TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií Student : Jan Doubrava Vedoucí bakalářské práce : Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D. Oponent bakalářské práce : Ing. Martin Žamberský TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Srovnání licenčních modelů Microsoftu ROK : 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal. V Praze dne podpis

3 Abstrakt Cílem práce je porovnat způsoby pořízení IT infrastruktury středně velké společnosti. Porovnání by mělo ukázat, která z variant je finančně méně náročná a jaké výhody a nevýhody pro podnik mohou přinést dva způsoby pořízení řešení nákup a pronájem formou SPLA. Do porovnání bude také zahrnuta hardwarová část infrastruktury IT. Obě varianty budou porovnávány na příkladu společnosti, jejíž softwarová část infrastruktury je realizována produkty firmy Microsoft. Porovnání bude provedeno na základě dat poskytnutých k tomuto účelu IT společnostmi, zabývajícími se outsourcingem a pronájmem licencí a hardwaru. Práce bude rozdělena do několika částí, ve kterých budou definovány pojmy, popsány parametry porovnání, popsány konkrétní porovnávané varianty a porovnání samotné spolu s hodnocením variant. Abstract The objective of this thesis is to compare methods of acquisition of IT infrastructure midsize company. The comparison should indicate which variant is less financially demanding and what the advantages and disadvantages for the company can deliver two ways of acquisition the solutions - purchase and lease of the SPLA. The comparison will also include a hardware part of IT infrastructure. Both variants will be compared on the example of a company whose software part of the infrastructure is implemented with Microsoft products. The comparison will be made on the basis of data provided for that purpose by companies engaged in IT outsourcing and rental licenses and hardware. The work will be divided into several parts, in which are defined terms, described the parameters of comparison, described specific variants of comparison and compare themselves with the evaluation of variants.

4 Obsah Abstrakt... 2 Abstract Úvod Možnosti budování IT infrastruktury Outsourcing IT Klasický způsob zajištění IT - nákup OEM FPP Multilicence Pronájem počítačů Pronájem software Rental Rights SPLA BPOS Referenční firma Potřeby softwarových licencí Licence server/cal Procesorová licence External connector Zvolené licence Hardwarové požadavky Systém porovnání Porovnávaná řešení Nákup Pronájem Vyhodnocení variant Serverová část Hardware Software... 31

5 6.2 Klientské počítače Souhrnné srovnání Možnost využití licenčních modelů Závěr Použité zdroje Terminologický slovník Přílohy Cenové porovnání procesorové a server/cal licence pro SQL Server Ceny serverových licencí včetně i bez Software Assurance Konfigurace serveru IBM Konfigurace stolních počítačů Cena kancelářského balíku Office Tabulky s hodnotami grafů... 51

6 1. Úvod Cílem práce je porovnání modelů licencování softwarových produktů firmy Microsoft za účelem posouzení uplatnění méně rozšířených možností při řízení a plánování investic do IT ve středně velké společnosti v závislosti na jejich náročnosti na náklady. Porovnány budou dva způsoby pořizování hardwaru a licencí k softwaru. Prvním je klasický způsob, kdy zákazník kupuje požadované licence a technické vybavení do svého vlastnictví a ty mu již zůstávají. Druhým způsobem je pronájem formou SPLA, který vyžaduje pravidelné platby zákazníka za možnost užívat dané produkty. Oba modely budou porovnány dle specifikovaných kritérií na příkladu středně velké firmy, jež má založenou programovou část své IT infrastruktury na produktech firmy Microsoft. Obě varianty mají své výhody a nevýhody a ty budou popsány ve vztahu k příkladové společnosti. Nabízí se mnoho variantních řešení příkladu, nebo kombinací obou porovnávaných modelů, případně i některé jiné možnosti, které však nebudou v této práci detailněji posuzovány, zřetel je kladen především na zmíněný klasický způsob pořízení a pronájem SPLA. Součástí práce je v rámci porovnání i způsob pořízení hardwarové části infrastruktury IT. Pronájem a nákup hardware v podobě serverů a stolních počítačů bude porovnáván samostatně a jako součást pořízení celého vybavení IT infrastruktury příkladové firmy. Práce bude rozčleněna do částí, ve nichž budou blíže představeny porovnávané varianty a pro představu čtenáře zmíněny i některé další možnosti, popsán způsob porovnání obou variant, popsány konkrétní varianty, které budou porovnány a samotné porovnání se zhodnocením výsledků. Závěrem práce je uvedeno shrnutí nejvýznamnějších omezení při pořizování softwarových licencí a návrhy na změnu licenčního modelu. Jan Doubrava 5 KIT, VŠE Praha

7 2. Možnosti budování IT infrastruktury Firmy mají v současné době mnoho možností, jak řídit a financovat svůj business i jeho části. V případě IT, jenž je dnes součástí snad každé prosperující společnosti, existuje několik cest, pro které je možné se při plánování rozhodnout a po kterých se vydat. V této části představím možnosti, s nimiž je možné se v dnešní době setkat, s některými budu dále pracovat v této práci, další budou sloužit spíše pro lepší představu o možnostech, jaké nabízí dnešní trh IT technologií. Rozdělení není vylučující, jedná se spíše o více pohledů na věc a je možné kombinovat a překrývat popsané možnosti. Pro představu může pomoci obrázek 1. Zajištění IT vlastními silami Outsourcing IT OEM FPP Multilicence Rental Rights SPLA BPOS Obr. 1 zobrazení možností pořízení software v závislosti na typu zajištění chodu IT 2.1 Outsourcing IT Outsourcing IT je, stejně jako každý jiný outsourcing, přenesení výkonu práce, která není hlavní činností podniku, na externího dodavatele. V oblasti IT se uplatňuje napříč celým trhem a je velmi populární hlavně v menších firmách. Důvody pro zavedení mohou být různé, od snahy firmy zabývat se výhradně svou hlavní činností až po nedůvěru ze zajištění této oblasti vlastními silami. Především malé firmy hledají partnera z oblasti IT proto, že se jim nevyplatí držet si vlastního pracovníka, který by byl odborníkem v oboru. Větší firmy mohou mít důvody odlišné, některým by se finančně vyplatilo mít například jednoho vlastního zaměstnance IT specialistu, jenž by pokryl jejich potřeby, ale volí raději dodavatelskou službu z důvodu zastupitelnosti Jan Doubrava 6 KIT, VŠE Praha

8 pracovníků v případě nemocí, dovolených či jiných nepředvídatelných událostí. Dodavatelské společnosti také mohou do firmy přinést vlastní know-how, získané zkušeností u jiných zákazníků, a lepší odbornou způsobilostí danou technickými certifikacemi, specializací jednotlivých pracovníků, nebo třeba možností sdílet problémy více hlav více ví. Veškeré důvody zmíněné výše jsou však motivovány jediným a tím je touha po zlepšení služeb, které firmy poskytují svým zákazníkům. Volba mezi outsourcingem a klasickým zajištěním potřeb IT vlastními silami je tedy pro firmu důležitým rozhodnutím, které není vhodné dělat s krátkodobým výhledem, protože každá změna znamená náklady a je i časově náročná. 2.2 Klasický způsob zajištění IT - nákup Klasickým způsobem nazývám ten případ, kdy se podnik rozhodne zajišťovat si své IT vlastními silami. Tedy přijme vlastní zaměstnance, kteří se starají o chod firemního vybavení technického i programového. Dále firma nakupuje veškerý hardware a software do svého vlastnictví a nevyužívá žádného způsobu poskytování souvisejících služeb od jiných firem (pomineme-li například reklamace a servisní zásahy podobného charakteru). Odhlédneme-li od náročné volby jaký hardware nakoupit, neprovází samotný nákup žádné speciální možnosti a nebudu se proto nákupu hardware v této kapitole blíže věnovat. Software společnosti Microsoft (tedy operační systémy a kancelářské balíky, o které jde v této práci především) lze koupit několika způsoby: OEM Tento typ licence je možné koupit pouze s kompletním počítačem 1. Takováto licence se běžně prodává s domácími nebo i kancelářskými počítači, dají se tak však koupit i serverové produkty. Ovšem taková licence je již natrvalo svázána s daným hardwarem a není možné ji ani v případě hardwarového výpadku přenést na jiný stroj. U serverů je tedy na zvážení, zda se malá finanční úspora vyplatí vzhledem k riziku výpadku a následné větší finanční náročnosti pořízení nové licence. 1 Česká pobočka Microsoftu má trochu jiný výklad, který v podstatě odporuje licenčním podmínkám uvedeným v dokumentu PUR. Umožňuje prodej takovéto licence s nesestaveným počítačem (s některými vybranými komponentami), na rozdíl od původních podmínek, které říkají, že operační systém musí být na počítači předinstalován musí se tedy jednat o kompletní počítač. Jan Doubrava 7 KIT, VŠE Praha

9 2.2.2 FPP FPP je zkratka z originálního Full Package Product, v češtině se běžně používá označení krabicová verze. Tento typ licence je specifický některými právy, která poskytuje uživateli, jako například že je možné ji koupit volně bez jakéhokoliv zanechání údajů Microsoftu a později je možné ji prodat, z čehož vyplývá, že se ani neváže žádným způsobem k hardwaru. Je však dražší než jiné druhy licencí a také je nutné uchovávat krabici (myšlen obal) takto zakoupeného produktu jako důkazu jeho řádného nabytí (což by mohl být u většího počtu takovýchto licencí problém). Tento typ není běžně příliš vhodný pro firemní použití Multilicence Microsoft nabízí pro firemní sféru zákazníků pořizování licencí v rámci multilicenční smlouvy. Typů multilicenčních smluv je několik a každá je se svými specifickými vlastnostmi vhodná pro jinou velikost a typ společností, v této práci budu pracovat se smlouvou typu Open License. Ceny softwaru zakoupené v této smlouvě jsou nižší oproti FPP asi o 10 20%. Produkty je možné koupit včetně Software Assurance (SA), který přináší benefity v podobě práva upgradu na nové verze produktů, školení pro uživatele a správce systému, podporu k produktům a další 2. Klíčovou vlastností je trvalost licencí nabytých v rámci této smlouvy (u některých jiných typů firma pozbývá práva používat produkty, pokud si smlouvu neprodlouží). 2.3 Pronájem počítačů Pronájmem počítačů se v současné době zabývá mnoho firem, jež jsou schopné počítače pronajímat za ceny, které jsou srovnatelné s cenami za nákup takového počítače při pronájmu na tři roky, nebo i nižší. Takoví pronajímatelé mají od výrobců počítačů velkoobjemové ceny, jaké mohou být srovnatelné snad jen s cenami pro firmy, které nakupují počítače vždy ve stovkách kusů. Pronájem může přinášet firmám oproti nákupu některé výhody. Mezi ně patří například záruka funkčnosti počítače po celou dobu pronájmu (ve srovnání se zákonnou zárukou jednoho roku na zakoupené počítače), nebo periodická obměna počítačů. Z ekonomického hlediska může být výhodou rozložení jednorázové platby v případě nákupu do měsíčních za pronájem a především to, že s pronajímanými počítači se 2 Kompletní seznam výhod Software Assurance s popisem je součástí dokumentu PUR. Jan Doubrava 8 KIT, VŠE Praha

10 zachází jako se službou, která je nákladem a vlastní počítač je aktivem, které se musí odepisovat. 2.4 Pronájem software Pronájem software nefunguje stejně jako pronájem hardware, se kterým si může vlastník dělat téměř co chce právě proto, že je jeho. Software se totiž nestává vlastnictvím toho, kdo si ho kupuje, ale je stále duševním vlastnictvím autora, jež kupci pouze přiznává některá práva. Přiznávaná práva se přitom mohou lišit v závislosti na typu softwaru a především na jeho výrobci. V případě produktů firmy Microsoft se uživatel musí řídit všeobecnými podmínkami obsaženými v dokumentu PUR (Product Use Rights) [1], kde je výslovně zakázáno (až na konkrétní výjimky u některých produktů), software poskytovat třetím stranám tedy pronajímat, půjčovat, odprodávat, atd. Přesto se ale v praxi objevovalo velmi hojně pronajímání licencí OEM spolu s počítači. Využívání takto pronajatých operačních systémů a dalšího programového vybavení bylo nelegální, stejně tak i pořízení počítačů s OEM softwarem na leasing, kdy je předmět leasingu ve vlastnictví leasingové společnosti. Pronajímání licencí Microsoftu je možné několika speciálními způsoby: Rental Rights Reakcí Microsoftu na zjištění množství nelegálně pronajatého software, bylo zavedení možnosti zakoupit k programům tuto přídavnou licenci, jež opravňuje vlastníka počítače vybaveného softwarem, který je pokryt Rental Rights, k jeho pronájmu třetím stranám. Touto dodatečnou licencí je nutné opatřit software každého počítače, který má být pronajímán a chová se podobně jako OEM licence, je tedy vázána na konkrétní počítač a není možné ji jakkoliv přenést na jiný. Rental Rights lze zakoupit pouze pro desktopové operační systémy a kancelářské balíky Office. Zakoupení tohoto práva je jedinou cestou (například pro již zmíněné leasingové společnosti), jak legálně pronajmout počítače vybavené OEM operačním systémem SPLA SPLA (Service Provider License Agreement) je smlouva o poskytování služeb mezi společností Microsoft a poskytovatelem služeb. Poskytovatelem služeb může být pouze IT firma (proto tento model nemůže využít leasingová společnost) a tato smlouva Jan Doubrava 9 KIT, VŠE Praha

11 ji opravňuje k poskytování služeb včetně softwarových prostředků (potřebných licencí) svým zákazníkům za měsíční poplatek. Omezením je však v tomto případě to, že software poskytovaný v rámci programu SPLA nesmí být provozován na počítačích zákazníka. Takový hardware musí být poskytován také jako součást služby zákazníkovi musí být pronajímán spolu se softwarem. Poskytování těchto služeb bývá často spojeno i se správou serverů, které jsou takto poskytovány, a zákazník získává komplexní službu, kdy pouze využívá možnosti a funkce tohoto serveru. V rámci tohoto programu je možné poskytovat asi sedm desítek produktů Microsoftu, zahrnujících desktopové operační systémy, serverové operační systémy, kancelářské balíky, SQL servery a mnoho dalšího. Program SPLA bude sloužit při porovnání v této práci s klasickým způsobem zajišťování provozu IT infrastruktury BPOS BPOS (Business Productivity Online Suit) je služba, kterou nabízí přímo Microsoft a má zajistit efektivní komunikaci zaměstnanců produkty jako je Exchange server a Sharepoint. Tyto produkty mohou být tedy v rámci podnikové infrastruktury nahrazeny hostovaným řešením, což může být přínosem pro menší firmy, které by například Sharepoint, z důvodů relativně velkých pořizovacích nákladů, nikdy nenasadily. Velké společnosti naopak mohou dát přednost současnému řešení, kdy si spravují veškeré servery samy a mají tak větší přehled (nebo jen vetší pocit přehledu) nad veškerým svým IT vybavením. Microsoft u této služby garantuje dostupnost služby (SLA Service Level Agreement) na úrovni 99,9 %, což znamená, že čas, kdy tato služba neběží, je maximálně asi 43 minut za měsíc. To může hrát také svou roli při rozhodování, zda této služby využit, protože v některých firmách takovýchto hodnot zdaleka nedosahují, což může být způsobeno mnoha faktory, jako například i to, že firma je v lokalitě, ve které není možnost kvalitního připojení k internetu a využívá například wifi, u kterého hraje svou roli i počasí. 3. Referenční firma Pro účely této práce budu k popisu možností a porovnání obou modelů financování IT využívat příkladu středně velké firmy. Hlavní obchodní činností této Jan Doubrava 10 KIT, VŠE Praha

12 firmy není IT, jako například vývoj, outsourcing, hosting a další, není to ani výrobní firma, nemá tedy sklady a výrobní závod, a není to vzdělávací instituce, ani není jejím zřizovatelem stát 3. Firma je poskytovatelem služeb. Příkladová firma má 80 zaměstnanců a každý pracuje na jednom počítači, kde využívá především programy z kancelářského balíku Microsoft Office, programy na prohlížení a tvorbu dokumentů ve formátu pdf, prohlížeč obrázků a webový prohlížeč, počítače jsou vybaveny operačním systémem Windows 7. Někteří zaměstnanci také využívají vzdáleného webového přístupu k ovému serveru, nebo využívají přístupu ke své poštovní schránce pomocí mobilního telefonu. Dvacet zaměstnanců firmy pracuje také z domova prostřednictvím terminálového serveru. Firma využívá síťové struktury domén Active Directory, které jsou provozovány na Windows Serverech (tzv. doménových řadičích), takový server využívá i příkladová firma, které slouží zároveň jako File server. Firemní i vnější ová komunikace je řešena prostřednictvím Microsoft Exchange jako poštovního serveru, na tomto serveru mají své poštovní schránky všichni uživatelé. Dále je ve firmě využíván Sharepoint Portal Server jako podnikový DMS (Document Management System) a CRM (Customer Relationship Management) a plní také funkci podnikového intranetu. Ke svému provozu využívá Sharepoint databázi na Microsoft SQL Serveru, který je z důvodu větší přehlednosti a možnosti škálovaní výkonu provozován samostatně na zvláštním serveru. Jako brána do internetu a hlavní bezpečnostní prvek na hranici firemní sítě a vnějším světem slouží Microsoft Forefront Threat Management Gateway Server. Posledním serverem v síti je již zmíněný Terminal Server, který je využíván některými uživateli pro vzdálený přístup do firemní infrastruktury. V prostředí firmy se využívá posledních verzí serverových produktů, tedy Windows server 2008 R2. Jako ochrana proti nedostupnosti některé z funkcí celé IT infrastruktury je využíváno vizualizace pomocí Microsoft Hyper-V v konfiguraci pro vysokou dostupnost HA (High Availability). Vizualizace také snižuje celkovou cenu 3 U těchto druhů firem jsou některá specifika, která se řeší odlišně především v oblasti licencování software. U výrobních firem se využívá například licencí pro zařízení namísto licencí pro uživatele, což může přinést značné úspory především u směnného provozu. IT firmy mohou v některých případech využít speciálních partnerských programů, jež Microsoft nabízí, kde získávají některé softwarové produkty za zlomkové ceny. Speciální ceny nabízí Microsoft i pro státní instituce, nemocnice a školství, ovšem protože se tyto ceny nedají srovnávat s cenami pro komerční firmy, v této práci se jim nevěnuji. Jan Doubrava 11 KIT, VŠE Praha

13 pořizovaných komponent, především hardwaru serverů, protože umožňuje běh více virtuálních serverů na jednom fyzickém serveru (bližší popis obsahuje podkapitola Hardwarové požadavky níže). 3.1 Potřeby softwarových licencí Ke všem výše zmíněným produktům firmy Microsoft jsou potřeba softwarové licence. Bez nich by bylo používání daného programu nelegální a firma by se tak vystavovala nebezpečí udělení relativně vysoké pokuty. Existuje několik typů licencí, kterými je možné zajistit licenční pokrytí používaných produktů. Obvykle je nutné se o jejich typu rozhodnout před pořízením a pozdější změna již není možná, je proto vhodné udělat rozhodnutí dobře i s výhledem do budoucna, protože některé typy licencí se mohou vyplatit například se zvýšením počtu zaměstnanců a podobně. Souhrnné počty licencí, potřebné k legálnímu chodu celé infrastruktury příkladové firmy jsou uvedeny na závěr této kapitoly. Před samotným popisem jednotlivých druhů licencí je ještě vhodné zmínit, jakým způsobem se rozdělují licence mezi zařízení a uživatele. Microsoft používá termínu přiřazení licence [1], které určuje, jaká licence náleží jakému počítači, serveru, nebo uživateli. Toto přiřazení se jen vyjímečně děje nějakým fyzickým úkonem (například zadáním licence konkrétnímu uživateli v nastavení serveru), většinou se jedná pouze o mentální úkon, jenž je ovšem vhodné pro přehlednost nějakým způsobem evidovat, zvláště v případě větších a složitějších struktur IT. Pokud je licence přiřazená, není možné toto přiřazení krátkodobě změnit, což znamená, že není možné nainstalovat daný software na jiný počítač ani v případě, že byl z původního odinstalován, pokud není dosaženo stanovené doby (obvykle 90 dní). Toto není nutné dodržet pouze v případě hardwarového výpadku, který znemožňuje další běh (zde je výjimkou licence OEM, u které není možné přiřazení změnit ani v případě poruchy stroje). Přiřazování licencí se netýká pouze serverového software, jak by se mohlo zdát, ale i ostatních produktů, jako jsou desktopové operační systémy, kancelářské balíky, uživatelské licence (zde je za obdobu hardwarového výpadku považován například odchod zaměstnance z firmy), atd Licence server/cal Tento typ licence je nejběžnější u produktů Microsoftu, je dostupný pro naprostou většinu jeho produktů (v klasickém pojetí, neplatí pro pronájem SPLA). Pro Jan Doubrava 12 KIT, VŠE Praha

14 zvolený software (například Windows Server, Exchange Server, SQL Server, atd.) je nutné zakoupit licenci pro samotný server s pevně danou cenou a poté licenci pro každého klienta, který bude využívat tento server, celková cena je tedy závislá na počtu klientů. Těmto klientským licencím se říká CAL (Client Access License) a existují ve dvou variantách per user a per device. Jak již název napovídá, je možné zalicencovat uživatele nebo zařízení. Typickým je využití uživatelských CALů, protože s touto licencí mohou využívat například připojení k firemnímu u z domova (pro představu může pomoci obr. 1). Naopak licencí pro zařízení se využívá například ve výrobě, kde se v rámci směnného provozu může střídat 2 až N pracovníků u jednoho počítače. Obr. 2 - porovnání klientských licencí device CAL a user CAL [2] Ve firmě, kterou jsem zvolil jako příklad, jsou všechny CALy zvoleny uživatelské a jejich počty a typy jsou uvedeny v tabulce 1 (viz dále). Ještě doplním, že v případě kdy je v jedné firmě více serverů stejného typu, jako je to i v mém příkladu, pokryje jeden CAL přístup na všechny tyto servery. Naopak pokud jsou v síti různé servery, musí mít patřičnou licenci každý klient, který k prostředkům daného serveru může přistoupit a využít jich, přičemž nezáleží na tom, zda to skutečně dělá. Pro úplnost ještě uvedu, že pokud je na Windows Serveru nainstalována Exchange, nestačí pouze CAL pro Exchange, jak by se mohlo zdát (protože uživatel využívá právě jen poštovní schránky a na samotný server se nijak nehlásí), ale je nutné mít Windows CAL + Exchange CAL. Toto ale v praxi nebývá potřeba řešit, protože pokud je ve firmě implementována Exchange, nebývá osamocena a je využíváno také služeb Active Directory, kde již není sporu o nutnosti mít Windows CAL. Jan Doubrava 13 KIT, VŠE Praha

15 3.1.2 Procesorová licence Jedná se o méně rozšířenou možnost, jak licencovat serverové produkty, která není dostupná pro většinu produktů 4. V případě že se firma rozhodne pro procesorovou licenci, není nutné pořizovat licence pro každé zařízení nebo uživatele, které využívá daných služeb. Licence se, jak už název napovídá, váže na procesor stroje, na němž je produkt nainstalovaný. Jako typický zástupce této skupiny produktů je SQL Server, jenž se firmám vyplácí od určitého počtu uživatelů a z důvodu poměrně vysoké ceny obou variant je na místě důkladně zvážit, kterou variantu zvolit (viz graf 1) ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč 0,00 Kč server/cal procesor server/cal s SA procesor s SA Graf 1 - srovnání ceny server/cal a procesorové licence SQL Serveru v závislosti na počtu uživatelů Jak je vidět z grafu, z hlediska ceny nastává rovnovážná situace někdy mezi třiceti pěti a čtyřiceti uživateli. Přesně je tato hranice mezi třicátým osmým a třicátým devátým uživatelem, což je možné zjistit jednoduchým výpočtem z kompletní tabulky s cenami (která je jako příloha 11.1 součástí této práce) tak, že od ceny procesorové licence odečteme cenu za licenci server/cal a poté zbylou hodnotu dělíme cenou za CAL. V grafu jsou znázorněny varianty se Software Assurance i bez Software Assurance, což je pouze pro představu o rozdílu v ceně obou variant. V obou případech je rovnováha 4 Tvrzení o dostupnosti produktů v licencích per procesor platí pouze u klasického pojetí, ve SPLA je naopak možné pořídit téměř všechny serverové produkty i jako procesorové licence. Ve SPLA se však o to za jaký typ serverové licence se platí Microsoftu, stará pronajímatel a zákazníka to nezajímá, protože on sám platí pouze domluvené poplatky za sjednanou službu. Jan Doubrava 14 KIT, VŠE Praha

16 mezi cenami procesorové licence a server/cal na stejném počtu uživatelů (příplatek za SA je poměrná část ceny licence bez SA). Za připomínku ještě stojí, že pokud bude mít server více procesorů, bude cena licencí úměrná jejich počtu a v případě zvyšujících se nároků na databázi (například velkým nárůstem objemu uložených dat a transakcí), se může procesorová licence přestat vyplácet v okamžiku, kdy bude nutné přidat do serveru další procesor. Licencování server/cal může být také výhodnější, pokud je v rámci infrastruktury zařazeno více serverů stejného typu (například zmíněné SQL Servery), ať již z důvodu rozložení zátěže, záložních serverů, či jiných, protože licence CAL opravňuje k přístupu na všechny servery. Spíše pro zajímavost ještě uvedu, že některé produkty lze pořizovat pouze ve variantě procesorové licence. Jde například o nejvyšší edici z rodiny Windows Serverů Datacenter, který je navíc možné pořídit minimálně pro dva procesory na každý server (procesory nemusí být fyzicky dva osazeny, pouze licenční ujednání dovolují pořízení nejméně dvou licencí) External connector External connector je licence určená pro speciální použití a to pouze v klasickém pojetí (ve SPLA vůbec neexistuje). Využít external connector je vhodné například, když firma provozuje webové stránky, které pracují s daty z SQL Serveru (například e-shop s aktuálními skladovými zásobami). V takovém případě by nebylo možné jiným způsobem zajistit licencované řešení, protože by teoreticky každý kupující musel mít CAL pro přístup k SQL Serveru, zatímco External connector zajišťuje možnost přístupu neomezenému počtu uživatelů, kteří nejsou zaměstnanci firmy provozující e-shop nebo jejích afilací Zvolené licence Z popisu infrastruktury v úvodu této kapitoly je patrné, jaké služby jsou využívány v příkladové společnosti. Nyní je na řadě popis konkrétních druhů a počtů licencí, které jsou potřeba. Celkové počty a typy licencí na serverové produkty jsou uvedeny v tabulce 1. Počty licencí na desktopové stanice uživatelů jsou v tomto případě rovny počtu počítačů, jedná se tedy o 80 licencí pro operační systém Windows 7 a stejný počet licencí pro kancelářský balík Office Standard. Některé další programy, Jan Doubrava 15 KIT, VŠE Praha

17 používané uživateli, jsou zdarma a jiné od jiných výrobců a proto tyto licence nejsou v této práci zmiňovány. Jak již z popisu výše vyplývá, je v síti zapotřebí šesti Windows Standard Serverů, na kterých jsou provozovány další služby. Protože je využíváno vizualizace, lze nejlevněji vyřešit licence pro operační systémy pořízením vyšší edice Windows Server Enterprise, která umožňuje ve virtuálním prostředí běh až čtyř instancí operačního systému na jednom fyzickém serveru 5. Tyto servery budou potřeba tři z důvodu zajištění vysoké dostupnosti celého řešení, což bude blíže popsáno v části Hardwarové požadavky. Protože u Windows Serveru edice Enterprise není jiné volby licencování než server/cal, je dále nutné pořídit přístupové licence pro uživatele (v tomto případě není proč váhat mezi user CAL a device CAL, protože uživatele využívají vzdáleného přístupu k ovým schránkám atd. a pořízení device CALů by tedy bylo výrazně dražší viz obr. 1), kterých je 80. Jako další je zapotřebí licencovat Exchange Server, u kterého je opět jedinou volbou varianta server/cal. Je tedy nutné pořídit 80 uživatelských přístupových licencí (user CAL ze stejného důvodu jako u Windows Server CALu) a jednu licenci pro server. Zcela stejně tomu je i případě Sharepoint Serveru, tedy 80 uživatelských CALů a jedna serverová licence. Pro vzdálený přístup využívá 20 uživatelů terminálového serveru, ten není třeba licencovat zvlášť jako server (jedná se o funkci Windows Serveru), ale je nutné pořízení terminálových CALů. Opět je vhodné pořízení user CALů, protože uživatelé se tak mohou připojovat odkudkoliv. V případě SQL Serveru je nutné zvážit volbu mezi licencí typu server/cal a procesorovou licencí, při počtu 80 uživatelů by se mohla zdát varianta procesorové licence jako výhodnější, pokud by však firma plánovala další růst a zvyšování počtu zaměstnanců, mohla by vyvstat potřeba dalšího serveru a to by v případě licencování server/cal znamenalo pořídit další licence pouze pro server a tato licence je ve 5 Ve virtuálním prostředí jsou z hlediska licenčních podmínek dovoleny některé specifické věci jinak, než jak tomu je v případě instalace přímo na železo. V případě Windows Serveru používá Microsoft označení 1 + x, kde číslovka 1 říká, že je možné instalovat jeden plnohodnotný OS (operační systém) do fyzického prostředí, nebo jeden jako základ pro virtualizaci a x OS do virtuálního prostředí (vše v rámci jednoho fyzického serveru). U Windows Serveru edice Standard je to 1 + 1, edice Enterprise a u edice Datacenter dovoluje Microsoft instalaci dokonce 1 + n (tedy neomezený počet virtuálních OS). Jan Doubrava 16 KIT, VŠE Praha

18 srovnání s celkovými náklady levná. Já jsem pro porovnání zvolil variantu procesorové licence. Procesorovou licenci je nutné pořídit také pro Forefront Threat Management Gateway (Forefront TMG), který slouží v síti jako firewall a router (zajišťuje i další služby). Zde však není možnost volby typu licence. Tento software je využíván všemi zařízeními v rámci celé sítě a nebylo by tedy možné zajistit licencování na principu server/cal, protože připojení k internetu mohou využívat například i návštěvníci sítě, kteří nemají žádný vztah k firmě, která vlastní infrastrukturu, a přesto by museli být opatřeni licencí. produkt typ licence počet serverů počet CALů Windows Server Enterprise server/cal 3 80 Exchange Server server/cal 1 80 SQL Server procesor 1 0 Sharepoint Server server/cal 1 80 Terminal Server CAL Forefront TMG procesor 1 0 Tabulka 1 - počty serverových softwarových licencí Poslední doplnění k této podkapitole je upřesnění, že počty licencí k serverovým produktům jsou relevantní pouze u klasického způsobu jejich pořízení, tedy nákupu. V případě pronájmu v programu SPLA souhlasí počty uživatelských licencí, ale za servery jako takové zákazník pronajímateli nic neplatí. Ve SPLA je tedy z pohledu cenové náročnosti na licencování jedno, zda je řešení postavené na dvou nebo šesti serverech (musí jít samozřejmě o servery jednoho typu, je například jedno zda budou použity dva Exchange Servery nebo jeden), protože počet uživatelů zůstane stejný. To může nahrávat náročným řešením, která tak mohou dosahovat vyšší dostupnosti, rozložení zátěže, možnosti mít běžící záložní servery a dalších vlastností, které by při nákupu veškerých potřebných licencí celkové řešení výrazně prodražily. Je samozřejmě otázkou, jak pronajímatel bude chtít kompenzovat zátěž svého datacentra, která bude nepochybně vyšší při rostoucím počtu serverů zákazníka. 6 U terminálového serveru není potřeba žádné speciální licence pro server, jedná se pouze o funkci Windows Serveru, kterou je možné zprovoznit na kterémkoliv takovém serveru a je nutné pořizovat pouze licence pro přístup je možné volit mezi user CAL a device CAL. Jan Doubrava 17 KIT, VŠE Praha

19 3.2 Hardwarové požadavky Z pohledu technického vybavení IT infrastruktury příkladové firmy se budu věnovat pouze stolním počítačům a serverům, další prvky vybavení, které jsou nutné pro provoz počítačové sítě, připojení do internetu a další, nebudu záměrně zmiňovat. Nemají totiž vliv na výsledky porovnání pronájmu a koupě, protože jejich pořízení se firma nevyhne ani v jednom případě a za předpokladu, že nemohou být součástí pronájmu, je firma musí pořídit v obou případech za stejných podmínek. Výkon dnešních serverových počítačů je obvykle několikanásobně vyšší, než jaký výkon by využilo programové vybavení, které je na tomto serveru provozované a proto se ve většině případů využívá vizualizace. Ta umožňuje sdílet výpočetní výkon jednoho fyzického serveru (tedy skutečného hardwaru procesoru, diskových prostor, atd.) mezi několik virtuálních strojů, které by samostatně nevyužily celého potenciálu fyzického serveru. Výsledkem je, že není nutné pořizovat tolik, často velmi drahých, fyzických serverů, kolik je třeba provozovat operačních systémů, což snižuje náklady na pořízení technického vybavení. Další výhodou virtuálního prostředí je možnost měnit parametry virtuálních strojů bez nutnosti rozebírat fyzický server, který může být na úplně jiném místě, než odkud je spravován. Výhod, které vizualizace přináší je mnoho, pro tuto práci jsou však většinou nepodstatné. Jednou, která se objevila již v předchozím popisu, a je nutné ji zmínit, je High Availability (HA). HA se ve spojení s virtuálním prostředím používá k označení takového prostředí, ve kterém je možné rovnoměrně rozkládat výkon a eliminovat dopady výpadků hardwaru. To se děje tak, že jsou virtuální stroje přesouvány z jednoho fyzického serveru na druhý a to ideálně bez zastavení jejich chodu. Této vlastnosti může být využito i pro plánovanou odstávku a údržbu některého z fyzických serverů, kdy není omezen provoz žádné části infrastruktury. Eliminaci délky nefunkčnosti jakékoliv části IT infrastruktury se dnes snaží dosáhnout většina firem, a proto je toto řešení zahrnuto i do této práce. Podmínkou pro provoz HA řešení je, aby virtuální stroje a data, která tyto stroje využívají při svém běhu, byla uložena takovým způsobem, který umožní přistupovat k nim ze všech serverů, jež se na HA podílejí. Toto není možné v klasickém uspořádání, které se používá u stolních počítačů, data jsou totiž uložena na lokálních pevných discích a ostatní zařízení přistupují k těmto datům prostřednictvím sítě, pokud vůbec, toto řešení není ani dostatečně rychlé pro práci virtuálních strojů a především v případě poruchy není možné, aby byla data přístupná. Řešením je uložit data do speciálních Jan Doubrava 18 KIT, VŠE Praha

20 diskových polí, která jsou k serverům připojena přes některé vysoce propustné rozhraní jako FiberChanel nebo iscsi. Diskové pole má výhodu i v tom, že pevné disky, které jsou použity, jsou na jednom místě a obvykle je konstrukcí pole dobře vyřešeno jejich chlazení, také je možné efektivněji využít jejich kapacity, protože velký diskový prostor lze lépe škálovat a přiřazovat jednotlivým serverům. V samotných serverech již nemusí být přítomny žádné disky, nebo pouze pro uložení vizualizačního nástroje. V příkladu pro tuto práci je tedy využito diskového pole a tří hardwarových serverů, na kterých jsou rozděleny virtuální servery popsané v předešlé části Zvolené licence. Každý ze serverů by měl mít alespoň 16 GB operační paměti. Bližší hardwarové požadavky na servery není potřeba specifikovat, protože vlastnosti bývají obdobné a výpočetní výkon je pro aplikaci v rámci toho příkladu dostatečný od kteréhokoliv serverového procesoru. Nutné je specifikovat potřeby diskového prostoru: pro ukládání virtuálních strojů a dat uživatelů by měl postačit prostor okolo dvou terabytů a pro databáze asi tří set gigabytů. Disky pro potřeby databáze by však měly být velmi rychlé, což je dáno velkým množstvím operací, které databázové systémy provádí. Pro zvýšení rychlosti a bezpečnosti se také využije funkce diskového pole, nazývané RAID. Typů RAIDu je několik, což není zcela podstatné pro tuto práci, v navrhovaném řešení se objeví RAID 10 pro databáze, který zvyšuje rychlost práce s daty a zároveň i jejich bezpečnost tím, že vytváří zrcadlovou kopii, čímž ale využije kapacitu jen poloviny disků a je tedy dražší, a RAID 5 pro ostatní data. Tento typ také zvyšuje rychlost práce s daty a jejich bezpečnost, nicméně je o něco pomalejší z důvodu výpočtu parity zapisovaných dat (parita slouží pro rekonstrukci dat v případě poruchy některého z disků), výhodou je, že pro paritní data je nutný pouze jeden disk navíc a řešení je tedy levnější. V případě stolních počítačů, určených pro běžné uživatele není třeba specifikovat žádné speciální požadavky na hardware, protože vyhovující jsou všechny současné počítače (neuvažujeme-li o super levných počítačích s integrovaným procesorem atd.). Konkrétní konfigurace jsou zmíněny v rámci porovnání v dalších kapitolách, jejich hardwarové specifikace jsou k nahlédnutí v přílohách této práce. Jan Doubrava 19 KIT, VŠE Praha

21 4. Systém porovnání Porovnávat pronájem a nákup IT infrastruktury budu v několika úrovních a na základě několika kritérií, jejichž popis je uveden v této kapitole. Porovnám zvlášť hardwarovou a softwarovou část serverů, kde jsou investice v rámci IT ve firmě největší. U hardware není z tohoto pohledu žádné omezení a pokud se firma rozhodne, může pronajímat pouze hardware. V případě software je nutné odhlédnout od licenčního omezení, které říká, že pronajatý software nesmí být provozován na vlastním hardware, protože by mělo být vše dodáváno za celkovou cenu jako služba zákazníkovi. Toto srovnání bude tedy spíše informativního charakteru, ale je přínosné právě v tom, že umožní pohlížet na každou část samostatně a vytvořit si tak lepší představu o situaci na poli pronájmu software. Mezi software pro servery budou vždy započítány i přístupové licence pro uživatele (CAL). U stolních počítačů porovnám nákup a pronájem počítačů jako celku včetně softwarových licencí. Porovnávat samostatně nákup a pronájem software pro koncové stanice není nutné, jedná se v tomto případě pouze o kancelářské balíky Microsoft Office, protože součástí nákupu hardware by měl být vždy, v případě firemních zákazníků, i OEM operační systém. Z tohoto důvodu by ani nebylo možné relevantně porovnat v rámci software i operační systém, protože nelze určit, jakou část celkové ceny počítače tvoří právě licence na něj, cena totiž bývá při koupi počítače vybaveného OEM licencí operačního systému nižší než součet ceny počítače samotného a licence OS. Na rozdíl od serverů není nutné porovnávat ani samostatný hardware pro stolní počítače a to z toho důvodu, že pokud by firma zakoupila samotné počítače bez operačního systému, měla by možnost koupit pouze drahé FPP verze OS, které by se v žádném případě nevyplatily, na stolní počítače totiž není možné zakoupit samostatnou licenci OS v multilicenční smlouvě (jako je to možné u serverových produktů), aniž by byl počítač již nějakou licencí operačního systému vybaven. Podobně v případě pronájmu by mohla firma volit pouze mezi FPP a pronájmu i OS. Pro celkovou přehlednost tedy budu porovnávat koupi celého počítače vybaveného OEM licencí operačního systému a licencí na kancelářský balík Microsoft Office zakoupené v rámci multilicenční smlouvy včetně Software Assurance a pronájem počítače včetně programového vybavení (OEM operační systém spolu s Rental Rights a Office pronajatého formou SPLA). Jan Doubrava 20 KIT, VŠE Praha

22 V návaznosti na dílčích porovnáních porovnám i celkově pronájem a koupi celého řešení, s cílem zjistit, zda se může preference volby změnit v případě rozhodování o celé IT infrastruktuře. Hlavním ukazatelem při porovnání nákupu a pronájmu bude cena řešení. Jako doplněk budou uvedeny přínosy, které mohou mít jednotlivé varianty. Tyto však nelze exaktně hodnotit a není možné je posuzovat obecně, proto budu uvádět pouze svůj názor v tomto příkladu, který vychází z mé praxe jako správce sítě a denního kontaktu s uživateli, se kterým se čtenář nemusí ztotožnit. Porovnám také náklady v závislosti na počtu uživatelů, tedy jaká je investice do jednoho uživatele IT infrastruktury a náklady na dalšího dodatečného uživatele, což bude vypovídat o velikosti nákladů v případě růstu firmy. Aby bylo porovnání vypovídající, budu hodnotit náklady přepočítané na období jednoho roku, vždy za předpokladu obměny kupovaného vybavení ve stanoveném intervalu, tento interval označuji jako délka srovnávaného období. Tedy například bude předpokladem výměna serverů každé čtyři roky a celková cena za jejich nákup bude dělena čtyřmi a tato částka bude porovnána s částkou pronájmu po dobu jednoho roku. Mezi další parametry patří záruky na dostupnost služby, respektive reakční doba od nahlášení problému a začátkem jeho řešení, a to jak v případě hardware, tak v případě nutnosti zásahu správce systému. Na závěr zahrnu do porovnání i náklady spojené se zaměstnáváním vlastního specialisty, který se stará o chod IT a náklady na outsourcing IT, aby bylo možné dosáhnout porovnání klasického zajištění IT, jak je popsáno v první kapitole, s pronájmem včetně služeb, které jsou nutné k zajištění chodu výpočetní techniky. 5. Porovnávaná řešení V této kapitole popíši konkrétní ceny za pronájem i nákup software, který byl popsán v předešlých částech jako nutný k zajištění chodu všech požadovaných služeb a funkcí. Stejně tak popíši i ceny za hardware. Hardwarové konfigurace jsou převzaté, ale jsou sestaveny na základě obdobných požadavků, jako jsou požadavky popsané v této práci. Popis je rozdělen do dvou částí, tedy nákup a pronájem, ve kterých bude popsáno programové i technické vybavení včetně cen. Některé detaily budou pro přehlednost v konkrétních případech vynechány a součástí práce jsou jako příloha. Jan Doubrava 21 KIT, VŠE Praha

23 5.1 Nákup V případě nákupu software od společnosti Microsoft je možné volit mezi několika způsoby, pro modelový příklad této práce jsem zvolil nákup multilicenční smlouvou Open License včetně Software Assurance. Dražší licence jsem zvolil, aby byly porovnávány ekvivalentní produkty, protože hlavní výhodou SA je právo upgradu na novější verze produktů, které jsou tímto pokryty (Software Assurance není nutné pořizovat pro všechny produkty), stejně jako v případě pronájmu ve SPLA je možné používat vždy aktuální verze. Ceny za potřebný serverový software jsou uvedeny v tabulce 2, kompletní tabulka s cenami i bez SA je součástí příloh této práce (11.2). Jednoduchým součtem cen uvedených v tabulce můžeme získat celkovou cenu za software, která je korun (tato cena, stejně jako všechny ostatní uvedené v této práci je bez DPH). Dále je třeba uvést, že smlouva Open License je dvouletá a licence zakoupené jejím prostřednictvím jsou trvalé. To znamená, že po uplynutí dvou let nezaniká nárok na používání software, ale Software Assurance je platný pouze po tuto dobu a pokud má být platný i po uplynutí této doby, je nutné jeho předplatné produkt Windows Server Enterprise Exchange Server SQL Server Sharepoint Server Terminal Server Forefront TMG typ licence počet serverů počet CALů cena za server včetně SA cena za CAL s SA cena celkem s SA server/cal Kč Kč Kč server/cal Kč Kč Kč procesor Kč 0 Kč Kč server/cal Kč Kč Kč CAL Kč Kč Kč procesor Kč 0 Kč Kč Tabulka 2 - ceny za potřebné softwarové licence prodlužovat v ročních intervalech. SA je možné přestat platit kdykoliv, ale poté již není možné znovu s platbami začít, jedinou možností poté je, v případě zájmu o nové verze software, koupě nových licencí za plnou cenu. V tabulce 3 jsou uvedeny ceny za Software Assurance na jeden rok. Aby byly porovnání v následující kapitole relevantní, bude vždy celková cena upravena o cenu SA v závislosti na délce srovnávaného období. Jan Doubrava 22 KIT, VŠE Praha

24 Veškeré výše zmíněné ceny jsou ceny, za které svým zákazníkům prodává software Microsoftu společnost Aira GROUP s. r. o. zabývající se IT outsourcingem, tyto ceny respektují doporučené ceny doporučené Microsoftem pro koncové zákazníky. produkt cena SA za server cena SA za CAL Windows Server Enterprise Kč 380 Kč Exchange Server Kč 870 Kč SQL Server (procesor) Kč 0 Kč Sharepoint Server Kč Kč Terminal Server 0 Kč Kč Forefront TMG (procesor) Kč 0 Kč Tabulka 3 - ceny za Software Assurance (1 rok) Hardwarová konfigurace (viz tabulka 4) pro servery je sestavena distributorem na základě popsaných požadavků. Jedná se o hardware firmy IBM, která má na poli serverových produktů velmi dobré jméno. K hardwaru je v kalkulaci připočtena i nadstandardní záruka (24x7 24 Hour Committed Service), která zajišťuje podporu 24 hodin denně 7 dní v týdnu a to s tím, že servisní oddělení IBM má 24 hodin na to, aby byl problém vyřešen, tedy například vyměněn vadný díl. Tato záruka, mezi nabízenými variantami, nejlépe odpovídá servisu, který nabízí poskytovatel hardware v případě pronájmu. Záruka je v kalkulaci na tři roky a nebylo ji možné pro dané servery zakoupit na delší období, proto bude při porovnání cena upravena jako X třetin ceny záruky, v závislosti na délce období (tedy X = počet let), které bude srovnáváno. server počet cena za ks cena celkem IBM Express x3550 M2, Xeon 4C E W 2.4GHz/1066MHz/8MB L3, 16GB Kč Kč 3 Year Onsite Repair 24x7 24 Hour Committed Service Kč Kč Kč diskové pole IBM System Storage DS3200 Dual Controller Kč Kč Express IBM 300GB 3.5in 15K HS SAS HDD(43X0802) Kč Kč IBM 750GB Dual Port HS SATA HDD Kč Kč 3 Year Onsite Repair 24x7 24 Hour Committed Service Kč Kč Tabulka 4 - cena serverového hardware IBM Kč Hardware samotný splňuje požadavky a není nutné konfigurace blíže rozebírat (součástí příloh 11.3 je i podrobnější rozpis konfigurace serverů). Diskové pole svými kapacitami také respektuje požadavky, ty jsou dokonce v tomto případě ještě Jan Doubrava 23 KIT, VŠE Praha

25 převýšeny, což je nejvíce patrné u disků pro databáze, kde bude kapacita při konfiguraci RAID 10 dokonce dvojnásobná oproti požadovaným třem stům gigabytů prostoru. Podobně je tomu u zbylých disků, které v konfiguraci RAID 5 nabídnou pro uložení dat kapacitu 2,25 TB. Může se zdát, že takovéto převyšování požadavků zbytečně prodražuje celé řešení, ale nemusí tomu tak být, často se platí srovnatelně za disky o poloviční kapacitě, jako je to v tomto případě, a nemá tedy cenu volit disky menší. Při koupi stolního počítače není zapotřebí složité volby, já jsem pro příklad zvolil počítač firmy Hawlett-Packard (kompletní rozpis konfigurace je součástí příloh 11.4) s OEM operačním systémem a kancelářským balíkem Office 2010 ve verzi Standard (ceny jsou uvedeny v tabulce 5). Microsoft Office je zakoupen v rámci multilicenční smlouvy Open License (stejně jako serverový software) a to včetně Software Assurance, který přináší právo upgrade na aktuální verze stejně jako u serverových licencí. Tuto variantu jsem zvolil proto, aby bylo porovnáváno pokud možno vybavení ekvivalentního přínosu, kterého se firmě dostává v případě pronájmu v rámci SPLA. Tabulka s cenami za licenci kancelářského balíku bez SA a samostatného SA je součástí příloh práce (11.5). stolní počítač počet cena za ks cena celkem HP ELITE 7100, i3-550, 2x2GB DDR3, 320GB, Intel GMA Kč Kč OEM Wimdows 7 Professional 80 v ceně PC Office 2010 Standard Kč Kč Kč Tabulka 5 - cena stolního PC a Office 5.2 Pronájem Jako druhá varianta porovnán v této práci je softwarová část podnikové IT infrastruktury pořizována, jak je již výše zmíněno, prostřednictvím programu SPLA, který je jedinou možností, jak pronajímat software firmy Microsoft (pomineme-li Rental Rights, která jsou dostupná pouze pro úzkou část software desktopových počítačů). V tomto případě není za licence placeno zákazníkem jednorázově na počátku užívání softwaru, jako je tomu u multilicenční smlouvy Open License, ale formou pravidelných měsíčních plateb, jež jsou placeny poskytovateli služby a ten odvádí pevně stanovenou částku Microsoftu. Poskytování licencí není možné samostatně a mělo by být součástí komplexní služby zákazníkovi, tedy včetně pronájmu serverů v datacentru, nebo vyhrazených serverů na půdě zákazníka, případně včetně služby Jan Doubrava 24 KIT, VŠE Praha

26 správy pronajímaného hardware a software (od této nutnosti budeme muset při dalším porovnávání odhlédnout). Na rozdíl od klasického způsobu pořízení licencí, tedy koupě, je ve SPLA možné téměř u všech produktů volit, zda se bude platit měsíční poplatky v závislosti na počtu uživatelů a nebo dle počtu procesorů, na kterých produkt běží. V případě, že se platí za každého uživatele, není již nutné platit zvlášť za server tak, jako je tomu v případě nákupu licencí, kdy je nutné pokrytí licencemi pro server a přístupovými licencemi CAL. To nabízí možnosti v podobě robustního HA řešení i v podmínkách malé firmy, která by si ho jinak nemohla dovolit z důvodů příliš velké finanční náročnosti na softwarové licence. V tabulce 6 jsou rozepsané částky měsíčních poplatků za jednotlivé softwarové produkty, které jsou využívány v rámci podnikové sítě, jedná se o totožné programové vybavení jako v případě koupě. Stejně jako v případě nákupu byly zvoleny licence procoserové u SQL Serveru a Forefront Threat Management Gateway (zde ani není jiné volby) a u ostatních serverových produktů se jedná o licence pro uživatele. Částky jsou produkt Windows Server Enterprise Exchange Server SQL Server Sharepoint Server Terminal Server Forefront TMG typ licence cena za ks počet licencí cena celkem měsíčně SAL 115 Kč Kč SAL 65 Kč Kč procesor Kč Kč SAL 115 Kč Kč SAL 115 Kč Kč procesor Kč Kč Tabulka 6 - měsíční částky za pronájem software SPLA uvedeny za měsíc a jsou bez DPH. V tabulce se objevují dva typy licence, procesor a SAL. SAL u pronájmu prostřednictvím SPLA nahrazuje označení CAL, jedná se o označení přístupové licence předplatitele (Subscriber Access License), které opravňuje k přístupu a využívání funkcí daného softwaru. Typ licence je v tabulce uveden pouze jako SAL na rozdíl od server/cal u nákupu, protože se pronajímá pouze licence pro uživatele a není potřeba samostatné serverové licence. Prostým součtem cen za jednotlivé produkty dostáváme celkovou měsíční částku za pronájem serverového software, která je korun bez DPH. Jan Doubrava 25 KIT, VŠE Praha