9.1. Vývoj a struktura pořizovacích hodnot domů a bytů, pořizovací hodnoty podle velikostních skupin obcí

Transkript

1 9. POŘIZOVACÍ HODNOTY DOMŮ A BYTŮ Velmi významnou kvalitativní charakteristikou dokončených bytů sledovaných výkazem Stav 7-99 je pořizovací hodnota, která je udávána za celou stavbu. Dle metodických vysvětlivek se pod tímto pojmem rozumí celkové předpokládané investiční náklady na výstavbu (minimálně ve výši uvedené v podkladech pro žádost o vydání stavebního povolení orientační náklad na provedení stavby včetně technologie), u nástaveb, přístaveb nebo vestaveb pouze náklady na realizaci těchto změn stavby (tedy bez hodnoty stávající stavby). Do celkové pořizovací hodnoty domů nepatří cena za stavební pozemek Vývoj a struktura pořizovacích hodnot domů a bytů, pořizovací hodnoty podle velikostních skupin obcí Nové byty představují značné národní bohatství. Pořizovací hodnotu dokončených domů a bytů vyčíslují stavebníci, resp. investoři. Celková pořizovací hodnota všech dokončených bytů v posledním roce sledovaného období vzrostla oproti roku 2004, byla odhadnuta na přibližně 62,3 mld. Kč. V posledním roce pokračovala tendence víceméně plynulého zvyšování nákladů na výstavbu nových rodinných domů (s výjimkou přechodné stagnace v letech 2000 a 2001). V roce 2005 činila průměrná pořizovací hodnota bytu v novém rodinném domě tis. Kč, ve rovnání s rokem 1997 byla o 598 tis. Kč (o 27,9 %) vyšší. U nových bytových domů byla potvrzena tendence započatá v roce 1999, kdy dochází k pravidelnému střídání růstu a poklesu průměrné hodnoty bytu. V roce 2005 činila průměrná pořizovací hodnota bytu v novém bytovém domě tis. Kč, což je o 492 tis. Kč (o 45,4 %) více než v roce (Tab.59 na následující straně) Jelikož údaj o průměrné pořizovací hodnotě jednoho bytu zastírá rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých bytů či domů, je pro posouzení vývoje cen výstavby objektivnější přepočíst celkovou pořizovací hodnotu na plošnou, popř. objemovou jednotku nového bytu. Pořizovací hodnota za 1 m 3 kubatury, která je důležitým ekonomických ukazatelem pro stavebníky, rostla od roku 1997 u rodinných domů ještě rychleji než průměrné náklady na pořízení jednoho bytu. Během devíti let se ukazatel u rodinných domů zvýšil o 40,7 %. S výjimkou v roce 2000 byl nárůst cen 1 m 2 obytné plochy plynulý až do roku 2004, v následujícím roce došlo k mírnému poklesu. Oproti počátku sledovaného období cena 1 m 2 obytné plochy rodinných domů vzrostla o 20,9 % na Kč. Vývoj cen 1 m 2 užitkové plochy byl rostoucí po celé období. Za posledních devět let vzrostl o 33,3 % na Kč. Ukazatel průměrné pořizovací hodnoty částečně zastírá vnitřní strukturu dokončených staveb podle výše nákladů na jejich pořízení. Pro základní představu postačí sledovat vývoj podílu bytů s nejnižšími a naopak nejvyššími pořizovacími náklady, přičemž za hranici levné výstavby jsme zvolili hodnotu 14 tis. Kč a v případě nejvíce nákladných bytů 26 tis. Kč za jednotku užitkové plochy. Z tohoto hlediska zaznamenala pořizovací hodnota nových rodinných domů již jen za poslední čtyři roky významný posun zejména u relativně levné výstavby, která se ještě v roce 2000 týkala 55,5 % všech dokončených bytů, o pět let později však již pouze 22,2 % úhrnného počtu postavených bytů. Naproti tomu podíl nejnákladnějších bytů roste o poznání mírnějším tempem (z 8,6 % v roce 2000 na 18,1 % v roce 2005).

2 Tab. 59 Průměrná pořizovací hodnota bytů dokončených v letech podle druhu objektů Rok Počet bytů Rodinné domy Průměrná hodnota 1 bytu (v tis. Kč) Průměrná hodnota (v Kč) na 1 m 3 kubatury 1 m 2 obytné plochy bytů 1 m 2 užitkové plochy bytů Počet bytů 1 byt (v tis. Kč) Průměrná hodnota na 1 m 2 obytné plochy bytů (v Kč) Nástavby a přístavby k rodinným domům 1 m 2 užitkové plochy bytů (v Kč) Bytové domy Nástavby a přístavby k bytovým domům Průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu dokončeného formou nástavby, přístavby nebo vestavby ke staršímu rodinnému domu zůstává přibližně třetinová ve srovnání s novostavbou, což je pochopitelné vzhledem k podstatně menší rozloze stavěných bytů, zároveň je však třeba zdůraznit, že do nižších nákladů na nástavbové a přístavbové byty se výrazně promítá i skutečnost, že zde odpadají náklady na přivedení inženýrských sítí. Od roku 1997 se pořizovací hodnota jednoho bytu zvýšila z 684 tis. Kč na 979 tis. Kč v roce 2005, tedy o 43,1 %. Podobný vývoj zaznamenávají i ukazatele průměrné pořizovací hodnoty za 1 m 2 obytné a užitkové plochy. V těchto ukazatelích je již cena nástaveb a přístaveb k rodinným domům proti novostavbám přibližně poloviční do průměrných pořizovacích nákladů se již nepromítá nižší plošná velikost. V roce 2005 stál 1 m 2 obytné plochy nového nástavbového bytu Kč, 1 m 2 užitkové plochy pak Kč. Vývoj průměrné pořizovací hodnoty jednoho bytu dokončeného v bytovém domě byl ve srovnání s rodinnými domy odlišný. Až do roku 1998 se hodnotový ukazatel prudce zvyšoval (od roku 1995 se téměř zdvojnásobil), v posledních šesti letech ovšem prochází, jak již bylo naznačeno, kolísavým vývojem. V roce 2005 činily průměrné náklady na pořízení jednoho bytu tis. Kč. V porovnání s novými rodinnými domy tak v posledním roce sledovaného období bylo možno pořídit nový byt v bytovém domě v průměru o 42 % levněji. Vzhledem k podstatně menší plošné velikosti těchto bytů je však mnohem objektivnější porovnat oba druhy stavby podle průměrné pořizovací hodnoty 1 m 2 obytné, popř. užitkové plochy, která je v bytových domech oceněna podstatně výše než v rodinných domech. V roce 2005 měl 1 m 2 obytné plochy bytů dokončených v nových bytových domech pořizovací hodnotu Kč, pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů činila Kč. V roce 2005 se z pohledu pořizovací hodnoty užitkové plochy stavělo v nových bytových domech o 26,3 % dráže než v

3 domech rodinných. Ukazatel pořizovací hodnoty za 1 m 3 kubatury dosáhl v posledním roce sledovaného období hladiny Kč na jednotku objemové velikosti bytu, čímž převýšil ukazatel za rodinné domy o 35,3 %. Z hlediska struktury dokončených staveb podle intervalů pořizovacích hodnot zjišťujeme, že od roku 2000 se podíl nejlevněji stavěných bytů v bytových domech (tedy za méně než 14 tis. Kč na 1 m 2 užitkové plochy) snížil, podobně jako u rodinných domů, z 21,3 % na 11,9 %. Nákladná výstavba bytových domů, charakterizovaná pořizovacími náklady převyšujícími 26 tis. Kč na jednotku užitkové plochy, se v posledním roce sledovaného období začala opět o něco více prosazovat. Její podíl vzrostl z 11,1 % v roce 2002 na hodnotu 30,0 % dokončených bytů v bytových domech v roce Byty dokončené v nástavbách a přístavbách k bytovým domům jsou rovněž stavěny čím dál tím dráže, i když zvyšování hodnotového ukazatele nebylo tak plynulé jako v ostatních stavbách pro bydlení. Od roku 1997 se zvýšila průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu o 38,8 % až na tis. Kč. To znamená, že byt stavěný touto formou byl o více jak jednu třetinu nákladnější než průměrný byt získaný nástavbou, přístavbou nebo vestavbou v rodinném domě. V přepočtu na jednotku obytné plochy činily pořizovací náklady bytů dokončených v nástavbách a přístavbách k bytovým domům v roce Kč, což představuje nárůst oproti roku 2004 o 417 Kč na 1 m 2. Hodnota užitkové plochy oproti roku 2003 vzrostla o 424 Kč na 1 m 2. Ve srovnání s rokem 1997 hodnoty obou ukazatelů vzrostly o 26,1 %, resp. o 31,5 %. Z hlediska pořizovacích nákladů vztažených na jednotku užitkové plochy bytů jsou nástavby a přístavby k bytovým domům proti nástavbovým a přístavbovým bytům v rodinných domech dražší dokonce o téměř 70 %, což ukazuje spíše na zakázkovou formu výstavby těchto bytů. Náklady na výstavbu nových bytů se liší podle velikosti obce, ve které jsou postaveny. Tuto závislost dokumentuje tabulka 60, zachycující zároveň vývoj ukazatele za rodinné a bytové domy (bez nástaveb a přístaveb) za posledních devět let. Tab. 60 Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v letech podle druhu objektů a podle velikosti obcí Velikostní skupina obcí Rodinné domy 1) Bytové domy 1) Do a více Celkem ) Bez nástaveb a přístaveb. Dalo by se předpokládat, že pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v nových rodinných domech s růstem velikosti obce většinou roste, tato závislost však není po celé velikostní škále jednoznačná a rozdíly mezi některými velikostními se v posledních letech sledovaného období zmenšily. Nejvíce patrný je rozdíl mezi městy s více než 100 tis. obyvateli v porovnání s ostatními obcemi, ve velkoměstech se ve srovnání s obcemi menší velikosti staví podstatně dráže. Také v obcích s tisíci obyvateli jsou po celé sledované období stavěny dražší byty v rodinných domech oproti obcím s nižším počtem obyvatel. Na nižší velikostní úrovni ukazatel od jedné velikostní kategorie ke druhé kolísá. V roce 2005 se nejlevněji stavělo v obcích s nejnižším počtem obyvatel. Rozdíly hodnotového ukazatele jsou někdy poměrně výrazné. Tak například v roce 2005 bylo

4 pořízení jednotky užitkové plochy ve velkoměstech o téměř Kč dražší než v obcích do 500 obyvatel. V ukazateli průměrné pořizovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v nových bytových domech vystupují města se 100 tis. obyvateli ještě podstatně výrazněji, pouze v letech 2002, 2003 a 2005 rozdíl oproti nejmenším obcím nepřesáhl Kč na 1 m 2. Avšak v největších městech nebyl v posledním roce sledovaného období 1 m 2 užitkové plochy nejdražší. Města s tis. obyvateli se od obcí nejmenší velikosti znatelně oddělila pouze v letech 2000, 2001 a 2004, navíc v letech 2002 a 2003 se zde stavělo dokonce levněji. V jednotlivých velikostních skupinách jsou, zřejmě také z důvodu nízkého počtu dokončených bytů, patrné silné meziroční výkyvy. Do roku 1999 a v roce 2001 bylo možné pořídit nejlevnější byty v nejmenších obcích s méně než 500 obyvateli, kde se pravděpodobně projevovala podstatně menší poptávka po bydlení v bytových domech ve srovnání s městy. Od počátku sledovaného období až do roku 2003 zde byl patrný růst průměrné pořizovací hodnoty, nejméně nákladná výstavba se tak přesunula do větších velikostních skupin. V roce 2004 došlo sice k poklesu pořizovací hodnoty na , avšak nejlevnější byty se stavěly v obcích od 500 do obyvatel, v roce 2005 byla pořizovací hodnota již Kč. Nejdražší byty v roce 2005 byly stavěny ve velikostní skupině od 500 do obyvatel, průměrná hodnota 1 m 2 zde byla Kč. Je potřebné poznamenat, že v této skupině bylo v roce 2005 dokončeno 246 bytů. Při takovémto počtu je cena snadno ovlivnitelná postavením několika velkoplošných luxusních bytů, zjištění příčin takového nárůstu by vyžadovalo podrobnější analýzu jednotlivých staveb. Průměrná hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytových domů také výrazně vzrostla v obcích s 5 10 tisíci obyvateli, a to ze Kč v roce 2004 na Kč v roce Počet dokončených bytů se zde v těchto letech snížil z na 943. Na závěr republikové analýzy pořizovacích hodnot bytů postavených v nových rodinných a bytových domech si všimněme toho, jaký vliv na pořizovací hodnotu dokončených domů má velikost stavebního pozemku. Tuto analýzu má smysl provádět jen u rodinných domů, které jsou si rozlohou vlastní stavby i pozemku podstatně více podobné a jejichž šetření je mnohem reprezentativnější, vzhledem k dostatečnému počtu dokončených staveb. Tabulka 61 uvádí pořizovací hodnoty jednoho domu a 1 m 3 kubatury podle intervalů velikosti stavebního pozemku rodinných domů, jak je uvádí statistický výkaz Stav 7-99, v letech Co se týče vztahu mezi průměrnou pořizovací hodnotou rodinného domu a velikostí stavebního pozemku, je patrné, že s rostoucí velikostí stavebního pozemku se převážně zvyšuje i průměrná pořizovací hodnota jednoho domu. Tato závislost je narušena zejména u stavebních pozemků patřících do velikostních skupin s plochou od 500 do 600 m 2 a s plochou od 700 do 800 m 2. Tab. 61 Pořizovací hodnota rodinných domů dokončených v letech podle velikosti stavebních pozemků Plocha stavebního Průměrná hodnota 1 domu (v tis. Kč) Průměrná hodnota 1 m 3 kubatury (v Kč) pozemku a více Celkem

5 Pořizovací hodnota 1 m 3 kubatury se pro velikostní skupiny pozemků lišila v jednotlivých letech, a ani závislost ceny jednotky objemu stavby na velikosti pozemku není příliš patrná. Například: v roce 1998 a 2000 byly nejdražší stavby postaveny na pozemcích o velikosti m 2, nejlevnější na pozemcích m 2. V roce 2001 se nejlevněji stavělo na nejmenších pozemcích, zatímco nejdráže na pozemcích o velikosti m 2. V letech 1997 a 2002 se nejdráže stavělo na pozemcích s m 2. Za celé sledované devítileté období byla nejnákladnější výstavba prováděna na parcelách o velikosti m 2 v roce 2004, zatímco nejlevnější výstavba proběhla na parcelách o rozloze m 2 v roce 1998 (není zde ovšem uvažován vliv inflace). V roce 2005 probíhala nejlevnější výstavba na pozemcích o velikosti 1001 a více m 2. Za povšimnutí stojí, že ještě v roce 2000 nepřekročila cena 1 m 3 hranici Kč, v roce 2001 byla třítisícová hranice za jeden krychlový metr překročena o jednu korunu na parcelách o velikosti m 2, zatímco od roku 2003 již všechny velikostní skupiny překročily hranici Kč na 1 m Pořizovací hodnoty bytů podle druhu staveb a podle krajů Náklady na výstavbu nových bytů jsou poměrně značně územně diferencované, a to ve všech druzích objektů. Většinou výše pořizovacích hodnot jednotlivých obytných staveb (to se týká zvláště výstavby rodinných domů) odráží formu výstavby. Zakázková výstavba prostřednictvím větších stavebních firem bývá pochopitelně výrazně dražší než dům stavěný vlastními silami. Tabulka 62 ilustruje vývoj průměrné pořizovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených ve stavbách pro bydlení od roku 1997 v jednotlivých krajích České republiky, grafy 16 a 17 zobrazují vývoj tohoto ukazatele za nové rodinné a bytové domy v posledních čtyřech letech. Jak již bylo výše uvedeno, ukazatel průměrné pořizovací hodnoty jednotky užitkové plochy bytu dokončeného v novém rodinném domě od roku 1997 celostátně plynule roste. Podobný jednoznačně lineární vývoj však zaznamenaly jen dva z celkového počtu 14 krajů republiky (Pardubický a Olomoucký kraj). Naproti tomu v hlavním městě Praze se velmi draho stavělo již od počátečního roku sledovaného období, v následujících letech byla pořizovací hodnota o něco nižší, ovšem pod Kč neklesla, v posledních dvou letech stál již 1 m 2 užitkové plochy průměrně Kč a Kč. V ostatních krajích je ovšem celkový růstový trend průměrných pořizovacích hodnot patrný. Ve srovnání s rokem 1997 relativně nejvíce vzrostl ukazatel v krajích Jihočeském, Zlínském a již zmiňovaných Olomouckém a Pardubickém, nejpomaleji rostla pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů v rodinných domech v hlavním městě Praze. Celkově se v posledních letech staví hned po Praze nejdráže v jejím zázemí, které je zde vymezeno Středočeským krajem (pořizovací náklady na jednotku užitkové plochy zde činily v roce Kč). Lázeňský charakter Karlovarského kraje jistě přispěl k atraktivitě tohoto regionu pro výstavbu rodinných domů, což se projevilo i na úrovni pořizovacích hodnot ( Kč v roce 2005). Naopak nejlevnější byty se stavěly v roce 2005 v kraji Královéhradeckém ( Kč na 1 m 2 užitkové plochy), Zlínském ( Kč) a Moravskoslezském. Ve Zlínském kraji se jako v jediném pořizovací cena udržela pod hranicí Kč až do roku 2004.

6 Tab. 62 Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v letech podle druhu objektů a podle krajů ČR Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v roce Kraj Rodinné domy Nástavby a přístavby k rodinným domům Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Bytové domy Nástavby a přístavby k bytovým domům Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Co se týká pořizovacích hodnot bytů dokončených v nástavbách a přístavbách ke starším rodinným domům, v žádném kraji nebyl zachován republikový trend neustálého nárůstu mezi lety 1997 a Ve Středočeském kraji se rostoucí trend udržel až do roku V ostatních krajích hodnotový ukazatel meziročně občas kolísal, v Karlovarském kraji i o více než Kč, v hlavním městě Praze a v Libereckém kraji o více jak Kč. V posledním roce sledovaného období vyčíslují stavebníci nástaveb a přístaveb k rodinným domům nejvyšší náklady na pořízení 1 m 2 užitkové plochy bytů v hlavním městě Praze ( Kč), desetitisícová pořizovací hodnota jednotky užitkové plochy byla již překročena v osmi krajích. Nejlevnější nástavby a přístavby ke starším rodinným domům se v roce 2005 stavěly v Libereckém (8 250 Kč) a ve Zlínském kraji (8 939), ve zbývajících krajích hodnota 1 m 2 užitkové plochy překročila hodnotu Kč. V bytových domech pořizovací náklady na jednotku užitkové plochy vzhledem k omezenému počtu bytů dokončených v některých letech v jednotlivých krajích často meziročně výrazně kolísají. K největším meziročním výkyvům dochází v Karlovarském kraji,

7 kde se v roce 2002 zvýšila statisticky sledovaná pořizovací hodnota za 1 m 2 užitkové plochy téměř o polovinu oproti roku 1997, v roce 2003 došlo opět k prudké změně, a to k poklesu na nejnižší úroveň za celé sledované období, v roce 2004 průměrná pořizovací hodnota vystoupala na Kč, což je nejvíce za posledních devět let. V porovnání s výchozím rokem sledovaného období průměrná cena za 1 m 2 užitkové plochy v roce 2005 nejvíce vzrostla v Ústeckém kraji, kde přírůstek ve výši Kč činil 165 % ceny z roku V tomto kraji bylo v roce 2005 dokončeno celkem 168 bytů v bytových domech. Vysoký nárůst průměrné hodnoty je způsoben dokončením 50 bytů v litoměřickém správním obvodu obce s rozšířenou působností s průměrnou hodnotou Kč za 1 m 2 užitkové plochy. Jak je vidět, vývoj pořizovacích hodnot bytů vztažený na jednotku jejich plošné velikosti se v jednotlivých krajích velice lišil. V roce 2005 se nejdražší byty, které v přepočtu na 1 m 2 užitkové plochy přesáhly průměrnou pořizovací hodnotu Kč, stavěly také ve Středočeském, Libereckém a Královéhradeckém kraji a v hlavním městě Praze. Více jak Kč na 1 m 2 užitkové plochy vykázaly ještě dva kraje, Pardubický a Zlínský. Naopak nejnižší náklady na pořízení jednoho metru čtverečního byly v Plzeňském a v Jihočeském kraji, ve kterých se stavělo za Kč, respektive za Kč. Příčiny regionálních odlišností pořizovacích hodnot bytů v bytových domech by bylo možné vysvětlit jen při hlubší analýze jednotlivých staveb. Také vývoj pořizovacích hodnot 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v nástavbách a přístavbách k bytovým domům měl v řadě krajů kolísavý charakter, opět vzhledem k omezenému počtu bytů v některých krajích, kde jedna nestandardní stavba může výslednou hodnotu značně ovlivnit. V některých regionech byly meziroční skoky zvláště výrazné (například v Olomouckém a Plzeňském kraji v roce 2005, ve Středočeském a Plzeňském kraji v roce 2004, v Jihočeském a v Karlovarském kraji v roce 2003 nebo v Jihočeském a v Moravskoslezském kraji v roce 2002, také v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji v roce 2001). Mezi lety 1997 až 2005 nevykázal trvale rostoucí trend pořizovacích nákladů žádný kraj. Územní odlišnosti ukazatele jsou výrazně větší než u nástaveb a přístaveb k rodinným domům. Nejvyšší pořizovací hodnotu 1 m 2 užitkové plochy zaznamenalo v roce 2005 hlavní město Praha ( Kč). Naopak v Libereckém kraji byly náklady na výstavbu plošné jednotky Kč. Porovnání struktury dokončených bytů podle intervalů pořizovacích hodnot 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v roce 2005 v rodinných a bytových domech je provedeno v tabulce 63 na následující straně. Pro zjednodušení bylo zvoleno rozdělení dokončených bytů na tři makroskupiny, které také názorně ilustruje graf 20 v příloze. Největší pozornost bude věnována bytům v nejnižší cenové kategorií (do 14 tis. Kč na 1 m 2 užitkové plochy) a nákladněji pořízeným bytům (s více než 26 tis. Kč za jednotku užitkové plochy). Největší podíl dokončených bytů (33 %) v rodinných domech s pořizovacími náklady na jednotku užitkové plochy nižšími než Kč byl postaven v Moravskoslezském kraji. Více jak 30% podíl byl dosažen také v krajích Olomouckém a Zlínském. Relativně nejmenší část nejlevnějších bytů byla tradičně postavena v posledním roce sledovaného období v Praze, kde 8% podíl představoval 47 dokončených bytů, ve Středočeském a v Karlovarském kraji. V těchto krajích je možné předpokládat vyšší podíl zakázkové výstavby rodinných domů. V hlavním městě Praze, ve Středočeském a Karlovarském kraji, ale také v Jihočeském kraji, bylo dokonce v roce 2005 postaveno více drahých bytů než bytů nejméně nákladných. Oproti třem krajům v roce 2004 méně jak desetinové zastoupení nejdražších bytů v rodinných domech již neměl v roce 2005 žádný kraj. Nejmenší podíl těchto bytů byl v roce 2005 v krajích Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském.

8 Tab. 63 Struktura bytů dokončených v rodinných a v bytových domech 1) v roce 2005 podle intervalů pořizovacích hodnot 1 m 2 užitkové plochy bytů a podle krajů Kraj Počet dokončených bytů s intervaly pořizovacích hodnot 1 m 2 užitkové plochy bytů (v Kč) rodinné domy 1) bytové domy 1) absolutně v procentech absolutně v procentech Do a více Do a více Do a více Do Hl.m. Praha ,9 51,9 40, ,8 46,9 40,2 Středočeský ,0 64,8 21, ,2 46,9 42,9 Jihočeský ,5 57,3 22, ,7 79,1 4,2 Plzeňský ,5 60,4 18, ,7 78,9 3,4 Karlovarský ,4 58,6 22, ,7 60,4 26,8 Ústecký ,5 60,4 14, ,0 29,8 70,2 Liberecký ,7 58,4 18, ,1 66,2 27,7 Královéhradecký ,7 60,1 10, ,8 49,1 48,1 Pardubický ,5 62,8 11, ,9 93,0 4,0 Vysočina ,4 58,6 15, ,1 77,6 13,3 Jihomoravský ,7 56,7 17, ,3 77,3 9,4 Olomoucký ,3 59,4 10, ,1 61,9 0,0 Zlínský ,2 54,4 13, ,6 70,8 15,7 Moravskoslezský ,0 55,9 11, ,0 100,0 0,0 ČR celkem ,2 59,8 18, ,9 58,1 30,0 1) Bez nástaveb a přístaveb a více Jelikož bytových domů dokončených v jednotlivých krajích je méně, setkáváme se zde již na úrovni krajů s prázdnými intervaly pořizovacích hodnot nových bytů, a to i v agregované podobě. Tedy stejně jako v roce 2004 i v roce 2005 nedisponovaly žádnými mimořádně levnými byty kraje Ústecký a Moravskoslezský, výstavba nákladných bytů se v roce 2005 neuskutečnila v krajích Olomouckém a Moravskoslezkém. V převážné většině krajů převládala výstavba bytů s průměrnými pořizovacími náklady. Největší podíl bytů s nejvyšší pořízovací hodnotou jednotky užitkové plochy byl dokončen v Ústeckém kraji, kde tyto byty zaujímaly 70% podíl. Více jak 40 % těchto bytů bylo ještě dokončeno v hlavním městě Praze a v krajích Středočeském a Královéhradeckém. Výstavba bytů s nejnižší pořizovací hodnotou za 1 m 2 užitkové plochy byla v roce 2005 nejvíce soustředěna do Olomouckého kraje, kde bylo takto postaveno 38 % bytů. Téměř 18 % těchto nejlevnějších bytů, což je druhý největší podíl, bylo dokončeno v Plzeňském kraji. Naopak nejmenší podíl bytů s levnou užitkovou plochou byl dokončen v Královéhradeckém kraji, kde 12 bytů představovalo 2,8 %. Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů je sice nejobjektivnějším a také nejčastěji používaným srovnávacím ukazatelem cenové úrovně výstavby v jednotlivých územně správních jednotkách, avšak teprve přepočet celkové hodnoty realizovaných staveb na počet domů, resp. bytů zpřesňuje představu o tom, jak draho se v kterých regionech staví konkrétní obytné objekty, popř. bytové jednotky. (Tab. 64) Tabulka 64 potvrzuje regionální rozrůznění cenové úrovně výstavby vyplývající z ukazatele průměrné pořizovací hodnoty jednotky užitkové plochy bytů. V případě rodinných domů je však patrná ještě více dominantní pozice hlavního města Prahy. Se zřetelným odstupem následují rodinné domy realizované v Karlovarském a ve Středočeském kraji, rovněž stavěné převážně dodavatelským způsobem, prostřednictvím stavebních firem. Naopak nejlevněji vyšlo pořízení nového rodinného domu v Pardubickém a v Olomouckém kraji, kde se v posledních třech letech stavělo do hranice 2,5 milionu korun

9 Tab. 64 Průměrná pořizovací hodnota 1 rodinného domu a 1 bytu dokončeného v rodinném a v bytovém domě 1) v letech podle krajů Kraj Průměrná pořizovací hodnota (v tis. Kč) jednoho rodinného domu 1) jednoho bytu dokončeného dokončeného v roce v rodinném domě 1) v bytovém domě 1) Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem ) Bez nástaveb a přístaveb. V Praze jsou rovněž vynakládány nejvyšší náklady na pořízení bytu v novém bytovém domě, avšak rozdíly již nejsou tak markantní jako u rodinných domů. V roce 2004 byly nejdražší byty dokončovány ve Zlínském kraji, kde průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu byla 2,3 milionu korun. V roce 2005 se opět nejvyšší hodnoty ukazatele přesunuly do hlavního města. Naopak nejnižší průměrné pořizovací náklady na jeden byt byly v posledních třech letech nejnižší v Pardubickém kraji, kde nepřesáhly hodnotu 1,1 milionu korun na jeden byt Územní aspekty podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Podobně jako v mezikrajském srovnání, i meziobvodové diference nákladů na novou bytovou výstavbu jsou ukazovány na příkladě průměrné pořizovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy bytů, přičemž jsou rozebírány pouze novostavby rodinných a bytových domů. Domníváme se totiž, že tyto stavby jsou pro bytovou výstavbu v převážné většině každého územně správního celku natolik určující, že posouzení cenových úrovní těchto obytných objektů plně postačuje pro zhodnocení úrovně pořizovacích nákladů v jednotlivých obvodech. Tab. 65 Četnost správních obvodů obcí s rozšířenou působností podle průměrné pořizovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy dokončených bytů v rodinných domech 1) (v Kč) Interval pořizovací Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností 2) hodnoty 1 m 2 užitkové plochy bytů absolutně v % (v Kč) Méně než ,3 11,7 8,8 6,3 2,0 2,9 1,5 1,0 0, ,0 24,4 23,5 17,5 11,3 8,8 4,9 2,0 1, ,2 24,9 24,0 25,7 21,1 20,0 21,5 16,6 9, ,2 20,0 23,5 24,8 33,8 33,7 27,8 27,3 18, ,4 14,1 13,7 15,0 17,6 19,5 25,4 28,3 29, a více ,9 4,9 6,4 10,7 14,2 15,1 19,0 24,9 40,5 Celkem ,3 11,7 8,8 6,3 2,0 2,9 1,5 1,0 0,5 1) Bez nástaveb a přístaveb. 2) Bez správních obvodů, kde nebyl v daném roce dokončen žádný byt v rodinném domě.

10 Plynulé prodražování výstavby rodinných domů v posledních devíti letech je v obvodovém měřítku zřejmé z četnostní tabulky 65. Jestliže v roce 1997 vykazovalo průměrnou pořizovací hodnotu jednotky užitkové plochy vyšší než 14 tis. Kč pouze 40 správních obvodů, o osm let později to bylo již 182 obvodů, tedy téměř 90 % celkového počtu obvodů. Naopak průměrné pořizovací náklady nižší než 10 tis. Kč za 1 m 2 užitkové plochy bytů byly v prvním roce sledovaného období vyčísleny v 54 správních obvodech, zatímco v posledních pěti letech se takto levně stavělo již pouze v jednom až šesti obvodech. Seznam správních obvodů s nejvyššími a nejnižšími pořizovacími náklady na 1 m 2 užitkové plochy bytů v posledních čtyřech letech je přehledně seřazen v tabulce 66 na následující straně. Mezi správními obvody s nejvyššími pořizovacími hodnotami se za poslední čtyři roky nejčastěji objevuje obvod Praha a některé obvody ze zázemí hlavního města (Černošice a Kladno). Vysoký výskyt v posledních čtyřech letech mezi obvody s nejdražší výstavbou mají také obvody Jihlava, Mariánské lázně, Písek, Sokolov, Brno a v jeho zázemí se nacházející Kuřim. Drahá výstavba ve správním obvodu Mariánské lázně je pravděpodobně dána lázeňským charakterem tohoto obvodu. Mezi dvacet obvodů s nejdražší výstavbou rodinných domů se také v roce 2004 dostal správní obvod Svitavy, který se ještě v roce 2003 nacházel mezi dvaceti obvody s nejlevnější výstavbou. V roce 2005 se již v tabulce neobjevil, průměrná hodnota jednotky užitkové plochy zde opět klesla pod průměrné hodnoty za Českou republiku. Také správní obvod obce s rozšířenou působností Stod se v roce 2002 nacházel mezi 20 obvody s nejmenší hodnotou 1 m 2 užitkové plochy, v roce 2005 se již nacházel mezi dvaceti obvody s nevyššími hodnotami. Pokud jde o správní obvody s nejnižšími pořizovacími hodnotami za jednotku užitkové plochy, nejčastěji se za poslední čtyři roky objevuje obvod Mohelnice. Velkou převahu ve výskytu mají obvody, které se nacházejí na Moravě, kde se podle předpokladu všeobecně staví levněji. V roce 2003 se mezi obvody s nejlevnější výstavbou objevil i obvod Aš, který se v letech 2000 a 2001 vyskytoval mezi obvody s nejdražší výstavbou. Také ve správním obvodu Stříbro byla výstavba v roce 2005 soustředěna na rodinné domy s nejnižší průměrnou hodnotou jednotky užitkové plochy, zatímco v předcházejících dvou letech se tento obvod nacházel na opačném konci tabulky. Třikrát se za poslední čtyři roky mezi správními obvody s nejlevnější výstavbou objevily také Ivančice, které tvoří širší zázemí Brna.

11 Tab. 66 Správní obvody obcí s rozšířenou působností s nejvyšší a nejnižší průměrnou pořizovací hodnotou 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v rodinných domech 1) v letech Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v roce Nejvyšší hodnoty : Mariánské Lázně Litvínov Stříbro Bystřice p/hostýnem Černošice Písek Kuřim Kuřim Kraslice Kuřim Černošice Jablonec nad Nisou Kuřim Dobříš Hlavní město Praha Lysá nad Labem Písek Kladno Jablonec nad Nisou Hlavní město Praha Děčín Mariánské Lázně Krnov Soběslav Kladno Vimperk Mariánské Lázně Slaný Votice Sušice Aš Brno Dobříš Plzeň Kadaň Litvínov Hlavní město Praha Hlavní město Praha Písek Jihlava Brno Kadaň Sušice Nové Město n/metují Sokolov Sokolov Plzeň Sokolov Lysá nad Labem Krnov Jihlava Kraslice Hlinsko Vlašim Vítkov Plzeň Sušice Černošice Pacov Kravaře Rakovník Vrchlabí Český Krumlov Černošice Jihlava Bílina Kladno Písek Jablonec n/nisou Jihlava Sokolov Stod Mikulov Sedlčany Svitavy Český Krumlov Hořovice Stříbro Brno Kladno Průměr ČR Průměr ČR Průměr ČR Průměr ČR Odry Jablunkov Kopřivnice Čáslav Stod Valašské Klobouky Hranice Luhačovice Blovice Podbořany Broumov Vizovice Uherský Brod Ivančice Otrokovice Dvůr Králové n/l Zábřeh Jaroměř Jablunkov Nepomuk Litomyšl Jilemnice Pohořelice Podbořany Chomutov Dačice Bystřice n/pernštejn Český Těšín Jeseník Náměšť nad Oslavou Nový Bydžov Lipník nad Bečvou Bystřice n/pernšt Mohelnice Konice Frýdlant Králíky Svitavy Uherský Brod Bílovec Litovel Milevsko Znojmo Kaplice Bučovice Nový Bydžov Ivančice Holešov Otrokovice Veselí nad Moravou Lipník nad Bečvou Stříbro Ivančice Aš Hlinsko Odry Velké Meziříčí Vítkov Holešov Nymburk Kravaře Litovel Mohelnice Veselí nad Moravou Broumov Holešov Náměšť nad Oslavou Mohelnice Žďár n/sázavou Králíky Litovel Frenštát p/radhoštěm Mohelnice Frýdlant Frýdlant Milevsko Holešov Blatná Dačice Blatná Nejnižší hodnoty : 1) Bez nástaveb a přístaveb. Četnostní tabulka 67 ukazuje, jak se vývoj ukazatele průměrné pořizovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v nových bytových domech promítl do počtu správních obvodů v jednotlivých intervalech tohoto ukazatele v příslušných letech. Jestliže hranici 18 tis. Kč za pořízení plošné jednotky nových bytů převýšilo v roce 1997 pouze 23 obvodů, za osm let se takto draho realizovaly byty již v 65 obvodech, tedy v 66,3 % počtu obvodů, v nichž se odehrála výstavba nových bytových domů. Naopak levněji než za 10 tis. Kč za 1 m 2 užitkové plochy bytů v bytových domech se po celé období stavělo v méně než v 10 správních obvodech obcí s rozšířenou působností. V posledním roce sledovaného období kles počet těchto obvodů na dva.

12 Tab. 67 Četnost správních obvodů obcí s rozšířenou působností podle průměrné pořizovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy dokončených bytů v bytových domech 1) (v Kč) Interval pořizovací Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností 2) hodnoty 1 m 2 užitkové plochy bytů absolutně v % (v Kč) Méně než ,0 10,3 8,1 6,9 6,1 3,1 3,2 5,0 2, ,4 6,9 10,1 5,0 3,7 7,3 4,3 4,0 2, ,6 21,8 10,1 14,9 17,1 11,5 9,6 8,0 4, ,3 17,2 20,2 25,7 23,2 24,0 16,0 9,0 11, ,0 13,8 11,1 15,8 14,6 15,6 21,3 19,0 14, a více ,7 29,9 40,4 31,7 35,4 38,5 45,7 55,0 66,3 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 1) Bez nástaveb a přístaveb. 2) Bez správních obvodů, kde nebyl v daném roce dokončen žádný byt v rodinném domě. Ze seznamu správních obvodů s nejvyššími a nejnižšími pořizovacími hodnotami za 1 m 2 užitkové plochy bytů (tabulka 68 na následující straně) není možné vysledovat trendy regionálního rozrůznění ukazatele, neboť lze zaznamenat značnou obměnu obvodů v extrémních hodnotách. Výši nákladů na pořízení bytu v novém bytovém domě totiž určuje spíše typ stavby než její umístění. V letech se mezi desítkou správních obvodů s nejnákladnějšími byty dokončenými v nových bytových domech objevuje více než jednou pouze 5 obvodů (Praha, Černošice, Trutnov, Liberec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Železný Brod), ani jeden obvod se nevyskytl v tomto souboru ve třech letech. Jedny z nejnižších hodnot zaznamenal alespoň ve třech ze čtyř posledních let pouze správní obvod Svitavy, dvakrát byly zastoupeny obvody Klatovy, Domažlice, Přeštice, Cheb Šumperk a Tachov. Přes značnou obměnu správních obvodů ve skupinách s extrémními hodnotami je patrné, že přitažlivost Prahy a jejího západního zázemí pro bytovou výstavbu se promítá do vyšších pořizovacích nákladů nejen v oblasti výstavby rodinných domů, ale i na úrovni bytů v bytových domech. Nutno však podotknout, že ve více než polovině správních obvodů se v jednotlivých letech žádné nové bytové domy nepostavily. V některých správních obvodech je možné pozorovat střídání maximálních a minimálních hodnot jednotky užitkové plochy. Například v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi se tato hodnota střídala v letech 2003, 2004 a Správní obvody Turnov, Mělník a Poděbrady je také možné nalézt v horní i v dolní části tabulky. Tím spíše nelze zcela objektivně vyvozovat z této tabulky extrémů závěry, v kterých oblastech se stavějí dražší nebo naopak levnější byty v bytových domech.

13 Tab. 68 Správní obvody obcí s rozšířenou působností s nejvyšší a nejnižší průměrnou pořizovací hodnotou 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v bytových domech 1) v letech Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v roce Nejvyšší hodnoty : Černošice Jindřichův Hradec Benešov Litoměřice Dvůr Králové n/lab Železný Brod Uherské Hradiště Černošice Mladá Boleslav Stod Pacov Vrchlabí Mělník Trutnov Železný Brod Turnov Brandýs n/l-st. Trutnov Bolesav Lipník nad Bečvou Dobruška Dobruška České Budějovice Liberec Lysá nad Labem Beroun Pardubice Poděbrady Liberec Dobříš Náchod Přerov Brandýs n/l-st.boleslav Neratovice Hl. město Praha Nový Jičín Kolín Hlavní město Praha Tanvald Moravský Krumlov Varnsdorf Průměr ČR Průměr ČR Průměr ČR Průměr ČR Velké Meziříčí Šumperk Svitavy Tábor Přeštice Přeštice Šlapanice Tachov Brandýs n/l-st. Žďár nad Sázavou Kroměříž Boleslav Stod Klatovy Poděbrady Vrchlabí Litovel Humpolec Sokolov Turnov Mělník Tachov Svitavy Domažlice Žamberk Svitavy Zábřeh Slavkov u Brna Klatovy Strakonice Říčany Mikulov Hodonín Domažlice Břeclav Cheb Cheb Šumperk Pelhřimov Milevsko Světlá nad Sázavou Nejnižší hodnoty : 1) Bez nástaveb a přístaveb. V etapě stále sílícího procesu suburbanizace, tedy směřování bytové výstavby do zázemí velkých měst, je rovněž účelné porovnat, jak draho se staví ve čtyřech největších městech republiky a v jejich okolních správních obvodech. V tabulce 69 jsou uvedeny za každý obvod ukazatele za poslední tři roky, včetně pořadí obvodů v daném roce. Co se týče výstavby rodinných domů, je z uvedených hodnot zjevné, že bytová výstavba v největších městech i v jejich zázemí byla v posledních letech orientována zejména na zakázkovou výstavbu nadstandardních rodinných vil pro vyšší příjmové vrstvy obyvatel pracujících v těchto městech. Drahá výstavba realizovaná z převážné části stavebními firmami formou zakázek tzv. na klíč se uplatňovala především v hlavním městě a jeho zázemí (Kladno, Černošice) a ve městech Brně a jeho zázemí (Kuřim) a Plzni. Na druhé straně obvod Blovice na Plzeňsku, obvody Ivančice a Vyškov na Brněnsku a velká část správních obvodů na Ostravsku (zejména obvody Bílovec, Hlučín, Kopřivnice a Opava) zaujímaly v ukazateli pořizovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy dokončených bytů podprůměrné postavení. K výraznému nárůstu pořizovací hodnoty jednotky užitkové plochy došlo mezi roky 2003 a 2004 ve správních obvodech Tišnov a Rosice, kde vzrostla o více jak Kč. Naopak v Českém Těšíně došlo mezi těmito roky k poklesu hodnoty o Kč. Mezi roky 2004 a 2005 nejvíce vzrostla hodnota 1 m 2 užitkové plochy v Kravařích, kde došlo k nárůstu o Kč. V předchozích letech se zde tato hodnota udržovala na nízké úrovni. Největší snížení hodnoty bylo možné pozorovat ve správních obvodech Černošice, Rosice a Bílovec, kde došlo k poklesu o více jak Kč na 1 m 2.

14 Tab. 69 Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v letech podle druhu objektů ve čtyřech největších městech ČR a v jejich zázemí Správní obvod obce s rozšířenou působností Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů dokončených v rodinných domech 1) v bytových domech 1) hodn. poř. hodn. poř. hodn. poř. hodn. poř. hodn. poř. hodn. poř. Hlavní město Praha Beroun x Brandýs n/labem-st.boleslav Černošice Český Brod x x x Kladno x Kralupy nad Vltavou x Lysá nad Labem x x Neratovice x x x x Říčany Blovice x x Nýřany Plzeň Přeštice x x x Rokycany x Stod Blansko Brno Ivančice x x x Kuřim Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov x Vyškov x Židlochovice x x x x Bílovec x x x Bohumín x x x x Český Těšín x x x x Frýdek-Místek x x Havířov x x x x Hlučín x x x x Karviná x x x Kopřivnice x x x x Kravaře x x x x Opava x x x Orlová x x x x Ostrava x ) Bez nástaveb a přístaveb. Poněkud jiná je situace v pořizovacích hodnotách na jednotku užitkové plochy bytů dokončených v nových bytových domech. Hodnoty zde, jak již bylo zmíněno výše, velice kolísají. V roce 2005 byla nejvyšší hodnota jednotky užitkové plochy ve správních obvodech Černošice a Lysá nad Labem, kde se tato hodnota pohybovala nad Kč za 1 m 2.