Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda"

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda Hana Voškerušová 1 & Jaroslav Šůla 2 1 Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, Rychnov n. Kn., hana.voskerusova@moh.cz 2 Jaroslav Šůla, Severní 728, Hradec Králové 3 Bývalá vesnička Trčkov, která je nyní předmětem našeho zájmu, ležela pod horou Velká Deštná (1115 m n. m.), na horním toku Divoké Orlice, v nejsevernější části údolí Divoké Orlice, kterému bývalí němečtí občané říkali Erlitztal (česky by se však mělo výstižněji nazývat Údolí sklářů). Utopená v lesích pod horskými velikány, sousedila na jihu s další vesnicí Bedřichovkou (německy: Friedrichswald) a přes řeku s již kladskou vsí Kaiserswalde (dnes polsky: Lasówka). Vesničce nebylo doposud dopřáno historické monografie, pouze v nečetné literatuře, české i německé, najdeme o její existenci a minulosti sporé zmínky, většinou rozporuplné. Různě se uvádí její vznik, název a vylíčení jejího osudu v minulosti i současnosti. Pokusíme se průběh její existence na dalších stránkách vylíčit a zmatené informace přivést na správnou míru. Nejstarší, ale objektivní, informace přinesly dvě topografie, nejprve J. Schallera a poté J. Sommera. J. Schaller ve své knize pouze uvedl, že na opočenském panství se nachází vesnice Dreschendorf, aniž by publikoval další údaje. 1/ J. Sommer již mnohem podrobněji uvádí, že vesnička leží na opočenském panství, vzdálená 5, 5 hodin, východně od centra dominia, na malém potůčku přitékajícím do Divoké Orlice, na slezských (správně však: na kladských) hranicích, jmenuje se Terschendorf nebo Treschendorf (vlastně Trčkadorf), tvoří ji 64 domy, ve kterých bydlí 471 německy mluvících obyvatel. Je přifařena do Kunštátu na rychnovském panství, patří k ní 1 myslivna, 4 mlýny (Gottwaldův či Clemensův mlýn, Kinzelův mlýn, Teßkův či snad Trčkův mlýn a Klügelův mlýn). 2/ Popis Českého království uvádí pouze, že v roce 1848 v obci Trčkov/Trčkadorf na opočenském panství žilo v 64 domech 499 obyvatel. 3/ Tyto informace přecházely, inovované, v následujících desetiletích do dalších topografických slovníků 4/ či turistických průvodců. 5/ Poslední německý topografický slovník sledovaného území vyšel roku / Uvádí úřední německý název Trtschkadorf, v závorce český (Trčkov), katastrální plochu (553 ha), průměrnou nadmořskou výšku obce 1/ Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Koenigreichs Boehmen, darin [ ]. XV. Koeniggratzer Kreis. Prag und Wien 1790, s / Johann Gottfried SOMMER, Das Koenigreich Boehmen; statistisch topographisch dargestellt. IV. Königgrätzer Kreis. Prag 1836, s / František PALACKÝ, Popis království Českého čili podrobné poznamenání [etc.]. Praha 1848, s / Viz např.: Jan ORTH Frant. SLÁDEK, Topograficko-statistický slovník Čech čili [ ] království Českého. Praha 1870, s. 834; Václav KOTYŠKA, Úplný místopisný slovník království Českého. Praha 1895, s (v obci žilo 6 Čechů a 506 Němců a jako zaměstnání obyvatel uvádí tkalcovství a výrobu krabic i beden). 5/ Eduard LANGER Johann SCHADE, Führer durch das Adlergebirge. Trautenau 1898, s / KOLEKTIV, Heimat Adlergebirge. Lexikon Deine Heimat. Erinnerung und Aufgabe. Lexikalische Darstellung der Heimatlandschaften Oberes Adlergebirge, Grulicher Ländchen, Friesetal. Regensburg 1980, s. 30.

2 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) (750 m), počet obyvatel roku 1930 (439, z toho 408 německé národnosti). Ves údajně založil nejmenovaný Trtschka, majitel opočenského panství, který jí dal jméno. První písemná zpráva prý pochází z roku 1654, roku 1750 se ves stala samostatnou obcí, přifařenou do Kunštátu (v obci však byla kaple Panny Marie Pomocné s mešní licencí) a přiškolenou do Friedrichswaldu (Bedřichovka). 7/ Prvními obyvateli byli uhlíři, popeláři a skláři, přicházeli z hutí v Bedřichovce (na sousedním solnickém panství) a z Lasówky v Kladsku. Nejnovější statistické informace přinesla publikace o správním vývoji okresu Rychnov nad Kněžnou. Zde je uvedeno, že první zmínka o existenci obce pochází z roku 1720; původně patřila k feudálnímu panství Opočno; v letech fungovala jako samostatná obec, od do roku 1950 tvořila část obce Kunštát, od roku 1950 část obce Orlické Záhoří; po stránce soudní obec patřila v letech do soudního okresu Nové Město nad Metují, poté patřila pod Úřední soud Rokytnice v Orlických horách, následně v letech opět pod Okresní soud Nové Město nad Metují, pod Žamberk a od roku 1960 do soudního okresu Rychnov nad Kněžnou. Rovněž zařazení do politického okresu bylo velice variabilní, zobrazovalo složitý politický a správní vývoj republiky a užšího regionu: Nové Město nad Metují, po okupaci českého pohraničí v letech Landrat Králíky/Grulich, okres Nové Město nad Metují, Dobruška, opět Nové Město nad Metují, Žamberk a od roku 1960 Rychnov nad Kněžnou. Místní národní výbor byl pro obec v letech v Trčkově, v letech v Kunštátu a od roku 1950 v Orlickém Záhoří. Farní obvod se neměnil obec spadala pod jurisdikci Farního úřadu církve římsko-katolické v Kunštátu (přitom nutno zdůraznit, že farní kostel ležel na bývalém feudálním panství rychnovském (od kterého byl oddělen klínem vsí solnického panství). 8/ Počet domů a obyvatel (jehož národnostní skladba se po roce 1945 měnila) měl klesající tendenci (vzniklou již vývojem po I. světové válce, poté mobilizací do říšskoněmecké armády a jejími důsledky a nakonec poválečným odsunem německojazyčného obyvatelstva, jehož odchod se nepodařilo nahradit novoosídlenci, takže nakonec došlo k totálnímu vylidnění), jak vyplývá z následujícího přehledu: 9/ 7/ Pamětní kniha farnosti kunštátské, založená roku 1839, uvádí, že toho roku bylo v Trčkově 64 domů a 416 katolických duší; dnem byly vsi Zelenka, Bedřichovka a Trčkov odškoleny od školy ve farní vsi Kunštát a do Bedřichovky byl přidělen vlastní učitel pro výuku 141 školou povinných dětí, vlastní škola byla postavena v Bedřichovce a vysvěcena (Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou (dále jen: SOkA), strojopisný překlad z originálu do češtiny, sign. C/259 př., s. 3, s. 75). 8/ Josef JUZA Jindřich ŠROM, Správní vývoj okresu Rychnov nad Kněžnou. Stav k Rychnov nad Kněžnou 1982, s O složitém topografickém vývoji vsí v údolí Divoké Orlice v průběhu věků, ať na české či kladské straně, který mnohý regionální autor nechápal, viz např. Jaroslav ŠŮLA, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice. Panorama. Z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří (dále jen: Panorama). 8. Dobré 2000, s. 3 31; 9, 2001, s. 5 30; 10, 2002, s ; 11, 2003, s. 3 10; 12, 2004, s. 3 33; 13, 2005, s / J. JUZA J. ŠROM, Správní vývoj okresu Rychnov nad Kněžnou, s

3 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda Rok domů obyvatel Vraťme se však k názvu obce, který úzce souvisí s jejím vznikem. Název činil obtíže jak německým, tak českým autorům. Pojmenování Dreschendorf (1790) ukazuje na zaměstnání obyvatel: jde o ves námezdních dělníků, mlatců obilí. Zato název Terschendorf, Treschendorf, Trčkadorf ukazuje na určitou spojitost s rodinou bývalých majitelů opočenského panství (na jehož území ves osamoceně ležela), rytířů či později členů panského stavu Trčků z Lípy. Postřehli to i němečtí autoři, kterým závěr této úvahy poskytl doklad o starobylosti obce. Tak F. Küssel uvádí, že v tzv. berní rule je uváděna příslušející k farnosti kunštátské Hinterdorf, která však teprve později získala po majitelích opočenského panství, Trčcích z Lípy, název Trtschkadorf, a založená někdy mezi lety 1500 až 1650 ležela na opočenském panství. 10/ Čeští filologové uvádějí název Trčkov, Trčkadorf (lidově Tetschkadorf) s poukazem na skutečnost, že Trčkové vládli na Opočensku v letech , rozebrali jméno Trčka, ale určitě se nevyjádřili, odkdy a proč se vesnice tak jmenuje. 11/ Další český filolog již jasně uvedl, že název Terschendorf nebo Treschendorf znamená totéž, co ves Trčkova a název že vznikl k poctě pánů Trčků z Lípy, kteří na opočenském panství vládli od / Ferdinand KÜSSEL, Die deutsche Besiedlung des Adlergebirges. Regensburg 1954 (Heimat Adlergebirge. Ein Heimatbuch in Folgen für den Heimatkreis Oberes Adlergebirge, 1. Folge; dále jen: HA), s. 52, 34, 35. Autor si bohužel plete opočenskou ves Hinterdorf/Trčkov (teprve později založenou), se vsí Neudorf/Nová Ves na rychnovském panství (rovněž později založenou), přičemž obě vesnice patřily ke kunštátské farnosti. Jde ovšem o trapný omyl. Berní rula pro opočenské panství je psána česky, není zde uvedena ani ves Trčkov, ani Hinterdorf (viz: Václav PEŠÁK, Berní rula. 12. Kraj Hradecký. Praha 1951, s ) a ani na rychnovském panství, ani na solnickém nebo černíkovickém statku není uvedena Nová Ves, natož Trčkov/Hinterdorf (viz: Iva ČADKOVÁ Magda ZA- HRADNÍKOVÁ, Berní rula. 14. Kraj Hradecký. III. Praha 2009, s , , ). Rovněž není Trčkov zapsán v tzv. soupisu poddaných podle víry z roku 1651 (srv.: Lenka MATUŠÍKOVÁ Zlatuše KUKÁNOVÁ Magda ZAHRADNÍKOVÁ, Soupis poddaných podle víry z roku Hradecko Bydžovsko Praha 2000). 11/ Antonín PROFOUS Jan SVOBODA, Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. Praha 1957, s

4 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) do 1635 ; název Dreschendorf může být umělou obměnou podoby Trčkadorf, ale také, že z formy Dreschendorf se na základě náhodné zvukové podobnosti uměle vytvořilo místní jméno Trčkadorf k oslavě panského rodu. 12/ Autorka M. Klarová dokonce uvedla, že majitel olešnického dvora, rytíř Trčka, byl v době třicetileté války jako protestant pronásledovaný. Musel své sídlo opustit a utekl se do lesů východně od Vrchmezí, kde založil osadu, ze které později vznikla vesnice, která byla po svém zakladateli pojmenována Trčkadorf. 13/ Objektivní znalec regionu E. Michalitschke spojil vznik Trčkova se sklárnou, kterou na dílu solnického panství vybudoval huťmistr Hans Friedrich roku 1614 nebo krátce poté. Personál nutný k provozu sklářské hutě se usazoval a budoval si domky poblíž hutě, proti proudu Divoké Orlice; toto osídlení se v průběhu desetiletí rozdělilo do jednotlivých vsí, mezi nimiž byly i domky pozdějšího Trčkova. 14/ O Trčkovu, ležícím na území opočenského panství, nelze podle něj přesně říci, kdy byl založen, rozhodně však až po roce 1654, i když jeho jméno ukazuje na starší vznik vesnice, která se jmenovala či bývala psána jako Hinterdorf, Terschendorf, Treschendorf nebo Trschkadorf. V roce 1939 měla ves 376 obyvatel v 91 domech, ale pouze 8 rolníků vlastnilo více než 8 ha půdy. 15/ Nově se k názvu vsi vyslovil Jaroslav Šůla, když napsal, že místní jméno Trčkov nevzniklo jako onomum k poctě Trčků z Lípy, ale má souvislost s lesním komplexem Trtschkawald ležícím v území, o které se svářelo opočenské (frymburské) a homolské panství. 16/ Přesto ještě roku 2007 napsal František Musil, že do neosídleného hvozdu začaly [sic!] zasahovat Trčkové z Lípy, majitelé panství Opočno, kteří v této ještě neosídlené oblasti založili např. Trčkov. 17/ K území obce se pojí také lidové pověsti, zachycené v německém vyprávění, např. o ohnivém bezhlavém psu, o čarodějnici nebo o ohnivém mužíčkovi. 18/ V některých orlickohorských pověstech se také odráží sklářská minulost regionu. Bezprostředně Trčkova se týká pověst o pokladu na Sklářské louce ( Hüttenwiese ). 19/ Tato lokalita bývá spojována s obcí Trčkov, i když neleží na trčkovském katastru. Je to z toho důvodu, že laickým německým vlastivědným pracovníkům byla sklářská minulost regionu známá, známá jim byla i některá romanticky pochopená data přesně určující vznik sklárny. Čeští badatelé, kteří pozůstatky staré sklárny prozkoumávali a o této lokalitě psali, si nezjistili, na jakém katastru lokalita leží, takže nakonec publikovali mystifi- 12/ Ivan LUTTERER, Vývoj místních jmen a osídlení v povodí Orlic. Studie toponomastická. Choceň 1969 (Knižnice Orlického muzea v Chocni svazek 6), s. 113, / Maria KLAR, Flurnamen deuten auf eingegangene Erwerbszweige (aus der Gießhübler Chronik). Trostbärnla Heimatkalender Oberes Adlergebirge, Grulicher Ländchen, Friesetal. 43, Regensburg 1994, s / Ernst MICHALITSCHKE, Die Erschließung des Oberen Adlergebirges in der Neuzeit. In: Erlitztal. Ein Heimatbuch in Folgen für den Heimatkreis Oberes Adlergebirge (HA, 4. Folge). Regensburg 1962, s / TÝŽ, Das obere Erlitztal. In: Erlitztal, HA 4, 1962, s Viz též: Rudolf SEIDEL, Die oberen Erlitztaldörfer. Trostbärnla 1978, Regensburg 1977, s , zejména s O názvech vodních toků na trčkovském katastru pojednává Vilém KRATOCHVÍL (Za trčkovskými potoky. Panorama, 19, 2011, s ). 16/ Jaroslav ŠŮLA, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice. Panorama, 8, 2000, s / František MUSIL, Kladsko. Praha 2007, s / Großmutter erzählt. Sagen der Heimat. Landskron 1940, s. 14, a 103. Upravené a převyprávěné do českého jazyka většinu z nich vydal Jiří FRÝZEK (Babička vypravuje/großmutter erzählt. Ústí nad Orlicí 2003, s. 115 a 116). 19/ Großmutter erzählt, s (Der Schatz auf der Hüttenwiese). 102

5 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda kující články o sklárně v Trčkově, která tam ovšem nikdy nebyla; pozdější odborný průzkum nálezů nakonec datoval vznik této bývalé sklárny do druhé poloviny XVII. století. Teprve archivní výzkum definitivně stanovil, že zatímco ves Trčkov v XVIII. století ležela na opočenském panství, objekt bývalé sklárny na Sklářské louce ležel a leží v katastru obce Deštné, která v té době byla součástí sousedního černíkovického panství, a zjistil, že sklárna fungovala jako režijní vrchnostenský podnik od let (nikoliv dříve!) do roku 1765, kdy vyhořela a již nebyla obnovena. 20/ Jaká je tedy skutečnost? Již v prvé polovině XVI. století začaly spory české šlechty o území v údolí Divoké Orlice na jejím levém i pravém břehu, které někdy přerůstaly do malé pohraniční války. Zasáhly rokytnické a další panství, ale končily pro českou šlechtu neúspěšně. Byly to spory o půdu, lesní bohatství (dřevní hmota, divoká zvěř), ryby, ale i o těžbu rud. Průběh těchto sporů byl již na základě literatury a archivních pramenů poměrně podrobně vylíčen. 21/ Málo známý je však spor o území na konci údolí, v lesích kolem Vrchmezí a pozdější vsi Trčkova, který se táhl dlouhá desetiletí, od roku 1541 do roku Byl to územní spor o dřevní hmotu a vápencová ložiska. Již ve starší literatuře, české i německé, se objevují zmínky o hraničním sporu mezi majiteli opočenského (frymburského) panství a majiteli homolského panství v Kladském hrabství (které však bylo součástí Českého království, byť s výjimečným právním statutem), jež tvořilo tzv. vnější kraj Království. 22/ Písemnosti o tomto sporu o hranice 20/ Václav TOCHÁČEK, Průzkum zaniklých skláren v Orlických horách Orlické hory a Podorlicko (dále jen: OHP), 6, Rychnov nad Kněžnou 1974, s ; Václav ŠPLÍCHAL, Za tajemstvím orlického skla. Deštné v Orlických horách 1980; TÝŽ, Významný objev pod Šerlichem v Orlických horách. Zhodnocení archeologického výzkumu na sklárně Trčkov Na cikánce ( ). Orlické hory 82. Rychnov nad Kněžnou 1982, s ; Jaroslav ŠŮLA, Stručné dějiny a topografie skláren v Orlických horách v období feudalismu. Sborník prací východočeských archivů, V, Zámrsk 1984, s (viz zejména s. 137 a pozn. 49 na s. 170 a pozn. 181 na s. 179); Václav ŠPLÍCHAL Jaroslav ŠŮLA, Křehká krása z Orlických hor. Sklo, sklárny a skláři Orlických hor a Podorlicka. Deštné v Orlických horách Žamberk 2004, s / Jaroslav ŠŮLA, Hraniční spor na horním toku Divoké Orlice v XVI. století. Kladský sborník (dále jen: KlSb), V, Hradec Králové 2003, s ; TÝŽ, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice, Panorama, 9, 2001, s ; Panorama, 10, 2002, s ; Panorama, 11, 2003, s / Jako první si tohoto sporu povšimnul M. PERLBACH (Die Herren von Kauffung auf dem Hummelschlosse. Geschichte des Hummelschlosses von Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens. X. Breslau 1870, s. 43 ad., s. 50 ad.; TÝŽ, Reinerz und die Hummelherrschaft von , tamtéž, XI, 1871, s. 386 ad., s. 392 ad.). Zmínku o něm přináší např. E. MICHA- LITSCHKE, Die Erschließung des Oberen Adlergebirges in der Neuzeit, in: Erlitztal, HA 4, 1962, s

6 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) jsou uloženy v různých fondech, zejména v Národním archivu v Praze 23/ a ve Státním archivu ve Vratislavi. 24/ Již roku 1541 začaly prvé pochybnosti o průběhu hranic a začaly být protokolovány výpovědi svědků. Byla to doba následující poté, co Zdeněk Trčka z Lípy a na Opočně ( ) přikoupil frymburské panství, a homolské panství, jako panství komorní v Kladském hrabství, vlastnil od roku 1541 zástavní pán Hrabství, Jan z Pernštejna (až do své smrti roku 1548). Čeští svědci prohlašovali, že na sporném území těžili vápenec, pálili ho a vápno používali k přestavbě opočenského sídla Zdeňka Trčky z Lípy. Spor se protahoval, někdy se nebezpečně vyostřoval, střídaly se komise, až spor vybuchl s novou intenzitou koncem devadesátých let XVI. století za Viléma Trčky z Lípy a Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy a na Opočně (účastníci komise se měli roku 1596 sjet do vsi Kranštatu, tj. do Kunštátu na rychnovském panství), zejména ale za Jana Rudolfa I. Trčky z Lípy a na Opočně, vlastníka panství od roku Roku 1599 se konala hraniční obhlídka (zápis o shlédnutí sporného území je v DZV 173, M 30 N 2), poté opět roku 1608, při níž pořídil mapu sporného území Šimon Podolský z Podolí, úřední měřič při deskách zemských, 25/ který tuto mapu roku 1615 při další hraniční komisi ještě korigoval (zápis o shlédnutí sporného území je v DZV 189, D 10 14). Právě na této mapě (uložené dnes v Národním archivu Praha, Sbírka map a plánů, ič. 1473) jsou označeny jako sporné území trčkovské lesy, ve kterých ovšem ještě chybí sídelní jednotka; ves Trčkov pak později vznikla na zbytku lesů frymburského panství po definitivním rozhraničení, potvrzeném a uzavřeném v roce Tehdy totiž majitelé opočenského panství, bratři Colloredové z Walsee, vznesli požadavek na území včleněné do homolského panství, což císaře Ferdinanda II. muselo nesmírně rozlítit. Nařídil proto realizovat definitivní rozhraničení území a označit je kamennými mezníky, z nichž některé se opatřené datem 16. září 1636 dochovaly. 26/ Samozřejmě ves nevznikla do roku 1653, není uvedena v tzv. berní rule, ale až v pramenech XVIII. století. A to se ještě Trčkov nejmenovala. Pro centrum farnosti v Kunštátě to byla Hinterdorf, pro opočenské vrchnostenské ředitelství Kronstadt. 23/ Je to v prvé řadě fond Hraniční spisy (HS), sign. N 11, N 12 (+ mapa, zařazená dnes ve sbírce map a plánů pod č. 1473), N 20, N 41, N 54; fond Desky větší zemské (DZV) č. 173, fol. M 30 N 2, č. 189, fol. D 10 14; a fond Stará manipulace (SM), sign. N 10/8 a sign. T 4/72. Na základě zápisu v DZV 173 popsal průběh ohledání hranic mezi Frymburskem a Homolskem August SEDLÁČEK (Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy. Praha 1920 (Rozpravy České akademie věd a umění), s ) a došel k názoru, že šly hranice s Kladskem dále za Vrchomezemi nežli nyní, že se hranice staré neshodují s nynějšími a že tolik je asi zřejmo, že byly mezi Olešnicí a Dušníkem. Sporným územím byl rovněž horský úsek prameniště Orlice (k tomu viz: Vilém KRATOCHVÍL, Jezerní pole v Kladsku. Putování za pramenem Divoké Orlice. Panorama, 16, 2008, s ). 24/ Jde o dva svazky spisů, které měly dříve signaturu Hrabství kladské, Rep 23 4c, ale dnes mají novou signaturu: Hrabstwo Kłodzkie, nr 28, nr 29; bohužel v současné době jsou špatně zachovalé, a tudíž i špatně čitelné. 25/ Ivan HONL, Které mapy zhotovil Šimon Podolský pro potřebu desk zemských? Kartografický přehled, I, Praha 1946, s. 18; Jaroslav ŠŮLA, Nejstarší mapy Orlických hor. Listy Orlického muzea, VI, Choceň 1971, s / Jiří SLAVÍK, K poslednímu velkému hraničnímu sporu na česko-kladské hranici. KlSb 5, 2003, s ; Jan HÉGR, Památky na hřebenech Orlických hor. OHP 9, 1999, s

7 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda Jako Kronstadt/Kunštát je alespoň ves uvedena v tzv. tereziánském katastru na opočenském panství, kde se uvádí zaměstnání obyvatel: 13 lžičařů, 1 mlynář bez mlýna, 1 sklenář, 1 tkadlec, 1 přadlák a 1 podruh (mlynář bez mlýna). Poddaní byli zatíženi 25 dny ruční roboty týdně. 27/ Název Trčkadorf mohl vzniknout v souvislosti s prováděním revizí hranic s Kladskem v XVIII. století, když se při obchůzkách hranic připomínalo, že ves leží na vykáceném lesním prostoru, který kdysi patřil Trčkům z Lípy. 28/ Nejstarší názvy vsi Trčkov a jména jejích obyvatel nalézáme v prvních matrikách kunštátské farnosti. 29/ Tato farnost zahrnovala v XVIII. století následující stávající, ale i postupně vznikající lokality: Kunštát/Kronstadt, Bedřichovka/Friedrichswald, Zelenka/Grünborn, Jadrná/Kerndorf, Černá Voda/Schwarzwasser, Nová Ves/Neudorf, Trčkov/Trčkadorf/Dreschendorf, a do roku 1780 též kladské vesnice Kaiserswalde/Lasówka (se samotou Königswalde/Królewski Las), Langenbrück/ Mostowice (s osadou Drei Häuser/Trójka) a Friedrichsgrund/Piaskowice. Není pravda, jako píše výše uváděná literatura, že prvá písemná zmínka o vesnici Trčkov vznikla v roce 1720, neboť v pramenech (tj. v první kunštátské matrice, sign. 81-1, ve všech jejích dílech 30/ ) se ves připomíná poprvé již k roku 1709, a to zpočátku pod názvem Dertschkawalt, Derschkawalt, Dertschka-Wald, Derskawalt, Dertschka-Waldt, Drtschka-Walt, Dreschkawalt, Dretschkenwalt. V roce 1722 se již objevuje podoba Trzkawald, Tertzkawaldt. Jde tedy o pojmenování Trčkův les a místní jméno bylo utvořeno podle sousedních či blízkých vesnic: Friedrichswald/e (Bedřichovka), Kaiserswald/e (Lasówka), Königswald/e (Królewski Las), Lichtenwald/e (Poręba), Bärnwald (Neratov), Freiwald/e (Lesica) či Schönewald/e (Podlesí). 31/ Koncem XVIII. století se objevuje tvar Dreschendorf. 32/ V současně založené matrice oddaných je sice použito také tvaru Dreschendorf, 33/ ale na fol. 1 této oddací matriky je napsáno: Trczkendorff 27/ Aleš CHALUPA Marie LIŠKOVÁ Josef NUHLÍČEK František RAJTORAL, Tereziánský katastr český. Rustikál. 1. Praha 1964, s Zachycuje celkem 17 hospodářů, z nichž 14 vlastnili pouze 1,1 až 5 strychů orných polí. Vlastní ves (farní) Kunštát, ležící na rychnovském panství, je popisována tamtéž na s. 271, a vesnice Jadrná, Zelenka a Bedřichovka (též někdy označované jako Kunštát ), jsou popisovány tamtéž na s Pavla BURDOVÁ Dagmar CULKOVÁ Eliška ČÁŇOVÁ Marie LIŠKOVÁ František RAJTORAL, Tereziánský katastr český. 3. Dominikál. Praha 1970, s (ale ještě neuvádí ves Trčkov v kunštátské farnosti: viz s Uvádí pouze farní vsi Kunštát, Jadrná, Bedřichovka, Zelenka a v Kladsku Mostowice a Kaiserswalde). Srv. též: Jaroslav ŠŮLA, Ceny obilí na kladském pomezí v letech ve světle zpráv kronikářů. Český lid, 56, Praha 1969, s (zejména Exkurs na s : Hlad na Opočensku na jaře roku 1747). 28/ Srv. např. Národní archiv Praha (dále jen: NA Praha), HS, sign. N 34, N 41 ad.; Jaroslav ČÁP, Českokladská hranice v 18. a 19. století. KlSb II, 1998, s / Jde o první a druhou matriku římskokatolické farnosti, a sice matriku narozených, oddaných a zesnulých z let , a o matriku narozených, oddaných a zesnulých z let Jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Zámrsku (dále jen: SObA Zámrsk), Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ římskokatolické fary Kunštát, sign a Záznamy osobních i místních jmen se někdy liší podle stáří a doslýchavosti zapisujícího kněze či podle jeho znalostí německého pravopisu a toho si musíme být při dešifraci jmen vědomi. 30/ Matrica Baptisatorum, Mortuorum et Copulatorum Administraturae Cronstadiensis a / Viz: I. LUTTERER, Vývoj místních jmen a osídlení v povodí Orlic, s / SObA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ Kunštát, sign (Sterberegister der Gemeinde Dreschendorf) pro léta / SObA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ Kunštát, sign (Trauungs register der Gemeinde Dreschendorf) pro léta

8 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) oder Dreschendorff (a tvar Dreschendorf se v této matrice používá ještě roku 1840). Jde o progresivní název, utvořený podle dalších okolních německých vesnic na levém (kladském) či pravém (českém) břehu Divoké Orlice: Grenzdorf/bez polského ekvivalentu, Kerndorf/Jadrná, Neudorf/Nová ves či Bartzdorf/Bartošovice v Orlických horách. 34/ V purkrechtní knize z roku 1803 je uvedeno již pouze Trtschkendorf a toto pojmenování přešlo do úředního německého názvu Trtschkadorf. Jaká jsou nejstarší jména obyvatel obce, jak se jmenovali její zakladatelé? Seznam prvních osadníků z let , zapsaných v nejstarší kunštátské matrice (sign. 81-1), je následující (uvádíme prvý záznam a vývoj jména do XX. století v abecedním pořadí): BURGERTH/BURGERT (1710); DONALEK/DONOLESCH/ DOHNALEK (1711); FINGER (1727); FRETZ (1714); GROWISCH (1711); HENKE (1713); HEUßLER (1714); LICHTER (1713); MAHRER (1722); OBST (1714); PETTER (1709); PETTERSCHIK (1722); PETTRO (1712); PEYKER (1724); REICHL (1727); ROTSMAN/ROTZMAN/ROTZMON (1711); SCHROM (1709); STEPAN/STEFAN (1717); STUMP (1723); WENTZL (1724). V průběhu dalších desetiletí se obec pomalu rozrůstala. Některá jména prvních zakladatelů mizí, objevují se nová (původní jména z let jsou vytištěna tučně). Koncem XVIII. století, v letech , v obci již nacházíme následující jména: 35/ ABEL, BARTSCH, BECKER, BILLET, BITTNER, BURGERT/PURKERT, CZEINER, DOHNALEK/DONALEK, 34/ Viz též: I. LUTTERER, Vývoj místních jmen a osídlení v povodí Orlic, s / SObA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ Kunštát, Taufregister der Gemeinde Dreschendorf (sign. 81 3), Trauungs register der gemeinde Dreschendorf (sign. 81 7) a Sterberegister der Gemeinde Dreschendorf (sign. 81 8); jde o matriky pro léta 1784 až

9 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda DÖRNER, EFFENBERGER, FIDLER, FINGER, FRICKKINGER, GALLE, GERZWALL, GLAMMER, GOTTWALD/GOTTWALT, HAISLER/HASLER/HAßLER/HÄUSLER/HAÜßLER/HEISLER, JUNK, KAUFMANN, KEGWAL/KEGWALL/KEJWAL/GEHWALL/GEIWAL/GEYWAL/GE- WALD/GÖWALD, KINTZEL/KINTZL/KINZEL/KÜNZEL/KÜNTZEL, KLAR, KLENNER, LEBEL, LUTSKE/LUTZKE/LUTZKY/HLUTZKY, MECZNER, MICHEL, NIERENBERG/NIRNBERGER/NIERENBERGER/NÜRNBERGER, OFFENBERGER, PATEK, PETER/PETR, PETERSYK/PETERSIK/PETRSIK/PETRZYK/PETRYK/PATRSIK, POHL/POL, RASEL/RAßEL, RATHMAN/RATZMANN/ROTZMAN/ROTZMANN/ROTHMANN, RIESNER/RIEßNER/RIßNER, SCHLAGER, SCHNEIDER, SCHREIBER, SCHUBERT, STEPHAN, STUMPF, TÄNTZER/TENZER, TROJAK, WAMBERGER, WENZEL/WENTZEL, ZEUNER. 107

10 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Purkrechtní kniha od roku 1803 zaznamenává ve vsi Trtschkendorf kromě již výše uvedených navíc jen příjmení SCHMIED 36/ a gruntovní kniha z let v Trtschkendorfu jako nová příjmení BEINLICH, ELSNER, HAHNEL, NETTIG, PARTSCH (= BARTSCH), RIEDL, SAGNER a SCHÖBEL/SCHÖBL. 37/ V roce 1875 žili v Trčkově v 76 popisných číslech zaknihovaní občané těchto příjmení, čili majitelé domů, případně i pozemků: 38/ BARTSCH (3x), BECKER (2x), BITTNER (1x), BURKERT (1x), DOHNALEK (3x), DÖRNER (10x), ELSNER (1x), FINGER (2x), GEWALD (4x), GOTTWALD (3x), GUDER (1x), KINZEL (1x), KLOGER (1x), LANDAU (1x), LUTZKE (4x), NETTIG (2x), NUTZ (1x), PEIKER (1x), PETER (1x), PETŘÍK (1x), RASEL (8x), REINELT (1x), RIESNER (4x), SAGNER (2x), SCHLAGNER (1x), SCHMIDT (1x), SCHREIBER (2x), STUMPF (1x), TENZER (3x), WENZEL (8x) a ZEUNER (1x). Knihovní katastrální extrakt obce Trčkov z roku / uvádí další jména obyvatel obce ze sedmdesátých let, která jsou pouze obměnou jména základního (nebo též písařem zkomolená) nebo patří obyvatelům bez nemovitého majetku, čili bezzemkům a sloužícím: BEKER, BÖCKER, ENGLICH, FEIGEL, GEHWALD, HEIS- LER, JUNG, KEIWAL, KINZEL, KLÜGEL, LUTSKY, LUTSKÝ, NETIG, PEIGER, PETRO, RIESSNER, VOLKNER a WENZL. Je jasné, že většina majitelů nemovitostí v Trčkově byli v té době již německojazyční obyvatelé, i když jména některých z nich nemohla zapřít český původ. Ve své době mohlo jít též buďto o Čechy nebo o poněmčené Čechy, převážně ze severovýchodních Čech: Dohnálek (jméno nalezneme v obci Javornice), Kejval (Kounov, Ohnišov, Sněžné), Netík (Osečnice), Patek, Petr (Hlinné), Petřík (jinak by to byl Kleinpeter; Dobré), Trojak, Wamberger (přišel z českého města Vamberk) a Wenzel (Dobré), snad i Hahnel (Haněl). Zajímavá je též zkomolenina Lutske, Lutzky atd., zřejmě vycházející ze základu Hlucký takto byl označen obyvatel pocházející z vesnice Hluky na opočenském panství. 40/ Ale i příjmení Bartsch/Partsch atd. (Marienthal/Niemojów) má původ v osobním jméně Bartoš (Byzhradec, Dobré, Javornice aj.), stejně tak Stephan prozrazuje hojné na Náchodsku a Opočensku příjmení Štěpán. Převážná většina obyvatel pocházela jak uvádí E. Michalitschke či R. Seidel ze sousední Bedřichovky nebo z Lasówky, se kterými byli svázáni četnými pouty, ale i z okolních vsí v Kladsku (prostřednictvím jejich přifaření do kunštátské farnosti) nebo horských vesnic v Čechách, kde se již dříve usadilo německé obyvatelstvo z Kladska a kde nacházíme jejich jmenovce, což můžeme demonstrovat na soupisu poddaných z roku / nebo na o něco mladší berní rule (BR) pro Hradecký 42/ 36/ SObA Zámrsk, Vs Opočno, Kniha purkrechtní panství Opočna Nro VI. od roku 1803 (doposud nezpracováno). 37/ SObA Zámrsk, Vs Opočno, Gruntovní kniha pro Polom a Trčkov (doposud nezpracováno). 38/ Státní okresní archiv Náchod (dále jen: SOkA Náchod), Vyšetřovací protokol o založení nové pozemkové knihy pro Trčkov z roku 1875, karton č / SOkA Náchod, Okresní soud Nové Město nad Metují, Knihovní katastrální extrakt obce Trčkov 1878, fascikl č / O názvu vesnice viz: I. LUTTERER, Vývoj místních jmen v povodí Orlic, s / Viz poznámku / Viz poznámku

11 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda či Kladský kraj 43/ ( ). Zaměstnávali se nejprve prací v lese a provozem ve sklárně, později tkalcovstvím a různou námezdní prací. Pokud jde o nejstarší obyvatele (prvé osídlence či zakladatele) Trčkova, tak jsou nositeli příjmení, z nichž některá existovala v regionu již v polovině XVII. století: Burgert, Dohnálek (Bělá, Sněžné 1651; Debřece BR), Finger (Kunštát 1651; Zelenka, Zdobnice BR), Fretz, Growisch, Henke, Heusler, Lichter, Mahrer, Obst (Olešnice v O. h., Sedloňov 1651; Jedlová, Sedloňov, Plasnice BR), Peter (Hlinné, Deštné v O. h. 1651; Domašín, Vrchní Orlice BR), Petersik (Olešnice v O. h. 1651), Pettro, Peyker (Jadrná 1651; Langenbrück/Mostowice BR), Reichl (Deštné v O. h., Jedlová 1651; Benátky, Tisovec, Jedlová BR), Rotsman (Olešnice v O. h. 1651), Schrom (Olešnice v O. h. 1651; Jedlová BR), Stepan, Stump (Zelenka BR), Wentzl (Proruby, Zelenka, Nebeská Rybná, Kunštát 1651; Jadrná, Bedřichovka, Souvlastní BR). Rovněž původ některých dalších příchozích, kteří v pozdějších desetiletích rozšiřovali vesnici, můžeme částečně zjistit v blízkém okolí: ABEL (Jedlová 1651, BR), BECKER (Nebeská Rybná, Ober Langenau/Długopole Górne BR), BEINLICH, BILLET, BITTNER (Nebeská Rybná, Kunštát, Zdobnice 1651; Souvlastní BR), CZEINER, DÖRNER (Kounov, Sedloňov 1651; Dobřany BR), EFFENBERGER (Plasnice 1651; Šediviny BR), ELSNER, ENG- LICH (Jadrná 1651; Jadrná, Wölfelssgrund/Międzygórze BR), FEIGEL, FICKER, FINGER (Kunštát 1651; Kunštát BR), FIDLER (Deštné v O. h. 1651), FREI- WALD, FRICKKINGER, GALLE (Kunštát, Jadrná 1651; Kunštát, Langenbrück/ Mostowice BR), GERZWALL, GEWALD, GLAMMER, GOTTWALD, GUDER, HA- HNEL, JUNK (Nebeská Rybná, Bělá, Jedlová 1651; Jedlová, Marienthal/Niemojów, Ober Langenau/Długopole Górne, Peucker/Poniatów, Stuhlseiffen/Rudawa, Verlorenwasser/Ponikwa 1654), KAUFMANN, KEJVAL, KINZEL (Plasnice 1651), KLAR, KLEINER, KLENNER, KLOGER, KLÜGEL, KREUSEL, LANDAU, LEBEL, MECZNER, MICHEL, NETTIG (Osečnice 1651), NIERENBERGER, NUTZ, OF- FENBERGER, PATEK, POHL (Kounov, Deštné v O. h., Mnichová 1651), RA- SEL (Rampuše, Bělá 1651), REINELT, RESEL, RIEDEL, RIESNER (Bělá 1651; Bělá, Bukovina, Zdobnice BR), SACKL, SAGNER, SCHLAGER, SCHLAGNER, SCHMIED (Ober Langenau/Długopole Górne BR), SCHNEIDER, SCHÖBEL, SCHREIBER (Kunštát, Jadrná 1651; Jadrná, Kunštát, Ober Langenau/Długopole Górne BR), SCHUBERT, TENZER, TEUNER, TROJAK, URBAN (Nebeská Rybná 1651; Jadrná, Marienthal/Niemojów, Stuhlseiffen/Rudawa, Verlorenwasser/Ponikwa BR), VOLKNER (Nebeská Rybná 1651; Neu Waltersdorf/Nowy Waliszów, Martinsberg/Marcinków, Seittendorf/Gniewoszów, Ober Langenau/Długopole Górne BR), WAMBERGER, ZEUNER. 44/ 43/ Vydala ji Marie RYANTOVÁ (Berní rula. 34. Kladsko. Praha 2007). Vesnice Kaseirswalde/Lasówka ovšem v době pořizování berní ruly neexistovala (srv. o ní: J. ŠŮLA, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice. Panorama, 8, 2000, s. 13; tam též na s stručně o dalších kladských vesnicích na levém břehu Divoké Orlice). 44/ V závorce jsou uvedeny odkazy na již publikované výše uvedené prameny. Pro hledání dalších příbuzně znějících osobních jmen doporučuji dvousvazkové dílo: Václav ČERVENÝ Jarmila ČERVE- 109

12 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Z Trčkova bohužel není dochována obecní kronika (ani ale nevíme, zda se psala), takže je velice těžké pokusit se o soustavný dějinný přehled obce (což však také není cílem této naší práce). Budoucí badatel se bude muset obrátit na archivní fondy Velkostatek Opočno (SObA Zámrsk), Farní úřad církve římskokatolické v Kunštátu (SOkA Rychnov nad Kněžnou), na příslušné obecní a okresní úřady, eventuálně další archivní fondy porůznu uložené. Zde uvádíme pouze několik ukázek z dosud nevytěžených pramenů z období kolem II. světové války, které těsně souvisejí s vývojem po roce 1945 a zánikem obce Trčkov. Trčkov postupně zachvacoval výbojný německý nacionalismus, ústící v šovinismus. Okresní četnický velitel v Novém Městě nad Metují hlásil dne , že předvolební agitační schůze německých národních socialistů, konané dne 12. a 13. března 1932 v Kaiserswaldu v Kladsku, se zúčastnil dělník August Schlagner z Trčkova čp. 7 a týž se spolu s krejčím Františkem Lutzke, rovněž z Trčkova, zúčastnil 16. dubna 1932 další volební schůze ve Friedrichsgrundu u Kladské Bystřice, končící provoláváním Heil Kampf (A. Schlagner byl v té době předsedou Gewerkschaftu německých národních socialistů v Trčkově). 45/ V březnu 1934 hlásil velitel četnické stanice v Kunštátu v Čechách, že Verband der Berg- und Hüttenarbeiter zřídil v Trčkově svoji platebnu, jejímž vedoucím se stal August Schlagner, když zanikla platebna Gewerkschaftsverbandu deutsche Arbeiter v důsledku rozpuštění strany DNSAP ( ). Platebna v Trčkově měla před uchopením moci v Německu A. Hitlerem kolem 30 členů, při rozpuštění již 67, a o to měl zásluhu Schlagner, který v tomto svazu soustředil všechny Hitlerovi věrné duše. Činil tak z hakenkreuzlerského přesvědčení. V roce 1931 a 1932 pokračuje hlášení byla v Trčkově mocná strana soc. dem. a hakenkreuzlerské hnutí rázně potírala. Dnes strana soc. dem. zásluhou hakenkreuzlerů ztrácí převahu a u členstva jest značná negace. Schlagner se zúčastňoval schůzí hakenkreuzlerů a v několika případech na nich mluvil, v Kaiserswalde navštěvoval rolníka Riesnera a poslouchal radiové přenosy Hitlerových projevů. August Schlagner, jeho syn i ostatní hakenkreuzleři bydlící na zdejším území jsou podporováni Německem tím, že jest jim tam poskytováno zaměstnání. Sám Schlagner jest tam však zaměstnán jen podle potřeby, t. j., aby měl nárok na průkazku pro pohraniční styk [ ] Schlagner má dům položený tak, že jest z něho přehled na všechny strany a nemusí se naprosto obávati překvapení v případě návštěvy podezřelé osoby nebo členstva svazu [ ] Dohled na obec Trčkov se strany četnictva jest také ztížen tím, že Trčkov jest nejodlehlejší obcí obvodu četnické stanice Deštné, která na tuto obec dohlíží v měsících letních a nejvzdálenější obcí pro stanici zdejší, která na obec dohlíží v měsících zimních. Tím se stává, že obě stanice nemají dostatečný evidenční přehled [ ] Zůstane-li platebna Solidarität v rukou Schlagnera, nebo některého jeho přítele, bude v několika málo měsících Trčkov s okolím úplně hitlerovským, o což se přičiní nejen Schlagner sám, ale i členové Bund der Deutschen a Turnverein a hlavně Ortsgruppe NSDAP v Kaiserswalde v Německu. 46/ Dne 19. května 1935 se konaly se konaly v Československu volby do Poslanecké sněmovny Československé republiky. V Trčkově byla NÁ, Berní rula. Generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku I., II. Praha / SOkA Náchod, OÚ Nové Město nad Metují, Presidiální spisy, 1932, č. 209 dův. 46/ SOkA Náchod, OÚ Nové Město nad Metují, hlášení stanice Kunštát v Čechách Zemskému četnickému velitelství v Praze čís. 45 z 19. března

13 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda volební místnost umístěna v čp. 83 (hostinec Růženy Ráslerové), voličské oprávnění mělo 244 obyvatel, bylo odevzdáno úhrnem 228 platných hlasů, z toho nadpoloviční většina pro Henleinovu sudetoněmeckou stranu (121 hlasů), která se tak zde umístila na prvním místě, a na druhém místě bylo 98 hlasů odevzdáno pro Německou sociálně demokratickou dělnickou stranu. 47/ Jak je vidět, obec se výrazně nacifikovala. Již v roce 1936 existovala v Trčkově místní skupina Sudetoněmecké strany, jedním z jejích aktivistů byl Wilibald Kleiner z čp. 26 a jako předseda vystupoval August Schlagner, který hodlal uspořádat v Trčkově veřejnou schůzi, která mu však nebyla Okresním úřadem v Novém Městě nad Metují povolena. Augustin Schlagner však místo ní svolal schůzi důvěrnou, které se zúčastnilo asi 100 osob. 48/ I v roce 1937 Aug. Schlagner (je v hlášeních charakterizován jako fanatický předák strany SdP v Trčkově ) svolával v Trčkově schůze SdP, jak je zaznamenáno v úředních spisech. Trčkov byl v roce 1938 připojen k Německu, místní muži narukovali do wehrmachtu a v bojích na okupovaných územích napadaných států umírali za národněsocialistickou myšlenku. V roce 1945 byla obec opět připojena k Československé republice a na základě rozhodnutí velmocí bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Stav osídlení roku 1945 byl následující (jména 160 obyvatel, přičemž nejsou zcela jistě podchycena všechna příjmení tehdy zde bydlících či přihlášených obyvatel): 49/ BARTSCH, DOHNALEK, DÖRNER, FICKER, FINGER, FREIWALD, GOTTWALD, GUDER, KLEINER, KREUSEL, LANDAU, PETERSIK, PEUKER, RÁSL, RIESNER, SACKL, SCHREIBER, SCHLAGNER, SLAGNER, TEUNER, URBAN, WENZL, ZE- UNER. Tento neúplný seznam obyvatel Trčkova, zřejmě ne vždy správně napsaný, dokazuje průběžný příliv dalšího obyvatelstva koncem XIX. a ve XX. století, ale také vykazuje oproti sedmdesátým letům XIX. století postupující germanizaci: např. z Petříka je již Petersik, z Kejvala je Gewalt atd. Ještě před rozhodnutím Postupimské konference bylo vypovězeno z Trčkova 168 osob (odešly zřejmě do Kladska) a k pozdějšímu, zřejmě již organizovanému odsunu, bylo připraveno 34 osob. A bylo v Trčkově 16 českých obyvatel (mužů, žen a dětí). 50/ Později byli v obci ubytováni řečtí emigranti a půdu obdělával státní statek, ale doosídlení se nepodařilo. 47/ NA Praha, fond Ministerstvo vnitra stará registratura, odd. 7, inv. č. 6893, sign. 7/1, k č Další občané Trčkova volili Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (3), Československou stranu lidovou (3), Německou křesťanskosociální lidovou stranu (1), Komunistickou stranu Československa (1) a Československou stranu živnostensko-obchodnickou (1). V politickém okrese Nové Město nad Metují bylo odevzdaných hlasů 1675 hlasů pro Henleinovu SdP, čímž se tato strana stala 3. nejsilnější stranou v okrese. 48/ SOkA Náchod, OÚ Nové Město nad Metují, Presidiální spisy / SOkA Náchod, ONV Nové Město nad Metují, sign. III/5a/2 (Seznam Němců, který vykazuje Místní národní výbor v Trčkově roku 1945; jména zřejmě nejsou správně zapsána). 50/ SOkA Náchod, ONV Nové Město nad Metují, sign. III/5a/2 (Odsun Němců, hlášení Místní správní komise v Trčkově). Odsun převážné části německého obyvatelstva ještě koncem května 1945 a poté se týkal v prvé řadě přistěhovalých říšskoněmeckých státních příslušníků, dále německojazyčného obyvatelstva, podporujícího záškodníky z Wehrwolfu a potulujících se tlup vojáků německé armády a příslušníků zbraní SS. Je třeba říci, že Trčkov s obyvatelstvem fanaticky vyznávajícím nacionálněsocialistickou ideologii, komunikačně obtížně dostupný a sousedící s dosud německým územím kladským, byl vhodnou základnou pro všechny tyto živly, skrývající se v těsném sousedství v Bystřic- 111

14 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Vzhledem k tomu, že bylo ukončeno osídlení lokality, podstatně se změnila forma zasahování člověka do vývoje krajiny. Měla za následek jak pozitivní, tak i negativní, změny. Vysídlení sice vedlo k určité revitalizaci lesních biotopů a návratu lesních druhů, ale na druhé straně i k opuštění obhospodařovaných luk a rašelinných lesních louček, čímž se zmenšoval prostor pro druhy, které jsou na tyto biotopy vázány. Zejména v rovinatých částech trčkovského území pokračovalo lesnické hospodaření s důrazem na pěstování smrku a značná část lesních louček s výskytem vzácných druhů zarostla a změnila se ve smrčiny, v lepším případě v olšiny a bučiny s prameništi (ortofoto z roku 1953 dokumentuje větší počet lučních enkláv v trčkovském lesním komplexu viz Tvář trčkovské krajiny negativně změnily také rozsáhlé meliorace v posledních desetiletích totalitního režimu. Vedly k omezení druhově bohatých podmáčených až vlhkých luk, jejichž zbytky jsou dnes chráněny sítí maloplošných chráněných území, i k poškození některých již chráněných lokalit (viz např. PR Bedřichovka, PR Trčkovská louka). Do soustavy Natura byly v širším území Trčkova, jako v jediném území v CHKO Orlické hory i širším regionu Orlických hor a Podorlicka, zahrnuty lokality vybrané jak na základě tzv. ptačí směrnice Evropské unie (evropská směrnice č. 79/409/ EHS), tak i na základě směrnice o stanovištích (evropská směrnice č. 92/43/EHS). V rámci regionální sítě evropsky významných lokalit mají trčkovské lokality vynikající postavení, které dokazuje nejen jejich vysoká koncentrace, ale i kvality oceněné nejvyššími stupni hodnocení vytvořeného pro naturové mapování. Podle ptačí směrnice, která chrání unikátní biotopy s evropsky ohroženými druhy ptáků, tu byla s účinností od vyhlášena první chráněná ptačí oblast v rámci širšího regionu Orlických hor a Podorlicka Ptačí oblast Orlické Záhoří s rozlohou přes 900 hektarů. Zahrnuje rozsáhlou enklávu lučních porostů a dalších mokřadních biotopů v pravobřežní nivě Divoké Orlice tvořící hranici s Polskem. Území zasahuje od Hraničního lesa jihovýchodně Kunštátu až k Trčkovské hájovně. Podle směrnice o stanovištích, která slouží k ochraně přírodních stanovišť a volně žijících rostlin a živočichů (kromě ptáků), je zároveň jako evropsky významná lokalita (dále jen EVL) evidován celý horní meandrující tok Divoké Orlice mezi Trčkovem a Zemskou branou včetně nivy a údolí některých pravostranných přítoků. Toto území s tzv. kombinovanou ochranou stanovišť a druhů o rozloze přes 181 hektarů je registrováno pod názvem Zaorlicko. Oblast Trčkova na severovýchodním úbočí Malé a Velké Deštné je nadto podle této směrnice chráněna jako EVL Trčkov (území s ochranou přírodních stanovišť předmětem ochrany jsou především acidofilní a květnaté bučiny a podmáčené smrčiny) o rozloze přibližně 432 hektarů. Oblast je v rámci územních systémů ekologické stability hodnocena jako nadregionální biocentrum (dále jen NRBC) Trčkov. EVL i NRBC Trčkov zahrnují většinu chráněných území (kromě Bedřichovky, která je součástí EVL Zaorlicko), která byla vyhlášena původně v roce 1982 v kategorii chráněných přírodních výtvorů (dále jen kých horách a pohybujících se bez respektu státních hranic (srv. např.: Vladimír ŠLOSAR Jana SÁGNEROVÁ, Československá armáda a německá menšina v roce In: Vojenský historický archiv. Ročenka Praha 2009, s ). 112

15 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda CHPV). Později byla jejich územní ochrana přehodnocena a zvýšena. V současnosti jde o národní přírodní rezervaci Trčkov, přírodní rezervace Hraniční louku, Trčkovskou louku a Bedřichovku a přírodní památku Velkou louku. Další hodnotnější lokality území jsou registrovány jako významné krajinné prvky (dále jen VKP), nebo v rámci územního systému ekologické stability jako lokální biocentra (dále jen LBC) VKP Trčkovský lom, LBC Na Harfě. Oblastí prochází naučná stezka Bedřichovka. Ptačí oblast Orlické Záhoří Byla zřízena pro ochranu populace zvláště chráněného a silně ohroženého chřástala polního (Crex crex) a jeho biotopu. Zahrnuje větší část PR Trčkovská louka (tj. i část EVL Trčkov) a Bedřichovka, soustavu Bedřichovských vodních nádrží i přírodovědecky cenné údolí meandrujícího horního toku technicky neupravené Divoké Orlice, které je také součástí Zaorlicka. Je jen symbolické, že se nachází poblíž rodiště našeho nejvýznamnějšího regionálního ornitologa Karla Plachetky (nar v Bedřichovce, zemř v Rychnově n. Kn.). Kromě chřástala se tu vyskytují např. i brkoslav severní (Bombycilla garrulus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a další (viz PR Bedřichovka a Trčkovská louka). V údolí nejhořejšího toku Divoké Orlice mezi Kunštátem a Trčkovem byly evidovány některé velmi cenné druhy cévnatých rostlin, které nebyly později registrovány v rezervacích zahrnutých do Ptačí oblasti. Patří k nim mimo jiné i fytogeograficky významné karpatské migroelementy hlavinka horská (Traunsteinera globosa), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), které tu dosahovaly severozápadní hranice svého rozšíření. Hlavinka horská je ale dnes považována za vyhynulý druh Orlických hor a jejich podhůří a nezvěstný druh východních Čech, od Trčkova byla doložena naposledy koncem 19. století. 51/ Od roku 2005 je součástí Ptačí oblasti soustava Bedřichovských vodních nádrží vybudovaná na zatrubené Bílé Orlici v pastvině mezi komunikacemi Šerlich Bedřichovka a Bedřichovka Trčkov. Kaskádovitě uspořádané průtočné vodní nádrže (640 m 2, 830 m 2 a 1212 m 2 ) s několikahektarovým mokřadem s prstnatcem májovým pravým (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) jsou dalším zdejším refugiem vzácné květeny a zvířeny. Stejně jako ve všech chráněných územích oblasti se i zde již rozmnožují čolci horský a obecný (Triturus alpestris, T. vulgaris), žijí tu ropucha obecná (Bufo bufo) a zmije obecná (Vipera berus). Byl zde zaznamenán výskyt vážky ploské (Libellula depressa), šídla modrého (Aeshna cya- 51/ František PROCHÁZKA, Rozšíření vstavačovitých rostlin v Orlických horách. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur. (dále jen: AMR), 6, Hradec Králové 1964, s (autor zde uvádí mimo jiné několik dosud nepublikovaných nálezů od Trčkova podložených herbářovými položkami v hradeckém a pardubickém muzeu např. Košťálův herbářový doklad smrkovníku plazivého (Goodyera repens) a doklad o výskytu hlavinky horské (Transteinera globosa) z roku 1897); TÝŽ, Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum Jacq.) v jihovýchodní části Orlických hor. Listy Orlického muzea, 1, 1968, s ; TÝŽ, Květena. In: Zbyněk ROČEK (Ed.), Příroda Orlických hor a Podorlicka, Praha 1977, s (floristické údaje z údolí Divoké Orlice mezi Kunštátem a Trčkovem); Karel KOPECKÝ, Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum Jacq.) v Orlických horách. Zpr. Čs. Bot. Společ. (dále jen: ZČSBS), 13/3, Praha 1978, s

16 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) nea), potápníků (Dytiscus sp. div.). V blízkém okolí byli evidováni např. tesařík pižmový (Aromia moschata), květní tesaříčci aj. 52/ Evropsky významná lokalita Zaorlicko Vznikla rozšířením původně navržené lokality Divoká Orlice, která zahrnovala pouze vlastní tok řeky. 53/ Předmětem druhové ochrany je zde důležitý živočišný bioindikátor drobná silně ohrožená rybka vranka obecná (Cottus gobio), jejíž přítomnost prokazuje mimo jiné vhodnost toku pro chov lososovitých ryb. Je aktivní večer a v noci a ve dne se ukrývá pod kameny. Vhodným prostředím pro ni jsou tedy hlavně mělké úseky řek s kamenitým dnem a trsy trav, což horní, převážně přirozený, tok Divoké Orlice splňuje. Lokalita je pro vranku v ČR vysoce významná, její zachovalost pro chráněný druh je skvělá (nejvyšší stupeň hodnocení zachovalosti). V horní části Divoké Orlice ovlivňované tahem ryb z Pastvinské přehrady se hojně vyskytuje i v ČR kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri), která vyhledává říční náplavy. Vzácné tu nejsou především pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha fario), noční dravec mník jednovousý (Lota lota), na některých místech se udržuje střevle potoční (Phoxinus phoxinus), preferující méně proudící vodu. Vyskytují se tu i lipan podhorní (Thymallus thymallus), jelci tloušť a proudník (Leuciscus cephalus, L. leuciscus) a úhoř říční (Anquilla anquilla). Stav rybí osádky v posledních letech silně ovlivňuje vydra (Lutra lutra). U Orlického Záhoří, Nové Vsi a Zelenky se na řece na přelomu tisíciletí ( ) a opět v současnosti objevil evropsky ohrožený bobr evropský (Castor fiber). Předpokládá se, že ke vzniku jeho zdejší populace přispěli jedinci migrující z přilehlých oblastí Polska, kde byli vysazeni. Bobr je zástupcem původní savčí fauny ČR, ale zhruba od poloviny 18. století do jeho osudu natolik zasáhl člověk, že jeho populaci vyhubil. Po krátké epizodě oživení výskytu v polovině 19. století na jihu Čech se u nás znovu objevil (nepočítáme-li epizodní výskyt v roce 1967 na Děčínsku) díky přirozené migraci z Rakouska, Německa a Polska i repatriačnímu programu až v polovině sedmdesátých let 20. století. Populace v Zaoorlicku není ale evropsky významná. Kromě vranky jsou v tomto území s kombinovanou ochranou chráněny údolní lužní lesy (podsv. Alnenion glutinoso-incanae) se vzácnějším společenstvem s olší šedou (as. Alnetum incanae, viz PR Bedřichovka), které jsou mikroklimaticky podmíněné vysokou vzdušnou a půdní vlhkostí, a floristicky bohaté květnaté trojštětové louky (sv. Polygono-Trisetion) s typickými bylinami vyšších poloh. S naším Zaorlickem na polské straně souvisí naturová lokalita Dzika Orlica zahrnující území o téměř 100 hektarů větší a přírodovědecky zachovalejší s nejzachovalejšími porosty olšin s olší šedou v celých polských Sudetech aj. 54/ 52/ Michal GERŽA, NATURA 2000 v Orlických horách, jejich podhůří a v Poorličí. Panorama, 13, 2005 (dále jen GERŽA 2005), s ; Josef HÁJEK, Noční monitoring chřástala polního v ptačí oblasti Orlické Záhoří. Orlické hory, 1/2, Rychnov nad Kněžnou 2005, s. 5 (včetně mapy Ptačí oblasti a zákresu nejhojnějšího výskytu chřástala polního); Jan MOCEK, Ptačí oblast Orlické Záhoří. Propag. skládačka Správy CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou 2005; Miloslav HROMÁDKO a kol., Ptáci Orlických hor (dále jen: HROMÁDKO a kol. c. d.). Dobré / Michal GERŽA, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 4. Panorama, 19, 2011, s / Miloš ANDĚRA, Jaroslav ČERVENÝ, Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) část 3. Veverkovití (Sciuridae), bobrovití (Castoridea), nutriovití (Myocastoridae). Praha 2004; GERŽA 114

17 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda NPR Trčkov Na východních až jižních, převážně poměrně strmých, svazích Zadní hory (Doupnatá) mezi silnicí z Bedřichovky do Zadního Trčkova a silnicí ze Šerlichu do Bedřichovky je v nadmořské výšce asi metrů chráněn rozlehlý zbytek vysoce produktivního lesního porostu o rozloze přes 65 hektarů s téměř 23 hektarů rozsáhlým ochranným pásmem. Ve střední části se na vápníkem bohatší půdě zachoval fragment téměř 200 let starého bukového porostu, který je nejzachovalejším lesem pralesovitého charakteru v Orlických horách. Svým složením se přibližuje přirozeným porostům Orlických hor a uchovává autochtonní (místní) provenienci všech hlavních orlickohorských dřevin smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bělokoré (Abies alba) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), které tu dosahují mimořádných rozměrů, jedle zde tvoří i tzv. čapí hnízda. Při isoenzymové analýze genetické odlišnosti zdejšího smrku (hlavní předmět ochrany) bylo zjištěno, že vykazuje některé znaky, které další studované orlickohorské smrkové populace postrádají. Problematika ale vyžaduje další studium. Větší část zřejmě původních květnatých bučin (as. Dentario enneaphylli-fagetum) byla v důsledku podpory pěstování smrku, zejména na úkor jedle (smrk cca 63 % oproti přirozenému zastoupení 38%, jedle 1 % oproti přir. 24 %), natolik pozměněna, že je dnes spíše přiřaditelná k acidofilním bučinám (sv. Luzulo-Fagion, as. Calamagrostio villosae-fagetum). V současnosti je ponechávána přirozenému vývoji. Květnaté bučiny se v NPR dosud vyskytují pouze na dvou mikrolokalitách v severovýchodní a jihovýchodní části. Na strmých svazích ostře zaříznutého údolí pstruhového Prostředního potoka provázených menšími skalními výchozy a sutí se nacházejí suťové porosty klenových bučin (as. Aceri-Fagetum). Významným fenoménem rezervace je množství lesních pramenišť (tř. Montio-Cardaminetalia), které se nacházejí hlavně ve střední a západní části. Ještě v padesátých letech minulého století byla u Prostředního potoka řada rašelinných louček viz obr. 1, které postupně ustoupily lesu. V jejich fragmentech se do devadesátých let vyskytovaly některé cenné rostliny, které dnes doplňují lokální soupis nezvěstných a vyhynulých druhů území. Současná luční společenstva tvoří fragmenty sušších mezofilních luk (sv. Arrhenatherion elatioris, as. Trifolio-Festucetum rubrae) v jihovýchodním cípu rezervace, břehy potoka provázejí devětsilové nivy (sv. Petasition officinalis). 55/ Rezervace byla zejména v posledních letech předmětem výzkumu řady přírodovědných oborů a všechny průzkumy prokázaly její vysokou hodnotu. 2005; Michal GERŽA, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 2. Panorama, 17, 2009, s ; TÝŽ, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 3. Tamtéž, 18, 2010, s / Václav MAREŠ, Navržená rezervace u Trčkova v Orlických horách. Práce a Studie Př., 3, Pardubice 1971, s (včetně zhodnocení historického vývoje lokality); Rudolf MIKYŠKA, Die Wälder der böhmischen mittleren Sudeten und ihrer Vorgebirge. Rozpr. Čs. Akad. Věd, ser. math.-natur., 82/3, Praha 1972, s ; Dušan KACÁLEK, O přirozených lesích Orlických hor. Panorama, 12, 2004, s ; Jiří DOSTÁLEK Josef KUČERA, Botanický inventarizační průzkum NPR Trčkov (dále jen DOSTÁLEK KUČERA c. d.). Ms., 2004 (depon. in: Správa CHKO Orlické hory Rychnov nad Kněžnou dále jen: Správa CHKO OH); Michal GERŽA, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 1 (dále jen: GERŽA 2008). Panorama, 16, 2008, s. 3 8; KOLEKTIV, Plán péče o Národní přírodní rezervaci Trčkov na období (dále jen: KOLEKTIV c. d.). Ms., 2010 (depon. in: Správa CHKO OH). 115

18 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Mykologické kvality dokládá zjištěný výskyt přes 230 druhů hub včetně např. vláknice štětinaté (Clytocybe hystrix), která tu byla nalezena poprvé ve východních Čechách, jde o jedinou známou lokalitu Orlických hor s vzácným kotrčem Němcovým (Sparassis nemecii), poprvé ze širšího regionu Orlických hor Podorlicka byl odtud doložen měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa) aj. 56/ Byly tu registrovány cenné mechy a játrovky, jako kupř. vápnomilný epifyt mechovec Sommerfeltův (Camphylophyllum sommerfeltii), z Orlických hor známý pouze ještě z bučiny na vrcholu Bukové hory, z našich hor dosud neznámý břehovec měkký (Hygrohypnum molle) nebo trsenka hladká (Jungermannia leiantha). 57/ Ke zvláště chráněným, nebo v rámci ČR, pouze východních Čech, nebo regionu, ohroženým cévnatým rostlinám patří průvodce květnatých bučin hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis, který ale indikuje hlavně vápnomilné bučiny as. Cephalanthero-Fagetum), kyčelnice devítilistá a hlíznatá (Dentaria enneaphyllos, D. bulbifera), rozrazil horský (Veronica montana) a vikev lesní (Vicia sylvatica), klenových bučin čarovník alpský (Circaea alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), mléčivec horský (Cicerbita alpina), papratka horská (Athyrium distentifolium) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a acidofilních bučin až smrčin pérnatec horský (Lastrea limbosperma), vranec jedlový (Huperzia selago) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant). K významným druhům lesních pramenišť náleží blatouch bahenní poléhavý (Caltha palustris subsp. procumbens), bledule jarní (Leucojum vernum), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), starček potoční (Tephroseris crispa), violky bahenní a dvoukvětá (Viola palustris, V. biflora) a vrbovky alpská, bahenní a tmavá (Epilobium alpestre, E. palustre, E. obscurum). Fragmenty luk mimo jiné provázejí kokrhel menší (Rhinanthus minor), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) a vemeníky (Platanthera spp.), devětsilové nivy prvosenka vyšší pravá (Primula elatior subsp. elatior) a pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Dalšími významnými druhy území jsou kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), plavuně pučivá a vidlačka (Lycopodium annotinum, L. clavatum), podbílek šupinatý pravý (Lathraea squamaria subsp. squamaria), prstnatce Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a májový pravý, pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a svízel 56/ Věra SAMKOVÁ, Mykologický průzkum v CHKO Orlické hory. Panorama, 14, 2006, s ; Josef HÁ- JEK, Vzácné houby Orlických hor (dále jen: HÁJEK 2008). Tamtéž, 16, 2008, s / Štěpán KOVAL Magda ZMRHALOVÁ, Monitoring evropsky významného druhu Buxbaumia viridis (Mong. Ex Lam. & DC) Brid. Ex Mong. & Nestl. v CHKO Orlické hory v roce Ms., 2010 (depon. in: Správa CHKO OH); KOLEKTIV c. d. 116

19 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda hercynský (Galium saxatile). 58/ Poslední botanický výzkum 59/ tu již nepotvrdil dříve uváděné biku sudetsku (Luzula sudetica), čarovník prostřední (Circaea x intermedia), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) nejvýše položená lokalita ve východních Čechách, hruštičku menší (Pyrola minor), kruštík širolistý pravý (Epipactis helleborine subsp. helleborine), lilii cibulkonosnou, ostřice Davalovu a rusou (Carex davalliana, C. flava agg.), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pižmovku mošusovou (Adoxa moschatellina), prhu arniku (Arnica montana), protěž norskou (Gnaphalium norvegicum), růži převislou (Rosa pendulina), suchopýry širolistý a úzkolistý (Eriophorum latifolium, E. angustifolium), svízel severní pravý (Galium boreale subsp. boreale), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), vrbu slezskou (Salix silesiaca) a zimolez černý (Lonicera nigra). Zřejmě odtud pocházely i později neověřené Čelakovského údaje 60/ o výskytu vzácných lesních druhů bradáčku srdčitého (Listera cordata), kapradiny laločnaté (Polystichum aculeatum), korálice trojklanné (Corallorhiza trifida) a smrkovníku plazivého (Goodyera repens). Území je pozoruhodné zoologicky. Byly odtud popsány některé nové druhy pro vědu, jako např. pilatka (Entomacis hajeki), zástupci dvoukřídlých (Telmatoscopus hajeki a Ulomyia vaseki) pojmenovaní podle bývalých pracovníků CHKO Orlické hory Ing. Josefa Hájka a Miloše Vaška. Z lokality pochází několik prvonálezů hmyzu, tj. nových druhů pro Českou republiku. Patří k nim kupř. pilatka Aglaostigma lange a zástupci blanokřídlých Pantoclis mese a Zygota croton z čeledi vejřitkovití (Diapriidae) parazitoidů dvoukřídlého hmyzu (Diptera). Vysoká diverzita zástupců této čeledi v NPR dokládá výraznou zachovalost ekosystému lokality. Byl zde nalezen také pralesní reliktní brouk Rhizophagus brancsiki, který je charakteristickým druhem původních bukojedlových lesů a z ČR je znám již jen ze 2 lokalit (Hluboká n. Vl., Lány) aj. Z motýlů je odtud doložen např. v ČR ohrožený 58/ František PROCHÁZKA a kol., Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech I. (dále jen: PROCHÁZKA a kol. 1967). AMR, 7, 1967, s ; TÝŽ, Současné změny východočeské flóry a poznámky k rozšíření chráněných druhů rostlin. Hradec Králové 1980; TÝŽ, Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech II. AMR, 16, 1981 (článek obsahuje mimo jiné významné floristické údaje známého trčkovského lesníka J. Mertlíka kupř. první a dosud snad jedinou lokalitu hadího jazyka obecného (Ophioglossum vulgatum) registrovanou v Orlických horách, která byla zároveň nejvýše položenou lokalitou druhu zjištěnou ve východních Čechách); Josef KUČERA, Inventarizace prostoru Zadního Trčkova. Ms., 1986 (depon. in: Správa CHKO OH); Helena FALTYSOVÁ Petr RYBÁŘ, Chráněný přírodní výtvor Trčkov. Závěrečná zpráva o vertebratologické a botanické inventarizaci. Ms., 1988 (depon. in: tamtéž); Josef KUČERA Emil HADAČ Věra HADAČOVÁ, NPR Trčkov (seznam cévnatých rostlin). Ms., 1997 (depon. in: tamtéž); Josef KUČERA, Výsledky floristického minikurzu ve Zdobnici (dále jen: KUČERA 2003). Panorama., 22/2, 2003, s (soupis cévnatých rostlin nalezených na 21 lokalitách v roce 2003 včetně NPR Trčkov, PR Hraniční louka, PR Trčkovská louka, PP Velká louka); DOSTÁLEK KU- ČERA c. d.; Michal GERŽA, O změnách květeny Orlických hor v průběhu 20. století. Panorama, 15, 2007, s (mapky historického a současného výskytu vzácných druhů cévnatých rostlin zahrnují i údaje z okolí Trčkova); KOLEKTIV c. d. 59/ DOSTÁLEK KUČERA c. d. 60/ Ladislav ČELAKOVSKÝ, Prodromus der Flora von Böhmen (dále jen: ČELAKOVSKÝ 1881). Archiv für naturwissenschaftliche Landesdurchforschung Böhmen, 4, Prag 1981, s (autor uvádí kromě v textu jmenovaných druhů od Trčkova řadu dalších svých a Freynových nálezů. Ani výskyt některých dalších z nich tu nebyl v posledních desetiletích potvrzen klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) aj.); TÝŽ, Prodromus květeny české (dále jen: ČELAKOVSKÝ 1883). Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech, 4, Praha 1883, s

20 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) a regionu velmi vzácný pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), jehož populace byla na lukách u Orlického Záhoří zdecimována odvodňováním. Malakozoologický průzkum zde prokázal výskyt 36 taxonů měkkýšů, včetně 3 vodních druhů. K nejvýznamnějším patří suchozemští plži v rezervaci hojný zoogeograficky významný druh našeho regionu východoalpská vřetenatka tmavá (Macrogastra badia), která se v ČR mimo Orlické hory a Králický Sněžník vyskytuje izolovaně pouze na Šumavě. Častější tu jsou i boreoalpínské prvky blyštivka skleněná (Perpolita petronella) a vrásenka pomezní (Discus ruderatus) nebo skelnička zjizvená (Vitrea subrimata). 61/ V Prostředním potoce se kromě pstruha obecného potočního vyskytují také lipan podhorní a vranka obecná. Z dalších živočichů byli v NPR zaznamenáni např. i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), početná populace čolka horského i čolek obecný, zmije obecná, ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anquis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z ptáků tu byli zjištěni např. krahujec obecný (Accipiter nisus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), čáp černý (Ciconia nigra), sýc rousný (Aegolius funereus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) s nejvýše položeným hnízdem v Orlických horách, krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropentý (Nucifraga caryocatactes), křivka obecná (Loxia curvirostra), kos horský (Turdus torquatus), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) aj. Ke zdejším savcům patří netopýři (Microchiroptera spp.) i plšík lískový (Muscardinus avellanarius) aj. Žije zde populace jelena (Cervus elaphus) a srnce obecného (Capreolus capreolus), jejíž početnost narostla v osmdesátých letech minulého století a která způsobuje značné škody okusem a loupáním. 62/ PR Bedřichovka Především ornitologicky cenná, zhruba desetihektarová, rezervace na hranici bedřichovského a trčkovského katastru mezi silnicí Bedřichovka Zadní Trčkov a komunikací k hraničnímu přechodu s Polskem v pravostranné nivě Bílé Orlice se skládá ze dvou částí (horní a dolní louka) spojených ochranným pásmem. Její ornitologická hodnota je umocněna významem botanickým chrání fragment rašelinné louky (sv. Caricion fuscae) s prameništi, převažující podmáčené květnaté pcháčové louky (sv. Calthion, podsv. Calhenion), tužebníková lada (sv. Calthion, podsv Filipendulenion), trojštětové louky (sv. Polygono-Trisetion) a smilkové trávníky (sv. Violion caninae). Podél přirozeně meandrujícího potoka se nacházejí porosty devětsilových niv (sv. Petasition officinalis), břehové porosty jsou v severovýchodní části tvořeny hlavně vrbinami (sv. Salicion triandrae) a v části jihozápadní olšinami s olší šedou (as. Alnetum incanae). Luční společenstva, která tvoří asi 70 % rezervace, zde byla po staletí spojena s činností člověka, který je částečně kosil a jejich sušší části využíval snad i jako pole a pastviny. Kosení bylo obnoveno v roce Vlivem vodohospodářských úprav kolem Orlického Záhoří za totality lokalita čás- 61/ Jaroslav HLAVÁČ, Inventarizační malakozoologický průzkum NPR Trčkov (CHKO Orlické hory) za období Ms., 2009 (depon. in: Správa CHKO OH); KOLEKTIV c. d. 62/ Tomáš BĚLKA, Inventarizace ptáků SPR Zadní hora Orlické hory. Ms., 1986 (depon in: Správa CHKO OH); HROMÁDKO a kol. c. d.; Jan MACEK Pavel CHVOJKA Jaroslav JEŽEK, 10 let entomologického výzkumu v CHKO Orlické hory (dále jen: MACEK a kol. 2005). Panorama, 13, 2005, s ; HÁJEK 2008; KOLEKTIV c. d. 118

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Březí 1931 1944 Inventář EL NAD č.: 20 AP č.: 363 Mgr. Jana Hrušková Horšovský Týn 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 1. dubna 2014 Ing. Kateřina Novotná KUZL 19698/2014

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013

Více

Přílohy. Seznam příloh

Přílohy. Seznam příloh Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září

Více

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ 00729/OH/15 VYŘIZUJE: HALDOVÁ DATUM: 13.5.2015 VÝZVA

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ 00729/OH/15 VYŘIZUJE: HALDOVÁ DATUM: 13.5.2015 VÝZVA ODDĚLENÍ SPRÁVA CHKO ORLICKÉ HORY Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: +420 494 539 541 e-mail: orlhory@nature.cz http://www.nature.cz IDDS: kpddyvy Krajský pozemkový úřad pro Královehradecký

Více

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH Natura 2000 OBSAH CO JE TO NATURA 2000? LESY HORSKÉ HOLE RAŠELINIŠTĚ LOUKY EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY V JESENÍKÁCH PTAČÍ OBLAST JESENÍKY JAK SE LIŠÍ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 OD DNEŠNÍCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ?

Více

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824 Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými

Více

Oznámení o návrhu vyhlášení přírodní rezervace

Oznámení o návrhu vyhlášení přírodní rezervace váš dopis značky / ze dne naše značka datum vyřizuje / linka NPS 08444/2009 3.9.2009 Ing. Havlátková/388/450245 Oznámení o návrhu vyhlášení přírodní rezervace Niva Kořenského potoka Správa Národního parku

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 17. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 3615 /2013 KUSP

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Přírodní rezervace Černý důl

Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

3. Přírodní památka Kamenec

3. Přírodní památka Kamenec 3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou ================================================ ================================================

Více

Inventář. Československá sociálnědemokratická strana dělnická - župní výbor Hradec Králové Státní oblastní archiv v Zámrsku

Inventář. Československá sociálnědemokratická strana dělnická - župní výbor Hradec Králové Státní oblastní archiv v Zámrsku Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku Inventář archivní pomůcka č. 9000 NAD č. 128 Československá sociálnědemokratická strana dělnická - župní výbor Hradec Králové

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 7.3. 2014 Petr Pavelčík KUZL 14220/2014 KUSP 14220/2014

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ odbor zvláště chráněných částí přírody čj.: 4769/ENV/08-207/620/08

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ odbor zvláště chráněných částí přírody čj.: 4769/ENV/08-207/620/08 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ odbor zvláště chráněných částí přírody čj.: 4769/ENV/08-207/620/08 dle rozdělovníku Praha, dne 29. 1. 2008 Oznámení návrhu nově vyhlásit Národní přírodní památku Jeskyně

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Dobrovského 332, 516 01 Rychnov nad Kněžnou Rozbory Chráněné krajinné oblasti Orlické hory k 30. 9. 2012

Více

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7''

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7'' Vlčice u Javorníka Identifikační údaje Lokalita Vlčice u Javorníka Obec Vlčice Okres Jeseník Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Vlčice u Javorníka, kód: 783811 GPS souřadnice 50 20' 47.5'' 17 2' 46.7''

Více

Zaloňov 46, Jaroměř Tel.: URL:

Zaloňov 46, Jaroměř Tel.: URL: Zaloňov Identifikační údaje Lokalita Zaloňov Obec Zaloňov Okres Náchod Kraj Královéhradecký kraj Katastrální území Zaloňov, kód: 790699 GPS souřadnice 50 22' 14.6'' 15 53' 1.4'' Hist. název Salnai Výměra

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 26.3. 2014 Petr Pavelčík KUZL 18398/2014 KUSP 18398/2014

Více

HORALKA. Sněžné v Orlických horách

HORALKA. Sněžné v Orlických horách HORALKA Rekreační areál Sněžné v Orlických horách Orlické hory ze Skutiny Orlické hory od Horalky Rybolovný rybníček u Horalky Pohled ze Skutiny na V. Deštnou Špičák Polom a Orlické hory Pohled do Kladska

Více

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 17/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Nad Zavírkou a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví

Více

Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice

Pražský divočinový speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu

Více

ARCHIV OBCE ČEŘENIŠTĚ

ARCHIV OBCE ČEŘENIŠTĚ ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM ARCHIV OBCE ČEŘENIŠTĚ (1830) 1898 1941 Inventář číslo AP 264 NAD 409 Vlastník fondu: ČR SOA Litoměřice Věra Hladíková Ústí nad Labem 2014 Schvalovací doložka 1 Schvaluji níže

Více

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 22. dubna 2014 Ing. Kateřina Novotná KUZL 24043/2014

Více

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 28/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Vrbenské rybníky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje

Více

VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Strana 7652 Sbírka zákonů č. 447 / 2013 447 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

16(1 2) Kučera J.: Floristický materiál z lesních luk v CHKO Orlické hory ISSN , ISBN XXXXXXXX

16(1 2) Kučera J.: Floristický materiál z lesních luk v CHKO Orlické hory ISSN , ISBN XXXXXXXX 16(1 2) 2009 Kučera J.: Floristický materiál z lesních luk v CHKO Orlické hory ISSN 1213 4260, ISBN XXXXXXXX ACTA MUS. RICHNOV., SECT. NATUR. 16(1 2): 1 56, (2009) 2009 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 1213 4260,

Více

ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM ARCHIV OBCE BŘEZÍ 1892 1945 Inventář číslo AP 261 NAD 1156 Vlastník fondu: ČR SOA Litoměřice Věra Hladíková Ústí nad Labem 2014 1 Schvaluji níže uvedený inventář: AP 260. Ústí

Více

Archiv obce Drahotín. EL NAD č.: AP č.: 390

Archiv obce Drahotín. EL NAD č.: AP č.: 390 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Drahotín 1924 1938 Inventář EL NAD č.: 1595 AP č.: 390 Mgr. Jana Hrušková Horšovský Týn 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního

Více

URBÁŘE, GRUNTOVNÍ KNIHY, LÁNOVÉ REJSTŘÍKY. Hanka Zerzáňová Petr Lozoviuk Kateřina Svobodová

URBÁŘE, GRUNTOVNÍ KNIHY, LÁNOVÉ REJSTŘÍKY. Hanka Zerzáňová Petr Lozoviuk Kateřina Svobodová URBÁŘE, GRUNTOVNÍ KNIHY, LÁNOVÉ REJSTŘÍKY Hanka Zerzáňová Petr Lozoviuk Kateřina Svobodová URBÁŘE Převzato z německého Urbar - register Urbář historický termín pro soupis povinností poddaných vůči vrchnosti

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55971/2013 KUSP 55970/2013

Více

Lidice Červencový speciál. Lidice. Strana 1 Významná města - Zeměpisné kvízy

Lidice Červencový speciál. Lidice. Strana 1 Významná města - Zeměpisné kvízy Lidice Strana 1 Základní údaje Status: obec Kraj: Středočeský Okres: Kladno Obec s rozšířenou působností a pověřená obec: Kladno Historická země: Čechy Katastrální území: Lidice Katastrální výměra: 4,74

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 22.5. 2014 Petr Pavelčík KUZL 30051/2014 KUSP 30051/2014

Více

Krajský úřad Středočeského kraje

Krajský úřad Středočeského kraje Krajský úřad Středočeského kraje : h/,;:", ' C!~Z4-{/L 1~b7, '_,_.".,'.~.~L~d' _ Praha: 30.11.2012 Číslo jednací: l7l354/20l2/kusk Spisová značka: SZ_171354/201 2/KUSK/l Vyřizuje: Maxa. 406 Značka: OŽP/Maxa

Více

Vojenské prostory. Vít Grulich & Pavel Marhoul

Vojenské prostory. Vít Grulich & Pavel Marhoul Vojenské prostory Vít Grulich & Pavel Marhoul Vojenské prostory Atypický způsob využití hospodaření podřízeno vojenským činnostem Vojenské prostory vojenské újezdy rozsáhlá území pod vojenskou správou

Více

ARCHIV OBCE ČESKÝ ÚJEZD

ARCHIV OBCE ČESKÝ ÚJEZD ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM ARCHIV OBCE ČESKÝ ÚJEZD 1869 1943 Inventář číslo AP 266 NAD 827 Vlastník fondu: ČR SOA Litoměřice Věra Hladíková Ústí nad Labem 2014 Schvalovací doložka 1 Schvaluji níže uvedený

Více

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1

Více

Obecná škola (německá) Třemošná

Obecná škola (německá) Třemošná Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích Obecná škola (německá) Třemošná 1911 1920 Inventář EL NAD č.: 378 AP č.: 273 Šárka Babincová Plasy 2011 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Městský úřad Dobruška odbor výstavby a životního prostředí oddělení životního prostředí nám. F. L. Věka 11, Dobruška. R o z h o d n u t í

Městský úřad Dobruška odbor výstavby a životního prostředí oddělení životního prostředí nám. F. L. Věka 11, Dobruška. R o z h o d n u t í Městský úřad Dobruška odbor výstavby a životního prostředí oddělení životního prostředí nám. F. L. Věka 11, 518 01 Dobruška Č.j.: MUD 4026/2013 OŽP/JS - R Spis. zn.: 206.1.; Skart. zn.: A/5 Vyřizuje: Ing.

Více

Archiv obce Chotiměř (1948) EL NAD č.: AP č.: 435

Archiv obce Chotiměř (1948) EL NAD č.: AP č.: 435 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Chotiměř 1923 1945 (1948) Inventář EL NAD č.: 1476 AP č.: 435 Mgr. Miroslava Hladíková Horšovský Týn 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž Objednavatel: Město Slavonice Horní náměstí 525 278 81 Slavonice Zpracovatel: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí

Více

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

FARNÍ ÚŘAD CHABAŘOVICE

FARNÍ ÚŘAD CHABAŘOVICE ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM FARNÍ ÚŘAD CHABAŘOVICE Německé evangelické církve 1892 1945 Inventář číslo AP 57/24 NAD 171 Vlastník fondu: Statutární město Ústí nad Labem Jan Bouček a František Cvrk Ústí

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Využití matričních zápisů a úředních pramenů statistické povahy při studiu dějin židovských obcí v českých zemích

Využití matričních zápisů a úředních pramenů statistické povahy při studiu dějin židovských obcí v českých zemích Využití matričních zápisů a úředních pramenů statistické povahy při studiu dějin židovských obcí v českých zemích PhDr. Lenka Matušíková Národní archiv Olomouc, září 2017 Zpřístupňování archivních pramenů

Více

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 25/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Újezdec a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví

Více

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1 Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:

Více

34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie

34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie 34. Celostátn tní seminář knihovníků muzeí a galerií při i AMG Vlastivědn dné muzeum a galerie v České Lípě 7. - 9. záříz 2010 Městské muzeum Dobruška Zaměření: region Dobrušsko a okolí, digitalizování

Více

Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ , Petrovice 104, Petrovice

Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ , Petrovice 104, Petrovice Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ 00269301, Petrovice 104, 503 55 Petrovice 5149/ZP/2011- NA-2 09. 05. 2011 Odbor životního prostředí a zemědělství Ing. Aleš Novák / 418 oddělení ochrany přírody a krajiny

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Věstník Jihočeského kraje, částka 9, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 9 Rozesláno dne Rok 2013

Věstník Jihočeského kraje, částka 9, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 9 Rozesláno dne Rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 9 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 Obsah: 1. Nařízení Jihočeského kraje č. 22/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní památky Sokolí hnízdo a bažantnice a jejího

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Staré Město u Uherského Hradiště, kód:

Staré Město u Uherského Hradiště, kód: Staré Město u Uherského Hradiště Identifikační údaje Lokalita Staré Město u Uherského Hradiště Obec Staré Město Okres Uherské Hradiště Kraj Zlínský kraj Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště,

Více

Základní charakteristika území

Základní charakteristika území NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku Inventář archivní pomůcka č. 8996 NAD č. 3538 Volné sdružení lesních správ pro, Náchod 1921-1944 Zpracoval: Mgr. Jiří Kuba

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

Katastrální mapy ve virtuální mapové sbírce chartae-antiquae.cz

Katastrální mapy ve virtuální mapové sbírce chartae-antiquae.cz Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Katastrální mapy ve virtuální mapové sbírce chartae-antiquae.cz Milan Talich Milan.Talich@vugtk.cz 18. konference Archivy, knihovny, muzea

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe RNDr. Michal Vávra Povodí Labe, státní podnik Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích 1.11.2018 Rybí přechody I. Realizované

Více

Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách

Pražský divočinový speciál! Největší lužní les v Čechách Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách Fotografie Karolína Gelatičová Nedaleko Prahy u obce Velký Osek se na pravém břehu Labe rozkládá Národní přírodní rezervace Libický luh. Se svými

Více

Věstník Jihočeského kraje, částka 7, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013

Věstník Jihočeského kraje, částka 7, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 Obsah: 1. Nařízení Jihočeského kraje č. 2/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní památky Baba a jejího ochranného pásma a stanovení

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda 2.3.2. Zemědělství a lesnictví Největší podíl zemědělské půdy na rozloze ORP mají správní obvody Jaroměř a Nový Bydžov, podíl orné půdy na zemědělské je nejvýraznější v okresech Hradec Králové a Nový Bydžov,

Více

Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES. AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les

Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES. AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES CHKO BLANSKÝ LES - založena 1990, rozloha 212 km2 - nadmořská výška 420 1083 m - komplexy bukových a smíšených podhorských lesů, teplomilné trávníky na vápenci, hadcové

Více

Řeka Odra v horním Poodří

Řeka Odra v horním Poodří -405-84 SRPEN 2013 Řeka Odra v horním Poodří Předkládáme Vám článek inspirovaný referátem o horním Poodří předneseným zástupci města Oder a Historicko-vlastivědného spolku dne 25. 6. 2011 při příležitosti

Více

DOLINKA - MILOŇOV POLANA VYSOKÁ TŘEŠTÍK U TABULÍ PINDULA PODŤATÉ -- DOLINKA

DOLINKA - MILOŇOV POLANA VYSOKÁ TŘEŠTÍK U TABULÍ PINDULA PODŤATÉ -- DOLINKA 42 4.4 CYKLOTRASA Č. I DOLINKA - MILOŇOV POLANA VYSOKÁ TŘEŠTÍK SÚKENICKÁ - U TABULÍ PINDULA PODŤATÉ -- DOLINKA Popis: Délka: 33,4 km Převýšení: 1049 m Z Dolinky údolím Hanzlová na rozcestí Hanzlová. Zde

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55970 /2013 KUSP 55970/2013

Více

Městský úřad Dobruška odbor výstavby a životního prostředí oddělení životního prostředí nám. F. L. Věka 11, Dobruška. R o z h o d n u t í

Městský úřad Dobruška odbor výstavby a životního prostředí oddělení životního prostředí nám. F. L. Věka 11, Dobruška. R o z h o d n u t í Městský úřad Dobruška odbor výstavby a životního prostředí oddělení životního prostředí nám. F. L. Věka 11, 518 01 Dobruška Č.j.: MUD 4065/2013 OŽP/JS - R Spis. zn.: 206.1.; Skart. zn.: A/5 Vyřizuje: Ing.

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod

Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod. V Ottově naučném slovníku nalezneme pod heslem Spy zajímavou zprávu z pera archeologa a historika Jana Karla Hrašeho (1840-1907)

Více

Archiv obce Hvožďany. EL NAD č.: AP č.: 437

Archiv obce Hvožďany. EL NAD č.: AP č.: 437 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Hvožďany 1897 1944 Inventář EL NAD č.: 1580 AP č.: 437 Mgr. Jana Hrušková Horšovský Týn 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Přírodní rezervace Maršálka

Přírodní rezervace Maršálka AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 a 37 odst. 1 zákona č. 114/1992

Více

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE PRACÍ VÁCLAVA MATOUŠE */

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE PRACÍ VÁCLAVA MATOUŠE */ 2007 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475 0640 VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE PRACÍ VÁCLAVA MATOUŠE */ Štěpánka Haldová, Josef P. Halda a Ladislav Hladký ÚVOD Tato výběrová bibliografie vychází z Matoušových záznamů,

Více