Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu

Transkript

1 Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu Výhled do roku 25 výsledky řešení z roku 214 prezentace na MPO, Zpracováno ve spolupráci s EGÚ Brno, a. s.

2 Obsah Úvod Elektroenergetika Závěry a doporučení Varianty rozvoje Plynárenství Aktuální otázky a odpovědi

3 Obsah Úvod Elektroenergetika Závěry a doporučení Varianty rozvoje Plynárenství Aktuální otázky a odpovědi

4 Varianty rozvoje elektroenergetiky a plynárenství Nestabilní prostředí, mnoho stupňů volnosti Variantní řešení Hlavní kritéria variantnosti rozvoje elektroenergetiky: řešení v 213: 1. cenová úroveň povolenek na emise CO 2 2. proporce ceny elektřiny a zemního plynu řešení v 214: 1. míra zajištěnosti energetiky ČR domácí primární energií 2. míra rozvoje výrobních kapacit ES, 3 míra ekonom. a demo. růstu řešení v 215: není dosud stanoveno (míra spolehlivosti, podíl OZE, míra úspor, míra emisí, míra rozvoje jaderné energetiky ) Hlavní kritéria variantnosti rozvoje plynárenství: řešení v 213: 1. cenová úroveň povolenek na emise CO 2 a 2. proporce ceny elektřiny a zemního plynu a 3. míra rozvoje zásobníkové kapacity řešení v 214: 1. míra růstu spotřeby zemního plynu, 2. míra zajištěnosti energetiky ČR domácí primární energií a 3. míra rozvoje kapacity zásobníků řešení v 215: není dosud stanoveno (míra úspor, míra rozvoje neplynové energetiky, míra rozvoje kapacity zásobníků ) 4

5 vynucené výkony výroba elektřiny z plynu Varianty rozvoje vztah dvou oblastí E l e k t r o e n e r g e t i k a Spotřeba (poptávka) elektřiny determinanty: sociální, demografické a ekonomické vlivy Výrobní sféra Domácnosti Elektromobily Zdroje (nabídka) elektřiny 1. Uhelné bloky (hnědé a černé uhlí) 2. Paroplynové bloky + KVET a MKO 3. Jaderné bloky (uran) 4. OZE (energie vody, slunce, větru, geotermální, biomasy, bioplynu) vzájemná substituce Spotřeba (poptávka) plynu determinanty: výroba elektřiny, KVET, MKO, sociální, demografické a ekonomické vlivy Samostatná výroba tepla KVET, MKO + samostatná výroba elektřiny Automobily na plyn (CNG) Zdroje (nabídka) plynu Tuzemská těžba Dovoz ze zahraničí P l y n á r e n s t v í 5

6 Varianty rozvoje elektroenergetiky KRITÉRIA CO SE STANE, KDYŽ DŮSLEDKY/PŘEDPOKLADY VARIANTA nedojde k výstavbě žádných nových zdrojů v ES ČR? nedojde k rozvoji výrobních kapacit elektřiny v ES ČR Nulová Hlavní kritéria diferenciace variant rozvoje: vývoj bude probíhat v souladu s ASEK z 9/214? vývoj blízký návrhu ASEK snižování zajištěnosti ES ČR domácími zdroji primární energie dostatečný rozvoj zdrojů z dlouhodobého hlediska Koncepční 1. míra rozvoje výrobních kapacit ES ČR 2. výše zajištěnosti energetiky ČR domácími zdroji primární energie 3. míra ekonomického a demografického růstu bude nejméně dbáno na zajištění soběstačnosti ES ČR (zdroji primární energie i elektřiny)? budeme usilovat o co největší soběstačnost ES ČR v zajištění zdroji primární energie? absence výrazných importů elektřiny větší diverzita zdrojů výraznější snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie dostatečný rozvoj zdrojů z dlouhodobého hlediska možnost importů elektřiny nejméně výrazné snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie dostatečný rozvoj zdrojů z dlouhodobého hlediska vyšší využití HU a OZE absence výrazných importů elektřiny Diverzifikovaný mix Tuzemské zdroje ekonomika a demografie se budou vyvíjet méně výrazně; bude i nadále trvat nejistota a neochota investovat do větších výrobních jednotek? předpokladem je nízký rozvoj spotřeby pro zajištění nízké poptávky rozvoj zdrojů dostatečný z dlouhodobého hlediska absence výrazných importů elektřiny Minimální rozvoj 6

7 Varianty rozvoje plynárenství KRITÉRIA CO SE STANE, KDYŽ DŮSLEDKY/PŘEDPOKLADY VARIANTA ekonomika i demografie se budou vyvíjet středně; vývoj bude probíhat v souladu s ASEK z 8/14 střední rozvoj ekonomiky a demografie snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie vývoj blízký návrhu ASEK Koncepční Hlavní kritéria diferenciace variant rozvoje: 1. ekonomického a demografického růstu 2. výše zajištěnosti energetiky ČR domácími zdroji primární energie 3. míra rozvoje zásobníkových kapacit bude se nejvíce rozvíjet ekonomika i demografie a bude nejméně dbáno na zajištění soběstačnosti ES ČR (zdroji primární energie i elektřiny) ekonomika i demografie se budou vyvíjet středně; budeme usilovat o co největší soběstačnost ES ČR v zajištění zdroji primární energie ekonomika i demografie se budou vyvíjet středně; vývoj bude probíhat v souladu s ASEK z 8/14; nebude se dostatečně rozvíjet kapacita zásobníků plynu ekonomika i demografie se budou vyvíjet nejméně intenzivně; budeme usilovat o co největší soběstačnost ES ČR v zajištění zdroji primární energie; plyn se bude nejméně výrazně využívat v nových oblastech vysoký ekonomický a demografický rozvoj dojde k vyšší diverzifikaci zdrojů primární energie v ČR a k vyššímu využití zemního plynu v ES ČR zemní plyn bude využit v nových oblastech v maximální možné míře nejvyšší rozvoj zásobníků plynu střední ekonomický a demografický rozvoj nejméně výrazné snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie střední rozvoj využití zemního plynu v nových oblastech střední rozvoj zásobníků plynu spotřeba dle varianty Koncepční provoz zásobníků se nevyplácí nedostatečné investice do zásobníků či infrastruktury jejich napojení povedou k mírnému snížení zásobníkové kapacity nízký ekonomický a demografický rozvoj nejméně výrazné snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie nízké využití zemního plynu v nových oblastech mírné snížení kapacity zásobníků plynu Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Nedostatek zásobníků Nízká spotřeba 7

8 Obsah Úvod Elektroenergetika Závěry a doporučení Varianty rozvoje Plynárenství Aktuální otázky a odpovědi

9 (%) rok báze = 1 % Elektroenergetika poptávka po elektřině Predikce tuzemské netto spotřeby vývoj sektorů % + 34 % + 29 % % VO MOP MOO TNS 9

10 (TWh) Elektroenergetika poptávka po elektřině Predikce tuzemské netto spotřeby a očekávaný vliv elektromobility 15 predikce 9/ vliv elektromobilů + 5 TWh do roku TWh nízká referenční vysoká nízká + el.mob. referenční + el.mob. vysoká + el.mob. historie 1

11 Elektroenergetika poptávka po elektřině Shrnutí střednědobý horizont Referenční varianta: v roce 22 tuzemská netto spotřeba ve výši 63, TWh; oproti roku 213 tak tuzemská netto spotřeba naroste o přibližně 4,6 TWh, ve střednědobém horizontu se ještě výrazně neprojeví rozvoj sektoru elektromobilů. Shrnutí dlouhodobý horizont Referenční varianta: v roce 25 tuzemská netto spotřeba ve výši 75,3 TWh; oproti roku naroste o přibližně 16,8 TWh; tomu odpovídá nárůst o 29 %, nejvýraznější nárůst je očekáván pro sektor MOP, nejméně výrazný pak pro MOO, očekává se výrazný rozvoj elektromobility, a to v segmentech osobních vozidel, autobusů, nákladních vozidel i motocyklů; spotřeba sektoru elektromobilů do roku 25 navýší celkovou spotřebu elektřiny přibližně o 6,7 % TNS, zejména v maloodběru může docházet k navyšování využití elektřiny na úkor ostatních energetických médií (uhlí a zemní plyn), a to vlivem vyšší konkurenceschopnosti elektřiny při použití úspornějších technologií (například pasivní domy). 11

12 Nedostatek (-) (GW) Přebytek (+) (GW) Elektroenergetika zdrojová základna z analýzy spolehlivosti vyjádřené pomocí LOLE (Loss of Load Expectation) vyplývá potřeba nového výkonu obrázek ukazuje přebytky (+) a nedostatky (-) pohotového výkonu pro pokrytí Vysoké, Referenční a Nízké varianty spotřeby elektřiny včetně spotřeby elektromobilů pro variantu Nulovou: 6 rok počátku nedostatku: Nízká varianta spotřeby Referenční varianta spotřeby Vysoká varianta spotřeby 12

13 NULOVÁ KONCEPČNÍ DIVERZIFIKOVANÝ M IX T UZEM SKÉ ZDROJE M INIM ÁLNÍ ROZVOJ NULOVÁ KONCEPČNÍ DIVERZIFIKOVANÝ M IX T UZEM SKÉ ZDROJE M INIM ÁLNÍ ROZVOJ NULOVÁ KO NCEPČNÍ DIVERZIFIKOVANÝ M IX T UZEM SKÉ ZDROJE M INIM ÁLNÍ ROZVOJ Elektroenergetika zdrojová základna Skladba zdrojové základny instalovaný výkon dle zdroje primární energie 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 1% 9% % 7% % 5% % % 2% % % % % 8% 7% % % % 3% 1 4 2% % % ostatní VTE FVE jaderné vodní plynové černouhelné hnědouhelné hnědouhelné černouhelné plynové vodní jaderné FVE VTE ostatní 13

14 Instalovaný výkon (GW) Elektroenergetika zdrojová základna Skladba zdrojové základny instalovaný výkon dle zdroje primární energie varianta Koncepční 25 geotermální energie ostatní komunální odpady BRKO technologické plyny bioplyn biomasa topné oleje větrná energie solární energie jaderná energie vodní energie zemní plyn černé uhlí hnědé uhlí 14

15 Elektroenergetika zdrojová základna VARIANTA Nulová Primární a sekundární rezerva Kategorie regulačních rezerv Pětiminutová rychle startující rezerva situace je příznivá pouze do roku 231 v dalších letech již neřešeno Patnáctiminutová rezerva Další aspekty provozovatelnosti* od roku 231 potřeba velkých importů, negativní výhled dalšího vývoje. Z hlediska energetické soběstačnosti nevyhovuje Koncepční situace příznivá za celé řešené období situace příznivá za celé řešené období situace příznivá, drobné nedostatky po roce 24 vyžaduje denní akumulaci, její účast v regulaci, účast elektrotepla v regulaci Diverzifikovaný mix situace výborná za celé řešené období situace příznivá za celé řešené období situace příznivá, drobné nedostatky záporných rezerv v letech Tuzemské zdroje situace příznivá za celé řešené období situace příznivá za celé řešené období situace výborná za celé řešené období vyžaduje denní akumulaci, její účast v regulaci, účast elektrotepla v regulaci. Potřeba zvýšených dovozů v letech Minimální rozvoj v letech drobné nedostatky. Jinak situace příznivá do roku 246 situace příznivá, od roku 247 nevyhovující v letech drobné nedostatky; jinak situace příznivá *hodnocení předpokládá eliminaci nepříznivého stavu v roce 235 u dotčených variant. Ve všech variantách obecně se uvažuje s možností odpojování dodávek FVE jako formy záporné regulace výkonu, a to maximálně do 5 % jejich ročních dodávek 15

16 zdroje na výrobu elektřiny (PJ) zdroje na výrobu elektřiny (PJ) Elektroenergetika zdroje primární energie zajištění primární energie bylo jedním z hlavních kritérií diferenciace variant varianty byly vytvořeny s ohledem na způsob a míru zajištění z domácích zdrojů: srovnání variant dle spotřeby primární energie na výrobu elektřiny: K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M ZP 12 % HU 13 % jádro 55 % ZP 2 % HU 44 % jádro 4 % hnědé uhlí černé uhlí zemní plyn topné oleje technologické plyny biomasa + průmyslové odpady bioplyn komunální odpady jaderná energie voda vítr solární energie geotermální energie hnědé uhlí černé uhlí zemní plyn topné oleje technologické plyny biomasa + průmyslové odpady bioplyn komunální odpady jaderná energie voda vítr solární energie geotermální energie 16

17 zdroje na výrobu tepla (PJ) zdroje na výrobu tepla (PJ) Elektroenergetika zdroje primární energie zajištění primární energie bylo jedním z hlavních kritérií diferenciace variant varianty byly vytvořeny s ohledem na způsob a míru zajištění z domácích zdrojů: srovnání variant dle spotřeby primární energie na výrobu tepla v teplárenství: K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M ČU 18 % HU 28 % ZP 29 % ČU 12 % HU 54 % ZP 15 % hnědé uhlí černé uhlí zemní plyn hnědé uhlí černé uhlí zemní plyn topné oleje technologické plyny biomasa + průmyslové odpady topné oleje technologické plyny biomasa + průmyslové odpady bioplyn komunální odpady jaderná energie bioplyn komunální odpady jaderná energie 17

18 (%) (PJ) Elektroenergetika zdroje primární energie srovnání variant dle původu primární energie (elektrárny a teplárny): 1 2 K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M tuzemské zdroje celkem 95 % 2 1% 8% K 215 D T M K 22 D T M K 225 D T M K 23 D T M K 235 D T M K 24 D T M K 245 D T M K 25 D T M tuzemská paliva obnovitelné zdroje jaderné palivo dovozová paliva tuzemské zdroje celkem 9 % 76 % 6% 4% 2% % tuzemská paliva obnovitelné zdroje jaderné palivo dovozová paliva 18

19 Elektroenergetika environmentální aspekty všechny varianty splňují požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 21/75/EU ze dne 24. listopadu 21 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) očekáváno je postupné snižování všech základních druhů emisí škodlivin a CO 2 : 1. v počátečním období do roku 225 nejsou rozdíly v produkci emisí mezi variantami téměř žádné, neboť je u nich obdobná skladba výrobní základny pro skupinu klasických tepelných zdrojů (přebytek pohotového výkonu v soustavě vede při omezené disponibilitě domácího hnědého uhlí k jeho maximálně možnému využití ve všech variantách, a tedy k prakticky stejné produkci emisí) 2. rozdíl v použité variantě spotřeby elektřiny (Referenční a Nízká) je kompenzován zvýšeným exportem do zahraničí, tj. celková výroba elektřiny se výrazně nezmění 3. největšího poklesu emisí se dosáhne do roku 225 (především u SO 2 ), při nutnosti dodržet emisní stropy a při postupném zlepšování parametrů odloučení škodlivin na zdrojích, u kterých se počítá s jejich dalším provozem; v období do roku 22 také proběhne ukončení provozu části zastaralých elektrárenských zdrojů, pro které nebude dostatek hnědého uhlí 19

20 (mil. tun CO 2 ) SO 2 (tisíce tun) (mil. tun CO 2 ) (mil 3 Elektroenergetika environmentální aspekty očekávaný vývoj emisí CO 2 a SO Koncepční Diverzifikovaný mix Tuzemské zdroje Minimální rozvoj 5 Alokace snížení 1,74% Alokace snížení 2,2% Alokace snížení 3,4% Alokace Roadmap 25 4 CO Koncepční Koncepční Diverzifikovaný Diverzifikovaný mix mix Tuzemské Tuzemské zdroje zdroje Minimální Minimální rozvoj rozvoj Alokace snížení Alokace 1,74% snížení 1,74% Alokace Alokace snížení 2,2% snížení 2,2% Alokace Alokace snížení snížení 3,4% 3,4% Alokace Alokace Roadmap Roadmap SO Koncepční Diverzifikovaný mix Tuzemské zdroje Minimální rozvoj 2

21 Elektroenergetika elektrické sítě Rozvoj sítí PS a DS je založen na dlouhodobé koncepci jejich provozovatelů, která zajišťuje spolehlivý a bezpečný provoz ES. Přesto mohou v budoucnu nastat některé okolnosti, které mohou bezpečnost budoucího provozu sítí ohrozit, pokud na ně nebude rozvoj včas reagovat. K nejvýznamnějším z těchto okolností patři: Vysoký nárůst decentrální výroby z rozptýlených zdrojů, jejichž integraci nebudou moci sítě i při realizaci rozvojového programu plně integrovat. Velký nárůst decentrální výroby vyvolá přídavné investice v sítích všech napěťových hladin a bude vyžadovat opatření v řízení provozu PS i DS. Omezení nebo zpoždění výstavby plánovaných liniových staveb a posilování rekonstruovaných vedení povede ke snížení spolehlivosti a bezpečnosti provozu vlivem porušení časové koordinace navazujících opatření v provozu i rozvoji sítí. Zatěžování PS neplánovanými toky výkonů po přeshraničních profilech bude částečně regulováno instalací zařízení PST na profilu Hradec Rohrsdorf, nicméně i při omezení v tomto směru mohou velké přeshraniční přenosy vytvářet úzká místa i ve vnitřní síti PS ČR, ohrožovat spolehlivost provozu ES a omezovat možnosti připojování nových zdrojů do PS. 21

22 Elektroenergetika elektrické sítě Rozvoj sítě ČEPS ve střednědobém horizontu do roku 225 Nová TR 4 kv PVR ETI 2 VÍTKOV 219 Přechod na 4 kv 217 ETU 2 EPRU 1 VERNÉŘOV 217 VPCH 216 VÍTKOV PST 4x 85 MVA CHOTĚJOVICE LDS SEVER EPOC EPRU 2 PPC CHRÁST PŘEŠTICE Posílení pro připojení nových zdrojů do PS ELE 214 TE 221 VÝŠKOV 215 BABYLON PRAHA SEVER MALEŠICE ŘEPORYJE CHODOV MILÍN EORK 414 MĚLNÍK ČECHY STŘED 224 BEZDĚČÍN TÝNEC NEZNÁŠOV 217 OPOČÍNEK MÍROVKA 223 KRASÍKOV Zvýšení spolehlivosti EDS HORNÍ ŽIVOTICE PROSENICE Nová TR 4 kv DĚTMAROVICE 22 ALBRECHTICE LÍSKOVEC KLETNÉ NOŠOVICE 224 ETE 1,2 KOČÍN 473 DASNÝ TÁBOR EDA ČEBÍN SOKOLNICE EDU SLAVĚTICE OTROKOVICE Projekty společného zájmu Příprava na připojení nových bloků ETE 223 Předpokládaný termín uvedení do provozu Připravované nové vedení 4 kv Zrušené vedení 22 kv Dle podkladů 9/214 22

23 Elektroenergetika elektrické sítě Využití transformace PS/11 kv v zimním maximu 225 bez výroby v UO 11 kv varianta Koncepční 1 % 11 % 8 % 1 % 6 % 8 % 4 % 6 % 2 % 4 % % 2 % >1 % = spotřeba překračuje transformační výkon PS/11 kv (ve stavu bez výroby zdrojů) v UO 11 kv 23

24 Elektroenergetika elektrické sítě Využití transformace PS/11 kv v zimním maximu 225 včetně výroby v UO 11 kv varianta Koncepční 1 % 11 % 8 % 1 % 6 % 8 % 4 % 6 % 2 % 4 % % 2 % -4 % % (tok do PS) >1 % = bilance UO11 kv překračuje transformační výkon PS/11 kv 24

25 Elektroenergetika elektrické sítě Instalovaný výkon zdrojů v ES ČR podle napěťových hladin pro Koncepční variantu časový horizont 214 a 24 elektrické sítě jsou integračním prvkem mezi spotřebou a výrobou elektřiny a jejich funkce a využití se postupně mění a vyvíjí; vzhledem k rozvoji decentrální výroby se bude intenzivněji rozvíjet distribuční soustava současnost varianta Koncepční zdroje do nn 2 % zdroje do vn 16 % zdroje do nn 17 % 214 celkem P inst = 21 GW zdroje do PS 54 % zdroje do vn 16 % 24 celkem P inst = 24 GW zdroje do PS 44 % zdroje do 11 kv 28 % zdroje do 11 kv 23 % 25

26 Elektroenergetika nové technologie všechny navržené varianty předpokládají ve výchozím stavu zachování stávajícího modelu řízení a provozu ES ČR; tento model se bude postupně vyvíjet v souladu s požadavky a potřebami ES a v návaznosti na dostupnost nových technologií v energetice v energetice aktuálně působí TŘI HLAVNÍ NOVÉ TRENDY VÝVOJE, které budou měnit význam jednotlivých komponent systému a jeho výslednou podobu: 1. DŮRAZ NA ENVIRONMENTÁLNÍ ROZMĚR: cílem řešení je nalézt Bezpečnostně- Technicko-Ekonomicko-Environmentální optimum; řešení nabízí výběr variant rozvoje, které diferencovaně kladou důraz na jedno ze čtveřice kritérií optima 2. DŮRAZ NA DECENTRALIZACI A LOKÁLNÍ SOBĚSTAČNOST: budoucí energetika bude v řádově větší míře využívat lokální výrobu elektřiny na nejnižší distribuční úrovni; rozvojové varianty analyzují situaci dle tří možných scénářů rozvoje decentrální výroby 3. DŮRAZ NA VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ: zejména vyšší uplatnění intermitentních a lokálních zdrojů si vyžádá zapojení ICT i na nejnižší distribuční úrovni; varianty předpokládají výrazné zapojení denní akumulace, která bude částečně zajištěna prostředky řízení spotřeby pro energetiku nejrelevantnější jsou tyto: 1. inteligentní měření, 2. lokální výroba, 3. Smart Grids a 4. elektromobilita 26

27 Elektroenergetika lokální energetika v ES ČR za lokální je považován zdroj zapojený do sítí nn všechny navržené varianty předpokládají vyšší zapojení zdrojů do sítí nízkého napětí 1 % ve variantě Koncepční bude většina lokální výroby v OZE ve formě FVE 9 % Instalované výkony Výroba elektřiny 1 % dnes K D T M dnes K D T M 8 % 1 % 9 % 8 % 7 % 9 % 8 % ES ČR 7 % 6 % 5 % 4 % 6 % 5 % 4 % ES ČR 7 % 6 % 5 % 4 % ostatní zdroje MVE na nn FVE na nn MKO na nn 3 % 3 % 3 % 2 % 1 % 2 % 2 % 1 % % 1 % Podíl zdrojů v nn: % 2 % 17 % 17 % 11 %,8 % 6 % 6 % 5 % 4 % % MKO FVE MVE velké zdroje % MKO FVE MVE velké zdroje 27

28 Podíl na hrubé tuzemské spotřebě elektřiny v roce 24 (%) Elektroenergetika srovnání s ASEK Výroba elektřiny dle primárních zdrojů rok % % Jaderné zdroje Obnovitelné a druhotné zdroje Zdroje na zemní plyn Uhelné zdroje % % % 5 15 % % % Jaderné zdroje Obnovitelné a druhotné zdroje Zdroje na zemní plyn Uhelné zdroje Optimalizovaný Optimalizovaný (ASEK) (ASEK) Plynový (ASEK) Plynový (ASEK) Zelený (ASEK) Zelený Bezpečný (ASEK) (ASEK) Konvenční Bezpečný (ASEK) (ASEK) Dekarbonizační Konvenční (ASEK) (ASEK) Koncepční (DDB) Dekarbonizační Diverzifikovaný (ASEK) mix (DDB) Tuzemské Koncepční zdroje (DDB) (DDR) Minimální rozvoj Diverzifikovaný (DDB) Koridory mix (DDR) ASEK Tuzemské zdroje (DDR) Minimální rozvoj (DDR) Koridory ASEK 9/214 28

29 Srovnání variant rozvoje ES ČR dovozní závislost ČR (% primární energie) ] roční saldo ES ČR (TWh, kladná hodnota = dovoz) ] Saldo ES ČR kladná hodnota je dovoz rok Koncepční stav roku TWh Diverzifikovaný mix +15,5 TWh Tuzemské zdroje Minimální rozvoj Varianty jsou vysoce diferencované co do vývoje salda ES ČR. Varianty jsou vysoce diferencované co do salda ES ČR. Pouze varianta Tuzemské zdroje umožňuje v závěru sledovaného období mírně exportní charakter, a tedy efektivní zabezpečení výrobou a z tohoto pohledu je doporučená. Pouze varianta Tuzemské zdroje umožňuje v závěru sledovaného období mírně exportní charakter, a tedy efektivní zabezpečení výrobou a z tohoto pohledu je doporučená. Naopak Diverzifikovaný mix dosahuje v roce 25 importu Naopak Diverzifikovaný mix dosahuje v roce 25 importu elektřiny na úrovni přibližně 5 % tuzemské netto spotřeby a je tedy z hlediska importního salda ČR méně vhodná. elektřiny na úrovni přibližně 5 % tuzemské netto spotřeby a je tedy z hlediska importního salda ČR méně vhodná. Závislost na dovozu primární energie elektroenergetiky a teplárenství ČR rok Koncepční +19 p.b. stav roku 213 Diverzifikovaný mix +5 p.b. Tuzemské zdroje Minimální rozvoj Ve všech variantách dojde k výraznému nárůstu závislosti ČR na dovozu primární energie. jaderná energie je brána jako domácí zdroj Ve všech variantách dojde k výraznému nárůstu závislosti ČR Největší nárůst zaznamenává varianta Diverzifikovaný na dovozu primární mix, ve energie. které dojde k navýšení závislosti na 4násobek, a to především využitím zemního plynu. Největší nárůst zaznamenává varianta Diverzifikovaný mix, ve které dojde k navýšení závislosti na 4násobek, a to především Varianta Tuzemské zdroje je nejpříznivější, ale využitím i v té dojde zemního k roku plynu. 25 k navýšení závislosti na dvojnásobek. Varianta Tuzemské zdroje je nejpříznivější, ale i v té dojde k roku 25 k navýšení závislosti na dvojnásobek. 29

30 Srovnání variant rozvoje ES ČR výkonová dostatečnost (GW) ] výkonová přiměřenost (GW) investice kumulovaně (bil. Kč)] Investice do výrobní základny ES ČR (kumulovaně mezi roky 213 a 25) 2,5 2, 1,5 1,,5,,6,4,2, -,2 -,4 -,6 -,8-1, -1,2-1,4 Koncepční -1,3 GW Koncepční 2,1 bil. Kč Diverzifikovaný mix stav roku 213 Diverzifikovaný mix Tuzemské zdroje Tuzemské zdroje 1,4 bil. Kč Minimální rozvoj -,8 GW Minimální rozvoj Všechny varianty vyžadují značné investice na obnovu a rozvoj Všechny varianty vyžadují značné investice na obnovu a rozvoj systémové části zdrojové základny, které budou dále rozvojem decentrálních zdrojů. zvýšeny rozvojem DECE: systémové části zdrojové základny, které budou dále zvýšeny Nejvyšší investice si vyžádá rozvoj dle varianty Diverzifikovaný Nejvyšší investice si vyžádá rozvoj dle varianty Diverzifikovaný mix, která má nejvyšší u podnikatelů investice ado v domácnostech. mikrokogenerace u podnikatelů a v domácnostech. mix, která má nejvyšší investice do mikrokogenerace V závěsu je varianta Koncepční, která má kromě velkých bloků V závěsu je varianta Koncepční, která má kromě velkých bloků těžiště investic v lokálních FVE a VTE jednotkách. těžiště investic v lokálních FVE a VTE jednotkách. Do rozptýlených výrobních jednotek budou investovat samotní koncoví odběratelé. Do rozptýlených výrobních jednotek budou investovat samotní koncoví odběratelé. Výkonová přiměřenost ES ČR dle metodiky ENTSO-E rok 25 Všechny varianty se vyznačují poklesem volné výkonové kapacity a jejím deficitem v závěru sledovaného horizontu; což souvisí s malým přebytkem pohotového výkonu v ES. Všechny varianty se vyznačují poklesem volné výkonové kapacity a jejím deficitem v závěru sledovaného horizontu; což souvisí s malým přebytkem pohotového výkonu v ES. Nejpříznivější hodnoty dosahuje parametr pro variantu Nejpříznivější hodnoty dosahuje parametr pro variantu Minimální rozvoj, která disponuje nejvyšším pohotovým výkonem, ale spotřebu při nízké se parametr spotřebě elektřiny. zhorší. Pro referenční spotřebu se parametr zhorší. Minimální rozvoj, která disponuje nejvyšším pohotovým výkonem, ale při nízké spotřebě elektřiny. Pro referenční Analýzy výkonové dostatečnosti ukazují schopnost soustavy Analýzy výkonové dostatečnosti ukazují schopnost soustavy vyrovnat se s importu výkonovou elektřiny. bilancí při existenci přiměřeného importu elektřiny. vyrovnat se s výkonovou bilancí při existenci přiměřeného 3

31 Srovnání variant rozvoje ES ČR roční emise SO 2 (kilotuny) ] roční emise CO 2 (megatuny) ] Emise SO 2 ES ČR rok kt Koncepční -3 Mt Koncepční stav roku 213 Diverzifikovaný mix stav roku 213 Diverzifikovaný mix - 64 kt Tuzemské zdroje Tuzemské zdroje -24 Mt Minimální rozvoj Emise CO 2 ES ČR rok 25 Minimální rozvoj Ve všech rozvojových variantách dochází k velmi výraznému poklesu emisí SO2, v důsledku odklonu od uhelné energetiky. Ve všech rozvojových variantách dochází k velmi výraznému poklesu emisí SO2, v důsledku odklonu od uhelné energetiky. Snížení emisí je dále způsobeno nutností výrazného zlepšení emisních parametrů zdrojů dle směrnice 21/75/EU. Snížení emisí je dále způsobeno nutností výrazného zlepšení emisních parametrů zdrojů dle směrnice 21/75/EU. Nejméně výrazné snížení je patrné u varianty Tuzemské zdroje, která počítá s prolomením ÚEL a nejvyšším využitím HU zdrojů, a u varianty Diverzifikovaný mix, která počítá s instalací nových bloků na dovozové černé uhlí k závěru horizontu. Nejméně výrazné snížení je patrné u varianty Tuzemské zdroje, která počítá s prolomením ÚEL a nejvyšším využitím HU zdrojů, a u varianty Diverzifikovaný mix, která počítá s instalací nových bloků na dovozové černé uhlí k závěru horizontu. Všechny rozvojové varianty počítají s výrazným snížením emisí CO2. Všechny rozvojové varianty počítají s výrazným snížením emisí CO 2. I v případě nejpříznivějšího vývoje jsou nicméně emise CO2 nad cíli dokumentu EU Roadmap 25, bez uplatnění CCS cíle zřejmě nepůjdou splnit. I v případě nejpříznivějšího vývoje jsou nicméně emise CO 2 nad cíli dokumentu EU Roadmap 25, bez uplatnění CCS cíle zřejmě nepůjdou splnit. Nejnižších emisí dosahuje varianta Koncepční, s největším podílem jaderných zdrojů, kterou tak lze doporučit jako nejméně rizikovou vzhledem k požadavkům EU na snižování emisí skleníkových plynů. skleníkových plynů. Nejnižších emisí dosahuje varianta Koncepční, s největším podílem jaderných zdrojů, kterou tak lze doporučit jako nejméně rizikovou vzhledem k požadavkům EU na snižování emisí 31

32 Obsah Úvod Elektroenergetika Závěry a doporučení Varianty rozvoje Plynárenství Aktuální otázky a odpovědi

33 Plynárenství poptávka po plynu Predikce založeny na analýzách a predikcích vývoje: 1. Uplatnění plynu v nových oblastech: a) výroba elektřiny: monovýroba, KVET i MKO b) náhrada hnědého uhlí: energetické uhlí a tříděné c) využití CNG 2. demografie: počet obyvatel, počet domácností 3. ekonomiky: růst HPH, podíl jednotlivých sektorů na ekonomického produkci, 4. plynoenergetické náročnosti: určeno především vývojem přidané hodnoty 5. aplikace úsporných opatření ve výrobní sféře, 6. rozvoje typů spotřeby v domácnostech: počet odběrných míst 7. aplikace úspor v domácnostech, 8. rozvoje elektromobility: podíl el. mobilů na celku, roční nájezd a měrná spotřeba. 33

34 (TWh) (TWh) (TWh) Plynárenství poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu na monovýrobu elektřiny, KVET a MKO výroba elektřiny 35 3 výroba tepla % % Koncepční Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Koncepční Nízká Maximální spotřebarozvoj Tuze Koncepční Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Nízká spotřeba 34

35 (TWh) Plynárenství poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu na náhradu tříděného HU ,8 TWh Koncepční Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Nízká spotřeba 35

36 (%) rok báze = 1 % Plynárenství poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu ve výrobní sféře (rok 213 = 1 %) % Koncepční Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Nízká spotřeba historie 36

37 (%) rok báze = 1 % Plynárenství poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu ve sféře domácností (rok 213 = 1 %) % Koncepční Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Nízká spotřeba historie 37

38 (TWh) Plynárenství poptávka po plynu Predikce celkové spotřeby plynu % % % + 12 % Koncepční Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Nízká spotřeba historie 38

39 (TWh, přírůstek k hodnotám v roce 213) ] (TWh, přírůstek k hodnotám v roce 213) ] (TWh, přírůstek k hodnotám v roce 213) ] (TWh, přírůstek k hodnotám v roce 213) ] (TWh, přírůstek k hodnotám v roce 213) ] Plynárenství poptávka po plynu Přírůstky jednotlivých kategorií na celkové spotřebě plynu kumulovaně ostatní spotřeba monovýroba elektřiny -6,7 TWh +4,8 TWh KVET a MKO +31,2 TWh náhrada tříděného HU CNG +6,3 TWh +17,9 TWh CSP + 36 TWh

40 Plynárenství poptávka po plynu Shrnutí střednědobý horizont Střednědobě bude poptávka po zemním plynu nejvíce určena vývojem ekonomiky, demografie a mírou aplikace úsporných opatření. Do roku 22 se z nových oblastí využití zemního plynu stačí významněji projevit jen předpokládaný nárůst spotřeby vyvolaný náhradou hnědého uhlí při výrobě elektřiny a tepla v KVET. Dle Koncepční varianty bude spotřeba plynu v roce 22 činit 91,7 TWh, což představuje mezi roky 213 a 22 nárůst o 7 %. Shrnutí dlouhodobý horizont Dlouhodobě bude poptávka po zemním plynu nejvíce určena mírou využití zemního plynu v nových oblastech spotřeby (KVET, MKO, CNG a náhrada HU). Dle Koncepční varianty bude spotřeba plynu v roce 25 činit 121 TWh, což představuje mezi roky 213 a 25 nárůst o 41 %. Podle nejnižší varianty rozvoje (Nízká spotřeba) by spotřeba plynu v roce 25 měla činit 95 TWh (mezi roky 213 a 25 nárůst o 12 %), podle nejvyšší varianty (Maximální rozvoj) by spotřeba plynu v roce 25 dosáhla 137 TWh (mezi roky 213 a 25 nárůst o 6 %). 4

41 Plynárenství zdroje dodávek pro ČR Česká republika pokrývá 98 % své spotřeby plynu dovozem ze zahraničí; plyn zajišťován především dlouhodobými kontrakty s Ruskem, část objemu pochází z burzovních obchodů. Pro zajištění dodávek plynu ještě donedávna převládala role infrastruktury ve směru východ západ. Po zprovoznění plynovodu Nord Stream a navazujících tras OPAL a Gazela však Česká republika výrazně diverzifikovala možnosti dodávek a mohla by být zásobena prakticky jen z tohoto nového směru, což poprvé částečně ověřila krize na Ukrajině během přelomu zimy 213 a jara 214. Reverzní chod české plynárenské soustavy je možný od konce roku

42 Velká Británie Nizozemsko Norsko Rusko Katar (LNG) USA (LNG) Ázerbájdžán Turkmenistán (roky) životnost zásob (roky dnešní těžby) 265 let 15 let Plynárenství zdroje dodávek pro ČR Krátkodobě a střednědobě bude důležitý především plyn z Ruska přes Ukrajinu; závislost na této přepravní cestě oslabí zvyšující se podíl plynu pomocí Nord Stream. V budoucnu bude možné uvažovat o obchodu s plynem z Polska v souvislosti s polským kontraktem na LNG dodávky z Kataru (teoreticky od roku 22). Dodávky plynu pomocí LNG jsou teoreticky myslitelné z libovolné světové lokality. Při dovedení plynovodu South Stream až do rakouského uzlu zdroje dnešních dodávek potenciální zdroje Baumgarten by vznikla pro ČR další alternativa pro dopravu plynu z Ruska. 4 (Na začátku prosince 214 však 2 Rusko oznámilo, že za situace obstrukcí ze strany EU projekt ukončuje; vývoj situace bude potřebné dále sledovat.) 42

43 (mil. m 3 ) Plynárenství zásobníky plynu Aktuální stav a záměry na realizaci nových kapacit 1 9 RWE Gas Storage skupina MND Česká plynárenská LAMA GAS&OIL SPP Storage Dolní Dunajovice Tvrdonice Lobodice Štramberk Třanovice Háje Uhřice Uhřice Jih Dambořice Dolní Rožínka Okrouhlá Radouň stávající zásobníky rozšiřování stávajících zásobníků zásobníky ve výstavbě plánovaná výstavba nových zásobníků nepravděpodobné projekty zásobníky pro zahraničí, příprava napojení do ČR Břeclav Dolní Bojanovice Dnes: 2,9 mld. m 3 Navýšení až : 1,7 mld. m 3 43

44 Plynárenství zásobníky plynu Současný stav a rozvoj zásobníků plynu a jejich napojení 44

45 (TWh) Plynárenství zásobníky plynu Využívaná kapacita zásobníků plynu dle variant TWh 35 3 Dolní Rožínka Břeclav Napojení Dolních Bojanovic, intenzifikace Uhřic Mírný útlum využívané kapacity po roce 22-4,7 TWh Koncepční Maximální rozvoj Tuzemské zdroje Nedostatek zásobníků Nízká spotřeba 45

46 Plynárenství potrubní infrastruktura Vnitrostátní přepravní soustava a tranzitní soustava záměry rozvoje Posílení propojení se sousedními zeměmi tam, kde jsou vazby slabé nebo žádné. Jedná se o vybudování propojení na Rakousko a posílení zatím velmi slabých napojení na Polsko. Zajištění dostatečné kapacity pro region severní Moravy. Zde se jedná o vybudování plynovodu Moravia, čímž by mělo být řešeno i posílení budoucích tranzitních toků směrem na Polsko. Další napojování zásobníků na přepravní soustavu. Jednalo by se o nově budované zásobníky i např. o stávající zásobník Dolní Bojanovice, který je dosud provozován jen ve slovenské plynárenské síti. Potřebné je i napojení dalších stávajících zásobníků na tranzitní systém. Připojování dalších přímých odběratelů z přepravní soustavy, především nových paroplynových zdrojů. Přepravní soustava aktuální stav záměry do roku 25 Tranzitní soustava 2637 km +115 km Vnitrostátní přeprava 1181 km + 25 km Celkem 3818 km km 46

47 Plynárenství potrubní infrastruktura Předpokládaný rozvoj plynárenské soustavy na úrovni přepravy 47