Hvězda betlémská a astronomie

Transkript

1 Hvězda betlémská a astronomie připravila Hvězdárna v Úpici finančně podpořil Český organizačni výbor Mezinárodního roku astronomie

2 Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově, za dnů Herodesa krále, aj, mudrci od východu slunce přijeli do Jeruzaléma, řkouce: Kde jest ten, kterýž se narodil Král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a přijeli jsme klaněti se jemu. To uslyšev Herodes král, zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním. A svolav všecky přední kněží a učitele lidu, tázal se jich, kde by se Kristus měl naroditi. Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka: A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský. Tedy Herodes tajně povolav mudrců, pilně se jich ptal, kterého by se jim času hvězda ukázala. A když je propouštěl do Betléma, řekl: Jdouce, ptejte se pilně na to dítě, a když naleznete, zvěstujtež mi, ať i já přijda, pokloním se jemu. Oni pak vyslyševše krále, jeli. A aj, hvězda, kterouž byli viděli na východu slunce, předcházela je, až i přišedši, stála nad domem, kdež bylo dítě. A uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou. I všedše do domu, nalezli dítě s Marijí matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru. Bible Kralická, Evangelium sv. Matouše

3 Jedním ze symbolů našich Vánoc je ona velká kometa, která stojí nad betlémským chlévem. V evangeliu sv. Matouše čteme o hvězdě, která se ukázala mudrcům od Východu. Po mnoho staletí vždy znovu a znovu naplňuje tato zpráva o této betlémské hvězdě lidskou fantazii. Mnoho laiků i odborníků si kladlo otázku, co to asi bylo za úkaz, který se odehrál na obloze. Není to však jen otázka zájmu. Odpověď by nás přiblížila i k řešení dalších otázek náboženství. S hvězdou nad Betlémem je například také úzce spojena otázka přesného data narození Ježíše. Proto se již stovky let lidstvo tímto zabývá.

4 Mezi nápadná kosmická tělesa patří opravdu komety. V záznamech z kronik oné doby skutečně komety najdeme. Návrat Halleyovy komety v roce -11 (12 př.n.l), další kometu z roku -4 (5 př.n.l.) a případně ještě kometu z roku -3, někdy považovanou jen za chybné datování komety z roku -4. Ani na jedné z nich se však odborníci buď z hlediska jasnosti či doby pozorování neshodnou jako na adeptce na hvězdu betlémskou. Z hlediska astrologie jsou komety navíc nepříznivá znamení. Vlasatice", jak se jim dříve říkalo, věštily války, morové nákazy, neúrodu. Negativní astrologický charakter mělo i zatmění Slunce a Měsíce, která navíc relativně velkou četností nespadají do okruhu vzácných jevů. A tak jak komety tak i zatmění jako hvězdu betlémskou můžeme s velkou pravděpodobností opustit.

5 Dalšími z nápadných jevů na obloze jsou výbuchy nov nebo supernov, tedy hvězd, jejichž jasnost se ve velmi krátkém časovém okamžiku velmi zvýší. Některé, jako například supernova z roku 1054 v Býku nebo Keplerova supernova v Hadonoši patřily mezi nejjasnější tělesa na nebi a některé z nich byly vidět dokonce i ve dne. Taková hvězda se však podle dostupných starých astronomických záznamů z Číny i z Dálného východu v této době na nebi neobjevila a tak ani ona nebude patrně tím hledaným znamením dávných mudrců, které je vedlo do Betléma.

6 V každém případě se muselo jednat o nápadný jev, který ale v Jeruzalémě samotném pozornost nevzbudil. Jak tento paradox vysvětlit? Mohlo jít o jev, ne nápadný ani tak svoji intenzitou, ale spíše svým významem. A ten uměla z hvězd přečíst" jen hrstka lidí, mágů, mudrců či astrologů. Těmi nejuznávanějšími v té době byli Babyloňané. V Palestině se naopak astrologie příliš nepěstovala. Zkusme se nyní ponořit do možného příběhu starobabylonských astrologů a židů, čekajících příchod spasitele. Nemůžeme s jistotou tvrdit, že tomu tak bylo, ale stát se to mohlo.

7 Vše mohlo začít již v roce 12 př.n.l. Tehdy na obloze zazářila Halleyova kometa, nositelka strádání, která prošla kolem Marsu, planety symbolizující palestinského krále Heroda, dosazeného Římem. Na západě v tu chvíli zapadala trojice planet Jupiter, Venuše a Merkur. Připravuje se konec Herodova kralování.

8 V roce 7 př.n.l. však byla tato konstelace korunována ještě důležitější astrologickou situací. Na konci března 7 př.n.l. vyšel heliakicky, tedy těsně před východem Slunce Jupiter a později i Saturn ve znamení Ryb. Dle babylonských astrologických pouček představoval Jupiter královskou hvězdu, Saturn židovský národ a Ryby Palestinu.

9 Obě planety se pak spojily v těsném přiblížení, neboli konjunkci, na konci května téhož roku. Závěr pak pro babylonské mudrce mohl být jasný: v daleké Palestině se brzy narodí nový židovský král.

10 V jejich přesvědčení vydat se na cestu je utvrzovala ještě další hvězdná událost. Současně s východem Jupitera a Saturna na druhé straně nebes zapadala planeta Herodova planeta Mars a symbolizovala konec panování tohoto krutého vládce.

11 Pokud by se v té době vypravili na cestu do Jeruzaléma k Herodovi a pak do Betléma, jak je psáno v Matoušově evangeliu, Obě planety v retrográdním, tedy zpětném pohybu oblohou by zářily stále před nimi. V polovině listopadu by se při tzv. zastávce, tedy okamžiku kdy se na své dráze oblohou dostávají na vrchol zdánlivé kličky a začínají se pohybovat opačně, zastavily přímo nad Betlémem.

12 Zda se opravdu na cestu vypravili a zda sledovali cestu hvězdy Jupitera a Saturna, které se během této doby těsně potkaly dokonce třikrát, přesně nevíme. Je to však zatím asi nejpravděpodobnější vysvětlení celého příběhu, které může astronomie a astrologie nabídnout.

13 Proč se však hvězda betlémská zobrazuje jako kometa? Evangelium podle Matouše hovoří o "hvězdě". Vzhledem k jiným popisům nebeských a přírodních úkazů v biblických textech můžeme říci, že kdyby šlo o pozorovanou kometu, hvězdu s ohonem, autor by to určitě popsal. Na mnoha známých starých vyobrazeních betlémské scény najdeme právě "jen" hvězdu, nanejvýše hvězdu s několika žehnajícími paprsky. Kometu zde však nenajdeme. Co se tedy stalo s Matoušovou hvězdou, že se z ní stala vlasatice, zdobící snad všechny betlémy.

14 Všeobecně se uvádí, že prvním, kdo zobrazil betlémskou scénu s kometou byl italský malíř Giotto di Bondone na fresce "Klanění tří králů" v padovské kapli Scrovegni. Ta zobrazuje Svatou rodinu s Ježíškem v chlévě a tři mudrce přinášející dary. Nad střechou najdeme jasnou kometu. Giotto je považován za malíře, který se inspiroval tím, co doopravdy viděl kolem sebe, nikoliv jen ustálenými schématy. Fresku namaloval v letech Předpokládá se, že namalovaná kometa je obrazem komety Halleyovy, jejíž návrat připadl na rok Její ohon se tehdy táhl po obloze v délce asi 70 stupňů. Giotto di Bondone si touto svou malbou vysloužil "kmotrovství" kosmické sondy Giotto, která odstartovala v roce 1985 k Halleyově kometě.

15 A co naší mágové. Postupně získali i jména, původ i své úkoly. Jejich vyobrazení i poslání se legendu od legendy liší. Najdeme je však snad na všech betlémech. V evangelním příběhu není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Origenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století, Petr Comestor. Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary Kašpar nese Kristu zlato jako symbol královské důstojnosti, Melichar kadidlo, kterého užívají při obětech kněží, a Baltazar přináší myrhu jako symbol Ježíšova lidství. Tyto tři dary mají také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v té době známá skupenství. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.

16

17 Verze betlémské scény vyzdobené kometou se pak postupně šířila po Evropě. Prolnula se s tradicí betlémů, čili zobrazení narození Páně ve formě figurek z nejrůznějších materiálů či dokonce betlémů živých. První takový betlém s živými postavami a zvířaty sestavil svatý František z Assisi v roce Svítilo se pochodněmi. V Itálii se tradice ujala. Do Čech ji přinesl jezuitský řád v 16. století. Po několika stoletích se betlémy začaly stavět i v domácnostech, řemeslníci se začali živit výrobou figurek, vznikaly rozměrné mechanické betlémy, jako proslulý betlém třebechovický či jindřichohradecké Krýzovy jesličky. Že je v astrologii kometa znamením špatným, přivolávajícím mor, choleru, války a zmar a že použít jí jako znamení narození Spasitele je poněkud podivné, už asi nějak zapadlo. Do laskavých lidových scén, v nichž se mnohdy velbloudi a palmy palestinského Betléma prolínají se zasněženými českými vesničkami, se kometa se zlatavým ohonem tak nějak hodí.

18 Hvězdárna v Úpici spolu s Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti pro Vás připravili netradiční akce k oslavě slunovratu a ukončení Mezinárodního roku astronomie V pondělí 21. prosince od 12 do 14 hodiny bude na prostranství před Městským kulturním sálem v Úpici probíhat pozorování sluneční chromosféry dalekohledem Coronado. V případě špatného počasí bude panel i dalekohled vystaven v Městské knihovně v Úpici. Pro děti bude připraven kvíz o ceny s tematikou Slunce a astronomického pozadí vánoc a slunovratných oslav. V Městské knihovně v Úpici bude od 18. do 23. prosince instalována výstavka na téma Hvězda betlémská, která bude seznamovat s astronomickým pozadím vánoc a slunovratných oslav. Vzhledem k tomu, že v Mezinárodním roce astronomie slaví úpická hvězdárna 50 let od svého otevření, bude večer 21. prosince od 18 do 20 hodiny uspořádáno pozorování noční oblohy pro veřejnost v místech, odkud první členové astronomického kroužku v Úpici prováděli před 50 lety podobná veřejná pozorování. V případě špatného počasí bude využito přednáškového sálu hvězdárny k náhradnímu programu (přednáška) a besedě o astronomii a Mezinárodním roku astronomie. Součástí této akce bude také soutěž s astronomickou tematikou. Pozorování bude prováděno pouze přenosnými dalekohledy s parametry podobnými těm, se kterými bylo pozorování uskutečňováno v minulosti.