Habitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod

Transkript

1 Habitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod Habitat preferences and nesting density of the Common Swift (Apus apus) in Havlíčkův Brod and its suburbs Petra Hlaváčová Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, Viničná 7, CZ Praha 2; petra.hlavacova@seznam.cz Hlaváčová P. 2012: Habitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod. Sylvia 48: V průběhu hnízdní sezóny 2010 bylo na území města Havlíčkův Brod podrobnou inventarizací zjištěno 88 budov, kde hnízdil minimálně jeden pár rorýse obecného. Celkem bylo nalezeno 334 hnízdících párů, z toho v jednom případě šlo o hnízdění ve stromové dutině. Z hlediska ochrany druhu bylo důležitým zjištěním, že 82 % hnízdišť se nalézalo na starších nebo stavebně zanedbaných budovách, u kterých lze předpokládat v dohledné době rozsáhlejší opravy, rekonstrukce či zateplení. Až 66 % obsazených budov byly výškové domy se třemi a více nadzemními podlažími. Hustota rorýsích párů na celém sledovaném území byla 3,79 párů na 10 ha. Hustota pouze v zastavěných částech města dosahovala hodnoty 7,31 párů na 10 ha. Během studie byla zjištěna preference v orientaci hnízda k severní a východní straně. During a detailed survey of swift nest sites in buildings carried out in the town of Havlíčkův Brod, Czech Republic in the breeding season of 2010, altogether 88 occupied buildings were recorded. In total 334 breeding pairs were found, of which one pair nested outside buildings in a tree cavity. Concerning protection of the species, one important factor was identified: 82 percent of the nests were found in rather old buildings, which can be expected to go through extensive repairs, renovations or insulation in the foreseeable future. In the sample, two thirds of the buildings were high-rise buildings with three or more floors. Breeding pair density in the whole study area reached 3.79 pairs per 10 ha. The density in urban parts reached 7.31 pairs per 10 ha. Furthermore, the study revealed preference of swifts for north- and east-oriented nest sites. Keywords: Apus apus, breeding density, Common Swift, nest site, urban ornithology ÚVOD Rorýs obecný (Apus apus) obývá téměř celou Evropu od Středozemního moře až po oblasti za polárním kruhem (Schröpfer 2008). Evropská populace čítá více než párů (BirdLife International 2004) a v České republice se jejich počty odhadují na 60 až 120 tisíc párů (Šťastný et al. 2006). Naprostá většina rorýsů u nás více než 95 % hnízdí na lidských stavbách, kde vyhledává především štěrbiny ve zdi a pod střechou, větrací otvory panelových domů a jiné skuliny (Viktora et al. 2008). Rorýs využívá především staré zástavby a panelové 102

2 Sylvia 48 / 2012 domy (Kopij 2008). Vlivem rekonstrukcí domů a hromadného zateplování rorýsi o svá hnízdiště přicházejí a jejich početnost v některých městech značně klesá. Například v letech 1989 až 2000 byl zaznamenán v Praze úbytek rorýsů o 45 % a podobně na tom byla i ostatní velká města (Šťastný et al. 2006). Pokud tedy nebudeme věnovat zvýšenou pozornost výzkumu a ochraně tohoto zvláště chráněného druhu (Pelc 2010), hrozí, že v nadcházejících letech bude pokles početnosti nadále pokračovat a z některých měst se rorýsi zcela vytratí. V současné době existuje v České republice databáze, kam je možné veškeré nálezy rorýsích hnízdišť hlásit ( Předkládaná studie je zaměřena na zmapování hnízdišť rorýsů obecných v Havlíčkově Brodě a jeho přilehlých částech. Inventarizace umožnila stanovit hnízdní hustotu v celé aglomeraci i v jednotlivých částech města. Vyhodnotit bylo možné také preferované typy obsazovaných budov, orientaci hnízdních dutin ke světovým stranám nebo výšku hnízd. Výsledky inventarizace jsou také přímo využitelné při ochraně hnízdišť. METODIKA Monitoring hnízdišť probíhal v období od do a týkal se území města Havlíčkův Brod včetně přilehlých částí (Březinka u HB, Jilemník, Klanečná, Květinov, Mírovka, Perknov, Poděbaby, Suchá u HB, Šmolovy u HB, Termesivy, Veselice u HB a Zbožice). Počet obyvatel města a všech jeho přilehlých částí je přibližně Rozloha sledovaného území je 879,32 ha, z toho zaujímá Havlíčkův Brod 623,4 ha, Perknov 81,5 ha, Březinka 8,4 ha, Jilemník 9,1 ha, Klanečná 5,2 ha, Květinov 17,6 ha, Mírovka 32,8 ha, Poděbaby 17,2 ha, Suchá 16,0 ha, Šmolovy 34,4 ha, Termesivy 16,4 ha, Veselice 5,6 ha a Zbožice 11,3 ha. Plocha pouze zastavěných částí v Havlíčkově Brodě je 446 ha, do této plochy nejsou zahrnuty silnice a parky, zahrady patřící k rodinným domům mají z hlediska využitelnosti pro rorýse podobný význam jako parky, avšak řadí se mezi zastavěné části města, a proto byly do celkové rozlohy zahrnuty. Během inventarizace rorýsích hnízdišť jsem kontrolovala všechny budovy a další lidské stavby s cílem najít obsazené hnízdní lokality. Kontroly probíhaly zpravidla ve večerních (18:00 20:30) nebo ranních (6:30 9:00) hodinách, kdy je aktivita rorýsů největší. Za obsazené hnízdiště byla považována budova, na které bylo zjištěno hnízdění alespoň jednoho páru rorýse obecného. Hnízdění bylo zaznamenáno, pokud byl spatřen krmící pták zaletující do štěrbiny. Snahou přitom bylo rozlišit skutečně hnízdící ptáky od mladých nehnízdících ptáků, kteří testují nová hnízdiště. Všechny lokality byly kontrolovány během sledovaného období nejméně dvakrát, přičemž první kontrola byla provedena u velké většiny lokalit do 20. května. Je známo, že mladí nehnízdící ptáci přilétají až počátkem června ( pokud tedy bylo zjištěno zalétávání ptáků do štěrbin v první polovině května, je pravděpodobné, že šlo o skutečná hnízdění. V případě, že bylo zjištěno zalétávání ptáků do dutin až po 20. květnu, bylo pak následně v průběhu července ověřeno, zda zde ptáci skutečně krmí mladé (zalétání krmících ptáků s plným voletem, trus pod hnízdem apod.). U každého hnízdiště byla pořízena fotodokumentace a záznam o charakteru hnízdiště, zejména počet hnízdících párů, stav budovy (stáří, stavební úpravy), počet pater budovy a orientace hnízd vůči světovým stranám. Za výškové domy byly považovány budovy s třemi a více patry. Do kategorie staré budovy byly zařazeny ty budovy, které byly 103

3 postaveny před více než čtyřiceti lety (posuzováno odhadem) a v posledních letech u nich neproběhly rekonstrukce. VÝSLEDKY V roce 2010 bylo v aglomeraci Havlíčkův Brod zjištěno 334 hnízdních párů rorýsů obecných. Celkem rorýsi hnízdili na 88 budovách, v jednom případě bylo nalezeno i hnízdění ve stromové dutině. Obr. 1 znázorňuje všechna nalezená hnízdiště rorýse na sledovaném území. Z nalezeného počtu hnízdišť bylo 56 ve starých výškových budovách (s předpokladem budoucích rekonstrukcí). Na nově opravených výškových budovách hnízdili rorýsi pouze na dvou lokalitách. Dvacet tři rorýsích hnízdišť bylo nalezeno na rodinných domech i zde se většina (15) nacházela na starších, stavebně zanedbaných domech, pouze osm hnízdišť bylo na nově postavených nebo čerstvě rekonstruovaných budovách. Sedm hnízdišť bylo nalezeno na nižších nebytových stavbách do 4,5 m výšky a jedno hnízdo ve stromové dutině (Obr. 2). Rorýsi využívají k hnízdění především vyšší městskou zástavbu. V přilehlých městských částech, kde převládá zástavba venkovského charakteru, rorýsi téměř nehnízdí. Výjimkou je pouze budova bývalé školky v Mírovce, kde bylo zjištěno hnízdění tří párů. Hnízdní dutiny se zpravidla nacházely pod střechou starých výškových budov a v otvorech ve zdi. Tyto typy obsazených dutin byly zaznamenány na 46 hnízdištích. Další obvyklá místa k hnízdění byla ve větracích otvorech Obr. 1. Obsazená rorýsí hnízdiště v aglomeraci Havlíčkův Brod v roce Fig. 1. Nest sites occupied by Common Swifts in the area of Havlíčkův Brod in

4 Sylvia 48 / počet případů / no. cases I II III IV V VI typ hnízdiště / type of nesting site Obr. 2. Hnízdiště rorýsů obecných v aglomeraci Havlíčkův Brod. Typy hnízdišť: I staré výškové budovy, II staré rodinné domy, III nižší nebytová zástavba, IV nové rodinné domy, V nové výškové budovy, VI stromová dutina. Fig. 2. Nest sites of Common Swifts in Havlíčkův Brod. Types of nest sites: I old high-rise buildings, II old family houses, III low non-residential buildings, IV new family houses,v new high-rise buildings, VI tree hole. Z (West) SZ S (North) SV 62 V (East) 39 JZ JV J (South) Obr.3. Preference umístění hnízda vůči světové straně. Fig. 3. Preferences in orientation of the nest site in relation to cardinal points. 105

5 kruhového, či obdélníkovitého tvaru. Tento typ vletového otvoru byl zaznamenán na 35 hnízdištích. Průměrná hustota rorýsích párů na sledovaném území je 3,798 párů na 10 ha. Hustota pouze v zastavěných částech Havlíčkova Brodu je 7,309 párů na 10 ha. Preference umístění hnízda vůči světovým stranám V rámci studie byly zaznamenány údaje o umístění dutiny vůči světové straně. Při vyhodnocování těchto preferencí nebyl brán ohled na případné zastínění či oslunění hnízdišť. Nalezená rorýsí hnízda byla nejčastěji orientována k severní (75 hnízd) nebo východní straně (62 hnízd). Hnízdiště orientovaná na jih a západ nebyla tak častá a zpravidla se nacházela na budovách nižších, ne přímo vystavených slunečním paprskům, na jih bylo orientováno 39 hnízd a na východ 40 hnízd. Z výsledků je tedy patrné, že rorýsi, mají-li možnost výběru, orientují svá hnízdiště spíše na zastíněné stěny, ne přímo vystavené slunečnímu záření. Hnízdiště v Havlíčkově Brodě jsou častěji orientována na hlavní světové strany. To lze však nejspíše vysvětlit tím, že orientace většiny domů v Havlíčkově Brodě je závislá na hlavních osách určujících rozvoj města (údolí Sázavy V-Z, Masarykova ulice S-J, Ledečská a Žižkovská ul., Z-V apod.) DISKUSE Hnízdní hustota je obecně u každého druhu vždy ovlivněna řadou faktorů. V různých podmínkách se pro různé druhy může jako limitující uplatňovat nabídka hnízdních příležitostí, potravní nabídka, míra predace, úkrytové možnosti, rušení, míra kontaminace cizorodými látkami atd. Je zřejmé, že v reálných podmínkách bude hnízdní hustota na konkrétní lokalitě dána vždy kombinací více faktorů, které zde budou působit různou vahou. S ohledem na biologii rorýse obecného je zřejmé, že u tohoto druhu se bude rozhodující měrou podílet nabídka vhodných hnízdních příležitostí a místy snad i potravní nabídka. Na celém sledovaném území byla zjištěna průměrná hustota 3,798 párů na 10 ha. Ekologická hustota, braná jako hustota pouze v zastavěných částech města Havlíčkův Brod je 7,309 párů na 10 ha, zjištěný údaj je srovnatelný s výsledky studie z Wroclavi, kde je hustota pouze v zastavěných částech 7,8 párů na 10 ha (Kopij 2008) a v Berlíně, kde je hustota 5,8 párů na 10 ha (Falkenberg et al. 2004). V České republice se odhadem hnízdní hustoty rorýse věnoval Schröpfer (2006), který zjistil hnízdní hustotu v menším městě Holýšově párů na 10 ha. V naší studii byly nejnižší hustoty zjištěny v příměstských oblastech se zástavbou venkovského charakteru, zde byla hustota pouze 0,117 párů na 10 ha. Tato zjištění opět korelují i s výsledky zahraničních studií (Falkenberg et al. 2004, Kopij 2008). V Havlíčkově Brodě preferují rorýsi hnízdění ve starých výškových budovách. S menší frekvencí také obsazují staré rodinné domy. V nově postavených nebo rekonstruovaných budovách zpravidla rorýsi nenacházejí vhodné hnízdní dutiny a využívají je jen ojediněle. Během inventarizace bylo nalezeno i hnízdění v dutině jabloně. Dutina byla cca 4 m vysoko a byla orientována na JV. Hnízdění ve stromových dutinách je nyní již u rorýsů ojedinělou záležitostí. Zahraniční publikace ale uvádějí, že s podobnými případy je možné se setkat při mapování rorýsů v městském prostředí. Např. v německém Sprembergu byla nalezena 2 stromová hnízdiště ve staré vrbě (Beschow 2003) a v italském Turíně opět dvě stromové dutiny obsazené rorýsy (Cameliti & Boano 2002). 106

6 Sylvia 48 / 2012 V České republice byla stromová hnízdiště také zaznamenána, příkladem je hnízdění rorýsů ve kmeni lípy v centru Mikulova (Chytil 2006). Preference světových stran při umísťování hnízd je pro rorýse významná zejména v situacích, kdy dutiny mají sklon k přehřívání (dutiny v podstřeší, hnízda v omezeně větraných dutinách pod plechovou střechou apod.). Špatná volba orientace ke světovým stranám by mohla mít vliv na hnízdní úspěšnost. Rorýsi obsazují hnízda těsně po příletu, tedy obvykle v prvních dnech května, kdy se přehřívání hnízd ještě neprojevuje. Z literatury není známé, zda si ptáci hnízdící poprvé vybírají hnízdiště již s vědomím rizika letního přehřívání nebo zda postupují systémem pokus omyl, tedy pokud je první hnízdění v důsledku přehřátí mláďat neúspěšné, volí jiné místo. V každém případě je z tohoto pohledu vhodnou hnízdní strategií vysoký konzervatismus, tedy opakované obsazování v minulosti úspěšných hnízd. V rámci práce nebylo možné se zabývat blíže mechanismem výběru hnízdišť ani nebylo prováděno detailnější třídění podle toho, zda na konkrétním hnízdišti má orientace z hlediska přehřívání význam nebo ne. Převážná většina hnízd v Havlíčkově Brodě je orientována na severní a východní strany, toto zjištění koreluje s výsledky ze zahraničních studií, kde při inventarizaci rorýsích hnízdišť ve městském prostředí byl objeven podobný trend v preferenci východní a severní strany (Antonov & Atanasova 2002). ZÁVĚR Při inventarizaci hnízdišť v aglomeraci Havlíčkův Brod v roce 2010 bylo nalezeno 89 rorýsích hnízdišť s celkovým počtem 334 párů. Inventarizace potvrdila skutečnost známou i z jiných měst: většina hnízdišť rorýsů (82 %) se nachází ve starých domech, u kterých se předpokládá v nejbližších letech rekonstrukce. Při inventarizaci hnízdišť bylo nalezeno i jedno hnízdění v dutině jabloně. Ze studie je patrné, že rorýsi orientují svá hnízda tak, aby nebyla přímo vystavena slunečnímu záření. Převážná většina hnízd směřovala na severní a východní stranu. Zatím není jasné, zda si rorýsi riziko přehřátí v jižně orientovaných hnízdech uvědomují a vědomě se jim vyhýbají, nebo zda poprvé umísťují hnízda náhodně a až v případě neúspěšného hnízdění v důsledku přehřátí mláďat na jižní straně volí jinou (zastíněnou) alternativu a tomuto hnízdišti zůstávají věrni. Průměrná hustota rorýsích párů na sledovaném území je 3,798 párů na 10 ha. Nejnižší hustota je v přilehlých vesnicích, kde bylo zjištěno pouze 0,117 párů na 10 ha. Hustota v zastavěných částech Havlíčkova Brodu činila 7, 309 párů na 10 ha. LITERATURA Antonov A. & Atanasova D. 2002: Cohabitation and nest-site selection of common swift (Apus apus) and Pallid swift (A. pallidus). Vogelwarte 41: Beschow R. 2003: Baumbrütende Mauersegler Apus apus in der Stadt Spremberg Ergebnis einer Bestandserfassung Ornithologischer Jahresbericht des Museum Heineanum 21: BirdLife International 2004: Birds in Europe: Population estimates, trends and conservation status. BirdLife International, Cambridge, UK. Cameliti G. & Boano G. 2002: Nidificazione di Rondone Apus apus in cavità di alberi a Torino. Picus 28: Falkenberg M., Böhner J., Salinger S., Schulz W., Strehlow H., Witt K. & Tigges U. 2004: Mauersegler (Apus apus) in Berlin: Lebensraumtypische Dichten und Bestand Berliner ornithologische Bericht 14:

7 Hudec K. & Šťastný K. (ed) 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/II. 2. vydání. Academia, Praha. Chytil J. 2006: Rorýsi ve kmeni lípy. Ptačí svět 13: Kopij G. 2008: Breeding densities and habitat selection of the common swift (Apus apus) in the city of Wroclaw. Sylvia 44: Pelc F. 2010: Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k postupu orgánů ochrany přírody při zajišťování ochrany hnízdní populace rorýse obecného (Apus apus) podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Věstník ministerstva životního prostředí 19: 1 6. Schröpfer L. 2006: Početnost a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v malém městě v jihozápadních Čechách v roce Erica 13: Schröpfer L. 2008: Rorýs obecný Apus apus. In: Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventinum, Praha: Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha. Viktora L., Nová P. & Bartonička T. 2008: Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov. ČSO, AOPK ČR & ČESON, Praha. Došlo 21. prosince 2011, přijato 6. června Received 21 December 2011; accepted 6 June Editor: P. Adamík 108