Zpráva ze 34. semináře knihovníků muzeí a galerií

Transkript

1 Publikováno na Inflow.cz ( Zpráva ze 34. semináře knihovníků muzeí a galerií Konířová Marta Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR pořádá každoročně na podzim seminář spojený s valnou hromadou komise. Letošní 34. seminář se konal v České Lípě, jednání bylo rozděleno do bloků Zprávy z muzeí, Digitalizace a Sbírkové fondy v muzejních knihovnách. Součástí semináře byla i valná hromada komise a volby výkonného výboru komise. 34. seminář knihovníků muzeí a galerií pořádaný Komisí knihovníků (KK) Asociace muzeí a galerií (AMG) se letos konal v České Lípě ve spolupráci s tamějším Vlastivědným muzeem a galerií. Protože muzeum nemá dostatečně velký prostor pro pořádání takové akce, jednání probíhalo v sále českolipské Základní umělecké školy. Seminář začal v úterý ve 14. hodin slavnostním zahájením, na kterém vystoupili i žáci ZUŠ. Účastníky přivítali organizátoři semináře, ředitelka ZUŠ a také starostka města Hana Moudrá.

2 Slavnostní zahájení semináře v sále Základní umělecké školy v České Lípě První den jednání moderovala PhDr. Helga Turková, na programu byla valná hromada Komise knihovníků AMG ČR a blok Zprávy z muzeí. V úvodu valné hromady KK předložila PhDr. Jarmila Okrouhlíková zprávu o činnosti výkonného výboru KK, poté následovala volba nového předsednictva výkonného výboru. Předsedkyní výboru se stala PhDr. Štěpánka Běhalová, PhD., z Muzea Jindřichohradecka, místopředsedou byl zvolen PhDr. Ila Šedo ze Západočeského muzea v Plzni. Valná hromada také schválila změnu jednacího řádu (doplnění článku III, bod 2) a navržené zástupce krajů a ústředních institucí.

3 Nově zvolená předsedkyně výkonného výboru Komise knihovníků AMG ČR PhDr. Štěpánka Běhalová, PhD. Kutnohorská bible Martina z Tišnova Bc. Josef Kremla První příspěvek bloku Zprávy z muzeí nesl název výstavy, kterou České muzeum stříbra v Kutné Hoře pořádalo v loňském roce k 520. výročí vydání Bible kutnohorské. Na tomto konkrétním příkladu byly přiblíženy problémy, se kterými se setkává každý kurátor výstavy starých tisků - od požadavků na teplotu, vlhkost či intenzitu osvětlení přes pojištění a bezpečnostní opatření až po omezení daná fyzickým stavem konkrétních tisků. Informace o stěhování knihovny NTM Praha Mgr. Jana Čerešňová Se stěhováním knihovny Národního technického muzea v souvislosti s jeho rekonstrukcí se původně nepočítalo, protože v prostoru knihovny se plánovaly pouze menší stavební úpravy. Zahájení rekonstrukce přineslo ale řadu potíží. Například prach z bouracích prací, které probíhaly v jiné části muzea, se dostal až do knihovny na knihy a nakonec výrazně přispěl k rozhodnutí knihovnu odstěhovat. Samotné stěhování pak proběhlo rychle a profesionálně, knihovna se do muzea vrátí pravděpodobně na jaře příštího roku. Historický fond muzejní knihovny ve Slavkově u Brna Mgr. Jiří Blažek Knihovna Historického muzea ve Slavkově u Brna má stejné zaměření jako muzeum, tj. na

4 francouzskou revoluci a napoleonské války, dějiny rodu Kouniců a Slavkovska. Prezentace obsahovala řadu snímků historických a vzácných knih, které jsou součástí zejména Kounicovy knihovny (která je národní kulturní památkou), Napoleonské knihovny a Církevní knihovny. Stěhování knihovny Muzea Vysočiny Třebíč PhDr. Božena Kabelíková Stěhování knihovny je součástí stěhování celého muzea, které musí projít rekonstrukcí jak kvůli nevyhovujícím depozitářům, tak kvůli objevení dřevomorky. Kraj nyní financuje opravu budovy bývalého učiliště, kde budou nové depozitáře. V předchozích letech knihovna díky grantu pořídila na staré tisky ochranné obaly z nekyselé lepenky, což teď stěhování usnadnilo. Označení knih (u starých tisků ochranných obalů) čárovými kódy také zjednodušilo a zrychlilo evidenci knih při stěhování. Sbírkové fondy muzejní knihovny Silesia Mgr. Gabriela Chromcová Knihovna je nedílnou součástí Muzea Těšínska a vznikla sloučením několika původně samostatných fondů a sbírek. Ve svém fondu má cenný soubor českých, polských a německých silesiak, plebiscitní tisky (propagační tiskoviny z období dělení Těšínska), staré tisky, výroční zprávy škol a spolků ve Slezsku, knižní kalendáře, sbírku tisků uspořádaných nebo napsaných Jiřím Třanovským ( ), kramářské tisky (chystá se jejich digitalizace) a torzo zámecké knihovny v Ropici. V roce 2009 získala knihovna grant, díky kterému mohla nově vybavit badatelnu a pořídit knižní skener a nový HW a SW, online katalog se má objevit na stránkách knihovny na konci roku. Význam a přínos členství ve SKIPu PhDr. Ila Šedo Nově zvolený místopředseda výkonného výboru Komise knihovníků AMG, který je i členem výkonného výboru SKIPu, informoval o obou velkých profesních organizacích, kterých mohou být knihovníci muzeí a galerií členy. Základní rozdíl mezi oběma sdruženími je ve formě členství, které je v KK AMG institucionální (instituce zřizující knihovnu musí být členem AMG), zatímco ve SKIPu je individuální. Na závěr vyzval muzejní knihovníky, kteří jsou většinou členy KK AMG, aby zvážili i vstup do SKIPu. Širší členská základna by mj. mohla zvýšit zájem o problematiku muzejních knihoven. Příspěvky o činnosti v regionech Poslední část bloku byla věnována několika zástupcům krajů ve výkonném výboru, kteří účastníky informovali o dění v muzejních knihovnách ve svých krajích. Tím byla ukončena oficiální část prvního dne semináře a následovala společenská část - večerní komentovaná prohlídka českolipského muzea a koncert Severočeského filharmonického sboru. Druhý den semináře zahájily praktické ukázky knihovních systémů firem KP-Sys a Lanius. Každé firmě byla vyhrazena samostatná předváděcí místnost, což účastníkům semináře umožnilo vybrat si svou" firmu a nechat si předvést řešení konkrétních otázek.

5 Dopolední blok Digitalizace moderovala Mgr. A. Petruželková. Teoretický úvod k digitalizaci PhDr. Jiří Polišenský, Mgr. Jan Hutař V první části úvodního dvojpříspěvku" se dr. Polišenský zaměřil na řadu otázek digitalizace knihovních dokumentů, které je třeba zvážit a řešit už při přípravě projektu digitalizace. V druhé části se Mgr. Jan Hutař věnoval dlouhodobé ochraně digitálních dat, problémům zastarávání HW a SW, degradace dat, LTP (Long-term Preservation) systému a tendru na nákup komerčně dostupného LTP systému pro Národní digitální knihovnu, který má proběhnout na konci tohoto roku. Využití digitální fotografie v procesu dokumentace a prezentace uměleckého artefaktu MgA. Štěpán Černohorský Muzea a muzejní knihovny stále častěji vytvářejí digitální dokumenty pro dokumentaci a prezentaci svých sbírkových předmětů. Při přípravě projektu digitalizace se nesmí zapomínat na to, že digitální dokument tvoří jak digitální obraz, tak doprovodné informace pro pozdější reprodukci obrazu (kalibrační tabulky, ICC profily), bibliografické údaje a doprovodné texty. V prezentaci byla představena i některá větší digitalizační zařízení s poznámkou, že při odhadu časové náročnosti digitalizace se nedá spolehnout na údaj o od výrobce, protože těchto výkonů lze dosáhnout jen za určitých podmínek, které v praxi obvykle nenastanou. Digitalizované textilní vzorníky Magdalena Pujmanová Koplexné reštaurovanie textilného vzorníku č. 6 Bc. R. Slovik Ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě je uloženo 16 vzorníků - knih, do kterých byly vlepovány originální vzorky z různých kartounek Českolipska. Tento region se stal v 1. polovině 19. století druhým nejvýznamnějším střediskem výroby potiskovaných látek v Čechách. Ručně potiskované látky se používaly na výrobu oděvů, oděvních doplňků i užitkových předmětů. Digitalizace vzorníků proběhla jako součást projektu Česká Lípa v evropském pásmu textilu", v jehož rámci vzniká také návštěvnické a poradenské centrum textilu v bývalém hospodářském stavení Vodního hradu Lipý v České Lípě. Příspěvek R. Slovika se pak podrobně věnoval jednomu ze dvou vzorníků, které byly restaurovány. Služba EOD - Elektronické knihy na objednávku Mgr. Rostislav Krušinský Protože se síť poskytovatelů služby EOD stále rozšiřuje a cílem je zapojit do ní kromě knihoven i muzea a archivy, podával tento příspěvek přítomným muzejním knihovníkům jakožto možným

6 budoucím spolupracovníkům zejména praktické informace, včetně nákladů, požadavků i výhod služby. Na dotaz o využití služby EOD Mgr. Krušinský odpověděl, že u nich ve Vědecké knihovně v Olomouci vyřídili již cca 50 objednávek - což znamená asi stran knih - z ČR i zahraniční (např. z Nového Zélandu, Srbska, Rakouska, Austrálie). Službu často využívají badatelé a učitelé, kteří náklady obvykle hradí z grantů a tímto způsobem zajišťují studijní materiály pro sebe nebo své studenty. Regionální informace jako přidaná hodnota katalogu krajské knihovny Ing. Jiří Mika Regionální informace v knihovnách jsou chápány jako informace se vztahem k regionu poskytované v rámci veřejných informačních služeb knihovny. Týkají se historie, kultury, přírody či společenského života - osobností, míst, památek, událostí apod. Na praktických příkladech ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně byly prezentovány výhody propojení různých dříve samostatných databází a možnosti využití. Těchto výhod a možností by mohly využít i muzejní knihovny, které obvykle také zpracovávají regionální informace. Knihovna Christiana Weiseho, její dějiny a poklady české provenience Dipl.-Bibl. Uwe Kahl Pracovník žitavské Christian-Weise-Bibliothek seznámil posluchače s některými cennými bohemiky, které knihovna vlastní. Patří mezi ně hlavně tzv. žitavské misály (7 iluminovaných rukopisů), šlechtické památníky (Jáchyma Ondřeje Šlika a Jindřicha Zahrádeckého ze Zahrádek), dokumenty týkající se stavovského povstání a počátku třicetileté války či český žaltář z r Po přestávce na oběd pokračoval program blokem Sbírkové fondy v muzejních knihovnách, jehož moderování se ujala PhDr. Štěpánka Běhalová, PhD. Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea Mgr. Marta Vaculínová, PhD. Činnost oddělení letos nejvíce ovlivnilo stěhování z hlavní budovy Národního muzea, které začalo letos a příští rok by mělo být ukončeno. Současný depozitář starých tisků s původními úložnými skříněmi z 19. stol. nebude po rekonstrukci zachován, protože na jeho místo je plánována expozice. K úspěchům patří vydání faksimile Jenského kodexu, v budoucnu by takto mohly být vydány i další knihy ze sbírek oddělení. Chystá se také katalogizace rukopisných zlomků, které byly obvykle nacházeny při opravách vazeb starých tisků. Akvizice pozůstalosti manželů Scheybalových Mgr. Alžběta Kulíšková Josef Václav Scheybal ( , malíř, grafik, ilustrátor, historik umění a etnograf, autor publikací z oboru) a Jana Scheybalová ( , etnografka a historička, autorka publikací z oboru) za svého života shromáždili rozsáhlé a cenné umělecké a historické sbírky. Po úmrtí paní Scheybalové panovala obava o další osud těchto sbírek. Po jednáních s Úřadem pro zastupování

7 státu ve věcech majetkových bylo Muzeum Českého ráje v Turnově určeno správcem pozůstalosti s úkolem vytvořit její soupis a zhodnocení. Pozůstalost se nacházela na faře v Jablonci nad Nisou, která měla 29 místností, z nichž 14 bylo věnováno knihám. Složité tedy bylo už stěhování, zpracování pak znamenalo dvouletou náročnou práci s nejistým výsledkem, protože nebylo jasné, jak úřady o osudu pozůstalosti rozhodnou. Nakonec se majitelem pozůstalosti přece jen stalo muzeum [Zpráva o převodu a popis včetně několika fotografií je zveřejněna na stránkách ÚZSVM: ]. Fara z 18. století, která byla také součástí odúmrti, byla bezúplatně převedena městu Jablonec nad Nisou, které tam plánuje zřídit památník manželů Scheybalových. České knižní kalendáře 19. století ve fondu NK ČR Mgr. Zdenka Bosáková Zpracování knižních kalendářů z 19. století probíhá v Národní knihovně ČR systematicky od r Monograficky se kalendáře zpracovávají jen výjimečně, většinou pokud je kalendář jen v jednom výtisku, přednost je dávána seriálovému zpracování. Nejčastější problémy při popisu přináší podobnost názvů kalendářů, typografická podobnost, chyby či změny v číslování ročníků pocházející už od nakladatelů a různé verze vydání (větší/menší, pro chlapce/pro dívky, jazykové či regionální mutace atd.). Sbírka divadelních cedulí knihovny Regionálního muzea v Teplicích PhDr. Jana Michlová Zámecké divadlo bylo důležitou součástí teplického lázeňského kulturního života až do koncem 20. let 20. století, kdy bylo přestavěno na obytné místnosti a knihovnu. Z vybavení či kostýmů divadla se nezachovalo nic, jediným dokladem o divadle tak zůstal soubor 260 divadelních cedulí (plakátů). Při zpracovávání soupisu bylo nutné dohledávat údaje, které na cedulích nebyly z různých důvodů uváděny - jména režisérů či překladatelů her, křestní jména herců, přesné datum konání představení, do poloviny 19. století nebývají uváděna ani jména tiskařů. Školní obrazy v muzejních sbírkách Mgr. Magdaléna Šustová Školní obraz je tištěná učební pomůcka, která pomáhá názornosti vyučování. První české školní obrazy vydal Karel Slavoj Amerling po polovině 19. století [jeho soubor 150 školních obrazů zahrnujících zvířata, rostliny, řemesla, měsíce a hospodářství je dnes ceněn historiky i sběrateli pozn. M. K.], největší rozmach školních obrazů přišel za první republiky. Po zlepšení kvantity i kvality obrazového vybavení učebnic a s rozvojem dalších názorných pomůcek včetně didaktického filmu jejich význam poklesl. Pro počítačovou muzejní evidenci je vhodný takový modul, který umožňuje připojování obrázků, např. pro fotoarchivy nebo výtvarné umění. Kvůli lištám, kovovým kroužkům či jiným závěsným systémům bývá ukládání školních obrazů v depozitářích složitější, použít se mohou kovové výkresové skříně, velkorozměrové desky, tyče nebo drátěné sítě na zavěšení. Smotávání do rolí se kvůli poškozování nedoporučuje. (Příspěvek byl zpracován za základě zkušeností kurátorky Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze Aleny Matyášové.)

8 Knihař (Amerlingův školní obraz z oddílu Řemesla, ze sbírky Muzea Komenského v Přerově) Sbírka předloh v Knihovně Uměleckoprůmyslového musea PhDr. Jarmila Okrouhlíková Sbírka předloh byla v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze budována v letech , kdy také byla nejvíce využívána. Jde většinou o původně obrazové přílohy knih a časopisů, které byly vyjmuty a nalepeny na kartony. Zachycují ornamenty, detaily nebo celé výrobky a sloužily jako předlohy pro kopírování uměleckým řemeslníkům. Dnes sbírka obsahuje přes listů a využívají ji zejména historikové a restaurátoři. Původní uspořádání a třídění sbírky z 19. století je tak přehledné a logické, že ho lze využít dodnes. Regionální literatura v muzejních knihovnách

9 PhDr. Ila Šedo Pokud je regionální literatura zapsána ne v knihovní, ale v muzejní evidenci, jde o muzejní sbírku, se kterou správce sbírky nakládá podle muzejního zákona. Jeho úkoly jsou ale velmi podobné úkolům knihovníka. Akvizice: darem, výměnou, nákupem volným" a nákupem přes komisi (správce by se měl snažit, aby knihovna měla také zastoupení v nákupní komisi). Evidence: ačkoliv muzejní a knihovní evidence používají různou terminologii, jejich podstata je podobná. Při muzejní evidenci jde většinou o popis exemplářový (tj. každý jednotlivý sbírkový předmět - v tomto případě kniha - má vlastní evidenční kartu). Zpřístupnění: správce sbírky by se měl podílet na stanovení sbírkového režimu (jak se se sbírkou bude zacházet, komu, kdy a za jakých podmínek bude předmět půjčen apod.). Ochrana: patří také k odpovědnosti správce sbírky (způsob uložení, teplota, vlhkost, inventarizace, digitalizace,...). Policejní okénko PhDr. Helga Turková Tento tradiční příspěvek letos udělal všem velkou radost tím, že ve skutečnosti nezazněl. Až do data konání semináře nebyl znám žádný případ krádeže z historických a vzácných knižních fondů. Proto místo toho dr. Turková přednesla pozvánku na výstavu Staré pověsti české, která je poslední velkou výstavou v historické budově Národního muzea před jeho uzavřením kvůli rekonstrukci. Nejstarší české mýty představí řada exponátů různého druhu - archeologické nálezy, obrazy, sochy, knihy a ilustrace, ale i například střelecké terče, mince, medaile, reklamy, divadelní kostýmy či divoký kanec Srstík. Vernisáž výstavy je 5. října. Karel Hynek Mácha ve fondech Památníku národního písemnictví Mgr. Alena Petruželková Z bohatých máchovských sbírek PNP byly vybrány a prezentovány úřední i osobní dokumenty a rukopisy, ilustrující Máchův život a dílo. S Máchou za Máchou po Máchově kraji : oslava 200 let od narození českého básníka K. H. Máchy Jana Fridrichová Poslední příspěvek bloku a celého semináře prezentoval řadu akcí, které k 200. výroční narození K. H. Máchy připravilo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Svazek obcí Máchův kraj, Městské kulturní zařízení v Bělé pod Bezdězem, Městská knihovna v Doksech, Hrad Bezděz a obec Bezděz a SKIP. Podrobnosti a fotogalerie ke skutečně bohaté nabídce akcí lze nalézt na stránkách muzea na adrese Tímto příspěvkem a následným poděkováním a potleskem organizátorům letošního ročníku semináře knihovníků byla zakončena oficiální část jednání. Program semináře tím ale zdaleka nekončil. Večer účastníci semináře mohli navštívit v Jiráskově divadle představení K. H. Mácha Máj" v podání Báry Hrzánové. Akci pořádalo město Česká Lípa v rámci Dnů Evropského kulturního dědictví. Třetí den semináře, ve čtvrtek 9. 9., byl pro účastníky připraven výlet do Památníku K. H. Máchy

10 v Doksech, kde mohli zhlédnout nejen expozici umístěnou v památníku, ale také exponáty vznikající v rámci 25. řezbářského sympozia. Letošní téma sympozia bylo pochopitelně máchovské, vznikaly buď reliéfy s podobou Máchy, nebo s motivem z jeho díla. Poté přišel poslední bod programu - plavba na lodi Máj po Máchově jezeře, a spolu s ním i překvapení: této plavby se zúčastnil i sám Karel Hynek Mácha, který doplňoval výklad o jezeře, kraji a máchovských inspiračních zdrojích svými poznámkami a vzpomínkami. Karel Hynek Mácha (uprostřed) na palubě lodi Máj při plavbě po Máchově jezeře Všechny odevzdané příspěvky budou zveřejněny na stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v sekci Muzejním knihovna ( Tam také bude zveřejněno i místo konání příštího ročníku semináře. Štítky: digitalizace, muzea, muzejní knihovny, Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR, muzejní sbírky, EOD, LTP, Karel Hynek Mácha, Česká Lípa