano 32 31,1 Ne 48 46,6 Částečně 23 22,3 Celkem , Ano Ne Částečně Graf 29 Informování lékařem o moţnostech prevence Otázka číslo dvacet devět zjišťuje, jestli lékař informoval ţeny o moţnostech prevence nádorového onemocnění prsů. Třicet dva (31,1 %) odpovědělo, ţe ano. Čtyřicet osm (46,6 %) ţen na tuto otázku odpovědělo záporně a dvacet tří (22,3 %) respondentek odpovědělo, ţe je lékař informoval částečně.

57 Otázka č 30 Informoval Vás gynekolog o správném postupu při samovyšetřování prsů? o Ano, vše mi vysvětlil o Ne, vůbec se nezmínil o Okrajově se zmínil Tab. 30 Informace o samovyšetření od gynekologa Odpověď Počet % Ano, vše mi vysvětlil 48 46,6 Ne, vůbec se nezmínil 22 21,4 Okrajově se zmínil 33 32,0 Celkem ,0 60 Informoval Vás gynekolog o správném postupu při samovyšetření prsů Ano, vše mi vysvětlil Ne, vůbec se nezmínil Okrajově se zmínil Tabulka 30 Informace o samovyšetření od gynekologa Otázka číslo třicet zjišťuje, zda gynekolog informoval respondentky o správném postupu při samovyšetřování prsů. Čtyřicet osm (46,6 %) respondentek odpovědělo, ţe byly svým gynekologem podrobně seznámeny se správným postupem samovyšetření prsů. Dvacet dva (21,4 %) uvedlo, ţe se jim nedostalo ţádného doporučení. Zbylých třicet tři (32,0 %) respondentek uvedlo, ţe byly informovány jen okrajově.