Neděle 27. (14.) prosince

Transkript

1 Neděle 27. (14.) prosince

2 Otázky na opakování 1. Ve kterém městě žili Josef a Marie? 2. Proč se Ježíš Kristus narodil v jeskyni? 3. Jakou píseň slyšeli pastýři od andělů? 4. Proč se Boží Syn narodil jako člověk? 5. Proč se Panna Marie nazývá Bohorodicí? 6. Znáte nějaké vánoční koledy? 7. Jak zní tropar svátku Narození Ježíše Krista? 8. Znáte nějaké proroctví ze Starého Zákona, kde se mluví o narození Ježíše Krista? 9. Vyprávěj co vidíš na tomto obrázku.

3 Od Lukáše svaté evangelní čtení O hostině a hostech (Lk 14, 16-24) Ježíš mu řekl: "Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí. Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: `Pojďte, vše už je připraveno. A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: `Koupil jsem pole a musím se jít na ně podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu. Druhý řekl: `Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu! Další řekl: `Oženil jsem se, a proto nemohu přijít. Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: `Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé. A služebník řekl: `Pane, stalo se, jak jsi rozkázal a ještě je místo. Pán řekl služebníkovi: `Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil. Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře. "

4 O ikoně svátku Narození Ježíše Krista Jeden z nejkrásnějších křesťanských svátků, narození Spasitele světa, který se nenarodil v paláci, v hlavním městě, ale v odlehlém a tichém Betlémě, v malé a bezvýznamné provincii, během hluboké noci a ve stáji, je po Pasše nejsvětlejším a nejradostnějším svátkem křesťanů možná nejdůležitější událostí lidské historie. Ikonografie tohoto svátku je založená na dvou kanonických Evangeliích (podle Matouše a Lukáše) a na apokryfech Jakubově evangeliu, Pseudo-Matoušově evangeliu a na Slovu Afroditiána Perského na Kristovo Narození. Zobrazení témat Kristova Narození a klanění mudrců se nachází už na římských sarkofágách v katakombách, ampulích na olej a v rukopisech Evangelií. Od 4. stol., kdy se svátek Narození začal slavit odděleně od svátku Bohozjevení, rozvíjí se i ikonopisecký kánon tohoto svátku. Centrem ikony je na červeném plátně (symbolizujícím vznešenost) ležící Přesvatá Bohorodice. Vedle ní, v tmavé tůni jeskyně, leží v jesličkách povitý Mládenec Kristus. Nad ním se sklánějí vůl a osel, kteří poukazují na místo narození, tj. stáj, ale ještě více symbolizují naplnění proroctví proroka Izaiáše: Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý" (Iz 1,3). Je ještě jeden výklad: vůl a osel symbolizují dva národy židovský a pohanský, kvůli kterým přišel Spasitel na zemi. Oproti Bohorodici Kristus zabírá na ikoně velmi malý prostor. Na první pohled je tu jakási nelogičnost. Proč je Bohorodice centrem ikony, když centrem by měl bát právě narozený Kristus? Na ikoně Narození Krista je tak vyjádřené, že Ježíš Kristus přišel na zemi právě skrze Bohorodici. Ona byla jakoby tím mostem z nebes na Zemi a zároveň nejcennějším darem lidského pokolení narozenému a zároveň předvěčnému Bohu. A právě proto na ikoně zabírá Bohorodice centrální místo.

5

6 Zajímavé je i místo, kde leží Bohorodice s Kristem. Zdá se, jako by byli umístěni do útrob země, kde Kristus září svou bělobou na tmavém pozadí. Je to taktéž vyjádřena krásná myšlenka. Kristus svou světlostí Božství a bezhříšností zazářil v temnotě hříchu a svým narozením posvětil nejen lidské pokolení, ale i všechny útroby země. Nad jeskyní se zobrazuje půlkruh symbolizující nebe a betlémská hvězda, jejíž paprsky scházejí k hlavě Mládence Krista. Okolo hlavy má Kristus nimbus s vepsaným křížem. Okolo jeskyně se zobrazují andělé a pastýři, jejich počet není přesně stanoven. Na ikoně vidíme i mudrce, kteří mohou být zobrazeni ještě putující na koních anebo už klanějící se s dary v rukách (Mt 2, 11). Bohorodice se zobrazuje otočení k Děťátku, ale mnohem častěji směřuje její pohled na Josefa, který se v dolní části ikony zobrazuje přemyšlujíc nad vším, co se odehrálo. Bohorodice se dívá smutně, protože vidí pochybnosti Josefa. Její od Krista odvrácená tvář symbolizuje také to, že Ježíš už nepatří jenom jí, ale celému světu, který přišel zachránit. Jak také sám později řekl, jeho matkou a bratry jsou všichni, kdo slyší jeho slova a dodržují je (Lk 8, 12). Tento odvrácený pohled Bohorodice také znamená, že se obrací k světu, za který bude před svým Synem orodovat a modlit se. Samotná scéna spravedlivého Josefa, která se nachází v dolní části ikony, je doplněná symbolickou osobou v podobě starého pastýře v tmavém huňatém kozím rouchu. Není to zobrazení démona, ti se v pravoslavné ikonografii zobrazují jinak. Jsou to symbolicky zobrazen Josefovy pochybnosti, rady od ďábla, které mají vyvolat nedůvěru vůči Přesvaté Bohorodici. Ďáblovy úklady přicházejí jako zkušený rádce, proto mají podobu starce. Někteří vidí v této tmavé postavě knižníka Annáše, který podezříval Josefa a Bohorodici ze hříchu. V dolní části ikony je umístěna i scéna umývání Mládence Krista, které vykonávají dvě ženy. Jednu přivedl spravedlivý Josef, aby pomohla Bohorodici s porodem, ale když viděli zázračné rození, žena přivedla ještě jednu, která velmi pochybovala o všem, co jí bylo řečeno. Podle apokryfu se jmenovala Salome. Scéna zachycuje okamžik přípravy koupání. Nádoba na koupání se naplňuje vodou jedna z žen zkouší rukou teplotu vody, aby i tím ikona svědčila o skutečnosti této události. Kristus je nejen pravý Bůh, ale i pravý člověk, proto i voda musí mít správnou teplotu, aby se dítěti nic zlého nestalo. Tráva zobrazená ve spodní části ikony svědčí, že se událost odehrála volně v přírodě.

7 V 17. stol. se ikonografie svátku obohacuje. Do kompozice se dostali mudrci putující za hvězdou (mohou se na ikoně nacházet ve vícerých scénách putování, klanění, odevzdávání darů), andělé oznamují blahou zvěst pastýřům (a také zpívají na nebesích), útěk do Egypta, vraždění betlémských dětí, ukrytí spravedlivé Alžběty s malým Janem Křtitelem v jeskyni, zabití Zachariáše, který nechtěl prozradit místo, kde se jeho žena a syn nacházejí a podobně. Tato velmi oblíbená ikona nechyběla a ani dnes nechybí na žádném ikonostase, který má druhou sváteční řadu. Je také potřeba připomenout, že tato ikona se dávala i k žertveniku (stůl, na kterém kněz připravuje chléb a víno ke sv. Eucharistii), kde se vykonává proskomidie (přínos), protože ta svým obsahem kromě utrpení Ježíše Krista připomíná i jeho narození. Je nutné poznamenat, že existuje rozdíl mezi zobrazováním této radostné události mezi východní a západní tradicí. Západ tuto událost maluje jakoby realistickýma očima, přičemž západní umělci se často snažili vyvolat u lidí určité emoce a zejména betlémské děťátko Ježíše Krista malovali spíše idealisticky. Vždyť na koho by nezapůsobilo roztomilé batole s rozpaženými ručkami, ležící na slámě a opodál stojící ovečka či oslík se smutnýma očima. Ikona však nemá vyvolávat emoce, ale odpoutat od pozemského a nasměrovat modlícího se k Bohu. To je cílem pravoslavné ikony Narození Krista.

8 O chlapci, který věřil na zázraky Jeden chlapec velmi rád četl pěkné a moudré pohádky a věřil všemu, co tam bylo napsáno. Hledal proto zázraky i v životě. Nemohl však najít nic, co by se podobalo jeho oblíbeným pohádkám. Několikrát už byl ze svého hledání zklamaný a tak se zeptal mámy: Je správné věřit na zázraky? A dějí se v životě zázraky? Můj milý, s láskou odpověděla máma, když se budeš snažit aby z tebe byl dobrý a hodný chlapec, všechny pohádky se ti v životě vyplní. Pamatuj si, že zázraky není třeba hledat, ty k dobrým lidem přicházejí samy.

9 NAŠI SVATÍ OCHRÁNCI A PŘÍMLUVCI V TOMTO TÝDNU Neděle 27. (14.) prosince Neděle praotců Božího národa všech starozákonních svatých žijících před Zákonem i po udělení Zákona Pondělí 28. (15.) prosince Světitel mučedník Eleutherios, biskup ilirijský Úterý 29. (16.) prosince Prorok Aggeus Středa 30. (15.) prosince Prorok Daniel a tři mládenci Ananiáš, Azariáš a Misail

10 Sobota 2. ledna (20.) prosince Světitel Ignác Bohonosec, patriarcha antiochijský. V Evangeliu můžeme číst slova, která vyslovil Ježíš Kristus: "Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské" (Mt 19,14). Kristus vzal na ruce jedno dítě a ukázal ho apoštolům jako příklad čistoty. Podle tradice byl tím dítětem Ignác Bohonosec. Ignác ve své mysli i srdci zachovával Kristova slova, která slyšel jako malé dítě. Když vyrostl, stal se učedníkem apoštola Jana. Celým srdcem se oddal zvěstování Božího slova a byl apoštoly chirotonizován za biskupa ve městě Antiochie. Během panování císaře Trajána bylo velké pronásledování křesťanů. Aby zastrašili a rozehnali křesťany v Antiochii, chytili Ignáce a poslali ho do Říma, aby ho v římském koloseu roztrhaly divoké šelmy. Mysleli si, že šelmy ho vystraší a zapře svou víru v Krista. Ignác ale dobře věděl, že cesta víry se stává cestou oběti. Nebál se žádného mučení, bolesti ani útoku šelem. Radši zemřel za Krista, než by Ho měl zradit. Církev ho nazvala Bohonosec, protože ho Kristus držel na rukou a i proto, že sám celý život nosil Krista ve svém srdci. Čtvrtek 31. (18.) prosince Mučedník Sebastián a družina jeho Pátek 1. ledna (19.) prosince Mučedník Bonifác

11 Doplňte text z Evangelia Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka byla zasnoubena, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí a dáš mu jméno ; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl ústy proroka: `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel, to jest přeloženo `Bůh s námi. Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno. Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho a přišli jsme se mu poklonit." A hle,, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary, a.

12 Do věty se zamíchala písmena z cyrilice. Přečtěte pouze písmena, která jsou v české abecedě a dostanete větu. дшёsъlщжáбуvёщaдзnшasvуъýёзs SщoбsуtёeжchъбBшSoзhщёuжaъn юsaдzушeёmsiжъpздoёkбojщvуlюiъ dдeшchжdщoюбbёrзáдvъůslщуeё.

13 Z následujících vět poskládejte tropar svátku Narození Páně Pane, sláva tobě! hvězdou naučeni byli. Klaněti se tobě, Slunci spravedlnosti Narození tvé, Kriste Bože náš, neboť ti, kteří hvězdám sloužili, zjevilo světu světlo poznání, a znáti tebe, Východ s výsosti.

14 KŘÍŽOVKA: K Bohu nejdeme kroky,.. Která ze čtyř cest vede ke sněhulákovi?

15

16 Narodil se Kristus Pán, veselme se, z růže kvítek vykvet nám, radujme se! Z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se! Jenž prorokován jest, veselme se, ten na svět poslán jest, radujme se! Z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se! Člověčenství naše, veselme se, ráčil vzíti na se, radujme se! Z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se! Goliáš obloupen, veselme se, člověk jest vykoupen, radujme se! Z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se!