John Alois (1859) EL NAD č.: 48. AP č.: 1578

Transkript

1 Státní okresní archiv Cheb John Alois (1859) Inventář EL NAD : 48 AP : 1578 PhDr. Jana Kolouchová Cheb 2015

2 Obsah I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu 5 III. Archivní charakteristika archivního fondu 5 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 15 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení pomůcky 16 Seznam použitých pramenů a literatury 17 Přílohy: Příloha 1: Seznam použitých zkratek Příloha 2: Pořádací schéma archivního fondu Příloha 3: Seznam knih přeřazených do knihovny SOkA Cheb 22 Inventární seznam 36 Rejstříky: Osobní rejstřík 176 2

3 I. Vývoj původce archiválií Alois John se narodil 30. března 1860 v Horních Lomanech u Františkových Lázní rodičům Johannovi 1 a Marii Magdaleně roz. Kahler. 2 Do rodiny, ve které z doposud narozených osmi dětí 3 překročil hranici deseti let pouze syn Niklas, vnesl již dávno ztracenou naději a stal se tak posledním potomkem pomalu stárnoucích rodičů. Jeho rodným domem byl statek 23 s názvem Beim Adler. Školní docházku započal ve válečném roce 1866, když nastoupil do třídy kantora Karla Ratzka. Po ukončení základní školy pokračovaly jeho kroky do Chebu, kde v letech navštěvoval státní gymnázium (Staatsgymnasium in Eger), a následně pak gymnázium v Litoměřicích. Vysokoškolské vzdělání získal ve Vídni, Innsbrucku a v Mnichově, kde v letech studoval historii a germanistiku. Převážně historické, jazykovědné a literární zaměření mu poskytlo dostatečné znalosti a nadšení pro další vědeckou práci. Po zanechání studií se Alois John vrátil do rodného kraje. 4 Roku 1875 se Johann a Margaretha Johnovi přestěhovali do Chebu, kde obývali dům 25 v Bahnhofstrasse (dnešní třída Svobody). Jejich syn zde s nimi žil od roku 1884 jako spisovatel na volné noze. Po smrti rodičů 5 setrval v Chebu, ale myšlenka na rodné Horní Lomany a zde prožité dětství jej přivedla ke koupi vily na Antonínově výšině u Františkových Lázní s prozaickým názvem Waldheim, kde nejprve trávil letní měsíce a posléze se sem přestěhoval natrvalo. S vybudováním vlastního domova přišla i další jistota v podobě prvního zaměstnání, když mu 1 Otec Johann John se narodil 15. května 1819 v Dlouhých Mostech (Langenbruck) jako syn Johanna Johna a Evy Margarethy roz. Adler. Blíže Státní oblastní archiv v Plzni (dále jen SOA v Plzni), fond Sbírka matrik, Horní Lomany 126, fol Matka Marie Magdalena se narodila 16. října 1821 ve Slatině (Schlada) jako dcera Johanna Adama Kahlera a Anny Margarethy roz. Frank. Blíže TAMTÉŽ, Cheb sv. Mikuláš 49, fol Kromě syna Aloise a Niklase se manželům Johnovým narodilo šest synů a tři dcery: Johann Baptista *26. listopadu prosince 1844, Eva Katharina *1. prosince prosince 1845, Eva Katharina *23. prosince května 1849, Eva Katharina *5. června února 1852, Johann Baptist *26. června června 1853, Johann Baptist *13. listopadu listopadu 1854 (TAMTÉŽ, Horní Lomany 18, fol. 34, 39, 45, 52, 63, 70, 75), Johann Nepomuk *15. dubna srpna 1857 (TAMTÉŽ, Horní Lomany 126, fol. 9). 4 Srov. JOHN, Alois. Alois John, Begründer und Obmann des Vereins für Egerländer Volkskunde in Eger. Unser Egerland (dále jen UE), 6, 1902, s Otec zemřel roku 1891 a matka o dva roky později. 3

4 roku 1922 lázeňské město Františkovy Lázně svěřilo vedení městského muzea a městského archivu. V té době se již těšil značné vážnosti veřejnosti. 6 Aloise Johna však v prvé řadě chápeme jako velkého národopisce a literáta Chebska. 7 Jako základna pro šíření jeho názorů mu sloužil časopis Literarische Jahresberichte ( ), Deutsche Blätter Hanse Nikolause Krause ( ) a ročenka Literarisches Jahrbuch ( ). Úmyslu založit literární společnost se musel v roce 1893 vzdát, ale jeho myšlenky zůstaly živé a pozvolna se realizovaly v několika projektech, např. Kreuzingerově lidové knihovně, v mnohostranných snahách lidového vzdělávání a v chebském vlastivědném hnutí. 8 Ve svém druhém životním období se Alois John stále více vzdaloval svým literárním reformám a soustředil se výlučně na výzkum a oživení chebské vlastivědy. Založil Spolek pro chebský národopis (Verein für Egerländer Volkskunde) 9 a časopis Unser Egerland, 10 který poprvé vyšel v roce a hned od svého vzniku se stal ústředním listem vlastivědných badatelů. 12 Nelehkého úkolu sepsání Johnovy bibliografie se se ctí zhostil A. August Naaff, který ve svých dílech Zwanzig Jahre im Dienste der Heimat a Alois John. Ein Bild seines geistigen Schaffens ( ) nazval Aloise Johna jako spisovatele vlasti. Není snad žádného odvětví lidské činnosti, kterou by se Alois John nezabýval. 13 Za třicet let soustavné práce publikoval patnáct knih a brožur, osm výročních zpráv, několik svazků oslavných spisů a ročenek, 33 příspěvků z literárního prostředí, 16 prací k postavě 6 Dokladem poslouží oslavné spisy u příležitosti životních jubileí: Festgabe : Alois John zum 50. Geburtstag. UE, 14, 1910, s ; Zu Alois Johns 65. Geburtstag. UE, 29, 1925, s. 33; PUCHINGER, Johann B. Alois John, dem verdienstvollen Egerländer Heimatforscher, zum 70. Geburtstage. UE, 34, 1930, s. 29 a KRAUSS, Anton. Alois John 70 Jahre. UE, 34, s Srov. HOFFMANNOVÁ, Jaroslava PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha : Libri, 2000, s BOHÁČ, Jaromír. Deset obrazů z dějin chebského muzea. Cheb : Chebské muzeum, SOkA Cheb, Společnost Aloise Johna, 2003, s Vzorem mu v tomto případě byl spolek založený roku 1891 prof. Karlem Weinholdem z Berlína. 10 Celým názvem Unser Egerland. Blätter für Egerländer Volkskunde. Organ des Vereines für Egerländer Volkskunde. 11 Blíže KRAUSS, A. Alois John 70 Jahre. s Srov. WEINMANN, Josef. Egerländer Biografisches Lexikon mit ausgewählten Personen aus dem ehemaligen Reg.-Bez. Eger I. Bayreuth : Verlagsgesellschaft m.b.h., 1987, s Mezi jeho nejvýznamnější díla patří např.: Aus dem geistigen Leben des Egerlandes, 1887; Im Gau der Narisker, 1888; Goethe in Deutschböhmen, 1889; Richard- Wagner- Studien, 1889; Egerländer Volkskunst, 1896; Kreuzsteine, Marterln, Pestsäulen im Egerland, 1897; Sebastian Grüner. Über die ältesten Sitten und Gebräuche der Egerländer, 1901; Das städtische Museum in Eger, 1901; Zur Lebensgeschichte Adam Wolfs von , 1902; Oberlohma. Geschichte und Volkskunde eines Egerländer Dorfes, 1903; W. H. Veit. Lebensbild eines deutsch-böhmischen Tondichters, 1903; Sitte, Brauch und Volksglaube im deutschen Westböhmen, 1905; Richard Wagners Beziehungen zu Böhmen, 1906; Zur neusten Literatur über Franzensbad, 1924; Das städtische Archiv in Franzensbad, Egerer Jahrbuch, 1927; 10 Jahre Franzensbader Museum, Bibliothek und Archiv ( ), Egerer Zeitung, 1932 a Goethe- Festschrift der Kurstadt Franzensbad aus Anlass der Feier des 100. Todestages J. W. Goethes,

5 Johanna Wolfganga Goetha, sedm k osobnosti Richarda Wagnera, 28 vlastivědných, devět k dějinám hudby, tři muzejní, 20 historických, 124 národopisných a folklórních rozdělených na všeobecné, vesnici a dům, stravu, kroj, zvyky a obyčeje, pracovní zvyklosti, zvykové právo, víru a pověry, lidové básnění, nápisy, dětské hry, sedlácká pravidla, studium dialektu, jmen či názvů rostlin a lidové hry a slavnosti; dva články věnoval také sociální péči, napsal i 52 biografií, 25 autorských básní, dvě studie o moderní migraci židů, osm o lidovém umění a konečně 22 o umělcích a dějinách umění. Alois John zemřel 2. srpna 1935 na Antonínově výšině. Jeho tělo bylo uloženo na hřbitově v rodných Horních Lomanech. 14 V jeho duchovní tradici pokračoval přítel a nástupce Anton Krauss, který se postaral o zachování odkazu Aloise Johna. 15 II. Vývoj a dějiny archivního fondu Písemnosti archivního fondu John Alois byly nalezeny bez záznamu o převzetí. Oficiálně byly v SOkA Cheb zaevidovány 23. dubna 1993 pod přírůstkovým číslem 687. O stavu písemností před převzetím do archivu nelze zjistit žádné konkrétní informace. III. Archivní charakteristika archivního fondu Archivní fond John Alois je mezerovitého charakteru a obsahuje archiválie z let Jako prius byla označena datace dopisu W. H. Veita příteli Ambrosovi z roku 1859 (inv. 592). Jelikož se Alois John životem Veita zaobíral dlouhodobě, je více než pravděpodobné, že pro svou sbírku získal i jeden ze soukromých dopisů výše jmenovaného komponisty. Před zpracováním se archivní fond o rozsahu 35 kartonů, čtyř grafických listů, 372 negativů a jednoho alba nalézal v SOkA Cheb v následujících celcích: 1) 16 kartonů obsahujících podle inventárního soupisu vypracovaného v roce 1959 Jaroslavem Slavíkem materiály z let V roce 1992 revidovaly fond archivářky 14 BOLTEK, Hans- Karl. Der Egerländer Volkskundler Alois John. Nordgau- Festschriften, 26, 1986, s KRAUSS, A. Alois John, s , dále také u příležitosti úmrtí Alois John. Kalender für das Egerland, 26, 1936, s

6 Marie Bortelová a Dana Václavů a původní inventární soupis byl přepsán ve formě inventáře. Jednalo se o jednoduchý soupis obsahu kartonů korespondence, rukopisy, studijní a přípravný materiál, novinové články, kartotéka, či rozmnožené přednášky. 2) 17 kartonů jako nezpracovaný dodatek. K této části nebyla vypracována žádná archivní pomůcka. 3) Při pořádání knihovny byly nalezeny dva kartony tiskovin a brožur z let , které byly zaevidovány dne 6. prosince 1994 pod přírůstkovým číslem 1311 jako nezpracovaný dodatek. K této části nebyla vypracována žádná archivní pomůcka. 4) Během revize archivního souboru Sbírka plánů (EL NAD 780) byly vyřazeny archiválie, které zde byly původně evidovány. Jednalo se o čtyři grafické listy z let Tyto grafické listy byly vyjmuty a přiřazeny do archivního souboru John Alois jako dodatek na základě úředního záznamu 44/ 2009, j. SOAP/ / ) Při zpracování archivní sbírky Sbírka fotografických alb (EL NAD 562) byly vyřazeny archiválie, které zde byly původně evidovány. Jednalo se o jedno fotografické album z let Toto album bylo vyjmuto a přiřazeno do archivního souboru John Alois jako dodatek na základě úředního záznamu 85/2011, j. SOAP/ / ) Během revize archivních sbírek bylo rozhodnuto o zrušení archivní sbírky Johnova sbírka negativů (EL NAD 1060). Jedná se o 372 skleněných negativů z let Tyto archiválie byly v roce 2001 vyřazeny z původní archivní sbírky Negativy deskové (EL NAD 770) a vyčleněny jako samostatná archivní sbírka. Tento sbírkový soubor byl vytvořen Aloisem Johnem a jelikož se jedná o původce, který má v SOkA Cheb osobní fond, bylo dne 25. ledna 2012 na základě protokolu o zrušení archivních pomůcek rozhodnuto o včlenění archivní sbírky do archivního fondu John Alois. Původní inventární soupis i jeho revidovaná verze reflektovaly pouze 60 inventárních čísel bez přesnějšího časového vymezení a jejich popis neodpovídal skutečnému obsahu archiválií. Nezpracovaný dodatek archivního fondu byl také zčásti chybně určen z hlediska evidenčních jednotek a datace. Osobní fond John Alois také obsahoval materiály několika dalších původců. Z výše uvedených důvodů bylo tedy roku 2012 přistoupeno k novému zpracování. Při zpracování byla zohledněna stávající literatura k pořádání osobních fondů. Archivní fond byl rozdělen do osmi skupin, které jsou dále tematicky členěny podle Pracovního schématu pro pořádání osobních pozůstalostí (Interní směrnice ÚA ČSAV z 26. února 1980). Současně byla zohledněna Základní pravidla pro zpracování archiválií kolektivu pracovníků pod vedením Michala Wannera z roku Přestože bylo použito 6

7 obecně vžité pořádací schéma, je u osobních fondů nezbytně nutné posuzovat každý celek individuálně a respektovat rozmanitost dochovaných archiválií. Jak již bylo uvedeno výše, mnoho archiválií bylo původně chybně evidenčně určeno. Čtyři grafické listy, které byly do archivního fondu přiřazeny na základě úředního záznamu 44/2009, j. SOAP/ /2009, ze dne 11. září 2009, byly překvalifikovány na diplomy a zařazeny mezi životopisný materiál. Dále byly např. jako spisy původně určeny rukopisy, tisky, fotografie, kresby a jiné. Uměle vytvořené skupiny archiválií byly seřazeny chronologicky, abecedně, či tematicky. Z důvodu snadnějšího vyhledávání je inventární seznam opatřen jmenným rejstříkem s odkazem na konkrétní inventární číslo. Díky pečlivé evidenci samotného původce archivního fondu byly archiválie seřazeny chronologicky. Převážná část archiválií byla Aloisem Johnem časově určena a popsána. U inv. 15, 16, 24, 39, , , 251, 287, 309, 310, , 398, 399, 412, 415, 463, 467, 476, , 522, 534, 537, 545 a 548 nebylo možné určit přesné datum jejich vzniku, a proto je vždy uvedeno pouze přibližné datování. Souhrnně lze říci, že se přibližná datace objevuje ve studijní a odborné přípravě, korespondenci, vlastních pracích, přípravném materiálu, novinových výstřižcích, u starých rukopisů, různých sebraných dokumentů, hudebnin, či fotografií. Datace školních sešitů (inv. 15, 16) byla určena díky autobiografickým vzpomínkám Aloise Johna, kde uvádí, že chebské gymnázium navštěvoval v letech a gymnázium v Litoměřicích Všechny sešity jsou nadepsány názvem školy, proto byl časový rozsah určen právě těmito lety. Obdobná situace nastala i v případě záznamů vysokoškolských přednášek. Všechny školní sešity jsou datovány, pouze Altorientalische und Griechische Geschichte od Maxe Büdingera (inv. 24) nikoliv. Podle dochovaných záznamů víme, že Alois John navštěvoval univerzitu v letech S gymnaziálním studiem je spojeno i inv. 39 tj. cvičení z řečtiny. Tento jazyk studoval až na škole v Litoměřicích ( ). U mnohých archiválií nebylo možné určit přesnější dataci (inv , , 412, 415 a 522), proto bylo použito ohraničení léty [1880] [1935]. Roku 1880 Alois John ukončil středoškolské vzdělání. Díky charakteru osobního fondu lze oprávněně předpokládat, že se shromažďováním písemností a sbírek, stejně tak jako se sepisováním autorských prací, začal právě až po gymnaziálních letech. Horní hranice časového rozsahu fondu je rok 1935 tedy rok úmrtí původce archivního fondu. Pouze u inv (Hudebniny: Der Brunnen, Der gute Reiche a Geige aus Faust) byla s ohledem na charakter archiválií dolní hranice 7

8 časového rozsahu stanovena na rok Podle autobiografického materiálu lze předpokládat, že se Alois John sbíráním notových zápisů zaobíral již ve školním věku. Jak již ukázal výčet výše, nejvíce nesnází s sebou přinášejí autorské práce ať již v podobě tisků, či rukopisů. V případě, že dataci nezaznamenal sám autor, dnes je ji obtížné odhadnout. U některých děl napomohlo třeba i to, jakému tématu se kdy Alois John věnoval. Např. u inv. 214 John, Alois: Im Egerland a inv. 215 John, Alois: Kunst in Franzensbad je podle textů patrné, že problematika byla studována až po roce 1900, tj. v době, kdy již žil ve Františkových Lázních. V případě inv. 251 John, Alois: Zu Caspar Schlick aus Eger se autor odkazuje na dílo A. Penuricha z Gothy, které bylo vydáno roku Přímo se zde hovoří, že vyšlo před několika málo lety. Proto byla spodní hranice přibližně určena rokem Pouhým odhadem je také časový rozsah inv. 287 John, Alois: Die Wallensteinfestspiel in Eger. Tyto slavnosti se prvně odehrávaly roku Ivn. 309 John, Alois: Aus Franzensbader Kurlisten je časově ohraničeno rokem Sám autor hovoří o tom, že ročník 1928 byl poslední, se kterým pracoval. V případě inv. 310 John, Alois: Volkskunde des Egerlandes bylo pracováno se soupisem vydané literatury. Posledním zaznamenaným ročníkem je rok Lze tedy předpokládat, že rukopis pro článek byl napsán nejdříve v témže roce. Podle tematických okruhů byla určena i datace inv. 399 Poznámky k literárním tématům. V roce 1883 ukončil Alois John studium na univerzitě a započal se soustavnější prací spisovatele. Podle vlastních vzpomínek Alois John zmiňuje vilu Waldheim na Antonínově výšině roku 1895 a snad právě tehdy mohl vzniknout plán zahrady (inv. 534). U inv. 537 Vzorník papírů tiskárny A. Haase byla datace stanovena mezi léta , jelikož v této době máme dochovanou vzájemnou korespondenci. Složité stanovení časového rozsahu nastalo i v případě fotografií inv. 545 Prázdniny u příbuzných. Na těchto snímcích může být Alois John zachycen ve věku mezi dvanáctým a šestnáctým rokem. Poslední přibližnou dataci bylo zapotřebí určit v případě fotografie hrobu rodičů (inv. 548). Podle zápisu na náhrobku je zřejmé, že mohla vzniknout kdykoliv po smrti matky, tj. od roku 1895, až do skonu samotného původce archivního fondu. Abecední členění bylo použito v prvé řadě u korespondence se soukromými osobami (podle příjmení odesilatele, inv. 70), výpisků z literatury (podle příjmení autorů, inv. 398), biografických informací o osobnostech (podle příjmení konkrétních osob, inv. 400), výpisků z pramenů (podle názvu pramene, ivn. 402), oslav narozenin (podle příjmení osob, inv. 551), vizitek (podle příjmení osob, inv. 552), promocí (podle příjmení 8

9 osob, inv. 553), ohlášení sňatku (podle příjmení muže, inv. 554), úmrtních oznámení (podle příjmení zemřelého, ivn. 555), literárních prací cizích původců (podle příjmení autorů, inv ) a korespondence cizích původců (podle příjmení adresáta, ivn. 592). K roztřídění do tematických skupin bylo přistoupeno z důvodu celkové přehlednosti a ucelenosti. Podle pořádacího schématu vznikly následující skupiny korespondence s institucemi s archivy (inv. 71), muzei (inv. 72), vědeckými institucemi (inv. 73), knihovnami (inv. 74), komunální sférou (inv. 75), institucemi státními, nadnárodními a jinými (inv. 76), farami (inv. 77), novinami, časopisy, sborníky (inv. 78), antikvariáty, knihkupectvími, nakladatelstvími, tiskárnami (inv. 79), spolky, přípravnými výbory (inv. 80) a firmami a jinými soukromými subjekty (inv. 81). Archivní fond obsahoval také velké množství nikterak neuspořádaných a neroztříděných novinových výstřižků. V tomto případě nebylo možné použít členění podle názvů periodik, ani abecední a chronologické z důvodu jejich abcence. Po posouzení charakteru materiálu bylo přistoupeno k rozdělení na patnáct tematických okruhů spolky a spolkový život (inv. 406), politika (inv. 407), literatura (inv. 408), slavnosti a události (inv. 409), hudba (inv. 410), divadlo (inv. 411), filozofie (inv. 412), výtvarné a řemeslné umění (inv. 413), národopis (inv. 414), osobnosti (inv. 415), instituce (inv. 416), regionální a zahraniční místa (inv. 417), finanční záležitosti (inv. 418), vědecké a populárně-vědecké studie (inv. 419) a literární studie (inv. 420). Nepřehledná sbírka fotografií o 353 kusech byla rozčleněna a uspořádána podle původního Johnova členění. Rekonstrukcí dochovaných obálek, zápisů a poznámek tak vzniklo sedm obsahových celků: Antonínova výšina (inv. 479), Cheb (inv. 480), Chebsko (inv. 481), Horní Lomany (inv. 482), Vila Waldheim (inv. 483), Portréty (inv. 484) a Varia (inv. 485). Korespondence se soukromými osobami je řazena abecedně podle odesilatelů. V případě, že s korespondencí obdržel adresát i fotografie, byly ponechány u dopisů. U některých osob se podařilo i přiřazení ke konkrétní instituci či spolku, které je uvedeno v odkazu. Datace byla určena na základě vlastních zápisů odesilatelů či z poštovních razítek. Prvotní soupis sbírky negativů byl vytvořen PhDr. Jaromírem Boháčem a upraven během postupné revize archivní sbírky Johnova sbírka negativů (EL NAD 1060) v době od září do listopadu 2011 Janou Rájkovou. Jak již bylo uvedeno výše, tato sbírka byla na základě Protokolu o zrušení archivní sbírky Johnova sbírka negativů (EL NAD 1060) 9

10 v důsledku včlenění do archivního fondu John Alois (EL NAD 48) dne zrušena. Sbírka negativů je řazena podle původních signatur. U každého negativu je zaznamenána signatura, název, popis, datace, lokalita, rozměr, stav a poznámka. Celá sbírka je označena inv. 476 a každý negativ představuje jednu evidenční jednotku. Datace byla použita povětšinou původní, kterou zaznamenal sám Alois John, ale v případě nemožného přesného časového rozsahu, je uvedeno alespoň přibližné sign. 1/1 1/10, 2/12, 2/13, 2/15, 2/16, 3/10, 3/11, 4/9 4/16, 5/1 5/4, 6/4, 6/5, 6/9, 9/2, 9/6 9/9, 10/2, 10/3, 10/13, 11/2, 11/3, 12/1 12/3, 14/6, 14/12, 15/3, 15/4, 16/1, 16/2, 16/17, 17/11, 18/3, 18/4, 19/7, 20/9, 20/21 20/23, 20/26, 21/7 21/9, 22/4, 23/1, 23/2, 23/10 23/13, 24/3, 24/4, 24/7, 25/1 25/10, 26/1 26/5, 26/9 26/29, 27/1 27/9 a 28/1. Roztříštěnou a nepřehlednou hromadu 309 fotografií rozčlenil a uspořádal podle původního Johnova členění v roce 2005 taktéž PhDr. Jaromír Bohá Na základě rekonstrukce dochovaných obálek, zápisů a poznámek tak vzniklo sedm obsahových celků: 01 Antonienhöhe, 02 Eger, 03 Egerland, 04 Oberlohma, 05 Waldheim, 06 Portréty a 07 Varia. Fotografie byly následně označeny podle celků AJ-01 až AJ-07 a v nich podle pořadových čísel daného celku. Po roztřídění celého archivního fondu byla sbírka fotografií doplněna o dalších 44 kusů, které se nacházely poházené v různých kartonech. Tyto fotografie byly následně přiřazeny do již vzniklých celků. Každá fotografie je opatřena signaturou, jež označuje číslo celku a pořadové číslo. Pokud se dochoval původní nápis, je jeho originální znění uvedeno v závorce. Většina fotografií byla datována přímo původcem archivního fondu, některé byly na základě porovnání s diapozitivy upřesněny, ale u mnohých nebylo možné časové zařazení určit. Konkrétně se jedná o fotografie se signaturou 1/1, 1/2, 1/8 1/11, 1/15 1/17, 1/21,1/37, 2/12 22, 3/4, 3/21, 3/24 3/26, 3/31 3/53, 3/59 3/62, 3/64, 3/65, 6/4 6/9, 6/31, 6/32, 6/49 6/53, 6/62 6/66, 6/75 6/78 a 7/29 7/57. Zařazení některých archiválií bylo dlouho zvažováno. U inv. 62 Kniha korespondence je uveden originální název tj. Korrespondenz und Büchereinlauf. Ve skutečnosti kniha zaznamenává pouze přijatou a odeslanou korespondenci. Z uvedeného důvodu byla tedy zařazena do soupisů a adresářů. Problematické jsou i literární práce cizích osob (inv ). V případě, že byla báseň či próza zaslána společně s dopisem, byla ponechána v rámci korespondence. Archivní fond obsahoval ale i řadu děl, která se zde nacházela samostatně. Proto byla zařazena k písemnostem cizích osob, jelikož představují nedílnou součást pozůstalosti Aloise Johna. Současně se zde nachází také archiválie, které se vztahují k životům cizích původců. 10

11 Při zpracování archivního fondu John Alois (EL NAD 48) bylo zjištěno, že se zde nacházejí písemnosti jiných původců. V rámci vnitřních změn byly přeřazeny knihy, balíky a kartotéka do stávajících i nově vzniklých archivních fondů: - Prökl Vinzenz (EL NAD 2), Úřední záznam 69/2013 ze dne 30. července 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,01 bm) třináct dopisů barona von Junckera adresovaných V. Pröklovi, Gradl Heinrich (EL NAD 3), Úřední záznam 70/2013 ze dne 30. července 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,01 bm) 18 dopisů baronů von Juncker adresovaných H. Gradlovi, Gindely Klara (EL NAD 267), Úřední záznam 71/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,01 bm) jeden dopis H. Vitensea adresovaný K. Gindely, Archiv obce Skalka (EL NAD 194), Úřední záznam 72/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,08 bm) archiválie vztahující se k působení obce, Hanika Josef (EL NAD 35), Úřední záznam 73/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,08 bm) korespondence, studijní a přípravný materiál, Archiv města Františkovy Lázně (EL NAD 167), Úřední záznam 74/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,01 bm) zpráva o činnosti veřejné knihovny ve Františkových Lázních, Kraus Anton (EL NAD 292), Úřední záznam 75/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jednu kartotéku (0,41 bm) kartotéka židů z přelomu 14. a 15. století, a dva balíky (0,12 bm) korespondence, studijní a přípravný materiál, Steidl Oskar (EL NAD 28), Úřední záznam 76/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,01 bm) chebská lidová vyprávění, Divadelní spolek Sudetendeutscher Bühnenbund (EL NAD 1601), Úřední záznam 77/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,01 bm) stanovy spolku, Chebské amatérské divadlo (EL NAD 1602) Úřední záznam 78/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,03 bm) korespondence, archiválie vztahující se k činnosti divadla,

12 - Miškovský Jaroslav (EL NAD 334), Úřední záznam 79/2013 ze dne 1. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden balík (0,02 bm) korespondence, studijní výkaz, Rodinný archiv Müllerů, Františkovy Lázně (EL NAD 83), Úřední záznam 81/2013 ze dne 22. srpna 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o jeden karton (0,10 bm) přípravný materiál k dějinám Jáchymova, poznámkové bločky, korespondence, Knihovna Státního okresního archivu Cheb, Úřední záznam 83/2013 ze dne 4. září 2013, j. SOAP/ /2013. Jednalo se o 307 tisků (1,67 bm) autorské práce a výroční zprávy spolků, (viz Příloha 3) - Sbírka starých tisků a rukopisů (EL NAD 1407), Úřední záznam 101/2014 ze dne 21. března 2014, j. SOAP/ /2014. Jednalo se o šest rukopisů (0,03 bm) Dotazy k Johannu Wolfgangu Krannerovi, 1772; Introductio in ius publicum Universale Generalis, Liber, 1773; Introductio in ius publicum Iniversale Lib. I, Cap. VI. VIII., 1773; Koňská knížka různých náhod a nedostatků koní, 1780; Cestovní náklady, 1803; Kniha Johanna Zahla, [1800] [1850]; Nová historie přednesená panem profesorem Cornovou, [1800] [1850] a jeden balík (0,01 bm) Zlomky rukopisů, Rodinný archiv Scharnaglů, Dřenice (EL NAD 1638), Úřední záznam 102/2014 ze dne 21. března 2014, j. SOAP/ /2014. Jednalo se o jeden rukopis (0,01 bm) Kniha nařízení pro prokurátory. Rodinná kniha prokurátora Scharnagla z Dřenice, [1800] [1850] - Rodinný archiv Grünerů, Cheb (EL NAD 6), Úřední záznam 104/2014 ze dne 21. března 2014, j. SOAP/ /2014. Jednalo se o jeden balík (0,01 bm) Kmotrovský dopis, 1765 Při zpracování nebyly vyřazeny žádné jednotliviny nearchivní povahy. I přes značné přesuny došlo k nárůstu metráže z 4,29 bm na 7,05 bm. Nárůst 2,76 bm byl způsoben přemanipulováním archivního materiálu a řádným uložením. Původní evidenční jednotky byly upřesněny na 8 úředních knih, 113 rukopisů, 46 kartonů, jeden fascikl, jeden technický výkres, 174 kreseb, 425 fotografií na papírové podložce, 372 skleněných fotografických desek, jedno fotoalbum, 401 tisků po roce 1800 a tři jiné (herbář, sbírka sušených rostlin a řas a vzorník papírů). Kvůli charakteru pořádání archivního fondu jsou všechny evidenční jednotky, vyjma fotoalba (inv. 478), řazeny za sebou podle inventárního seznamu. Z uvedeného důvodu jsou uloženy rkp 1, 2 v kar 5, ukn 1 4 v kar 6, v kar 33 tip 1 90 a rkp 3 12

13 7, v kar 34 tip a rkp 20 52, v kar 35 rkp 53 75, v kar 39 tip , v kar 40 tip a ukn 5 7, v kar 41 tip 262, 263, kre a ukn 8, v kar 42 fsn a tip , v kar 43 tip , rkp a jin 1, v kar 44 tip , jin 2, 3, rkp 80 a fsn 418, v kar 45 tip a fsn ; v kar 46 tip a rkp a ve fas 1 tvy 1. Z 60 položek inventáře a nezpracovaných dodatků vzniklo novým uspořádáním 595 inventárních čísel. Archiválie vztahující se k osobě Aloise Johna či přímo od původce fondu byly nalezeny i v jiných archivních fondech: - Siegl Karl, JUDr. (EL NAD 4) inv. 25 John, Alois (ed)., Festschrift anlässlich des Fahnenschwingens der Fleischerzunft in Eger am 3. September 1901, Archiv města Františkovy Lázně (EL NAD 167) kar 215, inv. 928 Spolupráce muzea se správou lázní, kar 366, inv Organizační a správní záležitosti týkající se městských sbírek, muzea a archivu, kar 366, inv Organizační a správní záležitosti týkající se městské knihovny, Státní okresní archiv Cheb (EL NAD 531) kar 28, inv. 521 Skalná bývalý Wildstein, odsun Němců, seznamy, výkazy o držbě půdy, situační zprávy o počtu obyvatelstva v obci, archivní a architektonický průzkum, články o historii obce A. John v Unser Egerland, svozy písemností, archivní dohlídky, skar. řízení, kar. 30, inv. 564 Valdštejn prospekt k valdštejnské výstavě k výročí 300 let od jeho zavraždění v chebu (1934) popis zavraždění Valdštejna v městském domě a článek Valdštejn z Unser Egerland od Aloise Johna z roku Jelikož Alois John navštěvoval gymnázium v Litoměřicích, nalézají se jeho katalogové listy ve Státním okresním archivu Litoměřice/Lovosice. Určitý výskyt dalších písemností lze předpokládat i v Městském muzeu Františkovy Lázně. Dle vyjádření tamního ředitele Mgr. Jana Šamaty není v současné době možné žádné přesnější určení. Dále však není známo, že by se archiválie vztahující se k osobě Aloise Johna nacházely v jiných fondech, archivech či institucích. Po jazykové stránce je archivní fond převážně německý. Dále se objevuje řečtina korespondence s Adamem Brandnerem, Matheem Reinlem, Michaelem Rustlerem, Hansem Seidlem, Hansem Scharnaglem a Kasparem Sommerem. Latinu používá v korespondenci 13

14 Josef Wettinger a Josef Wick, dále se vyskytuje u inv. 398 Výpisky z literatury. Francouzština se objevuje u korespondence s antikvariáty, knihkupectvími, nakladatelstvími a tiskárnami u Traitez les animaux aves douceur z roku Švédsky jsou napsány výtisky periodik inv. 425 Nordiska museet inför 1890 års riksdag jämte ett samtidiga uttalanden i tidningsprässen, 1890, 56 s., inv. 426 Nordiska museet såsom en själfständig anstalt, 1890, 8 s., inv. 427 Nordiska museet. Vitterhets-, Historie- och Aktivitetsakademien 1886, 1891, 21 s., inv. 431 Nordiska museet tjugefemårsminne , 1900, 127 s. a inv. 432 Nordiska museet inför 1900 års riksdag jämte ett samtidiga uttalanden i tidningsprässen, 1900, 99 s. Ocenění zásluh spisovatelské činnosti ministrem školství a osvěty Josefem Šustou z roku 1921 (inv. 492) je napsáno v české i německé verzi a inv. 533 Propagační materiál k cestě po Great Gorge route z roku 1895 anglicky, stejně tak biografické záznamy o Karlu Merzovi (inv. 400). Fyzický stav téměř všech archiválií je dobrý, pouze inv. 1 Diplom za účast na chebské Živnostenské a zemědělské výstavě roku 1892 v disciplíně Fotografie, inv. 2 Potvrzení čestného členství spolku Verein für Egerländer Volkskunde in Eger, inv. 3 Potvrzení čestného členství spolku Der I. Militär- Veteranen- Verein in Oberlohma, inv. 4 Čestný diplom obecní rady v Horních Lomanech udělený u příležitosti 70. narozenin Aloise Johna, inv. 5 Program slavnosti spolku Egerländer Liedertafel Oberlohma u příležitosti 70. narozenin Aloise Johna a inv. 534 Plán zahrady jsou značně poničena prachem. Inv. 516 Tobiášovo žehnání je velmi poničeno vykazuje značné trhliny a přelomení, archiválie je celkově křehká a lámavá. Značný počet poškozených jednotlivin se nachází ve sbírce negativů (inv. 476). Konkrétně se jedná o sign. 1/4 1/12, 2/1 2/16, 3/1 3/12, 4/1 4/11, které vykazují poškozenou emulzi a skvrny; sign. 4/13 4/16, 5/1 5/13, 6/1 6/2, 6/6 6/9, 7/1 7/22, 8/1, 9/1 9/9, 10/1 10/13, 11/1 11/12, 12/1 12/3, 13/1 13/9, 14/2 14/7, 14/9 14/15, 15/1 15/4, 16/3 16/14, 16/17 16/20, 17/1 17/15, 18/1 18/5, 18/8, 19/1 19/7, 20/1 20/13, 20/17 20/35, 21/1 21/9, 22/1 22/7, 23/1 23/9, 23/11, 24/3 24/4, 24/7, 25/2 25/12, 26/2 26/3, 26/6 26/17, 27/1 27/34 s poškozenou emulzí a 3/9, 13/2, 14/2, 23/13, 24/7, 24/12, 26/8, 26/9 s rozbitými či ulomenými okraji a rohy. 14

15 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Archiválie vztahující se k osobě Aloise Johna lze hodnotit jako velmi bohatý informační pramen. Inventarizovaný archivní fond poskytuje nejen dokumenty dokládající pracovní a veřejné působení původce, ale také archiválie osobní povahy. Při zpracování biografie Aloise Johna je dobře využitelný životopisný materiál. Sám autor sepsal ve svých 42 letech biografickou skicu (inv. 46), která by měla představovat první seznámení s významnou osobností chebského národopisu. Dále je pak nutné upozornit na výpisy z deníků, různé záznamy a roční shrnutí, která jsou dovedena až do roku 1933 (inv ). Cenným zdrojem informací jsou také materiály k autobiografii z let (inv. 45), které jsou rozděleny do pěti údobí jeho života tj. život na vesnici, gymnaziální léta v Chebu a v Litoměřicích, univerzita, návrat do Chebu a Antonínova výšina. Alois John se zajímal o historii svých předků (inv. 42, 43). Barvité líčení rodinné historie, 16 která prokazatelně sahá až do roku 1629, kdy se jeho první Johnové usadili na Chebsku jako sedláci a mlynáři. 17 Bohužel k realizaci sepsání rodinné kroniky nikdy nedošlo, ale dochoval se alespoň poznámkový materiál (inv. 44). Studijní a odborná příprava (ivn ) představuje ideální materiál k dokreslení pohledu na vývoj mladého člověka. Na základě školních sešitů, záznamů z vysokoškolských přednášek, až po seminární a maturitní práce lze doložit ambice a touhu po odborném vzdělání, které doprovázely celý jeho život. Veškerý volný čas věnoval jistě národopisnému bádání, ale díky diplomům (inv. 1 6) a legitimacím (inv. 7 11) se odhalují i jeho zájmy a záliby. Různá potvrzení čestného členství spolků, účast na fotografické soutěži, členské průkazy, ale také uměle vytvořené sbírky např. sbírka kreseb (ivn. 475), negativů (inv. 476), fotografií (inv ), novinových výstřižků (inv ), či sušených rostlin a řas (inv. 529) ukazují i na neoficiální stránku a činnosti, kterým se věnoval v každodenním životě. Velký soubor představuje také korespondence. Vzájemné dopisování doplněné o vizitky (ivn. 552), oznámení o promoci (inv. 553), ohlášení sňatku (inv. 554) a úmrtní oznámení (inv. 555) představitelů kultury, univerzitních profesorů, advokátů, lékařů, vědců, atd. by bylo možné využít např. při zpracování jejich biografií. Korespondence 16 Viz také A. JOHN, Geschichte und Genealogie der Familie John (Jahn) im Egerlande, UE 16, s. 20, 35, 46, Vůbec první zmínky o rodině Johnů lze dohledat již ve 14. století, kdy předkové Aloise Johna přišli z Nizozemí do Německa následně do východních Čech a na Broumovsko. 15

16 se ale v prvé řadě nabízí pro výzkum historie spolků, institucí, firem a organizací, s nimiž původce udržoval kontakty, ale také pro rekonstrukci Johnovy komunikační sítě přátel a známých. V rámci korespondence se často dočítáme o Johnově pracovním nasazení, s čímž souvisí také nebývale rozsáhlý soubor autorských prací. Nejstarší vědecké práce (inv ) sahají do let univerzitních studií a jsou dovedeny až do roku Nejenže se Alois John zaměřil přímo na vědecký výzkum, ale zachovaly se nám také rukopisy jeho literárních prací (inv ), básní (inv ) a v neposlední řadě hospodských novin (inv ), které opatřil i nápaditými ilustracemi. Pracovní život ilustrují písemnosti z veřejné činnosti původce fondu (inv ). Nicméně k prohloubení této tematiky bude potřeba využít i archiválie uložené v dalších archivních fondech uvedených výše. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky Ve Státním okresním archivu Cheb archivní fond John Alois od února 2012 do června 2013 uspořádala a archivní pomůcku od července 2013 do srpna 2015 sestavila Jana Kolouchová. Cheb, 8. října 2015 PhDr. Jana Kolouchová 16

17 Seznam použitých pramenů a literatury Prameny SOA v Plzni, Sbírka matrik, fond Sbírka matrik, Horní Lomany 18, 126. SOA v Plzni, Sbírka matrik, fond Sbírka matrik, Cheb sv. Mikuláš 49.. SOkA Cheb, fond Archiv města Cheb, EL NAD 1. SOkA Cheb, fond Siegl Karl, JUDr., EL NAD 4. SOkA Cheb, fond Archiv města Františkovy Lázně, EL NAD 167. SOkA Cheb, fond Státní okresní archiv Cheb, EL NAD 531. Literatura Alois John. Kalender für das Egerland, 26, 1936, s BOHÁČ, Antonín. Písemné pozůstalosti v archivech. Archivní časopis, 23, 1973, s BOHÁČ, Jaromír. Deset obrazů z dějin chebského muzea. Cheb : Chebské muzeum, SOkA Cheb, Společnost Aloise Johna, BOLTEK, Hans- Karl. Der Egerländer Volkskundler Alois John. Nordgau- Festschriften, 26, 1986, s EDEREROVÁ, Radka PODANÝ, Václav. K problematice osobních archivních fondů. Archivní časopis, 34, 1984, s Festgabe : Alois John zum 50. Geburtstag. Unser Egerland, 14, 1910, s HANZAL, Josef. Moderní osobní a rodinné archivy. Slovenská archivistika, 10, 1975, s HOFFMANNOVÁ, Jaroslava PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha : Libri, Interní směrnice ÚA ČSAV, ze dne 26. února JOHN, Alois. Alois John, Begründer und Obmann des Vereins für Egerländer Volkskunde in Eger. Unser Egerland, 6, 1902, s TÝŽ. Geschichte und Genealogie der Familie John (Jahn) im Egerlande. Unser Egerland, č 16, 1912, s. 20, 35, 46, 64. Interní směrnice ÚA ČSAV, ze dne 26. února KRAUSS, Anton. Alois John 70 Jahre. Unser Egerland, 34, 1930, s TÝŽ. Alois John. Unser Egerland, 39, 1935, s

18 KUBŮ, František NEKUDA, Cyril. 250 let chebského archívu. Cheb : SOkA Cheb, LEVORA, Jan. K otázce hodnocení a třídění písemných pozůstalostí. Archivní zprávy ČSAV, 1972/3, s NAAFF, A. August. Alois John. Ein Bild seines geistigen Schaffens ( ). Eger : Selbstverlag, TÝŽ. Zwanzig Jahre im Dienste der Heimat Eger : Selbstverlag, PUCHINGER, Johann B. Alois John, dem verdienstvollen Egerländer Heimatforscher, zum 70. Geburtstage. Unser Egerland, 34, 1930, s. 29. STURM, Heribert. Das Archiv der Stadt Eger. Eger : Archiv der Stadt Eger, WANNER, Michal a kol. Základní pravidla pro zpracování archiválií. Praha : Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra, WEINMANN, Josef. Egerländer Biografisches Lexikon mit ausgewählten Personen aus dem ehemaligen Reg.-Bez. Eger II. Bayreuth : Verlagsgesellschaft m.b.h., WURMOVÁ, Milada. Inventarizace a katalogizace písemných pozůstalostí ve státních archivech. Archivní časopis, 23, 1973, s TÁŽ. Z problematiky písemných pozůstalostí. Archivní časopis, 9, 1959, s Zu Alois Johns 65. Geburtstag. Unser Egerland, 29, 1925, s

19 Příloha 1 Seznam použitých zkratek AČ Archivní časopis bm běžný metr j. číslo jednací EL NAD evidenční list Národního archivního dědictví evid. jedn. evidenční jednotka fal fotoalba fas fascikly fsd fotografické desky fsn fotografie na papírové podložce inv. inventární číslo jin jiné kar kartony kre kresby rkp rukopisy SOA Státní oblastní archiv SOkA Státní okresní archiv tip tisky po roce 1800 tvy technické výkresy ÚA ČSAV Ústřední archiv Československé akademie věd UE Unser Egerland ukn úřední knihy 19

20 Příloha 2 Pořádací schéma archivního fondu I. ŽIVOTOPISNÝ MATERIÁL a) diplomy 1 6 b) legitimace 7 11 c) studijní a odborná příprava školní sešity d) studijní a odborná příprava záznamy z vysokoškolských přednášek e) studijní a odborná příprava školní a studentské práce f) autobiografie, paměti, výpisy z deníků g) hospodářské a majetkové záležitosti II. KORESPONDENCE a) soupisy a adresáře b) rodinná c) se soukromými osobami 70 d) s institucemi e) neurčeným osobám 82 f) blahopřání k významným životním jubileím g) přání 88 III. VĚDECKÁ, ODBORNÁ A LITERÁRNÍ ČINNOST a) recenze b) vědecké práce c) literární práce d) básně e) hospodské noviny f) přípravný a studijní materiál g) sbírka novinových výstřižků h) výtisky periodik ch) soukromá knihovna

21 IV. PÍSEMNOSTI Z VEŘEJNÉ ČINNOSTI a) konzervátor 469 b) správce městských sbírek muzea, knihovny a archivu ve Františkových Lázních c) vydavatel časopisu Unser Egerland 474 V. PÍSEMNOSTI Z UMĚLECKO-DOKUMENTARISTICKÉ ČINNOSTI a) sbírka kreseb 475 b) sbírka negativů c) sbírka fotografií VI. ILUSTRAČNÍ MATERIÁL a) fotografie b) vzpomínky a pocty c) zprávy a recenze d) varia VII. PÍSEMNOSTI TÝKAJÍCÍ SE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ VIII. PÍSEMNOSTI CIZÍCH OSOB

22 Příloha 3 Seznam knih vyřazených při zpracování archivního fondu John Alois (EL NAD 48) a přeřazených do knihovny SOkA Cheb Andree, Richard, Die Flutsagen, Braunschweig Annaschj, W., Aus König Podiebrad s Tagen, Erste Abtheilung, Leipzig Annaschj, W., Aus König Podiebrad s Tagen, Zweite Abtheilung, Leipzig Annaschj, W., Aus König Podiebrad s Tagen, Dritte Abtheilung, Leipzig Bancalari, Gustav, Forschungen und Studien über das Haus, Wien Baumgarten, Hermann, Über Sleidans Leben und Briefwechsel, Strassburg Beissel, Stephan, Die Aachenfahrt, Freiburg im Breisgau Berger, Franz, Heimatkunde, Braunau am Inn Bernt, Alois, Der deutsche Humanismus und die deutsche Bildung, Praha Bieber, V., Das Mineralmoor der Soos, Marburg Binhack, Franz, Dichterstimmen aus dem lateinischen in metrischer Uebertragung, Eichstätt Binhack, Franz, Reime und Träume, Amberg Binhack, Franz, Zusammenhängende deutsch-lateinische Übersetzungesstücke für den Schulund Hilfsunterricht, Regensburg Amberg Blau, Josef, Landes- und Volkskunde der Tschechoslowakischen Republik, Reichenberg Blau, Josef, Der Lehrer als Heimatforscher, Praha Blumer, Josef, Die Familiennamen von Leitmeritz und Umgebung I, Litoměřice Blumer, Josef, Die Familiennamen von Leitmeritz und Umgebung II, Litoměřice Blümml, E. K., Quellen und Forschungen zur deutschen Volkskunde I, Wien Blümml, E. K., Quellen und Forschungen zur deutschen Volkskunde II, Wien Blümml, E. K., Quellen und Forschungen zur deutschen Volkskunde III, Wien Blümml, E. K., Quellen und Forschungen zur deutschen Volkskunde IV, Wien Blümml, E. K., Quellen und Forschungen zur deutschen Volkskunde V, Wien Blümml, E. K., Quellen und Forschungen zur deutschen Volkskunde VI, Wien Blümml, E. K. Kohl, Franz Fr. Reiter, Josef, Die Volksliedbewegung in Deutschösterreich, Wien

23 Boehm, F., Volkskunde. Dem Atlas der deutschen Volkskunde zum Geleit, Boehm, G. A., Der neue Kulturkampf, Leipzig Berlin Boschan, Friedrich, Diätetische Winke für Kurgäste in Franzensbad, Wien Brandl, Alois Schmidt Erich, Palaestra. Untersuchungen und Texte aus der deutschen und englischen Philologie, Berlin Brandl, Benedikt, Abt Karl Reitenberger, der Gründer Marienbads, Mariánské Lázně Brehm, V., Ergebnisse einiger im Marienbader Moorgebiet unternommener Exkursionen, Stuttgart Brehm, V., Ergebnisse einiger im Marienbader Moorgebiet unternommener Exkursionen, Stuttgart Brehm, V., Zur Kenntnis der Mikrofauna des Franzensbader Torfmoordistriktes, Stuttgart Bubeniček, Josef, An der Schwelle Albaniens, Praha Bubeniček, Josef, Durch Montenegro, Praha Bubeniček, Josef, Durch Montenegro, Praha Bubeniček, Josef, Durch Montenegro, Praha Bubeniček, Josef, Nach Montenegro, Praha Castle, Eduard, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte. Ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Östrreich-Ungarn, Wien Conrad, Michael Georg, Bismarck der Künstler, Leipzig Czerny, Josef, Clavierausgabe der Egerländer Volkslieder, Cheb Czerny, Josef, Egerländer Lieder Album für Piano, Cheb Dachler, A., Beziehungen zwischen den niederösterreichischen, bayerischen und fränkischen Mundarten und Bewohnern, Wien Debler, Nikolaus, Geschichte des Klosters Thierhaupten, Donauwörth Debler, Nikolaus, Geschichte des Klosters Thierhaupten, Donauwörth Dietl, Josef, Der Kammerbühl bei Kaiser Franzensbad mit besonderer Berücksichtigung der geognostischen Verhältnisse des Egerlandes, Cheb Doehler, Gottfried, Gedichte, Gera Dolch, Walther, Die Bestimmungen der Dr. Ed. Langerschen Bibliotehk in Braunau i. B. über Bucheinbände, ihre Erhaltung und Katalogisierung, Leipzig

24 Dolch, Walther, Geschichte und Einrichtung der Dr. Ed. Langerschen Bibliothek in Braunau i. B., Broumov Dolch, Walther, Der Drucker katalog der Dr. Ed. Langerschen Bibliothek in Braunau i. B., Broumov Döring, Edmund, Beiträge zu einer Laut- und Wortlehre der Sondershäuser Mundart, Sondershausen am Ende, Paul, Das Königliche Bad- Elster i. Sachsen. Ein Gedenkblatt für den Kurgast, Bad Elster Fellner, Leopold, Chemische Untersuchung der Stadt Egerer Neuquelle zu Franzensbad, Wien Fichtes, Johann Gottlieb, Reden an die deutsche Nation, Cheb a Leipzig Fischl, Friedrich, Goethe in Marienbad, Praha Fleischner, Ludwig, Das deutsche Volksbildungswesen in Böhmen, München Fleischner, Ludwig, Volksbildung und Volkswohlfahrt, Praha Floth, Franz, Gedichte, Praha Freund, Leonhard, Die Treue im Spiegel der Spruchweisheit, Leipzig Fürstenberg, Franz, Die Vorführung von Lichtbildern, Berlin Gattermann, E., Das Pfarrdorf Schüttenitz, Schüttenitz Gierach, Erich, Katechismus für die Sudetendeutschen, Cheb Gnirs, Anton, Das Görzer Statutbuch, Wien Gnirs, Anton, Zur Topographie des Markomannenlandes, Liberec Günther, Hans F. K., Rassenkunde des deutschen Volkes, München Haas, Alfred, Die Grundlagen der neuen Schulen, Praha Haas, Alfred Worm, Fritz, Die Halbinsel Mönchgut und ihre Bewohner, Stettin, Haberland, Michael, Die Ausstellung österreichischer Volkskunst und Hausindustrie im Österreichischen Museum für Kunst und Industrie, Wien Habermann, Georg, Studien über Agrar- Gesetzgebung und die Pflege der landwirthschftlichen Interessen in Österreich, Wien Hahn, Johann, Geschichten und Gestalten aus fränkischen Lande, Loket Halm, Carolus, Cornelii taciti libri qui supersunt, Leipzig

25 Haustein, Arthur, Die Siedelungen des sächsischen Vogtlandes. Eine anthropogeographische Studie, Leipzig Hazelius, Arthur, Le Musée d Ethnographie Scandinave a Stockholm, Stockholm Hazelius, Arthur, Om Nyckelharpospelet på Skansen, Stockholm von Heckel, Max, Geschichte der Familie Heckel, Regensburg Hellwig, Albert, Der Hexenmord zu Forchheim, Tübingen Hensel, Walther, Lied und Volk, Cheb Hermann, Eduard, Zur Geschichte des Brautkaufs bei den indogermanischen Völkern, Bergedorf Herold, Fr., Josef Emanuel Hilscher. Ein Dichterleben, Praha Hesselbacher, K., Die Liebe zu unserer Dorfheimat der Quell der Volksgesundheit, Berlin Hoffmann-Krayer, E., Volkskundliche Bibliographie für die Jahre 1921 und 1922, Berlin Leipzig Hofmann, Josef, Da Jungbrunna, Mariánské Lázně Hofmann, Josef, Schach den Schlicken, Karlovy Vary Hornschuch, Willy, Verzeichnis deutscher Familienverbände und Familienforscher, Schorndorf Högl, Mathias, Die Gegenreformation im Stiftlande Waldsassen, Regensburg Huber, Alois Hilmar, Salzburg. Geschichte und Volkskunde des Kronlandes und der Stadt, Salzburg Irmer, G., Publicationen aus den k. Preussischen Staatsarchiven, Leipzig Jäger, Selma, Die neue Menschenrasse. Ein Evangelium für unsere Zeit, Ilfeld Jesser, Franz, Verzeichnis empfehlenswerter Bücher für Volks- und Hausbibliotheken zusammengestellt, Jungbauer, Gustav, Bibliographie des deutschen Volksliedes in Böhmen, Praha Jungbauer, Gustav, Dreizig Jahre Volksliedarbeit, Liberec Jünther, Julius Knoll, Fritz Patsch, Karl Swoboda, Heinrich, Vorläufiger Bericht über eine archäologische Expedition nach Kleinasien, Praha Kaindl, Raimund Friedrich, Geschichte und Volkskunde, Czernowitz

26 Kaindl, Raimund Freiedrich, Die Volkskunde. Ihre Bedeutung, ihre Ziele und ihre Methode mit besonderer Berücksitigung ihres Verhältnisses zu den historischen Wissenschaften, Leipzig Wien Karsten, T. E., Begreppen ras och kultur I. Språkets belysning, Helsingfors Kawerau, Waldemar, Hans Sachs und die Reformation, Halle Keinz, Friedrich, Ein Meistersinger des XV. Jahrhunderts und sein Liederbuch, München Keinz, Friedrich, Ein Meistersinger des XVI. Jahrhunderts und sein Liederbuch, München Kellen, Tony, Belgien sonst und jetzt, Berlin Leipzig Kiemann, Anton, Die ersten vierzig Jahre des Vereines Deutsches Kasino in Prag, Praha Kiemann, Anton, Das fünfte Jahrzehnt des Vereines Deutsches Kasino in Prag, Praha Kirschner, Ad., Unsere Heimat in vorgeschichtlicher Zeit, Kletzl, Otto, Student und Volk, Cheb Kluge, Friedrich, Zur Nachfolge Erich Schmidts. Akademische Zeitu- und Streitfragen, Freiburg Knett, J., Die geologischen Verhältnisse von Karlsbad, Wien Knortz, Karl, Reptilien und Amphibien in Sage, Sitte und Literatur, Annaberg Koberg, Fritz, Von deutscher Gemeinschaft, Cheb Kolbenheyer, E. G., Burg und Stadt Pfraumberg in tausendjäriger Vergangenheit, Přimda Kolbenheyer, E. G., Die Bücher E. G. Kolbenheyers, München Korn, Andreas, Das Bethlohemspiel. Ein Weihnachtsspiel der Böhmerwälder in Karpathenrussland, Horní Planá Köhler, Josef, Heimatbuch für die Schulen des Egerlandes, Cheb Františkovy Lázně Kraus, Eduard, Über die Anwendung der Mattonischen Moorextracte in Krankheiten des Kindesalters, Františkovy Lázně Krauss, Adolf, Die Einweihung des Krematoriums in Selb am 7. Februar 1925, Selb Kubitschek, Rudolf, Vom Donaubairischen ins Oberpfälzische, Külb, Philipp Hedwig, Sämmtliche Schriften des heiligen Bonifacius, des Apostels der Deutschen I, Regensburg Külb, Philipp Hedwig, Sämmtliche Schriften des heiligen Bonifacius, des Apostels der Deutschen II, Regensburg

27 Langbehn, Julius, Rembrandt als Erzieher, Leipzig Laube, Gustav C., Geologische Excursionen im Thermalgebiet des nordwestlichen Böhmens, Teplitz, Carlsbad, Eger-Franzensbad, Marienbad, Leipzig Laube, Gustav C., Die geologische Verhältnisse des Mineralwassergebietes von Giesshübl Sauerbrunn, Giesshübl Laube, Gustav C., Ueber die Einfluss atmosphärischer Niederschläge auf Thermalquellen, insbesondere die des Wolkenbruches vom 13. Juni 1889 auf die von Franzensbad, Lehmann, Emil, Die junge Front. Bemerkungen zur Jungendbewegung, Liberec Lehmann, Emil, Der Schüler Emilius. Der Bilderkreis der Mittelschule, Liberec Lehmann, Emil, Stimme von Land und Stamm, Liberec Leutelt, Gustav, Schilderungen aus dem Isergebirge, Liberec Lienhard, Frizt, Neue Ideale, Leipzig Berlin Lincke, Arthur, Ueber den gegenwärtigen Stand der Volkskunde im Allgemeinen und der Sachsen s im Besonderen, Dresden Loesche, Georg, Nikolaus Herman, Ein Mandat Jesu Christi an alle seine getreuen Christen (1524), Leipzig Ludwig, Emil, Historie und Dichtung, Berlin Ludwig, K., Peter der Grosse in Karlsbad 1711 und 1712, Karlovy Vary Machatschek, Fritz, Arbeiten des geographischen Instituts der deutschen Universität in Prag, Praha Maiwald, V., Verzeichnisse von Schülern, die vor dem Jahre 1775 in Braunau studierten, Broumov Marischler, Norbert, Studien über den Ursprung der Teplitz-Schönauer Thermen, Teplice May, Martin, Sind die fremdartigen Ortnamen in der Provinz Brandenburg und in Ostdeutschland slavisch oder germanisch?, Frankfurt Mayer, Josef, Mein Kriegsjahr gegen Russland, Praha Mayer, Max, Das Zivilprozessrecht der Reichsstadt Schwäbisch-Wörth (Donauwörth) im 16. Jahrhundert, Donauwörth Metzner, Paul, Josef Metzner. Ein Lebensbild, Krakov Meyer, Elard Hugo, Badische Volkskunde, Bonn Meyer, Christian, Hohenzollerische Forschungen. Jahrbuch für die Geschichte des Deutschen Kaiser- und preussischen Königshauses I, Berlin