Dovolte nám však upozornit. øadou zajímavých dárkù formou. stále i pøes problémy se snižující se

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dovolte nám však upozornit. øadou zajímavých dárkù formou. stále i pøes problémy se snižující se"

Transkript

1 1

2 Vážení pøátelé - èlenové Èeského zahrádkáøského svazu. Uplynul rok, blíží se termín distribuce èlenských známek a s nimi ke každému z Vás opìt, jak jsme slíbili bezplatnì, pøichází další výtisk zahrádkáøské roèenky s názvem Rukovì zahrádkáøe Je tøeba øíci, že jsme pøed rokem s obavami oèekávali, jak bude tato nová odborná publikace èlenskou základnou pøijata a jak se povede její distribuce prostøednictvím ÚR ÈZS a ZO ÈZS ke všem èlenùm našeho svazu. Mohu konstatovat, že až na zcela ojedinìlé problémy s distribucí výsledek pøedèil oèekávání. Dobrá vìc se podaøila a jak usuzuji z øady pøíznivých ohlasù, publikace zaujala a líbila se. Rád bych touto cestou upøímnì podìkoval všem funkcionáøùm ÚR a ZO, kteøí se jakýmkoliv zpùsobem podíleli na tom, že se Rukovì dostala až Vám do rukou. Vìøím, že i nová Rukovì zahrádkáøe 2004 bude pro Vás zajímavá a pouèná a již odbornými informacemi o netradièních druzích ovoce, virozách lilií èi pìstování královen našich oken a balkonù - pøevislých pelargonií. V organizaèních informacích se doètete o založení nové specializované základní organizace (SZO) s názvem - Pelargonie, jejímž cílem je nauèit své èleny, v rámci celé ÈR, pìstovat a množit muškáty v širokém sortimentu barevných variací pro zkrášlení fasád našich obydlí. Nebudou chybìt ani informace ekonomické a informace, které zpracovala vedle právní i komise zahrádkových osad a péèe o èleny. V neposlední øadì budete pozváni i k návštìvì výstav, jako napø. výstavy KVÌTY na výstavišti v Lysé nad Labem, kterému je již 10 let. a s nímž od samého poèátku Èeský zahrádkáøský svaz úzce spolupracuje. Pøeji nové publikaci š astný start a pøízeò ètenáøù! Váš RNDr. Josef Klimeš - pøedseda ÈZS èasopis Zahrádkáø Vám jistì není nutno pøíliš pøedstavovat, vìtšina z vás ho dobøe zná, èi jej dokonce pravidelnì odebírá, a tak má stále i pøes problémy se snižující se èlenskou základnou ÈZS svých témìø pùl milionu pravidelných ètenáøù, navíc má skuteènì dlouhou tradici, v roce 2003 oslavil již 35 let své existence a stále zùstává èeským èasopisem pro èeské ètenáøe. Vydavatelem èasopisu je Èeský zahrádkáøský svaz, a proto je urèen pøedevším pro Vás, obsahuje nejen odborná témata, ale dotýká se i problémù a dìní ve Svazu. Nezapomíná ani na doplòková, avšak stále žádaná temata, jako aranžování, recepty, kvízy a povídky. Zahrádkáø pøináší pravidelnì pøehled výstav, pøednášek a dalších akcí poøádaných ZO èi ÚR ÈZS. Využijte i vy bezplatných služeb svého èasopisu k jejich oznámení, navíc mùžete v redakci výhodnì získat k rozdávání na vaši akci starší výtisky Zahrádkáøe. Za pøízeò, kterou èasopisu Zahrádkáø vìnujete Vám velmi dìkujeme, nebo èasopis svou existencí a spoluúèastí umožòuje konání øady svazových akcí, na které by jinak ÈZS jen obtížnì shánìl finanèní prostøedky, proto se domníváme, že odebírání našeho èasopisu by mìlo být pro èleny ÈZS samozøejmostí. 2 Vážení pøátelé zahrádkáøi, Dovolte nám však upozornit na možnost, jak èasopis získávat pravidelnì levnìji a ještì s øadou zajímavých dárkù formou pøímého pøedplatného, nebo tu mnozí naši ètenáøi ještì nevyužívají. Pøímé pøedplatné pro rok 2004 èiní stále jen 20,- Kè za jedno dodané èíslo, a tak Vás celoroèní pøedplatné vyjde na pouhých 240,- Kè a ještì v prùbìhu roku obdržíte rùzné zajímavé dárky, pøedevším v podobì osis nových odrùd zelenin, kvìtin, èi léèivek. Pro získání pøímého pøedplatného pøitom staèí jen zavolat na naši bezplatnou Zelenou linku a domù pak obdržíte kompletnì vyplnìnou složenku k platbì. Po uhrazení Vám již bude pravidelnì do schránky doruèován ve fólii zabalený èasopis. Èasopis Zahrádkáø mùže být i pøíjemným dárkem pro Vaše známé èi pøíbuzné, k tomu od nás ještì dostanete dárkový certifikát. Na Vaše názory, doporuèení, inspirace, pozvání na zajímavé akce èi na Vaše pøíspìvky se tìší redakce èasopisu Zahrádkáø. Rokycanova 15, Praha 3 tel.: , e.mail: zahradkari@vol.cz, web:

3 SVAZOVÉ INFORMACE Pelargonie - nová SZO ÈZS Poèátkem roku 2003 vznikla, na základì velké iniciativy souèasné pøedsedkynì Ing. Aleny Heinrichové, nová specializovaná základní organizace Pelargonie pøi ÚR ÈZS Beroun. Organizace sdružuje èleny z celé republiky a poprvé se veøejnosti pøedstavila rozsáhlou expozicí na výstavì Kvìty SZO ÈZS Pelargonie svým èlenùm poskytuje dostatek odborných informací o pìstování, množení, pøezimování pelargonií a páskatých, bøeè anolistých, velkokvìtých èi vonných a pestrolistých druhù a odrùd. Souèástí jejich èinnosti je i vzájemná výmìna rostlin a vìøte, že èlenové mají jak zaèáteèníkùm, tak pokroèilým co nabídnout. O šíøi pìstovaných odrùd hovoøí i obrázek ze sbírky pøedsedkynì ing. A. Heinrichové na zadní stranì obálky. O své zkušenosti se s Vámi snaží podìlit formou nìkolika pìkných èlánkù v této publikaci. Pokud se domníváte, že SZO Pelargonie by pro vás byla tou pravou specializací, neváhejte a vstupte do jejich øad. Informace o èinnosti SZO Pelargonie a kontakt na její odborníky najdete na zahrádkáøských webových stránkách nebo se obracejte písemnì na SZO ÈZS Pelargonie, Ing. Alena Heinrichová, Lodìnice 172, pøípadnì telefonicky na Ing. Miloš Kožešník KVÌTY Lysá n. Labem Je tomu již deset let co se v Lysé nad Labem zaèaly poøádat zahrádkáøské výstavy na novì vybudovném výstavišti. Po úspìšných výstavách Zemìdìlec, ve kterých byl ÈZS spolupoøadatelem se zde od roku 1996 koná i nejvìtší celorepubliková zahrádkáøská výstava KVÌTY, jejímž hlavním organizátorem je Èeský zahrádkáøský svaz. Výstava si za tu dobu již vytvoøila dobrou tradici a každoroènì do Lysé nad Labem pøiláká na 50 tisíc návštìvníkù. Pokud jste výstavu KVÌ- TY již nìkdy v minulosti navštívili, urèitì Vás není nutné pøesvìdèovat o kráse vystavených kvìtin, o neobvyklém rozsahu aranžérských expozic a o šíøi nabízeného sortimentu rostlin v prodeji, svìdèí o tom i obrázek na zadní stranì obálky této publikace. A pokud jste na výstavì doposud nebyli nezbývá mi než Vás pozvat od 8. do 11. èervence do Lysé n. Labem. Ing. Miloš Kožešník Bezpeènost a dostupnost uložení finanèních prostøedkù ZO a ÚR ÈZS Právní kanceláø JUDr. Jeøábka, která zastupuje ÈZS v právních záležitostech, øešila v posledním období nìkolik problémù s uložením finanèních prostøedkù ZO a ÚR. Tyto problémy nastanou v pøípadì, kdy ZO nebo ÚR má finanèní prostøedky uloženy na vkladní knížce nebo na bìžném úètu nìkterého funkcionáøe, zpravidla hospodáøe. V pøípadì, že tento funkcionáø je z rùzných dùvodù nedosažitelný, nebo dokonce zemøe, stávají se uložené finanèní prostøedky pro organizaci nedostupnými. V pøípadì úmrtí jsou zahrnuty do dìdictví. Doporuèujeme proto ZO i ÚR øešit uložení finanèních prostøedkù organizace jen na produktech u penìžních ústavù, kde je zajištìno spoleèné disponování s tìmito prostøedky alespoò dvìma povìøenými funkcionáøi souèasnì. Limit pokladní hotovosti si stanoví každá organizace sama podle svých možností. Osoba, která pracuje s finanèní hotovostí ZO nebo ÚR má mít uzavøenu Dohodu o hmotné odpovìdnosti. Pokladní hotovost bývá uložena nejèastìji u hospodáøe ZO nebo ÚR a ne vždy oddìlenì od hospodaøení rodiny. Doporuèujeme každé ZO, která hospodaøí v øádech desetitisícù Kè, zvážit uložení finanèní hotovosti, nad stanovený pokladní limit, v nìkteré bance nebo ve Svépomocném fondu ÈZS. Banky ovšem za vedení úètu a pohyby na úètu pøedepisují poplatky. Úroky ze vkladù jsou v souèasné dobì velmi nízké, a tak se mùže stát, že výše poplatkù za vedení úètu a za pohyby na úètu pøevyšuje úroky. Správa Svépomocného fondu ÈZS doporuèuje ÚR a ZO zvážit možnost uložit své finanèní prostøedky, nebo jen jejich èást, do Svépomocného fondu ÈZS (dále jen SVF). Výhody uložení finanèních prostøedkù ve SVF ÈZS: 1) vedení, evidence, správa, splátky, vklady do SVF a výbìry ze SVF jsou pro ZO a ÚR bez poplatku. Poèet pohybù (vklady a výbìry) v kalendáøním roce by nemìl pøekroèit èíslo deset. 3

4 2) výše úrokù, která byla schválena 6. zasedáním RR ÈZS dne pro rok 2003 takto: - pùjèka do SVF smluvní uzavøená na dobu 1 mìsíce bez výpovìdní lhùty - 1,0 % p.a., - pùjèka do SVF smluvní s výpovìdní lhùtou jeden rok - 1,6 % p.a., dva roky - 1,7 % p.a., tøi roky - 1,9 % p.a.. Zvýhodnìné pùjèky nejsou v roce 2003 uzavírány. V souèasné dobì využívá uložení finanèních prostøedkù ve SVF 28 - ÚR ÈZS a ZO ÈZS v celkové výši Kè. Statut SVF ÈZS byl schválen Republikovou radou ÈZS dne a byl zveøejnìn ve Vìstníku ÈZS è. 3/2000. V nezmìnìné podobì bude zveøejnìn v novém èísle Vìstníku ÈZS. Ivanka Koláøová, ústøedí ÈZS Život v zahrádkové osadì ÈZS Proè být èlenem ÈZS? Proè existují spolky myslivcù, vèelaøù, chovatelù drobného zvíøectva apod.? Èleny tìchto sdružení se stávají lidé stejných zájmù a využívají výhod, které jim toto èlenství pøináší. Jak je to s tìmito výhodami u zahrádkáøù - èlenù Èeského zahrádkáøského svazu? Každý z výše uvedených spolkù a tedy i zahrádkáøský musí pro své èleny zajistit: - organizaèní zabezpeèení, - odbornou výchovu a èinnost, - právní zabezpeèení a právní pomoc. Po více než 12 letech boje právní komise ve spolupráci s komisí pro pùdu, zahrádkové osady a životní prostøedí a dalšími obìtavými èleny ÈZS o záchranu zahrádkových osad je nutno se zamyslet nad dalším životem v tìchto zahrádkových osadách. Komise pro pùdu, zahr. osady a ŽP proto èlenùm v zahrádkových osadách pøedkládá nìkteré skuteènosti. 1) Zahrádkové osady vznikly svépomocí nadšencù - zahrádkáøù, kteøí i na naprosto neúrodných pozemcích byli schopni vybudovat krásné zahrádky, spoleèná zaøízení, která jim usnadòovala život v tìchto osadách. Je tøeba, aby si to uvìdomili i ti, kteøí v souèasné dobì novì pøicházejí do vybudované osady. V poslední dobì èasto vidíme, že v zahrádkových osadách dochází k panelákovým vztahùm. Nìkteøí èlenové se ani neznají, nekomunikují spolu a nemají ani snahu navazovat pøátelské vztahy, které byly v minulosti naprosto bìžné. Z toho potom vyplývají nedobré sousedské vztahy resp. spory, èímž se vytrácí jeden z hlavních úèelù, tj. klidné prožití volného èasu. Komunikace a pøátelské vztahy jsou pøedpokladem pro vzájemné pochopení mezi lidmi. 2) Vzájemnou spoluprací, tj. svépomocí vznikla spoleèná zaøízení jako napø. oplocení, cesty, rozvody vody, el. proudu apod. To platí také o spoleèné malé mechanizaci, dílnì, moštárnì, palírnì atd. Asi málokdo pochybuje o tom, že finanèní podíl jednotlivcù na tìchto zaøízeních byl minimální a mnohem nižší než kdyby si každý poøizoval tato zaøízení sám pro svou zahrádku. Obèas se objeví názor, že v dnešní dobì žádnou organizaci již nepotøebujeme. Tam, kde se tak rozhodli pochopili po nìjaké dobì, že vybudovaná zaøízení potøebují nadále údržbu, opravy a obnovu. Na to musí být urèitá organizace a lidé, kteøí se o to budou starat. Bohužel tento majetek nìkdy láká rùzné podnikavce, kteøí by ho rádi jakýmkoliv zpùsobem získali nebo zneužili. Proto je tøeba, aby si èlenové uvìdomili svá práva, zúèastòovali se jednání organizace a také o spoleèném majetku spoleènì rozhodovali. 3) Zahrádkové osady jsou dùležitou složkou životního prostøedí, což je všude v Evropì vysoce cenìno, nebo neumožòují jenom využití volného èasu zahrádkáøù, ale obohacují životní prostøedí svou zelení a hlavnì kyslíkem, kterého zvláštì mìsta potøebují stále více. Aby si zahrádkáøù ostatní obèané vážili, musí také dbát na správné hospodaøení s odpady. Zásadou je, že veškeré biologické materiály ze zahrádky se zpracovávají kompostováním a k pálení se výjimeènì využívá pouze døevní hmota. Ostatní odpady se musí ze zahrádkové osady odstranit a uložit na urèená místa. Èerné skládky, vznikající kolem zahrádkových osad nejsou jejich dobrou vizitkou, jsou dùvodem ke konfliktùm s obcemi a mohou skonèit vysokou pokutou. 4

5 Vedení zahrádkových osad musí na hospodaøení s odpady dbát a zajistit jejich odvoz na urèenou skládku. 4) Spolupráce zahrádkových organizací s obcemi je velmi dùležitým pøedpokladem pro udržení organizovanosti zahrádkáøù a posílení dobrých vztahù, které jsou pro obì strany velmi užiteèné a oboustrannì výhodné. 5) V odborné a výchovné èinnosti je velmi prospìšná vzájemná spolupráce základních organizací, která umožòuje aktivní odbornou èinnost ve formì výmìny zkušeností, pøednášek, výstav, exkurzí apod. Ke zvýšení odborné zdatnosti zahrádkáøù pøispívá pomoc územních rad ÈZS, které mají k dispozici sbor odborných instruktorù. Ti provádìjí pøednášky a instruktáže v zahrádkách a vytváøejí tak pøedpoklady pro odborný rùst èlenù ÈZS a bohatší èinnost organizace. Územní rady ÈZS vydávají informace o pìstování, pomáhají v organizaèní èinnosti základním organizacím a koordinují jejich vzájemnou spolupráci. Nìkteré zabezpeèují i potøeby pro pìstební èinnost. Èeský zahrádkáøský svaz je založen na demokratických principech. Vyšší orgány svazu jsou tvoøeny èleny, které si základní organizace zvolily na èlenské schùzi jako své zástupce. Proto je dùležité, aby si základní organizace zvolily zodpovìdné zástupce do územní rady a aktivnì tak pøispìly ke zlepšení èinnosti nejen územní rady, ale i republikové rady ÈZS. 6) Republiková rada ÈZS jako vrcholný orgán Èeského zahrádkáøského svazu a) spolupracuje s vrcholnými státními orgány pøi tvorbì zákonù a dalších právních pøedpisù, které pøímo ovlivòují èinnost zahrádkáøù, b) zabezpeèuje písemné a ústní právní porady, zejména pro základní organizace, c) schvaluje prostøednictvím všech èlenù ÈZS Stanovy a Jednací øád ÈZS platný pro všechny organizaèní složky ÈZS, d) spolupracuje s ostatními zájmovými svazy v Èeské republice, e) je èlenem Evropské ligy zahrádkáøù a zajiš uje tak spolupráci s ostatními národními svazy v Evropì, f) zabezpeèuje práci s mládeží formou organizování výtvarné soutìže, soutìže Mladý zahrádkáø apod. a k tomu vydává vhodné publikace a propagaèní materiály, g) zabezpeèuje odbornou èinnost a výchovu vydáváním odborných publikací a èasopisu Zahrádkáø prostøednictvím nakladatelství Kvìt, h) zabezpeèuje vzdìlávání èlenù odbornou výchovou vlastních odborných instruktorù prostøednictvím Oblastního školení a Ústøední zahrádkáøské akademie, i) poøádá celostátní odborné pøednášky, instruktáže a semináøe, j) vydává pro všechny èleny ÈZS Rukovì zahrádkáøe, k) zabezpeèuje vydávání Vìstníku ÈZS a jeho prostøednictvím informuje všechny funkcionáøe ÈZS, l) poskytuje organizaèním složkám ÈZS možnost uložení finanèních prostøedkù do Svépomocného fondu a pùjèek ze Svépomocného fondu za výhodnìjších podmínek než nabízí penìžní ústavy. Pokud jsou snahy zrušit základní organizace ÈZS, je tøeba si uvìdomit, že bez organizace není možno delší dobu existovat. Za složitých podmínek a mnohdy s velkými ztrátami se zøizují organizace nové - obèanská sdružení apod. Je tøeba, aby se èlenové ÈZS zamysleli, zda svým aktivním pøístupem ke kolektivu základní organizace ÈZS dosáhnou vyøešení svých potøeb nebo pøipustí rozbití stávající organizace a následnì budují novou organizaci, bez které život v zahrádkové osadì není možný. Zahrádková osada není jen náhodný shluk zahrádek, ale organický celek. Komise RR ÈZS pro pùdu, zahrádkové osady a životní prostøedí Nìkteré aktuální problémy ÈZS V období politizace života spoleènosti je dobøe si uvìdomit, že zahrádkáøská organizace je nepolitickým zájmovým sdružením, jehož èinnost se opírá o zákony a platné právní pøedpisy, jimž odpovídají svým obsahem Stanovy a Osadní øád ÈZS. Tìmito základními dokumenty se øídí celá organizaèní struktura zahrádkáøské organizace, 5

6 která je vytváøena a obmìòována na základì demokratických voleb a v praxi pùsobí jako demokratická samospráva. Souèasná praxe poskytuje mnoho dùkazù o tom, že politizace zahrádkáøského života je snadná a ve svých dùsledcích cílovìdomì napomáhá v rozkládání zahrádkáøské organizace ukonèením èlenství nejen jednotlivých zahrádkáøù, ale i zánikem celých zahrádkáøských osad, èasto s pochybným majetkoprávním vypoøádáním. Proè a komu se to daøí? Rozbory vìtšiny takto ukonèených pøípadù nás pouèují, že i nevelký majetek ZO ÈZS stojí nìkterým èlenùm za to, aby znevažovali zahrádkáøskou organizaci a její organizaèní èlánky, vyzdvihovali její zbyteènost a neperspektivnost, aby znechutili zahrádkáøskou èinnost vìtšinì poctivých zahrádkáøù natolik, že pøestanou navštìvovat èlenské schùze a poté ukonèí své èlenství. Výsledkem je, že z menšiny je postupnì vytvoøena vìtšina potøebná pro odsouhlasení likvidaèního aktu vèetnì nespravedlivého majetkoprávního vypoøádání. Je to jedna z metod, jak omezit v ÈZS demokracii a uèinit z ní nástroj likvidace a vyøazení vìtšiny èlenù z podílu na majetku a jeho rozdìlení. Øešením je poctivý návrat k demokratickým pøincipùm v èinnosti ZO ÈZS a v zahrádkových osadách. Tuto pøíležitost poskytují pøipravované volby výborù ZO ÈZS. Bylo by žádoucí, aby se do nich zapojila vìtšina èlenù, aby byla vìnována dostateèná pozornost výbìru kandidátù do výborù ZO ÈZS a do všech dalších stupòù a aby oslovení kandidáti byli ochotni kandidátku pøíjmout. Velkou pøedností zahrádkáøské èinnosti byla a je vzájemná solidarita, která má své rozmìry místní, národní a mezinárodní. Tato pøednost vyluèuje ze života sobectví, lakotu a závist. Pùsobí na principu sounáležitosti a vzájemné podpory jednotlivcù, èástí i celku nejen v tísni, ale i v pøedcházení stavu tísnì. V posledních letech byla oprávnìnì projednávána pøi povodních a záplavách. Znaènì opomíjena byla však solidarita potøebná pøi realizaci programu stabilizace ÈZS, který spoèíval v právním zajištìní všech kategorií pozemkù, na nichž èlenové ÈZS uskuteèòují svou èinnost. Tento program byl vyhlášen v roce 1995 a obsahoval úkoly právního zabezpeèení pozemkù užívaných v souladu s ustanoveními zákona è. 229/1991 Sb. v platném znìní, na které se vztahovala ochrana do èervna Právnì nedoøešeny byly také pozemky pronajaté od státu a pozemky v tìžebních oblastech. Tyto na první pohled neøešitelné úkoly jsou splnìny díky existenci naší organizace ÈZS a odpovìdné práci demokraticky zvolených zástupcù do RR ÈZS a do PRR ÈZS. Výsledkem je, že zánik ZO ÈZS v dùsledku opouštìní právnì nezabezpeèených pozemkù je minimální a že snižování poèetních stavù èlenù i ZO ÈZS má pøevážnì jiné pøíèiny. Nyní jsme v završování fáze pøípravy návrhu zákona o zahrádkáøské èinnosti, jímž chceme zajistit základní právní podmínky pro celé zahrádkáøské hnutí Èeské republiky a vytvoøit rovnoprávné právní podmínky pro zbývajících 120 tisíc èlenù, kteøí užívají pronajaté pozemky. Z tohoto struèného výètu je zøejmé, že jde o solidaritu, kterou ÈZS poskytuje celé èlenské základnì již od roku Jako jeden z organizátorù a aktérù této rozsáhlé, vìcné a cílevìdomé solidární èinnosti prospìšné všem zahrádkáøùm a ve svých dùsledcích celé spoleènosti, se musím pozastavit nad nìkterými požadavky o právní rady, jejichž obsahem je ukonèení èinnosti ZO ÈZS proto, že byl zvýšen èlenský pøíspìvek, za který se nic nedává a jak provést najetkoprávní vypoøádání po ukonèení èinnosti. Odpovìï je obsažena v tomto èlánku. Stanovisko nic za to dokazuje velice nízké povìdomí o spoleèenském významu ÈZS, jeho aktivitách v zájmu èlenù, které vede k sobeckému potlaèení solidárnosti ve formì èlenského pøíspìvku. Vyskytují se i pøípady populizmu v celé organizaèní struktuøe ÈZS. Jiný projev náhlého hrubého porušování práv zahrádkáøù je vyvolán prodejem státních pozemkù. Nìkteøí èlenové ZO ÈZS se po koupi státních pozemkù rozhodují vystoupit z ÈZS a zahrádkaøí samostatnì. Na tom není nic nezákonného, kdyby skupina samostatnì hospodaøících bývalých èlenù ÈZS neuzavøela dosud spoleènou a spoleènì pøed 25 lety vybudovanou pøístupovou cestu tìm èlenùm ÈZS, kteøí také koupili státní pozemky, ale neukonèili èlenství v ÈZS. Odùvodnìní je prosté. Je to náš soukromý majetek, vy k nìmu nemáte žádné právo. Tyto pøípady jsou hrubým porušením 134 odst. 1 a 151 odst. 3 obèanského zákoníku, které pojednává o právu vydržení u nemovitého 6

7 majetku po 10 letech a o vìcném bøemenu, které mùže zøídit soud. Podobné pøípady lze tìžko pochopit, žel vznikají a vypovídají, že místo seriózních dohod mezi zahrádkáøi a jejich bývalých èlenù nelze vylouèit soudní spory jen proto, že nad dobrými mezilidskými vztahy pøevládlo právem nepodložené vlastnické právo. Právní komise RR ÈZS Souèasné starosti drobných vinaøù I když poslední léta, zvláštì rok 2000 se ukázal jako nejlepší v posledních desetiletích, nevznikly u našich drobných vinaøù dùvody k optimismu. Ceny vstupù do produkce hroznù i další náklady na jejich zpracování se stále plíživì zvyšují, zatím co realizaèní ceny moštových hroznù a vína stagnují nebo se dokonce snižují. Naši vinaøi stárnou a zájem mladších nenahrazuje úbytek vinaøù zvyklých nejen na døívìjší tvrdší pracovní, ale také snazší odbytové podmínky. Nostalgické vzpomínky a poukazování na minulost nejsou však východiskem k øešení. Cesty k øešení jsou jiné a všichni, kteøi hledají v záplavì dnešních informací východiska, udìlají první nezbytný krok k jejich nalezení. Jaké jsou tedy cesty k øešení nejen k udržení, ale i k dalšímu možnému rozvoji našeho vinaøství? Pøedevším je nutno chápat všechny kroky, jakkoliv dobøe myšlené, k vinaøství jako celku, nikoho nevyjímaje, tedy i drobné vinaøe. Máme ještì v živé pamìti výkup hroznù kolem 40 % dodávaných drobnými vinaøi do tehdy státních vinaøských podnikù. Domnívám se, že toto vypìstované množství hroznù se podstatnì nesnížilo i když jeho další realizace se projevuje jinak. Je také otázkou, jak správnì chápat drobného vinaøe co do velikosti jeho vinice. Zatím co napø. p. Woditschka z Herrnbaumgarten, Dol. Rakousko s výmìrou 16 ha vinice (a mnoho dalších s podobnou výmìrou vinic v tomto regionu) se prohlašuje za drobného vinaøe, u nás je to považován vinaø do 0,1 ha. Mají-li mít uvažovaná opatøení k rozvoji vinaøství oèekávaný efekt, není možné z nìj vyøazovat tisíce vinaøù, jejichž pøínos nemùže být zanedbatelný. Jedná se zejména o uplatòování prvkù údržby krajiny, ekologické ochrany vinic, zlepšování životního prostøedí, podpora turistiky a pod. Zde je nutno pøipomenout význam již èásteènì vybudovaných vinaøských stezek, které nejsou patøiènì využívány, což vadí jak vinaøùm, tak zejména turistùm. Nebude li spoluprací vinaøù zjednána nutná náprava, mohlo by to vést ke snížení turistiky. Všechny tyto aktivity jsou otevøeným polem pro všechny vinaøe, bez rozdílu velikosti obdìlávané plochy, ponìvadž jejich význam je pro všechny potøebný. Zvláštní kapitolou je odbyt hroznù a vyrobeného vína. V pøípadech docílené dobré úrody kvalitních hroznù jsou vinaøi nuceni realizovat hrozny za ceny vyhovující zpracovatelùm, bez ohledu na jejich dobrou kvalitu jedná se o hrozny pøi docilované cukernatosti min. 19 ÈSN a výše. Není možno ve vìtší míøe využít tìchto hroznù k výrobì výbìrových vín pro jejich jednotlivá relativnì malá množství. Lze dovodit, že není využíváno k prodeji víno, které dociluje pøi pøíslušné cukernatosti pro víno s pøívlastkem: kabinet - 40 % pozdní sbìr - 50 %, Øešení je v soustøedìní tìchto hroznù ke spoleèné výrobì a realizaci, a už formou místních výrobních a odbytových družstev, nebo jakoukoliv vhodnou formou, která vyhovuje jak pìstitelùm, tak i jejich zpracovatelùm. Tato vína jsou i odbytovì mnohem výhodnìjší pøi lahvování a tím i jejich vyšší cenì. Dále je možné tímto zpùsobem realizovat výrobu a prodej po vzoru rakouských a nìmeckých vinaøù jako prodej vhodných partií místních typických odrùdových kvalitních vín, která jsou konsumenty oceòována a vyhledávána. Podpora vinaøství a vinohradnictví je v souèasné dobì i formulována v koncepci rozvoje vinaøství Jihomoravského kraje, který obsahuje øadu úèinných opatøení vèetnì finanèních podpor. Je proto v zájmu všech vinaøù, vinaøských spolkù, ale pøedevším našich základních organizací ÈZS ve vinaøských obcích, aby se s nimi seznámili a pøi jejich realizaci plnì spolupracovali. Tato spolupráce našich vinaøù v obcích i regionálních sdruženích pøi tìchto cílech je pro obì strany žádoucí a nezbytná. Èím dùslednìji jí budeme provádìt, tím døíve se budeme dostávat na žádoucí úroveò vinaøù v sousedních zemích. Musíme si vìøit, že na to máme. Zavazují nás k tomu docílené dosavadní výsledky práce v posledních 46 letech trvání našeho svazu, které odvedl mezi našimi vinaøi a to jak v èeských, tak i moravských regionech. ing. Blažej Ingr, vinaøská komise ÈZS 7

8 JARO V kožichu sij jaøinu, v košili oziminu. Bøezen suchý, duben mokrý, kvìten vìtrný pytle obilím a sudy vínem naplní. Duben chladný, deštivý úroda nás navštíví. Mokrý duben - hojnost ovoce. Chladno a veèerní mlhy v máji - hojnost ovoce a vína Výsadba pelargonií na koneèné stanovištì V dubnu již máme starosti, jak udržet sazenice pøi zemi, aby nám pøíliš nevytáhly. Pøesadíme je do nádob, ve kterých by mìly kvést. Hodí se k tomu veškeré nádoby, které jsou opatøeny otvory pro odtok pøebyteèné vody. Pokud to mùžeme ovlivnit, vyvrtáme otvory z boku asi 1,5-2 cm nad dnem. Rostliny tak mají v parných dnech jakousi záchrannou kapsu v podobì pohotové vláhy. Poèítáme s tím, že budeme zalévat zespodu, protože bohatì rostoucí a kvetoucí sazenice zakryjí okraje nádob listy a my je nechceme rozlámat konvièkou. Proto poøídíme hned podmisky. Pro pøesazení využijeme smìs zemì ze záhonku a Substrát pro pelargonie v pomìru 1:1, nebo smìs prosátého kompostu, zemì ze záhonku a písku v pomìru 3:2:1 až 3:3:1 pokud máme kompost z hnoje. Prodávané substráty mají vìtšinou hodnì organických souèástí, ale málo jílovitých. Muškáty by mìly mít v zemi alespoò 30 % jílovitých èástic. Proto je lepší použít smìs. Drenážní otvory v nádobách zakryjeme propustnou vrstvou z hrubého písku, štìrku, tluèených starých kvìtináèù, keramzitu ap. Na tutu vrstvu lze nasypat 0,5 cm starého zetlelého hnoje nebo dobrého kompostu. Potom nasypeme pøipravený substrát a sázíme sazenièky. Ne hloubìji než byly døíve. Postavíme do podmisky a do podmisky zalijeme. Pøi sázení se snažíme sázet do øady 15 cm od sebe nebo do sponu 15 x 15 cm. Pokud nemrzne a jsme pøipraveni pøi pozdních mrazících rostliny pøikrýt tøeba netkanou textilií, dáme radìji nádoby s muškáty hned na místo, kde budou celé léto. Lépe si zvyknou a vítr je hned tak nerozláme. Prvnì hnojíme zase hnojivem pro zelené rostliny týden po výsadbì. Následující hnojení, opìt po týdnu, bude již hnojivem pro kvetoucí rostliny. Èetnost hnojení budeme každý týden zvyšovat. V plném kvìtu to bude každou druhou zálivku. Pokud na rostliny prší nezaléváme, ale pøebyteènou vodu vyléváme. V parných dnech zaléváme tøeba i dvakrát dennì vždy za chládku. Nejlepší zálivková voda je deš ová odstátá na teplotu, ve které žijí kvìtiny. Nejlepším stanovištìm pro muškáty je jižní, jihozápadní a západní expozice. Ještì snesou východnì orientované stanovištì, ale na severní stranì pokvetou jenom málo, právì tak jako kdekoli ve stínu. Proto je lepší na zastínìná místa radìji vysázet letnièky, které stín a polostín respektují. Jsou to skupiny fuchsií, begonií nebo balzamín. Muškáty lze sázet ve spojení s jinými rostlinami, které potvrzují jejich vzrùstnost, doplòují prázdná místa nebo barevnì výsadby dolaïují. Délku pøevisù zvýrazní prosázení bøeè anem, pøípadnì asparagusem. Ten vytvoøí z obyèejného truhlíku svatební aranžmá. Praktická je kombinace muškátù pøevislých a páskatých. Hezky vynikne prosázení muškátových truhlíkù letnièkami. Modrý nestaøec (Ageratum) nebo žluté pantoflíèky (Calceolarie) dodá muškátùm veselosti. Ing. Alena Heinrichová, SZO ÈZS Pelargonie Chvála deštì Deš ová voda byla vždy považována za nejlepší zálivkovou vodu a vìtšinou jí je stále. Je mìkká, protože neobsahuje vápník. Deš ová voda je slabì kyselá (hodnota ph 6-6,5), pøedevším kvùli obsahu volné kyseliny uhlièité. K pøednostem deš ové vody patøí také vysoký obsah kyslíku, asi desetkrát více než napøíklad ve studnièní vodì. Dále je tøeba uvést, že ji máme bezplatnì k dispozici, nebo padá na støechu každého domu. Deš ová voda se hodí jak k zalévání zahrady, tak i jako užitková voda ke splachování záchodù, k mytí aut a pro další úèely. 8

9 Deš ovou vodu ze støech zachytáváme asi za 10 minut i døíve od zaèátku deštì, nebo se spláchnou prach i neèistoty ze støechy. Jako záchytné plochy deš ové vody jsou nevhodné støechy dehtované nebo kryté dehtovanou lepenkou. Z dehtu se trvale rozpouští nepatrné množství škodlivých látek, které není vhodné na zahradì rozšiøovat. Z kladných vlastností deš ové vody lze dále uvést, že neobsahuje, na rozdíl od studnièní vody, železo, proto nezùstávají pøi jejím používání ke splachování WC v záchodové míse hnìdé skvrny. V praèce vede její používání ke znaèné úspoøe pracích prostøedkù, protože tato voda neobsahuje vápník, a tím se množství pracích prostøedkù snižuje zhruba na polovinu ve srovnání s praním ve vodì obsahující vápník. Je vhodná také k zalévání a rosení pokojových kvìtin, nebo nezvyšuje hodnotu ph v zeminì a na rostlinách a kvìtináèích se netvoøí nepøíjemný vápenatý povlak. To vše jsou dùvody pro akumulaci deš ové vody a navíc je ze všech druhù vody nejsnáze dosažitelná. Zachytávání deš ové vody není tedy pøežitek doby, ale velmi rozumné opatøení jak z hlediska pìstitelského, tak i ekonomického. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Stálezelené døeviny Stálezelené listnaté keøe i stromy mají listy vytrvávající na rostlinì déle než jeden kalendáøní rok. Až na výjimky pocházejí z klimaticky pøíznivìjších oblastí, tj. z krajin teplejších. Nìkdy je celoroèní prùmìrná teplota pøibližnì stejná jako u nás, ale zima mùže být mírnìjší, léto chladnìjší. Takové podnebí bez výrazných teplotních výkyvù a s vysokou vzdušnou vlhkostí je zejména v pøímoøských oblastech nebo místnì u velkých a hlubokých jezer. Nìkteré nízké druhy rostou ve vysokých horách nebo severských krajinách, kde jsou pøes zimu pøirozenì chránìny snìhem. Význam pro pøežití stálezelených døevin má také mírné zastínìní v lesích. Vìtšina neopadavých rostlin není u nás zcela odolná vùèi silnìjším mrazùm také proto, že jim pøi dlouho zamrzlé pùdì prostì dojde voda a potom uschnou. Svìšení listù však ještì nemusí znamenat tento stav. Nebez- peèným obdobím je i pøedjaøí, kdy na slunci teplota povrchu listù a vìtví silnì kolísá. U nás se mohou pìstovat takøka výluènì jen keøe. Do nižšího stromku obèas dorùstá cesmína obecná (Ilex aquifolium), jako liany se výše dostanou bøeè an popínavý (Hedera helix) a zimolez Henryùv (Lonicera henryi). Z dalších rostlin pak mohou po letech za pøíznivých okolností dosáhnout tøí metrù rùzné pìnišníky (Rhododendron) a kalina vrásèitolistá (Viburnum rhytidophyllum). Zvláštní samostatnou skupinu pøedstavují bambusy, jenž by také pøes zimu nemìly ztrácet list. Stálezelené døeviny sázíme na pøistínìná místa, napø. na východní nebo i severní strany budov, pod vyšší jehliènany a pod hlubokokoøenící listnaté stromy s øidšími korunami. Naprostý stín je nevhodný, protože pak letorosty špatnì vyzrávají. Zrovna tak ovšem u vìtšiny druhù nemají šanci dlouho vydržet osamìle vysazené keøe na jižní stranì budovy pøed bílou stìnou nebo na svahu pro možnost úpalu a vysýchání pùdy. Podle nárokù na pùdu a vláhu mùžeme rody stálezelených rostlin u nás pìstovatelných rozdìlit pøibližnì do následujících skupin. 1) Rostliny vápnostøežné vyžadující kyselou a vzdušnou pùdu s vysokým obsahem humusu. Rozhodnì tyto døeviny se nebudou daøit ve sléhavé jílovité zeminì nebo v ornici s vysokým obsahem vápence. Pùvodní zem se na vìtšinì míst tedy musí pøed výsadbou èásteènì, tedy alespoò z 1/3, nahradit rašelinou (nikoliv rašelinovým substrátem s upraveným ph). Nìkdy si mùžeme také vypomoci kompostovanou drcenou borovou nebo smrkovou kùrou, listovkou z ovocných sadù nebo parkù, pískem, a pokud je to v místì dovoleno, i lesní hrabankou. Robustnìjší druhy vyžadují takto upravenou pùdu v hlubším profilu (40 cm), nízkým staèí na rýè. V požadavcích na pùdní vlhkost mùžeme dále rozlišit u acidofilních døevin tyto další skupiny. a) Rostliny vyslovenì mokøadní pocházející z rašeliniš. Kasiope (Cassiope), klikva (Vaccinium macrocarpon), kyhanka (Andromeda), rojovník (Ledum), šícha (Empetrum). 9

10 b) Rody s vyšším nárokem na vlhkost, ale nesnášející pøemokøení, na tìžkých pùdách je proto nutná drenážní vrstva. Èasto horské rostliny. Brukentálie (Bruckenthalia), dabécia neboli irský vøes (Daboecia), fylodoce (Phyllodoce). hebe (Hebe), leukote (Leucothoe), libavka (Gaultheria), lýkoveèek (Chamaedaphne), mamota (Kalmia), mamotìnka (Kalmiopsis), pìnišník (Rhododendron), pernétye (Pernettya), piéris (Pieris), vøesovec (Erica), zimostrázek (Chamaebuxus). c) Døeviny vyžadující sušší písèitohumózní pùdu a více slunce. Brusinka (Vaccinium vitis-idaea), medvìdice (Arctostaphylos), vøes (Calluna). 2) Rostliny, které ocení vìtší podíl humusu, druhy listnatých lesù. Vìtšinou jim vyhovuje neutrální pùdní reakce. Pøidáváme nepøíliš vyhnojený kompost, rùzné prodávané zahradnické substráty, pøípadnì i rašelinu. Cesmína (Ilex)), døíš ál (Berberis buxifolia, B.gagnepainii, B. julianae, B. candidula), kalina (Viburnum rhytidophyllum, V. x pragense), lýkovec (Daphne arbuscula, D. blagyana), masoplod (Sarcococca), skimia (Skimmia), tlustoblizník (Pachystima), zimolez (Lonicera nitida, L. pileata). 3) Rostliny bez zvláštních požadavkù na složení pùdy. Pokud je vrstva ornice na zahradì støednì tìžká, hlinitá, neutrální a v hlubší vrstvì víceménì stejnorodá, nebude potøeba ji upravovat. Barvínek neboli brèál (Vinca), bobkovišeò (Prunus laurocerasus), brslen (Euonymus fortunei), hlohynì (Pyracantha), levandule (Lavandula), mahónie (Mahonia), mahóniodøíš ál (Mahoberberis), skalník (Cotoneaster salicifolius, C. dammeri), tlustonitník (Pachysandra), zimostráz (Buxus). Stálezelené keøe se vysazují nejlépe zjara v dubnu nebo pak v záøí, vždy s nerozpadlým koøenovým balem. Musí mít do zimy èas dobøe zakoøenit. V suchých obdobích je u vìtšiny druhù nutná vydatná zálivka, zvláštì na podzim. Dostateèná zásoba vláhy je dùležitá pro dobré pøezimování. Na zimu se spodní èásti vìtví a okolní pùda pøikrývají vyšší vrstvou listí, kterou zajistíme proti odfoukání chvojím nebo netkanou textilií. Je ideální, když se nám podaøí rostliny zastínit co nejvýše. Nepromrzlá pùda umožòuje pøijímat vodu i v zimì a v pøípadì abnormálních mrazù zamezí pøikrývka zmrznutí vìtvení u zemì. Z nìho pak po seøíznutí rostliny vìtšinou dobøe regenerují. V hustších zapojených porostech nižších keøù (pokryvné výsadby) se vytváøí vhodné mikroklima, takže pøikrývka není zapotøebí s výjimkou choulostivìjších druhù (napø Berberis julianae, Cotoneaster salicifolius, Lonicera nitida, L. pileata). Stálezelené døeviny se zbyteènì neøežou, jen pøi namrznutí nebo zmlazování. Bez problému se øezem tvaruje hlavnì zimostráz. Vhodným obdobím pro vìtší zásahy je pøedjaøí. Podle potøeby rostliny pøihnojujeme menšími dávkami plných hnojiv, jež neobsahují chlór. Pro vápnostøežné rostliny (skupina 1) je potøeba používat kyselá umìlá hnojiva jako jsou síran amonný, superfosfát, síran draselný nebo prodávané smìsi hnojiv tohoto typu. Pøihnojujeme v období duben až èerven ve dvou èi tøech dávkách, nikoliv pozdìji. Dbáme o dùkladnou hloubkovou zálivku v suchém létu, ale hlavnì koncem listopadu než zamrzne pùda. V sadovnických úpravách na zahradách jsou stálezelené keøe cenìny pro u nás vždy trochu exotický vzhled. Jejich funkce je podobná jako u jehliènanù (konifer). Nìkteré však i pìknì kvetou nebo mají výrazné plody. Stálezelené døeviny mohou vytváøet temné pozadí. Druhy s žlutì èi bíle panašovanými listy vyniknou jako solitery. Pìknì pùsobí také v sousedství døevin s barevnou kùrou a druhù kvetoucích brzy zjara. Nerozptylujeme je však po celém objektu a nemísíme bezdùvodnì s opadavými keøi. Nízké ménì nároèné druhy, vytváøející husté porosty, jsou cennými pokryvnými døevinami a slouží jako náhrada za trávník. Používají se též do skalek, mezi trvalky, otužilé pak i do nádob, na terasy, støešní zahrady apod. Na støíhané živé ploty je nejvhodnìjší zimostráz (Buxus) a hlohynì (Pyracantha). Rozmnožování stálezelených keøù je možné nìkolika zpùsoby. Rozhodnì nejužívanìjším je však øízkování polovyzrálými až 10

11 vyzrálými øízky od èervna do podzimu. Pícháme je do smìsi rašeliny s perlitem a umístíme, nejlépe v perforovaných pøepravkách do zastínìného paøeništì, skleníku nebo na verandu. Prostor uzavøeme, udržujeme stálou vlhkost a teplotu, stíníme. Zvýšenou pozornost je také potøeba vìnovat prvnímu pøezimování mladých rostlin, které je nejvhodnìjší v bezmrazém prostøedí. Rozmnožování semenem pøichází v úvahu u mahónie (Mahonia) a vøesu (Calluna), pokud se nejedná o kultivary. Ty u všech tìchto rostlin roubujeme. Pokud potøebujeme získat jen nìkolik nových sazenic z našeho oblíbeného keøe, jenž máme na vlastní zahradì, je vhodné se pokusit o zahøížení. Výhon rostoucí blízko zemì na jaøe ohneme, naøízneme a pøipevníme do jamky s pùdou vylepšenou kompostem nebo rašelinou tak, aby vrchol byl opìt nad zemí. Dobré zakoøenìní trvá pøi rovnomìrné zálivce èasto i dva roky. Pak výhon odstøihneme, sazenici pøesadíme. Nìkteré stálezelené rostliny mùžeme množit i pouhým dìlením, tøeba barvínek (Vinca). RNDr. Jiøí Žlebèík, VÚKOZ Prùhonice Stromkové muškáty Neobvyklé tvary obyèejných kvìtin jsou souèasnou modou a ve výsadbách na záhonech nebo v nádobách pùsobí exoticky. Není složité je vypìstovat i doma. Nechat vytáhnout obyèejný muškát do výšky tím, že mu soustavnì odlamujeme postranní obrost vèetnì listù není složité. Pokud doroste do výšky, kterou si pøedstavujeme, zaštípneme vrcholek a necháme rozrùst do strany. Vyvázat musíme v korunce k delší opoøe, nejlépe vícekrát. Stejnì nenároèné je vytvoøit stromek z pøevislého muškátu. Po zakoøenìní rostlinu nezaštípneme, ale vyvážeme ji ke klacíku a listy odstraníme až po posledních 5 listù. Po dosažení požadované výšky vrchol zaštípneme a z postranních výhonù vytvarujeme korunku. Na stromkové tvary vybíráme u páskatých muškátù velmi vzrùstné odrùdy. U pøevislých je lepší vybrat odrùdu se støedním rùstem, ale bohatì kvetoucí. V korunce jsou nepøíjemné dlouhé na konci kvetoucí šlahouny. Z pøevislých muškátù lze vytvoøit vyvedením více výhonùm, které nahoøe svážeme docela zajímavé pyramidy. I tady je nutná opora a vyvázání. Starším stromeèkùm èasem zdøevnatí stonek tak, že již oporu nepotøebují. K zesílení kmínku dopomùžeme naøíznutím kùry po celé délce žiletkou. Pøezimování muškátù. Metod pøezimování muškátù bylo popsáno mnoho. Balením do novin poèínaje, punèochami konèe. Na každé metodì je kus pravdy v tom, že nikdy nejsou stejné podmínky pro zimní pobyt rostlin. Tam kde nejsou správné podmínky, je lépe se vìnovat nìèemu užiteènìjšímu. Ztrácet nervy a propadat malomyslnosti jen proto, že se mi nìco nedaøí, na to je v denním životì prostoru dost a není tøeba to zhoršovat v odpoèinkové oblasti. Na jaøe lze levnì zakoupit sazenice a je to bez nervù. Pøezimování muškátù je snaha pøipomenout rostlinì, že je èas k odpoèinku. V pøírodì pùvodní divoké pelargonie skoro vyschnou, pøípadnì se zatáhnou pod zem a poèkají si na nové svìtlo a vodu. My je tedy (pokud jsme tak neuèinili již pøed øízkováním) v záøí pøestaneme pozvolna zalévat. Koncem záøí by jim mìlo staèit jedno zalití za týden. Stejnì tak v záøí již nehnojíme. Rostliny pøestanou vyrážet nové stonky, ale poupata ještì mají a kvetou. Peèlivì odstraòujeme odkvetlé kvìty a odebíráme uschlé listy, aby rostliny byly poøád èisté. Jakmile hrozí mrazíky, zkrátíme celou rostlinu na jednu tøetinu její velikosti, postøíkáme preventivnì proti plísním a škùdcùm a pøeneseme do svìtlé, vìtratelné místnosti. Tam rostliny pøi intenzivním vìtrání nadále pøisušujeme, aby jim staèila zálivka postupnì až jednou za 14 dní. Nejlépe je využít opìt podmisek, ale vodu do nich jenom podlévat. Celou zimu budeme odstraòovat odumøelé listy a kvìty, aby se na nich netvoøily zárodky plísní, èi nelíhli škùdci. Je dobré rozvìsit žluté lepové desky a tím kontrolovat, výskyt hmyzu. Na konci února poprvé pøihnojíme a zvýšíme zálivku do konce bøezna na jednou týdnì. Od této doby hnojíme pravidelnì jednou 11

12 týdnì hnojivem pro zelené rostliny. Bujnì rostoucí výhony zakrátíme a naøízkujeme. Nejvìtší chybou v této dobì je pøílišná péèe pìstitele. Je lepší na zálivku zapomenout, než ji pøehnat. Rostliny musí být opravdu suché. Dostatek svìtla v této zimní dobì je pod sklem skleníku nebo verandy, tìsnì u skla okna na chodbì. V místnosti by mìlo být od 5 do 10 o C. Pokud dodržíme tyto podmínky, budeme se na jaøe tìšit ze své šikovnosti a z kvìtin, které nám kvetou stejnì jako sousedce, která si je na jaøe koupila. Ing. Alena Heinrichová, SZO ÈZS Pelargonie Roubování rùžovitých Historie roubování - první zmínky o roubování v historii Ideální pøenos vlastností na generativní potomstvo je u rùžovitých rostlin (ovocných druhù) prakticky nulový. Snad jen potomstvo èerného jeøábu, odrùdy Nero, je vìrné a shodné s pùvodní odrùdou. Tento problém byl jistì pøíèinou toho, že již naši dávní pøedkové (když nìkde objevili strom s ovocem chutným) usilovali o pøenesení celé rostliny, èi její èásti do vlastního sadu, zahrady. Zpoèátku museli jen kopat a sázet, pozdìji staèilo ustøihnout vìtvièku a... Zaèínali s tím již dávno pøed poèítáním našeho letopoètu, ovšem vyšší ujímavost roubù a oèek pøišla pravdìpodobnì až v dobì, kdy se na nože zaèalo bìžnì užívat železo (nùž se dal dobøe nabrousit). Theofrastos zvaný jako první pomolog v historii ve IV. století pø.n.l píše v Pøírodopise rostlin o oèkování, roubování, vysazování a ošetøování rostlin. Když byl ostrý nùž a kùò s jezdcem, dokázal dopravit rouby nebo oèka v použitelném stavu z Persie až do Øecka, Øíma a mohli mít boháèi ovoce z Orientu doma za okny a nemuseli jezdci vozit ovoce samé. Nìkteré historické zprávy, napøíklad, že na vrbì rostly hrušky lze oznaèit jako neznalost druhù hrušní (Pyrus salicifolia, èi její forma pendula) než jako úspìch šlechtitele nebo zahradníka roubujícího cokoli na cokoli. Roubování v rámci rodù rùžovitých (jabloò, tøešeò a višeò, jeøáby, skalníky, hlohy) Mezi rùžovitými jsou zástupci ovocných druhù, jádrovin a peckovin, u kterých užíváme jako podnož buï pøímo ten samý druh, nebo druh jiný, ovšem, ze stejného rodu. Pro jablonì Malus sargentii, Malus pumila, Malus floribunda se bìžnì používají semenáèe druhu Malus sylvestris, popøípadì vyšlechtìné podnože množené vegetativnì. U nich však nebývají výsledky jisté, nìkteré z podnoží øady M, MM i èeských J-TE nejsou k botanickým druhùm pøíliš pøátelské. Tøešnì a višnì (rod Prunus) mají své podnože v ptaèce, mahalebce (Prunus mahaleb), jeøáby (i okrasní køíženci) v druhu Sorbus aucuparia. Srùsty jsou vcelku dobré, vitalita je vyšší u druhù a typù s dìleným listem. Druhy a køíženci mající list celokrajný (a menší vitalitu v rùstu) je lépe roubovat, oèkovat nízko nad zemí nebo použít na kmen podnož s listem celokrajným - srùsty bývají lepší, nevytváøí se neestetické boule v místì vyššího štìpování. Plazivé, pestrolisté i stálezelené skalníky se oèkují nebo roubují na vzrùstnìjší kmenotvorné druhy, napøíklad Cotoneaster bullatus, Cotoneaster acutifolius. Hlohy, køíženci hlohù se dobøe ujímají na všech zástupcích tohoto rodu, z hlediska dobré klíèivosti již první rok po vysetí je vhodné používat Crataegus monogyna. Divoké hlohy rostou pomalu, koøení hluboko, semenáèe je nutné podøezávat nebo sít do misek a pøepíchnout je po vyklíèení s tím, že je nutné zakrátit (poranit) hlavní koøínek. Pomalý rùst lze zrychlit naoèkováním vzrùstných sloupovitì a vitálnì rostoucích odrùd jako je napø. Crat. monogyna Stricta. Snášenlivost mezi zástupci jiných rodù rùžovitých - podnož jeøáb, hloh, kdouloò, kdoulovec, semenáè švestky, myrobalán, trnka, višeò plstnatá. Vezmeme-li jednotlivé vhodné podnože a budeme-li jmenovat to co se na nì dá roubovat musíme zaèít od témìø univerzálního jeøábu. Jeøáb jako podnož Jeøáb (Sorbus aucuparia) mùže být podnoží pod hrušeò (!), hloh, skalník opadavý, 12

13 køížence hlohu, muchovník, skalník neopadavý, aronii,... Sorbus aucuparia nesnáší pøemokøení pùdy, dlohodobé zamáèení, následné velké mrazy (po loòských povodních se letos mnoho jeøábù neprobudilo, nebo jen na zaèátku sezony prorašily a poté uschly), ovšem v místì, kde semenáè hrušnì trpí vysokou hladinou spodní vody dokáže jeøáb podržet hrušeò zdravou, vitální. Srùsty jsou èisté, netrpí tolik mrazem jako hrušeò výše roubovaná na kdouli. Hlohy - rod Crataegus (dle vzrùstnosti) si zachovávají své vlastnosti, kvetou druhý tøetí rok po naroubování, ménì vzrùstné typy vytváøí ostøejší pøechod v tlouš ce v místì roubování. Slabì rostoucí proto radìji roubujeme plátováním v koneèné výšce nebo oèkujeme, roubujeme nad zemí, na mezikmen sloupovitì rostoucího hlohu. Rouby položené za kùru nebo oèka ve výši korunky musí být alespoò dva, aby zakryla srùst, nevytváøely se jednostranné korunky. I muchovník (Amelanchier) lze vcelku dobøe roubovat i oèkovat na tuto podnož. První rok, dva je rùst pomalejší, další roky se vitalita muchovníku zvyšuje. Opìt vzniká disproporce mezi tlouš kou podnože a roubu. Místo srùstu však netrpí vìtrem ani mrazem, zima 2002/2003 takové rostliny dobøe provìøila. Kvìty se objevují tøetí (druhý) rok, plodnost se nesnižuje. Aronia a ostatní køíženci zvaní èerný jeøáb srùstají s touto podnoží dobøe. V místì štìpování se po více letech ukazuje obrovský rozdíl ve vitalitì podnože a roubu, rostlina vypadá jako zvláštní bonsai. V místì srùstu se nevylamuje ani netrpí mrazem, chorobami. Kdoulovec (Chaenomeles) vytváøí rùznì vitální keøe. Lze je øezem upravit i jako jednokmenné rostliny s korunkou, ovšem s tím, že pravidelnì a mohutnì obrùstá. Tomuto se vyhneme, naroubujeme-li vybranou odrùdu na jeøáb. Rùst se ponìkud omezí, rostlina je trnitìjší, kompaktnìjší, kvete již druhý, tøetí rok. Ponìkud se smazává rozdíl mezi bujností odrùd, ovšem pro nás je v tomto pøípadì dùležitìjší barva a tvar kvìtu. Skalníky, rod Cotoneaster jsou dalšími druhy srùstajícími s touto podnoží. Cenné jsou kombinace jeøáb-kmínek + pøevislé druhy, stálezelené druhy. Trvalé olistìní je podmínìno teplotami v zimì. V chladné chodbì, nevytápìném skleníku, v atriu, v mìstské zástavbì vydrží. Pøi poklesu pod -10 o C rostliny èásteènì opadávají, stejnì jako øízkovanci, pøi vyšším poklesu namrzají. Kmínek je nejlépe roubovat plátováním, je dobré si vybrat podnože o síle roubu, popøípadì oèkovat kmínek na dvou místech proti sobì. Dva rouby v rozštìpu také dokáží skrýt místo roubování, jednostranné kaskády z roubu za kùru nebo na kozí nožku se hodí spíše do kouta, na místo, kde stromek vidíme jen z jedné strany. Jeden roub nazakryje místo roubování. Velká vìtšina tìchto rostlin slouží jako hrnkové, balkonové, stromky na terasy, do hal, atrií, ke vstupùm do domù. Pokud mohu nìco doporuèit, pak je to odnesení rostlin po sezonì a jejich vyklepnutí z nádoby, vysazení do záhonu a zalití. V omezeném balu snadno pøesychají i naopak trpí nadmìrnou zimní vláhou, mrazem. Na jaøe vyklepeme z koøenù starý substrát, doplníme do nádoby nový a strom poroste jako divý k vaší potìše. Hloh jako podnož Hloh se èasto uvádí jako rostlina trpící spálou rùžovitých, tedy nevhodný do výsadeb i jako podnož. Dnešní karanténní opatøení v celé Evropì a na našich hranicích nedávají velkou šanci k jejímu dovozu a výskyt doma je sledován Správou ochrany rostlin. Mùžeme vcelku odpovìdnì hloh používat. Pomalu roste, hùø koøení, potøebuje dostatek živin pro sebe a zejména pro roubovance na nìm. Chceme-li omezit v rùstu kdouli, mišpuli, muchovník, máme možnost uèinit toto právì skrze hloh. Nìkteré z dalších kombinací Rod Cydonia (kdoule) dobøe srùstá s hlohem a kdoulovcem (Chaenomeles). Mišpule (Mespilus) ve chvíli, kdy nechceme použít hloh lze vcelku úspìšnì naroubovat na hrušeò nebo na kdouli. Vztah mezi kdoulí a hrušní je rozepsán v pomologiích, kulturní kdouli lze naroubovat na hrušeò, jeøáb. Ovocné druhy lze roubovat nebo oèkovat na podnože jiných druhù i rodù, než jsou 13

14 samy. V podstatì si mùžeme doma pìstovat velmi rané odrùdy již od zaèátku kalendáøního roku, s velmi èasnými skliznìmi. Z broskvoní se k tomuto hodí napøíklad odrùda Luna. Omezení rùstu, možnost sázet broskvoò do kvìtináèe dá stromku trnka (Prunus spinosa), meruòce višeò plstnatá (Prunus tomentosa). Višeò plstnatá lze kombinovat i s tøešní, višní. U této podnože se uvádìla hrozba šarky, je tøeba si problém osobnì vysledovat. Kombinace broskvoò, meruòka s podnoží myrobalánu (Prunus cerasifera), švestky (Prunus domestica) pro ménì pøíznivé pùdní èi klimatické podmínky je vcelku známá a ovìøená. Pøíprava podnoží, doba roubování, zpùsoby Podnože pro roubování v zimì musí být dostupné i v únoru, kdy mrzne až praští. Nesmí nìkde zamrznout, pøimrznout k zemi, protože èekáním na lepší poèasí ztrácíme èas na pøirùstání podnože a roubu a hojení koøenù. Semenáèe - jeøáby, jablonì, ptaèky, mahalebky, skalníky na podnože mohou být prostokoøenné, pokud mají živé koøeny odpovídající nadzemní èásti a jsou zjevnì zdravé, vitální (neduživci, kteøí narùstají na nehnojené pùdì více let nebo nálet s ponièenými koøeny se nehodí) pìstované. Hlohy je lépe na jaøe nahrnkovat, rok se o nì starat a na dalším jaøe je roubovat. Poté se mohou buï ponechat v hrnku nebo lépe - vysadit do volné pùdy. Prostokoøenné semenáèe špatnì narùstají, rouby se ménì ujímají. Vegetativnì množené podnože (jablonì, kdoulovec, odkopky švestek) mohou mít koøenù ménì, vytvoøí je èásteènì již jako založené pøed sázením. Horší podnože, slabé, neduživé je lepší vysadit ven a pøíští rok je naroubovat venku, na místì. Ztratí se tím ménì èasu. Pokud je dost materiálu používám rouby s 3-4 oèky, spodní na šikmém øezu zavazuji pod pásku, jinak roubuji dvouoèkové rouby, první oèko nechám odkryté, vyhnu se mu páskou. Osobnì upøednostòuji dvì doby roubování: Zimní roubování v ruce na podnože s pìkným koøenovým systémem s krátkým uložením (roubování pol. II., ven III.) roubovancù pøed sázením v teplotách lehce nad 0 o C. Nejradìji roubuji plátováním jak na kmínek tak na koøenový krèek. Nejvyšší oèko na podnoži pod páskou vylomím. Vážu páskou, nezkoušel jsem ještì rouby voskovat. I tak je úspìšnost vždy nad 50 %, u jádrovin (to je pro mne i Amelanchier, Cotoneaster,..) vyšší. V dobì, kdy zaèíná jít míza (když kvetou trnky), rouby za kùru i plátováním. Opìt se zbavím posledního oèka na podnoži pod páskou. Rouby spící nebo alespoò 14 dnù uložené v chladu i když již byly narašené. Pøi tomto roubování podnož musí mít vždy náskok ve vegetaci. V dobì sucha doporuèuji silnì zalít podnože cca 3 dny pøed roubováním. Lze roubovat i v kvìtnu, ale za vlahého poèasí, popøípadì rouby ochránit pøed odparem vody olejovým èi gelovým povlakem. Nìco rarity Aè je to pøitažené za vlasy, lze pìstovat na jabloni hrušky a naopak. Afinita není nejskvìlejší, vitalita roubu také nic moc, ale bude plodit. Musí se obyèejnì ohlídat pøed vìtšími vìtry a vysokou úrodou, jen aby se nevylomil. Jako rarita bude vypadat strom na nìmž poroste jeøabina, hruška, èerný jeøáb. Lze to úspìšnì zvládnout a mùžeme pøidat na jeden strom i další druhy jako je kdouloò a mišpule. Stejnì tak mùžeme na švestku do koruny naroubovat ryngli, do tøešnì višeò nebo jinou tøešeò (dùležité v místì, kde chybí opylovaèi v okolních zahradách!!!). Jeden strom mùže pøinášet švestky, blumy, ryngle, meruòky i broskvonì (ty se musí oèkovat, rouby moc nejdou). Jde jen o to, kde je hranice Vašeho vkusu a touha po originálnosti. Péèe za vegetace Vysazuje se v dobì, kdy se dá dostat do zemì - od bøezna, v suchých rocích je nutné zalévat, jinak se rouby neujímají, probudí se oèka na bázi kmínku, zbytek stromku zasychá. 14

15 Po vyrašení vylamuji první volné oèko na podnoži pod vázáním. Nejsou-li oèka blíže než 2 cm, další nechávám. Jinak vylomím i ty ve vzdálenosti 3 cm pod roubem. Když narostou na 5-6 listù, zalomím je - nikdy nesmí pøerùst roub. U silnì narùstajících podnoží èi roubù povoluji pásku (i dvakrát). Zaèátkem srpna vyholím kmínky, dlouhé výhony z roubu zakracuji. Ještì v tomto mìsíci pøeøežu pásky. Nedoporuèuji vylamovat všechny pupeny na podnoži, rostlina tím ztrácí sílu k výrobì asimilátù pro srùstání a roub. Teprve, když roub opravdu dobøe roste, lze u podnoží, které nechceme nechat sílit, vyøezat zcela obrost a kmínek èistit od rašících spících pupenù od èervna. Mezidruhové a mezirodové štìpování je u rùžovitých pomìrnì snadná a fungující záležitost. V historii - zejména okrasného zahradnictví se vyskytovalo èastìji než dnes. Jsou i jiné kombinace, v rámci jiných èeledí a rodù, dávající skvìlé výsledky až se tají dech nad tou krásou, jen je vyhledat, vyzkoušet a zrealizovat. Ing. Ivan Dvoøák Nové odrùdy jabloní K novinkám, které splnily pøedpoklady pro registraci v roce 2003 podle zákona è. 92/1996 Sb. o odrùdách, osivu a sadbì pìstovaných rostlin, ve znìní pozdìjších pøedpisù a byly zapsány do Státní odrùdové knihy Èeské republiky, pøibylo 7 nových odrùd tuzemského šlechtìní. Rozdìlme si je do skupin podle doby konzumní zralosti. Do skupiny podzimních odrùd se zaøadily podle doby zralosti Vitan a Šampion Red, do skupiny zimních pak Degas, Durit, Rubimeg, Blaník a Rubinstep. Udržovatelem vìtšiny odrùd, vyjma odrùd Durit a Blaník, je SEMPRA PRAHA a.s. Vitan Podzimní odrùda byla vyšlechtìna køížením odrùd Golden Delicious a TE-317. Strom roste slabì, koruna má rozložitý až èásteènì pøevislý habitus, zahuštìní plodonosným obrostem je dostateèné, plodí ve shlucích i jednotlivì, na krátkém døevì. Plod podlouhle kuželovitého tvaru, bez žeber a svalcù je støední, pøi probírce až velké velikosti. Slupka je støednì tlustá, hladká, rovná, bez ojínìní a mastnosti. Základní barva slupky je zelenožlutá, krycí èervená, støední intenzity v žíhané formì. Dužnina je krémové barvy, nasládlé chuti, køehké konzistence, velmi š avnatá. Sklízí se v polovinì záøí, konzumnì dozrává již v øíjnu se skladovatelností do prosince. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím jabloòovým. Odrùda je vhodná do všech poloh, na bujnìjších podnožích je nutné koruny zakládat výše od zemì, než jak je uvádìno bìžnì pro jednotlivé tvary. Šampion Red Podzimní až ranì zimní odrùda byla vyšlechtìna jako radiomutant odrùdy Šampion. Strom roste støednì bujnì, koruna má rozložitý habitus a dostateènì je zahuš ována støednì tlustými až tenkými výhony. Plodí brzy, ve shlucích i jednotlivì, na krátkém i rozvìtveném døevì. Plod je kulovitého tvaru, støednì velký, pøi probírce velký, bez žeber a svalcù. Slupka je støednì tlustá, hladká, rovná, suchá, slabì ojínìná. Základní barva slupky je zelenožlutá, krycí èervená, vysoké intenzity, celokrajnì rozmytá. Dužnina krémové barvy je navinule sladké až nasládlé chuti, v závislosti na poloze pìstování, køehké konzistence a støední š avnatosti. Stopka støednì dlouhá až dlouhá, støednì tenká. Sklízí se v polovinì záøí, konzumnì dozrává v listopadu. Na skladì vydrží do ledna. Odolnost proti napadení strupovitostí je nízká a proti napadení padlím jabloòovým støední. Odrùda je vhodná do všech poloh, v teplejší jsou plody sladší. Degas Ranì zimní odrùda byla vyšlechtìná volným opylováním odrùdy Gascoigneho šarlatové. Strom roste bujnì až velmi bujnì, koruna má vzpøímený až rozložitý habitus, bývá zahuš ována tlustými a velmi dlouhými výhony. Plodí jednotlivì i ve shlucích, na krátkém døevì a má sklony k vyholování vìtví. Plod je kulovitého, pravidelného tvaru, velký až 15

16 velmi velký, bez žebrování a svalcù. Slupka je støednì tlustá, hladká, nerovná bez ojínìní. Základní barva je zelenožlutá, krycí èervená ve formì líèka. Dužnina krémové barvy je slabì navinulé chuti, dobré konzistence, velmi š avnatá a voòavá. Sklízí se koncem záøí, konzumnì dozrává v listopadu se skladovatelností do ledna. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím jabloòovým. Je urèena jako vhodná pro pìstování na slabìji rostoucích podnožích, v teplých a støedních polohách. Durit Zimní odrùda, vyšlechtìna nìkolikanásobným køížením odrùd. Udržovatelem je Ing. Petr Hajduèek - Skrbeò. Strom roste bujnì, koruna má vzpøímený až rozložitý habitus, je zahuš ována tlustými, dlouhými výhony, které je nutné letním øezem redukovat. Plodí ve shlucích, na krátkém obrostu. Plod je kuželovitého tvaru, støednì velký, pøi probírce až velký, bez žebrování a svalcù. Slupku má støednì tlustou, drsnou, lesklou, suchou, bez ojínìní. Okolo kališní jamky se vyskytuje rzivý povlak. Základní barva bìlavì zelená, krycí pak celoplošnì èervená s tmavì èerveným pruhováním. Dužnina je žlutavá, navinule sladké chuti, velmi š avnatá a voòavá. Sklízí se koncem záøí, konzumnì dozrává v listopadu. Skladovatelnost plodù je dobrá, lze je ve sklepì uchovat do poloviny února. Odrùda je rezistentní proti napadení strupovitostí a odolná proti napadení padlím jabloòovým. Je vhodná do teplých a støedních oblastí, ve vyšších polohách, mrazových lokalitách a oblastech s vyšší sumou srážek je rzivost na plodech výraznìjší. Rubimeg Zimní odrùda byla vyšlechtìná køížením odrùd Megumi a Rubín. Strom roste støednì bujnì, koruna má vzpøímený až rozložitý habitus, je zahuš ována støednì tlustými a støednì dlouhými výhony. Plodí jednotlivì, na støednì dlouhém døevì i krátkém plodonosném obrostu. Plod je kulovitého tvaru, velký až velmi velký, bez žebrování a svalcù. Slupka je støednì tlustá až tenká, hladká, rovná bez ojínìní. Základní barva je bìlavì zelená, krycí èervená støední intenzity s tmavì èerveným žíháním. Dužnina krémové barvy je nasládlá v chuti, køehké konzistence, velmi š avnatá a dobrá. Sklízí se zaèátkem øíjna, konzumnì dozrává v listopadu se skladovatelností ve sklepì do února. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí a odolná proti napadení padlím jabloòovým. Je vhodná do všech poloh na støednì až ménì rostoucích podnožích pro nižší tvary, pøi použití bujnìjších podnoží jen pro vyšší kmenné tvary nebo ménì úrodné pùdy. Blaník Zimní odrùda, vyšlechtìná køížením odrùd Florina a Šampion. Udržovatelem je pan Petr Kumšta. Strom roste bujnì, koruna má rozložitý habitus, zahuš ují ji tlusté a dlouhé výhony, plodí ve shlucích, na krátkém plodonosném obrostu. Plod je kuželovitého až široce kuželovitého tvaru, støední, pøi probírce velké velikosti, žebrovaný s masitými svalci na vrcholu plodu tj. v kališní jamce. Slupka je støednì tlustá se svìtlými lenticelami, rovná, suchá, silnì ojínìná. Základní barva bìlavì žlutá, krycí intenzivnì èervená v rozmyté formì. Dužnina je bílé barvy, navinule sladká, støednì š avnatá a voòavá. Stopka je tlustá, støednì dlouhá, plod však nepøevyšuje. Sklízí se koncem záøí, konzumnì dozrává v prosinci. Skladovatelnost je dlouhá, ve sklepì vydrží do února i bøezna. Odrùda je rezistentní proti napadení strupovitostí a støednì odolná proti napadení padlím jabloòovým. Lze ji pìstovat ve všech poohách, na slabì i støednì rostoucích podnožích. U odrùdy byla podána žádost o udìlení ochranných práv podle zákona è. 408/2000 Sb. Rubinstep Zimní odrùda byla vyšlechtìná køížením odrùd Clivia a Rubín. Strom roste støednì bujnì, koruna má vzpøímený až rozložitý habitus, je zahuš ována øídce a to jen støednì dlouhými výhony, plodí jednotlivì i ve shlucích, na krátkém 16

17 plodonosném obrostu, který je hustì nasazen na vìtvích s krátkými internodii. Plod je ploše kulovitého tvaru, støednì velký, bez žebrování se slabì výraznými svalci na vrcholu. Pøed malými plody a støídavou plodností se bráníme probírkou plodù. Se støídavou plodností souvisí i fakt, že odrùda má tendenci pøeplozovat. Slupka je støednì tlustá, suchá, rovná, bez ojínìní. Základní barva slupky je svìtle zelená, pozdìji žlutá, krycí oranžová s èerveným žíháním vysoké intenzity. Dužnina krémové barvy je nasládlá v chuti, køehké konzistence, š avnatá a aromatická. Sklízí se zaèátkem øíjna, konzumnì dozrává v prosinci. Má dlouhou skladovatelnost, lze ji ve sklepì uchovat do bøezna až dubna. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím jabloòovým. Je vhodná do všech oblastí, na slabì a støednì rostoucích podnožích. U odrùdy byla podána žádost o udìlení ochranných práv podle zákona è. 408/2000 Sb. Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ, Odbor odrùdového zkušebnictví Vylil se nám do pùdy olej Nìkdy se mùže stát, že se nám v zahrádce vyleje olej, benzín nebo jiný ropný produkt z nezabezpeèeného obalu, pøímo z motorového vozidla nebo zemìdìlského stroje do pùdy. Vzniklou situaci bychom nemìli pøehlédnout ani tehdy, když jde jen o litr tìchto látek nebo byla zneèištìna produkènì nevyužívaná pùda, jako je napøíklad chodník, propastné zpevnìné plochy, skládka pùdy a podobnì. Nevšímavost a zanedbání zneèištìní ropnými látkami zhoršuje vlastnosti pùdy, a to dokonce do takové míry, že nastává výpadek porostu, nìkdy i na delší èas. Kromì toho se ropné látky dostávají do podzemních vod a zneèis ují je. Litr oleje dokáže znehodnotit až milion litrù vody. Takováto voda se mùže dostat do studní a ohrozit naše zdraví, mùžeme ji vypít nebo zaléváním zneèistit rostliny. Ropné látky jsou vìtšinou hoølavé, proto jimi zneèištìné prostøedí, vèetnì pùdy, musíme chránit pøed otevøeným ohnìm. Nikdy bychom se nemìli pokoušet nechat ropné produkty v pùdì shoøet, protože vznikající splodiny nahradí shoøené škodlivé látky novými druhy škodlivin. Nemluvì o tom, že pøitom shoøí také pùdní organická hmota a celá živá složka pùdy. Zodpovìdný zahrádkáø èi chalupáø každé ropné zneèištìní pùdy øeší. Využívá pøitom takzvanou odbouratelnost ropných látek v pùdì, což znamená, že se èinností pùdních mikroorganismù mohou rozkládat až na neškodný oxid uhlièitý a vodu. Samozøejmì, že tento proces je zdlouhavý a je tøeba ho urychlit. Postup podle Doc. Dr. Pavla Bielka, DrSc. z VÚPOP v Bratislavì je založený na zvýšení aktivity v pùdì se vyskytujících mikroorganismù, které rozkládají ropné látky. Dosáhneme to prokypøením zneèištìné pùdy a souèasnì obohacením minerálními hnojivy, zejména dusíkatými a fosforeènými, nebo chlévským hnojem. Už po pìti až šesti mìsících se i velmi zneèištìná pùda tímto zpùsobem prakticky úplnì oèistí. V pøípadì aplikace chlévského hnoje i døíve. Ve snaze o urychlení tìchto procesù bychom však nemìli nadmìrnì zvyšovat dávky hnojiv. Staèí jich pøidat jen o trochu více než pøi bìžném hnojení. Když byla zemina zneèištìna silnìji a rozsáhleji, tehdy je vhodné tuto pùdu vybrat a pøimíchat do kompostu. Staèí deset až patnáct týdnù a opìt bude èistá. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Pøístup k ochranì rostlin proti lalokonosci na zahrádkách Lalokonosci z rodu Otiorrhynchus jsou velmi významní škùdci celé øady okrasných rostlin (jehliènaté, listnaté, vøesovištní, cibuloviny i hlíznaté). Z pohledu zahrádkáøù lze tento problém zúžit na lalokonosce rýhovaného (Otiorhynchus sulcatus) a jeho škodlivost na rostlinách rodu Rhododendron, aèkoliv pomìrnì èasto má za následek i odumírání jiných døevin jako Euonymus, Taxus, Acer, Buxus, Cotoneaster a vøesovištních rostlin. S výrazným projevem skryté škodlivostí lalokonosce u Rhododendron se øada pìstitelù jistì setkala zejména v letošním velmi teplém jaru, v podobì rychlého zvadnutí a uschnutí rostlin (apoplexie). 17

18 Z hlediska pøístupu k ochranì v zahrádkách je vhodné znát nìkteré základní údaje o škùdci samém. Dospìlec je èerný, lesklý brouk z èeledi nosatcovitých (Curculionidae) o velikosti 7-10 mm, nelétá, jeho aktivita v podobì žíru okrajù èepelí listù je pøevážnì v noci (ve dne ukrytý), výsledkem jsou typické okrouhlé požerky okrajù èepelí listù. S výjimkou extrémních pøípadù, je význam tohoto poškození nízký a spíše estetického charakteru. Z intenzity žíru broukù lze však odhadnout množství larev lalokonosce, které pøezimovaly v koøenové zónì rostliny a také intenzitu napadení v pøíští vegetaci, protože dospìlci migrují pouze minimálnì. Rozmnožování škùdce je velmi intenzivní, larvy (bìlavé, beznohé, rohlíèkovitého tvaru á 9 mm) se kuklí v kvìtnu až èervnu, líhnou se pouze samice, které se dále množí partenogeneticky, vajíèka ( ks) kladou od srpna na povrch pùdy, larvièky po vylíhnutí zalézají do substrátu koøenového balu rostlin, kde ožírají nejprve koøenové vlášení a jak zvìtšují svou velikost posunují postupnì žír na hlavní koøeny až krèek rostlin. V poranìní koøenù a koøenového krèku rostlin žírem larev spoèívá také hlavní škodlivost lalokonosce. Dochází k poruchám pøíjmu a transportu vody a živin, rostlina postupnì chøadne, pùsobí povadlým dojmem, mùže vykazovat poruchy vykvétání, tvorby letorostù, zintenzivòovat prosychání listù i vìtví. Nadzemní èásti rostlin jsou velmi náchylné k vodnímu stresu (nízký pøíjem a vysoký odpar vody), u koøenového systému naopak snadno dojde k pøemokøení (snížená funkènost). Tento stav mùže trvat i nìkolik let. Pøípadná regenerace je dlouhodobý proces ovlivòovaný mnoha faktory. U prokázaného poškození rostlin lalokonoscem je proto vhodné konzultovat další postup (ponechání, nebo odstranìní rostliny) s odborníkem, protože napadené rostliny jsou zdrojem škùdce pro další rostliny v okolí. Úèinnou kurativní ochranu proti lalokonosci je možné aplikovat pouze ve specializovaných profesionálních školkách, kde je možné v produkèních záhonech uplatnit buïto systém chemické eliminace dospìlcù i larev, nebo biologické regulace larev škùdce. V prvním pøípadì se jedná o cílenou aplikaci insekticidù, které však z hlediska životního prostøedí pøedstavují látky zdraví škodlivé až vysoce toxické a pro hoby-zahrady jsou nepoužitelné. Ve druhém pøípadì jsou na pìstitelské plochy naaplikovány invazní larvy parazitických hlístic z rodu Heterorhabditis. Tento systém je dílèím zpùsobem možné uplatnit i v nìkterých hoby-zahradách, je nutné ale zajistit vhodné podmínky pro usídlení hlístic. Ochrana proto musí spoèívat pøedevším v opatøeních preventivního charakteru: Nakupovat pouze rostliny vizuálnì nepoškozené, v pøípadì zjištìní typických výkuskù na listech je lépe využít služeb jiného prodejce Opatrnì, ale dùkladnì prohlédnout koøenový bal, zda je dobré prokoøenìní, koøenové vlášení by mìlo být svìtlé barvy, kosterní koøeny a krèek rostliny nevykazují známky požerkù, v balu nejsou pøítomny larvièky škùdce Pro výsadbu na stanovišti použít vhodný, nejlépe komerènì vyrobený substrát doporuèovaný pro danou døevinu V pøípadì zjištìní nìkterých z uvedených poruch rùstu a vývoje konzultovat problém s pìstitelem nebo prodejcem rostliny, pøípadnì s rostlinolékaøským specialistou. V žádném pøípadì neprovádìt necílené experimentální aplikace pesticidù. Ing. Josef Mertelík, CSc. Navštivte Zahradnictví Lebiš - Boskovice Tato firma, která se úèastní mnoha zahradnických výstav a spolupracuje s Èeským zahrádkáøským svazem, poøádá každoroènì i výstavu pro veøejnost ve svém boskovickém zahradnictví. Ta se koná v letním období od 1. èervna do 1. záøí dennì i v sobotu a nedìli a rùzné typy osázení truhlíkù kvìtinami si návštìvník zde mùže prohlédnout. Firma poøádá i Školu pìstování balkonových kvìtin, do které je možno se pøihlásit telefonicky. Ve škole se mohou posluchaèi seznámit s funkcí zavlažovacího truhlíku system Lebiš, ve kterém je možno mimo kvìtin pìstovat i zeleninu, koøení a využít jej k množení, èi pøezimování rostlin. Balkonové kvìtiny pìstuje firma v moderních typech skleníkù technolo- 18

19 gickými zpùsoby, na kterých se podíli i pomoc poèítaèe. O tom, že zájezd do boskovického zahradnictví stojí za to, napoví i obrázky na zadní stranì obálky této publikace. Svoje výpìstky prodává zahradnictví celoroènì ve specializovaném skleníku svého zahradnictví, u kterého lze parkovat osobním autem, èi autobusem na firemním parkovišti. Odbornou návštìvu je možné spojit s prohlídkou boskovického hradu, zámku, židovské ètvrti, èi nedalekého Moravského krasu. Vedoucí firmy Petr Lebiš vyvinul mobilní foliovník systém Lebiš pro pøedpìstování a pìstování kvìtin a zeleniny. Do Boskovic je možné pøicestovat i vlakem, èi linkovým autobusem, návštìvu je možno objednat písemnì, mailem, telefonem, èi faxem nìkterým z tìchto kontaktù: Zahradnictví Lebiš, s.r.o, Dukelská 16, Boskovice, tel a fax : , , mail: lebis@lebis.cz Pro èleny Èeského zahrádkáøského svazu poskytuje firma ve své prodejnì slevu po pøedložení platného prùkazu ÈZS na nákup pìstebních truhlíkù: pøi nákupu 3 ks truhlíkù dostane kupující 1 truhlík zdarma, tím na jednom truhlíku lze pro zahrádkáøe ušetøit 40 Kè. Petr Lebiš, Boskovice Pìstování papriky Poloha, pùda, hnojení Paprika je nároèná teplomilná zelenina, která nemá ráda støídání teplých a studených období, ani vìtší výkyvy teplot mezi dnem a nocí. Také nároènost na svìtlo je pomìrnì znaèná. Nejvhodnìjší jsou pro ni polohy sluneèné a chránìné, ne však zastínìné a pùdy výhøevné, bohaté na humus i živiny s neutrální reakcí. Na tìžkých a studených pùdách se jí nedaøí, naopak zajistíme-li paprice dostatek vody, na kterou má velké nároky, je její pìstování úspìšné i na pùdách vyloženì lehkých. V osevním postupu je papriku nejlépe zaøadit jako plodinu druhé tratì a pøed výsadbou pohnojit prùmyslovými hnojivy s obsahem mikroprvkù pøi dodržení pomìru hlavních živin pøibližnì 1,2 N : 1 P 2 O 5 : 1,4 K 2 O, který paprikám nejlépe vyhovuje. Chceme-li dosáhnout doopravdy špièkových výnosù velkých plodù, zaléváme pravidelnì lehce rozpustnými hnojivy typu Kristalon. Volba typu paprik a odrùd Nejvìtší množství zeleninové papriky je konzumováno v zeleném stavu (technická zralost). Není tomu tak dávno, kdy v ÈR i na Slovensku byly pìstovány témìø výhradnì odrùdy s jehlancovitými zelenými až svìtle zelenými plody (Zorka, Maryša, Granova, Slovakia, PCR, Eva apod.), které pak byly doplnìny odrùdou Amy se smetanovì bílými respektive žlutozelenými plody. V souèasné dobì naše firma pøipravila nové, vysoce výkonné hybridy, které lze v porovnání s odrùdou Amy charakterizovat následovnì (viz tabulka). Pøedpìstování sadby, výsadba, zalévání Jedním z prvních pøedpokladù dosažení vèasných a vysokých sklizní je vypìstování silných a pevných sazenic, které se po výsadbì rychle uchytí a plynule pokraèují v rùstu bez výrazného šoku. Takové sazenice vypìstujeme, jestliže nesejeme pøíliš brzy, zvolíme správný substrát a poskytneme jim dostatek místa vèetnì odpovídajících teplot v závislosti na délce a intenzitì sluneèního svitu. Zásadnì vyséváme do kvalitních výsevných substrátù nebo do navlhèeného hrubého Agroperlitu pøibližnì semeno na cm 2. Zaènou-li semenáèky tvoøit první pravé lístky, pøepichujeme je do semisterilních substrátù se støedním obsahem živin. Použijeme-li vlastní zeminu, která není semisterilní nebo ošetøená Basamidem, aplikujeme pøi jejím míchání na každý m l roztoku vzniklého rozpuštìním ml Kristalonu (modrý), 250 ml Previcuru, 125 ml Fundazolu, 125 g Novoziru (Dithane) ve vodì. Vlastní výsadbu podøídíme pøedpokládanému zpùsobu závlahy, skliznì ap. (øádky, dvojøádky). Stane-li se nám, že musíme vysazovat sazenice pøerostlé, otrháme nejprve všechny otevøené kvìty, vèetnì pøípadných zárodkù malých plùdkù. Proti plevelùm použijeme herbicidy (STOMP ap.) nebo mulè, zejména èernou netkanou textilii, která pøíznivì pùsobí na rùst a vývoj papriky. 19

20 Výbìr ze sortimentu paprik firmy SEMO (stávající odrùdy, pøipravované novinky) Odrùda Vzrùst Barva Barva plodù Pøevládající Hmotnost Výnos rostlin listù tvar plodù plodù tržních (g) plodù (kg/m 2 ) Poznámky technická botanická zralost zralost Amy nižší ŽZ ŽZ SÈ jehlanec ,3 6,3 Pøedevším pro tech. zralost Superamy F1 * støední SZ ŽZ SÈ široký ,5 Pøedevším pro tech. zralost jehlanec Gelby F1 støední SZ ŽZ Ž lichobìžník ,3 6,5 Pøedevším pro tech. zralost Kvadry F1 vyšší SZ ŽZ SÈ obdélník ,9 7 Pøedevším pro tech. zralost Slávy F1 støední Z SZ È jehlanec ,8 7,1 Pro techn. i botan. zralost Astry F 1 * støední Z SZ È jehlanec ,7 7 Pro techn. i botan. zralost, mírnì pálí Bery F 1 * vysoký Z Z TÈ široký ,2 Pro konzum i sterilaci jehlanec Lungy F1 vyšší Z Z TÈ delší ,9 7,3 Pro konzum i sterilaci jehlanec Lydia F1 vysoký Z Z TÈ zploštìlý, ,2 5,8 Zejména pro sterilaci užší jehlanec Sára F1 * vyšší Z-TZ Z-TZ TÈ obdélník ,3 7,7 Pro konzum i sterilaci Rubika F1 støední TZ TZ TÈ kvádr ,9 6,8 Pro konzum i sterilaci Oreny F1 nižší TZ TZ O kvádr ,7 6,3 Pro konzum i sterilaci Hamík støední Z-TZ Z-TZ O zploštìlý, Plody témìø bez semen, krátký chu ová lahùdka jehlanec Pálivec vyšší Z-TZ Z-TZ TÈ kozí roh Pro konzum i sterilaci, pálivý typ Samara støední Z-TZ Z-TZ È tenký Pro konzum i sterilaci beraní roh bez odstraòování semen Vysvìtlivky: * - pracovní, zatím nezaregistrované názvy chladný prùbìh vegetace teplotnì mimoøádnì pøíznivý rok Barvy: Ž - žlutá ŽZ - žlutì zelená SZ - svìtle zelená Z - zelená TZ - tmavì zelená O - oranžová SÈ - svìtle èervená È - èervená TÈ - tmavì èervená 20

21 Na vodu je paprika pomìrnì nároèná a vyžaduje pravidelnou závlahu po celou vegetaci. Mezi jednotlivými intervaly je potøeba ponechat pùdu dostateènì proschnout, aby koøeny mìly dostatek vzduchu a nedošlo k èernání koøenových špièek. Musíme si být vìdomi, že na tìžších pùdách a pøi mulèování poškozuje pøílišné pøemokøení rostliny podstatnì více, než nedostatek vláhy. Pìstujeme-li papriku do botanické zralosti, zaléváme bìhem zrání plodù opatrnì, aby nedošlo k jejich praskání a hnití. Rychlení paprik Papriky pìstujeme v rychlírnách proto, abychom jim vytvoøili optimální podmínky pro rùst a vývoj, zejména teplotní. Uvádìné optimum je o C v noci a o C ve dne (zamraèeno - sluneèno). Pøi vyšších teplotách vìtráme, nesmíme však zapomenout, že paprika nesnáší prùvan, a proto je ideální horní vìtrání, což platí i pro dveøe. Jakmile zaèneme papriku sklízet, nesmíme dopustit, abychom ve skleníku a pøedevším folníku mìli nadbyteènou vlhkost, která je hlavní pøíèinou rozvoje chorob v místech, kde pøi sklizni došlo k ulomení plodù nebo vìtví rostlin. Proto intenzivnì vìtráme i za cenu mnohdy nižších teplot až do doby, než dojde k zacelení a zaschnutí výše zmínìných ran. V souèasné dobì by mìlo již být pøi rychlení samozøejmostí uchycení (vyvázání) rostlin. Doporuèuje se též i pøi polním pìstování zejména pìstujeme-li papriku bez mulèování. Ochrana proti chorobám Nejvážnìjšími chorobami paprik jsou virózy. Jejich zavleèení se bráníme nákupem zdravých osiv (z bezvirózních porostù, ošetøená NaOH) a pøedevším vypìstováním viruprosté sadby. V posledních letech se v Izraeli, Maroku a Almerii (Španìlsko) staly viry zpùsobující chlorotické a žluté mozaiky (TMN, TEV, CMV, PVY, PMMV, AMV) z primárnì infikované sadby postrachem tamních pìstitelù. V porovnání s tímto je u nás karanténní bronzovitost (TSWV) nebo fytoplazmatická žloutenka aster témìø bezproblémovì zvládnutelná. TSWV je výhradnì pøenášen tøásnìnkou západní. O fytoplazmì bylo podrobnì referováno v našem Zpravodaji è. 2/2002. Velmi nepøíjemnou chorobou je rovnìž bakteriální skvrnitost (Xanthomonas campectris v. vesicatoria) zejména je-li napadena již sadba. Tomu zabráníme výsevem fyzikálnì ošetøených osiv, použitím semisterilních substrátù a preventivním postøikem sadby alespoò Championem. Bohužel, úèinnìjší Kasumin u nás není stále zaregistrován. Jestliže se v porostu vyskytne hnití plodù (Fytoftora, Alternaria, Botrytrida) nebo odumírání vìtví èi celých rostlin (Sclerotinum, Fusarium, Verticillium), jedná se vždy o agrotechnickou chybu (nevhodný osevní postup, nestrukturní pøemokøelá pùda, pøílišná vlhkost vzduchu v rychlírnách, vìtší mechanické poškození rostlin pøi výsadbì, vyvazování, sklizni ap.), které se musíme vyvarovat. Sklizeò plodù Plody sklízíme postupnì v technické (konzumní) zralosti, když jsou øádnì vyvinuté a po mírném zmáèknutí slabì praskají, nebo vybarvené v botanické zralosti 1 x za 7-14 dnù. Tøídíme je podle velikosti a tvaru, špinavé oèistíme. Dùležité je, abychom v rychlírnách po sklizni odstranili z porostu všechny zbytky (ulomené listy, vìtve ap.), aby se nevytváøely pøíznivé podmínky pro vznik chorob. Ing. Karel Zavadil, SEMO, s.r.o. Smržice 21

22 LÉTO Je-li èerven mírný, nebude v prosinci mráz silný. Co èervenec neuvaøí, srpen nedopeèe. Zpoèátku-li srpen notnì høeje, budoucí se zima snìhem skvìje. V srpnu nelze již slunci mnoho vìøit. Vápník do pùdy, nebo do kompostu? Široce rozšíøenou praxí je pøídavek vápníku do kompostu. Tím se má podpoøit rychlé tlení, pøedejít nežádoucím pachùm a znièit semena plevelù. Peèlivé založení kompostu a dobré promíchání organických látek jsou však lepší cestou a pøídavek vápníku je zbyteèný. Pálené vápno i dusíkaté vápno znièí sice semena plevelù, ale i užiteèný život v kompostu. Kromì toho nesmìjí pøijít do styku s èerstvým materiálem bohatým na dusík jako je hnùj nebo posekaná tráva, protože jinak dochází ke znaèným ztrátám dusíku. O tom, že vápenatá hnojiva v rùzných formách nejsou pro kompostování nezbytná, svìdèí pokusy v Rakousku. G. Dunst provedl v roce 1992 pokusy s komposty ze samotných výliskù z vinné révy (výchozí hodnota ph byla 4,5). Asi po osmi týdnech mìl kompost témìø neutrální reakci (ph 6,5 až 7,0). Když pùda skuteènì vyžaduje vápnìní, mìli bychom dát pøednost dolomitickému vápenci, který obsahuje také hoøèík. Pøipomínáme, že potøeba vápnìní se nejlépe zjistí rozborem pùdy (stanovení hodnoty ph) v nìkteré laboratoøi. Kompost obsahuje zpravidla dostatek vápníku z kuchyòských odpadù, døevìného popele aj. Proto se také v jiných pokusech opakovanì potvrdilo, že se hodnota ph pùdy pøi pravidelném hnojení kompostem posune k neutrálnímu rozmezí. K pøípravì kompostu pro kyselinomilné druhy rostlin (napøíklad rododendrony) se používají listy dubu, kaštanu, topolu, bøízy a akátu. Pøi kompostování listí tìchto druhù: zejména dubu, se uvolòují tøísloviny, které vedou k okyselování kompostu. Chybìjící dusík doplníme ve formì síranu amonného. V závìru pøipomínáme staré rolnické rèení: vápno obohacuje otce, ale ochuzuje syny. Pøíliš vápníku v zahradì vede k dlouhodobému ochuzení pùdy vlivem zesíleného rozkladu humusu. Zároveò dochází k imobilizaci (znepøístupnìní) stopových prvkù, zejména železa, které se projevuje chlorózami rostlin, manganu a boru. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Problém zvaný SRŠNÌ Pomìrnì èastým problémem zahrádkáøù jsou vosy a z nich pak nejvìtší strach mají z nejvìtšího jejich zástupce - sršnì. U nás žije jediný zástupnì sršní - sršeò obecná (Vespa crabro), která je až 3 centimetry dlouhá. Svá pomìrnì veliká hnízda si staví z rozžvýkaného ztrouchnivìlého døeva smíchaného se slinami a to pøedevším v dutinách stromù, na pùdách nebo pod podobnými pøístøešky, výjimeènì i v pùdì, pøedevším v navážkách. Hojnìjší bývá v teplejších oblastech. Obdobnì jako u ostatních vos a oproti vèelám jejich žihadlo nemá zpìtný háèek, takže pøi bodnutí nezùstává v místì vpichu. Je pravda, že u nìkterých citlivìjších lidí mùže být bodnutí sršnìmi i životu nebezpeèné, zejména je-li na hlavì. Ale podobné následky mùže mít u citlivých lidí i bodnutí bìžnou vèelou. Sršnì jsou ale vyslovenì plaší a pokojní tvorové a bodají pouze v pøípadì pøímého ohrožení, pøedevším pøi nièení jejich hnízd. Základní potravou sršní je rùzný hmyz, pøedevším mouchy. Mnohokrát jsem pozoroval sršnì, jak napadaly své pøíbuzné - vosy, které škodily na sladkých dozrávajících hroznech. Ty pak buï pøímo na místì požíraly nebo je rozžvýkané odnášely svému potomstvu do hnízd. Je však ale pravdou, že obèas si pochutnají i na nìjaké té vèelce. Zejména v obdobích sucha pak mohou i sát mízu z poranìných stromù (pøedevším jasanù, olší a bøíz) a nebo i nektar. S chutí si pochutnávají i na zralých plodech, napø. hruškách, slívách a jablkách. Vèelaøi pak mají i zkušenosti s tím, že obèas pronikají do úlù a odnáší z nich med. Zajímavá je i biologie sršní. Zimu pøežívá jen velmi omezený poèet oplodnìných sa- 22

23 mièek a všechny dìlnice, samci i královna hynou s pøíchodem prvních mrazù. Pøezimující samièky na jaøe zaènou stavìt vždy nové hnízdo a proto strhávání starých opuštìných hnízd je z dùvodu zamezení jejich zahnízdìní zbyteèné. V nìkolika buòkách vychovají první generaci dìlnic, které pak pokraèují v rozšiøování hnízda. Po vylíhnutí královny dojde k masivnímu kladení vajíèek, takže koncem léta mùže být v jediném hnízdì i více než jedincù, vìtšinou ale jen 200 až 400. Teprve koncem léta se vylíhnou samci a samice. Zajímavé je, že dìlnice létají i v noci. Zhodnotíme-li škodlivost a užiteènost sršní, zjistíme, že jejich škodlivost není nijak vysoká a proto se vìtšinou nesnažíme je hubit a nièit jejich hnízda, ale snažíme se s nimi žít v míru. Kromì toho, nejvìtší poèet bodnutí pøipadá na akce, pøi kterých se sršní hnízda likvidují. Chceme-li je však pøesto omezit (napø. v bezprostøední blízkosti obydlí, mateøských škole, škol apod.) je možné hnízda likvidovat postøikem nìjakým kontaktním insekticidem, nejlépe provedeným v noèních hodinách. Nadmìrný poèet sršní je pak možné omezovat i odchytem do láhví se sladkými roztoky nebo s pivem, obdobnì jako se to provádí u vos. Ing. Jaroslav Rod Netradièní zpùsoby pìstování jahodníku Za netradièní zpùsoby pìstování jahodníku se považuje pìstování v rùzných pìstebních nádobách mimo volnou pùdu (v kvìtináèích, truhlících, bedýnkách, sudech, korytech, foliových rukávcích a jiných materiálech). Pìstování jahodníku na jahodové pyramidì a umìle vytvoøených terasách lze také považovat za netradièní zpùsob pìstování. Je velmi dùležité, abychom pøi výsadbách jahodníku do rùzných nádob, na rozlièné terasy a pyramidy nepodcenili estetické hledisko, zevní úpravu a umístìní. Základní myšlenkou pìstitele jahodníku mimo pøirozené pùdní podmínky musí být omezování všech negativnì pùsobících faktorù a velmi peèlivé a pravidelné ošetøování rostlin. Nepøíznivé prostøedí pro nìj vytváøí omezený objem pùdy v nádobách oproti pøirozeným pùdním podmínkám. Proto volíme nádoby s co nejvìtším objemem, pokud nám to dovolí podmínky umístìní. Hloubka a šíøka truhlíku (kvìtináèe) by nemìla být menší než 20 cm vzhledem k plošnì se rozkládajícímu koøenovému systému. Zemina musí být dostateènì humózní, aby poutala vláhu. Neménì dùležitá je pravidelná zálivka a pokud možno optimální expozice pìstebních nádob. Jahodník vysazujeme do nádob ve stejné dobì, jako jej vysazujme do volné pùdy, nejlépe na konci léta. Do kvìtináèù vysazujeme po jedné rostlinì a do truhlíkù podle jejich velikosti, na vzdálenost od sebe alespoò 20 až 25 cm. Nejtvrdším životním podmínkám jsou vystaveny rostliny vysazené v malých nádobách (kvìtináèe, truhlíky), zejména pokud je umístíme na jižnì nebo jihozápadnì orientované parapety oken, na balkony nebo støechy. Nepøíznivé prostøedí pro nì vytváøí omezený objem pùdy oproti pøirozeným pùdním podmínkám, zvýšené proudìní suchého vzduchu v létì a èasto i pøímý sluneèní úpal. Velké nádoby osázené jahodníkem lze doporuèit pro využití ploch dvorkù a jiných podobných prostranství. Sklizeò je ranìjší, plody dobøe vyzrálé a vzhledem k vyššímu proudìní vzduchu ménì napadené plísní šedou. Základem je stejnì jako pøi pìstování v malých nádobách kvalitní, dostateènì humózní zemina, která poutá vláhu (pøipravíme ji stejnì jako zeminu pro malé nádoby). Je potøeba vytvoøit drenážní vrstvu z hrubého øíèního písku ve støedu kolem dìrované drenážní trubky v sudech, barelech i vertikálnì umístìných fóliových rukávcích. Zálivku, pøípadnì hnojivou zálivku provádíme pomocí horní plochy nádob nebo drenážním trubkami. V horizontálnì orientovaných výsadbách do velkých nádob, fóliových rukávcù a na stolech je práce s výsadbou jednodušší, ale nároky na prostor jsou vìtší. Zásady ošetøování rostlin jsou stejné jako pøi pìstování v malých nádobách, ale rizika vlivu nepøíznivých povìtrnostních podmínek jsou pro vìtší objem zeminy nižší. Zeminy a substráty. K pìstování jahod používané zeminy a substráty musí zajistit vhodné vzdušné a vodní pomìry, musí mít 23

24 vysokou schopnost jímavosti vody a sorpèní kapacitu pro živiny s vlastnostmi pozvolného rozkladu komponentù. Jako materiál lze využít kvalitní kompost, drcenou kùru a rašelinu. Za zvláštì vhodnou pro jahodník je doporuèována tradièní zemina z 1 dílu písku, 2 dílù rašeliny, 2 dílù vyzrálého kompostu a 2 dílù tìžší zahradní zeminy. Uvedené složky je tøeba dobøe promíchat. V souèasné dobì lze k pìstování jahodníku v kvìtináèích, truhlících i jiných nádobách využívat substráty dodávané komerèními firmami. Na dnì nádoby musíme vytvoøit nezbytnou drenážní vrstvu z hrubého øíèního písku. Odrùdy. Pøi výsadbì upøednostòujeme rané a polorané jednouplodící odrùdy slabšího nebo støedního vzrùstu a øidšího habitu ( Kama, Civmad, Andrea, Prima, Induka ) a odrùdy remontantního a mìsíèního jahodníku. Skupina odrùd remontantních byla v poslední dobì rozšíøena o tøi výnosné odrùdy s vìtšími plody a velmi dobrou chutí ( Evita, Calypso, Everest ). Umístìní nádob. Jižní a jihozápadní orientace není vhodná a tomuto umístìní se radìji vyhneme, pokud v létì nemùžeme rostliny dokonale stínit a rosit. Pøi umístìní na východní a severní stranì domu jim vytváøíme lepší podmínky, pokud je zde dostateèné množství odraženého nebo rozptýleného svìtla. Za vegetace musíme rostliny ošetøovat peèlivìji a pravidelnìji než rostliny ve volné pùdì. Týká se to zálivky, hnojení i ochrany proti chorobám a škùdcùm. Zálivka. V nádobách, kde je množství vody vázáno na omezený objem pùdy a rostliny si ji nemohou doplnit èerpáním ze spodních vrstev, jako ve volné pùdì, je zálivka zvláštì dùležitá. Zaléváme tak èasto, jak je potøeba, nejlépe veèer a za horkých dnù i dvakrát dennì, ráno a veèer. Abychom zabránili ještì vìtšímu výparu, pokrýváme povrch zeminy jemnou rašelinou ve vrstvì 2 až 3 cm. Nároky na vláhu jsou zvláštì vysoké v dobì kvìtu a tvorby plodù. V této dobì potøebuje jahodník vysokou vlhkost vzdušnou pro dokonalé opylování. V suchých a horkých kvìtnových dnech pomáhá mlžení nebo postøíkání vodou pøedevším v ranních hodinách. V zásadì dáváme pøednost vlažné vodì. Výživa a hnojení. Jen dobøe pøipravené zeminy a substráty mohou delší dobu pozvolna uvolòovat živiny aniž by docházelo ke zvýšení koncentrace solí. Z praktických dùvodù a to pøedevším v malých pìstebních nádobách (kvìtináèe a truhlíky) se doporuèuje velmi opatrnì pøihnojovat tekutými hnojivy obvykle za 7 až 10 dnù hnojivy typu Kristalon, Lovodam, Lovoflor a Hydropon. Choroby a škùdci. Výskyt chorob a škùdcù je pøi výsadbì zdravé sadby na rostlinách v nádobových kulturách minimální. Nízké je napadení plodù plísní šedou. Pokud se plíseò šedá i ve velmi omezené míøe vyskytne, je nutné pøi každém sbìru peèlivì odstranit napadené plody. Pøezimování rostlin. Osvìdèeným, vhodným a jednoduchým zpùsobem pøezimování jahodníku v malých nádobách je zapuštìní nádob do volné pùdy na zahradì. Není-li tato možnost, umístíme nádoby s rostlinami pøed pøíchodem prvních mrazù do zastínìné studené, ale svìtlé místnosti (garáže, kùlny, pùdy, nevytápìná schodištì), aby rostliny nebyly v zimì vystaveny pøímému slunci, mrazivému vìtru a pùsobení velmi nízkých teplot. Pøed pøíchodem mrazíkù a pøenesením do pøezimovacích prostor rostliny vydatnì zaléváme studenou vodou. Ani v zimì nesmí zemina pøeschnout, a proto zálivku podle potøeby provádíme jedenkrát za ètrnáct dní. Jahodník dobøe snáší teploty mírnì pod bodem mrazu. Vìtším nebezpeèím je pro nìj teplo a vlhko sklepù, tam èasto trpí rùznými plísòovými chorobami. Rostliny ve velkých nádobách (sudy, koryta, barely) chráníme pøed silnými mrazy a výsušnými vìtry ovinutím slamìnými nebo rákosovými rohožemi, èi jiným prodyšným materiálem. Fóliové rukávce osázené jahodníkem jsou obvykle po celou dobu trvání kultury umístìny ve skleníku nebo fóliovníku. Podle potøeby je v prùbìhu zimy kontrolujeme a obdobným zpùsobem zakrýváme. Podle potøeby provádíme zálivku. Nìkteøí pìstitelé dokáží pøi pìstování jahodníku i na velmi malých zahrádkách doslova zázraky. Aby dokonale využili veškerý prostor nejen na šíøku, ale i výšku (pìstují jahodník na patro ), tím že si vyrobí jahodovou pyramidu a na ni jahodník vysadí. 24

25 Pìstování na terasách a pyramidách. Rùzné zpùsoby pìstování jahodníku na upraveném svažitém terénu terasovitým nebo stupòovitým uspoøádáním není nic nového. Už na konci 17. a zaèátku 18. století zahradníci tímto zpùsobem upravovali ranì barokní zámecké a klášterní zahrady. Budovali tzv. jahodové kopce s ochozy v jednotlivých patrech tak, aby tím umožnili sbìr plodù ve stoje. V pøípadì dnešních pyramid jde opìt o vertikální využití prostoru a zachycení co nejvìtšího množství tepelné a svìtelné energie. Budování pyramid je pracovnì a materiálovì nároèné. Stavba jahodové pyramidy byla nìkolikrát popsána v literatuøe. Velmi pìknì ji popsali M. Harant a V. Zacha v publikaci Jahody. Dovoluji si citovat z jejího 4. vydání (1986), protože i dnes je téma jahodová pyramida živé a mnohé zahrádkáøe s malou výmìrou velmi láká: Pøi budování pyramidy se nejdøíve z jílovité zeminy tvoøí jádro, na které se umístí vrstva písku nebo popele a nakonec se tyto hmoty pøekryjí kompostovou zeminou. Na pyramidovitì upravenou kupu se pak postupnì kladou rámy z prken širokých 20 až 40 cm a dlouhých podle velikosti pyramidy tak, aby se po celém obvodu vytvoøily stupòovité adostateènì široké záhonky, na které se jahodník vysazuje. Pyramida vychází z ètvercové základny o délce 220 cm, tj. z plochy 4,84 m. Pøi vzdálenosti stìn jednotlivých stupòù 25 cm od sebe a použití pìti nad sebou umístìných rámù je pyramida vysoká 1,25 m. Základní rám má tedy stranu dlouhou 220 cm, další nad ním 170 cm, tøetí 120 cm, ètvrtý 70 cm a pátý 20 cm. Venkovní hranu prken rámù doporuèuje autor pyramidy zaoblit tak, aby nepoškozovala plody a plodové stvoly. Na stavbu pyramidy je potøeba 20 prken širokých 25 cm o celkové délce 24 m. Aby se zamezilo vniknutí krtkù do vnitøku pyramidy, kam je láká množství žížal v tlejícím substrátu, doporuèuje pokrýt celou základnu pyramidu pletivem s malými oky (králíkaøským) o rozmìrech 2,4 x 2, 4 m tak, aby se na každé stranì o 10 cm pøesahující okraje pletiva mohly upevnit na základní prkenný rám pyramidy. Pøi postupném kladení rámù se pak zbývající prostory mezi stìnami rámù a jádrem pyramidy vyplní kompostovou zeminou. Støedem pyramidy prochází 130 cm dlouhá roura s provrtanými otvory, která umožòuje øádné provlhèení celého obsahu pyramidy i závlahu vysazených rostlin. Pyramidy stavíme na plnì oslunìných místech a orientujeme je úhlopøíènì ve smìru sever-jih, tak, aby každý roh smìøovat k jedné svìtové stranì. Tak umožníme co nejvìtší oslunìní plochy. Pøi výsadbì rostlin na vzdálenost 30 cm potøebujeme 75 sazenic (vysazujeme je asi 4 týdny po dokonèení pyramidy). Výbìr odrùd na pyramidu už není jednoznaènì zamìøen na odrùdy s øidším habitem a nižší výškou, jako je tomu v pøípadì pìstebních nádob. Pokud ale upøednostníme ranì zrající jednouplodící odrùdy, je efekt rané skliznì ještì navíc umocnìn vèasnìjším zráním plodù ve srovnání s podmínkami ve volné pùdì. Pokud se rozhodneme vysadit na pyramidu remontantní odrùdy, sklízíme je s krátkou pøestávkou mezi první a druhou sklizní prakticky až do podzimních mrazíkù. Ošetøování rostlin je po celé trvání výsadby jednodušší než u bìžné výsadby, plody ménì hnijí, jsou ménì zneèiš ovány a pøedevším je maximálním zpùsobem využito vertikálního prostoru k dosažení vyššího výnosu. Ing. Jana Dlouhá Pìstování kaktusù ve volné kultuøe Budou u nás tropy? Nastává globální oteplování! Pokud se uskuteèní by jen èásteènì tyto pøedpovìdi, zasáhne to nutnì i sortiment pìstovaných rostlin. Uplynulé léto ukázalo, co dovede sluneèné a teplé poèasí udìlat s chudáky rostlinami jak na zahradì, tak i za okny. Jedny z mála kvìtin, kterým to nevadilo, spíše právì naopak, byly kaktusy. Tak tedy, a se globálnì otepluje, nás to nezaskoèí, my máme co pìstovat. Rád bych se trochu vìnoval jedné z možností, jak pìstovat kaktusy pøes léto - volné kultuøe. Tento zpùsob letního umístìní kaktusù ven do zahrady mohou s výhodou použít jak ti, kteøí pìstují kaktusy ve skleníku, stejnì jako ti, kteøí mají své rostlinky za ok- 25

26 nem. Zimovány musí být stejnì (vlastnì nemusí, ale pak ty následky), to znamená bez rùstu. S pøíchodem jara se rostliny probudí k životu a zaèínají vegetovat. Zaèínají rùst ještì v dobì, kdy venku je zima a v noci (a èasto i ve dne) mráz. Rostliny si i v teple za sklem zvykají na svìtlo, sluneèní svit a zaèínají jevit první známky rùstu. Jakmile pomine nebezpeèí noèních mrazíkù, což je u nás vìtšinou po Ledových mužích, mùžeme rostliny stìhovat na letní stanovištì. Je pravda, že øada kaktusù je z domoviny zvyklá na mrazy a nìkdy i pìknì vysoké, ale naše vlhké zimy jsou pro vìtšinu tìchto rostlin nepøežitelné a nestojí za to riskovat poškození nebo i znièení rostlin, které máme rádi. Dále si musíme uvìdomit, že rostliny, i když jsou již zvyklé na sluneèní svìtlo, tak pøece jen na filtrované pøes sklo, které i když je naprosto èisté (a jak také u nás doma jinak), vždy èást tohoto svìtla odfiltruje. Než tedy necháme rostliny volnì na slunci, musíme je na nì zvyknout. Pøemis ujeme je tedy ven v dobì, kdy je slunce schované za mrakem a je pøedpoklad, že ještì nejlépe nìkolik dní tam bude. Druhou možností je rostlinky nìjakým vhodným zpùsobem zastínit. Neotužilé kaktusy dokáže totiž slunce z èásti nebo zcela spálit. A že jsem takových již vidìl! Ty pak sežloutnou buï na èásti tìla nebo na celém povrchu. Nìkdy dokáží toto poškození ještì pøekonat a èasem tyto skvrny pøerostou, ale pøi vìtším poškození není nadìje. Když si rostliny na slunce zvykly, mohou na nìm být bez problému celou sezónu. A sluneèní svit jim jde náramnì k duhu. Spolu s ním ale velmi dobøe na kaktusy pùsobí èerstvý vzduch, protože i v jejich domovinì je kolem nich dostatek vzdušného proudìní. Pokud chceme rostlinám poskytnout nìjakou ochranu, používá se zastøešení hustým pletivem proti kroupám a velmi hustému dešti. Ale na druhou stranu tato eventualita snižuje množství svìtla pøicházejícího k rostlinám, takže nejlepší je toto protikalamitní zaøízení nad rostliny nasazovat pouze v pøípadì hrozící pohromy. Každý jak umí a mùže. Na rozdíl od uvedených pohrom vùbec kaktusùm nevadí, aè je to neuvìøitelné, normální i déletrvající déš. Kaktusy se zaènou tváøit spokojenì a je to na nich i vidìt. Pouze pøi souèasném ochlazení by rostliny nemìly stát dlouhodobì ve vodì. Je-li teplo mohou rostliny ve vodì i nìjaký èas stát. Pøi poèasí, které bylo v minulém létì, je nutné obèas kaktusy i ve volné kultuøe zalít a pøípadnì pøihnojit. V prùbìhu vyvedené a dobøe zvládnuté sezóny kaktusy hustì vytròují, nejsou vytažené v rùstu, bohatì kvetou a plodí. Jen je tøeba, pokud chceme z rostlin získat druhovì èistá semena, zajistit ochranu kvìtù proti nežádoucímu opylení. Umístìní rostlin by mìlo být co nejvíce na slunci. I kaktusùm, které v jejich vlasti rostou více v zástinu jiných rostlin naše slunce neublíží. Vertikálnì se nabízí více možností. Kaktusy lze nechat ležet na zemi, což má jistou výhodu v tom, že zemský povrch pøece jen vyrovnává kolísání teplot. Nevýhodou je to, že s pøibývajícím vìkem kaktusáøe je zemský povrch umístìn stále hloubìji a hloubìji a tím je i nedosažitelnìjší. A prohlížet si kaktusy s brýlemi na ètení z døíve uvedeného dùvodu nelze a bez brýlí toho mnoho vidìt není. Druhá možnost je uložit rostliny na nìjaký stùl èi polici. Pak již nìkteré z uvedených nedostatkù odpadají a vìøte, že kaktusy vidìné ostøe a zblízka vypadají opravdu nádhernì. Nìkteøí š astlivci mají pro tento zpùsob pìstování jakási paøeništì na nohách, takže se nemusí ohýbat a ještì mají zajištìnou ochranu pøed nepohodou (pro kaktusy, nikoliv pro sebe). Když se pøípadnì rozhodnete pro volnou kulturu kaktusù, pozornì prohlédnìte, v èem jsou vaše rostliny zasazené. Myslím jak nádoby, tak pøedevším substrát. Nádoby jsou lepší umìlé, protože na slunci a pøi volném pøístupu vzduchu pálené kvìtináèe rychle vysýchají a nestaèíte pak rostliny zalévat. A substrát musí být velmi propustný, aby pøi dešti nestály rostliny v bahnì. Obzvláštì, pokud jste si poøídili kvìtiny z holandské produkce, které jsou v rašelinì, musíte je nutnì pøesadit. Rašelina je módní substrát, vhodný snad pro skleníkovou velkovýrobu, ale pro kaktusy naprosto nepøirozený a pro volnou kulturu naprosto nevhodný. Pøi suchu rychle pøesýchá a pak neochotnì nabírá vodu a pøi dešti a po nìm je dlouhodobì nadbyteènì 26

27 mokrý a u choulostivìjších druhù je spolehlivì pøipraví o koøeny. Pozor také na to, že volná kultura není vhodná beze zbytku pro všechny druhy kaktusù. Všeobecnì lze øíci, že dobøe ji snášejí jihoamerické druhy kromì vyloženì tropických jako jsou melokaktusy, discocactusy a øada pøevážnì brazilských druhù, naopak hùøe s pøedevším eventuální nepøízní našeho poèasí se vyrovnávají hlavnì drobnìjší mexické druhy. Chce to èíst literaturu a domýšlet. Tak tedy - nebojte se pøevést kaktusy, pokud je ovšem máte, na volno do zahrady. Pozor jen na slimáky, myši a zlodìje. Ale to ostatnì platí i pro jakoukoliv kulturu a jakékoliv rostliny a nejen pro rostliny. Pøeji vám mnoho úspìchù v pìstování kaktusù, a již zvolíte jakýkoliv zpùsob pìstování, protože rostliny to jsou krásné, nevšední a dobré zacházení dovedou ocenit. A úplnì na závìr: Všechny rady berte s rezervou. Své rostliny pozorujte, ony vám dokáží øíci co jim je èi není milé. Viktor Miler Jak úspìšnì pìstovat kvìtiny na oknech a balkonech Kvìtiny v nádobách vyžadují, stejnì jako kvìtiny ve volné pøírodì, dostatek rovnomìrné zálivky a výživy a nespokojí se pouze s obèasnou zálivkou. Mnoho pìstitelù pøiznává, že kvìtiny v truhlících nepøihnojují. Proto jim také nekvetou a nenarùstají podle obrázkù z èasopisù a knih. V dnešní dobì existuje velká nabídka truhlíkù a kvìtináèù pro pìstování. Neumožníteli rostlinì vytvoøit silný a bohatý koøenový systém, který jí zajistí dostatek živin pro zdárný rùst, nechte si o kráse z kvìtinových katalogù jen zdát. Pìstební nádoba je jedním z nejdùležitìjších faktorù pøi pìstování kvìtin. S pøíchodem umìlých hmot se zaèaly vyrábìt miliony plastových kvìtináèù, truhlíkù a misek. Plastikáø tak pøevzal moc nad kvìtinou. Pro pìstování balkonových kvìtin je nejrozšíøenìjší nádobou obyèejný plastový truhlík o délce 50 a 60 cm. Pìkné kvìtiny v tomto plastovém truhlíku mùžete napìstovat a pøi horkých letních dnech udržet pouze za pøedpokladu, že je budete zalévat alespoò ètyøikrát dennì. Kvìtiny v 50 cm truhlíku spotøebují v létì až 5 litrù vody za den, substrát však pojme pøi jedné zálivce pouze 1,2 litru. Pokud nemáte v obyèejném truhlíku drenážní otvory, kvìtiny utopíte. Pokud otvory vytvoøíte, vìtšina vody odteèe. Kvìtiny budou strádat a navíc hrozí, že si ušpiníte fasádu domu nebo balkon sousedùm. Pìstovat kvìtiny v obyèejném plastovém truhlíku je velký problém. Jistì znáte také situaci, když substrát v truhlíku zcela pøeschne. Zavlažit pøeschlý substrát je velmi obtížné, voda odtéká vzniklými mezerami mezi substrátem a stìnami truhlíku. Ke koøenùm rostlin se tak voda nemùže dostat. I když do takto pøeschlého substrátu nalijete vìtší množství vody, rostliny to témìø nepoznají. Jedinou výhodou obyèejného plastového truhlíku je jeho velmi nízká cena. Velkoobjemové nádoby Mohlo by se zdát, že problémy pøi pìstování balkonových kvìtin mohou vyøešit velkoobjemové nádoby. V nich mají kvìtiny pro svùj nárùst dobré podmínky. Jsou to speciální nádoby, které pojmou až 35 litrù substrátu, tedy pìtkrát více vody než plastový truhlík. Velkoobjemové nádoby staèí zavlažovat jednou dennì. Zaplatíte však více penìz za výsadbový substrát i za samotnou nádobu. Jen tìžko tuto velkoobjemovou nádobu umístíte na okno nebo zábradlí balkonu. Ani jedna z výše uvedených variant není ideální. Kdo by mohl ètyøikrát dennì bìhat s konví k truhlíkùm? Kdo bude pøipevòovat na okno nádoby o velikosti botníku? Existuje øešení a kompromis obou variant - obyèejný truhlík se zásobou vody velkoobjemové nádoby. Jmenuje se truhlík systém LE- BIŠ. Tento truhlík vznikl na impuls chalupáøù, kteøí nemìli možnost každodenní péèe o kvìtiny na svých chatách a chalupách. Dnes ho využívají nejen oni, ale i pìstitelé na svých oknech a balkonech doma, aby nemuseli kvìtiny dennì zalévat. Navíc pøišli na to, že kvìtiny díky rovnomìrné zálivce a výživì mnohem lépe narùstají. Zde jsou ohlasy nìkterých z nich. Již tøetím rokem používám bezvadné zavlažovací truhlíky systém LEBIŠ a jsem s nimi 27

28 velice spokojená. Na rozpáleném jižním balkonì, kde mi døíve nikdy nic nerostlo, mám dnes spoustu kytièek, bylinek a mám z nich velkou radost. Jana Fridlová, Pøelouè. Vždycky jsem obdivovala rozkvetlé muškáty v Tyrolsku a teï je mám doma. Každému doporuèuji Profesionální zavlažovací truhlík systém LEBIŠ. E. Fojtáchová, Tìšov. Profesionální truhlík systém LEBIŠ má na rozdíl od jiných typù zavlažovacích truhlíkù mnoho výhod: Skládá se z pìstebního truhlíku, zavlažovací misky a pìti velmi kvalitních knotù. Kvìtinám se v tomto truhlíku dobøe daøí i na místech, kde teplota na slunci dosahuje 40 o C. Truhlík systému LEBIŠ zajistí závlahu kvìtin i na nìkolik dní (podle poèasí, stanovištì a nárokù kvìtin). Jeho zavlažovací miska pojme 4 nebo 5 litrù vody (podle velikosti). Vždy máte vizuální pøehled o množství vody v misce, a také velmi snadno vodu do misky nalijete. Z misky vzlíná voda pomocí pìti speciálních knotù ke kvìtinám. Životnost knotù je až 25 let. Poèet knotù v truhlíku lze volit podle nárokù kvìtin a stanovištì. Veškerá voda i hnojivo ze zavlažovací misky se spotøebovává, nedochází proto ke zneèištìní omítky domu. Kvìtinám neublíží ani ledová chlorovaná voda dodaná do misky v pravé poledne. Díky spodní závlaze zùstává zemina stále nakypøená, koøeny mají dostatek vzduchu, lépe narùstají a s nimi tak i nadzemní èást rostliny. Rozpuštìné hnojivo se dodává do misky s vodou, takže živiny jdou pøímo ke koøenùm. Rovnomìrná závlaha pomocí knotù zvyšuje i vitalitu kvìtin. Truhlík systém LEBIŠ umožòuje pìstovat nejen kvìtiny balkonové, ale také kvìtiny pokojové, dále rajèata, papriky, okurky, kedlubny, jahody, bylinky aj. Truhlík systém LEBIŠ lze využít k pøezimování i množení rostlin, je vhodný i do bytù, kanceláøí a škol. Existují k nìmu také originální držáky, díky kterým truhlík jednoduše umístíte tam, kam je tøeba. Pøi poøízení tohoto truhlíku mùžete využít odborného poradenství o pìstování balkonových kvìtin po telefonu nebo em. Pokud máte doma obyèejné truhlíky, mùžete je snadno pøedìlat na truhlíky systém LEBIŠ. Nejdøíve zjistìte, jak velký truhlík máte. Pøedìlat lze obyèejné plastové truhlíky o velikosti 40, 50 a 60 cm. K truhlíku dokoupíte originální zavlažovací misku a 5 knotù. Pøi použití jiných knotù a misky vám systém nemusí fungovat. Originální misky se vyrábìjí ve velikosti 50 nebo 60 cm. Zpravidla se používá pod 50 cm truhlík miska 50 cm. Vždy zùstává dostateèný prostor pro nalití vody a vizuální kontrolu. Mùžete také ale vyzkoušet variantu 50 cm truhlík s 60 cm miskou. Tím zajistíte kvìtinám vyšší zásobu vody a usnadníte si dolévání vody do misky v dobì, kdy jsou kvìtiny hodnì rozrostlé. Tuto možnost doporuèujeme na místa, kde jsou kvìtiny vystaveny jižnímu slunci, dále na chaty a chalupy. Postup úpravy truhlíku: Do dna obyèejného plastového truhlíku obkreslete otvory z originálního truhlíku systém LEBIŠ. Doporuèujeme proto zakoupení alespoò jednoho kompletního truhlíku. Otvory nejlépe protavíte trafopájkou. Otvory je dùležité pøesnì okopírovat, aby knoty dosahovaly až na dno zavlažovací misky. Knoty pak provleète podle návodu a truhlík postavte na zavlažovací misku. Samostatné misky s knoty jsou k dostání v Zahradnictví LEBIŠ v Boskovicích. Zasíláme je i na dobírku. Petr Lebiš, Boskovice. Virové choroby zeleniny Virové choroby neboli virózy rostlin jsou zpùsobovány viry, které parazitují uvnitø bunìk a které nejsou schopny dlouhodobìji samostatnì existovat. Jsou tak drobné, že je možné je vidìt pouze speciálními elektronovými mikroskopy (do jednoho milimetru se jich vedle sebe vejde až 100 milionù!). Do rostlinných bunìk se dostávají rankami, nejèastìji však pomocí tzv. vektorù, kterými kromì nejznámìjších mšic mohou být i jiné druhy hmyzu (napø. køísi, molice nebo tøásnìnky), roztoèi, háïátka, ale i mikroskopické houby nebo parazitické rostliny. Omezený okruh virù je pøenosný i semeny. Z praktického hlediska je dùležité, že nìkteré viry se do rostlin dostávají i mechanicky, tzn. napø. i jen pouhým dotykem. Vìtšina jich je pøe- 28

29 nosná pøi vegetativním rozmnožování, tzn. oèky, rouby, odnoži, odkopky, hlízami, cibulemi apod. Pøíznaky viróz jsou nejrùznìjší - napø. mozaiky, žloutenky, nekrózy, kroužkovitosti, kadeøavosti, svinutky, výrùstky, zakrslosti aj. Avšak podobné zmìny mohou na rostlinách zpùsobovat i poruchy ve výživì, nìkteré genetické poruchy nebo poškození herbicidy nebo i jinými látkami. Urèování jednotlivých druhù viróz, ale i odlišování viróz od jiných poruch, chorob a poškození jen podle viditelných pøíznakù je prakticky nemožné. Více než podle viditelných pøíznakù je možné virózy odlišit od jiných poruch podrobným sledováním a hodnocením postupu šíøení choroby nejen na jednotlivých rostlinách, ale i v rámci celého porostu. Ale i toto je nejen nepøesné, ale souèasnì nároèné na odborné znalosti, takže s tím èasto mají problémy i profesionální rostlinolékaøi. Celá tato problematika je pak ještì komplikována tím, že v urèitých fázích rùstu rostlin nebo za urèitého poèasí mohou být pøíznaky nìkterých viróz tzv. maskovány, tzn. èásteènì nebo zcela potlaèeny, aniž by ale došlo k nìjakému samovolnému ozdravìní. Hodnovìrné odlišení a pøesná diagnostika viróz se proto neobejde bez nároèných imunoenzymatických nebo molekulárních metod, v souèasnosti pøedevším metod ELISA, PCR nebo ISEM. V souèasné dobì je známo pøibližnì tisíc rùzných virù, které jsou schopny napadat rostliny. Je pak logické, že i na tak botanicky rùznorodou skupinu plodin, jako jsou zeleniny, pøipadá nìjaká ta desítka èi stovka významných viróz. Jejich škodlivost je rùzná. Jsou takové, které prakticky neškodí, ale i tak nebezpeèné, že jsou zaøazeny mezi tzv. karanténní choroby, tzn. že se na nì vztahuje ohlašovací povinnost a uplatòují se proti nim závazná úøední opatøení. Zvláštní skupinou jsou tzv. latentní virózy, které samy o sobì na prvý pohled nezpùsobují žádné pøíznaky poškození a škodí vìtšinou až v kombinaci s jinou virózou. Na brukvovitých druzích zeleniny jsou nejdùležitìjší dvì tìžko vizuálnì odlišitelné virózy - virová mozaika vodnice (TuMV) a virová mozaika kvìtáku (CaMV). Jejich názvy však neznamenají, že jedna se vyskytuje jen na vodnici, druhá pak jen na kvìtáku, ale obì jsou schopny napadat prakticky všechny druhy brukvovité zeleniny, vèetnì napø. køenu. Nejèastìjšími pøíznaky jsou rùzné deformace a mozaiky listù, u kvìtáku pak mùže docházet i k vyslepnutí rùžic. Nejvíce jsou napadány pozdní kvìtáky a pøedevším pekingské zelí. Mozaika vodnice se pak vyskytuje i na nìkterých okrasných rostlinách. U cibulové zeleniny je nejèastìjší virózou virová žlutá zakrslost cibule (OYDV), která nejvìtší škody zpùsobuje u vegetativnì množených druhù (šalotky a èesnek). U èesneku prakticky neexistují rostliny, které by byly bez této virózy. Výjimkou jsou pouze tøi nové odrùdy ( Benátèan, Tantal a Trastan ), u nichž však bezviróznost je možné zaruèit jen v pøípadì, že pocházejí z uznané sadby. Bezviróznost se pak projevuje pøedevším výrazným zvýšením výnosù. U koøenové zeleniny je možné se setkat s celou øadou nejrùznìjších viróz. V prvém roce vegetace, tj. v roce, kdy rostliny sklízíme pro jejich koøeny, vìtšinou zpùsobují jen urèité drobné deformace nebo zmìny barvy listù a vìtší škody zpùsobují až ve druhém roce pìstování, tzn. v semenných porostech. Na okurkách a ostatních tykvovitých rostlinách zpùsobuje škody pøedevším virová mozaika okurky (CMV), která je pøenosná nejen mšicemi, ale i mechanicky (napø. pøi vyštipování zálistkù nebo pøi sklizni plodù). Pøi silnìjší infekci mùže dojít až k nevratnému vadnutí rostlin. Vìtšina moderních odrùd okurek je však vùèi této viróze již geneticky odolná. V souèasnosti proto tato viróza zpùsobuje vìtší škody na jiných hostitelských rostlinách (více než 200 botanických druhù, z nich napø. všechny druhy tykví, okurky, papriky, salát, špenát, celer, mrkev, hrách, fazol, astry, petunie, begonie, lilie, tulipány aj.) než na samotných okurkách, podle kterých je pojmenována. Velmi citlivou plodinou, se silnými pøíznaky, jsou všechny typy okrasných tykvièek. Na jižní a støední Moravì se rozšiøuje nová viróza - virová žlutá mozaika cukety (ZYMV), která nenapadá jen cukety, ale prakticky i všechny ostatní druhy tykví a okurky. Na významu nabývá ale i virová mozaika vodního melounu (WMV), která kromì melounù napadá i rùzné druhy 29

30 tykví. U napadených rostlin vìtšinou opadávají kvìty nebo se vyvíjejí deformované plody. Až o pìtinu mùže snižovat výnos a zhoršovat chu a dozrávání rajèat virová mozaika rajèete (ToMV). I tato viróza je snadno mechanicky pøenosná, takže k infekci rostlin mùže docházet již pøi pøepichování a pøípravì sadby nebo kontaminací ze zbytkù rostlin v pùdì. Tato viróza se mùže šíøit i semeny, která pocházejí z infikovaných plodù. Na rajèatech však mohou škodit i další virozy, jako napø. již zmínìná virová mozaika okurky nebo virová mozaika vojtìšky (AMV). Virová bronzovitost rajèete (TSWV) je tak závažná, že je zaøazena mezi karanténní choroby. Pøenášejí ji tøásnìnky a napadá prakticky všechny rostliny, které se pìstují ve sklenících - zeleninu (pøedevším rajèata a papriky), okrasné rostliny (napø. chryzantémy, kaly, asparágusy, balzamíny, verbeny, begonie, petunie) i plevele (napø. pì oury nebo ptaèinec žabinec). Znaènì náchylnou plodinou vùèi virózám je paprika. Kromì již zmínìných virových mozaik rajèete, vojtešky a okurky a bronzovitosti rajèete se zde mùžeme setkat s Y virem bramboru (PYV) nebo velmi nebezpeènou virovou mozaikou tabáku (TMV) a virovou mírnou strakatostí papriky (PMMV). Poslední dvì virózy jsou velmi lehce pøenosné i mechanicky a mozaika tabáku mùže být pøenášena i z cigaret na rukách kuøákù. Následkem napadení virózami u paprik velmi èasto opadávají listy a plody zùstávají malé, deformované a nechutné. Jen samotný Y virus bramboru údajnì snižuje výnos papriky o 40 procent. Velký poèet viróz se vyskytuje i u luskovin. U hrachu je to pøedevším virová výrùstková mozaika (PEMV), virové mozaikové svinování listù (PSbMV) a u fazolu pak již mimo zmínìnou virovou mozaikou okurky i virová obecná mozaika fazolu (BCMV), virová žlutá mozaika fazolu (BYMV), virová pruhovitost tabáku (TSV), virová nekróza tabáku (TNV) a nìkteré další. U listové zeleniny je tøeba se zmínit o virové mozaice salátu (LMV), která zpùsobuje zakrslost a netvoøení hlávek. Dùležité je, že je pøenosná i osivem, což u viróz nebývá tak èasté. U špenátu pak již kromì zmínìné virové mozaiky okurky mùže škodit i virová mozaika øepy (BMV). Již z uvedeného struèného pøehledu je zøejmé, že problematika viróz zeleniny je znaènì složitá a nesnadná. Z praktického hlediska je dùležité, že jednou infikovaná rostlina se nedá již žádným zpùsobem vyléèit. Základem ochrany jsou proto jen profylaktická (preventivní) opatøení. K nim patøí pìstování rostlin jen ze zdravé sadby nebo osiva, pøednostní pìstování odrùd s vyšší odolností vùèi virózám, dodržování osevních postupù a vèasná likvidace nejen napadených rostlin, ale i všech posklizòových zbytkù. Nepøímou ochranou je pak vèasná likvidace vektorù viróz, tzn. pøedevším mšic. Ing. Jaroslav Rod Paprika roèní - Capsicum annuum Paprika obsahuje vysoký obsah vitamínù, zejména vitamínu C a to až 360 mg% (mg ve 100 g), provitaminu A (karotenu) 0,3-0,5 mg%, rutinu mg%, (vitamin P - zabraòuje lámavosti cév), vitamin B1 a dalších. Vyniká specifickou vùní, což zpùsobují tìkavé oleje. Vyznaèuje se také širokou škálou chutí od sladké až po pálivou, ostrou chu. To zpùsobuje alkaloid kapsaicin, jehož obsah je rozdílný. Plody sladké papriky kapsaicin neobsahují, u slabì pálivé papriky se kapsaicin zaèíná tvoøit ve vnitøních pøepážkách plodu, a ty silnì pálivé jej obsahují v celém plodu, i v semenech. Ve svìtì známe oblasti, kde je v oblibì zejména paprika ostrá, v evropských zemích je to však s výjimkou Maïarska, Španìlska, vùbec tìch jižnìjších zemí, paprika sladká. Ostrá se pìstuje pøevážnì jako koøení. Pro zajímavost právì Španìlsko a Maïarsko jsou v Evropì nejvìtšími producenty papriky zeleninové i koøeninové. Kultury pøi nejvyšší úrovni pìstování však nalezneme v Nizozemsku. Zasklené prostory, hydroponie, výkonné hybridní odrùdy velkoplodých paprik, uplatnìní nejnovìjších poznatkù pøi výživì a ochranì rostlin, to jsou faktory, které zaruèují mimoøádné výnosy a kvalitu sklizní. V Èeské republice se také zvyšuje produkce zeleninové papriky, avšak její dovoz je stále asi 3x vyšší. Proto pravdìpodobnì 30

31 bude i do budoucna pøevyšovat dovoz nad vlastní produkcí. Z tohoto pohledu je proto velmi významné tzv. samozásobení, to znamená pìstování papriky na zahrádkách, kde na menší ploše jsme schopni vytvoøit pøíznivé podmínky pro úspìšné vypìstování paprikových luskù. Také nejteplejší oblasti Jižní Moravy, ovšem s nezbytným zajištìním závlahové vody, umožnují pìstování papriky venku na poli. Paprika je vyslovenì teplomilnou zeleninou. Proto její celoroèní pìstování ve vytápìných prostorách je energeticky velmi nároèné až neúnosné. Firma SEVA - FLORA ve svém šlechtitelském programu nezapomíná na zahradkáøe a nabízí jim samozøejmì vedle již døívì registrovaných odrùd, nové odrùdy papriky. Jsou to odrùdy hybridní, s názvy DOROTA F1 a LUBICA F1, jejich popis uvádíme níže. Nìco k nárokùm Jak bylo již výše uvedeno, paprika je jednoznaènì teplomilná zelenina. Semeno zaèíná klíèit pøi 13 o C, optimální teplota je však o C. Jinak pøi teplotì - 0,3 o C mrzne a pøi 8 o C zastavuje rùst. Dodržíme-li teplotu v prùmìru 25 o C, tak první základy kvìtù se tvoøí asi za 40 dnù po výsevu. Pøi nižších teplotách se tato doba prodlužuje. Pøi teplotách nad 30 o C mnohdy kvìty opadávají. Záleží však ještì na souhøe nìkterých dalších faktorù, jako je vlhkost, výživa a pod. Délka vegetaèní doby do první skliznì je 100 až 130 dní od vzejití. Paprice vyhovuje 12 hodinový den, je rostlinou støednì krátkého dne. Je nároèná na svìtlo, pøi nedostateèném osvìtlení mohou také poupata opadávat. Paprika je také velmi vdìèná za vodu, vyžaduje mm srážek, relativní vzdušnou vlhkost %. Pùdy vyžaduje hluboké, propustné, záhøevné, humózní. To znamená nejvyšší kvality. Pozor na pùdní únavu pøi pìstování po sobì nebo po ostatních lilkovitých. Klesá pak výnos, zhoršuje se zdravotní stav a vùbec celková kvalita skliznì je špatná. Samozøejmostí musí být dostateèné dodání živin, a to zejména u zavlažovaných: 1-1,2 kg N, 0,65-2 kg P 2 O 5 a 1-2 kg K 2 O na 1 ar v èistých živinách. U nezavlažovaných porostù mohou být tyto dávky asi o % nižší. U fosforu a draslíku je vždy lepší znát hodnoty jejich obsahu v pùdì a dodávat pak podle potøeby. Nejvhodnìjší je používat kombinovaná zahradnická hnojiva, která jsou bez chloru, nebo jeho obsah je velmi nízký. Pøed výsadbou se pùda zkypøí do hloubky 30 cm a na 1 m 2 se pøidá vìdro zetlelého chlévského hnoje, nebo kompostu. Vysazujeme do sponu 50 x 40 cm, v rychlírnách po jedné rostlinì. Paprika potøebuje hodnì vody, ale nesnáší trvalé zamokøení - uhnívají koøeny. Bìhem vegetace papriky pravidelnì hnojíme jednou za dní (napø. Krystalon Start - na poèátku rùstu, Krystalon Kvìt- Plod - pøi tvorbì plodu). Pøi slabém rùstu po výsadbì mùžeme pøihnojit ledkem amonným s vápencem, nebo ledkem amonným kolem každé rostliny - tzv. kroužkováním, ale pozor, pøi styku s rostlinou dochází k popálení rostliny. Nìkdy se u prvních plodù objevují hnìdé skvrny - tzv. suchá a mokrá hniloba plodù, která mùže být zapøíèinìná nepravidelnou zálivkou, nebo nedostatkem vápníku ve formì pøijatelné pro rostliny. Pro tento úèel mùžeme použít pøípravky Wuxal Kalcium nebo Wuxal Aminocal. Tyto pøípravky se aplikují postøikem na list poprvé 10 dní od nasazení plodù až do doby tìsnì pøed sklizní v 10- denních intervalech. Všechny takto nemocné plody je potøebné otrhat. Vyšší odrùdy je potøeba vyvazovat, aby se rostliny pod tíhou plodù nevylamovaly. Výsev do truhlíkù se provádí od poloviny února do poloviny bøezna. Když rostliny mají první pravé listy, pøepichujeme je do kvìtináèù nebo sadbovaèù s prùmìrem 5-7 cm. V nich sazenice zùstanou až do výsadby na stanovištì. Správnì vypìstovaná sadba by mìla být kompaktní, tmavì zelená, nevytáhlá, mùže mít i první kvìty, které však pøi výsadbì odstraníme, protože vysilují rostliny a poèáteèní rùst je proto zpomalen. Výsadba: Termín výsadby se øídí podle prostøedí pìstování - zda se jedná o chránìné prostory, vytápìné a pod. Venkovní výsadba se doporuèuje však vždy až ve druhé polovinì kvìtna. Pøi tradièním pøirychlování klasických odrùd vysazujeme dvojice rostlin, a to v po- 31

32 ètu 8-10 ks na 1 m 2. Pøi výsadbì venku do sponu x 30 cm. Nové výkonné hybridní odrùdy pro rychlení však vysazujeme po 1 rostlinì. Spon mùže být rùzný. Využíváme-li kapkovou závlahu, tak vysazujeme do dvouøádkù 30 cm od sebe, v øádku pak až 50 cm po 1 rostlinì. Tyto typy vyžadují vìtšinou nejménì 1x vyvázat, lépe však 2x až 3x. K tomu musíme ovšem instalovat opory, což mohou být døevìné kolíky, nebo z jiného materiálu, vysoké nejménì 1,50 m. Je to nutné proto, aby se vìtve nerozlamovaly pod tíhou plodù. Usnadòujeme si tím také procházení mezi øádky pøi ošetøování a pøi sklizni. Ochrana rostlin proti chorobám a škùdcùm: Perfektnì propracovány jsou metodiky jak chemické ochrany, tak ochrany biologické proti škùdcùm. Biologická ochrana je zajímavá nejen z hlediska zdravotního, ale také pro finanèní dostupnost. SEVA - FLORA již nìkolik let spolupracuje s poradenskou službou pro bioochranu a speciálnì u papriky biologickou ochranu používá. Toto všechno výše popsané je dùležité, to jistì každý pìstitel ví. Ale stejnì dùležitý je také výbìr odrùdy. Mnoho odrùd již znáte, máte své oblíbené, ale pøesto doufáme, že neodmítnete vyzkoušet si nìco nového. A to jsou právì naše nové hybridní odrùdy paprik pro pøirychlení. Teï tedy koneènì k popisùm odrùd SEVY - FLORY z Valtic. Zeleninové papriky Belona Poloraná až pozdní odrùda sladké papriky je urèena pro polní pìstování. Plody jsou støednì velké, trojúhelníkového tvaru, vyrovnané a hladké. Barva plodu je v konzumní zralosti nazelenale bílá, v botanické zralosti leskle èervená. Je vhodná pro pøímý komzum i pro kuchyòskou úpravu a konzervárenské zpracování. Vegetaèní doba od výsadby: dní. Beros Raná až støednì raná odrùda vhodná pro polní pìstování. Plody jsou dlouhé, mají tvar beraního rohu, s tenkou aromatickou dužninou - je pálivá. Barva plodu je žlutozelená, v botanické zralosti èervená. Odrùda je vhodná zejména pro konzervování do sladkokyselého nálevu bez pøedchozího odstraòování semeníku jako pøíloha ke všem druhùm masa, k pomazánkám, i do smìsi s další zeleninou. Vegetaèní doba od výsadby: dní. Cetyna Raná odrùda, vyšlechtìná ze známé odrùdy PCR, vhodná pro rychlení ve sklenících, foliových krytech i pro polní pìstování v teplých oblastech. Je rezistentní proti viru tabákové mozaiky. Plody jsou dlouze kuželovité, hladké, v konzumní zralosti žlutozelené barvy, v botanické zralosti èervené, výraznì aromatické - pálivé chuti. Vhodná pro pøímý konzum i kuchyòské úpravy a konzervárenské zpracování. Vegetaèní doba od výsadby: dní. Diana Raný typ rychlené papriky. Je urèena pro pìstování ve vytápìných i nevytápìných rychlírnách. Plody jsou trojúhelníkovitého tvaru, lesklé, hladké. V konzumní zralosti jsou plody svìtle žluté až voskové barvy, v botanické zralosti je tmavì èervená. Dužnina je silnostìnná (8 mm), š avnatá, sladká, výborné chuti. Vhodná jak pro pøímý konzum a kuchyòskou úpravu, tak i pro zavaøování. Vegetaèní doba od výsadby: dní. Nigra Støednì raný typ rychlené papriky pro pìstování ve skleníku a foliovníku. Plody jsou velké, ètvercovité, silnostìnné, sladké, š avnaté chuti. Barva je v konzumní zralosti tmavì fialová až èerná, v botanické pak tmavì èervená, lesklá. Paprika vyniká pøedevším atraktivními èernými plody, které jsou vhodné pro pøípravu zeleninových salátù, èervené plody jsou výborné pro zavaøování. Vegetaèní doba od výsadby: dní. Prima Støednì raná až pozdní odrùda urèená pro pìstování ve vytápìných i nevytápìných rychlírnách. Rostliny jsou nižšího vzrùstu, plody jsou ètvercovitého tvaru, velké, se silným oplodím. V konzumní zralosti je tmavozelená, v botanické tmavì èervená. Je urèe- 32

33 na k pøímé spotøebì, ale hlavnì je výborná ke konzervaci do sladkokyselého nálevu. Vegetaèní doba od výsadby dní. Vlasta Poloraná paprika urèená pro pìstování v nevytápìných rychlírnách i pro polní pìstování v teplejších oblastech. Plody jsou støednì velké, lichobìžnikovité, v konzumní zralosti svìtle zelené, v botanické oranžové, je sladká, š avnatá, s vysokým obsahem vitamínu C. Je vhodná k pøímému konzumu i pro všechny zpùsoby zpracování. Vegetaèní doba od výsadby: v rychlírnách dní, polní pìstování dní. Lubica F1 Typ rané hybridní odrùdy, urèené pro rychlení. Rostliny jsou polovzpøímené a vyžadují vyvazování, plody jsou pøevislé, na delší stopce, velké, støednì dlouhé až dlouhé (18-20 cm), støednì široké, na podélném øezu pøevážnì trojúhelníkovité, prùmìrná hmotnost je g, stopeèní jamka je mìlká, na povrchu hladké, se silným leskem a støedním brázdìním mezi komorami. Barva pøed zralostí je svìtle až støednì zelená, ve zralosti tmavì èervená, oplodí je støednì silné. Chu je sladká, š avnatá. Použití: je vhodná jak pro pøímý konzum, tak i pro kuchyòské zpracování, vyniká raností a úrodností. Vysévá se v lednu - bøeznu dle typu rychlírny, do truhlíkù nebo misek, pøepichuje se ve fázi prvních pravých listù do kelímkù, sadbovaèù. Výsadba: bøezen - duben, dle doby výsevu a druhu rychlírny, spon 50 x 40cm po jedné rostlinì, sklízí se od konce èervna postupnì. Vegetaèní doba od výsevu do skliznì: 100 dní Dorota F1 Typ rané až polorané odrùdy hybridní papriky vhodná pro pìstování v nevytápìných rychlírnách, v teplejších klimatických podmínkách i pro pìstování ve volné pùdì. Rostliny jsou polovzpøímené, plody jsou støednì dlouhé, støednì široké, trojúhelníkovitého tvaru, pøevislé, stopeèní jamka je velmi mìlká až mìlká, povrch plodù je slabì zvrásnìný, silnì lesklý, barva pøed zralostí je svìtle až støednì zelená, ve zralosti støednì až tmavì èervená, oplodí je støednì silné. Chu je sladká, š avnatá. Rezistence: je rezistentní proti napadení tobamovirem pathotyp Po. Použití: je urèená pro pøímý konzum, pro konzervaci v domácnosti i pro prùmyslové zpracování. Vysévá se v lednu - bøeznu dle typu rychlírny do truhlíkù nebo misek, pøepichuje se ve fázi prvních pravých listù do kelímkù, sadbovaèù a vysazuje se v bøeznu - dubnu dle doby výsevu a druhu rychlírny, spon 50 x 40 cm po jedné rostlinì. Sklizeò: od konce èervna postupnì, vegetaèní doba od výsevu do skliznì: 110 až 120 dní. SEVA FLORA Valtice. Virózy lilií Virus je primitivní nebunìèná forma živé soustavy, tvoøený pouze DNA, nebo RNA, obalenou bílkovinným obalem. Jeho zvláštností je, že se sám nemùže množit, pouze v hostitelském organizmu, resp. v buòce. Fytoviry jsou skupinou asi 600 virù, napadajících rostliny, houby, øasy i sinice. Snad každý zahrádkáø zná typickou virózu švestek šarku a také mozaiku okurkovou èi pestrokvìtost tulipánù. Obecným znakem virové infekce u lilií jsou barevné zmìny na listech a kvìtech, deformace listù a zakrnìlost rostliny. U nìkterých odrùd jsem pozoroval také pøekotné nasazování pøírùstkù malých cibulí, které však po pøesázení už dál neprosperovaly. Pøenašeèem infekce jsou pøedevším mšice, mohou to být i háïátka, tøásnìnky a jiný savý hmyz, nelze vylouèit ani náøadí pøi øezu kvìtù èi pøi ošetøování cibulí. Literatura uvádí až deset nejrùznìjších viróz. Velmi rozšíøená je nápadná rùžicovitost, pøi které lilie mají zakrslý rùst, nepokvetou a døíve zatahují. Listy jsou zkroucené, na vrcholu èervenavé, níže zažloutlé. Pestrokvìtost se projevuje podle názvu na kvìtech, ale také listy mají svìtlé, podlouhlé mozaikové kresby. Napadené rostliny také døíve ukonèují vegetaci (foto na zadní stranì obálky). 33

34 Latentní, bezpøíznaková viróza kromì zaostávání v rùstu a v pøedèasném ukonèení vegetace nemá vnìjší pøíznaky. Identifikovat se dá jako i ostatní viry, elektronovým mikroskopem, nebo enzymoanalytickou metododou (tzv. ELISA - test). Strakatost, nebo mozaika listù je vyvolána obvykle smìsí nìkolika virù, èastý je virus mozaiky okurky. Projevuje se pestrobarevnými chlorotickými skvrnami na listech, které se deformují, až kadeøí. Je to èastá choroba lilií: L. candidum, bulbiferum, longiflorum, lancifelium (døíve tigrinum) a speciosum. Nepøíjemnou skuteèností je, že mnohé virózy jsou vyvolány smìsí nìkolika virù jako napø. hnìdá kroužkovitost, nebo skvrnitost listù. Druhy i odrùdy lilií jsou vùèi jednotlivým virózám odolné, resp. tolerantní rùznou mìrou. Kromì již vyjmenovaných druhù je velmi citlivá L. formosanum a její hybridy, virózy se brzy objevují na mnoha asijských a LAhybridech, odolnìjší jsou martagony, výraznì odolnìjší potom èínské hybridy a tzv. orienpety. U tìchto odolných hybridù bychom mìli mluvit spíše o znaèné toleranci, protože i tyto lilie nosí sebou infekci, ale virus, nebo viry se v jejich organizmu neprosadí. Pøímá ochrana proti virózám neexistuje, prevencí by bylo jistì vyhubit na zahradì veškerý savý hmyz, což je nesmysl. Nepøímou prevencí je volba odrùd tolerantních vùèi virózám. Takové odrùdy existují, napø. dnes již legendární BLACK BEAUTY zavedená do kultury již v padesátých letech minulého století. Pøi volbì lilií na zahradní pìstování bychom se nemìli snažit napodobovat komerèní øezané odrùdy, ale volit odrùdy vyzkoušené v zahradních podmínkách v našem klimatu. Na tomto místì nemohu vyjmenovat všechny takové odrùdy, ale jako skupinu mohu doporuèit již vyjmenované èínské hybridy a zatím ještì u nás málo rozšíøené orienpety. Avšak máme u nás specializované zahrádkáøské organizace pìstitelù lilií Martagon Praha, nebo Lilium Brno, jejichž èlenové jistì rádi poskytnou rady buï na svých výstavách nebo na svých èlenských schùzích a jistì neodmítnou ani individuelní rady. Doc. RNDr. Karel Vereš Kdy je kompost zralý? Pojem zralý je pøi kompostování velmi oblíbený ale nepøesnì definovatelný. Když nìkdo øekne, že jeho kompost je zralý, potom se ihned musíme zeptat, k èemu je zralý? Jsou totiž rùzné možnosti jeho použití. Když použijeme kompost k mulèování, tak je pro tento úèel zralý již ve stáøí ètyø týdnù. Když jej jako hnojivo zavláèíme (zapravíme hrábìmi), musí být proto jistì zralejší a když jej použijeme k pøedpìstování sadby (jako souèást zeminy), tak musí být zcela dozrálý. Je proto zøejmé, že pojem zralý v obecné formì neexistuje a odpovídá jen rùznému stupni tlení a s tím spojenými rùznými možnostmi použití. Pøi použití hraje roli proto pøedevším stáøí kompostu. Hovoøíme také o èerstvém kompostu, který má krátkou dobu tlení (dva mìsíce), zralý kompost naproti tomu delší (šest mìsícù). Naopak, starý kompost pøichází o své hnojivé úèinky. Obèas ještì doporuèovaný dvou až tøíletý kompost je už témìø bez úèinnosti, protože organické látky se dále rozkládají až na minerální a z kompostu se stává obyèejná zemina. Pøi této pøíležitosti chceme uvést, že prosévání kompostu není vždy nutné. Chcemeli použít kompost ke hnojení trávníkù nebo jako souèást zeminy pro kvìtiny, je prosev na velikost èástic mm žádoucí. Pro tento úèel použití jsou hrubé èástice nežádoucí. Jinak je tomu pøi použití ke zlepšování pùdy. Zde je hrubý, neprosátý kompost vhodnìjší. Napøíklad zbytky ještì ne zcela zetlelých rozdrcených vìtví jsou žádoucí, nebo pùdu kypøí a dlouhodobì ji zásobují humusem. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Vodní a bahenní rostliny Velmi pùsobivé zpestøení zahrady pøináší voda. Donedávna ovšem platila nutnost betonování nádrží. Bylo to pracné, zdlouhavé, hrozilo praskání. Obrat nastal nyní s výrobou kvalitních, cenovì dostupných fólií. Zahradní rybníèek mùže být rùznì velký a hluboký. 34

35 Rody rostlin bychom mohli rozdìlit podle nárokù na umístìní a požadavku na hloubku vody do nìkolika následujících skupin. Za èeským jménem je uvedena barva kvìtù, pokud má z okrasného hlediska význam. Bažiny, jen obèas a krátkodobì zaplavované vodou Bezkolenec (Molinia) Blatouch, žlutý (Caltha) Bledule, bílá (Leucojum) Kejklíøka, žlutá (Mimulus) Kosatec, fialový, modrý, bílý (Iris kaempheri, I. sibirica) Kyprej, fialový (Lythrum) Meèík, rùžový (Gladiolus) Ostøice (Carex) Pérovník (Matteucia) Pomnìnka, modrá, bílá (Myosotis) Prvosenka, rùžová, fialová,èervená, žlutá, bílá (Primula denticulata, P. japonica, P. rosea, P. florindae) Pryskyøník, žlutý (Ranunculus) Rdesno, rùžové (Polygonum) Sítina (Juncus) Suchopýr, bílý plod (Eriophorum) Tolije, bílá (Parnassia) Toulcovka, žlutá, bílá (Lysichiton) Tužebník, bílý (Filipendula ulmaria) Upolín, žlutý, oranžový (Trollius) Vrbina, žlutá (Lysimachia) Zábìlník, rùžový (Comarum) Hloubka vody 0 až 15 cm Bazanovec, žlutý (Naumburgia) Ïáblík, bílý (Calla) Konitrud, bílý (Gratiola) Kosatec, žlutý (Iris pseudacorus) Maršálka (Marsilea) Orobinec, hnìdé plody (Typha pumila) Potoènice, bílá (Nasturcium) Pryšec, žlutý (Euphorbia palustris) Pøeslièka (Equisetum) Rákos (Phragmites) Rozrazil (Veronica beccabunga) Šípatka, bílá (Sagittaria) Vachta, bílá (Menyantes) Zblochan (Glyceria) Zevar (Sparganium) Žabník, bílý (Alisma) Hloubka vody 15 až 40 cm Lakušník, bílý (Batrachium) Leknín, bílý rùžový, èervenofialový, žlutý (Nymphaea tetragona) Orobinec, hnìdé plody (Typha angustifolia, T. latifolia, T. laxmannii) Plavín, žlutý (Nymphoides) Prustka (Hippuris) Skøípinec (Schoenoplectus, syn. Scirpus) Stolístek (Myriophylum) Stulík, žlutý (Nuphar pumila) Šmel, rùžový (Butomus) Vodní mor (Elodea) Žebratka, bílá (Hottonia) Hloubka vody 40 cm a více Leknín, bílý rùžový, èervenofialový, žlutý (Nymphea) Modráska, modrá (Pontederia) Rdest, rùžový (Potamogeton) Rùžkatec (Ceratophyllum) Stulík (Nuphar) Rostliny volnì plovoucí na hladinì Azolka (Azolla) Kotvice (Trapa) Nepukalka (Salvinia) Øezan, bílý (Stratiotes) Okøehek (Lemna) Voïanka, bílá (Hydrocharis) Akvarijní a pokojové rostliny, které v létì mùžeme umístit ven Babelka (Pistia) Ještìrolep, bílý (Saururus) Kala, bílá, rùžová, žlutá (Zantedeschia) Lobelka, modrá, èervená (Lobelia cardinalis, L. splendens) Šáchor (Cyperus) Vodní hyacint, tokozelka, modrofialový (Eichhornia) Vodoklas (Orontium) Zakruticha, bílá (Vallisneria) RNDr. Jiøí Žlebèík, VÚKOZ Prùhonice Brokolice (Brassica oleracea L. var. italica Plenck) Brokolice je u nás stále ménì rozšíøená zelenina, zatímco v zahranièí se bìžnì pìstuje. Je to pøechodná forma mezi kvìtákem 35

36 a ostatními koš álovinami, má však mohutnìjší ztloustlou lodyhu, která je ukonèena proøídlou rùžicí s postupnì narùstajícími zdužnatìlými rùžièkami. V kuchyni se upravuje podobnì jako kvìták nebo jako chøest. Brokolice obsahuje podstatnì více vitamínù než kvìták, zvláštì vitamíny C, E a provitamín A. Poslední výzkumy zjistily, že brokolice je skvìlá zásobárna vitamínù a zdrojem kyseliny listové, beta- karotenu, železa i draslíku. Látky v ní obsažené pomáhají v boji proti rakovinì. Brokolice se pìstuje snadnìji než kvìták, je ménì nároèná. Dobøe se jí daøí i ve vyšších podhorských polohách s vlhèím ovzduším. Vysévá se nejèastìji v èervnu na výsevní záhon, v èervenci rostliny vysazujeme na vzdálenost cm od sebe. Z èervnového výsevu sklízíme postupnì od záøí. Nejprve odøezáváme hlavní rùžici s èástí dužnatého stonku v délce 15 až 20 cm a postupnì pak až do zámrzu rùžice dorùstající z postranních výhonù. Pro ranou sklizeò lze brokolici vysévat do teplého paøeništì v únoru. Pøedpìstované sazenice vysazujeme zaèátkem dubna na záhon. Pøi jarním pìstování je však doba skliznì podstatnì kratší, rostliny brzy vykvétají. Podle vlastní zkušenosti doporuèuji po výsadbì ošetøit srdéèko brokolice proti plodomorce zelné buï netkanou textílií, nebo chemicky (Decis, Karate 2,5) proti vyslepnutí. Brokolice má rùzné odrùdové formy. Naše osvìdèená odrùda staršího typu Vitamína, patøí mezi stonkové remontantní odrùdy. Novìjší je odrùda Geba, je vhodná pro pìstování na zahrádkách. V poslední dobì jsou k dostání i dovozové odrùdy brokolice. Velmi dobré zkušenosti mám s tìmito odrùdami brokolice: MONTOP F 1, LORD F 1, CRUISER F 1, CHEVALI- ER F 1. Václav Žatecký Celý rok s pelargoniemi Pomalu, ale jistì se èlovìk pøi bìžných životních starostech pøimyká ke kráse kvìtin v rozkvetlých oknech, vonících terasách, chladivých zákoutích zahradních pergol nebo pøítulných zasklených verandách. Hlavní ozdobou tìchto míst jsou vedle impozantních stále zelených trvalek pestøe barevné letnièky. Nenároèné rostliny se dají levnì poøídit již v kdekterém zahradnictví èi prodejnách a supermarketech. Jejich pestrá paleta kvìtù rozzáøí šeï zdí a projasní èlovìèí nitro. Ovšem královnou balkonovek zùstávají bezesporu muškáty. Zdobily okna našich pøedkù a prapøedkù a na venkovì okno plné nádherných obrovských barevných kvìtních koulí Honzíkù je dodneška vizitkou vkusu a píle. Málokdo ví, že pùvodní muškáty byly uctívanými léèivkami. Ve váleèných legiích øímského císaøe Nera byl èaj z kakostu (název pro primitivní divoce rostoucí muškáty se v nìkterých zemích dochoval i pro kulturní ušlechtilé rostliny rodu Geranium) zaruèeným prostøedkem pro vyléèení prùjmových onemocnìní jeho vojákù. Sušená droga se dovážela pøes Støedozemní moøe z oblastí Jižní Afriky, kde se tìmto rostlinám velice daøí. Oblast bez zimních mrazù s 260 sluneèními dny a nárazovými dešti, kde neustále vane vítr svými podmínkami umožnila rozšíøení prapøedkù pelargonií od kamenitých polopouští pøes travnaté savany až do bahnitých podrostù øíèních bøehù a okrajù lesù. Právì tak rozmanitá je dnes øíše muškátù v jejich moderním pìstování. Mezi milovníky muškátù jsou sbìratelé botanických a sukulentních druhù, za kterými neváhají procestovat pùl svìta. Milovníci vùní nedají dopustit na vonné druhy a pøipomínají si pøínos muškátù v kosmetickém prùmyslu, kde se výtažky z tìchto rostlin doplòují rùžové oleje pro navonìní mýdel, šamponù ap. Nìkde se sbírají pelargonie s bíle èi jinak panašovanými listy jako nìjaké zvláštnosti a neobvyklosti. Nejrozšíøenìjší je ale pìstování muškátù páskatých (Zonale), pøevislých a v poslední dobì i andìlských (Pelargonium Crispum) jejichž kvìty pøipomínají køídla motýla (nebo andìla?). V každé této skupinì je spousta odrùd, mezi nimiž rozdíly pozná jen opravdový znalec a stávají se oblastí obchodních prvenství na trhu. Ing. Alena Heinrichová, SZO Pelargonie 36

37 PODZIM Padají-li pøed svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima. V øíjnu mráz a vìtry - teplý leden a únor. Teplý øíjen, studený listopad. Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima k létu. Oznaèení lilií Zájemci o pìstování lilií, èi o nákup jejich sadby se èasto setkávají s popisnou charakteristikou skupin mezidruhových hybridù lilií. K orientaènímu oznaèení se používají zkratky. Pro snadnìjší orientaci pøi nákupu, ètení inzerátù, èi textu èlánkù (i v této tiskovinì) uvádíme ty nejbìžnìji používané zkratky: MARHAN - L. martagon x L. hansoni, MARTSING - L. martagon x L. tsingtauense MARTASIANS - L. martagon x asijský hybrid DALHAN - L. dalmaticum x L. hansoni Habitem se podobají martagonùm, liší se pøedevším barvou kvìtù. Intersekèní hybridy: LA - L. longiflorum x asijský hybrid - pìstují se pøedevším na øez, (lilie pastelových barev), komerènì velmi úspìšné LO - L. longiflorum x orientální hybrid - pomìrnì nová skupina krásných lilií, jejich èas teprve pøijde. OT - orienpety - orientální h. x trumpet (trubkovitý h.), vzrùstné mnohokvìté lilie, dominuje žlutá a èervená barva, pro odolnost vhodné do zahrad. Zatím málo dostupné: AO - asijský x orientální h. AT - asijský h. x trumpet (asiapet) ALA - asijský h. x LA OA - orientální h. x asijský h. Doc. RNDr. Karel Vereš Džemy, marmelády a povidla pøipravujeme podle využití a možností Pøedpisy na ovocné pomazánky v nìkterých èasopisech se snaží být atraktivní nezvyklými pøísadami - alkoholických nápojù, tropickým ovocem nebo koøením. Stranou pøitom zùstává zejména dosažení potøebné konzistence a požadavek na optimální zpracování pøebytkù ovoce zahrádkáøù. Naopak je doporuèováno, vìtšinou z èistì komerèních dùvodù, èasto zcela zbyteèné použití chemických prostøedkù. Pøipomeòme si charakteristiky jednotlivých druhù pomazánek, které si mùžeme rozdìlit na: marmelády, pøipravené z vystøeného ( pasírovaného ) ovoce - protlaku - svaøením v urèitém pomìru s cukrem do rosolovité nebo tuhé konzistence. Marmelády pøipravujeme obvykle z ovoce bohatého pektinem i kyselinami a nemusíme v tom pøípadì používat pektin a kyselinu citronovou z obchodní sítì. džemy, vaøené do rosolovité konzistence z upravených celých plodù, cukru, nìkdy s pøísadou protlaku a èasto i pøídavku obchodního pektinového pøípravku, popø. kyseliny citronové povidla, získaná zahuštìním odpaøením z upravených (odpeckovaných, dìlených) plodù do polotuhé až tuhé konzistence. Konzistence výrobkù udává i jejich použití: - džemy a rosolovité marmelády jako pomazánky na hotové peèivo nebo pøídavek do mléèných výrobkù - povidla a tuhé marmelády do pokrmù, se kterými se tepelnì upravují. Ovoce pro domácí výrobu pomazánek si mùžeme rozdìlit z hlediska organoleptických vlastností (chu, vùnì) a obsahu pektinových látek na: a) ušlechtilé druhy ovoce, tj. jahody, meruòky, broskve, maliny, borùvky, švestky, ostružiny, èerný rybíz, višnì a èerné tøešnì, kterých si ceníme pro jejich chu nebo vùni, i když, kromì rybízu, obsah pektinových látek není optimální b) pøídavné druhy ovoce, které mají vyšší obsah pektinu, tj. angrešt, rybíz, jablka a kdoule, (popø. kdoulovec japonský). Kromì kdoule a nìkterých odrùd jablek mají 37

38 tyto druhy i dostatek kyselin. Používáme je proto èasto v kombinaci s ovocem ostatních skupin, ve stejné dobì zrajícím. (Poznámka: plody kdoulovce japonského používáme na rozdíl od ostatního ovoce zcela zralé, žluté.) c) ostatní druhy ovoce s nižším obsahem pektinu - ryngle, slívy, hrozny vinné, hrušky, šípky, bezinky, ostatní druhy tøešní. Obecnì pro pøípravu džemù a marmelád používáme ovoce ménì zralé, které má nejvíce pektinových látek. Povidla naopak zhotovujeme z ovoce zralého až pøezrálého. Džemy a marmelády rosolovité konzistence. Tento typ výrobkù je nejžádanìjší. Kromì vyhovující konzistence by, zejména džemy, mìly mít druhovou vùni a proto pøipraveny buï zcela nebo nejménì z 1/3 z ušlechtilých druhù ovoce. Džemy zhotovené pouze z ušlechtilého ovoce. Pro pøípravu džemu z uvedených druhù je nutný pøídavek pektinu z obchodní sítì (kromì èerného rybízu) a kyselin (kromì èerného rybízu, merunìk a višní). Džemy z rybízu, ostružin, malin nebo angreštu by mìly pøíliš mnoho pecièek, což není smyslovì pøíjemné, proto z vìtší èásti tohoto ovoce (z 1/2 až 2/3) zhotovujeme protlak, tzn. ovoce pøes síto vystøeme. Pøíklad jednodruhového džemu. Meruòkový džem. (1 kg odpeckovaných merunìk, 0,9 kg cukru, pektinový pøípravek). K pøípravì použijeme nejlépe plody dozrálé na stromì. Mùžeme však použít i smìs zmìklých pøezrálých a nedozrálých plodù, které nám zbyly po vytøídìní standardních plodù na kompoty a zmrazování. Nesmí ovšem být plesnivé nebo nahnilé. Omyté plody rozpùlíme a odpeckujeme. Asi 1/4 tužších plodù ponecháme v zásobì. Ostatní meruòky vaøíme za stálého míchání (nejménì 10 minut) do získání hustì kašovité konzistence. Pak pøidáme zbytek plodù, pektin rozmíchaný v cukru a vaøíme asi 5 minut. Bez pøerušení varu zkoušíme rosolovací schopnost džemu. Zkouška rosolovací schopnosti džemu nebo rosolovité marmelády. Džem nabereme na vaøeèku a mírnì ochladíme nìkolikerým otoèením vaøeèky na vzduchu. Džem je hotov, jestliže se na hranì vaøeèky vytváøí vodorovná vrstva výrobku a teprve z této vrstvy se pak pomalu uvolòují kapky. Plnìní do obalù a konzervaèní prostøedky. Protože džemy a marmelády jsou proti bakteriím a kvasinkám konzervovány spoleèným úèinkem kyselin a vysokého obsahu cukru, zbývá jen doplòková konzervace proti plísním. Ta mùže být rùzná, ale nejjednodušší je využití tepla pøi vaøení pomazánky naplnìním sklenic horkým džemem nebo marmeládou. Používáme konzervové sklenice typu Omnia nebo sklenice se šroubovým uzávìrem (Twist-Off), které pøed plnìním pøedehøejeme teplou vodou asi na 60 o C. Sklenice pak naplníme vroucí pomazánkou až po okraj (bez vzduchové mezery), ihned uzavøeme a otoèíme na víèko. Obrácené je ponecháme nejménì 10 minut. Je proto zcela zbyteèné konzervovat pomazánky chemickými prostøedky. Džemy a marmelády vícedruhové. Vícedruhové džemy a marmelády vìtšinou splòují nìkterý z tìchto cílù: - optimalizují obsah pektinu a kyselin ve výrobku bez potøeby obchodních pøípravkù - nahrazují (èásteènì) nìkteré nedostatkové (ušlechtilé) ovoce (v prùmyslu bìžnì užívaný postup) - umožòují zpracovat i nìkteré zajímavé druhy nepìstìného ovoce bez pøídavku obchodního pektinu a kyselin. Pøi domácí výrobì je vhodné využívat ovoce souèasnì zrající. Zhotovovat polotovary pro další zpracování (v jiném období) je pracné, s nevalnými výsledky u koneèných výrobkù. Pøíklad vícedruhového džemu. Borùvko - jableèný džem. (0,4 kg borùvek, 0,6 kg jableèného protlaku, 0,8 kg cukru). V této kombinaci borùvky dodávají džemu tmavomodrou barvu a charakteristickou vùni, jablka pak doplòují pektin a kyseliny. Výsledkem je velmi kvalitní výrobek. 38

39 Ménì zralá jablka nakrájíme na dílky (neloupané, neodjadøincované) a nepatrnì podlité vodou je pak vaøíme v zakrytém kastrolu, nejménì 10 minut, do zmìknutí. Potom je vystøeme na protlak, který zvážíme. Protlak pak vaøíme v odkryté nádobì za stálého míchání do zhoustnutí. Borùvky zbavíme pøímìsí, pøidáme do jableèného protlaku a spoleènì s protlakem je vaøíme asi 5 minut. Bez pøerušení varu pak pøidáme cukr a zkoušíme, zda podle rosolotvorné zkoušky je džem hotov. (Popis zkoušky a plnìní do obalù - viz meruòkový džem). Podobnì vhodné jsou i další kombinace, napø. jahod a èerveného rybízu (rybíz nesmí být pøezrálý!), ostružin a jablek, malin a èerveného rybízu. Marmelády tuhé konzistence pøipravujeme pro kuchyòské úèely. Postup pøi zhotovení tuhé marmelády je obdobný jako u výrobkù rosolovité konzistence. Zahuštìní protlaku pøed pøídavkem cukru musí však být vyšší - do velmi husté kaše. Èastou surovinou bývají jablka jako základ, s pøídavkem nìkterého barevného druhu ovoce. Nìkdy ale máme nadbytek i bobulovin, napø. angreštu, jehož zpracování na marmeládu uvádíme na pøíkladu. Pøi zkoušce rosolotvorné schopnosti by mìla hotová marmeláda vytváøet po nabrání na vaøeèku a nìkolikerém otoèení ve vodorovné poloze prohnuté závìsy Pøíklad. Agreštová marmeláda. (1 kg protlaku z angreštu, 0,8 kg cukru). Ke zpracování použijeme nepøezrálý angrešt. Oprané bobule (nemusí být odstopkované ani zbavené okvìtí) vaøíme zakryté a podlité malým množstvím vody. Po zmìknutí je pøes síto vystøeme na protlak, který zvážíme. Protlak potom za stálého míchání zahuš- ujeme tak dlouho, až vznikne hustá kaše. Pak pøidáme za stálého míchání cukr a vaøíme dále nejménì 3 minuty. Var ukonèíme, až marmeláda po nabrání na vaøeèku a nìkolikerém otoèení vytvoøí nejen vrstvu na hranì vaøeèky, ale i obloukovitý závoj. Postup pøi plnìní do obalù je uveden u meruòkového džemu. Povidla jsou na pøípravu pokrmù, se kterými se tepelnì upravují, nejvhodnìjší. Na rozdíl od ostatních pomazánek povidla zahuš ujeme pouze (nebo pøevážnì) odpaøením vody a tím koncentrací sušiny ovoce. Proto surovina by mìla být málo kyselá, což kromì druhu ovoce ovlivòuje i zralost ovoce, která by mìla být co nejvyšší. Nejvhodnìjším ovocem na povidla jsou pravé švestky, ale mohou to být i hrušky nebo málo kyselá jablka. Zejména hrušek bývá v nìkterých letech nadbytek a proto jako pøíklad uvádíme ménì známý postup pøípravy hruškových povidel bez míchání pøi jejich vaøení. Hrušková povidla. Neloupané hrušky nakrájíme na ètvrtky, odstraníme jádøince a zvážíme. 1 kg upravených hrušek smísíme s 0,25 kg cukru v širokém kastrolu a necháme 12 hodin odležet. Ovoce s cukrem uvolní š ávu, která umožní, abychom pøi zcela mírném zahøívání mohli bez míchání vaøit povidla. Dokonèujeme nejlépe vysušením v mírnì vyhøáté troubì. Orientaènì zjistíme, zda povidla jsou hotová, když horká povidla nalijeme na prkénko a vaøeèkou táhneme hmotou. Jestliže se vytvoøená brázdièka ihned nezalévá, jsou povidla hotová. Dobøe zahuštìná povidla nemusíme plnit postupem uvedeným u meruòkového džemu. Pouze je po mírném ochladnutí naplníme do konzervových sklenic až po okraj, uzavøeme kovovými víèky a uložíme v suché místnosti. Na závìr pøedpis na ovocnou cukrovinku - hruškové datle. Na rozdíl od švestkových povidel jsou hrušková povidla ménì oblíbena jako pomazánka. Velmi vhodnì je možné je zhodnotit pøípravou cukrovinkáøské pochoutky - hruškových datlí, jejichž zhotovení si mùžeme ponechat na volné chvíle v zimì. Hrušková povidla rozprostøeme ve vrstvì asi 1 cm tlusté na mikrotenový pøíøez polo- 39

40 žený na prkénku èi pekáèi. Zakryté papírem je sušíme nad tìlesem ústøedního topení, nad sporákem nebo v málo vyhøáté troubì. Když je vrstva tuhá tak, že ji mùžeme snadno krájet, nakrájíme povidla na proužky široké asi 1,5 cm a dlouhé 3-4 cm. Proužky potom uhnìteme do váleèkù, které krátce ponoøíme do øídké èokoládové polevy. Po ztuhnutí polevy váleèky balíme do kartonových skládaèek vystlaných perforovaným polyetylenem nebo do kelímkù. Ing. Karel Pùhoný Odbìr vzorkù Obsah pøístupných živin v pùdì se zjistí nejsnáze a pomìrnì spolehlivì chemickým rozborem pùdy. V zahrádce postaèí stanovit v pùdì hodnotu pùdní reakce (ph) a obsah pøístupných živin - fosforu, draslíku a hoøèíku. Zpravidla staèí provést chemickou kontrolu pùdy jednou za 5-6 let. Pùdní analýza by mìla být provedena vždy pøi zaèátku hospodaøení, na novì získaných plochách, tedy pøi zøizování zahrádkových osad, pøestavbì a zmìnì kultur. Obsah pøijatelného dusíku se zpravidla nestanovuje, nebo se v pùdì rychle mìní. Zjiš ování obsahu stopových prvkù má smysl jen tehdy, když je podezøení na jejich nedostatek (rozbory jsou však velmi drahé). Analýzy rostlin (u ovocných stromù listù) lze doporuèit jen tehdy, je-li nutno vysvìtlit rùstové poruchy, zejména pøi podezøení na kritický nedostatek urèité živiny. Má-li agrochemický rozbor poskytnout pøesné informace o zásobì živin a o hodnotì ph, je nezbytné, aby vzorek pùdy byl prùmìrný. Proto vždy odebíráme více dílèích vzorkù z hloubky, ve které je rozmístìna nejvìtší èást koøenového systému. Pro jeden prùmìrný vzorek musíme odebrat asi 20 vzorkù dílèích. Dílèí vzorky dùkladnì promícháme a z takto pøipraveného vzorku odebereme asi 0,5 kg. Vlhký vzorek nikdy neponecháváme v sáècích z plastických hmot, aby nedocházelo ke zmìnám agrochemických vlastností pùdy. Rozprostøeme jej do tenké vrstvy mimo tepelný zdroj a necháme volnì na vzduchu vyschnout. Vyschlý vzorek zabalíme do papírového sáèku, oznaèíme a zašleme, nebo pøedáme do laboratoøe. Odbìr z orné pùdy a ovocných sadù provádíme šachovnicovì rýèem zahradnickou lopatkou nebo sondovací tyèí do hloubky 30 cm. U vinic se odbìr vzorkù provádí oddìlenì z vrstev pùdy do hloubky 30 cm a od 30 do 60 cm. Nejvhodnìjší doba odbìru vzorkù je na podzim po ukonèení vegetace. Pokud nestihneme odbìr vzorkù na podzim, mùžeme jej provést v jarním období. Jarní odbìr zaèíná pøed vyhnojením pozemku co nejdøíve, jakmile to dovolí pùdní a povìtrnostní podmínky, a ukonèíme jej podle stavu vegetace, nejpozdìji do konce kvìtna. Rozbory pùd provádìjí krajské zkušebny ÚKZÚZ (Ústøední kontrolní a zkušební ústav zemìdìlský) a také zemìdìlské laboratoøe, které jsou v nìkterých okresech, následnì uvádíme v pøehledu jejich adresáø. Adresáø sdružení zemìdìlských laboratoøí ÈR 1. AGROLAB s.r.o Modøice 1690/20 2. HC ANALYTIKA s.r.o Chrudim 3. Zemìdìlský výzkumný ústav Kromìøíž s.r.o. Havlíèkova 2787, Kromìøíž 4. Agrodružstvo Rybníky, Rybníky u Dobøíše, PS 14, Dobøíš 5. UNIKOM a.s., Kutná Hora 28. øíjna 788, obchodní závod Uhlíøské Janovice, zem.lab., PSÈ EKO-LAB Žamberk spol. s.r.o. Zemìdìlská 1004, Žamberk 7. AGRO CS a.s. - EKOAKVA laboratoø Øíkov, Èeská Skalice 8. Zemìdìlská oblastní laboratoø Malý a spol. Masarykova 300, Postoloprty 9. PROLAB v.o.s. Prostìjov Kralický háj, Kralice na Hané 10. S.O.S. Skalice nad Svitavou s.r.o Skalice nad Svitavou 11. A.G.Servis, s.r.o. ZOL Lovosice Kostelní 3, Lovosice 12. Agropodnik a.s. Jièín laboratoø Bašnice, Dobrá Voda u Hoøic 13. AGRO Radomyšl, a.s. ZOL Radomyšl 40

41 14. ENVIRO-EKOANALYTIKA s.r.o. Tøebíèská 1540, Velké Meziøíèí 15. EKO-AGRO RNDr. Baøina, Dolní 21, Bruntál 16. EKOLA s.r.o. Bruzovice, Sedlištì 17. Litolab s.r.o Chudobín 18. Laboratoø se sídlem ve VÚLH Na Olivì 550, Opoèno 19. Zelenina Malé Hoštice, a.s. U statku 6, Malé Hoštice 20. ZOL Mír Kunovice, podnik. laboratoø Kunovice 21. AGRO-LA s.r.o. Jiráskovo pøedmìstí 630, Jindøichùv Hradec 22. SVEC-consulting s.r.o. Slavice 9, Cheb 23. Laboratoø MORAVA s.r.o Oderská 828, Studénka 24. LABTECH s.r.o. Polní 23/25, Brno 25. MZLU Brno - Ústav agrochemie a výživy rostlin, AF Zemìdìlská ul., BRNO 26. Výzkumný ústav pro chov skotu s.r.o. Výzkumníkù 267, Rapotín, Vikýøovice 27. Družstvo AGRO Èeská Lípa - agrolaboratoø, Èeská Lípa 28. Agropodnik Klatovy, a.s. K letišti 688, Klatovy 2 Ing. Miroslav Kalina, CSc. Nové odrùdy hrušní V roce 2003 splnily pøedpoklady pro registraci, podle zákona è. 92/1996 Sb., o odrùdách, osivu a sadbì pìstovaných rostlin, ve znìní pozdìjších pøedpisù a byly zapsány do Státní odrùdové knihy Èeské republiky tyto odrùdy hrušní, tentokrát se rzivým povrchem slupky. Pøedstavitelem dosud registrovaných a pìstovaných odrùd hrušní s významnou rzivostí slupky jsou ze starších, dobøe nám známé Boscova lahvice a Konference, z novìjších pak Manon a Vonka registrované v roce Novinkami letošního roku jsou staronová podzimní Hardyho, další je Monika, do skupiny zimních patøí Bodra a Vladka. Udržovatelem je SEMPRA PRAHA a.s. s místem udržovacího šlechtìní u firmy SEMPRA LITOMÌØICE s.r.o. Tady si je mùžete také objednat jako množitelský materiál - rouby, oèka nebo zakoupit pøímo ve vhodné kombinaci s podnožemi, vzhledem k vašim požadavkùm stanovištì. Hardyho Odrùda byla objevena ve Francii jako semenáè neznámého pùvodu. Je zaøazena do skupiny podzimních odrùd. Stromy rostou bujnì, vytváøí polovzpøímené koruny, dostateènì zahuštìné støednì tlustými, dlouhými, èasto prohnutými výhony. Plodnost je brzká, plodí ve shlucích na èetném krátkém plodonosném obrostu. Plody vyžadují probírku, bez ní støídá v plodnosti a velikost plodù je nevyrovnaná. Plod je støednì velký, slabì nesoumìrný, kuželovitého až baòatého tvaru. Základní barva slupky je žlutozelená, na skládce pak žlutá, èervená krycí barva bývá ve formì nevýrazného líèka. Slupka je støednì silná, výraznì celokrajnì rzivá, na omak drsná a suchá. Dužnina bílé barvy je máslovité konzistence, velmi š avnatá, sladce navinulá a koøenitá. Stopka je tlustá a støednì dlouhá, na konci zahnutá a napojená v ose plodu, nìkdy se závalem na plodu. Plody se sklízí koncem záøí, konzumnì dozrávají v listopadu, skladovat je lze až do ledna. Kvalitní plody získáme pøi pìstování v úrodných pùdách, støedních a teplých oblastí, s dostateènou vláhovou bilancí. Pøedností odrùdy je kromì kvalitní dužniny i výborná afinita s kdouloòovými podnožemi. Její užití je všestranné, používá se i jako mezikmen u odrùd slabìji rostoucích nebo tìch, které vykazují špatnou afinitu s kdouloní. Monika Odrùda èeského pùvodu, která vznikla køížením odrùd Boscova lahvice a Paøížanka. Øadí se do skupiny podzimních odrùd. Stromy rostou bujnì, koruny jsou úzké, vzpøímeného habitu, s dostateènì zahuš ujícím støednì tlustým obrostem, který je hustì olistìný. Pro kvalitní oslunìní plodù je nutný letní øez. Plodnost je støednì pozdní, plo- 41

42 dí ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Plod je støednì velký, slabì nesoumìrný, úzce kuželovitého tvaru. Slupka tenká, støednì prorezivìlá, na líèku ménì rzivá. Základní barva žlutozelená je v období zralosti žlutá, krycí barva však chybí. Dužnina je nažloutlá, š avnatá, navinule sladká až nasládlá, støednì pevná, køehké konzistence. Stopka je støednì tlustá, dlouhá, napojená šikmo k ose plodu. Plody se sklízí až zaèátkem øíjna, konzumnì dozrávají již koncem listopadu. Na skladu je efektivní ji uchovávat jen do prosince. Kvalitních plodù docílíme pøi pìstování v úrodných pùdách, teplejších polohách s dostatkem vláhy. Pøedností odrùdy kromì kvalitní a jakostní dužniny je dobrá afinita s kdouloòovými typy podnoží. Bodra Další èeská odrùda, která vznikla køížením odrùd Boscova lahvice a Drouardova, jak je zøejmé z názvu. Je zaøazena již do skupiny zimních odrùd. Stromy rostou bujnì, koruny jsou široce kuželovité, zahuš ují dlouhými støednì tlustými výhony, habitus je polovzpøímený. Plodnost je støednì pozdní, plodí na støednì dlouhém døevì. Plod je velký, silnì nesoumìrný, široce kuželovitého tvaru. Tenká slupka je výraznì rzivá, drsná a suchá. Základní barva je žlutozelená, krycí barva se objevuje zøídka, jako nevýraznì rùžová. Na skládce rzivá slupka zezlátne. Dužnina bílé barvy je více š avnatá, nasládlá, mìkká, hrubší konzistence. Stopka tlustá, støednì dlouhá, èásteènì zahnutá a napojená v ose plodu. Doba sklizòové zralosti plodù nastává v polovinì øíjna, do konzumní zralosti nastupuje na pøelomu mìsícù listopad a prosinec. Plody lze skladovat ve sklepì do ledna. Odrùdu pìstujeme na kdouloòových podnožích v teplých i støedních polohách s dostateènou vláhovou bilancí. Vladka Odrùda èeského pùvodu, která vznikla obdobným køížením jako pøedchozí odrùda Boscova lahvice a Drouardova. Je zaøazena do skupiny zimních odrùd. Roste støednì bujnì, má polovzpøímený habitus, plodí na krátkém plodonosném obrostu. Koruny zahuš uje èetný støednì dlouhý obrost, který je nutné letním øezem redukovat. Plodnost je brzká, vysoká, nutná je však probírka plodù, jinak se projevuje v dalších letech støídavá plodnost. Plod støední až velký, slabì nesoumìrný, lahvicovitého tvaru. Slupka tenká, støednì rzivá a drsná. Více rzivosti se objevuje okolo kališní jamky. Základní barva zelenožlutá, na skládce žlutá, krycí jen na oslunìné stranì jako nevýraznì rùžovoèervené rozmyté zabarvení. Dužnina žlutobílá, š avnatá, nasládlá, jemné máslovité konzistence, bez výrazného aroma. Stopka je støednì tlustá, dlouhá a napojená v ose plodu. Termín skliznì nastupuje ve 2. polovinì øíjna, plody konzumnì dozrávají v prosinci, ve sklepì je lze skladovat do února. Odrùda je vhodná pro pìstování v teplých a støedních oblastech na dostateènì vlhkých a úrodných pùdách. Afinita s kdouloòovými podnožemi je dobrá. Výhodou rzivých plodù hrušní je fakt, že plody netrpí tolik otlaky povrchu slupky pøi tøídìní a expedici. Tužší slupka je více odolná k poškození èi otlaèení. Pevnìjší slupka více chrání plody proti ztrátì vody v suchých skladovacích prostorách. Nevýhodou je pro nìkteré konzumenty horší poživatelnost. Slupka se rzivostí bývá pøi jídle drsná a pøed konzumací je vhodné ji odstranit. Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ, Odbor odrùdového zkušebnictví Ménì rozšíøené ovocné druhy Význam ménì rozšíøených druhù je znaènì široký a témìø nezastupitelný pìstováním jiných døevin. Cennou vlastností je malá nároènost na kvalitu prostøedí i pùdy a vlastního pìstování. Èasto plní funkci užitkovou i okrasnou. Pøedností je jejich èasný vstup do plodnosti a témìø pravidelná sklizeò ovoce s vysokou biologickou hodnotou, mající pøíznivý vliv na lidské zdraví. Plody lze konzumovat pøevážnì až po rùzných zpùsobech konzervárenského zpracování, nìkteré pøi dokonalém vyzrání i v èerstvém stavu. Kvalita plodù nìkterých druhù pøedstihuje obsahem nutrièních látek bìžnì pìstované ovoc- 42

43 né druhy, zejména obsahem vitamínù (vitamín C), minerálních látek, pektinù apod.. Obsah tìchto látek je v ovoci obsažen v biologicky ideální formì a nelze jej adekvátnì nahradit jinými produkty. Mimo uvedené funkce jsou tyto ovocné druhy velmi dùležitým èinitelem v oblasti ekologicky vyváženého a stabilního životního prostøedí, které se stalo jedním z prvoøadých cílù lidské spoleènosti. Plní v rámci rozptýlené zelenì funkci biologickou (posílení ekologických vazeb), melioraèní, izolaèní, asanaèní, kulturní (zvýraznìní historických a sakrálních staveb), estetickou, nauènou (druhová a odrùdová rozmanitost), rekreaèní apod. Øada z tìchto poèetných druhù se nachází v kolekcích odrùd a genotypù vysazených na pokusných a demonstraèních pozemcích Ústavu šlechtìní a množení zahradnických rostlin ZF MZLU v Brnì, na ŠZP Žabèice a Lednice. Mají poslání genofondù, ale jsou využívány nejen v rámci pedagogické èinnosti ústavu (výuka, diplomové práce, doktorské práce), ale i výzkumné èinnosti (grantové projekty). Poskytují také množitelský materiál øadì školkaøských závodù u nás i v zahranièí. Poèetnìjší zastoupení mají následující rostlinné druhy: Kdouloò obecná (Cydonia oblonga Mill.) Rakytník øešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) Døín obecný (Cornus mas L.) Zimolez jedlý (Lonicera caerulea L.) Moruše trnavská (Morus trnaviensis Domin.) Rùže dužnoplodá (Rosa pommifera Herrm.) Jeøáb èernoplodý (Aronia melanocarpa L.) Jeøáb moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia var. Moravica Zangerl.) Nìkteré z tìchto byly již rùzným zpùsobem prezentovány v tisku, ale nìkteré - napø. oznaèované obecným názvem kamèatské borùvky jsou neustále na výsluní pìstitelského zájmu. Pøíèinu lze hledat ve velkém zájmu o chutné, zdravé a dietetické ovoce. Zimolez jedlý (Lonicera caerulea subsp. edulis Turcz. ex Freyn.) Z hlediska ovocnáøského se pìstují rùzné taxony: L. edulis Trucz. ex Freyn L. kamtschatica (Sevast.) Pojark L. altaica Pall. L. turczaninowii Pojark. spoleènì oznaèované za nový nenároèný ovocný druh, který poskytuje jedlé a cenné drobné ovoce s mimoøádnì èasným dozráváním plodù. Plody zimolezu obsahují v závislosti od druhu a pìstitelských podmínek % sušiny, 3-13 % cukrù, 1,1-1,6 % pektinù, mg.100g -1 kyseliny askorbové, mg.100g -1 polyfenolù. Celkový obsah biologicky aktivních látek, flavonolù a flavonù v plodech dosahuje 70 mg.100g -1, zastoupen je i rutin mg.100g -1, ale i vitamíny skupiny A, B a minerální látky. Pøi dozrávání plodù za suchého horkého poèasí dochází ke zvýšení obsahu cukrù, barviv a tøíslovin. Za chladného a deštivého poèasí se zvyšuje celková kyselost a obsah kyseliny askorbové. Plody nìkterých keøù mohou být mírnì nahoøklé. Stupeò hoøkosti nemusí být negativní pro každého konzumenta. Èasto i plody s mírnou hoøkostí jsou pro urèitá zpracování èi konzumaci vyžadovány. Rùstová charakteristika Vytváøí silné pomìrnì husté keøe s výškou okolo 1,6 m, vzrùstné odrùdy i 2,5 m. Kùra je hnìdé barvy, oddìluje se v dlouhých pruzích. Typickou vlastností je tvorba podrùstajících letorostù. Roèní pøírùstky dosahují okolo 0,2 m. Poèáteèní rùst je vázán na rychlý vývoj kvìtù èasnì zjara. Doba kvìtu bývá 7-10 dní, kvìty jsou barvy žluté nebo žlutozelené, trubkovité, nálevkovité, tvoøí se i dvoukvìté. Kvìty poskytují kvalitní nektar a jsou vyhledávané vèelami. Otevøené kvìty snáší jarní poklesy teplot až - 8 o C, poupata v pøedjaøí až - 10 o C. Suché poèasí negativnì ovlivòuje tvorbu plodù, kvìty zasychají a opadávají. Po odkvìtu dozrávají plody za dní. Bobule tvoøí souplodí se dvìma èíškami, délky od 15 do 35 mm a hmotnosti od 0,7 do 1,4 g. Tvar temnì modrých plodù je protáhlý, variabilní a s výrazným voskovým povlakem. Plody jsou slabì aromatické, pøíjemné a líbivé. U nejranìjších odrùd dozrávají ve 43

44 druhé polovinì kvìtna, støednì zrající zaèátkem èervna, pozdní odrùdy koncem èervna èi bìhem èervence. Semena jsou malá, plochá, okrouhlá, mají tenkou povrchovou slupku. Diferenciace kvìtních pupenù probíhá ihned po sklizni. Èastý je remontující kvìt rozkvétající v srpnu a s plody zrajícími v záøí. Konec vegetace spojený s opadem listù nastává v polovinì øíjna. Vegetaèní klid je pomìrnì krátký. V polovinì listopadu se keø probouzí a vystupuje z hlubokého vegetaèního klidu do klidu vynuceného. V tomto období (konec listopadu èi prosince) mùže dojít k poškození nízkou teplotou, kdy vystøídá delší období oteplení náhlý silný mráz. Zimolez tvoøí silný koøenový systém, bohatì rozvìtvený do okruhu 2,0 až 3,0 m. Hlavní masa koøenù se nachází do hloubky 0,4 m, jednotlivé koøeny zasahují i do 0,8 m. Sklizeò po šestiletém pìstování dosahuje zpravidla okolo 1 kg plodù z keøe se stárnutím a mohutností keøù lze získat 2-3 kg plodù. Maximální úrodu poskytují keøe od 8. do 15. roku pìstování, kdy dochází k rovnováze mezi rùstem a plodností, pozdìji stárnutím keøù klesá. Délka pìstování bývá zpravidla do 20 rokù. Po 25. roce pøevládá odumírání stále vìtších kosterních vìtví, staré vìtve poskytují krátké pøírùstky a sklizeò se výraznì snižuje. Uplatnìní racionálního øezu, výživy, závlahy mùže výraznì prodloužit období intenzivní plodnosti. Nároky na stanovištì Zimolez jedlý je svìtlomilnou rostlinou s vysokou mrazuodolností. K rùstu v jarním období a dozrávání plodù vyžaduje pomìrnì malou sumu teplot. Pro rùst jsou vhodné pùdy vlhèí, nikoliv pøemokøené s dostatkem humusu. Optimální pùdní reakce je slabì kyselá až neutrální. Dobrý rùst byl zaznamenán i u kyselých pùd pøi ph 5,0-5,5. Pùdu zpracováváme pomìrnì mìlce, zpravidla do hloubky 0,10-0,12 m, jinak se poškozují koøeny. Výhodná je nastýlka organickou hmotou. Zvýšení vlhkosti pùdy i vzduchu podporuje velikost plodù. Na jaøe pøihnojujeme dusíkem (ledek amonný 50 g/m 2 ), po odkvìtu je prospìšné pøihnojení fosforeènými a draselnými hnojivy. Zimolez má jistou toleranci vùèi stínu, ale lépe roste a plodí v podmínkách dobrého osvìtlení. Zpùsoby množení Z dosud nejznámìjších zpùsobù se využívá množení semenem a øízkováním (zelenými, døevitými øízky). Semenáèky zachovávají jen z èásti vlastnosti a znaky mateèných rostlin a je nutné v prvních letech plodnosti vìnovat pozornost selekci a výbìru rostlin požadovaných vlastností. Zelené øízky odebíráme z letorostù, které ukonèily svùj rùst. Øízky bývají se 3-4 páry listù. Vysazují se do substrátu na množárnu. Døevité øízky jsou odebírány v dobì vegetaèního klidu (zaèátkem zimy). Na jaøe v dubnu vysazujeme upravené øízky na záhony. Øízky dorùstají na místì zakoøeòování bìhem dvou let. Množitelský koeficient je výraznì nižší. Agrotechnika trvalých výsadeb Stabilní úroda je dosahována po dobu 15ti, výjimeènì 20 let. Pùda má být vlhká (možnost doplòkové závlahy), bohatá organickými látkami a prvky minerální výživy. Pøednost mají dobøe osvìtlená místa s ochranou pøed trvale vanoucími vìtry. Pro zahrádkáøské pìstování je vhodné využití okraje pozemkù, kde nezasahuje stín ovocných stromù. Možno jej pìstovat v øadì s èerným rybízem s nímž má shodnou agrotechniku. Vhodné je vysazení nìkolika odrùd, vìtšinou se odrùdy vzájemnì opylují, ponìvadž kvetou ve stejné dobì. Vysazujeme nejèastìji na podzim, kdy je zabezpeèena vysoká ujatelnost, ale i pøezimování. Jarní výsadba s ohledem na èasné rašení (vylámaní narašených pupenù) nebývá vždy nejvýhodnìjší. Vzdálenost rostlin pøi výsadbì závisí na vzrùstnosti a struktuøe keøù, zpravidla øady bývají vzdálené 2,0 m a v øadì 1,5 m. Vysazujeme dvouleté sazenice (2-3 výhony, výška 0,35-0,45 m) asi o 5 cm hloubìji, zasypeme kompostem, rašelinou a následuje zálivka. Pøi výsadbì nezkracujeme øezem, odstranìní podléhají jen partie zlomené pøi transportu a výsadbì. 44

45 Dobrý rùst a èasný vstup do plodnosti zabezpeèuje komplex péèe o pùdu v meziøadích a pásech v blízkosti keøù. Ošetøení pùdy do zrání plodù spoèívá v kypøení a odplevelování. V dobì zrání plodù pøerušíme kypøení, které opìt zintenzívníme po sklizni, ve druhé polovinì èervence. Po opadu listù na podzim pøistoupíme k základnímu zpracování pùdy do hloubky cm. Prostøedkem k udržení vláhy v pùdì a v boji s plevely je každoroèní mulèování rostlin rašelinou, kompostem nebo rozloženým hnojem. Organická hnojiva (hnùj, rašelina, kompost) používáme 1 krát za 2-3 roky, pøi podzimním rytí je zapravíme do pùdy. Dávka 8-10 kg.m 2. Pøihnojení minerálními hnojivy provádíme zpravidla 3 krát v prùbìhu vegetace. První - dusíkaté pøihnojení se uskuteèní brzy po sejití snìhu. Letní pøihnojení bývá zaèátkem èervence kombinovanými hnojivy g/m 2. Pøi podzimním zpracování pùdy vnášíme do pùdy fosforeèná a draselná hnojiva v dávce g/m 2. Øezové práce zpomalují pøirozené procesy stárnutí a prodlužují období hospodáøské plodnosti, úrodnost vzrùstá pøi každoroèním vytváøení silných roèních pøírùstkù, plody na silných výhonech jsou vìtší než na slabých a zastínìných. V období rùstu v prvních 3-5 letech po výsadbì je øez omezen na minimum, spoèívá v odstranìní poškozených èi zaschlých partií. V návaznosti jedenkrát za 2-3 roky je vhodné uskuteènit selektivní øez. Nezbytnost pravidelného zmlazovacího øezu vzniká v roce po výsadbì. Detailní zmlazovací øez se provádí jedenkrát za 3-4 roky, nejlépe na podzim po opadu listù nebo èasnì z jara (bøezen). Odstraòujeme stárnoucí vrcholy kosterních vìtví, tím vzniká prorùstání pupenù a tvorba nových letorostù. Nezbytné je odstraòování drobných obrùstajících partií, vyskytujících se na obvodu keøe, pøispívají k rychlému zahuštìní, a tím i zastínìní a neplodnosti. U nìkterých odrùd zimolezu ( Zoluška, Lazurová ) se keøe tzv. rozvalují, kosterní vìtve se rozkládají až na pùdu, což èiní složitosti pøi ošetøování i sklizni. Tyto partie odstraòujeme u základu keøe a podporujeme tak vzpøímený tvar. Zmlazování podléhají i velmi staré zanedbané keøe, kde kosterní vìtvì zkrátíme nad povrchem pùdy na 0,3-0,4 m. Po zmlazení ponecháváme nejsilnìjších pro budoucí základ keøe, ostatní úplnì odstraníme. Výskyt škodlivých èinitelù Obecnì se traduje minimální výskyt poškození. Vyskytuje se zelená mšice zimolezová, štítenka bílá, puklice švestková apod.. Z chorob na plodech - plíseò šedá. Znatelnou škodu zpùsobuje ptactvo v zimì vyklováváním pupenù v dobì skliznì - ztráta bobulí. Sklizeò plodù Od objevení typické barvy do získání konzumní zralosti uplyne 5-10 dní. Sklizeò zaèíná, když více než 75 % všech bobulí konzumnì dozrálo. Pøíznaèná je rozdílnost v dozrávání, výrazná v chladném deštivém poèasí. Opadavost zralých bobulí je považována za nejvìtší nedostatek a pøi šlechtìní odrùd je tato vlastnost zohledòována. Zastoupení genotypù a odrùd Výsadba na našich pokusných pozemcích byla založena z kolekce rostlin, získaných z: VIR Sankt Peterburg, Herbaton s.r.o. Klèov, VÚOOD Bojnice, SPU Nitra. Nìkteré položky byly získány i z expedicí pracovníkù VÚRV Praha - Ruzynì. Souèasný stav dosáhl více než 30 genotypù a odrùd. Prùbìžnì jsou hodnoceny morfologické, rùstové, sklizòové i technologické znaky a na základì jejich vyhodnocení budou pak odrùdy doporuèeny pro pìstování a hospodáøské využití, a tím tento zajímavý druh najde plné uplatnìní na úseku zahrádkáøství. Kontaktní adresa: Prof. Ing. Vojtìch Øezníèek, CSc. Ústav šlechtìní a množení zahradnických rostlin, Mendelova zemìdìlská a lesnická univerzita v Brnì. tel.: , reznicek@mendelu.cz Bor ve výživì rostlin Bor patøí mezi nejdùležitìjší stopové prvky. Zlepšuje hospodaøení rostlin s vodou, podporuje nasazení kvìtù a plodù, pøíznivì pùsobí na klíèeni pylu aj. Velmi nároèné na 45

46 bor jsou všechny koš áloviny, celer a mák. Ale i réva vinná a ovocné døeviny mají vysoké nároky na bor. Nedostatek boru je nejèastìji vyvolán silným vápnìním a zvýraznìn suchým poèasím. Velmi èasto se projevuje ve skryté(latentní) formì snížením kvality produkce. Nejèastìjším pøíznakem nedostatku boru je srdéèková hniloba. Vyskytuje se u øep, celeru, brukvovitých rostlin a máku. Listy v srdéèku odumírají a v bulvì vzniká dutina s tmavými, nìkdy i mokvajícími stìnami. Uvnitø bulvy celeru se objevují hnìdé skvrny. U kvìtáku se zpomaluje rùst nejmladších listù, které nezakrývají rùžici a ta hnìdne. Pro kvìták, brokolici a kapustu je charakteristická dutost koš álù. Srdéèkové listy máku jsou nafialovìlé. Vrchol èasto zasychá a rostliny nevytváøejí kvìty. Kvìtù je jen málo a makovice jsou nápadnì menší. U ovocných stromù se deficit boru projevuje nepravidelným rùstem plodù a u jádrovin dochází k zevnímu a vnitønímu korkovatìní. U jabloní je to køenèení (až k jádøinci) a u hrušek kaménèitost. Nedostatek boru zøejmì spolupùsobí u peckovin, hlavnì u broskvoní špatný vývin pecek, jejich praskání, které se projevuje i praskáním plodù. U révy vinné se pøi nedostatku boru v hroznu nevyvíjejí nìkteré bobule, takže hrozen je neúplný. Podle stupnì nedostatku je vìtší èi menší podíl bobulí malých, pøípadnì naprosto chybìjících. Nejznámnìjším a pro zahrádkáøe nejdostupnìjším boritým hnojivem je borax, který obsahuje 11 % boru. Je rozpustný ve vodì a možno jej použít ke hnojení do pùdy i postøikem na list. Pro zahrádkáøe je mimokoøenová výživa hlavní zpùsob dodávání stopových prvkù vèetnì boru a má øadu pøedností oproti aplikaci do pùdy. Pøedevším je to vyšší jistota úèinnosti, spotøeba boraxu je malá a pøi neznalosti obsahu boru v pùdì pøedejdeme nebezpeèí pøedávkování. Je známo, že všechny trávy jsou citlivé na nadmìrný obsah boru v pùdì. Protože je bor v rostlinách málo pohyblivý, doporuèují se pøi hnojivém zásahu 2 až 3 postøiky bìhem vegetace. Borax se nejprve rozpustí v malém množství horké vody, která se pak pøidá k urèenému množství vody. Boru bývá v pùdách našich sadù mírný nedostatek a jablonì na hnojení borem reagují zvýšením výnosu i skladovatelnosti plodù. Podle VŠÚ ovocnáøského v Holovousích je nejúèinnìjší aplikace boraxu na podzim pøed opadem listù. Dostane se ještì do pupenù, kde bude zjara vèas k dispozici pro vyvíjející se kvìty a pøíznivì ovlivní jejich plodnost a odolnost k nízkým teplotám. Pokud jsme postøik boraxem nestihli na podzim, je možné jej aplikovat s dobrou úèinností ještì zjara na zelené až rùžové poupì. Na podzim i zjara je vhodná 0,6% koncentrace boraxu. Ke zvýšení odolnosti kvìtních pupenù merunìk proti mrazu se doporuèují postøiky bórem. V období od rašení kvìtních pupenù se doporuèuje postøik 1%, v období kvìtu 0,2% a v období plùdkù 0,4-0,5% roztokem boraxu. Když má být postøik úèinný, musíme jej provést 24 hodin pøed oèekávaným mrazem. Postøik bìhem kvìtu není škodlivý pro vèely. Mimokoøenová výživa boraxem Druh termín postøiku koncentrace (%) Ovocné døeviny v plném kvìtu 0,2 po opadu kvìtních lístkù 0,2-0,3 v dobì vytváøení plodù a pøi èervnovém opadu plodù 0,3-0,5 po sklizni nebo pøed rašením 0,6 Réva vinná ve stádiu 3. listu 0,3 pøed kvìtem 0,3 Zelenina (kvìták,kapusta, 1. postøik 20 dní po výsadbì 0,2-0,3 brokolice) 2.postøik za mìsíc 0,2-0,3 Mák ve stádiu 4-6 pravých listù 0,05-0,1 U boru je rozmezí mezi dostateèným zásobováním pro normální rùst rostlin a nadbytkem s výskytem poškození rostlin velmi malé, takže mùže dojít snadno k pøedávkování. Nadbytek boru se projevuje poškozením vrcholových listù - jejich okraje zasychají a celý list postupnì žloutne. Jsou pomìrnì velké rozdíly v citlivosti k nadbytku boru, vìtšinou rostliny vyžadující více bóru snášejí vyšší obsah v pùdì a naopak nenároèné plodiny jsou snadnìji poškozovány. 46

47 K nadbytku bóru dochází nevhodným hnojením, pøípadnì pìstováním rostlin v kvìtináèích s vysokým obsahem bóru. Napøíklad pøi pùvodnì zjištìném nedostatku boru, mùže k tomu také dojít, když nìkolik let po sobì aplikujeme do pùdy hnojiva s obsahem boru i k rostlinám nároèným na bor, pøedevším na lehkých pùdách. Také pøi používání popela z hnìdého uhlí se mohou na rostlinách objevovat škody z nadbytku boru. Protože popel z hnìdého uhlí obsahuje pomìrnì hodnì boru, nepatøí do zahrádky. Rostliny v nedostateènì vypálených hlinìných kvìtináèích a také ve smaltovaných nádobách mohou vykazovat škody z nadbytku boru, zejména když má použitá zemina nízkou hodnotu ph. V sušších oblastech lze poèítat èastìji s nadbytkem boru, než ve vlhèích, kde se mohou vyskytovat škody jen v dùsledku pøehnojení. Je nutno zaujmout stanovisko k obèas doporuèovanému použití boraxu k hubení hub v trávníku a k hubení plevelù v zahrádce. V obou pøípadech mùže snadno dojít k poškození rostlin, zejména trávníku. Pro úplnost uvádíme, že do pùdy lze aplikovat jednorázovì g boraxu na 10 m 2 a to jen v pøípadì potøeby pouze k rostlinám s vysokou potøebou boru. Pøi dávce od 35 g boraxu na 10 m 2 existuje již nebezpeèí následného toxického pùsobení, pøedevším na kyselých pùdách. Je-li hodnota ph pùdy s toxicky pùsobícím obsahem boru nízká, lze vyvápnìním v podstatì zabránit nadbytku boru u rostlin. Kromì vápnìní lze intenzivním zavlažováním nadbytek boru zmírnit nebo odstranit. V závìru uvádíme, že cílem hnojení borem není dostat pùdu pro všechny rostliny do stupnì dobré zásoby, nýbrž cílenì zlepšit zásobování rostlin s vysokou potøebou a k tomu je nejvhodnìjší mimokoøenová výživa. Ing. Miroslav Kalina, CSc. píïalky i vèely èalounice. Výrazné zmìny barvy do svìtle nažloutlé bývají pùvodu fyziologického (chloróza) jako následek nedostatku železa èi jiného prvku nebo i špatnou výživou z podnože, po zimì apod. Koneènì se nám nìkdy podaøí listy popálit hnojivy, postøiky proti chorobám a škùdcùm nebo (což je horší) herbicidy. Viry, naštìstí, nejsou u rùží problémem. Zamìøíme se nyní výluènì na listové choroby, mající pùvod v houbách. Tyto jsou všeobecnì rozšíøené a každý pìstitel se s nimi velmi brzy prakticky seznámí a budou mu stále znepøíjemòovat radost z rùží. Budeme se zabývat venkovním pìstováním, tedy nikoliv skleníkovými kulturami. Pro prevenci proti houbovým chorobám platí nìkteré spoleèné rady. Èím budou rùže díky vyrovnané výživì a zálivce v lepší kondici, tím úspìšnìji budou vzdorovat, a i když na nìjakou dobu pøijdeme o kvìty, rostliny pøežijí. To je podstatné, protože rùže nesázíme na rok èi dva. K chemickým zásahùm pøistoupíme jedinì, když poškození pøesáhne únosnou míru, protože zahrada je souèástí našeho životního prostøedí. Správnou volbou odrùd je možno choroby omezit. Neexistuje však asi rùže absolutnì rezistentní k èerné skvrnitosti nebo padlí, a co platí na jednom místì, nemusí platit jinde. Doporuèené pøípravky pro ochranu rùží Pøípravek (koncentrace v %) Úèinnost Baycor 25 WP (0,15-0,2) ÈS,Pa,R Bayleton 25 WP (0,03-0,1) Pa Bentate (0,06-0,1) Pa Dithane M 45 (0,3) ÈS,R Fundazol 50 WP (0,06-0,1) Pa Kuprikol 50 (0,5-0,8) ÈS Nimrod 25 EC (0,1-0,3) Pa Novozir MN 80 (0,3) ÈS,R Punch 40 EC (0,005) ÈS,Pa,R Rubigan 12 EC (0,05-0,06) ÈS,Pa Saprol New (0,125) ÈS,Pa,R Syllit 65 (0,05-0,1) Houbové choroby na listech rùží Topas C 50 WP (0,125) Listy rùží mohou utrpìt na kráse z více Úèinnost proti: dùvodù. Mohou být posáty mšicemi, svinuty èerné skvrnitosti - ÈS nebo zvlnìny èinností pilatek, našedle støíbøité díky sviluškám. Okusovat pøijdou brouci, rzi - padlí - Pa R ÈS,Pa ÈS,Pa,R 47

48 Èerná skvrnitost (Marssonina rosae, Actinonema rosae, Diplocarpon rosae) Nejhorší houbovou chorobou rùží je èerná skvrnitost. Obvykle již od èasného léta, a k podzimu stále více, se na listech i nevyzrálých výhonech objevují hnìdé až fialovì èerné, èasto žlutì orámované skvrny. Nìkdy jsou paprsèitého tvaru. Zatímco u nìkterých odrùd zùstávají takto vybarvené listy dlouho na rostlinì, u jiných brzy opadají. Intenzita napadení se u houbových chorob hodnotí odhadem procenta poškozených listù. Není vzácností, že na rùži nenajdeme jediný zdravý list nebo jsou vìtve holé a na jejich koncích zakrnìlé kvìty. Takto silnì postižené rostliny pochopitelnì také špatnì pøezimují. Horní vìtve vysokých sadových a pnoucích rùží bývají zdravé, což asi souvisí jednak s nižší vlhkostí a intenzivním proudìním vzduchu, jednak s okolností, že zárodky houby pøezimují ve spadaném listí. V menší míøe ovšem též v mladých vìtvièkách. Bylo zjištìno, že spory vydrží bez poškození teplotu -18 C. Na jaøe od kvìtna se spory uvolòují, mohou však vyklíèit jen v kapkách vody. Proto je šíøení houby velmi závislé na poèasí. Z uvedeného vyplývá zpùsob ochrany. Pokud si mùžeme místo pro výsadbu vybírat, jsou lepší polohy vìtrné než uzavøené a vyhneme se blízkosti vodních ploch s vysokou vzdušnou vlhkostí. Èím déle pìstujeme rùže, tím více starostí budeme mít, protože se zárodky houby kumulují. Ve školkách se rùže mají vyskytovat v dvouletém pìstebním cyklu jen jednou a pak je tøeba nìkolik let zaøazovat polní plodiny. Pokud již poloha zahrady není ideální, rozhodnì nesázejme odrùdy náchylné k èerné skvrnitosti. Bìhem vegetace odstraòujeme podle možností nemocné listy z rostlin i z pùdy. Nezaléváme (hlavnì ne veèer) na list, ponìvadž pøi orosení se více šíøí infekce. Nezapomínáme na základní øez v pøedjaøí, ale i zkrácení vìtví na podzim. Vìtve a listy pálíme, nedáváme je na kompost. Odrùdy a druhy rùží èasto náchylné k èerné skvrnitosti: Circus, Duftwolke, Eminence, Hommage d Anjou, Charleston, Cherry Brandy, J. F. Kennedy, Kimono, Königliche Hoheit, Lilli Marleen, Orange Sensation, Piccadilly, Red Garnette, Rumba, Schneewittchen, Silver Star, Soir d Automne, Sterling Silver, Virgo, Whisky, Wiener Charme, R. canina, R. foetida. Padlí rùžové (Sphaerotheca pannosa var. rosae), slov. múènatka Náchylnost k èerné skvrnitosti neznamená, že rùže nebude citlivá k druhé nejnebezpeènìjší houbové chorobì - padlí. Více napadá rùže s mìkkými, matnými listy, než odrùdy s listy kožovitými a lesklými. Na listech, hlavnì mladých výhonù, se tvoøí bìlavý až šedobílý mouènatý povlak. Tato choroba však napadá i poupata, kvìtní kalichy a stopky. Kvìty jsou znetvoøené a ztìžka se otvírají. Slabší výskyt se mùže omezovat pouze na stopky kvìtù a uniknout tak naší pozornosti. Padlí se zaèíná šíøit zpravidla døíve než èerná skvrnitost, ovšem hlavním mìsícem hromadného výskytu bývá srpen v období bouøkového poèasí a noèního ochlazení s rosou. Výhony zakròují, celá rostlina slábne, snižuje se mrazuvzdornost. Houba pøezimuje ve formì podhoubí v pupenech na vìtvích, odkud vyrùstají na jaøe již napadené letorosty. Tento jev ostatnì známe u jiného druhu padlí na jabloních. Bìhem vegetace se pak uvolòují konidie, a ty se šíøí po kraji. Padlí rùžové na rozdíl od èerné skvrnitosti nepotøebuje pro vyklíèení kapky vody, ale vysokou vzdušnou vlhkost a i vyšší teplotu. Velmi se proto vyskytuje ve sklenících, kde je skvrnitost vzácností. Zásady ekologické ochrany jsou v mnoha smìrech stejné jako u èerné skvrnitosti. Spoèívají v udržování dobrého fyziologického stavu rostlin, likvidování napadených èástí v poèátku šíøení, nezalévání na list. Pøi chemické ochranì platí, stejnì jako u èerné skvrnitosti, že jednou napadené èásti rostlin nelze zachránit. Dva nebo tøi ochranné postøiky by se mìly na rostlinì projevit. Odrùdy rùží èasto náchylné k padlí: Albertine, Dorothy Perkins, Erotica, Excelsa, Christian Dior, Neues Europa, Papa Meilland, Super Star, Sutter s Gold, Tausendchön. 48

49 Rez rùžová (Phragmidium mucronatum, P. rosae) Další specifická houbová choroba napadající jen rùže. Na vìtvích se tvoøí již v kvìtnu èervené výènìlky, hlavnì na rubu listù se pak objevují rezavé prášivé kupky. Napadené listy odumírají. Nemoc nebylo po mnoho let vidìt, ale nyní se s ní mùžeme setkat dosti èasto jak v zahradách, tak na botanických rùžích v krajinì. Také rez napadá druhy a odrùdy v nestejné intenzitì, ale podrobnìjší zkušenosti v tomto smìru nemáme. Opìt je nutné sázet na místa slunná a provzdušnìná, nezahuš- ovat, zalévat podmokem. Když nám houbové choroby již moc škodí, není vyhnutí, musíme støíkat. Øídíme se pøesnì návodem, nepracujeme za slunce, za silnìjšího vìtru, pøed deštìm. Postøiky je zpravidla nutné opakovat v intervalu pøibližnì 10 dnù až do nápravy stavu. Pokud provádíme preventivní ochranu, je tøeba zaèít od poloviny èervna. Do konce záøí pak støíkáme asi 4x. Všeobecnì platí, že èím chemický pøípravek støídáme èastìji, tím lépe, nebo škodlivé organismy si mohou po èase vytvoøit odolnost. Povšimnìte si, že mnohé pøípravky pùsobí souèasnì proti více druhùm hub. Je výhodné míchat fungicidní a insekticidní pøípravky. Souèasnì tak lze zastavit tøeba šíøení mšic. RNDr. Jiøí Žlebèík, VÚKOZ Prùhonice Nabídka drtièù pro ÈZS se slevou O významu kompostù jistì není nutno nikoho pøevìdèovat, zahrada nám koždoroènì vyprodukuje mnoho kompostovatelného odpadu a pokud to seèteme v celé osadì, je to jistì pìkná hromada. Mnohé ZO navíc obtížnì øeší podmínky likvidace odpadù pøedepsané OÚ. Již na jaøe to zaèíná vìtvemi z prùklestu, které je pro kompostování nutné drtit. Drtièù je na trhu celá øada, ale vìtšina z nich si dobøe poradí s vìtvemi do prùmìru 2-3 cm. Pro silnìjší vìtve, až do prùmìru 8 cm Vám mùžeme doporuèit patentovaný drtiè DH -10 od firmy Rojek. Zpracovává všechny druhy døevních odpadù ze zahrad, sadù, parkù, alejí, dále odpady v lese, vìtve po tìžbì a stromky z první proøezávky. V zahradách z velkého množství vìtví vznikne malé množství tzv. dlouhé štìpky vhodné pro kompostování, opékání, grilování nebo i topení. Štìpka na hromadách neplesniví, sama vyschne asi za tøi týdny. Celoroèní využití drtièe DH-10. JARO: zahrady a sady, LÉTO, PODZIM, ZIMA: výroba nejlevnìjšího paliva z odpadu ze zahrady i z lesa. (Za víkend lze vyrobit palivo pro rodinný domek na celou zimu.) Další využití: Nejvýhodnìjší zpùsob odstranìní náletovych øevinu, štìpku je možné rozhrnout pøímo na místì, jako ochrana proti dalšímu rùstu nežádoucích døevin. Drtiè DH-10 je dodáván s benzínovým motorem Honda 5,5 kw za ,- Kè vè. DPH, s elektromotorem za ,- Kè vè. DPH, s pøímým napojením za traktor vèetnì kardanové høídele se spojkou za ,- Kè vè. DPH. Pro èleny ÈZS nabídl výrobce, pøi pøedložení objednávky opatøené razítkem ZO ÈZS, nebo tohoto èlánku v Rukovìti, slevu ve výši ,- Kè na každý typ. Nabídka platí do konce roku Objednávky zasílejte na: ROJEK døevoobrábìcí stroje a.s., Masarykova 16, Èastolovice tel.: tprodej@rojek.cz fax: web: (Vyzvednutí Vámi objednaného stroje mùžete dohodnout v nìkteré z našich prodejen døevoobrábìcích strojù po celé ÈR). 49

50 ZIMA Studený prosinec - brzké jaro. Jaké zimy v prosinci, taková tepla v èervnu. Na Tøi krále mnoho hvìzd, bude mnoho bramborù. Je-li teplý leden, z korce mandel jeden. Nejèastìjší závady a jejich prevence pøi konzervaci ovoce a zeleniny v domácnosti Pøes souèasný celoroèní dostatek èerstvého ovoce a zeleniny na trhu pøetrvává domácí konzervace ovoce a zeleniny. Dùvodem je nejen tradièní sezonní pøebytek vlastních výpìstkù zahrádkáøù a snaha o jejich uchování, ale i jakostní a zdravotní hlediska. Zeleniny, jako jsou chu ovì neutrální okurky a tykev, ochucením pøi konzervaci získávají vyšší spotøebitelskou hodnotu. Z nestandardního ovoce - nedozrálého nebo pøezrálého lze vyrobit velmi kvalitní výrobky - džemy, marmelády, sirupy, mošty nebo vína. Navíc zahrádkáøi, kteøí se rozhodli pro ekologické pìstování, mají své výrobky prosté škodlivin, které mohou být pøítomny v plodinách nadmìrnì hnojených a ošetøených pesticidy. Nutným pøedpokladem, aby výrobky domácí konzervace byly kladnì pøijímány celou rodinou, je jejich kvalita. Zákonitì více problémù pøi zpracování ovoce a zeleniny mají zaèáteèníci - bez rozdílu vìku. Ale ani zkušenìjším se nevyhnou obèasné pochybnosti. K dosažení co nejvyšší jakosti vašich výrobkù by proto mìl pøispìt i tento pøehled nepøíjemností, které mohou pøi domácí konzervaci nastat. Kompoty a sterilovaná zelenina v okyselených nálevech Nepøichycení víèka Omnia po sterilaci, obal je bez vakua, víèko pøi poklepu zní dutì. Køivé nasazení víèka pøi uzavírání. Pøed nasazením uzavírací hlavy víèko pevnì namáèkneme na sklenici (s klapnutím). Opotøebovaná uzavírací hlava (nejèastìji plastová). Víèko po uzavøení hlavou se nesmí pøi mírném tahu protáèet. Hlavu vymìníme, nebo (nouzovì) vložíme mezi hlavu a víèko pláténko. Obal pøeplnìný tuhou náplní. Po naplnìní a setøesení nesmí náplò pøesahovat nad okraj sklenice. Špatná funkce tìsnìní víèka nebo poškozený okraj sklenice. Víèko pøed použitím namáèíme min. 10 minut ve vlažné vodì a u starších víèek Omnia zkontrolujeme, zda okraj není zlomen nebo jinak vážnì poškozen. Okraj sklenice zkontrolujeme opatrnì hmatem. Pøíliš mìkké plody Dlouhotrvající vzestup teploty na sterilaèní teplotu (85 o C) Vzestup teploty má být minimálnì 20 minut, maximálnì 35 minut. Pøi sterilaci ve vodní lázni toho dosáhneme odpovídajícím pomìrem množství konzervovaných obalù k pøíkonu tepelného zdroje. Nedodržení doporuèeného sterilaèního režimu. Plody v nálevu ve sklenicích obsahu 0,7 až 1 l obecnì sterilujeme po dobu min. pøi 85 o C. Používáme teplomìr, kterým teplotu mìøíme asi 4 cm pod hladinou vodní láznì. Pøíliš pomalé ochlazování. Kromì výjimek, jako jsou jeøabiny, tykev nebo brusinky, které mùžeme ochlazovat vyjmutím obalù na vzduch, chladíme po skonèené sterilaci obaly sprchováním hladiny vodní láznì studenou vodou. Nevhodná surovina. Pro tepelnou sterilaci používáme plody sice zralé, ale ještì pevné konzistence. Kvašení ( bublinkování ) náplnì nebo plesnivìní. Upozornìní: Plesnivé náplnì dáme celé do odpadu. Nedostateèný sterilaèní režim. Dodržet minimální vzestup teploty do 85 o C po dobu 20 min. a doporuèenou dobu sterilace min. (sklo 0,7 l). Vysoké mikrobielní zamoøení. Nezpracováváme ovoce narušené mikrobielními pochody, popø. peèlivì odstraníme narušené èásti (vykrajujeme). 50

51 Nízká kyselost kompotu nebo zeleniny. U plodin s nízkým obsahem kyselin musíme dostateènì okyselit nálev. Jinak sterilace pøi teplotách do 100 o C nemá požadovaný úèinek a mùže dojít i k nebezpeènému bakterielnímu zkažení. Hnìdnutí kompotù, zvláštì na povrchu Pùsobení enzymù. Nepøeplòujeme obaly ovocem - ovoce má být ponoøeno v nálevu, dodržujeme sterilaèní režim. U zelené renklody, popø. hrušek, kde se hnìdnutí nejvíce vyskytuje, ponoøíme plody na 1,5 min. do vroucí vody nebo nálevu a pak ihned ochladíme. Zhnìdlé plody jsou zdravotnì nezávadné. Plody v kompotu jsou pøíliš tuhé nebo trupelnaté Nepøizpùsobení délky sterilace zralosti ovoce. Zejména u ménì zralých hrušek prodlužujeme dobu sterilace na min. (sklo 0,7 l) nebo ovoce pøed sterilací krátce pøedvaøíme. Vlastnost ovoce. Plody èerného jeøábu zùstanou mírnì houževnaté (trupelnaté) i pøi prodloužení sterilace a použití vyšších teplot. Plavání plodù Vlastnost nìkterých druhù ovoce. Pøed naplnìním obalu plody krátce ponoøíme do vroucí vody podle druhu ovoce na 0,5 až 1,5 min., pak ihned ochladíme. Džemy, marmelády Øídká konzistence Nevhodný pomìr cukru a pektinu, popø. nedostatek kyseliny. Pøi pøípravì pomazánky bez použití obchodních pektinových pøípravkù - z rybízu, angreštu nebo jablek použijeme plody ménì zralé, které mají více pektinu. Ovoce zahuš ujeme dostateènì dlouho, pøedevším pøed pøídavkem cukru. Kontrolujeme rosolotvornou schopnost (po pøidání cukru) - napø. nabráním na vaøeèku a otáèením ve vodorovné poloze, kdy necháme pomazánku mírnì zchladnout. Na hranì vaøeèky se musí vytvoøit vodorovná vrstva pomazánky. Pøi pøípravì pomazánky s obchodními pektinovými pøípravky se nespoléháme na údaje o délce vaøení na obalu s pektinem a sami kontrolujeme rosolotvornou schopnost. Pøi použití ménì kyselého ovoce (tøešnì) pøidáme kys. citronovou (5 g/l protlaku). Upozornìní: Kyselinu nikdy nepøidáváme pøi výrobì ovocných povidel. Plesnivìní povrchu. - Nedostateèné ošetøení výrobku proti plísním. Nejjednodušší a souèasnì nejspolehlivìjší ošetøení pomazánek proti plesnivìní je plnìní zahorka do pøedehøátých sklenic a po uzavøení okamžité pøeklopení na víèko. Sklenice pøedehøejeme nejlépe v teplé vodì a plníme je vroucím džemem nebo marmeládou až po okraj, pokud možno bez vzduchové mezery. Vzhledem k charakteru spotøeby pomazánek (v delším intervalu), je možno vhodnì využít i víèka se šroubovými uzávìry (napø. Twist-Off). Jiné konzervaèní pøípravky v tomto pøípadì nepoužíváme. Hnìdá barva pomazánky po uvaøení. Dlouhý var s pøídavkem cukru. Rozhodná èást zahuštìní (odpaøování) musí probìhnout bez pøídavku cukru. Pøed pøídavkem cukru by pomazánka mìla být zahuštìna do hustì kašovité konzistence. Sirupy Rosolovatìní sirupu v lahvi. Štáva použitá k výrobì obsahuje znaèné množství pektinu. K výrobì používáme zralé až pøezrálé plody. Štávu z rybízu, angreštu nebo malin pøed vaøením necháme 2-4 dny v teple nakvasit. Pro bezpeèné vylouèení rosolovatìní štávu ještì øedíme vodou v pomìru 1 díl š ávy a 0,5-0,7 dílu vody. Kvašení nebo plesnivìní sirupu. Nízká koncentrace cukru. Sirup je bìžnì konzervován vysokým obsahem cukru (na 1 l š ávy min. 1,5 kg cukru). Pøi nižší koncentraci cukru je žádoucí doplòková konzervace, napø. teplem. Pøi konzervaci teplem plníme horký sirup do pøedehøátých lahví, které ihned uzavøeme, položíme a necháme položené vychladnout. Stejnì jako u pomazánek je zcela zbyteèné doplòovat konzervaci teplem chemickou konzervací, tzn. po- 51

52 užitím obchodních konzervaèních pøípravkù (na bázi napø. kys. sorbové nebo benzoové). Optimálním uzávìrem lahví jsou korunkové uzávìry (používáme lahve od minerálek a piva - adresa výrobce uzavíracích kroužkù je uvedena v odst. Mošty.) Zmrazená zelenina a ovoce Hnìdé skvrny - mrazové spáleniny. Fyzikálnì - chemická zmìna zpùsobená vysušením povrchu. Potraviny balíme do obalù s dobrými barierovými vlastnostmi, zejména proti prùniku vodní páry. Celá dávka potravin musí být vždy tìsnì zabalena do plastové nebo hliníkové folie. Rozbøedlá konzistence po rozmrazení. Nevhodná plodina pro zmrazování nebo nevhodný zpùsob zmrazování. Nìkteré plodiny nelze zmrazovat vùbec - listové saláty, syrové brambory, rajèata a køen. U brambor, rajèat a køenu lze zmrazovat pouze výrobky z nich pøipravené - kaše, protlaky, napø. strouhaný køen v nálevu nebo s ovocem. Rovnìž okurky poskytují, po odstranìní jádøince, výrobek se špatnou konzistencí po rozmrazení. Pøi domácím zmrazování nedokážeme zmrazit tak rychle, a tím i šetrnì, aby nedošlo k vyšímu potrhání tkání, než je tomu u prùmyslové výroby. Proto vìtšinu ovoce je nejvhodnìjší zmrazovat v sirupu. Celé plody (bez nálevu) - jahody, rybíz, angrešt, dílky peckovin zmrazujeme v menších dávkách, v jedné vrstvì a s mraznièkou zapnutou na maximum. Vzájemné pachové ovlivnìní rùzných plodin. Použití nevhodných obalù. Aromatické plodiny (na ové zeleniny) balíme nejlépe do obalù s hliníkovou folií. Nejvhodnìjší jsou lamináty s hliníkovou folií, napø. obaly Tetra-Brick na trvanlivé ovocné š ávy (z obalù od trvanlivého mléka se obtížnì vymývá tuk). Obaly bezpeènì uzavøeme, napø. svarem pomocí hrany žehlièky. Proslazené ovoce Svraštìní plodù po proslazení. Použita zpoèátku pøíliš vysoká koncentrace cukru. Pro lepší prùnik cukru nezapomeneme plody krátce pøedvaøit. Bobuloviny a peckoviny 1-3 sec., jádroviny 10 sec., dýnì a zelené oøechy do zmìknutí. Poèáteèní koncentraci vody s cukrem použijeme v pomìru 1:1, tzn. na 1 kg ovoce 0,8 kg cukru a 0,8 l vody. Postupnì, obden, pøidáváme vždy po zahøátí 0,3 kg cukru až na výslednou dávku, tj. 2,3 kg cukru na 1 kg ovoce. Sušení Vytékání š ávy z ovoce pøi sušení. Pøíliš vysoká teplota na zaèátku sušení, kdy teplotou zvìtšený, zatím nezmenšený obsah vody zpùsobí popraskání tkání. Teplotu na zaèátku udržujeme v rozsahu o C, než ovoce zavadne, tj. nesníží se obsah vody. Teprve pak teplotu zvýšíme na o C. Výrazné zmìny v barvì a chuti. Pøíliš vysoká teplota na konci sušení, která v již relativnì suchém prostøedí zpùsobuje zmìny, zejména cukerných složek. Teplotu ke konci sušení snížíme pod 60 o C. Hmyzí škùdci v sušených plodinách Nedokonalé balení nebo infikovaná surovina. Ihned po usušení balíme plodiny do hermeticky uzavøených obalù, nejlépe sklenic. Vhodné jsou sklenice se šroubovými uzávìry. Obaly uchováváme pokud možno v prostøedí bez vìtšího kolísání teplot. Surovina, zejména houby, musí být zcela zdravá. Ovocné mošty Plesnivìní moštu. Nedodržení správného sterilaèního režimu. Pro znièení termorezistentních spor plísní je žádoucí dosáhnout teploty moštu (v lahvi) 82 o C po dobu 2 minut. Lahve potom uzavøeme a položené necháme samovolnì vychladnout. Nevhodné obaly nebo uzávìry. Pro nìkolikamìsíèní uložení moštu používáme nejlépe sklenìné obaly uzavírané korunkovými uzávìry. PET lahve mùžeme využít pro krátkodobé uložení za pøedpokladu sterilace moštu 52

53 mimo obal (v hrnci) teplotami o C, které pak plníme pøi o C do dobøe vymytých obalù. PET lahve se pøi teplotách o C zaèínají smrš ovat, což znemožòuje použití výše uvedených teplot pro sterilaci v obalu. PET obaly vykazují i znaèný prùnik kyslíku, a tím snižování kvality moštu pøi delším uložení. Korunkové uzávìry je možno získat v prodejnách zahrádkáøských potøeb a uzavírací kroužek na uzavírání sklenìných lahví vyrábí firma J. Øíha, Druhanická 299, Praha 9. Silnì infikovaná surovina. Ovoce pøed zpracováním peèlivì vytøídíme - odstraníme plody nahnilé nebo plesnivé, nebo s rostoucím mikrobielním zamoøením klesá i úèinnost sterilace. Ovocná vína Nákvas (násada na víno) nekvasí Nízká teplota. Nákvas umístíme do prostøedí s teplotou o C. Použit cukerný nálev bez pøídavku zákvasu (namnožených kvasinek) a živin. Pøi pøípravì vína z cukerného nálevu na ovoci je žádoucí si pøedem pøipravit zákvas v množství min. 5 % z celkového objemu pøipravovaného vína. Zákvas mùže být z divokých kvasinek - pøipraven rozkvašením vylisovaného moštu nebo z kulturních kvasinek, zhotovený podle návodu na obalu kvasinek. Je rovnìž vhodné do nákvasu z cukerného roztoku pøidat živiny pro kvasinky. Kvasinky i živiny pro kvasinky jsou k dostání v obchodní síti. Pro rozkvašení používáme pouze vlastní mošt (nebo zhotovený v místní moštárnì), který jsme získali vylisováním ovoce (kromì borùvek a brusinek). Vyšší obsah železa, které se do moštu dostalo stykem s nechránìnými èástmi náøadí. Pokud mošt není pøíliš kyselý, okyselíme jej dávkou 2 g kys. citronové/l, která má schopnost železo vázat. Plný pøídavek cukru do moštu s nízkým výskytem kvasinek. Pøed pøidáním cukru do moštu necháme mošt alespoò èásteènì samovolnì rozkvasit. Špatné èištìní a tvorba zákalù. Nedostatek pøirozených èiøicích látek. Èištìní urychlíme èiøením koloidním roztokem oxidu køemièitého, který se u nás prodává pod názvem TOSIL. Používáme v kombinaci s potravináøskou želatinou. Obvykle staèí pøídavek 50 ml TOSILu a 6 g želatiny na 100 l vína. Postupujeme tak, že nejprve v celém objemu vína rozmícháme TOSIL, potom pøidáme želatinu rozmíchanou v malém množství vína o teplotì 40 o C. Po vysrážení a usazení klkù (obvykkle po nìkolika dnech), víno opatrnì stoèíme. Oxidaèní, zvìtralá chu vína. Tato vada se projevuje pouze u stolních, lehkých (suchých) vín. Projeví se vždy, když takové víno po dokvašení necháme v neplných nádobách. Suchá vína pøechováváme v plných sklenìných nádobách. Nepoužíváme plastové lahve a lahve uzavírané korkovými zátkami, pokud nemáme možnost získat kvalitní (rostlé), ošetøené zátky. Náprava je možná dodateèným pøekvašením vína. Pøíchutì po cizích látkách. Z použitých nádob a pomùcek mùže víno získat cizí pøíchu nebo vùni. Rovnìž vyloužení tøapin ovoce mùže zpùsobit hoøkost a pøíchu v chuti. Náprava záleží v èiøení vína aktivním uhlím. Dávku aktivního uhlí volíme v rozmezí 1-5 g na 10 l vína. Pøesné množství urèíme zkouškou. Je ovšem nutno poèítat s tím, že èiøení aktivním uhlím odstraní i vùni a barvu vína. Octìní vína. Pøi nakvašování celých nebo drcených plodù dojde èasto k menšímu nebo vìtšímu naoctìní. Octìní však mùže pokraèovat i v lahvi. Kyselina octová zpùsobuje škrablavou pøíchu v hrdle. K nakvašování použijeme jen zdravé, nenarušené plody. Použité nádoby k nakvašování nesmí být infikované - døevìné nádoby vypaøíme. Kvašení rozbìhneme rychle, pomocí dobøe kvasícího zákvasu, v množství min. 5 % objemu nakvašovaného rmutu. 53

54 Nenakvašujeme pøi vyšší teplotì než 20 o C a ne déle než 8 dní. Bìhem nakvašování plovoucí èásteèky pravidelnì promícháváme. Zastavení octìní: Kys. octovou nelze selektivnì z vína odstranit. Octìní v lahvích lze pouze zastavit zahøátím vína na 70 o C po dobu 30 minut. Víno zahøíváme v lahvích ve vodní lázni. Zákaly ve vínech stoèených do lahví. Nejèastìjší pøíèinou jsou kvasinky. Vytvoøení tìchto zákalù zabraòujeme uložením vína v chladu (ménì než 10 o C), prokvašením na vyšší obsah alkoholu (nad 13 %), popø. ošetøením vína teplem. Pøi ošetøení vína teplem nejprve provedeme zkoušku, zda nedojde k zakalení vína po zahøátí. Pokud víno zùstane èiré, zahøejeme víno v otevøených lahvích na vodní lázni na 45 o C a po uzavøení lahve necháme položené vychladnout pøi pokojové teplotì. Ing. Karel Pùhoný Kalendáø použití kompostu Živiny z kompostu se uvolòují pomalu, takže nemùže témìø dojít k pøehnojení. Z tohoto dùvodu lze kompost používat prakticky po celý rok v zahradì. Kompost bychom mìli vždy rozhodit pouze na povrch pùdy nebo mìlce zapravit do vrchní vrstvy. Výsevní a pìstební zeminy. Pro výsev a pìstování rostlin se èasto používají substráty z rašeliny. Tyto zeminy si však mùžeme sami namíchat. K tomu použijeme zralý kompost, který prosejeme ruèním sítem. Zkoušku stupnì zralosti lze provést pomocí øeøichového testu. Øeøichu vysejeme do vzorku kompostu. Probíhají-li v kompostu ještì rozkladné procesy, reaguje øeøicha citlivì odumíráním nìkterých vzcházejících rostlin. Vyvine-li se však po pìti až sedmi dnech hustý, zelený koberec øeøichy, lze kompostovou zeminu použít. Jako výsevní zemina potom slouží smìs z 9 dílù písku a 1 dílu kompostu. Vìtší podíl kompostu se nedoporuèuje, protože rostliny v zeminì pøíliš bohaté na živiny obtížnì vytváøejí koøeny. Kvìtinové záhony, trvalky. Pøi výsadbì nároèných cibulových kvìtin a trvalek pøimícháme do pùdy urèené k jejich zahrnutí polovinu zralého kompostu. Když zjistíme pozdìji další potøebu živin a je-li tøeba pravidelnì hnojit, aplikujeme roènì asi 4 litry kompostu na 1 m 2 záhonu, který povrchovì zapravíme hrábìmi. Mobilní rostliny. Mnohým rostlinám v kbelících, kvìtináèích a truhlících se nedaøí v èistém kompostu. Proto asi polovinu použité zeminy pro kvìtiny nebo zahradní pùdy popøípadì písku promícháme s kompostem. Také zde bychom se mohli zcela obejít bez rašeliny, která tvoøí vìtšinou hlavní podíl bìžných zemin pro kvìtiny v obchodech. Jahody. Pøi výsadbì pøimícháme zralý kompost z jedné tøetiny k pùdì urèené k pøihrnutí sazenic. Každoroènì používáme mezi øádky jahod vrstvu 0,5 až 1 cm kompostu, buï v dubnu nebo po sklizni. Zelenina. Také pøi pìstování zeleniny je kompost významným zdrojem živin. Na jaøe aplikujeme kompost na povrch a mìlce jej zapravíme do pùdy. Dodateènì lze použít zralý kompost do øádkù pøi výsevu a výsadbì, zejména u velmi nároèných druhù. Použitá dávka by mìla èinit u velmi nároèných druhù 8, u støednì nároèných 6 a u slabì nároèných 4 litry na 1 m 2. Dále lze použít zralý kompost ke hnojení kolem rostoucích rostlin, pokud si jej k tomuto úèelu rezervujeme. Rybízy, angrešty, maliny. Pøi výsadbì bychom mìli zapravit asi 15 cm kompostu do vrchní vrstvy pùdy. Ke každoroènímu hnojení lze používat vrstvu 0,5-1 cm kompostu ke keøùm a mùže být i polozralý. Rašeliništní rostliny. Rododendrony, azalky aj. nejsou rostlinami našich stanoviš, nebo potøebují kyselé pùdy. Proto se doporuèuje používat kompost z dubového listí. Alternativou v obchodì jsou substráty pro rododendrony, které mají nízkou hodnotu ph. 54

55 Ovocné stromy. Pøi výsadbì bychom mìli pøimíchat nìkolik lopat vyzrálé kompostové zeminy do vrchní vrstvy pùdy. Pozdìji lze zásobovat stromy jednou roènì kompostem. Na podzim lze dát kompost ve vrstvì 1 cm do mísy kolem ovocného stromu a následnì jej zakrýt listím. Pøíznivé je, když k zakrytí použijeme nezralý kompost. Rùže Pøi výsadbì rùží bychom mìli zapravit do vrchní vrstvy pùdy ètyøi až šest lopat zralého kompostu na 1 m 2. Vysazené rùže zásobí po celý rok vrstva 2 cm zralého kompostu. K ochranì rùží pøed mrazy mùžeme na podzim ke keøùm pøihrnout hrubší kompost. Tìmito dávkami kompostu jsou rùže zpravidla dostateènì zásobovány živinami. U rùží se projevuje pøíznivé pùsobení kompostu zejména pøi potlaèování škùdcù. Sportovní a okrasné trávníky Intenzivním sekáním odebírají trávníky neustále živiny. Protože koøení jen velmi mìlce, je nutno trávníky intenzivnì hnojit a zavlažovat. Hnojení trávníkù kompostem je snadné a šetrné vùèi životnímu prostøedí. Kompost na jaøe prosejeme a rozhodíme jej v dávce asi 2 litry na 1 m 2 plochy trávníku. Již po nìkolika dnech není kompost vidìt. Pùdní organismy jej zatahují do vrchní vrstvy pùdy. Kompost pùsobí pøíznivì na dùležité provzdušnìní trávníku a jeho schopnost poutat vodu. Byloli pøi kompostování použito dostatek hmoty bohaté na dusík, jako jsou kuchyòské odpady, hnùj nebo posekaná tráva, lze druhou dávkou kompostu v létì uhradit potøebu dusíku pro trávník. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Pìstování pokojových rostlin Rostliny v nádobách nás obklopují nejen doma, ale také na pracovišti, úøadech, jako dekorace kolem domù èi na ulicích. Není divu, vždy pøedevším ve mìstech, kde lidé žijí ve shonu a ruchu, rostliny pøedstavují alespoò èást pøírody pøinesené zvenku. Rostliny znamenají stabilitu, žijí a rostou podle svého rytmu, po svém. Jsou druhem živoucího nábytku, dekorací, která pomáhá uèinit domov pøíjemnìjší, pøátelštìjší, útulný. Pokud naše rostliny dobøe prospívají a pìknì kvetou, pøinášejí pocit úspìchu a chlouby. Nìkteré jsou pro mnohé vzácným majetkem, mnohdy pøipomínající pøíjemné vzpomínky na nejrùznìjší události v našem životì. Ztráta rostlin pùsobí na mnohé pøímo symbolicky, proto se snažíme peèovat o nì, aby pøinášely co nejvíce radosti. Mnohdy však musí pøežívat a rùst v podmínkách ne pøíliš vyhovujících a tak volba pìstovaných rostlin by mìla být cílená. Ve své praxi se dennì setkávám právì s dotazy na péèi o pokojové rostliny, bohužel vìtšinou až když rostlina zaèíná chøadnout. Co tedy musíme rostlinám dopøát aby dobøe prospívaly? Základním požadavkem vìtšiny rostlin je vysoká intenzita denního svìtla. Vìtšina rostlin však snáší špatnì pøímé sluneèní záøení pøedevším za poledne, protože mùže dojít k popálení listù. Dalším z velmi dùležitých požadavkù je proudìní vzduchu, nikoli sucho, takže nenechávejte rostliny zavøené napø. v uzamèeném pokoji, který se nepoužívá. Nemají rády velké kolísání teploty. Nìkteré rostliny snášejí ústøední topení lépe než jiné, ale vìtšina postrádá pøedevším vzdušnou vlhkost. Proto jsou velmi vhodné zvlhèovaèe na radiátorech. Dalším velmi diskutovaným požadavkem je voda. Je proto dobré vìdìt, jakou potøebu vody má vaše konkrétní rostlina a zalévání provádìt jen tak èasto, jak je to nutné. Vìtšina rostlin snese suché období dobøe, ale naprostá vìtšina pokojových rostlin hyne kvùli nadmìrné zálivce. Pokud již rostlinu pøemokøíte, nechte ji vyschnout pøirozenì, ve vzdušné místnosti. Nesnažte se proces urychlit pøenesením rostliny do tepla, èi na slunce. Mnozí pìstitelé se dopouštìjí chyby také tím, že zalévají èasto a málo.rostliny mají však rády poøádnou zálivku následovanou sušším obdobím, kdy se mùže do pùdy dostat vzduch a koøeny tak mohou dýchat. Dalším dùležitým bodem a jedním z èastých dotazù je pøesazování. Provádí se tehdy, kdy rostlina je omezena kvìtináèem, vidíme pouze sple koøenù a málo zeminy. Rostlina netvoøí pøírùstky a ze dna kvìtináèe se prodí- 55

56 rají koøínky. Pro pøesazení volíme kvìtináè pouze o nìco vìtší než byl pùvodní. Rostlinu opatrnì vyjmeme z nevyhovující nádoby, na dno nové dáme drenážní vrstvu, nejlépe keramzit a rostlinu pøesadíme do vlhkého kvalitního substrátu. Ten se vyplatí koupit, než brát zeminu ze zahrádky, vìtšinou obsahuje semena plevelù, èi škùdce a je špatnì propustná pro vodu. Po pøesazení alespoò tøi dny rostlinu nezaléváme. Toto opatøení vede k povzbuzení koøenù k prorùstání do èerstvé zeminy. Po pøesazení rostliny chráníme pøed pøímým sluneèním záøením. Vhodným obdobím pro pøesazování je únor a srpen. Rostliny je nutné také bìhem vegetace pøihnojovat. Pro tyto úèely je na trhu celá škála pøedevším tekutých kombinovaných hnojiv, které jsou vìtšinou velmi kvalitní a spolehlivé. Rostliny je možné pøihnojovat na list, pøi postøiku. Pøi dávkování se vyplatí dodržet stanovené množství uvedené v návodu, než pøedávkování. Vìtšinu rostlin je tøeba udržovat pravidelným øezem. U nìkterých je to pøedevším otázka vzhledu a hygieny. Jednoduše se odstraòují odumøelé listy a odkvetlé kvìty, aby rostlina vypadala pìknì a svìže. Dalším dùvodem øezu je povzbuzení rostliny ke kvetení, napø. u ibiškù èi citrusù. Pro øez volíme ostrý nùž, nebo zahradnické nùžky. Nejvìtším úskalím v péèi o pokojové rostliny je však výskyt chorob a škùdcù. Objevují se z rùzných dùvodù - pøineseme je s novou rostlinou, z nevhodné zeminy, nadmìrné zálivky a mnoha dalších. Vìtšinou budeme chtít rostliny zachránit a v takových pøípadech pøicházejí ke slovu postøiky. K dostání je celá øada velice úèinných chemických pøípravkù. Ty jsou však k aplikaci v uzavøené místnosti, kde èasto jíme nebo odpoèíváme, pøípadnì jsou v bytì dìti èi domácí zvíøata, zcela nevhodné. Vdechování výparù z tìchto pøípravkù, èi pøímý kontakt s nimi, je totiž škodlivé zdraví. Mnohem zajímavìjší øešení nabízí hned celá øada pøípravkù ekologických, a zdraví lidí i domácích zvíøat, neškodných. Základem ochrany jsou vizuální lapaèe škùdcù. Pøedevším se jedná o plastové trojúhelníèky, opatøené nevysychavým lepidlem, které se prodávají ve žluté a modré barvì. Zbarvení je cílené, vychází z citlivosti hmyzu na rùzné barvy. Žluté slouží k odchytu molic, mšic èi smutnic, modré pak zabírají na tøásnìnky. Jednotlivé lapaèe staèí zapíchnout do kvìtináèe, pøípadnì zavìsit pøímo na rostlinu pomocí slabého drátku. Nezapomeòte, že lapaè by mìl být umístìn u rostlin celoroènì, a v pøípadì polepení škùdci je nutné jej okamžitì vymìnit za nový. Tímto jednoduchým zpùsobem lze velmi snadno zabránit kalamitnímu pøemnožení výše jmenovaných škùdcù, kteøí, pokud rostlinu neošetøíme, mají za následek její totální likvidaci. Samotné lapaèe však mnohdy nestaèí. Tady je možné použít pøípravek Biool, jehož základní úèinnou látkou je øepkový olej. Z koncentrátu se pøipravuje podle návodu roztok a pomocí rozprašovaèe se aplikuje na rostlinu. Z dùvodu lepší smáèivosti, pøedevším u listù s voskovým povlakem, se vyplatí pøidat do roztoku smáèedlo, pøípadnì pár kapek saponátu. Na listech se pak netvoøí jednotlivé kapièky, které snadno steèou, ale povrch rostliny se rovnomìrnì pokryje vrstvou postøikové kapaliny. Napadené listy ošetøujeme i na spodní stranì, proto použití kvalitního rozprašovaèe je na místì, protože bez dokonalé mlhy nelze oèekávat uspokojivý výsledek. Biool likviduje pøedevším mladší vývojová stadia molic, mšic, smutnic, èervcù, tøásnìnek a puklic, vèetnì jejich vajíèek. Postøik je však nutné pravidelnì, v intervalu asi 10ti dnù opakovat. Hlavní zásadou však v boji se škùdci je prevence, proto je vhodné použít postøik vèas, tedy pøi výskytu prvních jedincù. Tím se snadno pøedejde kalamitnímu zamoøení škùdci, jejichž likvidace po pøemnožení bývá obtížná. Ze všeho nejhorší je však likvidace puklic. Jejich povrch je chránìn ochranným voskovým štítkem, který zabraòuje pronikání pøípravku ke škùdci. Tady musíme vìtšinou trpìlivì mechanicky otírat rostlinu štìteèkem èi vatou namoèenou v pøípravku Savel, pøípadnì slabým roztokem lihu. Úspìšnost spoèívá zejména v dùkladném odstranìní dospìlcù a omytí mladších vývojových stadií. Velmi èastým problémem je také výskyt smutnic. Velmi nápadní jsou pøedevším dospìlci - mušky velké 2-4 mm èernošedé barvy, které vylétávají. Larvy smutnic prodìlávají vývoj v zemi, jsou 5-7 mm dlouhé, bílé, prù- 56

57 hledné s èernou hlavou. Poškozují nejmladší koøínky pøedevším mladých rostlin. Dospìlé mušky vylétají po vylíhnutí z larev z kvìtináèù a rozlétají se po bytì. Zemina v kvìtináèích by se nemìla pøemokøovat, spíše volit spodní zálivku do misek. V poslední dobì se osvìdèuje proti smutnicím aplikace parazitické hlístice Steinernema feltiae. Hlístice se dodávají do pùdy formou zálivky, pøedevším v dobì výskytu larev smutnic (pøedevším jaro). Hlístice se v pùdì aktivnì pohybují a èichem vyhledávají hostitele. Napadené larvy smutnic bìhem nìkolika dnù hynou. V uhynulých larvách smutnic se hlístice dále množí. Po opuštìní larev vyhledávají nové hostitele. Tak je také zajištìna dlouhodobìjší ochrana pøed tímto hmyzem. Pokud nejsou v substrátu pøítomny další larvy smutnic, èi jiného vhodného hmyzu, populace hlístic odumírá. Další možnost napadení našich pokojových rostlin pøedstavují houbové choroby. Nejèastìji mùžeme pozorovat padlí, které se projevuje výskytem velmi nápadných mouènatých povlakù na listech. Také nejrùznìjší skvrnitosti listù, mívají èasto pøíèinu v houbovém napadení. Právì tak jako tomu bylo u škùdcù i v tìchto pøípadech bývá použití chemických pøípravkù velmi problematické. Jako snadné øešení se nabízí využití pøípravkù biologických, na bazi minerálních olejù. Tyto pøípravky nemají ochrannou lhùtu, jsou zdravotnì nezávadné pro lidi i domácí zvíøata. Jejich aplikace je možná pøímo v bytì, bez složitého pøemís ování rostlin ven èi na chodbu. Princip jejich úèinku spoèívá ve vytvoøení olejového povlaku na listech rostlin a tím k zabránìní šíøení onemocnìní. Pokud však je již napadení jak chorobou tak škùdcem v pøíliš pokroèilém stavu a pøípravky biologické nestaèí, pak jsme nuceni sáhnout pro postøik chemický. Zde je však nutné pøísnì dodržovat koncentrace i zpùsoby aplikace uvedené v návodu. Není však nad to, když naše pokojové rostliny prospívají a kvetou pro radost svých pìstitelù. Zkrášlují naše domácí i pracovní prostøedí a vracejí nás alespoò kousíèek do pøírody. Ing. Ludmila Dušková, Semena Vanìk Živé ploty Jak lapidární název a pøitom téma široké pøes celý rozsah systémové botaniky. Jednoduše øeèeno rostlin a hlavnì døevin použitelných na vytvoøení živého plotu je hodnì, proto je dobré spíše se zamyslet nad tím, jakou funkci má daný plot plnit a tím zúžit výbìr variant øešení a také výbìr použitelných rostlin. Zpùsoby využití živých plotù: Ohranièení pozemku - jde o nejlevnìjší zpùsob vytvoøení bariery proti pronikání lidí a zvíøat na pozemek. Øešení mùže být buï vysoce funkèní formou neproniknutelného houští až po esteticky velmi pùsobivou kombinaci okrasných døevin s vlastní konstrukcí plotu. Krásným pøíkladem jsou nízké spíše okrasné ploty v rekreaèních oblastech Španìlska, Itálie atd. Ve spolupráci se zkušeným dendrologem nebo zahradním architektem je možno vytvoøit krásné, nápadité kombinace i v našich podmínkách. Bariera proti hluku a prachu - vìtšina staveb je situována takzvanou stavební èarou podél silnice i podél velmi rušných dopravních komunikací. Pokud alespoò pár metrù zùstane na pøedzahrádku, mùžeme tento negativní liv na životní prostøedí snížit realizací živého plotu. Ochrana pøed vìtrem a letním žárem - nastìhujete se do novì postaveného domku se zahradou a èasto již od druhé poloviny dubna až do konce záøí marnì unikáte pøed spalujícím sluncem a vysušujícím vìtrem. Vy nakonec uniknete tím, že se schováte uvnitø domu nebo do stinné hospùdky, ale rostliny èerstvì vysazené na takovém pozemku trpí a èasto je nutno výsevy trávníkù a výsadbu rostlin nìkolikrát opakovat nežli se výsledek zaène podobat zahradì. Øešením takové situace je vytvoøit na vhodných místech zástìny - opory, pro rychle rostoucí, vìtšinou pnoucí rostliny, které v krátkém èase tyto konstrukce porostou a vytvoøí tak zastínìní pro vedle nich probíhající zahradnické práce nebo pro odpoèinek. Zatím co túje, jalovce, borovice a spousta dalších druhù okrasných døevin má roèní pøírùstky do 1/2 m délky, takové liány narostou pøes léto až o nìkolik metrù a sluneèní žár milují, proto se z nich staly liány, aby se rychle dostaly do vrcholkù okolních poros- 57

58 tù a mohly si užívat plné slunce. Jedinou podmínkou je vytvoøit liánám dosateènì pevnou a vysokou oporu napø. ze døeva, armovacího železa, silon.provazu nebo sítí, postaèí i starý strom, který jsme pùvodnì chtìli odstranit, což mùžeme odložit. A co s takovou živou stìnou až splní své poslání a zaène pøekážet? Seøízneme ji nízko nad zemí, zapìstujeme novou nízkou korunu a pøesadíme do nádob. Získáme tak nádherné bonsaje nebo pøenosné rostliny v nádobách. Jako kompozièní prvek zahradní architektury, ohranièující nebo rozdìlujícící prostor - nejèastìji jde o výsadby volnì rostoucích okrasných keøù a stromù kolem hranic pozemkù, soustøedìných do nezatravìných záhonù krytých mulèovací kùrou. Provádí se pouze udržovací nebo zmlazovací øez, pro docílení pøirozeného habitu jednotlivých rostlin - tím je dosaženo maximální estetické pùsobení takovéto výsadby. Støíhané živé ploty - mohou vytvoøit samostatný kompozièní prvek v zahradì napø. jako pozadí pro kvetoucí rostliny (trvalky, rùže, lilie apod.), mohou také oddìlit okrasnou èást zahrady od užitkové, pomocí otvorù a prùhledù v živých plotech mùžeme zdùraznit neobvyklé pohledy napø. na plastiku, jezírko nebo do jiných zajímavých èástí zahrady. Ale živé ploty lze støíháním také tvarovat jako rùzné plastiky, geometrické tvary, prostì nápadùm se meze nekladou. Jediným omezením je èas, který této jistì krásné zálibì mùžete vìnovat. Pro intenzivnì støíhané tvary je dobøe vybírat rostliny, které rychle regenerují a nezasychají jim koneèky vìtví, jak se to èasto stává u jalovcù, smrkù, jedlí, z listnáèù je to bobkovišeò, sakura a další, kdy poranìné listy hnìdnou. Tyto døeviny je tøeba støíhat zahradnickými nùžkami ruènì. Navrhování a zakládání živých plotù, výbìr rostlin Máme tedy jasno, jaký úèel má náš živý plot plnit, ale stále ještì váháme s výbìrem tìch nejvhodnìjších rostlin, nejen s ohledem na výšku plotu, estetické pùsobení, nárokù na stanovištì a pùdu, ale nejdùležitìjší snad je, aby se nám vybrané rostliny líbily, nìjak vhodnì pùsobily na naše emoce a city. Doporuèuji proto zajít se podívat na ukázku živých plotù do dendrologické zahrady VÚKOZ Prùhonice. Je pøístupná od dubna do konce záøí a v roce 1984 v ní byla vytvoøena ukázková expozice živých plotù støíhaných na výšku 1-3 m, vìtšinou z keøù. Na živé stìny vyšší jak 3 m jsou použity stromové døeviny a to jak listnáèe tak jehliènany. Vlevo od centrální cesty a expozice živých plotù jsou pergoly a stìny osázené širokým sortimentem pnoucích døevin. Uvidíte jak jednotlivé døeviny vypadají po 20 letech pìstování a od tìch druhù, které se Vám zalíbí si mùžete na jaøe a na podzim pøímo v dendrologické zahradì nakoupit sazenice. Protože jsou lidé rùzných povah, bude jistì i dost tìch, kteøí se nechtìjí spoléhat jenom na své emoce a sáhnou proto po odborné literatuøe. Èeský zahrádkáøský svaz vydal øadu publikací v nichž mùžete hledat pouèení i ukázky realizace a stále lépe si vede redakce èasopisu Zahrádkáø, ve kterém pøibývají èlánky o okrasných zahradách a jejich zakládání a údržbì se spoustou dobøe udìlaných fotografií. Ovšem špicí veškeré odbornosti jsou knihy a èasopisy vydávané pro realizátory zahrad a zahradní architekty. Mùžeme vybírat z opravdu velkého množství zahranièních pøekladù z angliètiny a nìmèiny, ale pro naše klimatické podmínky je nejlepší èerpat informace od tuzemských odborníkù, jako je napø. Karel Hieke - Lexikon okrasných døevin nebo Praktická dendrologie I a II. Autor obou publikací je vyuèeným zahradníkem a absolventem zahradnické fakulty VŠZ v Brnì a Lednici, až do dùchodu pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu okrasného zahradnictví v Prùhonicích. V knihovnì VÚKOZ Prùhonice najdete nejen tyto knihy, ale znaèné množství dalších publikací, èlánkù, rešerší a prostì podkladù jak vybudovat krásnou zahradu plnou spokojených rostlin. Výbìr rostlin je opravdu velmi tìžké téma a je zbyteèné stále opakovat, že nejlepší je ptaèí zob, tis a buxus. Doporuèil bych nebát se použít i jiné druhy rostlin, ale hlavnì se nebát pestrosti tvarù a barev døevin. Tøeba takový buxus - zimostráz nebo také krušpánek. Jde o stálezelené keøe nebo menší stromky zahrnující asi 30 druhù, pro naše pomìry má význam pouze B. microphylla (malolistý) a B. sempervirens (obecný). Zdá se to málo, 58

59 ale pozor - od tìchto základních druhù je vyšlechtìno velké množství kultivarù, takže ze zimostrázu mùžete vytvoøit živé ploty nebo solitery v barvách od temnì zelené, svìtle zelené, šedozelené, modrozelené, leskle temnì zelené, žlutozelené, žlutopestré až žluté a bìlavì pestré - to už vypadá docela zajímavì, že? A což teprve výška. Zakrslé druhy B. microphylla var. Koreana nebo myosotidifolia jsou bochánky asi tak 0,5 m vysoké i ve stáøí 30 i více let a zase takový B. semp. rotundifolia a B. micro.japonica narostou až 5 m vysoké a varieta Arborescens dosáhne 6 m. A takto bych mohl pokraèovat u každého druhu døevin a zopakovat již tisíce popsaných stránek. Zopakuji pouze vìtu z úvodu... rostlin a hlavnì døevin použitelných na vytvoøení živého plotu je hodnì.... Ing. Jan Steinbauer. Význam starých a krajových odrùd jádrovin pro souèasnost Jablonì patøí v našich zemìpisných podmínkách k nejdùležitìjším ovocným druhùm. Na celkovém množství vyprodukovaného ovoce se u nás podílí z více jak 70%. V naší republice máme pro nì pøíznivé podmínky, takže mùžeme na vìtšinì území pìstovat i nároènìjší odrùdy. Jabloò je ale plodinou velice pøizpùsobivou, takže se s ní mùžeme setkat, kromì nejvyšších poloh, prakticky po celém území republiky takøka na každém kroku. Ve výbìru odrùd hrály velkou roli pøírodní podmínky, které svým pìstitelùm samy provedly nejlepší pøirozený výbìr. V této souvislosti se mùžeme setkat s tak zvanými krajovými odrùdami, (u jabloní napøíklad odrùdy: Chodské, Jadernièka moravská, Malvazinka, Kobylnice a jiné). Tyto odrùdy se vyvíjely po staletí pøirozeným pùsobením místních podmínek a urèitého minimálního výbìru provádìného pìstitelem. Problematika starých a krajových odrùd se stala v poslední dobì v širších odborných kruzích pomìrnì populární. Nejen jako souèást tendencí o zachování druhové rùznorodosti - diverzity, ale i jako snaha o zachování našeho kulturního dìdictví. Takové a podobné všeobecné fráze jsou v poslední dobì hodnì používané, èasto i z èistì komerèních dùvodù. Faktem ale je, že vìnovat pozornost starým a krajovým odrùdám má svoje opodstatnìní. Popularita starých a krajových odrùd v mnoha zemích stále stoupá a mùžeme øíci, že zcela oprávnìnì. Vždy význam starých a krajových odrùd je nejen genetický, krajináøský, ale i èistì konzumní. Mnohé staré odrùdy jabloní poskytují velmi chutné a nutriènì bohaté plody. Napøíklad velmi èasto se vyskytující stará odrùda jablonì Strýmka obsahuje ve svých plodech až 40 mg. vitamínu C, což je ještì o 10 mg. více než obsahem vitamínu C proslulá a proto i ponìkud kysele chutnající odrùda Ontario. Pøitom podle výsledkù degustací jsou plody Strýmky hodnoceny jako výraznì chutnìjší. U této problematiky je tøeba odlišovat termín staré odrùdy a krajové odrùdy. Krajové odrùdy to jsou v podstatì populace, které se po dlouhé období pøizpùsobovaly urèitým daným klimatickým vlivùm, vlastnostem pùdy, urèitému pøirozenému výbìru, provádìnému právì místními podmínkami a èásteènì i selektované èlovìkem. Jednalo se v podstatì o negativní selekci, tedy to, co se v daných podmínkách neosvìdèilo se dále nerozmnožovalo. S krajovými odrùdami se tedy mùžeme setkat u obilovin, pícnin, luštìnin, pøadných rostlin a v našem pøípadì u ovocných døevin. Mezi typickou vlastnost krajových odrùd patøí pomìrnì stabilní výnosy právì v daných konkrétních klimatických podmínkách, a znaèná tolerance až odolnost k chorobám a škùdcùm. Krajové odrùdy neprošly profesionálním procesem šlechtìní, pìstovaly se v teritoriárnì omezeném území a pøedávaly se z generace na generaci. V dnešní dobì takovéhle typické krajové odrùdy najdeme jen v minimálním množství, protože vìtšinou vymizely s nástupem profesionálního šlechtìní. Velké množství tìchto odrùd posloužilo jako výchozí šlechtitelský materiál pøi šlechtìní nových odrùd, kterým pøedaly svoje cenné vlastnosti, zejména pøizpùsobivost, odolnost a výnosovou stabilitu. Šance nalézt v souèasné dobì doposud zapomenuté a neznámé krajové odrùdy je nejpravdìpodobnìjší právì u ovocných døevin. Pøi našich sbìrech na území jižních Èech se mì osobnì, ani mým kolegùm, o kterých 59

60 vím nìjakou novou krajovou odrùdu najít nepodaøilo. Nìjaká místní jihoèeská krajová zapomenutá odrùda se mùže skrývat za dosud neurèenými vzorky. Tìch bylo pøi sbìrech bohužel hodnì, protože urèování starých odrùd je docela problematická záležitost i mezi pøedními našimi pomologickými odborníky. V oblasti Bílých Karpat, kde èinnost zamìøená na záchranu krajových odrùd v naší republice zaèala, bylo nalezeno a popsáno pomìrnì velké množství místních krajových odrùd, zejména jabloní. Velkou zásluhu na tom má Ing. Tetera, CSc., který vìtšinu místních krajových odrùd zmapoval a popsal. Jsou to však odrùdy mimo danou oblast vcelku neznámé a mají tedy hlavní význam pouze v tomto regionu jihovýchodní Moravy. Pøíklad tìchto odrùd: Ananasky, Beèièky, Bítešský granát, Cibulky, Èervenky, Fulnecké, Helfstýnské, Hranáèe, Hranùvky, a více než 200 krajových valašských odrùd. V oblasti západních Èech, zejména v okolí Domažlic je nejznámìjší místní krajovou odrùdou jablonì odrùda Chodské. Na území jižních Èech není z minulosti, ani z posledních prùzkumù známá specielnì místní krajová odrùda. Co se týká námi zjištìných odrùd, tak nejvíce nashromáždìných vzorkù bylo z odrùd pìstovaných a populárních v první polovinì dvacátého století. Byly mezi nimi ale i odrùdy starší a velké množství odrùd se nám ještì urèit nepodaøilo. Mezi procenticky nejèastìji se vyskytující staré odrùdy patøí ve zkoumaných oblastech jihozápadních Èech, støedních Èech (Benešovsko), a Vysoèiny patøí jablonì: Strýmka, Sudetská reneta, Boscova lahvice, Bláhovo oranžové, Boskoopské, Boikovo, Breuhamovo, Croncelské, Grahamovo, Oldenburgovo, Rehtáè soudkovitý, Parména zlatá, Panenské èeské, Zvonkové, Šampaòská reneta, Bernské rùžové, Coxova reneta, z hrušní Boscova lahvice, Èervencová, Køivice, rùzné odrùdy hrušní typu Ovesnièek a další odrùdy ze sortimentu první poloviny dvacátého století. Lokality výskytu tìchto starých odrùd mùžeme rozdìlit do nìkolika stánovištních kategorií: 1. Kategorie: Plochy starých extenzivních zahrad a sadù. Zde se jedná vìtšinou o zatravnìné vysokokmenné sady pøi vesnických staveních, kde se mohou najít stromy znaènì staré, jablonì èasto pøes osmdesát až sto let a hrušnì pøes stopadesát let a více. Napøíklad v jedné takovéto lokalitì se vyskytují jablonì odrùd Malvazinka, Car Alexadr a Vanilková reneta staré pøes stopadesát let. V tomto pøípadì je k dispozici i dobový záznam o založení sadu z roku Dále jsou v tìchto lokalitách èasté odrùdy jako: Panenské èeské, Rehtáè soudkovitý, Grávštýnské, Jeptiška, Míšeòské, a zejména Strýmka, což je v podstatì vùbec nejhojnìji se vyskytující stará odrùda jabloní. Z hrušní se zde mùžeme setkat napøíklad s odrùdami Pitmansovská, Paøížanka, Boskova lahvice, Køivice, a rùznými varietami letnfli hrušek tak zvaných Ovesnièek. 2. Kategorie: Solitérní stromy v krajinì: Jedná se èasto o ovocné stromy vysazované pøi hranicích pozemkù, nebo roubované na semenáèe. Druhové složení v této kategorii je velmi rozdílné, èasto závisí na popularitì nebo dostupnosti odrùd v období, kdy se provádìly poslední pozemkové úpravy dané lokality. 3. Kategorie: Do této kategorii bychom mohli zahrnovat ovocné stromy vyskytující se v bývalých Sudetech. Zde je pomìrnì èastý biotop ovocných stromù rostoucích na plochách vysídlených a období po druhé svìtové válce zalesnìných. Skladba takovýchto lokalit je pomìrnì znatelnì druhovì odlišná od sortimentu pìstovaného ve vnitrozemí, nebo v oblastech, kde pøed druhou svìtovou válkou byla pøevaha èeského obyvatelstva. Vyskytují se zde èasto odrùdy jako: Vilémovo, Boskoopské, Baumanova reneta, Malvazinka, Boikovo, Strýmka, Oldenburgovo, Lebelovo, Berlepschova reneta, Hedvábné zimní, Míšeòské a jiné odrùdy, které se èasto využívaly ne na pøímý konzum a ke skladování, ale èasto sloužily pouze k výrobì jableèných moštù. 4. Kategorie: výskytu starých odrùd: Sem bychom mohli zaøadit lokality ovocných alejí a stromoøadí kolem cest a komunikací. Nejèastìji se jedná o výsadby z konce padesátých a z poèátku šedesátých let. Mnohde jsou na správách silnic pomìrnì podrobné informace o druhové skladbì tehdy vysazovaných stromù. Napøíklad na Trhosvinensku kolem silnic prvního a druhého øádu pøevlá- 60

61 dají odrùdy: Sudetská reneta, Grahamovo, Landsberská reneta, Bojkovo. Jinde, napøíklad na Benešovsku je hojné u silnic Ontario, Zlatá parména, Boskoopské, Bernské rùžové, Matèino a další odrùdy jaké byly v té dobì k dispozici. Pøi vyhledávání starých odrùd kolem silnic, ale nejenom kolem nich se nìkdy narazí na semenáèe s pøekvapivì atraktivním vzhledem a dodrou chutí. Takovéto stromy je dobré si zanést do mapové dokumentace a ve vhodném období z nich odebrat rouby, protože se z nich mohou pøípadnì stát nové odrùdy, nebo mohou posloužit jako výchozí materiál prošlechtìní. Jak je vidìt, jedná se tedy o práci zdlouhavou, ale pøinášející výsledky zejména do budoucnosti. Máme štìstí, že v naší zemi má ovocnáøství dlouholetou tradici a oblibu u široké vrstvy obyvatelstva. Proto se u nás zachovalo znaèné množství ovocných odrùd. Bohatá tradice pìstování ovoce a zvláštì jabloní v Èechách se odráží i ve znaèných šlechtitelských úspìších našich šlechtitelù a jejich odrùd v zahranièí. U novì vyšlechtìných odrùd se klade dùraz nejen na vzhled a chu, které nìkdy, jako napøíklad u odrùdy Rubín, populární také z výstavy Zahrada Èech - Jablko roku, pøedurèí odrùdì obchodní úspìch. Neménì dùležitá je i odolnost vùèi chorobám, škùdcùm a nízkým teplotám. Z hlediska chorob je dùležitá zejména odolnost proti nejrozšíøenìjším chorobám jabloní: strupovitosti a padlí. Pracovníci našich šlechtitelských stanic v Holovousích, Støížovicích a Tìchobuzicích, vypìstovali øadu nových odrùd jádrovin odolných proti strupovitosti a pøitom s velmi dobrými hospodáøskými a tržními vlastnostmi. Jsou doporuèeny pro pìstování v Èeské republice i Ovocnáøskou unií. Z letních odrùd je to pøedevším odrùda Julia, a ze zimních odrùdy: Selena, Jarka, Delor, Rosana, Melodie, Rubinola, Topaz, Florina, Rezista, Angold, Produkta, Goldstar. Tyto odrùdy se hodí nejen pro velkovýrobní pìstování, ale zvláštì výhodné jsou i pro malopìstitele, tedy zahrádkáøe, zejména pro možnost absence chemické ochrany, nebo chemické ochrany zredukované na nejnižší míru. Ale nemìli bychom zapomínat, že mezi starými odrùdami, které v mnoha pøípadech sloužily jako výchozí šlechtitelský materiál pro získání novodobých rezistentních odrùd, se najdou odrùdy odolné nebo jen velmi málo náchylné. Jsou to napøíklad odrùdy: Chodské, Watervlietské mramorované, Hvìzdnatá reneta, Hájkova muškátová reneta, Holovouské malinové, Panenské èeské a jiné odrùdy. U hrušní se zas mezi starými odrùdami najdou odrùdy odolné vùèi bakteriální spále, Jedná se napøíklad o odrùdy: Libovická máslovka, Øíhova bezjaderka, Krvatka moravská, a další odrùdy. Tyto a celá øada jiných starých a krajových odrùd nalézá v souèasné dobì spolu s novými odrùdami stále vìtší uplatnìní. A to nejen pro produkci zdravého ovoce, které je možno pìstovat i bez, nebo s minimálním chemickým ošetøením, ale vzhledem k tomu, že jsou pìstovány vìtšinou na vzrùstných podnožích, èasto semenáèích, jedná se o stromy pomìrnì dlouhovìké. Na rozdíl od nízkých podnožových tvarù a zákrskù, kde se životnost pohybuje jen okolo 15 let. U starých stromù štìpovaných nejèastìji na semenáèe se bìžnì setkáváme, jak jsme již uvádìli s exempláøi starými kolem 100 i více let. Takovéto ovocné døeviny nám již mohou plnit i funkci produkèní užitkové zelenì. Napøíklad u starých venkovských zrestaurovaných objektù, sloužících dnes již èasto jen k rekreaèním úèelùm se lépe vyjímá vzrostlá košatá jabloò, nebo jiná ovocná døevina, než støíbrný smrk, korejská jedle, rùznì barevné formy thùjí a jiných u nás nepùvodních døevin. Zde tedy mohou ovocné stromy plnit kromì funkce produkèní i funkci estetickou a krajináøskou, což je v souèasná dobì neménì dùležité. V døíve založených zahradách, sadech i stromech rostoucích v kulturní krajinì Èeské republiky najdeme i mnoho starých odrùd ze svìtového ovocnáøského sortimentu, zejména z poèátku devatenáctého století. V nìkterých oblastech se vyskytuje i více starých odrùd místního nebo krajového významu. Jedné se zejména o oblast Valašska, Východních Èech a Domažlicka. U nás v již- 61

62 ních Èechách jsme tedy vyloženì krajovou odrùdu jádrovin nenašli. Máme však ještì plno exempláøù neurèených nebo urèených jako semenáèe. Tak je možné, že jihoèeská krajová odrùda jablonì nebo hrušnì se nám doposud skrývá. Tyto odrùdy spolu se starým svìtovým sortimentem tvoøí velké genofondové bohatství. Staré odrùdy se vyskytují èasto ve formì vysokokmenných sadù, ale i samostatnì rostoucích stromù a odedávna byly souèástí naší kulturní krajiny. Právì tìchto stromù se týká mezinárodní projekt Oživení starých a místních odrùd ovoce. Význam tìchto stromù, kterých se tento záchranný projekt týká, je nejen krajináøský a estetický, ale jde také o to zachovat obrovský, znaènì rùznorodý genetický potenciál, který je významným zdrojem pøi šlechtìní nových výkonných a hlavnì odolných odrùd pøizpùsobivých k daným pøírodním podmínkám. Pestrý sortiment pìstovaných odrùd poskytne také vyšší záruku dobrých sklizní, kdy se vzhledem k rozložené dobì kvìtu, rašení a dozrávání celkovì zmenší závislost na prùbìhu poèasí, tlaku chorob a škùdcù, než u sortimentu jen s nìkolika odrùdami. Je zde také ona dùležitá výhoda možnosti omezení chemické ochrany. V poslední dobì bylo provádìno jak ve vnitrozemí, tak po obou stranách státní hranice (rakouské, nìmecké, polské i slovenské), monitorování starých a krajových odrùd. Snahou projektu je vyhledat a v krajinì zachránit staré ovocné stromy s cílem vysazení nových, tìmito odrùdami naoèkováných, nebo naroubovaných jedincù na vzrùstných odolných podnožích (napøíklad Jadernièce moravské). Pøi vyhledávání starých a místních odrùd v rámci zmínìného projektu bylo nejvíce vzorkù nashromáždìno z odrùd pìstovaných pøevážnì v první polovinì devatenáctého století, ale byly mezi nimi i odrùdy starší a nìkteré odrùdy se doposud nepodaøilo pøesnì urèit. Možná se dá tedy i pøedpokládat, že se v nìkterých pøípadech bude jednat o možné v souèasnosti již zapomenuté místní odrùdy, jejich køížence, nebo semenáèe. Projekt Oživení starých a místních odrùd ovoce, již nìkolik let funguje na území naší republiky i za hranicemi, za podpory Projektù pøeshranièní spolupráce, programu PHARE, Èeského svazu ochráncù pøírody, Èeského zahrádkáøského svazu, Ministerstva životního prostøedí, vysokých a støedních zemìdìlských škol, i škol základních a dalších organizací, ale pøedevším díky obìtavé práci mnoha nadšených lidí. Ing. Michal Trost Ohlédnutí za výstavami vín v roce 2002 Jako každoroènì, probìhly i v letošním roce tradièní výstavy vín, organizované našimi základními organizacemi, vinaøskými spolky i øadou jiných organizátorù, o jejichž vztahu k vinaøství a vinohradnictví lze oprávnìnì pochybovat. Výstavy vín byly a jsou a doufejme, že také budou významnou možností našich vinaøù nejen k seznámení samotných vinaøù i ostatních zájemcù s výsledky jejich celoroèní práce, ale také k naplnìní èinnosti a práce našich základních organizací. Jsou také prezentací organizaèních schopností našich èlenù a jejich obìtavého nasazení pøi jejich realizaci. Dlouholetá tradice poøádání tìchto výstav, zkušenosti získávané pøi jejich každoroèním opakování jsou také dùležitým pøedpokladem pro jejich úspìšnost. Tu však nelze hodnotit jen poètem návštìvníkù výstavy a jejich finanèním efektem, ale je nutno mít na zøeteli pøedevším jejich odborný význam, který poskytuje formou výmìny zkušeností pøi pìstování révy a zejména pøi zpracování hroznù se zamìøením k produkci stále kvalitnìjších vín. Každoroènì se zlepšují i formy technického provádìní výstav. Znaènou pomocí je poèítaèové zpracování katalogù výstav, které však není ve všech pøípadech využíváno. Kvalita zpracování výsledkù bodování, vylouèení chyb, pøehlednost a grafické zpracování je návštìvníky výstav po právu hodnocena. Tento požadavek, spolu s jinými, je kladen ve zvýšené míøe zejména u oblastních výstav. V okresech Jihomoravského kraje, kde je pøevaha vinièních ploch, byla øada kvalitních místních i oblastních výstav vín, které se tìšily i znaènému zájmu návštìvníkù, jak z øad 62

63 vinaøù i ostatní veøejnosti. Zvláštì je potìšitelný zájem mladých, který by bylo žádoucí orientovat také k hlubší praktické èinnosti ve vinohradnictví. Zde se nabízí možnost poskytnutí potøebné organizaèní formy pro jejich vlastní èinnost v rámci svazu (klub mladých vinaøù mezi lety), kteøí by mìli i možnost organizování jiných èinností (besedy, školení degustátorù, výstavy archivních vín a pod.) Nemùžeme si ale také nepovšimnout snahy dalších rùzných organizátorù výstav vín, které probíhají v dobì jejich poøádání. Nemùžeme mít zásadních námitek pøi jejich poøádání proti jejich spoleèenskému významu se smyslem spoleèenského setkání. Na tuto možnost pamatují i smìrnice pro poøádání výstav vín pro tuto formu jako pøehlídku vín, bez bodování prezentovaných vín. Tìmto organizátorùm jde však pøedevším o maximální poèet vzorkù tìchto vín, což je v rozporu s jejich kvalitou. Také finanèní efekt tìchto výstav je smìrován mimo zájmy a potøeby vinaøù. Udržení vinaøství v regionu jižní Moravy je pøedmìtem zájmu a podpory našich krajských a republikových institucí. Pomáhat se dá však jen tomu, kdo si také chce a umí pomáhat sám. Je tedy na zvážení našich vinaøù, zda je nutné podporovat èinnosti, které se míjí se zájmy a potøebami našich vinaøù a souèasnì vyklízet dùležitý vlastní prostor pro vlastní podpùrnou èinnost. Ing. Blažej Ingr, vinaøská komise ÈZS Vážení pøátelé zahrádkáøi, milí ètenáøi, Samozavlažovací truhlíky systém Lebiš se slevou Zahradnictví Lebiš, s.r.o nabídlo Èeskému zahrádkáøskému svazu pro jeho èleny slevu na samozavlažovací truhlíky. Pøi nákupu v prodejnì zahradnictví Lebiš - Boskovice po pøedložení platného prùkazu ÈZS obdržíte pøi nákupu 3 ks truhlíkù system LEBIŠ 1 truhlík zdarma, tím na jednom truhlíku ušetøíte 40 Kè. Pøi objednávce truhlíkù na dobírku musí být pro získání této slevy dovolte nám zde, v úplném závìru publikace, podìkovat pøedevším autorùm, bez nichž by Rukovì zahrádkáøe jistì nemìla stávající vysokou odbornou úroveò a pøitom i pøístupnou formu vhodnou také pro ménì zkušené èleny. Tak jako v minulém roce jsme témata podøídili kalendáønímu roku, ale jen zcela volnì, a to od jara do zimy, nebo pøedpokládáme, že Rukovì obdržíte zaèátkem pìstitelské sezóny. Navíc, oproti loòskému vydání, obsahuje i nìkteré, doufáme, že podnìtné, svazové informace. Dìkujeme také Vám - všem èlenùm ÈZS - za velmi kladné pøijetí této publikace, která by do budoucna mìla tvoøit základ Vašich informací. Pro další rozšiøování Vašich odborných znalostí Vám doporuèujeme náš, ale vlastnì i Váš svazový èasopis Zahrádkáø, dozvíte se v nìm mnohé zajímavé a navíc jeho odebíráním podpoøíte samotnou existenci svazu. Jedinou výtku, na pøíliš malé použité písmo v loòském roce, kterou jsme slyšeli z více úst, jsme doufáme dostateènì respektovali i pøesto, že se tím zmenšil celkový rozsah informací. Do dalších let se tìšíme na Vaše nápady, návrhy a podnìty na zajímavá témata èlánkù, pøípadnì i s doporuèením autorù, napø. z øad odborných instruktorù ÈZS. Vìøte nám, že Vám budeme opravdu vdìèní za každou informaci vedoucí ke zkvalitnìní této publikace do pøíštích let. S pøáním dobrého pìstitelského roku vaši redaktoøi Ing. Josef Nejedlo a Ing. Miloš Kožešník. objednávka opatøena razítkem vaší ZO ÈZS. O firmì a jejím programu se doètete v pøíspìvcích Návštìva u Lebišù (jaro) a Pìstování bal konovek (léto). Zahradnictví Lebiš, s.r.o, Dukelská 16, Boskovice, tel a fax : , , lebis@lebis.cz 63

64 Tak jako v minulých letech i letos pro Vás pokraèuje firma SEMO s.r.o. Smržice v akci SEMO u Vás doma levnìji. Firma SEMO s.r.o. nabízí pøedevším kvalitní osivo všech druhù zelenin. V nabídce však najdete i širokou paletu kvìtin, léèivek a aromatických rostlin. Ze šlechtitelské kuchynì firmy SEMO pocházejí rajèata TORNÁDO F1, DOMINO F1, okurky nakládaèky REGINA F1, BLANKA F1, CHARLOTTE F1, okurky hadovky VISTA F1, MINISPRINT F1, SUPERSTAR F1, hrachy OSKAR a JUNOS, paprika AMY a nové hybridy RUBIKA F1, GOLDY F1, ORENY F1, petržele ORBIS, ATIKA a JADRAN, celá kolekce salátù Desítky dalších odrùd jsou pro Vás pøipraveny v naší kompletní nabídce. SEMO nabízí výhradnì pro èleny Èeského zahrádkáøského svazu v rámci ZO a ÚR následující slevy. Pøi hromadných objednávkách jejichž cena pøesáhne 500,- Kè obdržíte zásilku se slevou 15 %, ale k cenì bude pøipoèteno bìžné poštovné a balné. Pøi objednávce nad 2000,- Kè bude od ceny odeèteno 15 % a navíc nebude úètováno poštovné, ani balné. Objednávka musí být opatøena razítkem organizace ZO/ÚR ÈZS. V této publikaci najdete navíc zajímavý èlánek o pìstování paprik vèetnì tabulky srovnání nových odrùd. Pokud máte zájem získat výhodnìji osivo firmy SEMO, mùžete si vybrat z ucelené nabídky v oficiálním ceníku, který najdete na internetové stránce nebo si mùžete u firmy vyžádat nabídkový seznam v tištìné podobì. Po dohodì s ÈZS zašle firma SEMO seznam zdarma, ale poštovné hradí pøíjemce, proto zašlete na adresu SEMO i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kè známkou. SEMO s.r.o Smržice, tel.: , , fax: , semo@semo.cz, web: SEVA - SEED s.r.o. Valtice nabízí i pro rok 2004 pro èleny Èeského zahrádkáøského svazu prostøednictvím ZO èi ÚR zvýhodnìný nákup osiv zeleniny, kvìtin, léèivých a aromatických rostlin. Spoleènost SEVA - SEED Valtice zajiš uje finalizaci a prodej osiv šlechtitelské firmy SEVA - FLORA, která vznikla v roce 1992 na základech šlechtitelské stanice ve Valticích, kde tradice šlechtìní zaèala již v roce Postupnì se utváøel široký šlechtitelský program a tím došlo v prùbìhu let k vytvoøení komplexní šlechtitelské stanice zamìøené na šlechtìní zeleniny, kvìtin, léèivých a aromatických rostlin a teplomilných ovocných druhù (merunìk, broskvoní, oøešákù a mandloní). V souèasné dobì firma dodává osiva uvedených zahradnických kultur pro zahradníky a zelináøe, v drobném balení tzv. barevných sáècích pro zahrádkáøe, pro ovocné školky osivo podnoží, podnože, rouby a oèka teplomilných ovocných døevin a výpìstky merunìk a broskvoní. Firma SEVA - SEED poskytne èlenùm ÈZS pøi hromadných objednávkách v celkové cenì nad 500,- Kè slevu ve výši 17 % z ceny, pøi celkové cenì objednávky nad 1000 Kè slevu 17% a bezplatné poštovné a balné, pøi celkové cenì nad 2000,- Kè kromì bezplatného poštovného a balného slevu 20 % z ceny. Objednávka musí být opatøena razítkem organizace (ZO/ÚR). Kompletní seznam a ceník nabízených osiv si mùžete u firmy vyžádat. Po dohodì s ÈZS zašle firma SEVA - SEED s.r.o. Valtice seznam zdarma, ale poštovné hradí pøíjemce, proto zašlete na adresu firmy i 1 obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kè známkou. SEVA - SEED s.r.o. Mikulovská 366, Valtice, tel.: , fax : , sevaflora@iol.cz U ledáren 55, Praha 4 - Braník, tel/fax: , seva.seed@iol.cz Bedihoš ská 114, Kralice na Hané, tel/fax:

Obsah. Obsah... 1. 1. Struèná charakteristika akciové spoleènosti... 2 1.1. Výhody akciové spoleènosti... 2 1.2. Nevýhody akciové spoleènosti...

Obsah. Obsah... 1. 1. Struèná charakteristika akciové spoleènosti... 2 1.1. Výhody akciové spoleènosti... 2 1.2. Nevýhody akciové spoleènosti... Obsah Obsah... 1 1. Struèná charakteristika akciové spoleènosti... 2 1.1. Výhody akciové spoleènosti... 2 1.2. Nevýhody akciové spoleènosti... 3 2. Bankrot a podmínky vyhláðení... 3 3. Platební neschopnost

Více

Práce s motorovou pilou u jednotek požární ochrany

Práce s motorovou pilou u jednotek požární ochrany Práce s motorovou pilou u jednotek požární ochrany Vypracovali: Kamil Sokoláø, Milan Vlášek Autoøi: Kamil Sokoláø, Milan Vlášek Vydalo nakladatelství Hasièi, s. r. o., v Novém Mìstì nad Metují 2006 Grafická

Více

ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO ØíZENí I[ HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-436219/2007/00PNI/EIN488-2/Žá Vyøizuje/ linka Ing. Žáková/ 4425 Datum 5.2.2008 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Odbornì zpùsobilá osoba (OZO) dle 11 zákona è. 76/2002 Sb. o integrované prevenci

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Odbornì zpùsobilá osoba (OZO) dle 11 zákona è. 76/2002 Sb. o integrované prevenci Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Odbornì zpùsobilá osoba (OZO) dle 11 zákona è. 76/2002 Sb. o integrované prevenci P Ø Í R U È K A pro poradce sítì zemìdìlského poradenství Mze ÈR pro vyplòování

Více

NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY 2 CELNICTVÍ. významné zejména pro podnikatelskou sféru prosinec 2014

NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY 2 CELNICTVÍ. významné zejména pro podnikatelskou sféru prosinec 2014 NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY 2 NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY významné zejména pro podnikatelskou sféru prosinec 2014 CELNICTVÍ ZÁKON è. 355/2014 Sb., o pùsobnosti orgánù Celní správy Èeské republiky v souvislosti s vymáháním

Více

Sbírka instrukcí a sdìlení

Sbírka instrukcí a sdìlení Roèník 2002 Sbírka instrukcí a sdìlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ÈESKÉ REPUBLIKY Èástka 2 Rozeslána dne 27. kvìtna 2002 Cena 69,- Kè OBSAH 3. I n s t r u k c e Ministerstva spravedlnosti ze dne 16. èervence

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí prr HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M HM P-417391 /2007 /OOPNI/EIA/486-2/Nov Vyøizuje/linka Ing. Novotný/4278 Datum 30.04.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

INFORMACNÍ ZPRAVODAJ

INFORMACNÍ ZPRAVODAJ INFORMACNÍ ZPRAVODAJ PRO OBCANY LIBOŠE A KRNOVA Èíslo 41 Záøí 2010 Vá ení spoluobèané, jak zajisté víte v mìsíci øíjnu jsou pøed námi volby do zastupitelstva obce. Tak mi dovolte se ohlédnout za uplynulým

Více

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Do vlastních rukou akcionářů DEK a.s. POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti DEK a.s., se sídlem Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČ: 276 36 801, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném

Více

Projekt rekultivace vnitrobloku Trávníčkova-Lužiny -

Projekt rekultivace vnitrobloku Trávníčkova-Lužiny - Projekt rekultivace vnitrobloku Trávníčkova-Lužiny - SORTIMENT STROMŮ K VYSAZENÍ 1 Sorbus aria 'Magnifica' jeřáb muk 2 Ulmus Hybride Lobelˇ jilm SORTIMENT KEŘŮ A DŘEVITÝCH TRVALEK K VYSAZENÍ 3 Berberis

Více

Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIL-828/12-L

Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIL-828/12-L Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIL-828/12-L Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Hamry II. 212, okres Jablonec nad

Více

ŽÁDOSTI PODLE ZÁKONA O LESÍCH č. 289/1995 Sb.

ŽÁDOSTI PODLE ZÁKONA O LESÍCH č. 289/1995 Sb. ŽÁDOSTI PODLE ZÁKONA O LESÍCH č. 289/1995 Sb. I. Žádost o udělení výjimky k dotčení pozemků (umístění stavby) do vzdálenosti 50 m od okraje lesa podle 14 odst. 2 lesního zákona 1. uvedení d vodu, pro který

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M HM P-121435/2008/00PNI/EIA/525-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 29.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

HERNÍ PLÁN pro provozování okamžité loterie POMÁHÁME NAŠÍ ZOO - DŽUNGLE

HERNÍ PLÁN pro provozování okamžité loterie POMÁHÁME NAŠÍ ZOO - DŽUNGLE HERNÍ PLÁN pro provozování okamžité loterie POMÁHÁME NAŠÍ ZOO - DŽUNGLE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Společnost Play games a.s., se sídlem V Holešovičkách 1443/4, 180 00 Praha 8, IČO: 247 73 255, zapsaná

Více

3cz33004.fm Page 109 Friday, March 12, 2004 6:20 PM VŠEOBECNÉ POKYNY A UPOZORNÌNÍ JAK ODSTRANIT PORUCHU SERVIS INSTALACE

3cz33004.fm Page 109 Friday, March 12, 2004 6:20 PM VŠEOBECNÉ POKYNY A UPOZORNÌNÍ JAK ODSTRANIT PORUCHU SERVIS INSTALACE 3cz33004.fm Page 109 Friday, March 12, 2004 6:20 PM NÁVOD K POUŽITÍ PØED PRVNÍM POUŽITÍM VINNÉHO SKLÍPKU RADY K OCHRANÌ ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ VŠEOBECNÉ POKYNY A UPOZORNÌNÍ NÌCO O VÍNÌ JAK SPOTØEBIÈ POUŽIVAT

Více

2. Vstup do podnikání fyzická osoba

2. Vstup do podnikání fyzická osoba Odbor obecní živnostenský úřad Praktické rady - Jak postupovat při žádosti o živnostenské oprávnění Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

Více

Projektový záměr. k akci s názvem. Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem

Projektový záměr. k akci s názvem. Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem Projektový záměr k akci s názvem Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem Duben 2013 Osnova 1. Identifikační údaje... 3 1.1. Název projektu... 3 1.2. Investor... 3 1.3. Zpracovatel...

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Článek 1. Závazný předpis města a podmínky užívání sportovní haly

Článek 1. Závazný předpis města a podmínky užívání sportovní haly Článek 1 Závazný předpis města a podmínky užívání sportovní haly Město Kašperské Hory je vlastníkem této multifunkční sportovní haly (dále jen MSH). Pro její účelné využívání vydává město Kašperské Hory

Více

Proudìní fotosférického plazmatu po sluneèním povrchu

Proudìní fotosférického plazmatu po sluneèním povrchu Proudìní fotosférického plazmatu po sluneèním povrchu M. Klvaòa, Astronomický ústav Akademie vìd Èeské republiky, observatoø Ondøejov, Èeská republika, mklvana@asu.cas.cz M. Švanda, Matematicko-fyzikální

Více

Základní škola a Mateřská škola Žimrovice Meleček 91, 747 42 Žimrovice

Základní škola a Mateřská škola Žimrovice Meleček 91, 747 42 Žimrovice Směrnice č.2 PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Škola: Základní škola a Mateřská škola Žimrovice Vypracoval: Mgr. David Šrom, ředitel školy Vydáno dne: 26.12.2011 Účinnost od: 1.1.2012 Počet stran : 6 Pedagogická

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE

Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE OBSAH 0. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 0.1. Vymezení obsahu přílohy... 3 0.2. Způsob vedení evidencí... 3 0.3. Hodnocené období... 4 1. VÝKONOVÉ UKAZATELE ODPADNÍ VODA... 5 1.1.

Více

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D H A N U Š O V I C E Odbor výstavby Hlavní 92, 788 33 Hanušovice, tel. 583 231 284

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D H A N U Š O V I C E Odbor výstavby Hlavní 92, 788 33 Hanušovice, tel. 583 231 284 M Ě S T S K Ý Ú Ř A D H A N U Š O V I C E Odbor výstavby Hlavní 92, 788 33 Hanušovice, tel. 583 231 284 ID datové schránky: 9wwbeey; podatelna@mu-hanusovice.cz Město Hanušovice IČO 00302546 Spis. zn.:

Více

Pravidla správné výrobní a hygienické praxe pro výrobce chleba a bìžného peèiva

Pravidla správné výrobní a hygienické praxe pro výrobce chleba a bìžného peèiva PODNIKATELSKÝ SVAZ PEKAØÙ A CUKRÁØÙ V ÈR Ke Klíèovu 1, 190 02 Praha 9 Pravidla správné výrobní a hygienické praxe pro výrobce chleba a bìžného peèiva Praha, èervenec 2002 Zpracováno Podnikatelským svazem

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzická osoba zdaňuje všechny své příjmy jedinou daní a přitom tyto příjmy mohou mít různý charakter. Příjmy fyzických osob se rozdělují

Více

Komunikace a komunikace

Komunikace a komunikace Komunikace a komunikace Komunikace jsou v poslední dobì v Okøíškách v centru pozornosti. Pøedevším pak ta hlavní, silnice II/405 mezi Tøebíèí a Jihlavou. Ze všech stran se valí petice, názory, stanoviska,

Více

Reklamační řád. 1. Obecné informace

Reklamační řád. 1. Obecné informace Reklamační řád ING Bank N.V. jednající prostřednictvím své organizační složky v Praze (dále jen Banka ), pro retailové bankovní produkty ING Konto, ING Termínované vklady a ING Fondy (dále jen Reklamační

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PII HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M HM P-323890/2007/00PNI/EIN440-2/Lin Vyøizuje/linka Bc. Linda /5911 Datum 15.11.2007 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

Obsah. Předmluva 6. Úvod 8. Jídelníček zdravého batolete 10. Na co si musíme dát pozor 12. Rodina a zdravý životní styl 14.

Obsah. Předmluva 6. Úvod 8. Jídelníček zdravého batolete 10. Na co si musíme dát pozor 12. Rodina a zdravý životní styl 14. Obsah Předmluva 6 Úvod 8 Jídelníček zdravého batolete 10 Na co si musíme dát pozor 12 Rodina a zdravý životní styl 14 Praktické rady 16 Dezerty a svačiny 18 Každé dítě je jiné 20 Jak používat tuto knížku

Více

OZNÁMENÍ O DOBÌ A MÍSTÌ KONÁNÍ VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU

OZNÁMENÍ O DOBÌ A MÍSTÌ KONÁNÍ VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU Èíslo 3 6. 5. 2014 OBEC VÁCLAVOVICE OZNÁMENÍ O DOBÌ A MÍSTÌ KONÁNÍ VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU Starostka obce Václavovice podle zákona è. 62/2003 Sb. 32, odst. 2 oznamuje 1. Volby do Evropského parlamentu

Více

HERNÍ PLÁN. pro provozování okamžité loterie Milionové recepty

HERNÍ PLÁN. pro provozování okamžité loterie Milionové recepty HERNÍ PLÁN pro provozování okamžité loterie Milionové recepty OBSAH článek strana 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ...3 2. VYMEZENÍ POJMŮ A JEJICH VÝKLAD...3 3. ÚČAST NA HŘE...4 4. ZPŮSOB HRY A ZJIŠTĚNÍ VÝHRY...5 5.

Více

ZÁKON 250/2000 ) PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ 2016 A.

ZÁKON 250/2000 ) PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ 2016 A. Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav (dále jen jako město ) vyhlašuje v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen jako ZÁKON ) PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ

Více

Biologie všedního dne

Biologie všedního dne Pavel Vlach Zdeňka Chocholoušková Biologie všedního dne Věnováno Tomáši Kučerovi recenzovali: hlavní recenzenti: Doc. PhDr. Petr Dostál, CSc. Katedra biologie a environmentálních studií PF UK Praha Prof.

Více

Příloha č. 1 - Popis realizace sociální služby

Příloha č. 1 - Popis realizace sociální služby Příloha č. 1 - Popis realizace sociální služby 40 Pečovatelská služba Poskytovatel: Nová Belaria, o.s. Žimrovická 663 747 41 Hradec nad Moravicí Kontakt: Statutární zástupci: Dagmar Bielská předseda sdružení

Více

Počet hráčů: 2-4 Věk: od 10 let Hrací doba: cca 45 minut. byliny = 3 body (5/5) lebka (0/10)

Počet hráčů: 2-4 Věk: od 10 let Hrací doba: cca 45 minut. byliny = 3 body (5/5) lebka (0/10) Počet hráčů: 2-4 Věk: od 10 let Hrací doba: cca 45 minut Obsah 200 destiček: 112 letních a 88 zimních destiček Potrava bobule = 1 bod (30 letních/30 zimních destiček) hlízy = 2 body (18/18) Vzácný majetek

Více

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6

Více

Ekonomické ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu v ČR za rok 2006

Ekonomické ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu v ČR za rok 2006 Ekonomické ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu v ČR za rok 2006 Vypracovala: Ing. Alena Daňková Datum: 9.10.2007 Obsah Úvod... 3 1 Ocenění ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti... 3 2

Více

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 12. 11. 2015. Odbor správy majetku. Smlouva o vzniku společnosti - Cyklobus Bečva

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 12. 11. 2015. Odbor správy majetku. Smlouva o vzniku společnosti - Cyklobus Bečva MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 12. 11. 2015 Bod programu: 13 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada města Odbor správy majetku Ing. Radomír Bradáč Pavel Slovák

Více

Provozní řád víceúčelové a školní tělocvičny v Jilemnici

Provozní řád víceúčelové a školní tělocvičny v Jilemnici Provozní řád víceúčelové a školní tělocvičny v Jilemnici Část I. Základní ustanovení Článek 1 Název, adresa: Sportovní centrum víceúčelová a školní tělocvična Metyšova 102 514 01 Jilemnice e-mail: hala@sport-jilemnice.cz

Více

Vnitřní předpis bytového družstva č. 3 Domovní řád

Vnitřní předpis bytového družstva č. 3 Domovní řád Vnitřní předpis bytového družstva č. 3 Domovní řád Za účelem zajištění podmínek řádného a bezpečného užívání bytů, zabezpečení pořádku a čistoty v obytných domech, jakož i v zájmu upevnění občanského soužití,

Více

Usnesení o nařízení elektronické dražby - opakované

Usnesení o nařízení elektronické dražby - opakované Usnesení o nařízení elektronické dražby - opakované č.j. 003 EX 1556/04-64 Exekutorský kandidát Mgr. Pavel Danda, pověřený soudním exekutorem Mgr. Richardem Bednářem, Exekutorský úřad Praha 10, sídlem

Více

Ing. Vladimír Šretr daňový poradce

Ing. Vladimír Šretr daňový poradce Ing. Vladimír Šretr daňový poradce D A Ň O V Á I N F O R M A C E Informace o novele zákona o daních z příjmu pro rok 2011 --------------------------------------------------------------------------- Vláda

Více

STANDARD KVALITY SPOD č. 2

STANDARD KVALITY SPOD č. 2 MĚSTO JABLUNKOV, Městský úřad Jablunkov orgán sociálně-právní ochrany STANDARD KVALITY SPOD č. 2 2. Prostředí a podmínky 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci

Více

Co najdete v ASPI? (pro uživatele SVI FSE UJEP)

Co najdete v ASPI? (pro uživatele SVI FSE UJEP) Co najdete v ASPI? (pro uživatele SVI FSE UJEP) ASPI = komplexní pokrytí všech předpisů publikovaných na území ČR včetně předpisů měst a obcí a předpisů ES / EU Manuál ASPI: http://www.systemaspi.cz/co_je_system_aspi/co_je_system_aspi.html

Více

Článek 1. Základní ustanovení

Článek 1. Základní ustanovení KUPNÍ SMLOUVA k nákupu stravovacích poukázek pro rok 2015 uzavřená v souladu s 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a

Více

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 3. 9. 2015 Bod programu: 10 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada

Více

STABILNÍ, BEZPEČNÝ A EXTRÉMNĚ SILNÝ

STABILNÍ, BEZPEČNÝ A EXTRÉMNĚ SILNÝ inženýrské stavby občanské stavby aq ua sportovní stavby DRAINFIX BLOC STABILNÍ, BEZPEČNÝ A EXTRÉMNĚ SILNÝ VSAKOVACÍ MODULY PRO PRŮMYSLOVOU A KOMERČNÍ SFÉRU VÝROBKY PRO VSAKOVÁNÍ VODY Efektivní vsakování

Více

ZKVALITŇOVÁNÍ PRÁCE UČITELŮ V PŘEDMĚTU EKONOMIKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

ZKVALITŇOVÁNÍ PRÁCE UČITELŮ V PŘEDMĚTU EKONOMIKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZKVALITŇOVÁNÍ PRÁCE UČITELŮ V PŘEDMĚTU EKONOMIKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Alena Králová* Úvod Jedna z nejdùle itìjších zmìn, která výraznì ovlivòuje vývoj Èeské republiky v oblasti vzdìlávání, 1 je vstup do

Více

Montážní pokyny k panelům Montáž střešního prosvětlovacího panelu KS1000 PC a KS 1000 PC Double Skin

Montážní pokyny k panelům Montáž střešního prosvětlovacího panelu KS1000 PC a KS 1000 PC Double Skin Montážní pokyny k panelům Montáž střešního prosvětlovacího panelu KS1000 PC a KS 1000 PC Double Skin USKLADNĚNÍ Střešní prosvětlovací panely musí být skladovány tak, aby byly chráněny proti povětrnostním

Více

JAZYKY V ZAHRANIČÍ s.r.o. Informace pro účastníky kurzů v jazykové škole ANGLO - CONTINENTAL Bournemouth, Velká Británie

JAZYKY V ZAHRANIČÍ s.r.o. Informace pro účastníky kurzů v jazykové škole ANGLO - CONTINENTAL Bournemouth, Velká Británie JAZYKY V ZAHRANIČÍ s.r.o. Kouřimská 303, 284 01 Kutná Hora, tel. 327 513 005, 606 870 433 info@jazyky-v-zahranici.cz, www.jazyky-v-zahranici.cz, v naléhavém případě kdykoliv na 606 870 433 Informace pro

Více

Představujeme držitele značky "Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR" Moravia Lacto a.s.

Představujeme držitele značky Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR Moravia Lacto a.s. Představujeme držitele značky "Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR" Moravia Lacto a.s. Představujeme společnost Moravia Lacto a.s., která je držitelem značky Český výrobek garantováno Potravinářskou

Více

Makroekonomie I. Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Shrnutí výpočtu výdajové metody HDP. Presentace výpočtu přidané hodnoty na příkladě

Makroekonomie I. Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Shrnutí výpočtu výdajové metody HDP. Presentace výpočtu přidané hodnoty na příkladě Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt

Více

JARNÍ ZPRAVODAJ 2014. Skleníky IQTHERM. www.thermowell.cz, info@eurobytplus.cz, tel. 376 38 29 38. Vážení přátelé,

JARNÍ ZPRAVODAJ 2014. Skleníky IQTHERM. www.thermowell.cz, info@eurobytplus.cz, tel. 376 38 29 38. Vážení přátelé, www.thermowell.cz, info@eurobytplus.cz, tel. 376 38 29 38 JARNÍ ZPRAVODAJ 2014 Vážení přátelé, Letošní způsob zimy, zdá se mi poněkud podivuhodný a nejen mně. Vlekaři, zimní areály a střediska, majitelé

Více

ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY

ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY Jak správně vybrat dřevěný domek? "Klasický dřevěný zahradní domek zajistí souznění Vaší zahrady s přírodou." www.lanitplast.cz 1.3.2016 1 Jak správně vybrat dřevěný domek Zahradní

Více

Malí zahradníci. Pardubice, 20. listopadu 2012 Alena Lehmannová & Martin Horňák www.prirodni-zahrady.cz

Malí zahradníci. Pardubice, 20. listopadu 2012 Alena Lehmannová & Martin Horňák www.prirodni-zahrady.cz Malí zahradníci Pardubice, 20. listopadu 2012 Alena Lehmannová & Martin Horňák www.prirodni-zahrady.cz Co nás dnes čeká? Vypěstuj a sněz jak s dětmi jednoduše zahradničit Inspirace do školky a školy nápady

Více

Základní škola a mateřská škola Lužná, okres Rakovník. Školní vzdělávací program ŠKOLNÍ DRUŽINA při ZŠ a MŠ Lužná, okres Rakovník IZO: 114 100 144

Základní škola a mateřská škola Lužná, okres Rakovník. Školní vzdělávací program ŠKOLNÍ DRUŽINA při ZŠ a MŠ Lužná, okres Rakovník IZO: 114 100 144 Základní škola a mateřská škola Lužná, okres Rakovník. Školní vzdělávací program ŠKOLNÍ DRUŽINA při ZŠ a MŠ Lužná, okres Rakovník IZO: 114 100 144. Identifikační údaje Název ŠD Školní družina při ZŠ a

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

Malá Skála Kanalizace a vodovod Vranové

Malá Skála Kanalizace a vodovod Vranové VODOHOSPODÁŘSKÉ SDRUŽENÍ TURNOV Antonína Dvořáka 287, 511 01 Turnov IČO 49295934, DIČ CZ49295934 Malá Skála Kanalizace a vodovod Vranové Základní informace o stavbě a pokyny pro vlastníky nemovitostí Obsah

Více

kterým se vydává tržní řád

kterým se vydává tržní řád M ě s t o R o k y c a n y Nařízení Města Rokycany č. 1/2014, kterým se vydává tržní řád Rada města Rokycany se na svém zasedání dne 14. ledna 2014 usnesením č. 10203 usnesla vydat na základě ustanovení

Více

Přílohy: Dotazník ředitele školy Grafické zpracování výsledků dotazníku ředitele školy

Přílohy: Dotazník ředitele školy Grafické zpracování výsledků dotazníku ředitele školy Přílohy: Dotazník ředitele školy Grafické zpracování výsledků dotazníku ředitele školy. Dotazník pro rodiče školní rok 2014/2015 Vážení rodiče, stává se velmi dobrou tradicí na této škole, že při závěrečných

Více

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád Obsah: 1. Úvodní ustanovení 2. Příjem dokumentů 3. Evidence dokumentů 4. Vyřizování dokumentů 5. Podepisování dokumentů a užití razítek 6. Odesílání dokumentů 7. Ukládání dokumentů

Více

Návod k obsluze. Plynový kondenzaèní kotel Logamax plus GB152-16/24/24K. 7746800029 08/2006 CZ (cs) Pro obsluhu

Návod k obsluze. Plynový kondenzaèní kotel Logamax plus GB152-16/24/24K. 7746800029 08/2006 CZ (cs) Pro obsluhu 7746800029 08/2006 CZ (cs) Pro obsluhu Návod k obsluze Plynový kondenzaèní kotel Logamax plus GB52-6/24/24K Pøed zahájením obsluhy pozornì proètìte Obsah Pøehled základní øídící jednotky Logamatic BC0...........................

Více

HØENSKA a MEZNÉ. Zpravodaj. Obec Høensko POZVÁNKA. uvnitø Zpravodaje: slovo starosty, pozvánka na jarní pochod a další informace

HØENSKA a MEZNÉ. Zpravodaj. Obec Høensko POZVÁNKA. uvnitø Zpravodaje: slovo starosty, pozvánka na jarní pochod a další informace www.hrensko.cz Zpravodaj HØENSKA a MEZNÉ MÌSÍÈNÍK OBCE HØENSKO ÚNOR 2016 noví lososi v Kamenici - str. 3 Obec Høensko POZVÁNKA zahájení nové pøeshranièní spolupráce - str. 4 uvnitø Zpravodaje: slovo starosty,

Více

F 1.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA

F 1.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA Objekt sportovního zařízení v areálu TJ ČSAD Havířov SO 02 NÁHRADNÍ ŠATNY A UMYVÁRNY F 1.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Objednatel: Projektant: Statutární město Havířov ul.

Více

Manažerské koučování/mentoring pro zaměstnance SZIF

Manažerské koučování/mentoring pro zaměstnance SZIF Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace do zadávacího řízení na zadání veřejné zakázky malého rozsahu na služby s názvem: Manažerské koučování/mentoring pro zaměstnance SZIF Tato výzva

Více

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007 č. 1 / únor 2008 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou první číslo našeho Zpravodaje v roce 2008, ve kterém bychom Vás rádi informovali o dění v naší obci v uplynulých i nadcházejících měsících.

Více

Čl. I Úvodní ustanovení Z důvodů stárnutí bytového fondu narůstá potřeba jeho častější údržby a modernizace.

Čl. I Úvodní ustanovení Z důvodů stárnutí bytového fondu narůstá potřeba jeho častější údržby a modernizace. SMĚRNICE PRO ZAJIŠTĚN STAVEBNÍCH ÚPRAV, UDRŽOVACÍCH PRACÍ A MODERNIZACE BYTOVÝCH JEDNOTEK DYJE - stavební bytové družstvo, U tržiště 814/2, 690 40 Břeclav Čl. I Úvodní ustanovení Z důvodů stárnutí bytového

Více

Znalecký posudek. èíslo 1070/22/16 o cenì nemovitosti

Znalecký posudek. èíslo 1070/22/16 o cenì nemovitosti Znalecký posudek èíslo 1070/22/16 o cenì nemovitosti kraj Vysoèina, okres Havlíèkùv Brod, obec Hnìvkovice, katastrální území Nová Ves u Dolních Kralovic, list vlastnictví è. 604 spoluvlastnický podíl o

Více

Turistické známky. V Králíkách bude stát PENNY MARKET. Z kvìtnových pranostik. Králický zpravodaj 5/2006-1

Turistické známky. V Králíkách bude stát PENNY MARKET. Z kvìtnových pranostik. Králický zpravodaj 5/2006-1 Králický zpravodaj 5/2006-1 Kvìten 2006/èíslo 5 Roèník IV. (Králicko XVI.) Cena 7 Kè V Králíkách bude stát PENNY MARKET Z kvìtnových pranostik Bøezen - za kamna vlezem, duben - ještì tam budem, máj - polezem

Více

EKOZAHRADA ANEB když je učitelem příroda. Alena Lehmannová, Lucie Nižaradzeová Praha, 2. května 2012

EKOZAHRADA ANEB když je učitelem příroda. Alena Lehmannová, Lucie Nižaradzeová Praha, 2. května 2012 EKOZAHRADA ANEB když je učitelem příroda Alena Lehmannová, Lucie Nižaradzeová Praha, 2. května 2012 TÉMATA PŘEDNÁŠKY CO JE TO PERMAKULTURA A PROČ JE V SOUČASNÉ DOBĚ TAK AKTUÁLNÍ? CO JE PŘÍRODNÍ EKOLOGICKÁ

Více

posl. Prof. JUDr. Helena Válková, CSC.

posl. Prof. JUDr. Helena Válková, CSC. posl. Prof. JUDr. Helena Válková, CSC. Pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu obsaženému v usnesení ústavně právního výboru č. 99 - tisku 181/3 1. V části druhé čl. III se za bod 15 vkládá

Více

Co poskytuje Czech POINT

Co poskytuje Czech POINT Co poskytuje Czech POINT Výpis z Katastru nemovitostí O výpis z Katastru nemovitostí České republiky může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 63/2012-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely

Více

Všeobecné obchodní podmínky Bakker Holland CZ s.r.o.

Všeobecné obchodní podmínky Bakker Holland CZ s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky Bakker Holland CZ s.r.o. Článek 1 - Všeobecné informace 1.1 Tyto všeobecné obchodní podmínky se vztahují na používání webové stránky, tištěných katalogů a dalších publikací

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Popis realizace poskytování sociální služby Veřejný závazek Charity Odry ohledně odborného sociálního poradenství dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. par. 37 odst. 1 4. 1. Cíle, poslání a

Více

GORE-TEX GARMENT CARE INSTRUCTIONS EUROPE

GORE-TEX GARMENT CARE INSTRUCTIONS EUROPE GORE-TEX GARMENT CARE INSTRUCTIONS EUROPE March 28, 2013 PODROBNÉ POKYNY K ÚDRŽBĚ ODĚVŮ PRO EVROPU Oděvy GORE-TEX jsou nejen trvanlivé, ale i snadné na údržbu. Pravidelná péče zajistí vynikající vlastnosti

Více

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Současná doba přináší výrazné změny v pohledu na

Více

Reklamační řád. Uplatnění reklamace

Reklamační řád. Uplatnění reklamace Reklamační řád Obchodní společnosti t - italy s.r.o., se sídlem, Slovenská 891/5, Vinohrady, 120 00, Praha 2, IČO: 28943619, DIČ: CZ28943619, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze

Více

Hydratační maska s proteiny z hedvábí

Hydratační maska s proteiny z hedvábí Hydratační maska s proteiny z hedvábí Baleni: 38 g. Kód: 1202 Cena pro vás: 88 Kč Cena katalogová: 136 Kč Je to dokonalá maska pro letní horké období, kdy se opalujeme a jsme vůbec více vystaveni přírodním

Více

ŠTÌPKOVAÈE VÌTVÍ VYHRADNÍ DOVOZCE ZNAÈKY BANDIT PRO ÈESKOU A SLOVENSKOU REPUBLIKU. EKO BANDIT Stroje s.r.o. U Lékárny 5, 735 35 Horní Suchá

ŠTÌPKOVAÈE VÌTVÍ VYHRADNÍ DOVOZCE ZNAÈKY BANDIT PRO ÈESKOU A SLOVENSKOU REPUBLIKU. EKO BANDIT Stroje s.r.o. U Lékárny 5, 735 35 Horní Suchá Model 65XP Model 75XP Model 90XP Model 150XP Model 200XP Model 250XP Model 255XP Model 280XP Model 990XP Model 1390XP Model 1590XP Model 1890XP Brute Model 1890 Heavy Duty Model 1990XP Model 1290 i 1690

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S PRODEJEM JEDNOTEK AAU

MANDÁTNÍ SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S PRODEJEM JEDNOTEK AAU MANDÁTNÍ SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S PRODEJEM JEDNOTEK AAU Č.J. SFZP 078825/2012 (dle ustanovení 566 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

Více

Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2011 v nadačním programu Pro budoucnost

Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2011 v nadačním programu Pro budoucnost Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2011 v nadačním programu Pro budoucnost Program je zaměřen na podporu veřejně prospěšných projektů zejména v Moravskoslezském kraji, s cílem přispět k trvale udržitelnému

Více

- 1 - Příloha k zápisu 5. zasedání Rady MČ Brno-Židenice konaného 24.01.2011. V Brně 27.01.2011 USNESENÍ. 5. zasedání Rady MČ Brno-Židenice

- 1 - Příloha k zápisu 5. zasedání Rady MČ Brno-Židenice konaného 24.01.2011. V Brně 27.01.2011 USNESENÍ. 5. zasedání Rady MČ Brno-Židenice - 1 - Příloha k zápisu 5. zasedání Rady MČ Brno-Židenice konaného 24.01.2011 V Brně 27.01.2011 USNESENÍ 5. zasedání Rady MČ Brno-Židenice 1. Schválení programu 05/2011 zasedání Rady MČ Brno-Židenice a

Více

Sbírka instrukcí a sdìlení

Sbírka instrukcí a sdìlení Roèník 2002 Sbírka instrukcí a sdìlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ÈESKÉ REPUBLIKY Èástka 5 Rozeslána dne 20. prosince 2002 Cena 44,- Kè OBSAH 38. I n s t r u k c e Ministerstva spravedlnosti ze dne 19.

Více

Èíslo 1 5. 2. 2010. K Sosni v úseku kolem

Èíslo 1 5. 2. 2010. K Sosni v úseku kolem Èíslo 1 5. 2. 2010 Byly ukonèeny práce na projektech rekonstrukce a pøístavby základní a mateøské školy. V rámci zmiòované rekonstrukce je plánováno ve školce pøistavit jednu tøídu s pøíslušenstvím, rozšíøit

Více

Spisový a skartační řád. č. 13/2006/SŘ

Spisový a skartační řád. č. 13/2006/SŘ Spisový a skartační řád č. 13/2006/SŘ V Novém Městě nad Metují dne 31. 8. 2006 Strana 1 (celkem 9) Spisový a skartační řád Střední školy, (dále jen školy) Obsah 1. Úvodní ustanovení 2. Příjem dokumentů

Více

4. Zápůjčka je bezúročná. 5. Žadatel o Zápůjčku odpovídá za pravdivost údajů uvedených v Žádosti i dokladech poskytnutých ke kontrole.

4. Zápůjčka je bezúročná. 5. Žadatel o Zápůjčku odpovídá za pravdivost údajů uvedených v Žádosti i dokladech poskytnutých ke kontrole. Zásady pro poskytování návratných bezúročných zápůjček z rozpočtu Města Rychvald na financování výměny kotlů na pevná paliva v rodinných domech na území města Rychvald v souvislosti s poskytováním dotací

Více

NÁVRH SMLOUVY O DÍLO

NÁVRH SMLOUVY O DÍLO NÁVRH SMLOUVY O DÍLO (o provedení prací) č. 02/2012 uzavřená podle paragrafu 536 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů Město Moravský Beroun náměstí

Více

P R O V O Z N Í Ř Á D

P R O V O Z N Í Ř Á D Město Český Těšín Ř á d č. 3/2000 P R O V O Z N Í Ř Á D MEZISKLÁDKY ORNICE V KOŇÁKOVĚ Městská rada v Českém Těšíně se na svém 22. zasedání konaném dne 6. 9. 2000 usnesla vydat provozní řád meziskládky

Více

Vzor havarijního plánu. I. Úvod

Vzor havarijního plánu. I. Úvod Samostatná příloha č. 1 k PN BA 904 Strana 1/5 Vzor havarijního plánu I. Úvod Při zvýšeném používání ropných produktů se mohou dostávat do půdy a vody různé ropné produkty při použití, dopravě i skladování.

Více

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU MĚSTA NÁCHODA

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU MĚSTA NÁCHODA SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU MĚSTA NÁCHODA Smlouva č.: SMF/94/2016 kterou v souladu s ustanovením 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, s ustanovením 10a zákona č.

Více

OBEC HORNÍ BOJANOVICE obecně závazná vyhláška č. 05/2005

OBEC HORNÍ BOJANOVICE obecně závazná vyhláška č. 05/2005 OBEC HORNÍ BOJANOVICE obecně závazná vyhláška č. 05/2005 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy a třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Horní Bojanovice,

Více

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ verze 1.06 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 1.01 22. 10. 2007 Sestavování

Více

1. CO JE POTŘEBA PRO REGISTRACI NA VÝSTAVU

1. CO JE POTŘEBA PRO REGISTRACI NA VÝSTAVU 1. CO JE POTŘEBA PRO REGISTRACI NA VÝSTAVU Vyplněný a podepsaný formulář Provozně bezpečnostní předpisy (PBP), které je nutné bezpodmínečně dodržovat při Vaší účasti na veletrzích a výstavách v areálu

Více

Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon )

Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Vyřizuje: Milena Pecnová Telefon: 267 994 541 Fax: 272 936 383 E-mail: milena.pecnova@sfzp.cz Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Název

Více

Dotace na výrobu tvarovaných biopaliv

Dotace na výrobu tvarovaných biopaliv Dotace na výrobu tvarovaných biopaliv Dotační program podporující nové výstavby a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv. Výše dotace 45 % pro malé podniky (méně než 50 zaměstnanců, roční

Více

PC, POWER POINT, dataprojektor. Maloobchod, franchising, nezávislé prodejny, řetězcové prodejny, spotřebitelská družstva.

PC, POWER POINT, dataprojektor. Maloobchod, franchising, nezávislé prodejny, řetězcové prodejny, spotřebitelská družstva. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Speciální vzdělávací

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-102737/2007/00PNI/EIA/341-2/Žá Vyøizuje/linka Ing. lákavá /4425 Datum 16.5.2007 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

Více

S B Í R K A O B S A H :

S B Í R K A O B S A H : S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY A NÁMĚSTKA MINISTRA VNITRA Ročník: 2003 V Praze dne 11. prosince 2003 Částka: 53 O B S A H : Část I.

Více