Výživa u dětí. MUDr. Vladimír Volf Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV volf@fnkv.cz

Transkript

1 Výživa u dětí MUDr. Vladimír Volf Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV volf@fnkv.cz

2 Výživa:. přirozená. umělá. smíšená

3 Rozdíly mezi MM a KM bílkoviny 1,5 g /100 ml - převaha laktalbumin / kasein bílkoviny 3 g / 100 ml - převaha kasein / laktalbumin cukry 7 g/100 ml cukry 5 g / 100 ml tuky 3,5 g / 100 ml tuky 3,5 g / 100 ml méně solí více solí

4 Výhody mateřského mléka. bílkovina MM vyvolává méně alergických reakcí. nezatěžuje enzymy GIT a ledviny. obsahuje protilátky IgA - chrání sliznici GIT před infekcí a alergiemi. obsahuje složky nespecifické imunity - lysosym, laktoferin. ve střevní floře převažuje Lactobacilus bifidus - ochrana před průjmy

5 Výhody mateřského mléka. silné citové pouto mezi matkou a dítětem. nižší obsah bílkovin a solí - nižší osmotická zátěž pro ledviny. kvalitativní změny v obsahu tuků ( více nenasycených mastných kyselin )

6 Význam kojení. v současné době kojí v ČR při propuštění z porodnice 95-97% matek. dokonalá edukace PLDD a dětských sester. výživa kojící matky energeticky bohatá. dostatečný přívod tekutin ( 3-4 l ). rooming in. časté přikládání

7 Fyziologie laktace. příprava laktace po celou dobu těhotenství. souhra hormonů prolaktin ( tvorba mléka ) a oxytocin (kontrakce myoepiteliálních buněk ). sáním dítěte stimulována nervová zakončení na bradavce - zvýšená produkce hormonů.časné přiložení novorozence k prsu. možnost sát dle potřeby dítěte. správná technika kojení

8 Správná technika kojení. dítě musí být klidné. široce rozevřená ústa, nevkládáme pouze bradavku. technika sání je jiná než ze savičky. správná poloha dítěte. matka musí správně držet prs, kterým mírně pohybuje v kruhu

9 Chyby při kojení. dítě žmoulá pouze bradavku. jazyk dítěte není pod bradavkou. rty a dásně stlačují pouze bradavku, nikoli dvorec

10 Doba kojení. maximálně 15 minut. převážnou část mléka vypije za 5 minut. střídat prsy. delší doba kojení - dítě si navykne na prs jako na dudlík

11 Syndrom nedostatku MM Domnělý Skutečný objektivní Primární Sekundární Časný v prvním měsíci Pozdní měsíc

12 Primární syndrom nedostatku MM Anatomické hypoplazie žlázy Fyziologické nemoc matky tyreopatie, retence placenty, operace prsu Léky progesteron ( snižuje citlivost prolaktinu ), fertilizační léky, iradiace, rostliny ( šalvěj, máta )

13 Sekundární syndrom nedostatku MM Je mnohem častější Je výsledkem nesprávného řešení problémů Predikci úspěšného kojení provést v průběhu prvního týdne života Identifikovat rizikové děti včas

14 Význam specifických kriterií při hodnocení dostatku MM Sledování váhových přírůstků dítěte Hodnocení dítěte dle percentilových grafů Chování dítěte frekvence kojení Technika kojení Kvalita a počet stolic Močení frekvence a množství moči Hodnocení celkového zdravotního stavu

15 Neobjektivní metody hodnocení příjmu mléka při kojení Kontrolní kojení Množství odstříkaného mléka Množství vypitého dokrmu po nakojení Pocit plnosti prsů

16 Stolice kojeného dítěte Změna barvy do 4. dne Varovná známka stolice není do 24 hodin ( do 1 měsíce věku ) Kojené dítě nemá zácpu Barva stolice Mnoho vodnatých, zelených stoliček málo tučného mléka Od 5. týdne věku nemusí být stolice denně

17 Váhový přírůstek kojeného dítěte Změna Obava matek, že neodpovídá průměru, zde chyby i u zdravotníků Vyrovnání váhového úbytku do 14 dnů Růstové grafy používat s rozumem Dítě neroste rovnoměrně, od 3. měsíce přírůstek klesá

18 Váha je objektivní za dodržení standardních podmínek Dítě je stejně oblečené Před jídlem I oteklé dítě přibývá váha samotná nic neřeší Váha je jen jedním ukazatelem zdraví dítěte Dítě musí být spokojené a nepřetržitě se vyvíjet

19 Močení kojeného dítěte Počet pomočených plen je nejméně spolehlivý údaj Pleny u dítěte staršího 6 dnů musí být nasáklé, těžké Urátová skvrna vypadá jako koncentrovaná moč

20 Chování kojeného dítěte Dítě pije často a nepravidelně, trvá mýtus fixních intervalů Dítě zůstává dlouho u prsu, ale celou dobu nepije efektivně Nenutritivní sání je součástí kojení, ale nesmí převažovat Neklidné dítě při kojení málo nebo moc mléka

21 Pocit plnosti prsou Zpočátku nelze poznat prsa jsou nalitá, bolestivá spontánně ( hyperemie ) Samovolně odtékající mléko neznamená nadbytek Reflex let-down matka obvykle pozná Dostatečné kojení počet reflexů v průběhu kojení a délka efektivního sání

22 Postup pro překonání nedostatku MM Upravit chyby v technice kojení Časté kojení dle požadavků dítěte Použít techniku komprese Nabízet oba prsy, střídavé kojení Odstříkávat po nakojení stimulovat tvorbu Nedávat dítěti jiné tekutiny Věnovat se dítěti, stravě, zvýšenému příjmu tekutin u matky

23 Rizikové faktory syndromu nedostatku MM - matka Bolestivé nalití prsů Poškození bradavek Separace matky a dítěte v porodnici i doma Léčba matky HAK, diuretika, hypotenziva, kouření Těhotenství matky inhibice na prolaktin Infekce prsní žlázy Závažné kalorické deficity u matky

24 Rizikové faktory syndromu nedostatku MM - dítě Malé dítě NNPH Ikterus, nekonjugovaná hyperbilirubinemie Dvojčata Neurologické abnormity Anomálie obličeje a úst dítěte Jiné příčiny metabolické vady, hypoglykémie

25 Rizikové faktory syndromu nedostatku MM - rodiče Nadměrně vysoká motivace pro kojení Neschopnost poznat neprospívající dítě Odmítání dokrmování dítěte umělou výživou obava ze zmatení dudlíkem

26 Rizikové faktory syndromu nedostatku MM - zdravotníci Nedostatečné sledování dítěte Podcenění známek nedostatku MM Neznalost a nepoužívání známek dostatku MM Opožděná suplementace Nevhodně volený typ a množství suplementace

27 Návod pro zvýšení produkce MM Vlhké teplo na prsa 3-5 min před kojením Technika komprese v průběhu kojení Jemná stimulace bradavky a dvorce Časté kojení podle chování dítěte Užití relaxačních technik při kojení ( hudba, klid ) odstříkávání

28 Alternativní způsoby dokrmování ( sonda ) Laktagoga domperidon ( motilium ) Posilování sebevědomí a podpora matky okolím Přesný monitoring kojení Interval 4-6 od zahájení těchto kroků ke zlepšení situace

29 Kontraindikace kojení ze strany matky. vpáčené nebo nevytvořené bradavky. tbc, HIV, epilepsie, onemocnění ledvin. laktační psychóza. virové infekce - varicella (před a po porodu)- nevytvořily se protilátky. HSV 2, gonorhoea. hepatitida B

30 Léky kontraindikované. přecházejí do mléka v množství nebezpečném pro novorozence - cytostatika radiofarmaka tyreostatika

31 Léky relativně kontraindikované. jejich účinek na dítě je možný při delším podávání a vyšším dávkování - sulfonamidy hormony chloramfenikol

32 Léky zcela bezpečné. léky zcela bezpečné v obvyklých dávkách - je jich většina a patří k nejpoužívanějším - vitamíny, paracetamol, ibuprofen, inzulin, bronchodilatancia

33 Alkohol. pravidelný abusus ve větším množství - neprospívání. mírný příjem - snižuje laktaci a péče o dítě. občasné požití rozumného množství - nepoškozuje novorozence

34 Kofein. mírné pití kávy a nápojů s kofeinem dítěti nevadí Nikotin. snižuje tvorbu a uvolňování mléka, příčina neprospívání. množství do 5 cigaret není vyloženě škodlivé

35 Kontraindikace ze strany dítěte. absence sacího reflexu ( nedonošenci, perinatální poškození CNS ). rozštěpy v oblasti dutiny ústní. atrezie choan. galaktosemie. fenylketonurie

36 Umělá výživa. mléka počáteční. mléka pokračující. mléka dietní - hydrolyzáty. elementární mléka. sojové mléko?. kozí mléko?

37 Schéma výživy kojeného dítěte. do 6 měsíců kojit. masozeleninový a ovocnomléčný příkrm od 7. měsíce. lepek od 7. měsíce. dodávka vitaminu D, ne v kombinaci s vitaminem A. dodávka jódu, vitamin K, fluor

38 Schéma výživy uměle živeného dítěte. do konce měsíce počáteční mléka. masozeleninový příkrm od 5. měsíce. ovocnomléčný příkrm od 6. měsíce. lepek od 7. měsíce. vitaminy, jód, fluor stejně jako u kojených dětí

39 Kontrolní parametry:. váhové přírůstky. kontrolní kojení. charakter stolice u kojeného a uměle živeného dítěte.častá zelená stolice a plochá váhová křivka - hladová stolice - nadměrné množství laktózy z tzv. předního mléka

40 Správná technika umělé výživy. dodržení záruční lhůty. hygienické návyky. neskladovat mléko v lednici. k přípravě kojenecká voda. savička s malým otvorem. kašovitá jídla podávat lžičkou. v 1 roce pít z hrnečku

41 Chyby ve výživě starších dětí. jednostrannost stravy. příliš mnoho sladkostí, smažených jídel. nedostatek mléka, ovoce a zeleniny. nedostatek stopových prvků ( Ca, Fe, Zn ). alternativní výživa. zubní kazivost. poruchy příjmu potravy. špatné hygienické a stravovací návyky

42 Alternativní výživa. stoupá popularita vegetariánských diet. přínos - nízkonasycené tuky a vysoký obsah vlákniny. spekulace o její adekvátnosti u dětí. u dětí opoždění růstu, anemie. nedostatek vitaminu D, B 12, Fe, Ca, Zn. samostatnou skupinou - vegáni - nekonzumují žádné potraviny živočišného původu