Vliv tepelného stresu na produkci mléka a chování dojnic českého strakatého skotu

Transkript

1 Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Doktorská disertační práce Vliv tepelného stresu na produkci mléka a chování dojnic českého strakatého skotu Doktorand: Ing. Miljan Erbez Školitel: Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Brno

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Vliv tepelného stresu na produkci mléka, chování dojnic českého strakatého plemene skotu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne.. Podpis doktoranda 2

3 Poděkování Za cenné rady, připomínky a trpělivost při zpracování této disertační práce bych chtěl poděkovat mnohým, ale především prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc., dále mým kolegům a kamarádům, Ing. Danielu Faltovi Ph.D., Ing. Lucii Walterové Ph.D., Ing. Lence Šarovské, Ing. Petře Zejdové, Ing. Ireně Komzákové, a prof. Knut Egil Bøe z Norské univerzity přírodních věd atd. Nemohu také zapomenout na mé rodiče Žarka a Vilmu a bratry Slavišu a Sinišu. Disertační práce byla zpracována také díky Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které mi umožnilo přiměřený život a pobyt zde v České republice. Práce rovněž vznikla s podporou Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a dále s podporou Interní grantové agentury Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně č.tp 2/

4 ANNOTATION The dissertation The influence of heat stress on milk production and behavior of dairy cows of Czech Fleckvieh Breed assessed and estimated correlations between housing, weather conditions and active influence on behavior and production of Czech Fleckvieh dairy cows. EXPERIMENT I. The relationships between temperature and humidity outside and inside of permanently open sided cow s barn The aim of this research was to estimate relations between temperature and humidity outside and inside of a permanently open sided barn for cows. The barn had open sides and during summer the main doors were mostly open. The cows in the research barn were of Czech Fleckvieh breed. The values of temperature-humidity index (THI) were calculated using the equation proposed by HAHN (1999). Mean daily outside and inside temperatures corresponded with each other, with outside temperatures always being lower than inside temperatures. The lowest difference was found in the third month, and it was on T1 and it was only 0.01 C. The T1 had 11 out of 12 lowest differences with T0, which could be explained by position of T1, which is placed in line with a side gap. The difference between the inside and outside temperature was lowest in March (0.01 C) and highest in October (3.48 C). Mean values of humidity outside and inside also corresponded; however, they were sometimes higher outside and sometimes inside the barn. EXPERIMENT II. Milk production throughout the year in Czech Fleckviech Cattle and its relations to climatic parameters Daily milk yield in Czech Fleckvieh Cattle was followed in period from February 1, 2009 to January 31, For the aim of this experiment, dairy cows were divided in three groups by age. First group were consisted of cows on II lactation, second the cows on III lactation and fourth the cows on IV+ higher lactations (up to VII). The highest production in all groups was recorded in period April May June. With summer, came to remarkable decrease in daily milk yield in all groups of cows. The highest drop in daily milk yield in all groups was with increasing of daily bulk temperatures to 20 C and of THI. Compared to daily milk yield at June 1, the highest drop in all groups was at September 1, when cows from first group produced for 31% less milk, second group 16% and cows in third group for 20% less milk, then in June. The cows in second group (cows on III 4

5 lactation) balanced best with climatic conditions, throughout the year. This group also first back to daily milk yield they had before summer. Critical months for milk production of dairy cows in South-Moravian region are July, August and September. Low drop in daily milk yield was also found in winter period, but this effect cannot be directly related to temperatures, but before all to reproduction season. EXPERIMENT III. Behavior and feeding For the aim of experiment III, we conducted to studies to examine cow s behavior and feeding in different circumstances. In one study we pay attention to night feeding and its intensity and in another to feeding hierarchy in herd, beneath changed herd behavior. Study1. Effect of self-willed crowding period on stall position and performance in Czech Fleckvieh Cattle In this research 18 cows were divided in two groups, base to the previous five observations of stall position (1 observation/2 days). Our hypothesis was that the cows noticed more frequently standing in feeding fence (FF) are higher ranking cows then those noticed standing more frequently in dunging passage (DP). With green color we marked 9 cows standing in feeding fence and named them GREEN group, and 9 cows standing in dunging passage with blue color and named them BLUE group (Pictures 1 and 2). In this research was found that GREEN of cows spends more time in FF part, totally 57.5% regarding to In BLUE group was not found so significant difference in attendance in FF or DP part, but attendance in DP part was slightly higher, or 54.2 to 45.8 GREEN group of cows had stronger tendency to stand in feed fence part. Study 2. Monitoring and assessment of night feeding behavior of dairy cows in summer and autumn period The objective of this research was to compare feeding night behavior of Czech Pied cattle dairy cows in two different year season. Group was completely monitored with two outdoor network cameras VIVOTEK technology (IP7330 and PZ6122). Our assessment hypothesis was that captured cows standing in feeding area with the head on feeding channel in monitored hours was actively feeding. Statistically the highest difference was found in number of feeding cows in 04:00 a.m. on behalf of autumn period (2,08 cows) or 181% higher, where we found p<0,057. Between other assessed periods we didn t find any higher 5

6 difference. In average, the percentage of feeding cows during assessed night hours was higher in autumn period, than the summer. EXPERIMENT IV. Dairy cows crowding during summer period Study 1. Crowding of dairy cows during the day, its characteristics and possible cause The background for this study was information from dairy farmers in Czech Republic that their cows were crowding in one section in the cubicle barn. The aim of this study was to investigate crowding behavior in dairy cows in cubicle housing systems during summer. In order to determine the spatial distribution of cows, section was divided into three equally sized sectors (sectors A, B and C). Two video cameras (IP7330 and PZ6122, Vivotek Technology ) located in the ceiling over section provided video images at 15 minutes intervals from h to h (morning period ) and from h to h(afternoon period) one day every week (Thursday) from July 2 (week 27) to October 15 (week 42). During the whole study, cows were distributed quite evenly between the sectors in the morning period. However, in week 29, the proportion of cows present in sector A in the evening started to increase, reached a peak in week 32 (80 % of the cows) and did not return to a normal level before week 42. Four days of insecticides treatment reduced the crowding in sector A, but far from reaching an equal distribution of cows between the sectors. We conclude that crowding occur in cubicle housing systems for dairy cows during summer, that this crowding increase the heat load and the main reason for the crowding is to reduce the irritation from insects. The crowding increases the heat load, reduces lying time and may thus impair milk yield. Study 2. Crowding of cows in cubicle housing systems, duration and influence on milk production In this study we focused to determined duration of phenomena, characteristics and its influence on milk production. To identify, did the crowding phenomena was expressed during the day, we estimated situation in research batch at 14:00 every day since July 2, to October 15, We estimated 106 days, or 245 snapshots. For the aim of this research we developed scale, to estimate intensity of crowding. Scale was from 0 to 4, but also with Chi square test, we tested cow s presence in sectors A, B and C. We found that crowding started at July 11, and it last until October 8, with short cut outing between. It was found 55 days when cows used less than 54% of available space, or on scale points 3 and 4. Chi 6

7 square test showed, that were 76.7 days when expected number of cows in sectors, was different than that was expected. THI and temperature were not in positive correlation to crowding. It also showed, that daily milk yield was significantly lower in period, when cows were crowded, than when not. Key words: Czech Fleckvieh Cattle, housing, open sided barn, climatic parameters, milk yield, behavior, crowding, summer period. 7

8 OBSAH 1. ÚVOD 11 LITERÁRNÍ PŘEHLED I ČÁST 12 Životní prostředí a pohoda zvířat 12 Ustájení skotu a welfare 14 Nemoci související s ustájení 15 Sociální status a chování skotu 16 Člověk a skot 17 KLIMATICKÉ PODMINKY A JEJÍ VZTAH KE SKOTU 18 Vlivy působící na teplotu těla 18 Termoneutrální zóna a kritické teploty 18 Spodní kritická teplota 19 Horní kritická teplota 19 Tepelní stres a jeho vliv na skot 20 Snížení teploty těla a redukce efektu tepelného stresu 23 Produkce tělesného tepla u skotu 25 Výměna tepla zvířete s okolí 25 Metabolismus krávy v podmínkách tepelného stresu 27 Metabolismus vody 27 Výživa a tepelní stres 27 CHOVÁNÍ KRAV 30 Etologie, pohoda a chování zvířat 30 Pohoda, klimatické podmínky a chování zvířat 31 Klimatické a fysiologické aspekty pohody zvířat 33 8

9 Měřicí přístroje a metodika měření 34 Monitoring sledovaní chování krav 36 Co se vše sleduje a hodnoty? 36 Volné boxové ustájení a chování dojnic 38 ARTROPODNÍ EKTOPARAZITY U SKOTU 40 Ekonomický aspekt 41 Kontrola ektoparazitů 42 CÍL PRÁCE 44 MATERIÁL A METODIKA 45 Zvířata a ustájení 45 Teplota a vlhkost 46 Kata teplota 47 Monitoring a pozorovací perioda 49 Hypotézy 50 STATISTICKÁ ANALÝZE 51 VÝSLEDKY A DISKUSE 52 Experiment 1 Vztahy mezi teplotou a vlhkosti vně a uvnitř stáje pro dojnice s trvale otevřenými dveří 52 Výsledky a diskuse rozdíly mezi čidly 53 Výsledky a diskuse korelace mezi čidly 57 Experiment 2 Produkce mléka v dojnicích českého strakatého skotu v průběhu roku a její vztah ke klimatickým podmínkám 58 Experiment 3 Chování krav a příjem krmiva 63 Sledování 1 63 Výsledky a diskuse 65 9

10 Sledování 2 68 Výsledky a diskuse 69 Experiment 4 Shromaždování krav během letního období 72 Sledování 1 72 Výsledky 74 Diskuse 78 Sledování 2 80 Výsledky a diskuse využitý prostoru ve stáje a stupnice 81 Výsledky a diskuse Četnost krav v jednotlivých sektorech 83 ZAVĚR 85 Závěr vztahy mezi teplotou a vlhkosti vně a uvnitř stáje s trvale otevřenými stěnami 85 Závěr produkce mléka v dojnicích českého strakatého skotu v průběhu roku a vztah ke klimatickým podmínkám 85 Závěr chování a výživa krav 86 Závěr shromaždování krav během letního období 87 LITERATURA 90 10

11 1 ÚVOD Člověk vládne nad zvířaty, ať se nám to líbí nebo ne. Péče o ně spočívá v tom, že jakékoli zkoumání životní pohody zvířat musí vycházet z předpokladu, že kvalita života většiny ostatních tvorů nadaných vědomím, s nímž sdílíme tuto planetu, je z velké části řízena tím, jak a kde je necháme žít a co jim dovolíme dělat (Webster, 2005). I když zvířata prošla v průběhu domestikace řadou velmi významných až zásadních změn (užitkovost, exteriér) jejich nároky na prostředí zůstaly víceméně nezměněny po celou historii jejich fylogenese. Systém faktorů vnějšího prostředí, které působí na chovaná zvířata je nesmírně komplikovaný a pro člověka praktický nedefinovatelný. Čím více totiž chovatel vyloučil domestikovaná zvířata z jejich přirozených životních podmínek, tím větší zodpovědnost musí přijmout za to, že jím vytvořené podmínky jsou adekvátní jejich potřebám (Chládek, 2004). Během šedesátých a sedmdesátých lét minulého století, dochází k intenzifikaci chovu hospodářských zvířat, směřující k většímu zisku a taková výroba dostává pojmenování velkovýroba. Styl plánování takových zemědělských podniků předpokládá nízké náklady na objekty a minimum práce člověka. Telata jsou chovaná v boxech, slepice v klecích, vykrmovaní býci na betonových podlahách atd. Od 80. let zootechnici a veterináři začínají varovat, že se hospodářským zvířatům musí dostávat větší péče, především co se týče komfortu ustájení a jejích chování, v angličtině se na to používá výraz animal welfare pohoda zvířat. Dnes se výzkum v tomto oboru snaží splnit často rozdílné požadavky organizací pro ochranu zvířat, zdravotních podmínek, také profitu farmářů a podmínek práce na farmách. Jarrige a Bérnarger (1992) konstatují, že moderní chov skotu musí bojovat o zdroje pro výrobu, především energii, vodu, půdu, finance a pracovní sílu. To předpokládá další rozvoj tohoto systému a zlepšování jeho výkonnosti. Avšak nic není dokonalé. Vše se musí stále přizpůsobovat jak procesu výroby a požadavkům trhu, tak chovaným zvířatům a podmínkám okolí. 11

12 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Životní prostředí a pohoda zvířat Životní pohoda zvířat je definována jako stav, v němž se zvíře snaží vyrovnat se svým životním prostředím. Životní prostředí předkládá podněty a zvíře na ně reaguje. Cílem reakce je v ideálním případě podnět odstranit. Když to není možně, zvíře se snaží podnětu přizpůsobit procesem adaptace. Schopnost zvířete vyrovnat se s podnětem se měří úspěšností jeho reakce při odstranění nebo adaptací na podnět. Jestliže nemá žádné problémy tyto situace zvládat, jeho životní pohoda je uspokojivá; jestliže má, životní pohoda je ohrožena; když situaci nezvládne, životní pohoda je špatná. V určitém bodě na spojnici mezi ohroženou a špatnou životní pohodou začíná zvíře trpět (Webster, 2005). Životní prostředí je určitě jeden z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje výrobu mléka, zejména v systémech ve kterých krávy během celého roku žijí ve stájích a krmí se konzervovanými krmivy. Podle Lee - ho (1965), jsou 3 skupiny činitelů, které spolu určují výkonnost všech zvířat: a) Činitele prostředí: teplota (T), relativní vlhkost (RH), pohyby vzduchu (ovzduší), radiace a množství srážek. b) Vlastnosti zvířat: druh, plemeno, věk, pohlaví, metabolismus, srst, schopnost aklimatizace, výživa, hydratace, zdravotní stav a přizpůsobivost zvířete. c) Produkční charakteristiky: výroba, růst a vývoj, reprodukce, fyziologická stabilita a patologičtí činitelé. Kvalita stájového ovzduší patří spolu s výživou, způsobem ustájení a kvalitou ošetřování mezi hlavní činitele, které působí na organismus zvířat a ovlivňuje jejích pohodu a produkci a tím i rentabilitu chovu (Matějka, 1995). Volné ustájení zvířat je v nynější době preferované kvůli snížení nákladů na pracovní sílu, snižování nákladů na výrobu, a také proto, že se zlepšují životní podmínky, ve kterých zvířata žijí, což jim umožňuje skoro přirozené chování. Aby se snížily investiční 12

13 výdaje v nových a rekonstruovaných stájích se systémem volného ustájení, budují se stáje tak, že jsou otevřené zejména z bočních stran. Takové ustájení má za následek, že jsou krávy nechráněny od řady klimatických faktorů, které jsou občas extrémní. Nabízí se otázka, jestli jsou krávy schopny se takovýmto podmínkám ustájení přizpůsobit (Zahner et al. 2004). Vzhledem k významu skotu ve všech vyspělých zemích je výrazná snaha po zachování počtu chovaných krav na co nejvyšší úrovni. Přesto je v celosvětovém trendu charakteristické postupné snižování početních stavů skotu, což souvisí jak se zvyšováním jeho výkonnosti, tak i s částečnou změnou ve spotřebě potravin živočišného původu. Pokles stavu krav je dán zejména nárůstem průměrné produkce mléka na jednu chovanou krávu (Bouška a kol., 2006). Zvýšená produkce tepla u vysokoprodukčních dojnic může krávě pomoci vydržet nízké teploty, ale naopak může zvýšit problémy během teplejších období (West, 1994). Také krávy chované na komerčních farmách se odlišují ve schopnosti adaptace na klimatické podmínky, od těch krav, které se používají v experimentech ve speciálních komorách (Zahner et al. 2004). Důležitým prvkem, který zpravidla nejvíce ovlivňuje stájové mikroklima, je teplota vzduchu (Bílek, 2002). Kic et al. (1995) konstatují, že teplota stájového vzduchu je základním faktorem tepelného stavu prostředí, který je výsledkem tepelné bilance stájového prostoru. Kvalitu stájového prostředí značně ovlivňuje i vlhkost vzduchu, nejčastěji je udávána jako relativní vlhkost vzduchu, která charakterizuje stupeň nasycení vzduchu vodní parou. Respektování pohody zvířat a etických hledisek při jejich chovu, stále více ovlivňuje chování spotřebitele a jeho rozhodování o akceptování produkce. Stále zřetelněji zaznívají požadavky trhu na zdravé potraviny, které mohou produkovat pouze zdravá zvířata. Se zvyšující se schopností zvířat poskytovat vysokou užitkovost, se zvyšují jejich nároky na prostředí. Všechny tyto aspekty se stále více prosazují také v chovu dojnic. Vedle těchto požadavků spotřebitele jsou to také chovatelé, kteří formulují své představy o tom, jak má vypadat ideální dojnice, kterou chtějí mít ve svých stájích. Jestliže v uplynulých desetiletích jejich představám vyhovovaly dojnice s vynikající produkcí, pak v dnešní době dochází k odklonu od požadavků na extremní užitkovost. Současným 13

14 představám odpovídají krávy s velmi dobrou produkcí, které jsou dlouhověké, plodné a zdravé. Tedy krávy, které nevyžadují žádnou zvláštní péči a přinášejí svým chovatelům odpovídající ekonomický efekt (Motyčka, 2006) Ustájení skotu a welfare Trend zvyšujícího se počtu krav ve stáji, podmínil jejích architektonický vzhled, tj. stavbu. Otázka kvality ustájení krav se stává důležitější každým dnem, především v několika posledních letech, kdy následky globálního oteplování, růst cen pohonných hmot a elektřiny silněji ovlivňují celkové zemědělství. V nekvalitně vybudovaných stájích, se zvyšují potřeby doplňování stájového vybavení různými zařízeními, které mají za účel zlepšit pohodu zvířat ve stáji, jako jsou: ventilátory, systémy ochlazování vodou, což zase zvyšuje náklady provozu (elektřina a práce) (Erbez, 2008). Na chovaná zvířata působí nesmírně komplikovaný systém faktorů vnějšího prostředí. Tím, že člověk vyloučil zvířata z jejich přirozeného prostředí, musí na sebe přijmout i odpovědnost za to, že se octnou v podmínkách neadekvátních jejich přirozeným nárokům a požadavkům a ty se velmi často a podstatně liší od nároků a potřeb člověka. Chovatel proto musí eliminovat velkou část těch faktorů, které při jejich extremních hodnotách, nebo v určitých kombinacích, nutí organismus zvířat vybudit obranné mechanismy a tím omezit potenciální užitkovost (Bouška a kolektiv, 2006). Historicky je cílem chovu zvířat držet je tak, aby neutekla a aby byla zdravá a živá (Jensen, 2002). Podle Webstera (1987) musí ustájení hospodářských zvířat splnit několik funkcí a to: Svobodu od hladu a špatného krmiva. Podle toho, zvířata nesmějí být hladová, krmivo musí byt zdravotně nezávadné a chutné, tj. že konzumování krmiva není důsledkem hladu, ale normálních fyziologických funkcí. Rovněž zvířata musejí mít stálý přístup k pitné vodě. 14

15 Svobodu od klimatického a fyzického utrpení. Objekty v kterých se zvířata chovají je musí ochránit od špatných podmínek prostředí a především od výrazně nízkých a vysokých teplot. Objekty na farmě musejí určovat komfort chovaným zvířatům s dostatkem místa pro krmení a odpočinek. Svobodu co nejpřirozenějšího chování. Zvířata musí normálně vyjádřit své přirozené chování. Svobodu od nemoci a úrazu. Hygiena ve stájích se musí pravidelně udržovat. Možnosti rozšiřování nemocí a infekcí je potřeba eliminovat anebo snížit na minimum. Ve stáji nesmějí být ostrá místa (předměty), díry v podlaze a kluzké schody tj. místa na kterých se mohou krávy zranit. Svobodu od strachu. Ke zvířatům se nikdo nesmí chovat takovým způsobem, který by vyvoloval trvalý stres. Tento faktor je velmi důležitý, pokud se týká reprodukce, výživy a užitkovosti. Strach u jednotlivých zvířat může být způsoben také jinými zvířaty ve stádě. V takových případech je nejlépe takové kusy vyloučit ze stáda, protože jejich chování způsobuje snižování příjmů, bez ohledu na výši produkce jakou tato zvířata mají. Sociální struktura stáda ustájených zvířat má velký vliv na welfare a chování skotu, protože zvířata mají více kontaktů mezi sebou, než tomu bylo v přírodě. Dalším velkým vlivem je predispozice vůči některým nemocem, např. kulhání (Philips, 2001). Nicméně, skot se může přizpůsobit různým typů ustájení, např. toleruje individuální ustájení, nebo ustájení v malých či velkých skupinách. Ustájení občas způsobuje omezení v pohybu zvířat což ve skutečnosti není znakem dobré pohody zvířat, ale naopak je benefitem pro chovatele (Phillips, 2002a). Nejčastěji ustájení skotu v České republice je volné (kombiboxové a boxové) a vazné ustájení Nemoci související s ustájení Kvůli malému životnímu prostoru, jsou ustájená zvířata více vnímavá k přenosu a rozšiřovaní různých nakažlivých nemoci. Také samo ustájení může být důležitým faktorem 15

16 výskytu nemoci, jako jsou například kulhání a mastitidy. Nemoci jsou jeden z hlavních ukazatelů pohody zvířat (Blowey, 1994). Mastitidy. Změny, které nastaly ve volném ustájení, v kombinaci s ustájením krav ve velkých skupinách, pomohly k jednoznačně většímu výskytu mastitid. Především těch, které byly způsobeny bakteriemi pocházejícími z životního prostředí, jako jsou Escherichia coli a Streptococuss uberis (Blowey, 1994). Záněty mléčné žlázy mastitidy, způsobují velké ekonomické ztráty. Kromě vyloučení mléka z dodávky a rizika horšího zatřídění mléka dochází také k významnému poklesu dojivosti a v konečném důsledku i k brakáci krav (Bouška a kol., 2006.) Kulhání. Je jednou z možná nejrozšířenějších nemocí, která postihuje dojené krávy ve volném ustájení, s prevalencí až 20% (Clarkson et al., 1996). Hlavní příčinou kulhaní dojnic (90% všech případů) je onemocnění paznehtů. Jejich onemocnění se v nejvyšší míře vyskytuje od porodu do 120. dne laktace a lze je rozdělit na: 1) Onemocnění paznehtu a) Laminitida (pododermatitis diffusa aseptica, schvácení paznehtu) b) Ložiskové hnisavé záněty škáry paznehtní, tzv. vředy (pododermatitis circumscripta septica) 2) Infekční onemocnění kůže paznehtu a) Dermatitis digitalis a interdigitalis b) Nekrobacilóza (phlegmona interdigitalis) 2.2 Sociální status a chování skotu Chování je determinováno částečně geneticky a částečně podmínkami životního prostředí. Existují rozdíly mezi plemeny (Hahenboken, 1986), a mezi pohlavím. Charakteristiky chování skotu se hodnotí prostřednictvím výživy, přežvýkaní, funkcemi pohlavních hormonů, komunikací, mateřským chováním a sociálním chováním. Skot je vysoce společenské zvíře, tudíž ustájení skotu ve skupinách místo individuálně, je velký krok kupředu ve zlepšování jeho pohody (Bouissou, 2001). 16

17 Hierarchie stáda se zakládá na dominantně - podřízených vztazích, které byly ustanoveny přes sociální interakce (Phillips, 1993). Skot je sociální zvíře, které má komplexní způsob komunikace s projevy mimiky v různých případech chování. Sociální interakce vytváří prostředí komunikace pro přenos sociálních informací (Phillips, 2002a). Tyto informace jsou následkem zkoumání životního prostředí, na jeho základě ustanoví zvíře své místo ve společnosti. Pokud je pozice ve stádu jednou ustanovena, zvíře se ji snaží udržet přes komunikaci a přizpůsobit se změnám v životním prostředí (Raussi, 2003). 2.3 Člověk a skot Interakce mezi člověkem a zvířetem může být hmatová, vizuální, čichová, chuťová a zvuková (Hemsfort and Coleman, 1998). Denní krmení, čistění a dojení jsou nejčastější způsoby komunikace mezi člověkem a zvířetem. Vztah mezi člověkem a staršími kravami může být pevnější, protože člověk může předem porozumět specifickému chování (Raussi, 2003). Systém ustájení krav musí být konstruovaný tak, aby byl vyhovující pro krávy a ošetřovatele. V případech, že systém požaduje hodně času a je náročný, zootechnik bude věnovat méně času zvířatům. Systém ustájení vytváří vztah mezi člověkem a zvířetem, což může byt užitečné pro obě strany, ale jako v každém vztahu to může způsobovat i problémy (Bowley, 1994). V budoucnosti bude chov skotu v Evropě čelit některým faktorům, které budou mít významný vliv na vztah mezi člověkem a zvířetem. Zaprvé počet velkých farem narůstá a přepokládá se i nárůst počtu zvířat na farmu. To znamená že jeden zootechnik bude zodpovědný za více zvířat a jejich pohodu. Výsledkem toho bude méně času na jedno zvíře. Používání nových technologii v chovu skotu, např. automatická krmiště a dojící roboti, ještě sniží kontakt mezi člověkem a zvířetem (Raussi, 2003). 17

18 3 Klimatické podmínky a jejich vztah ke skotu Když se mluví o pohodě zvířat a jejím vztahu ke klimatickým podmíkám, myslí se především na extrémní situace, jako jsou vysoké nebo nízké teploty, déšť, silný vítr atd. V klimatických podmínkách České republiky, se největší problémy vyskytují během letního období a vysokých denních teplot. Kromě toho, velký vliv na zdraví, produkci a chování zvířete mohou mít i někteří biologičtí činitelé, kteří jsou podmíněni změnami klimatu během roku. Skot je homeotermní zvíře, tzn., že udržují stálou teplotu těla. Skot má výbornou schopnost udržování tělesné teploty homeostasis. Krávy chované na území evropského kontinentu jsou dobře přizpůsobené na nízké teploty a většina dojených plemen je vysokoprodukčních. 3.1 Vlivy působící na teplotu těla Vlivů působících na změnu tělesné teploty zvířat, je řada. Lze je rozdělit na endogenní a exogenní. Endogenní jsou ty, které souvisejí přímo s měřeným jedincem, kam patří věk, aktivita, příjem potravy, cirkadiální rytmus, pohlavní aktivita a pohlaví. K exogenním vlivům řadíme ty, které přicházejí z vnějšku, jako jsou vítr, teplota, vlhkost, radiace atd. (Jelínek a kol., 2003; Kadzere et al., 2002). 3.2 Termoneutrální zóna (TNZ) a kritické teploty TNZ si můžeme představit jako zónu minimální produkce tepla a normální rektální teploty (Kadzere et al., 2002). V TNZ (Schéma 1) se dosahují minimální fyziologické ztráty a maximální výkonnosti (Johnson, 1987). Ve skutečnosti TNZ není konstantní, tj. její hranice je proměnlivá (spodní kritická teplota SKT a horní kritická teplota HKT) a záleží na věku, druhu zvířat, plemeni, příjmu krmiva, složení krmiva, ustájení, předchozí zkušeností s aklimatizací, produkcí, tělesnou izolací (kůže, srst), externí izolací a chováním zvířete (Yousef, 1985; Kadzere et al., 2002). Termoneutrální zóna záleží na bilanci teploty a vody (McArthur and Clark,1988) 18

19 3.2.1 Spodní kritická teplota (SKT) Teplota prostředí, ve které organismus ve fázi klidu musí zvýšit produkci tepla, aby si udržel teplotní rovnováhu, se nazývá spodní kritická teplota (Kadzere et al., 2002). Hamada (1971) konstatuje, že se SKT krav, které produkují 30 kg mléka denně s korigovaným obsahem tuku (4%), se pochybuje v rozmezí -16 C - 37 C Horní kritická teplota (HKT) Yousef (1985) charakterizuje HKT jako teplotu vzduchu, při které stoupá tělesná teplota zvířete, což je následkem nedostatečného evaporačního opuštění tepla z těla. Když nárůst teploty prostředí převýší evaporační odnímání teploty z těla, tělesná teplota stoupá, když nedojde k nějakým změnám, zvíře může zemřít kvůli hypertermii. Velký důraz na vliv HKT a organismus homeoterma má relativní vlhkost vzduchu. Vysoké teploty prostředí, spolu s relativní vlhkostí (RH) vzduchu mohou mít velký vliv na produkci a zdraví krav. Základní parametr, který ukazuje komplexní účinek teploty a vlhkosti je index teploty a vlhkosti (THI). McDowell et al. (1976), konstatuje, že THI může být dobrým indikátorem klimatických podmínek. THI můžeme spočítat na základě následujícího vzorce: THI = (0.81 * x T ºC) + [RH x (T ºC * )] +46,4 * * - koeficienty; T suchá teplota vzduchu; RH relativní vlhkost vzduchu THI hodnoty do 70, se považují za komfortní pro skot, hodnoty 75 až 78 jsou stresující a hodnoty nad 78 se považují za extremní, během kterých termoregulační mechanismus krávy není schopný udržet normální teplotu těla (Kadzere et al., 2002). 19

20 Schéma. 1. Vztah mezi tělesnou teplotou zvířete, produkci tepla a teplotou prostředí (podle Curtis, 1981; Kadzere et al., 2002). Vysvětlení schéma 1: Death to cold zmrznout; Death to heat smrt z důvodu vysokých teplot; LCT spodní kritická teplota; UCT horní kritická teplota; Thermal comfort tepelá pohoda; Environmental temperature teplota okolí ; Cold/Warm zone chladná/teplá zóna; Heat production rate poměr produkce tělesného tepla. 3.3 Tepelní stres a jeho vliv na skot V podmínkách tepelného komfortu vnitřního prostředí je organismus krávy ve většině případů ve stavu dynamické rovnováhy. To naznačuje, že příjem energie odpovídá její produkci pokud se týká katabolických a anabolických procesů. Nároky krav na energie jsou základem potřeby pro splnění biologických procesů, tj. reprodukce anebo laktace (Kadzere et al., 2002). 20

21 Yousef (1985) vysvětluje tepelný stres jako magnitudu externích faktorů, které svými vlivy vychylují systém, ve kterém se tělo zvířete nachází. Kvůli tomu je udržování teploty těla u homeotermů důležité pro kontrolu biochemických reakcí a fyziologických procesů pro normální metabolismus těla zvířete (Shearer and Beed, 1990; Kadzere et al., 2002). Tepelný stres u krav může způsobit ztráty ve výrobě mléka a problémy v chování. Tepelné obtíže mohou být způsobeny faktory prostředí, jako jsou vyšší teplota ve stáji, vlhkost vzduchu, proudění větru a solární radiace. Ty mohou vyvolat změny v chování a psychické změny, zvýšení tělesný teploty, pokles pohybu zvířete, snížení příjmu krmiva a pokles v produkci mléka (Hahn 1999; Ominski et al., 2002; West, 2003). Tepelný stres se charakterizuje jako stav, během kterého je zvýšena tělesná teplota a frekvence dýchání, což může vyvolat snížení intenzity metabolismu (Bandaranayaka a Holmes, 1976) a zhoršování reprodukčních ukazatelů (Ingraham et al., 1974) nezávisle na příjmu krmiva (Kadzere et al., 2002). Teplota prostředí je jeden z hlavních faktorů, který může negativně ovlivnit produkci mléka u krav s vysokým genetickým potenciálem (Kadzere et al., 2002). Akari et al., (1984) uvádí, že tělesná teplota je velmi dobrý indikátor tepelného stresu, kvůli své citlivosti na vnější teploty. Krávy, které v posledních třech měsících gestace zažívají tepelný stres, porodí menší a slaběji vyvinutá telata, a také častěji trpí různými metabolickými nemocemi. V následující laktaci produkují o 12% méně mléka. Objevují se problémy v reprodukci, klesá folikulární aktivita, a zvyšuje se embryonální úhyn. Dále tepelný stres prodlužuje léčení nemocných zvířat, komplikuje porody, zvířata jsou unavenější, zvyšuje se tučnost jater, stoupá výskyt mastitid, dochází k negativním reakcím na očkování, což může vést k abortu anebo smrti zvířete (Jones a Stallings, 1999). Podle Sharma et al., (1983) má tepelný stres jiný účinek na různá plemena v rodu B. Taurus, plemeno Jersey je méně citlivé na tepelný stres na rozdíl od plemene Holštýnského. Už v roce 1965, Bianca ve výzkumu vlivu teploty a relativní vlhkosti na mléčnou užitkovost konstatuje, že za teploty 29 C a 40% RH, byla produkce mléka u krav plemen Holštýn, Jersey a Swiss Braun jen 97, 93 a 98% ve srovnání s normálními podmínkami. 21

22 Zvýšením RH na 90%, poklesla produkce mléka na 69, 75 i 83% oproti produkci v normálních podmínkách. Falta a kol. (2008) udávají, že se zvyšováním teploty ve stáji nad 21 C, s RH 45 69% a THI od 66 79, dochází k poklesu produkce mléka u Holštýnského plemene, v klimatických podmínkách Jihomoravského kraje. Do výzkumu byly zahrnuty krávy na II. a III. laktaci. Také byl zjištěn pokles produkce mléka krav na III. laktaci o 3,7 kg nebo 10%, a 3 kg nebo 8,3% u krav na II. laktaci, oproti užitkovosti v normálních podmínkách. Purwanto et al. (1990) porovnávali vliv generování teploty u tří skupin krav, a to: zaprahnuté krávy, krávy s nízkou produkcí mléka (do 18.5 kg denně) a krávy s vysokou produkcí mléka (průměr 31.6 kg denně). Výsledky ukázaly, že krávy s nižší produkcí a krávy s vysokou produkcí mléka, vytvářejí 27 tj. o 48% víc energie než zaprahnuté krávy, i když měli menší tělesnou hmotnost (752 kg zaprahnuty, 624 kg nízká a 597 kg vysoká produkce). Walterová et al. (2007), zkoumali vliv letního období na vybrané klimatické faktory (T, RH a THI) a mléčnou užitkovost dojnic holštýnského plemene skotu. Ve výzkumu byla sledovaná produkce mléka 26 krav na druhé a vyšší laktaci. Krávy byly rozdělené do dvou skupin (v každé 13 krav) do 32 a nad 32 kg denní produkce mléka. Výsledek ukázal, že s nárůstem průměrné teploty prostředí na C u krav na II. laktaci dochází k poklesu denní užitkovosti, a u krav na vyšší laktaci je kritická teplota během které dochází k poklesu denní užitkovosti. Výzkum byl prováděn v Jihomoravském kraji České Republiky. Z grafu 1, je patrné, že nárůst THI nad 68,57 má negativní vliv na obě skupiny krav. Walterová et al., (2007) také udávají že s nárůstem teplot nad 30 C, u krav s průměrnou produkcí 37 kg mléka denně, došlo k poklesu na 28 kg (tj. produkce se snížila o 24%). 22

23 Graf 1. Reakce mléčné užitkovosti dojnic na 2. a vyšší laktaci při vzrůstajících hodnotách THI (Walterová et al. 2007). Nádoj [kg] y = x x R 2 = THImax = 72,52 THI y = x x R 2 = THImax = 68,57 2. laktace vyšší laktace THI Polyg. (2. laktace) Polyg. (vyšší laktace) Zdroj: Walterová L., Šarovská L., Chládek G., Reakce vysoko užitkových dojnic na letní teploty ve stáji, Brno Snížení teploty těla a redukce efektu tepelného stresu Existuje celá řada metod a postupů jak jednotlivé složky chovatelského prostředí hodnotit, pokud jde o vhodnost pro danou kategorii skotu. Některé jsou nákladné jak finančně, tak časově, jiné jsou naopak poměrné levné a časové nenáročné. Cena, kterou chovatel zaplatí a čas který věnuje hodnocení, však nemusejí být úměrné nejen množství ale především praktické aplikovatelnosti dosažených výsledků (Chládek, 2004). Beede a Collier (1986), Silanikove (2000) a Kadzere et al. (2002), konstatují, že negativní efekt tepelného stresu na užitkovost a zdraví zvířat, je možné zmírnit třemi způsoby, a to: 1. Fyzická modifikace okolí: zlepšování životních podmínek pomocí ventilátorů, ochlazovacích přístrojů atd. 23

24 2. Genetický rozvoj zvířat: šlechtění na přizpůsobivost žádoucím klimatickým podmínkám. 3. Přizpůsobování techniky a technologie výživy během horších životních podmínek. Podle Westa (2003), jeden z prvních kroků při snižování vlivu tepelného stresu na krávy je ochrana krav od přímého a nepřímého slunečního záření. Je známo, že celkové tepelné zatížení může být zredukováno o 30 až 50% s dobře navrženou střechou (Bond and Kelly, 1995). Také zastínění je jedním z nejpoužívanějších a nejekonomičtějších metod v minimalizaci účinku tepla od slunečního záření (West, 2003). Krávy v zastíněném prostředí, oproti krávám v prostředí bez stínu mají nižší rektální teploty (38.9 a 39.4 C) a menší frekvenci dýchání (54 a 82 vdech/minut) a produkují o 10% více mléka (Roman-Ponce et al., 1977). Jeden ze způsobů ochlazování krav je ochlazování vodou. Zde máme 2 přístupy, a to: Ochlazování vzduchu vysokotlakými systémy fog a mist. Při ochlazování vzduchu jsou do prostoru stáje rozptylovány částečky vody ve formě mlhy. Jejich následným odparem (evaporací) dochází ke snížení teploty vzduchu. U mlžení fog se používá tzv. lehké mlhy (velikost částeček vody menší než 0,02 mm) a způsob mist používá tzv. těžkou mlhu (velikost částeček vody v rozmezí 0,02 až 0,05 mm). Ochlazování těla nízkotlakými systémy skrápění. Při přímém ochlazování je voda aplikována na tělo zvířete. Částečky vody však musí být dostatečně velké (0,05 až 0,15 mm), aby pronikly přes srst na kůži zvířete (Knížková a kol., 2007). Přímé ochlazování zvířat je konstrukčně, provozně i investičně méně náročné v porovnání s ochlazováním vzduchu (Knížková a kol., 2007). Mezi technická zařízení využívaná pro zlepšování stájového prostředí patří také větrací zařízení (Kic, 1996). Rychlost proudění vzduchu ve značné míře ovlivňuje redukci tepelného stresu (Knížková a kol, 2007). Vynikající možností pro ochlazování dojnic je prostor čekárny před, eventuálně i za dojírnou, kam dojnice přicházejí 2 až 3x denně. S pomocí pomaloběžných velkoprůměrových ventilátorů se dociluje toho, že dojnice přichází na dojicí místo teplotně kondiciovány. Aby se prodloužil ochlazovací účinek v době dojení, je ideální instalace 24

25 skrápěče do výstupové uličky při odchodu z dojírny. Při aplikaci přídatných ventilátorů je vhodné jejich nasměrování na zádě čekajících dojnic v čekárně. Tímto způsobem je možné změnit jinak velmi parné až nedýchatelné prostředí čekárny na klima poskytující relativní úlevu od tepleného stresu (Doležal, 2010) Produkce tělesného tepla skotu Základní princip homeotermie spočívá v tom, že živočichové i v klidu produkují dostatek tepla nutného k zajištění stabilní teploty těla. Na klidové tepelné produkci se podílejí hlavně játra, srdce, trávicí trakt, ledviny a ostatní vnitřní orgány. Méně, jíž kosterní svalovina. Její tepelná produkce však prudce vstoupá při aktivitě, případně u jedinců vystavených chladu či horku (Jelínek et al., 2003). Yousef (1985) charakterizuje produkci tepla, jako míru všech transformací energie dějících se v organismu zvířete v určitém času. Produkce teploty je přímo podřízená nervovému systému (Hammel, 1968), pak endokrinnímu systému, dále regulaci příjmu krmiv a trávení a nepřímo i aktivitě respiratorních enzymů a syntéze bílkovin (Yousef,1985). Yousef a Johnson (1966) konstatují, že kvůli svému vlivu na metabolismus krávy, jsou koncentrace hormonů tyroxinu, trijodothyroninu, hormonu růstu i glukokortikoidů v úzkém vztahu s tvorbou tepla v těle dojnice. V horkých nebo teplých podmínkách životního prostředí (teplota od 15 do 25 C), v těle krávy vzniká teplo vlivem slunečního záření a z běžných metabolických procesů (NE m and HI), (Kadzere et al., 2002). V případech, kdy získaná teplota přesahuje množství odcházejícího tepla z těla (přes záření, konvekci, evaporaci a kondukci), tělesná teplota roste (Finch, 1986) Výměna tepla mezi zvířetem a okolím Schopnost regulace teploty je vývojová vlastnost, která umožňuje homeotermním organismům fungování, i přes změny teploty prostředí (Bitman et al., 1984). 25

26 Výměna teploty z těla může být způsobena: kondukcí, konvekcí, radiací, evaporací a dýcháním. Rovnováha mezi produkcí tepla v těle zvířete a jeho výdejem je základní podmínkou udržení homeotermie. Teplo se tvoří v tělesném jádru a dostává se na základě tepelného spádu k ochlazovanému povrchu těla. Po překonání izolační bariéry přechází do okolí (Jelínek a kol., 2003). Kaldzere et al. (2002), uvádějí, že v každém okamžiku interakce zvířete a jeho životního prostředí dochází k výměně teploty obousměrně, což záleží především na podmínkách prostředí a na tom v jakém stavu se zvíře nachází. Výměna energie je ovlivněna schopností prostředí přijímat teplotu a vlhkost, která se uvolní z těla zvířete. Udržování homeotermního stavu krávy, záleží na výměně energii s okolím. Následující rovnice nám vyjadřuje produkci metabolické energie: M= ± K ± C ± R + E Při čem jsou: M produkce metabolické energie (teplota), K - výměna energie kondukce C - výměna energie konvekce R - výměna energie radiace E - výměna energie evaporace (Kaldzere et al., 2002). Výdej tepla prostřednictvím kůže, částečně záleží na tepelném gradientu, mezi kůží, vzduchem a kontaktní plochou. Maximální množství vody, která se ztrácí z těla krav v laktaci je 1,5 kg/hodina, nebo 4,3 KJ denně (Berman et al., 1985). Toto množství teploty odpovídá množství vyprodukovaného tepla zaprahnuté krávy nad 600 kg živé hmotnosti a je jenom 50% vyprodukovaného tepla dojnicí v laktaci (Kadzere et al., 2002). U krav v teplotním zatížení se ztráty tepla vydané přes respirační trakt pohybují kolem 15% (McDowell et al., 1976). 26

27 Metabolismus krav v podmínkách tepelného stresu Jedna z nejdůležitějších reakcí krav na zvýšenou teplotu životního prostředí je změna v metabolismu. Christopherson a Kennedy (1983) a Lu (1989) konstatují, že snížený metabolismus u krav které se nachází v podmínkách tepelného stresu, je důsledek snížení koncentrace tyroidního hormonu a funkce gastrointestinálního traktu. Mitra et al. (1972) konstatují, že koncentrace hormonu a jeho syntéza v krevní plasmě klesá, při teplotě 35 C a více. Alvarez a Johnson (1973) našli u krav v podmínkách tepelného stresu větší množství epinefrinu i norepinepherinu Metabolismus vody Tepelný stres stimulačně ovlivňuje metabolismus energie a vody (Silanikove, 1992) a obsah tekutiny v plasmě uvnitř buňky (Kadzere et al., 2002). Krávy pod tepelným stresem se snaží zvýšit obsah tekutiny (vody) v bachoru, což je důsledkem zrychlení metabolismu vody (Silanikove, 1989). Maltz et al., (1984) konstatují, že krávy se vzrůstající teplotou nad HKT se snaží přijmout více vody. Vysokoproduktivní krávy mají potřebu přijímat větší množství vody, což je důvodem k rychlejší dehydraci těchto krav. Na příjem vody má vliv nejen teplota prostředí ale také teplota vody. Když se teplota vody zvýší nad 17 C, tak dochází ke zvyšování příjmu vody (Anderson., 1985). Kráva v oblasti TNZ přijme 135 kg vody/den a vyprodukuje 41.5 kg mléka denně. Z toho ztratí 36 kg ve fekáliích a zbylých 99 kg zůstává na průběh metabolických a termoregulativních potřeb. Každé další zvyšování příjmu vody je důvodem k regulaci teploty těla (Silanikove et al, 1997) anebo důsledkem zvýšené teploty vody (Anderson,1985) Výživa a tepelný stres Příjem krmiva u krav začíná klesat se vzrůstem teplot prostředí nad C, a tento pokles se ještě zrychluje s teplotami vzrůstající nad 30 C. Při teplotách prostředí 27

28 kolem 40 C, příjem krmiva klesá na 40% (Nacional research Council, 1989). V prostředí vysokých teplot kolísá u skotu spotřeba krmiv a tento pokles bývá dáván do souvislosti s poklesem užitkovosti (Doležal a Abramson 2009). Teplotní stres ovlivňuje rostrální centrum pro ochlazování, které přes hypotalamus stimuluje centrum pro regulaci pocitu nasycení, což zase inhibuje laterální centrum pro apetit a tím ovlivňuje mléčnou užitkovost (Albright and Alliston, 1972). Vysoké teploty životního prostředí mohou mít vliv na mikroorganismy bachoru, které syntetizují vitamíny skupiny B a amino-kyseliny, které jsou důležité ve výživě přežvýkavců (Kadzere et al., 2002.). Aganga et al., (1990) konstatují, že důsledkem dehydrace a tepelného stresu se zpomaluje přežvýkání. Také jako následek tepelného stresu dochází k poklesu průtoku krve skrz epitel bachoru (Hales et al., 1984). Mishra et al., (1970) našli větší množství mléčné kyseliny v bachoru a jeho nižší ph u krav pod teplotním stresem. Změny teploty prostředí mohou vyvolat změny ve funkcích trávicího traktu (Christopherson and Kennedy, 1983). Waren et al., (1974) ve svém výzkumu přišli na to, že tepelný stres vyvolává zrychlování trávení krmiv. Doležal a Abramson (2009) konstantují, že v teplotně stresujícím prostředí by záchovná dávka měla být vyšší, vzhledem k nutnému energetickému pokrytí řady činností organismu spojených s eliminací tepelného stresu. Podle Doležale a Abramsona (2009) je ke zmírnění tepelného stresu, potřeba zásahu do krmné dávky přičemž je nutné mít na zřeteli dva cíle: Zvýšení obsahu energie v krmné dávce Redukce metabolického tepla produkovaného při trávení, a to zkrmováním diet s nižší tepelnou odezvou. Krmná dávka by měla zajistit co nejnižší teplotní nárůst v organismu. Zvířata sama, během tropických dnů redukují příjem objemné píce a zvyšují příjem koncentrovaného krmiva, protože při metabolizaci koncentrovaných krmiv se produkuje méně tepla, než při metabolizaci objemných krmiv (Doležal a Abramson., 2009). V podmínkách tepelného stresu doporučují Doležal a Abramson (2009) nasledující přístup v krmení skotu: 28

29 V krmné dávce snížit obsah hrubé vlákniny (objemné píce) více využívat vysoce stravitelnou vlákninu ve formě cukrovarských řízků, pšeničních otrub apod Zvýšit podíl krmiv s vysokým obsahem energie Zařazovat krmiva vysoce stravitelná, s vysokým zastoupením koncetrátů (nižší degradovatelnost a vhodné spektrum aminokyselin) Přidávat vysoce, resp. lehce fermentovatelné karbohydráty Během období vysokých teplot je důležitou i technika krmení, a to především čas. Doležal (2009) doporučuje přesunout 2/3 krmné dávky do pozdně odpoledního a večerního období a 1/3 do období před východem slunce. 29

30 4 Chování krav 4.1 Etologie, pohoda a chování zvířat Etologie je věda, pomocí které zkoumáme chování zvířat, jeho příčinu a biologické funkce (Jensen, 2007). Etologie vznikla ve 30. letech 20. století. Vzniknout ji pomohli naturalisté, kteří se pokoušeli porozumět, jak se rozmanití živočichové chovají ve svých přirozených biotopech. Předními naturalisty byli Karl von Frisch, Konrad Lorenz a Niko Tinbergen (Campbell and Reece, 2002). Dnes se moderní věda zabývá otázkami, jako jsou vědomí zvířat, poznání, emoce a bolesti zvířat. To co je zvíře schopno vytrpět, bylo vždy ukazatelem pohody a ideologií práva zvířete (Bentham 1789; Singer 1975). Jednou z klíčových metod etologie je návrh etogramů pro zkoumaný druh. Etogram popisuje celý repertoár hlavních aktivit hodnocených pozorovatelem (např. příjem potravy, pití, odpočinek, očista, sociální chování) s odpovídající délkou času, věnované každé z nich (Webster, 2005). Podle Webstera (2005) je pozorování (chování) zvířat klíčové pro hodnocení jejich životní pohody. To platí především pro taková měřítka chování, která mohou prokázat, že zvíře má problémy nebo se mu nedaří vyrovnat se s podněty prostředí. Pokud na životní pohodu zvířat nahlížíme jako na lidskou, je to téma, které vyvolává spoustu emocí. Někdo může tyto emoce devalvovat s tím, že jsou naivní a bezdůvodné. Tato kritika je nespravedlivá. Člověk nepotřebuje mít vědeckých titulů v oboru životní pohody zvířat, aby získal pocit, že některé věci prostě nejsou správné. Emoce a spravedlivé rozhořčení jsou mocné zbraně k upoutání zájmu veřejnosti (Webster, 2005). Statistické testy, podle kterých se stanovují odlišnosti mezi jednotlivými zvířaty, vyžadují, aby se zvířata mezi sebou chovala odlišně, jenže pokud je ve skupině zvířat jedno dominantní, které značně ovlivňuje chování celé skupiny, pak taková data mohou poskytnout falešnou informaci (Rock a Huckle, 1995; Cooper et al., 2008). V tabulce 1, Webster (2005) uvádí několika kategorii chování, které mohou být využity k vyjádření stavu životní pohody zvířete. 30

31 Tabulka 1. Behaviorální ukazetele dobré a špatné životní pohody (Webster, 2005). Status životní pohody Kategorie chování Příklady Měřitka dobře životní pohody Úplné projevy normálního Záchovné chování chování (etogram) Socialní chování Odpočinek a hra Projevy radosti Hra Projevy slasti Projevy účinného zvládaní situace Záchovné chování Odpočinek, očista Hledání potravy a vody Orientace a projevy polekání Ostražitost Rekace na nové předměty Normální obranné chování Únik, boj, nehybnost Ritualizované reakce Vyhýbavé chování Hledání úkrytu Vyhýbání se vědomým hrozbám Abnormální chování Abnormální tělesné pozice a pohyby Kulhavost Psí sed Zraňující chování Okusování ocásků (prasata) Vyklovávání peří (slepice) Stereotypie Okusování zábran (prasata) Kolébání a chůze v boxu (koně) Presměrováné chování Napodobování popelení (slepice) Přežvykování naprázdno Potlačení normálního chování Nechutenství Naučená bezmocnost První kategorie obsahuje přirozené, fungující vzorce chování, které mohou být spony s projevem dobré životní pohody v dobrém, málo-stresujícím prostředí. Druhá kategorie zahrnuje chování, které prokazuje, že zvíře se vyrovnává s podnětem. Patří sem vhodné vzorce záchovného chování určeného k obnovení pohodlí a vitality. Třetí kategorie shrnuje abnormální vzorce chování, které mohou být využity jako ukazatele špatné životní pohody. Komise Evropských společenství (CEC, 1983) 31

32 identifikovala následující typy chování, které pravděpodobně svědčí o vážné abnormalitě či poruše : Abnormální tělesný postoj a pohyb svědčící o bolesti nebo nepohodlí, např. kulhání, psí sed u prasnic a skotu ve stájích. Zraňující chování, např. okusování ocásků u prasat, vyklovávání peří u slepic, sebepoškozování u psů. Stereotypní chování: neměnné vzorce chování prováděné opakovaně bez zjevného významu, např. okusování zábran u prasnic, kousání do žeber a kolébání u koní. Přesměrované chování prováděné s abnormální frekvencí či intenzitou, pokud chybí vhodný substrát (environmentální zdroj), např. napodobování popelení, přežvykování naprázdno u telat na bílé telecí. Apatické chování: zjevná ztráta zájmu o pozitivní či negativní podněty prostředí, např. nechutenství, naučená bezmocnost Pohoda zvířat, klimatické podmínky a chování zvířat Pohoda zvířat je značná výzva pro chovatele hospodářských zvířat, na začátku tohoto tisícletí. Bohužel, existují různé názory jak ji zhodnotit: etologové mají jednu idealistickou představu, která se zakládá na humanome konceptu pohody zvířat, na druhé straně chovatele, které na první místo dávají ekonomický aspekt chovu s malým zájmem na etické porozumění pohody zvířat. Je potřeba, aby se mezi těmito dvěma velice odlišnými skupinami našel kompromis, který by snížil požadavky etologů a přesvědčil chovatele o skutečných potřebách zvířat (Bertoni, 1999; Trevisi et al., 2006). Pohoda zvířat je úzce spojena s faktory okolí a mikroklimatem ve stáji. Nestačí sledovat pouze jak se zvířata chovají, ale také odlišnosti v různých klimatických obdobích, jaký je vztah fyziologického rozvoje a zdravotního stavu jednotlivce (nebo celé skupiny sledovaných zvířat), jaký systém ustájení je používán, přístup ke krmivu, vodě, atd. 32