Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách : Kde a co studují?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují?"

Transkript

1 Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách : Kde a co studují? prosinec 2013 RPIC-ViP, s.r.o. Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce Moravskoslezského kraje Moravskoslezský pakt zaměstnanosti

2 Obsah 1. Zdroje dat, metodika zpracování a souhrn hlavních výstupů Úvod Zdroje dat a metodika zpracování Omezení při využívání výstupů Souhrn hlavních výstupů Vývoj počtu VŠ studentů MS kraje v letech VŠ studenti z MS kraje na vysokých školách v ČR VŠ studenti z MS kraje na vysokých školách v ČR veřejné VŠ VŠ studenti z MS kraje na vysokých školách v ČR soukromé VŠ VŠ studenti z MS kraje podle hlavního zaměření VŠ (1místné KKOV) VŠ studenti z MS kraje podle hlavního 1místného KKOV fakulty / VŠ VŠ studenti z MS kraje podle hlavního zaměření VŠ (2místné KKOV) VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV

3 1. Zdroje dat, metodika zpracování a souhrn hlavních výstupů 1.1 Úvod Účelem tohoto dokumentu je poskytnutí informací o vývoji počtu vysokoškolských studentů s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v letech Tento vývoj je v této analýze mapován jak z hlediska studovaného oboru (podle oborového zaměření vysokých škol, respektive jejich fakult), tak z regionálního hlediska (tj. ve kterých krajích VŠ studenti z MS kraje studují). Kontakt na zpracovatele: RPIC-ViP, s.r.o. Výstavní Ostrava Ing. Marek Gavenda tel gavenda@rpic-vip.cz 1.2 Zdroje dat a metodika zpracování Pro účely této analýzy byla využita databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV mapující vývoj studentů VŠ s trvalým bydlištěm podle jednotlivých krajů ČR na českých veřejných i soukromých vysokých školách, respektive jejich fakultách, v letech Tyto souhrnné tabulky byly pro účely této analýzy dále zpracovány tak, aby bylo možné zařadit příslušné počty studentů v letech nejen pod jednotlivé vysoké školy či jejich fakulty, ale zejména určit, jaké obory a v jakých krajích tito studenti studují. Proto byly v databázovém zdroji přiřazeny vysokých školám, resp. fakultám (u veřejných VŠ) hlavní 1místné a 2místné kódy KKOV (Klasifikace kmenový oborů vzdělávání) podle hlavního zaměření či názvu dané fakulty či vysoké školy. Toto přiřazení bylo provedeno na základě názvu nebo obecného zaměření fakulty či vysoké školy. V případě nejasného zaměření školy (což se týkalo především soukromých vysokých škol) bylo rozhodnutí pro přiřazení daného KKOV učiněno na základě hlavního oboru, který je na dané škole vyučován podle informací uvedených na web stránkách školy, resp. fakulty. 3

4 1.3 Omezení při využívání výstupů Vzhledem ke skutečnosti, že na dané fakultě či škole jsou ve většině případů vyučovány také jiné obory, než výše uvedené přiřazené hlavní KKOV, je nutno výslednou informaci brát jako orientační a nevypovídající plně o počtu studentů daného oboru. Nicméně toto rozřazení podle určení hlavního KKOV poskytuje základní údaje o vývoji zájmu studentů o daný obor. Zdrojová databáze neumožňuje rozlišení na studenty bakalářského, magisterského a doktorandského studia, stejně tak rozdělení na denní, distanční a další formy studia. U veřejných vysokých škol je v databázovém zdroji rozdíl mezi deklarovaným počtem studentů jednotlivých veřejných vysokých škol a součtem počtu studentů na jednotlivých fakultách těchto jednotlivých vysokých škol. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že někteří studenti mohou být zapsáni na více fakultách současně. Nicméně tento rozdíl není statisticky významný např. na jednotlivých veřejných VŠ studovalo v r dle databáze studentů z MS kraje a v součtu všech fakult veřejných vysokých škol pak studentů, tj. rozdíl 809 studentů (cca +2%). U soukromých vysokých škol tento rozdíl téměř nevzniká. Při práci s počtem studentů u jednotlivých oborů KKOV bylo počítáno s počtem studentů zapsaných na fakultách. Zároveň je nutné si uvědomit, že některé veřejné VŠ mají také fakulty mimo hlavní sídlo veřejné VŠ (např. UK v Praze má 2 fakulty v Hradci Králové). Tyto regionální rozdíly byly v analýze zohledněny. 4

5 1.4 Souhrn hlavních výstupů Na českých veřejných i soukromých vysokých školách studovalo v r celkem cca 44 tis VŠ studentů z MS kraje. 95% VŠ studentů z MS kraje studovalo v r na veřejných vysokých školách. Z hlediska oborů VŠ studenti z MS kraje v r studovali na vysokých školách s následujícím zaměřením (řazeno od nejvíce po nejméně zastoupené obory vysokých škol): Společenské vědy, nauky a služby - cca 23,6 tis VŠ studentů z MS kraje; z nich pak nejvíce: Ekonomie a ekonomika Filozofie a teologie Pedagogika, učitelství a sociální péče Sociální vědy Právo, právní a veřejnosprávní činnost cca 9,8 tis cca 5,8 tis cca 4 tis cca 1,5 tis cca 1,4 tis Technické vědy a nauky - cca 12,1 tis VŠ studentů z MS kraje; z nich pak nejvíce: Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Stavebnictví, geodézie a kartografie Strojírenství a strojírenská výroba cca 3,7 tis cca 2,7 tis cca 2,1 tis cca 1,6 tis Přírodní vědy a nauky cca 4 tis VŠ studentů z MS kraje. Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky - cca 3 tis VŠ studentů z MS kraje. Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky - cca 0,8 tis VŠ studentů z MS kraje Vědy a nauky o kultuře a umění - cca 0,6 tis VŠ studentů z MS kraje Z hlediska místa studia studovali v r VŠ studenti z MS kraje hlavně v Moravskoslezském kraji (cca 27,2 tis studentů, tj. 61%), dále pak v Jihomoravském kraji (cca 7,2 tis studentů, tj. 16%), v Olomouckém kraji (cca 4 tis studentů, tj. 9%), v Praze (cca 4 tis studentů, tj. 9%) a ve Zlínském kraji (cca 0,7 tis studentů, tj. 2%). Hlavními veřejnými vysokými školami, na kterých VŠ studentů z MS kraje v r studovali, jsou Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (cca 12,9 tis studentů z MS kraje), Ostravská univerzita v Ostravě (cca 7,8 tis), Slezská univerzita v Opavě (cca 5,2 tis), Univerzita Palackého v Olomouci (cca 3,9 tis), Masarykova univerzita (cca 3,6 tis), Vysoké učení technické v Brně (cca 2,3 tis) a Univerzita Karlova v Praze (cca 1,7 tis studentů z MS kraje). Hlavními soukromými vysokými školami, na kterých VŠ studentů z MS kraje v r studovali, jsou Vysoká škola podnikání, a.s. (cca 0,9 tis studentů z MS kraje), Vysoká škola sociálně správní, institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s. (cca 0,3 tis) a Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. (cca 0,3 tis studentů z MS kraje). 5

6 2. Vývoj počtu VŠ studentů MS kraje v letech VŠ studenti z MS kraje na vysokých školách v ČR V roce 2012 studovalo na vysokých školách (veřejné i soukromé vysoké školy) cca 43,6 tis VŠ studentů z MS kraje, resp. 44,3 tis při započtení studentů studujících více fakult veřejných vysokých škol. Počet vysokoškolských studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji (dále jen VŠ studenti z MS kraje) se kontinuálně zvyšoval do r. 2010, od tohoto roku pak se mírně snižuje, s největší pravděpodobností z důvodu demografických tendencí. Nárůst počtu VŠ studentů souvisí s lepší dostupností studia pro většinu zájemců o studium. Spolu s tím se pochopitelně rovněž zvyšuje podíl obyvatelstva s VŠ vzděláním například na základě výsledků ze Sčítání lidu, domů a bytů byl v MS kraji v roce 2001 podíl populace s VŠ vzděláním 7,8% na celkové populaci nad 15 let věku ( / ), v roce 2011 to bylo 11,2% ( / ). I přes pokles celkového počtu studentů od r je zřejmý přetrvávající zájem o veřejné VŠ. Prozatímního maxima zájmu studentů o studium na soukromých VŠ bylo dosaženo v roce 2009, kdy podíl studentů soukromých VŠ představoval 8,5% z celkového počtu VŠ studentů, v roce 2012 byl pak tento podíl 5,2%. Graf 1: VŠ studenti z MS kraje - veřejné a soukromé VŠ (bez rozlišení na fakulty veřejných VŠ) 6

7 Dominujícím krajem pro studium VŠ studentů z MS kraje jsou vysoké školy (zde kalkulováno u veřejných VŠ podle sídla fakulty, u soukromých VŠ pak podle sídla školy) umístěné v Moravskoslezském kraji v r na nich studovalo přes 27 tis studentů, kteří měli trvalé bydliště v MS kraji, což představovalo cca 61% všech moravskoslezských vysokoškolských studentů. Následovaly VŠ na území Jihomoravského kraje (cca 16%), Olomouckého kraje a Prahy (shodně cca 9,1%) a pak s velkým odstupem na území Zlínského kraje (cca 1,5%). Zbývající kraje se na počtu VŠ studentů z MS kraje podílely jen minoritním zastoupením. Poznámka: U veřejných vysokých škol je v databázovém zdroji rozdíl mezi deklarovaným počtem studentů jednotlivých veřejných vysokých škol a součtem počtu studentů na jednotlivých fakultách těchto jednotlivých vysokých škol. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že někteří studenti mohou být zapsáni na více fakultách současně. Nicméně tento rozdíl není statisticky významný např. na jednotlivých veřejných VŠ studovalo v r dle databáze studentů z MS kraje a v součtu všech fakult veřejných vysokých škol pak studentů, tj. rozdíl 809 studentů (cca +2%). U soukromých vysokých škol tento rozdíl téměř nevzniká. Některé veřejné VŠ mají také fakulty mimo hlavní sídlo veřejné VŠ (např. UK v Praze má 2 fakulty v Hradci Králové). 7

8 Tab 1: VŠ studenti z MS kraje veřejné a soukromé VŠ (bez rozlišení na fakulty veřejných VŠ) Veřejné VŠ Soukromé VŠ Celkem Počty VŠ studentů z MS kraje v r v jednotlivých krajích celkem veřejné VŠ (podle sídla fakulty) a soukromé VŠ (podle sídla soukromé VŠ):

9 2.2 VŠ studenti z MS kraje na vysokých školách v ČR veřejné VŠ V roce 2012 studovalo na veřejných vysokých školách cca 41,4 tis VŠ studentů z MS kraje (resp. 42,1 tis při započtení studentů studujících více fakult veřejných vysokých škol). Veřejné vysoké školy se na celkovém počtu VŠ studentů z MS kraje podílely v r zhruba z 95%. U veřejných vysokých škol je v databázovém zdroji rozdíl mezi deklarovaným počtem studentů jednotlivých veřejných vysokých škol a součtem počtu studentů na jednotlivých fakultách těchto jednotlivých vysokých škol. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že někteří studenti mohou být zapsáni na více fakultách současně. Nicméně tento rozdíl není statisticky významný např. na jednotlivých veřejných VŠ studovalo v r dle databáze studentů z MS kraje a v součtu všech fakult veřejných vysokých škol pak studentů, tj. rozdíl 809 studentů (cca +2%). Dominujícím krajem pro VŠ studenty z MS kraje studujících na veřejných VŠ (zde kalkulováno podle sídla fakulty veřejné VŠ) je Moravskoslezský kraj v r zde studovalo cca 26 tis studentů, kteří měli trvalé bydliště v MS kraji, což představovalo cca 62% všech moravskoslezských studentů na veřejných VŠ. Následovaly veřejné VŠ na území Jihomoravského kraje (cca 17%), Olomouckého kraje (cca 9%) a Prahy (cca 8%) a pak s velkým odstupem na území Zlínského kraje (cca 1,5%). Zbývající kraje se na počtu VŠ studentů z MS kraje studujících na veřejných VŠ podílely jen minoritním zastoupením. Graf 2: VŠ studenti z MS kraje - veřejné VŠ: podle sídla fakulty 9

10 Mezi hlavní veřejné vysoké školy, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Studentů MSK v r Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Univerzita Palackého v Olomouci Masarykova univerzita Vysoké učení technické v Brně Univerzita Karlova v Praze Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 655 Mendelova univerzita v Brně 613 Vysoká škola ekonomická v Praze 602 České vysoké učení technické v Praze 546 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 347 Univerzita Pardubice 287 Česká zemědělská univerzita v Praze 266 Počty VŠ studentů z MS kraje v r v jednotlivých krajích veřejné VŠ (podle sídla fakulty)

11 Tab 2: VŠ studenti z MS kraje podle sídla fakulty (veřejné VŠ) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

12 2.3 VŠ studenti z MS kraje na vysokých školách v ČR soukromé VŠ V roce 2012 studovalo na soukromých vysokých školách cca 2,3 tis VŠ studentů z MS kraje Soukromé vysoké školy se na celkovém počtu VŠ studentů z MS kraje podílely v r zhruba z 5%. Prozatímního maxima zájmu VŠ studentů z MS kraje o studium na soukromých VŠ bylo dosaženo v roce 2009, kdy podíl studentů soukromých VŠ představoval 8,5% z celkového počtu VŠ studentů, v roce 2012 byl pak tento podíl 5,2%. Dominujícím krajem pro VŠ studenty z MS kraje studujících na soukromých VŠ je Moravskoslezský kraj v r zde studovalo cca 1,2 tis studentů, kteří měli trvalé bydliště v MS kraji, což představovalo cca 52% všech moravskoslezských studentů na soukromých VŠ. Následovaly soukromé VŠ na území Prahy (cca 36%) a pak s velkým odstupem na území Jihomoravského kraje (cca 7%), Olomouckého kraje (cca 3%) a Středočeského kraje (cca 2%). Zbývající kraje se na počtu VŠ studentů z MS kraje studujících na soukromých VŠ podílely buď žádným, nebo jen minoritním zastoupením. Graf 3: VŠ studenti z MS kraje - soukromé VŠ: podle sídla školy 12

13 Mezi hlavní soukromé vysoké školy, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Studentů MSK v r Vysoká škola podnikání, a.s. 852 Vysoká škola sociálně správní, institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s. Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. 254 Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. 110 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. 84 Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. 74 Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s Počty VŠ studentů z MS kraje v r v jednotlivých krajích soukromé VŠ (podle sídla školy)

14 Tab 3: VŠ studenti z MS kraje podle sídla školy (soukromé VŠ) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

15 3. VŠ studenti z MS kraje podle hlavního zaměření VŠ (1místné KKOV) Pro účely této analýzy byly v databázovém zdroji přiřazeny vysokých školám, resp. fakultám (u veřejných VŠ) hlavní 1místné (Klasifikace kmenový oborů vzdělávání) podle hlavního zaměření či názvu dané fakulty či vysoké školy. Toto přiřazení bylo provedeno na základě názvu nebo obecného zaměření fakulty či vysoké školy. V případě nejasného zaměření školy (což se týkalo především soukromých vysokých škol) bylo rozhodnutí pro přiřazení daného KKOV učiněno na základě hlavního oboru, který je na dané škole vyučován podle informací uvedených na web stránkách školy, resp. fakulty. Vzhledem ke skutečnosti, že na dané fakultě či škole jsou ve většině případů vyučovány také jiné obory, než přiřazené hlavní KKOV, je nutno výslednou informaci brát jako orientační a nevypovídající plně o počtu studentů daného oboru. Nicméně toto rozřazení podle určení hlavního KKOV poskytuje základní údaje o vývoji zájmu studentů o daný obor. 15

16 3.1 VŠ studenti z MS kraje podle hlavního 1místného KKOV fakulty / VŠ Pro účely této analýzy byly vysoké školy rozděleny na 1místné KKOV: KKOV 1 Přírodní vědy a nauky KKOV 5 Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky KKOV 2 Technické vědy a nauky (část 1) KKOV 6 Společenské vědy, nauky a služby (část 1) KKOV 3 Technické vědy a nauky (část 2) KKOV 7 Společenské vědy, nauky a služby (část 2) KKOV 4 Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky KKOV 8 Vědy a nauky o kultuře a umění Graf 4: VŠ studenti z MS kraje podle hlavního 1místného KKOV Graf 5: VŠ studenti z MS kraje podle hlavního 1místného KKOV: podíl na celkovém počtu studentů 16

17 K největšímu nárůstu počtu VŠ studentů z MS kraje došlo ve sledovaném období v oborech společenských věd, nauk a služeb (KKOV 6 a 7). Ke kulminaci počtu studentů z MS kraje došlo v r. 2010, od té doby se mírně snižuje. V roce 2012 představoval podíl těchto oborů celkem 53% všech VŠ studentů z MS kraje a studovalo na nich cca 23,6 tis VŠ studentů z MS kraje. Dominujícími obory (v r. 2012) v těchto společenských vědách byly: Ekonomie a ekonomika (KKOV 62 a 63) Filozofie a teologie (KKOV 61) Pedagogika, učitelství a sociální péče (KKOV 75) Sociální vědy (KKOV 67) Právo, právní a veřejnosprávní činnost (KKOV 68) cca 9,8 tis VŠ studentů z MS kraje cca 5,8 tis VŠ studentů z MS kraje cca 4 tis VŠ studentů z MS kraje cca 1,5 tis VŠ studentů z MS kraje cca 1,4 tis VŠ studentů z MS kraje Druhou nejpočetnější skupinou oborů jsou technické vědy a nauky (KKOV 2 a 3). Zde je počet studentů od roku 2009 víceméně konstantní. V roce 2012 představoval podíl těchto oborů celkem 27% všech VŠ studentů z MS kraje a studovalo na nich cca 12,1 tis VŠ studentů z MS kraje. Dominujícími obory (v r. 2012) v těchto technických vědách byly: Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (KKOV 21) cca 3,7 tis VŠ studentů z MS kraje Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (KKOV 26) cca 2,7 tis VŠ studentů z MS kraje Stavebnictví, geodézie a kartografie (KKOV 36) Strojírenství a strojírenská výroba (KKOV 23) Speciální a interdisciplinární obory (KKOV 39) Technická chemie a chemie silikátů (KKOV 28) cca 2,1 tis VŠ studentů z MS kraje cca 1,6 tis VŠ studentů z MS kraje cca 0,8 tis VŠ studentů z MS kraje cca 0,5 tis VŠ studentů z MS kraje Na třetím místě co do počtu VŠ studentů z MS kraje jsou přírodní vědy a nauky (KKOV 1). Zde dochází k pozvolnému nárůstu počtu studentů. V roce 2012 představoval podíl těchto oborů celkem 9% všech VŠ studentů z MS kraje a studovalo na nich téměř 4 tis VŠ studentů z MS kraje. Po těchto hlavních třech skupinách oborů následuje: Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (KKOV 5) s celkovým počtem cca 3 tis VŠ studentů z MS kraje v r (tj. zhruba 7% všech VŠ studentů z MS kraje) Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (KKOV 4) s celkovým počtem cca 0,8 tis VŠ studentů z MS kraje v r (tj. zhruba 2% všech VŠ studentů z MS kraje) a nakonec Vědy a nauky o kultuře a umění (KKOV 8) s celkovým počtem cca 0,6 tis VŠ studentů z MS kraje v r (tj. zhruba 1% všech VŠ studentů z MS kraje). 17

18 Tab 4: VŠ studenti z MS kraje podle hlavního 1místného KKOV (veřejné i soukromé VŠ) KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV Nezařazení pod fakultu Celkem

19 4. VŠ studenti z MS kraje podle hlavního zaměření VŠ (2místné KKOV) Pro účely této analýzy byly v databázovém zdroji přiřazeny vysokých školám, resp. fakultám (u veřejných VŠ) hlavní 2místné kódy KKOV (Klasifikace kmenový oborů vzdělávání) podle hlavního zaměření či názvu dané fakulty či vysoké školy. Toto přiřazení bylo provedeno na základě názvu nebo obecného zaměření fakulty či vysoké školy. V případě nejasného zaměření školy (což se týkalo především soukromých vysokých škol) bylo rozhodnutí pro přiřazení daného KKOV učiněno na základě hlavního oboru, který je na dané škole vyučován podle informací uvedených na web stránkách školy, resp. fakulty. Vzhledem ke skutečnosti, že na dané fakultě či škole jsou ve většině případů vyučovány také jiné obory, než přiřazené hlavní KKOV, je nutno výslednou informaci brát jako orientační a nevypovídající plně o počtu studentů daného oboru. Nicméně toto rozřazení podle určení hlavního KKOV poskytuje základní údaje o vývoji zájmu studentů o daný obor. 19

20 4.1 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 1 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 1 - Přírodní vědy a nauky studovalo v roce 2012 přibližně 4 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 11 Matematické obory KKOV 15 Biologické obory KKOV 16 Ekologie a ochrana životního prostředí KKOV 17 Fyzikální obory KKOV 18 Informatické obory KKOV 1x přírodovědné obory bez rozlišení Poznámka: Pod KKOV 1x přírodovědné obory bez rozlišení spadají převážně fakulty nesoucí ve svém názvu přírodovědecká fakulta a je tedy nemožné bez znalosti počtu studentů jednotlivých oborů na těchto fakultách vyučovaných určit bližší zaměření mohou tak obsahovat obory matematické, fyzikální, biologické atd. Graf 6: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 1 podle hlavního 2místného KKOV Mezi lety je zřetelná tendence zájmu studentů o informatické obory. Nicméně tento pohled je ovlivněn z důvodu výše uvedené poznámky, kdy není k dispozici rozdělení studentů na přírodovědeckých fakultách na detailnější obory. Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 1, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r Ostravská univerzita Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta 652 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta 478 Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií 323 Masarykova univerzita Fakulta informatiky 194 Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta 150 Univerzita Karlova Matematicko-fyzikální fakulta 112 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol 100%. 20

21 Tab 5: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 1 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV 1x Celkem Tab 6: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 1 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

22 Graf 7: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 1: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 1 Mezi hlavní kraje, kde studenti z MS kraje studují fakulty oborů KKOV 1, patří Moravskoslezský, Jihomoravský a Olomoucký kraj a Praha. V posledních 4 letech ( ) se snižuje podíl jihomoravských a pražských fakult na celkovém počtu studentů ve prospěch regionálně bližších krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 1 v r v jednotlivých krajích ČR:

23 4.2 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 2 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 2 - Technické vědy a nauky (část 1) studovalo v roce 2012 téměř 9 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství KKOV 23 Strojírenství a strojírenská výroba KKOV 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika KKOV 28 Technická chemie a chemie silikátů KKOV 29 Potravinářství a potravinářská chemie Graf 8: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 2 podle hlavního 2místného KKOV Mezi lety je došlo ke zvyšování počtu studentů zejména na fakultách se zaměřením na elektrotechniku, hornictví a hutnictví, nicméně v posledních letech tento počet víceméně stagnuje. Od r dochází ke snižování počtu studentů na strojírenských fakultách. Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 2, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r VŠB-TUO Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO F. metalurgie a materiál. inženýrství VŠB-TUO Fakulta strojní Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství 416 Vysoké učení technické v Brně F. elektrotechniky a komun. technol. 347 Vysoké učení technické v Brně Fakulta chemická 168 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta technologická 128 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol 100%. 23

24 Tab 7: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 2 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV Celkem Tab 8: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 2 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

25 Graf 9: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 2: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 2 Mezi hlavní kraje, kde studenti z MS kraje studují fakulty oborů KKOV 2, patří zejména Moravskoslezský kraj, který při volbě studentů dlouhodobě dominuje, následovaný Jihomoravským krajem. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 2 v r v jednotlivých krajích ČR:

26 4.3 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 3 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 3 - Technické vědy a nauky (část 2) studovalo v roce 2012 téměř 3,4 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 31 Textilní výroba a oděvnictví KKOV 35 Architektura KKOV 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie KKOV 37 Doprava a spoje KKOV 39 Speciální a interdisciplinární obory KKOV 3x technické obory bez rozlišení Poznámka: Pod KKOV 3x technické obory bez rozlišení spadají 2 vysoké školy se zaměřením, které je obtížně zařaditelné podle klasifikací KKOV; nicméně počet studentů v tomto KKOV je zanedbatelný. Graf 10: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 3 podle hlavního 2místného KKOV Mezi lety se zvyšoval počet studentů zejména na stavebních fakultách a do r také u speciálních interdisciplinárních oborů. V posledních letech se počet studentů na všech fakultách v tomto KKOV 3 snižuje, nebo dlouhodobě stagnuje. Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 3, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r VŠB-TUO Fakulta stavební VŠB-TUO Fakulta bezpečnostního inženýrství 765 Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební 732 ČVUT v Praze Fakulta stavební 100 ČVUT v Praze Fakulta architektury 89 Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera 76 Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury 72 ČVUT v Praze Fakulta dopravní 67 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu studentů 99%. 26

27 Tab 9: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 3 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV 3X Celkem Tab 10: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 3 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj 2 2 VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

28 Graf 11: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 3: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 3 Mezi hlavní kraje, kde studenti z MS kraje studují fakulty oborů KKOV 3, patří zejména Moravskoslezský kraj, který při volbě studentů dlouhodobě dominuje, následovaný Jihomoravským krajem. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 3 v r v jednotlivých krajích ČR:

29 4.4 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 4 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky studovalo v roce 2012 téměř 0,8 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 41 Zemědělství a lesnictví KKOV 43 Veterinářství a veterinární prevence Graf 12: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 4 podle hlavního 2místného KKOV Od roku 2006 se mírně snižuje počet studentů na zemědělských a lesnických fakultách, v oboru veterinářství počet studentů zůstává dlouhodobě stabilní. Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 3, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta 176 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta 159 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta 127 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno F. veterinární hygieny a ekologie 118 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Fakulta veterinárního lékařství 101 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská 47 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu studentů 100%. 29

30 Tab 11: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 4 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV KKOV Celkem Tab 12: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 4 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

31 Graf 13: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 4: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 4 Fakulty v tomto KKOV 4 se nachází jen ve 3 krajích ČR Jihomoravském kraji (který je současně místem s jednoznačně nejvyšší koncentrací moravskoslezských studentů tohoto KKOV), Praze a Jihočeském kraji. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 4 v r v jednotlivých krajích ČR:

32 4.5 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 5 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky studovalo v roce 2012 zhruba 2,9 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 51 Lékařské vědy KKOV 52 Farmaceutické vědy KKOV 53 Zdravotnictví Graf 14: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 5 podle hlavního 2místného KKOV Po celou dobu sledování od r je zřetelný nárůst počtu studentů v lékařství, od r také v oborech zdravotnictví. Počet studentů farmacie je víceméně konstantní. Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 5, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r Ostravská univerzita Lékařská fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Lékařská fakulta 473 Masarykova univerzita Lékařská fakulta 441 Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta 202 Univerzita Karlova Farmaceutická f. v H. Králové 140 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Farmaceutická fakulta 130 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd 125 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu studentů 99%. 32

33 Tab 13: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 5 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV KKOV KKOV Celkem Tab 14: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 5 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

34 Graf 15: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 5: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 5 Mezi hlavní kraje, kde studenti z MS kraje studují fakulty oborů KKOV 5, patří v posledních letech zejména Moravskoslezský kraj (zejména díky postupnému rozvoji lékařské fakulty na Ostravské univerzitě), a pak stejným dílem Olomoucký a Jihomoravský kraj (jejichž podíl se postupně snižuje ve prospěch Moravskoslezského kraje). Podíl studentů z MS kraje na pražských fakultách KKOV 5 je dlouhodobě stabilní. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 5 v r v jednotlivých krajích ČR:

35 4.6 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 6 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 6 - Společenské vědy, nauky a služby (část 1) studovalo v roce 2012 cca 19 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 61 Filozofie, teologie KKOV 62 Ekonomie KKOV 63 Ekonomika a administrativa KKOV 64 Podnikání v oborech, odvětví KKOV 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus KKOV 66 Obchod KKOV 67 Sociální vědy KKOV 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost KKOV 6x společenské obory bez rozlišení Poznámka: Pod KKOV 6x společenské obory bez rozlišení spadají menší soukromé VŠ se zaměřením, které je obtížně zařaditelné podle klasifikací KKOV; nicméně počet studentů v tomto KKOV je zanedbatelný. Graf 16: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 6 podle hlavního 2místného KKOV V KKOV 6 je zřetelný nárůst téměř u všech oborů, zejména pak v oborech ekonomických (od r snižování počtu), filozofických (konstantní stav od r. 2007) a sociálních věd (nárůst od r. 2007). Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 6, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r VŠB-TUO Ekonomická fakulta Slezská univerzita Obch. podnikatelská f. v Karviné Ostravská univerzita Filozofická fakulta Slezská univerzita Filozof.-přírodověd. f. v Opavě Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Slezská univerzita F. veřejných politik v Opavě 932 Vysoká škola podnikání, a.s. 852 Masarykova univerzita Filozofická fakulta 782 Ostravská univerzita Fakulta sociálních studií 631 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu studentů 90%. 35

36 Tab 15: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 6 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV KKOV 6X Celkem Tab 16: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 6 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

37 Graf 17: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 6: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 6 Mezi hlavní kraje, kde studenti z MS kraje studují fakulty oborů KKOV 6, patří Moravskoslezský kraj, který při volbě studentů dlouhodobě dominuje a jeho podíl je víceméně stabilní po celé sledované období. Následuje Jihomoravským kraj a pak stejným dílem Praha a Olomoucký kraj. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 6 v r v jednotlivých krajích ČR:

38 4.7 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 7 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 7 - Společenské vědy, nauky a služby (část 2) studovalo v roce 2012 zhruba 4,5 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 73 Filologické vědy KKOV 74 Tělesná kultura, tělovýchova a sport KKOV 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče KKOV 77 Obory z oblasti psychologie Graf 18: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 7 podle hlavního 2místného KKOV V KKOV 7 je zřetelný nárůst zejména u pedagogických oborů, který se od r stabilizoval na konstantní úrovni cca 4 tis studentů. Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 6, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r Ostravská univerzita Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta 637 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta 350 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury 335 Univerzita J. A. Komenského Praha s.r.o. 254 Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií 107 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu studentů 94%. 38

39 Tab 17: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 7 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV 73 KKOV KKOV KKOV Celkem Tab 18: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 7 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

40 Graf 19: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 7: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 7 Podíly krajů na celkovém počtu studentů z MS kraje studující fakulty oborů KKOV 7 jsou po celé sledované období víceméně stejné (s výjimkou mírného nárůstu podílu pražských vysokých škol). Je to dáno zejména vysokým podílem studentů pedagogických oborů v tomto KKOV. Opět dominuje Moravskoslezský kraj, následovaný Olomouckým a Jihomoravským krajem a Prahou. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 7 v r v jednotlivých krajích ČR:

41 4.8 VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 8 Na fakultách českých vysokých škol s přiřazenou hlavní klasifikací KKOV 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění studovalo v roce 2012 téměř 0,6 tis studentů s trvalým bydlištěm v MS kraji. Pro účely této analýzy byly dále tyto fakulty rozděleny na 2místné KKOV: KKOV 82 Umění a užité umění Graf 20: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 8 podle hlavního 2místného KKOV V KKOV 8 je zřetelný nárůst počtu studentů zejména od r. 2007, což je způsobeno zejména založením samostatné fakulty umění na Ostravské univerzitě. Mezi hlavní vysoké školy / fakulty s KKOV 8, na kterých studenti z MS kraje v r studovali, patří: Vysoká škola Fakulta Studentů z MSK v r Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně F. multimediálních komunikací 176 Ostravská univerzita Fakulta umění 155 Janáčkova akademie múz. umění v Brně Divadelní fakulta 41 Janáčkova akademie múz. umění v Brně Hudební fakulta 40 V tomto KKOV je podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu studentů 98%. 41

42 Tab 19: VŠ studenti z MS kraje na VŠ a fakultách KKOV 8 podle hlavního 2místného KKOV (veřejné i soukromé VS) KKOV Celkem Tab 20: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 8 (veřejné i soukromé VS) JCK Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KHK Královehradecký kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STC Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj Celkem

43 Graf 21: VŠ studenti z MS kraje podle sídla VŠ a fakulty KKOV 8: podíl na celkovém počtu studentů KKOV 8 Mezi hlavní kraje, kde studenti z MS kraje studují fakulty oborů KKOV 8, patří zejména Zlínský a Moravskoslezský kraj, následovaný Prahou a Jihomoravským krajem. Počty studentů z MS kraje na fakultách KKOV 8 v r v jednotlivých krajích ČR:

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013. Kde a co studují?

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013. Kde a co studují? Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013 Kde a co studují? říjen 2014 RPIC-ViP, s.r.o. Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce Moravskoslezského

Více

Absolventi vysokých škol

Absolventi vysokých škol Absolventi vysokých škol s trvalým pobytem v Moravskoslezském kraji v roce 2017 Primární datové zdroje: Zpracovatel: MŠMT - Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol Výstavní

Více

VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY přijímací řízení podle fakult a procenta úspěšnosti

VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY přijímací řízení podle fakult a procenta úspěšnosti VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY přijímací řízení podle fakult a procenta úspěšnosti (podle stavu k: 31. 12. 2007) ŠKOLA / FAKULTA přihlášených, kteří se dostavili k přijímacímu řízení 1), 3) přijatých 1), 2) úspěšnost

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 %

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 % Vysoká škola Úspěšnost uchazečů UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 % 1. lékařská fakulta 47,1 % 2. lékařská fakulta 16,0 % 3. lékařská fakulta 26,2 % Lékařská fakulta v Plzni 39,7 % Lékařská fakulta v Hradci

Více

divadelní fakulta filmová a televizní hudební a taneční fakulta Provozně ekonomická fakulta 7500

divadelní fakulta filmová a televizní hudební a taneční fakulta Provozně ekonomická fakulta 7500 Doktorandské stipendium v Kč (informace dostupné z webových stránek VŠ/fakult, informace budou postupně doplňovány) červeně neověřené údaje z konkrétního předpisu, většinou se jedná o osobní sdělení Vysoká

Více

divadelní fakulta filmová a televizní hudební a taneční fakulta Provozně ekonomická fakulta 7500

divadelní fakulta filmová a televizní hudební a taneční fakulta Provozně ekonomická fakulta 7500 Doktorandské stipendium v Kč (informace dostupné z webových stránek VŠ/fakult, informace budou postupně doplňovány) Vysoká škola 1. ročník Akademie múzických umění v Praze (AMU) Akademie výtvarných umění

Více

Uplatnění absolventů vysokých škol v ČR na pracovním trhu

Uplatnění absolventů vysokých škol v ČR na pracovním trhu Uplatnění absolventů vysokých škol v ČR na pracovním trhu Uplatnění absolventů vysokých škol v ČR na pracovním trhu Lidové noviny, 6.4.2010, rubrika: Akademie, strana: 33 Absolventi a nezaměstnaní absolventi

Více

Úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení na vysoké školy v roce 2008

Úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení na vysoké školy v roce 2008 Úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení na vysoké školy v roce 2008 Úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení na vysoké školy v roce 2008 11.2.2009, rubrika: Vzdělávání, strana: 2 Veřejné vysoké školy

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 50,02 %

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 50,02 % Vysoká škola Úspěšnost uchazečů UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 50,02 % 1. lékařská fakulta 49,49% 2. lékařská fakulta 20,95% 3. lékařská fakulta 27,2% Evangelická teologická fakulta 89,07% Fakulta humanitních

Více

Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách

Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) stanoví veřejné vysoké škole v 17 tohoto

Více

Jakou máte naději, že vás přijmou ke studiu na vysoké škole

Jakou máte naději, že vás přijmou ke studiu na vysoké škole Jakou máte naději, že vás přijmou ke studiu na vysoké škole Jakou máte naději, že vás přijmou ke studiu na vysoké škole 9.2.2011, rubrika: Vysoké školy, strana: 6 Veřejné vysoké školy Univerzita Karlova

Více

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2013-2017 Na základě opatření uvedených v Dlouhodobém záměru vzdělávání

Více

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Jitka Rychtaříková www.kredo.reformy-msmt.cz Struktura prezentace: Data Skupiny studijních programů: muži versus ženy Počty magisterských

Více

ŠKOLSTVÍ. Víte, že...

ŠKOLSTVÍ. Víte, že... Víte, že... Přestože během let 1993 až 2003 klesl počet žáků základních škol o 9,9 %, počet jejich učitelů naopak stoupl o 2,9 %? Na vysokých školách při výrazném zvýšení počtu studentů o 83,6 % vzrostl

Více

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2012-2016 Na základě opatření uvedených v Dlouhodobém záměru vzdělávání

Více

Přehledové tabulky pro jednotlivé kraje:

Přehledové tabulky pro jednotlivé kraje: Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2014-2018 Na základě opatření uvedených v Dlouhodobém záměru vzdělávání

Více

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL ŠKOLA FAKULTA DEN OTEVŘEN ÝCH DVEŘÍ Karlova Masarykova Brno TERMÍN PŘIHLÁŠE K PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY POPLA TEK Katolická teologická 18.1.2017 28.2.17 640,- Květen 2017 Evangelická teologická

Více

JČK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

JČK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem Jihočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

ZLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

ZLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem Zlínský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Pardubický kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Pardubický kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Pardubický kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Podrobný přehled šancí na přijetí

Podrobný přehled šancí na přijetí Podrobný přehled šancí na přijetí Podrobný přehled šancí na přijetí 9.1.2009, rubrika: Vysoké školy, strana: 21 Jedná se o uchazeče s českým občanstvím, kteří se hlásí do bakalářských a dlouhých magisterských

Více

Zlínský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Zlínský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Zlínský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

OLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

OLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem Olomoucký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Podrobný přehled šancí na přijetí

Podrobný přehled šancí na přijetí Podrobný přehled šancí na přijetí Podrobný přehled šancí na přijetí 10.1.2008 Jedná se o uchazeče s českým občanstvím, kteří se hlási do bakalářských a dlouhých magisterských programů. Uvedeny jsou pouze

Více

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Moravskoslezský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04

Více

Oficiální číselník vysokých škol

Oficiální číselník vysokých škol Oficiální číselník vysokých škol Aktualizováno: 16.2.2006 1100 V Univerzita Karlova v Praze UK Praha 01011900 11110 V 1. lékařská fakulta UK Praha 01011900 11120 V 3. lékařská fakulta UK Praha 01011900

Více

Karlovarský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Karlovarský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Karlovarský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1 IČO KKOV Název oboru Celkem Dosud nepracovali ŠKODA AUTO a.s., Vysoká škola 177041 62-08-R/088 1 0 Přírodovědecká fakulta UK Praha 00216208 12-01-T/000 Geologie 3 1 00216208 14-07-R/000 Biochemie 1 1 00216208

Více

Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ

Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odbor školské statistiky, analýz a informační strategie Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ Zpracovali:

Více

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Moravskoslezský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03

Více

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Plzeňský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2015-2019 Na základě opatření uvedených v Dlouhodobém záměru vzdělávání

Více

Jihočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Jihočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Jihočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

2004/ /

2004/ / Středočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 V KOMPARACI SE ŠKOLNÍMI ROKY 2011/2012 A 2012/2013

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 V KOMPARACI SE ŠKOLNÍMI ROKY 2011/2012 A 2012/2013 ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 V KOMPARACI SE ŠKOLNÍMI ROKY 2011/2012 A 2012/2013 Autor: Mgr. Pavel Pustina, Odbor strategického rozvoje Olomouckého kraje,

Více

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Ústecký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Středočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Středočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Středočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Královéhradecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Královéhradecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Královéhradecký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03

Více

Souhrnná statistika umístění absolventů 2009 na VŠ

Souhrnná statistika umístění absolventů 2009 na VŠ Třída Celkem studentů VŠ/VOŠ Nestudující 90 86 5 IV.A 29 27 2 IV.B 31 30 1 IV.C 31 29 2 Přijetí podle měst Brno Ostrava Praha Olomouc Plzeň Karviná Opava Litomyšl Zlín počet přijatých 28 35 8 8 1 1 3 1

Více

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Hlavní město Praha Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Hlavní město Praha Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce. Data týkající se uplatnění absolventů na trhu práce

Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce. Data týkající se uplatnění absolventů na trhu práce Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce Výběr vstupních dat (volte jednu z možností) Výběr na základě skupin oborů vzdělání Všechny skupiny oborů Výběr na základě oborů vzdělání x Jiný výběr

Více

Zhodnocení podpory vysokoškolského vzdělávání v rámci OP Vzdělávaní pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání (2008-2011)

Zhodnocení podpory vysokoškolského vzdělávání v rámci OP Vzdělávaní pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání (2008-2011) Zhodnocení podpory vysokoškolského vzdělávání v rámci OP Vzdělávaní pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání (2008-2011) Jana Kouřilová, Jana Folková Katedra regionálních studií,

Více

POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH

POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH Škola Druh Studující Kraj Město školy celkem Občané ČR Cizinci Univerzita Karlova v Praze Ve 1) Hl. město Praha Praha 44

Více

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠK.ROKY 2010/2011 A 2012/2013

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠK.ROKY 2010/2011 A 2012/2013 ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠK.ROKY 2010/2011 A 2012/2013 Vážení členové Krajské rady pro inovace Olomouckého kraje, dovolujeme si Vám představit základní koncept analýzy absolventů

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. -

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Libereckém kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 22 803 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Souhrnná statistika umístění absolventů 2007 na VŠ

Souhrnná statistika umístění absolventů 2007 na VŠ Třída Celkem studentů VŠ/VOŠ Nestudující 90 89 1 VI.A 28 27 VI.B 31 30 1 Oktáva 31 31 Přijetí podle měst Brno Ostrava Praha Olomouc Hradec Králové Karviná Opava Zlín počet přijatých 29 21 17 14 4 2 1 1

Více

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Jitka Rychtaříková www.kredo.reformy-msmt.cz Struktura prezentace: Mezinárodní pohled a struktura ukončeného vzdělání v ČR Data:

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8%

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 72 717 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. -

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Zlínském kraji 8,8 % 1 a celkový počet dosahoval 26 980 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Pardubickém kraji 7,8 % 1 a celkový počet dosahoval 21 785 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Karlovarském kraji 11,0 % 1 a celkový počet dosahoval 18 859 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Olomouckém kraji 11,5 % 1 a celkový počet dosahoval 38 159 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Moravskoslezský kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 73 007 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Libereckém kraji 9,5 % 1 a celkový počet dosahoval 21 909 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Plzeňském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 684 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Demografické charakteristiky krajů České republiky

Demografické charakteristiky krajů České republiky Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.3.4.74/././_19/2748 Demografické

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Hl. m. Praha 2,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 189 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU ŠABLONY STÁŽÍ 28. 7. 2014 se uskutečnilo jednání Odborné rady, na kterém bylo schváleno všech 6 předložených šablon a systém revize stávajících šablon.

Více

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra e Zlínském kraji 5,3 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 16 269 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Karlovarském kraji 8,3 % 1 a celkový počet dosahoval 13 854 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČR V ROCE 2013 2011

NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČR V ROCE 2013 2011 NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČR V ROCE 2013 2011 Karlova univerzita 44,2% 7675 38,4% 88 1,9% 1. lékařská fakulta 45,6% 411 16,8% 5 1,5% 2. lékařská fakulta 16,8% 198 14,6% 4 2,4% 3. lékařská

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Ústeckém kraji 13,2 % 1 a celkový počet dosahoval 57 515 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

ČR ,9 12, ,8 12, ,6 8, ,7 6, ,1 3, ,0 1, ,0 8,8

ČR ,9 12, ,8 12, ,6 8, ,7 6, ,1 3, ,0 1, ,0 8,8 Moravskoslezský Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2009 činila míra v Moravskoslezském i 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 71 553 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra ve Zlínském kraji 9,1 % 1 a celkový počet dosahoval 27 680 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Ústeckém kraji 13,0 % 1 a celkový počet dosahoval 56 451 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Libereckém kraji 9,8 % 1 a celkový počet dosahoval 23 271 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Olomouckém kraji 10,0 % 1 a celkový počet dosahoval 32 376 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet.

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet. Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Zlínském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 20 651 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Olomouckém kraji 7,6 % 1 a celkový počet dosahoval 25 012 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Karlovarském kraji 9,9 % 1 a celkový počet dosahoval 16 712 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více