ATELIER FONTES, s.r.o

Transkript

1 OBSAH: 9. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ AKTUÁLNÍ STAV POPULACÍ ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ Přístupy a východiska Zvláště chráněné druhy živočichů dle vyhlášky 395/1992 Sb Zvláště chráněné druhy rostlin dle vyhlášky 395/1992 Sb Podklady, literatura, legislativa Závěry ZÁCHRANNÉ PROGRAMY Přístupy a východiska Řešení Podklady, literatura, legislativa Závěry ZÁCHRANNÁ CENTRA PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY Přístupy a východiska Řešení Podklady, literatura, legislativa Závěry MAPOVÁNÍ VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ Přístupy a východiska Řešení Podklady, literatura, legislativa Závěry...76 SEZNAM TABULEK: TABULKA 9.1. ROSTLINY VHODNÉ PRO ZÁCHRANNÉ PROGRAMY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI...64 TABULKA 9.2. OBRAT ZVÍŘAT V ZÁCHRANNÉ STANICI ZOO BRNO-BYSTRC...73 SEZNAM OBRÁZKŮ: OBRÁZEK 9.1. STAV MAPOVÁNÍ SOUSTAVY NATURA 2000 DLE LISTŮ MAP V MĚŘ. 1: Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.1

2 9. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Eliška Zimová, LÖW & spol.,s.r.o AKTUÁLNÍ STAV POPULACÍ ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Česká republika se přes svou poměrně malou rozlohu vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem. Celkem bylo u nás zaznamenáno více než 2700 druhů vyšších rostlin, 2400 druhů nižších rostlin, druhů bezobratlých a asi 380 druhů obratlovců (rozmnožujících se v ČR). Podle platné legislativy - zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny - jsou všechny druhy vyskytující se v ČR chráněny. Řada z těchto druhů patří však z různých důvodů k ohroženým. Ty nejohroženější z nich jsou hodnoceny jako zvláště chráněné druhy a jejich výčet je uveden v příloze II a III. Vyhl. č. 395/92 Sb. ( Údaje o rozšíření a početnosti cílových zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů - tzv. mapování druhů provádí AOPK ČR jako odborné pracoviště MŽP ČR. Tato činnost se týká zejména zvláště chráněných druhů organismů, uvedených ve vyhlášce č. 395/92 Sb. Údaje pro mapování jsou získávány vlastním průzkumem v terénu pracovníky AOPK ČR, správ národních parků a chráněných krajinných oblastí, ale také rozsáhlou spoluprací s odbornými přírodovědnými pracovišti i amatérskými znalci přírody. Výsledkem mapování jsou databáze, jež jsou shromažďovány v jednotném informačním systému ochrany přírody - ISOP. Vyhodnocené údaje slouží k určování priorit v ochraně přírody, k vyhlašování nových ZCHÚ, pro tvorbu červených seznamů, červených knih, záchranných programů, novelizaci zákonů apod. Nedílnou součástí jsou inventarizační průzkumy zvláště chráněných území, které se ukládají do rezervačních knih, uložených v archivu ústředního pracoviště AOPK ČR. Sledování dlouhodobého vývoje společenstev a populací druhů na vybraných lokalitách je prováděno v rámci tzv. biomonitoringu. Biologické monitorování využívá sledování organismů k určení kvality přírodního prostředí. Umožňuje zaznamenat změny, které probíhají v delším časovém období. Pomocí analýzy řady dat lze nejen odhadnout trendy vývoje, ale i fundovaně řídit péči o chráněné prvky přírody. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů podle zákona č. 114/92 Sb., jsou druhy, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. obsahuje výčet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. (1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny. (1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy, Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.2

3 kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se podle stupně jejich ohrožení rozlišují na: kriticky ohrožené (KO) silně ohrožené (SO) ohrožené (O) Červené seznamy jsou soupisy ohrožených druhů rostlin a živočichů rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení. Obvykle se vztahují k určitému geograficky vymezenému území,existují seznamy regionů, států, kontinentální i světové. Červené seznamy jsou pravidelně aktualizovány. V současnosti se připravují nové Červené seznamy pro jednotlivé skupiny organismů vyskytujících se v ČR podle kritérií Světového svazu ochrany přírody (IUCN) z roku Tato kritéria byla vytvořena tak, aby mohla být použita pro hodnocení rozdílných taxonomických skupin, pro některé skupiny však byla mírně modifikována (cévnaté rostliny, mechorosty). Kritéria IUCN zohledňují ohrožení druhů v současnosti i perspektivy do budoucna, možnost dalšího ovlivnění, variabilitu a populační dynamiku i úroveň jejich poznání. Podle těchto kritérií jsou jednotlivé taxony zařazeny do kategorií určujících stupeň ohrožení. Červené knihy navazují na červené seznamy, hodnotí příčiny ohrožení jednotlivých druhů a přinášejí údaje důležité pro praktickou ochranu druhu. Česká republika v současnosti vytváří v rámci Evropské unie soustavu evropských lokalit, která má chránit přírodní stanoviště a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Účelem tohoto opatření je zachování biologické rozmanitosti. Tento jednotný evropský přístup k ochraně přírody NATURA 2000 bude mít zcela zásadní význam pro ochranu druhů a jejich stanovišť. K vytvoření soustavy NATURY 2000 probíhá na území ČR podrobné mapování přírodních stanovišť, rostlinných druhů a živočichů ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ŽIVOČICHŮ DLE VYHLÁŠKY 395/1992 SB. Stručný přehled o výskytu a další případné informace pro jednotlivé druhy živočichů v Jihomoravském kraji je zpracován na základě získaných informací od prof. Zdeňka Laštůvky, Doc. Zahrádkové, Doc. Karla Hudce, ing. Antonína Přidala. Podrobnější a přesnější údaje nebylo možné v rámci zadané práce získat vzhledem k náročnosti problematiky. Šedá taxon v současnosti se nevyskytuje na území JmK nebo zde nebyl nikdy zaznamenán. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.3

4 BEZOBRATLÍ Listonoh jarní - Lepidurus apus KO vzácně na území kraje Listonoh letní - Triops cancriformis KO vzácně na území kraje Perlorodka říční - Margaritana margaritifera KO není na území kraje Rak bahenní - Astacus leptodactylus O výskyt na území kraje Rak kamenáč - Astacus torrentium KO pravděpodobně se nevyskytuje na území kraje Rak říční - Astacus fluviatilis KO výskyt na území kraje Škeble rybničná - Anodonta cygnea SO roztroušeně na území kraje Štír kýlnatý - Euscorpius carpathicus KO neznámý druh v JmK Velevrub malířský - Unio pictorum KO poměrně hojně na území kraje Žábronožky - Anostraca spp. KO rozptýleně na území kraje BROUCI (COLEOPTERA) Drabčík - Emus hirtus O Mnoho let vymřelý. Chrobák - Bolbelasmus unicornis KO Jediná lokalita Čejč, poslední nález 1999; starý literární údaj Hovorany. Nutnost zachovat naleziště, které postupně zarůstá, i když ekologické nároky nejsou detailně známy, takže ani záchranný program lze sotva vymyslet. Chrobák pečlivý - Copris lunaris KO Dlouho byl považován za vymizelý druh, znovu nalezen na nejjižnější Moravě (BV), důvody nejasné; hojně v oboře v Milovické lese, což může souviset s velkým množstvím zvěře (larva v trusu podobně jako jiní hovniváli). Chrobák vrubounovitý - Sisyphus schaefferi O Jen v jižních částech území, tam místy hojný (BV Pouzdřany, Pálava, ZN Podyjí), larva v trusu; asi bez ohrožení, záchranný program není třeba. Chrobák ozbrojený - Odontaeus armiger O Žije dost skrytě, občas přiletuje ke světlu, více méně na celém území až po Brno a Vyškovsko, neznám údaje z Bílých Karpat; asi bez ohrožení, záchranný program není třeba. Chroust mlynařík - Polyphylla fullo O Recentně jen z vátých písků na Hodonínsku a Bzenecku, podobně jako ostatní chrousti s výraznými výkyvy početnosti, záchranný program není nutný. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.4

5 Chroust opýřený - Anoxia pilosa SO Taktéž recentně jen z vátých písků na Hodonínsku a Bzenecku, podobně jako ostatní chrousti s výraznými výkyvy početnosti, záchranný program není nutný. Kovařík - Lacon spp. O Lacon querceus velmi staré duby v nížinách a pahorkatinách, v dutinách s trouchem porostlým myceliem hub, Dyjskosvratecký úval, podle Moravy (BV). Lacon lepidopterus na nízkých větvích a padlých kmenech jedlí, smrků, borovic a dubů, velmi vzácný, Chřiby. Kovařík - Elater ferrugineus SO Lokálně po celém území, staré listnaté lesy a háje od nížin do podhůří; potřeba starých stromů. Kozlíček jilmový - Saperda punctata O Vzácný po celém území, hlavně, kde jsou jilmy, nověji uváděn z BV, HO, BO Střelice; vývoj v kmenech a silných větvích různých listnatých stromů, hlavně jilmů, méně lip a topolů, ohrožený úbytkem jilmů tak jako jiné jilmové druhy. Krajník - Calosoma auropunctatum SO Celoplošně rozšířený včetně BK na bezlesých plochách (pole) v sousedství porostů keřů a stromů (remízků, větrolamů), bez ohrožení a nutnosti záchranného programu. Krajník hnědý - Calosoma inquisitor O Trochu vzácnější, s kolísající početností, hojně se objevuje v místech přemnožení housenek např. bekyně velkohlavé, spíše lesní druh, celoplošný výskyt, bez ohrožení a nutnosti záchranného programu. Krajník pižmový - Calosoma sycophanta O Nejvzácnější ze tří krajníků, teplomilnější, opět s kolísající početností, asi kromě BK ve všech okresech, v letech 2003 a 2004 častý v místech gradace bekyně velkohlavé (např. Milovický les); zřejmě bez ohrožení, také záchranný program by asi byl zbytečný a těžko realizovatelný. Krasec - Capnodis tenebrionis KO Jen staré údaje, BV (Kobylí, Pálava). Krasec - Eurythyrea quercus KO Lokálně na starých dubech v celém území, starý údaj i z BK-Adamov; pro přežití je nutné chránit staré duby, nové se nevypěstují, takže záchranný program těžko připadá v úvahu, jen ochrana starých prosychajících dubů, jako jsou nejvíc v okolí Lednice, Ladné, Podivína, v oblasti Soutoku. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.5

6 Krasec - Sphaenoptera antiqua KO Jen staré údaje, ale současný výskyt možný; ZN, BV Pouzdřany, Brno-Myslivna (1951, asi poslední). Krasec měďák - Chalcophora mariana O Všude, kde jsou staré borovice (všechny okresy), v nížinách i pahorkatinách, spíše jednotlivě, není znám z borových porostů na Hodonínských píscích; nutné zachování skupin a porostů starých borovic (Pinus sylvestris), další podpora není potřeba. Krasec uherský - Anthaxia hungarica KO Vyvíjí se v mrtvém dubovém dřevě bez kůry (padlé stromy, klády, pařezy), vzácný v teplých oblastech: BV Pálava, Lednice, HO Doubrava, Bohuslavice, více než 50 let starý nález jižně od Brna, severněji ani ze ZN zatím neznámý; nutnost ponechávat usychající a padlé stromy. Majka - Meloe spp. O V oblasti asi 10 druhů, několik dalších uváděno historicky. Majky mají složitý vývoj v hnízdech samotářských včel, čili v první řadě musí být vytvořeny podmínky a odpovídající biotopy pro samotářské včely, menší požadavky už mají samotní dospělci majek. M. proscarabaeus téměř po celém území (asi s výjimkou BK), v teplých oblastech ne bezlesých místech i na okrajích polí, v příkopech apod., asi bez ohrožení. M. violaceus lokálnější, lesní druh (okraje lesa, lesní cesty a světliny) HO, BV, na sever po Židlochovice M. uralensis Pouzdřany. M. decorus Pouzdřany, Židlochovice. M. variegatus asi 30 let nepozorována, BV (Pouzdřany, Kobylí). M. brevicollis Pouzdřany recentně. M. rugosus BV (Janohrad, Ladná, nové údaje). M. autumnalis nespolehlivý údaj z Pouzdřan. M. cicatricosus nové nálezy asi chybí, staré Vyškovsko. M. scabriusculus Pouzdřany. Nosorožík kapucínek - Oryctes nasicornis O Druh, který je v posledních desetiletích nalézán na pilách a jiných dřevozpracujících závodech (Brno, Břeclav), naopak v přírodě je vzácný (loni nalezen v Bzenci-Přívoze), larva se vyvíjí v přírodě v trouchu, ve městech hromadách pilin, hoblin, pod zbytky dřeva aj. Páchník hnědý - Osmoderma eremita SO Lokálně na vhodných biotopech po celém území, larva v trouchu starých stromů (staré břehové porosty, zámecké parky, obory aj.). Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.6

7 Potápník široký - Dytiscus latissimus SO Nejméně 50 let nepozorován. Prskavec - Brachinus spp. O Roháč obecný - Lucanus cervus O Asi téměř celé území až po Blansko, v teplejších doubravách hojný, i kolem Brna, kromě dubů se může vyvíjet i v trouchu jiných stromů a vyskytuje se pak i mimo dubové lesy např. poměrně častý výskyt v Brně-Černých Polích, odkud nám nosí lidé roháče pravidelně do školy, vyvíjí se např. v zahradě rodinného domu paní sekretářky ústavu ochrany rostlin, která o něm napsala krátkou zmínku do jednoho z letošních čísel Veroniky; bez ohrožení a požadavků na záchranný program. Roháček - Ceruchus chrysomelinus KO Nezjištěn údaj o výskytu v JmK. Střevlík - Carabus arcensis O Asi není. Střevlík - Carabus auratus KO Nežije. Střevlík - Carabus clathratus KO Jen na mokřadech podle Dyje, největší populace padly za oběť Novomlýnským nádržím, dále se vyskytoval v oblasti Křivého jezera, ale delší dobu nebyl pozorován. Střevlík - Carabus hungaricus KO Teplomilný, lesostepní a stepní stanoviště, HO-Čejč, BV- Pálava, BM- Kamenný vrch Střevlík - Carabus irregularis O Blanensko - Adamov, z jiných okresů asi ne, možný na Znojemsku (žije v porostech jedlí). Střevlík - Carabus menetriesi KO Není. Střevlík - Carabus nitens KO Není. Střevlík - Carabus obsoletus O Chřiby. Střevlík - Carabus problematicus O Neznámý údaj. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.7

8 Střevlík - Carabus scabriusculus SO Čejč. Střevlík - Carabus scheidleri O Všude, polní druh, pole v blízkosti lesa, skupin stromů, větrolamů apod.; bez ohrožení. Střevlík - Carabus ullrichi O Světlé lesy a jejich okraje, celoplošně; bez ohrožení. Střevlík - Carabus variolosus SO Asi nežije. Svižník - Cicindela spp. (s výjimkou C. hybrida) O Včetně C. hybrida uváděno celkem 8 druhů, některé obecně rozšířené (C. hybrida, C. campestris), jiné velmi vzácné; konkrétní údaje neznámy. Tesařík - Megopis scabricornis KO Ve starých listnatých stromech, BV Lanžhot, Pohansko, Břeclav, ZN Ječmeniště. Tesařík - Tragosoma depsarium SO Není. Tesařík alpský - Rosalia alpina KO Adamov 1925, Brno 1925, Morkovice (je to KM?) 1960, severní polovina B. Karpat, tj. z Jihomoravského kraje není znám žádný novější údaj. Tesařík broskvoňový - Purpuricenus kaehleri KO Vývoj v listnatých stromech (duby, buky, vrby, topoly, ovocné stromy), velmi vzácný, okolí Brna, Hostěradice, Hodonín, Sebranice všechno stařičké údaje, nově pouze ZN Podmolí, Šobes. Tesařík obrovský - Cerambyx cerdo SO Celé území, velmi lokálně, kde jsou velmi staré duby; okolí Brna-Přehrada, taky jsou staré údaje z Hádů, Znojmo, Břeclav, Hodonín, početné populace jsou na Lednicku (Lednický park, Ladná, Podivín). Tesařík zavalitý - Ergates faber SO Vzácný ve starých borových lesích po celém území, larva ve starých borových pařezech (častější Boří les, Hodonínsko, Bzenecko). Zdobenec - Gnorimus spp. SO G. variabilis okolí BV (Nové Mlýny), G. nobilis dříve rozšířenější, v poslední době vymizel, častěji ve vyšších polohách, recentně ZN-Šobes. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.8

9 Zdobenec - Trichius spp. O T. sexualis Brno (v areálu MZLU) a jinde, značně rozšířený. T. rosaceus nežije. T. fasciatus mohl by být Moravském Krasu. Zlatohlávek - Oxythyrea funesta O Dříve vzácný, dnes expanzní, celoplošně. Zlatohlávek chlupatý - Tropinota hirta SO Není běžný, Břeclavsko - Pouzdřany. Zlatohlávek skvostný - Potosia aeruginosa O Celoplošně, běžný hlavně v místech výskytu starých trouchnivých stromů (Lednice, Ladná, Podivín, Soutok), až po Brno, nejsou známy údaje z Bílých Karpat. MOTÝLI (LEPIDOPTERA) Batolec - Apatura spp. O U nás 2 druhy, batolec duhový (Apatura iris) a b. červený (A. ilia). B. duhový rozšířen celoplošně kromě bezlesých nížinných oblastí (zejména mezi Pohořelicemi, Znojmem a Mikulovem), b. červený je rozšířen celoplošně. Nejsou ohroženy ani neubývají, žádný záchranný program nepotřebují. Bělopásek - Limenitis spp. O 2 druhy; bělopásek topolový (Limenitis populi), lesní druh, výskyt BK (celoplošně), BM (okrajové lesy), BO, ZN (lesní oblasti), VY (lesy), BV (lesy), HO (lesy), neubývá, není ohrožen; bělopásek dvouřadý (L. camilla), lesní druh, více lokální, světlé listnaté lesy s Lonicera v podrostu (živná rostlina): ZN (Podyjí), BM (Hády, Soběšice), BO (Přehrada, Ochoz, Říčky aj.), BK (celoplošně), BV (Pálava, Mil. les), HO (jih B. Karpat), ohrožený změnou lesního hospodaření, ale výrazně neubývá; problematika ochrany je stejná jako u řady dalších druhů světlých lesů, které jsou ohroženy přechodem pařezin na vysokokmenné stinné lesy bez světlin; sotva se asi lesáci vrátí zpět k pařezinovému hospodaření, jiný záchranný program mě nenapadá. Bělopásek - Neptis spp. O 2 druhy; bělopásek hrachorový (Neptis sappho) vymřel v České republice kolem roku 1945, ještě koncem 19. století patřil ve světlých lesích v okolí Brna k běžným druhům, na záchranný program je pozdě asi 100 let; b. tavolníkový (Neptis rivularis), z Jihomoravského kraje neexistují spolehlivé údaje o výskytu, nedoložený výskyt v okolí Hodonína a Kyjova v 1. polovině 20. století, vyžaduje přirozené porosty Spiraea, v Jmk neznám. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.9

10 Hnědásek osikový - Euphydryas maturna SO Druh světlých lesů, počátkem 20. století ještě kolem Brna, 40. léta Hodonínsko, poslední lokalita Milovický les, více než 10 let nepozorován; žije dost skrytě a může unikat dlouhá léta pozornosti, takže výskyt stále není vyloučen; záchranný program by spočíval ve výrazném prosvětlení lesů, stejně jako u několika předcházejících druhů (pokud by byla nalezena přežívající populace). Jasoň červenooký - Parnassius apollo KO V oblasti žil patrně jenom na Znojemsku (údolí Dyje mezi Vranovem a proti proudu k hranici s Rakouskem), vymřel kolem roku Jasoň dymnivkový - Parnassius mnemosyne KO Druh lesních světlin (paseky, průseky, lemy cest), Jihomoravský kraj je na tom v ČR nejlépe, větší počet početných populací, ale ubývá ze stejných příčin jako další lesní druhy; pro přežití je nutná trvalá existence lesních světlin, paseky musí být vytvářeny v dosahu pasek, které již zarůstají, aby se populace mohly přesouvat; BM (Přehrada, Hády-les, Říčky), BO (Říčky, Ochoz), BK (více míst od Hádů po údolí Křtinského potoka a okolní lesy), BV (Pálava, Mil. les, Boří les, Soutok), HO (Doubrava, jih Bílých Karpat), ZN (Podyjí a okolí). Lyšaj pryšcový - Celerio euphorbiae O Vzácný, v první polovině 20. století asi celoplošně rozšířený druh, dnes na Pálavě a vátých píscích (Pánov, Bzenec), nové údaje odjinud neznám, ale je to pohyblivý druh, který může být neočekávaně nalezen kdekoli. Martináč hrušňový - Saturnia pyri SO Celoplošně rozšířený druh ovocných sadů a stromořadí, bez ohrožení a nutnosti jakéhokoli managementu (když přečkal beze změny chemizaci ovocných sadů v letech, tak už snad přečká všechno) HO, BV, ZN, BO, BM (Hády a okrajové části), jižní část okresu VY, ale proniká až k Prostějovu, neznámé údaje z Bílých Karpat. Modrásek černoskvrný - Maculinea arion KO Kriticky ohrožený, přežívající populace jsou malé a asi bez naděje na záchranu; charakteristický druh pastvin s mateřídouškou, dříve značně rozšířený, v průběhu 20. století postupně vymizel, z posledních10 let znám údaje z Macošské stráně, Podyjí a Hodonínska (jižní okraj Chřibů a B. Karpat); naději na přežití mají bělokarpatské populace, muselo by dojít k obnově extenzivní pastvy (čili ne takové, jaká je prováděna v některých JM rezervacích). Modrásek hořcový - Maculinea alcon KO Několik malých izolovaných lokalit, podstatnou podmínkou přežití tohoto druhu je zachování těchto lokalit (tj nesmí být zničeny, zalesněny a nesmí zarůst) asi 2 místa u Znojma, jižní okraj Chřibů (HO), jih Bílých Karpat (ale více populací v UH), existuje nový údaj od Hustopečí, ale není známo, jak je spolehlivý; důležitou podmínkou výskytu je přítomnost hořce (G. cruciata, G. pneumonanthe, G. asclepiadea). Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.10

11 Můra - Phragmatiphila nexa O Mokřadní druh vázaný potravně na ostřice, početnější populace na Hodonínsku (např. Zbrod), taky Střelická bažinka (BO); odjinud neznám. Okáč skalní - Hipparchia briseis SO Dnes spíše kriticky ohrožený; ještě počátkem 70. let běžný na skalnatých místech (např. masově na Stránské skále); v 90. letech pozorován pouze na Pálavě, ale i tam naposled tak před 5 lety. Nejasné, zda by byl nějaký záchranný program reálný. Vyžaduje velkoplošné, nezarostlé lokality s nízkým a nezapojeným porostem (spásané nebo obnažované jinou činností, chození mimo cesty v rezervacích, sešlapávání, opalování na dekách, to všechno by mohlo pomoci, to všechno se dělo kdysi např. na Pálavě a lokality byly druhově nesmírně bohaté). Zřejmě je již pozdě i na záchranný program. Otakárek fenyklový - Papilio machaon O Celoplošně rozšířený druh bez ohrožení a nutnosti jakékoli podpory. Otakárek ovocný - Iphiclides podalirius O Celoplošně rozšířený druh vázaný na křovinaté biotopy přirozenějšího charakteru (Pálava, Hády aj.), na porosty okrasných křovin (výsadba podle dálnic aj.) i na zahrady a sady (i uvnitř Brna). Vývoj na ovocných dřevinách (trnka, švestka, mahalebka, třešeň, broskvoň aj.); ve všech okresech celoplošně, pouze v BK na příhodných stanovištích; bez ohrožení a nutnosti záchranného programu. Perleťovec mokřadní - Proclossiana eunomia O V oblasti nežije. Pestrokřídlec podražcový - Zerynthia polyxena KO V oblasti značně rozšířen (jinde v ČR jen UH, proniká do TR- Dukovany, Oslavany); poloruderální biotopy (housenka na podražci): okraje zahrádek, silniční a železniční náspy, neudržované (ale nezarostlé hustými keři) břehové porosty a ochranné hráze aj.); BV, HO (oba okresy na mnoha místech), ZN (více míst v teplé části), BO (jižně od Brna - Želešice, Ořechov, Medlov, Syrovice, podle řeky až po Ivančice, Pohořelice), BM (okrajové části: Medlánky, Žabovřesky, Řečkovice, Židenice, Tuřany), neznámy nálezy z VY. Zhruba do počátku 80. let to byl dost vzácný motýl, od té doby přibývá. Žádný zvláštní ochranářský program nevyžaduje, katastrofou je pro něj letní kosení vegetace v době výskytu housenek (polovina května až počátek července) a zimní vypalování, při které jsou zlikvidovány kukly. Přástevník mařinkový - Watsonarctia casta SO Výskyt pravděpodobně jen na Pálavě a tam asi bez ohrožení. Přástevník svízelový - Chelis maculosa SO Recentně uváděn z Pálavy, starší údaje z Moravských Knínic, z Lysé hory u Ochozu a z okolí Břeclavi; žije dost skrytě, určitě bude ještě na dalších místech. Jistě je ohrožen zarůstáním biotopů podobně jako jiné druhy. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.11

12 Stužkonoska vrbová - Catocala electa SO Druh lužních lesů a břehových porostů podle větších řek v teplejších oblastech; více méně celoplošně BV a HO, podle Svratky po Židlochovice, z VY a BM nejsou údaje o nálezech, taky ze ZN, ale tam by na vhodných biotopech jistě měla být; bez ohrožení a nutnosti záchranného programu. Zubokřídlec dubový - Marumba quercus SO Nejjižnější částí území prochází severní hranice rozšíření tohoto druhu, trvale zřejmě jen Pálava, Milovický les, Boří les; potravně vázán na duby, ve střední Evropě preferuje Quercus cerris; jednotlivé kusy mohou zaletět dost daleko na sever (např. Hády 1946); bez ohrožení a nutnosti záchranného programu. Žluťásek borůvkový - Colias palaeno SO V oblasti nežije. OSTATNÍ HMYZ Cikáda viničná - Tibicen haematodes KO Historicky známa z okolí Archlebova, asi vymřelá. Číhalka pospolitá - Atherix ibis O Vázaná na čisté toky, situaci v JM kraji se nepodařilo zjistit (aktuální informace u prof. Rozkošného nebo prof. Vaňhary - tel ) Čmelák - Bombus spp. O Čmeláků je více druhů s různými nároky a různým stupněm ohrožení, obecně se za příčiny ústupu uvádí celoplošné kosení porostů (hospodářsky využívané louky a dnes i některé rezervace), naopak zarůstání biotopů při absenci obhospodařování (četné rezervace), chemizace, likvidace biotopů aj. Přehled vyskytujících se druhů s poznámkami jsou zpracovány ing. Přidalem. Dnes je systematika čmeláků trochu jiná, než v době zpracovávání vyhlášky. Všechny druhy až po rod Psithyrus patřily dříve do rodu Bombus a vztahuje se tedy na ně vyhláška. Kobylka sága - Saga pedo KO Skrytě žijící druh, nověji pouze BV-Pálava, Pouzdřany, Kamenný vrch u Kurdějova; důležitý je vhodný management biotopů (není vhodné celoplošné zvláště mechanizované kosení až na zem, což neprospívá žádným živočichům). Kudlanka nábožná - Mantis religiosa KO Dnes celoplošně rozšířený druh nelesních stanovišť v teplejších částech kraje, bez ohrožení a speciálních požadavků na management biotopů. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.12

13 Mravenec - Formica spp. O Informace se nepodařilo shromáždit Pačmelák cizopasný - Psythirus rufipes SO Viz komentář k čmelákům. Pakudlanka jižní - Mantispa styriaca KO Vzácně se vyskytuje v teplejších oblastech, poslední nálezy jsou ze Znojemska, Ivančicka, Pálava, Pouzdřany (dle údajů Dr. Chládka). Ploskoroh - Libelloides spp. KO V oblasti jediný druh ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius); dříve se zřejmě vyskytoval na odpovídajících biotopech (stepní, lesostepní a skalnatá stanoviště) celého území, během 2. poloviny 20. století z většiny nalezišť vymizel; dosud se vyskytuje na Pálavě. Šídlo rašelinné - Aeshna subarctica O V JM kraji nežije. Bombidae - seznam druhů a jejich rozšíření pro jižní Moravu HYMENOPTERA APOIDEA APIDAE Apinae Bombini Confusibombus Ball, 1914 confusus (Schenck, 1861) velmi lokální, ohrožený Bombus Latreille, 1802 cryptarum (Fabricius, 1775) lokální lucorum (Linnaeus, 1761) úplně všude terrestris (Linnaeus, 1758) úplně všude Pyrobombus Dalla Torre, 1880 (Melanobombus) Dalla Torre, 1880 lapidarius (Linnaeus, 1758) úplně všude (Pyrobombus s.str.) hypnorum (Linnaeus, 1758) na ústupu, ohrožený Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.13

14 pratorum (Linnaeus, 1761) úplně všude Megabombus Dalla Torre, 1880 (Megabombus s.str.) hortorum (Linnaeus, 1761) úplně všude ruderatus (Fabricius, 1775) velmi lokální, zdá se, že je na ústupu (Rhodobombus) Dalla Torre, 1880 armeniacus (Radoszkowski, 1877) nezvěstný pomorum (Panzer, 1805) velmi vzácný, silně lokální, je na ústupu (Subterraneobombus) Vogt, 1911 distinguendus (Morawitz, 1869) velmi vzácný, silně lokální, je na ústupu fragrans (Pallas, 1771) nezvěstný subterraneus (Linnaeus, 1758) velmi lokální, zdá se, že je na ústupu (Thoracobombus) Dalla Torre, 1880 humilis (Illiger, 1806) lokální, jen nenarušené biotopy muscorum (Linnaeus, 1758) silně lokální, jen nenarušené biotopy pascuorum (Scopoli, 1763) úplně všude ruderarius (Müller, 1776) není všude, ale není vzácný sylvarum (Linnaeus, 1761) na ústupu, ohrožený veteranus (Fabricius, 1793) silně lokální, jen nenarušené biotopy, je na ústupu Psithyrus Lepeletier, 1832 (Ashtonipsithyrus) Frison, 1927 bohemicus (Seidl, 1837) úplně všude vestalis (Geoffroy, 1785) běžný na teplých lokalitách (Fernaldaepsithyrus) Frison, 1927 norvegicus Sparre-Schneider, 1918 velmi lokální sylvestris Lepeletier, 1832 není všude, ale není vzácný (Psithyrus s.str.) rupestris (Fabricius, 1793) úplně všude (Metapsithyrus) Popov, 1931 campestris (Panzer, 1801) místy hojný (Allopsithyrus) Popov, 1931 Barbutellus (Kirby, 1802) silně lokální Maxillosus (Klug, 1817) silně lokální a velmi vzácný Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.14

15 OBRATLOVCI Základem přehledu je dosud platný Seznam zvláště chráněných druhů živočichů podle přílohy III. vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., s kategoriemi 1. Kriticky ohrožený, 2. Silně ohrožený, 3. Ohrožený. Komentář k jednotlivým druhům zahrnuje status druhu v Jihomoravském kraji, případně poznámky k podmínkám a možnostem ochrany. Tučně jsou vyznačeny druhy, u kterých je ochrana v Jihomoravském kraji významná z širšího pohledu: populace žijící v Jihomoravském kraji jsou buď unikátní s ohledem na poměry a trendy početnosti v celé ČR, nebo natolik početné a stabilizované, že jejich zachování, případně podpora je významná z celostátního nebo dokonce evropského pohledu. Výskyt v Jihomoravském kraji je značen následovně: A - druhy běžné, obývající většinu regionu a v regionu se rozmnožující. B - druhy jen lokálně nebo řídce se vyskytující, rozmnožující se (u ptáků vč. druhů, v poslední době jako hnízdících nezjištěných). C - druhy v regionu se nerozmnožující, ale pravidelně až běžně, i když některé jen místně se vyskytující. D - druhy vyskytující se výjimečně. Některé zvláštní okolnosti jsou zmíněny v poznámkách u příslušných druhů nebo skupin. Pro srovnání je připojen přehled mezinárodních kategorií IUCN pro vyjádření stupně ohrožení existence druhu a tím naléhavosti jeho ochrany. EX (Extinct) - Vyhynulý, vyhubený, vymizelý EW (Extinct in the wild) - Vyhynulý ve volné přírodě RE (Regionally extinct) - (Pro území ČR) vymizelý CR (Critically endangered) - Kriticky ohrožený EN (Endangered) - Ohrožený VU (Vulnerable) - Zranitelný NT (Near threatened) - Téměř ohrožený LC (Least concern) - Málo dotčený NE (Not evaluated) - Nevyhodnocený I když legislativní platnost má pouze seznam ve jmenované vyhlášce č. 395/1992, červené seznamy, sestavované pro jednotlivé skupiny organizmů a někdy v krátkých intervalech novelizované, vyznačují mnohem adekvátněji skutečný stupeň ohrožení jednotlivých druhů a naléhavost ochranných opatření. Pro obratlovce zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v r oficiální Červený seznam, zatím však byly publikovány jen dílčí seznamy pro mihule a ryby (Lusk a Hanel 2000) a pro ptáky (Šťastný a Bejček 2004). Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.15

16 Mihule a ryby Seznam druhů ve vyhlášce je zkonfrontován s poslední verzí Červeného seznamu mihulí a ryb České republiky (Lusk a Hanel 2000). 1. Druhy kriticky ohrožené Drsek větší Zingel zingel - B Druh černomořského úvodí a dnes jediný druh z této kategorie, vyskytující se na území JmK na dolní Moravě a Dyji. Luskem a Hanelem (2000) řazen rovněž mezi druhy kriticky ohrožené (CR). Drsek menší Zingel streber Původní druh černomořského úvodí je Luskem a Hanelem (2000) v současné době klasifikován již jako vyhynulý (EX). 2. Druhy silně ohrožené Ostrucha křivočará Pelecus cultratus - B Druh černomořského úvodí, v posledních letech opět zjišťovaný na dolní Moravě a Dyji. Luskem a Hanelem (2000) řazen mezi druhy kriticky ohrožené (CR). Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus - B Luskem a Hanelem (2000) řazena na základě nových poznatků pouze mezi druhy zranitelné (VU). Sekavec písečný Cobitis taenia - B Studie z poslední doby ukázaly, že populace považované u nás za tento druh a pod tímto jménem uváděné ve vyhlášce č. 395/1992 jsou patrně populacemi druhu sekavec podunajský Cobitis elongatoides nebo jsou populacemi hybridními. Luskem a Hanelem (2000) je taxon řazen do kategorie ohrožený (EN). 3. Druhy ohrožené Cejn perleťový Abramis sapa - B Vyskytuje se vzácně na dolních tocích Dyje a Moravy, Luskem a Hanelem (2000) proto řazen mezi druhy kriticky ohrožené (CR). Jelec jesen Leuciscus idus - B Luskem a Hanelem řazen mezi druhy zranitelné (VU). Ježdík žlutý Gymnocephalus schraetser - D Vyskytuje se řídce v dolním toku Dyje a Moravy, nevytváří patrně stálou populaci a Luskem a Hanelem je řazen mezi kriticky ohrožené (CR). Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.16

17 Kapr obecný Cyprinus carpio - B Divoká forma se v současnosti vyskytuje ojediněle na dolním toku Moravy a Dyje, Luskem a Hanelem (2000) jsou tyto populace vzhledem k nejasnosti původu řazeny mezi nevyhodnocené (NE). Mník jednovousý Lota lota - B Řídce se vyskytující druh, řazen Luskem a Hanelem (2000) mezi zranitelné (VU). Piskoř pruhovaný Misgurnus fossilis - B Stále se snižující populace vedly Luska a Hanela (2000) k zařazení do kategorie ohrožený (EN). Střevle potoční Phoxinus phoxinus - B Vranka obecná Cottus gobio - B Vranka pruhoploutvá Cottus poecilopus - B Místní populace všech těchto druhů jsou stále omezovány, Lusk a Hanel (2000) je proto všechny řadí do kategorie zranitelné (VU). Plotice lesklá Rutilus pigus -? Ojedinělý výskyt v minulosti na dolní Dyji nebyl nověji potvrzen, proto byl tento druh Luskem a Hanelem (2000) zařazen mezi vyhynulé (EX). Rozpory mezi seznamem zvláště chráněných druhů ve vyhlášce 395/92 a Červeným seznamem Luska a Hanela (2000). Vzhledem k aktuálnosti Červeného seznamu existují mezi oběma seznamy následující rozpory, které by měly být při konkrétních ochranných opatřeních brány v úvahu. Přitom se uvažuje porovnání kategorií následovně: Kategorie vyhlášky kriticky ohrožený je identická s CR, silně ohrožený = EN, ohrožený = VU a nižší. Zvýšení kategorizace: Na kriticky ohrožený u ostruchy křivočaré, cejna perleťového a ježdíka žlutého, na silně ohrožený u piskoře pruhovaného. Snížení kategorizace: Na silně ohrožený u ouklejky pruhované. Mezitím vymizelé druhy: Drsek menší, plotice lesklá. Druhy vyskytující se v Jihomoravském kraji, nejmenované ve vyhlášce 114/95, ale řazené v Červeném seznamu do kategorií obecně ohrožených druhů s nutností zvýšené ochrany: CR: Ježdík dunajský Gymnocephalus baloni Podoustev říční Vimba vimba EN: Ostroretka stěhovavá Chondrostoma nasus VU: Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus Cejn siný Abramis ballerus Karas obecný Carassius carassius Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.17

18 Poznámky k možnostem ochrany v Jihomoravském kraji Prakticky závisí na udržení vhodného prostředí, umožňujícího přežívání a vytírání. K tomu patří jednak čistota vody, v řekách udržení říčního kontinua a revitalizace vhodných úseků, zachování tůní a u některých druhů zřejmě i umělý výtěr a reintrodukce. Při ochranných opatřeních je nutné uvažovat i o vlivu ryb na trdliště obojživelníků. Obojživelníci 1. Druhy kriticky ohrožené Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus - B Čolek velký Triturus cristatus B Po vydání vyhlášky byl zjištěn v JmK výskyt dalších dvou druhů velkých čolků, dříve hodnocených jako pouhé poddruhy čolka velkého: Čolek podunajský Triturus dobrogicus a čolek dravý Triturus carnifex. První druh je zatím znám pouze z lužních lesů inundačního pásma dolní Moravy a Dyje, druhý z jediné lokality na jihozápadní Moravě. Oba tyto druhy je nutné uvažovat stejně jako původní druh, tedy jako kriticky ohrožené. Skokan krátkonohý Rana lessonae - B (ve vyhlášce skokan menší ) Skokan skřehotavý Rana ridibunda - B Všechny druhy (s výjimkou obou druhů velkých čolků se na území JmK vyskytují rozptýleně, skokani mohou na vhodných místech vytvořit i početnější populace. 2. Druhy silně ohrožené Čolek horský Triturus alpestris - B Čolek obecný Triturus vulgaris - A Mlok skvrnitý Salamandra salamandra - B Rosnička zelená Hyla arborea - A Skokan ostronosý Rana arvalis (ve vyhlášce jako skokan rašelinný ) - B Skokan štíhlý Rana dalmatina - B Skokan zelený Rana synklepton esculenta - B Na území JmK se všechny druhy vyskytují rozptýleně na vhodných místech, místy početněji. 3. Druhy ohrožené Kuňka obecná Bombina bombina - B (ve vyhlášce kuňka ohnivá ) Kuňka žlutobřichá Bombina variegata - B Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.18

19 Ropucha zelená Bufo viridis - A Ropucha obecná Bufo bufo - A Všechny druhy s výjimkou kuňky žlutobřiché žijí rozptýleně po většině území JmK. V poslední době byla však zjištěna silná redukce populací kuňky obecné - na úroveň druhu silně až kriticky ohroženého. Výskyt kuňky žlutobřiché zasahuje do vyšších poloh pouze na východě Jihomoravského kraje v návaznosti na karpatskou populaci. Poznámky k možnostem ochrany v Jihomoravském kraji Pro všechny druhy je především významné zachování vhodných prostředí, zejména trdlišť. Podmínkou k tomu je přesná evidence a potřebné místní zákroky. Metodika je podrobně propracována (Mikátová a Vlašín 1998). Plazi 1. Druhy kriticky ohrožené Ještěrka zelená Lacerta viridis - B Teplomilný druh typický pro některé lokality Jihomoravského kraje. Užovka stromová Elaphe longissima - B Vyskytuje se pouze na okrajích Jihomoravského kraje - v NP Podyjí a CHKO Bílé Karpaty. Zprávy z dalších lokalit jsou starého data nebo nepotvrzené, některé nálezy jsou patrně důsledkem vysazení teraristy. Zmije obecná - Vipera berus - B Ve vyšších polohách jen místy a ojediněle žijící. Želva bahenní Emys orbicularis: zprávy o výskytu se týkají patrně teraristy vypuštěných jedinců. 2. Druhy silně ohrožené Ještěrka obecná Lacerta agilis - A Ještěrka živorodá Zootoca vivipara - B (ve vyhlášce Lacerta vivipara ) Slepýš křehký Anguis fragilis - A Užovka hladká Coronella austriaca - B Užovka podplamatá Natrix tessellata - B Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.19

20 3. Druhy ohrožené Užovka obojková Natrix natrix - A Poznámky k možnostem ochrany v Jihomoravském kraji I když většina druhů plazů je rozšířena na vhodných místech po většině území kraje, jsou ohrožovány jednak změnami prostředí, některé druhy i přímým pronásledováním ( zmije ). Znalosti o výskytu a možnostech ochrany jsou podrobně zpracovány Mikátovou, Vlašínem a Zavadilem (2001). Ptáci Seznam ve vyhlášce 395/1992 Sb. je konfrontován s Červeným seznamem (Šťastný a Bejček 2004). Kategorizace jsou přitom porovnány stejně jako u ryb (viz výše). Červený seznam však na rozdíl od vyhlášky uvažuje pouze druhy ptáků na území ČR hnízdící a nevyjadřuje tak naléhavost ochrany ptáků protahujících a zimujících. 1. Druhy kriticky ohrožené Břehouš černoocasý Limosa limosa - B (dosud?) Šťastný a Bejček 2004: CR Bukač velký Botaurus stellaris - B CR Bukáček malý Ixobrychus minutus - B CR Drop velký Otis tarda - B (dosud?) RE Dytík úhorní Burhinus oedicnemus - B (dosud?) RE Chřástal malý Porzana parva - B CR Jeřáb popelavý Grus grus - C (B?) CR Koliha velká Numenius arquata - B CR Kolpík bílý Platalea leucorodia C (B) CR Kulík hnědý Charadrius morinellus (ve vyhlášce Eudromias morinellus ) - C CR Luňák červený Milvus milvus - B CR Luňák hnědý Milvus migrans - B CR Mandelík hajní Coracias garrulus - B (dosud?) RE Morčák velký Mergus merganser - C CR Orel křiklavý Aquila pomarina - C RE Orel mořský Halieetus albicilla - B CR Orel skalní Aquila chrysaetos - C - Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.20

21 Orlovec říční Pandion haliaetus - C - Ostralka štíhlá Anas acuta - B (dosud?) Polák malý Aythya nyroca - B (dosud?) Poštolka rudonohá Falco vespertinus - B (nepravidelně) Raroh velký Falco cherrug - B Rybák černý Chlidonias niger - B (dosud?) Skalník zpěvný Monticola saxatilis - B (dříve) Slavík modráček tundrový Luscinia svecica svecica - C Sokol stěhovavý Falco peregrinus - B Strnad luční Miliaria calandra - B Strnad zahradní Emberiza hortulana - B Tenkozobec opačný Recurvirostra avosetta - C (dříve B) Vodouš rudonohý Tringa totanus - B (dosud?) Volavka červená Ardea purpurea - B Výreček malý Otus scops - B (?) Zedníček skalní Tichodroma muraria - C - RE RE RE CR CR RE CR CR VU CR VU CR CR CR 2. Druhy silně ohrožené Bekasina otavní Gallinago gallinago - B EN Bělořit šedý Oenanthe oenanthe - B EN Čáp černý Ciconia nigra - B VU Čírka modrá Anas querquedula - B (dosud?) CR Datlík tříprstý Picoides tridactylus - C EN Drozd cvrčala Turdus iliacus - C VU Dřemlík tundrový Falco columbarius - C - Dudek chocholatý Upupa epops - B EN Hohol severní Bucephala clangula - C EN Holub doupňák Columba oenas - B VU Chřástal kropenatý Porzana porzana - B (?) EN Chřástal polní Crex crex - B VU Chřástal vodní Rallus aquaticus B EN Jeřábek lesní Bonasa bonasia - C (B?) (ve vyhlášce Tetrastes bonasia ) VU Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.21

22 Kalous pustovka Asio flammeus - B Kavka obecná Corvus monedula - B Konipas luční Motacilla flava - B Kos horský Turdus torquatus - C Krahujec obecný Accipiter nisus - A Krutihlav obecný Jynx torquilla - A Křepelka polní Coturnix coturnix - A Kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum - B Kvakoš noční Nycticorax nycticorax - B Ledňáček říční Alcedo atthis - B Lejsek malý Ficedula parva - B Lelek lesní Caprimulgus europaeus - B Linduška horská Anthus spinoletta - C Linduška úhorní - Anthus campestris - B Lžičák pestrý Anas clypeata - B Moták lužní Circus pygargus - B Moták pilich Circus cyaneus - B Ostříž lesní Falco subbuteo - B Pěnice vlašská Sylvia nisoria - B Pěvuška podhorní Prunella collaris - C Pisík obecný Actitis hypoleucos - B Potápka rudokrká Podiceps grisegena - B Racek černohlavý Larus melanocephalus - B Rákosník velký Acrocephalus arundinaceus - B Rybák obecný Sterna hirundo - B Skřivan lesní Lullula arborea - B Slavík modráček středoevropský Luscinia svecica cyanecula - B Slavík tmavý Luscinia luscinia - C Sova pálená Tyto alba - B Strakapoud bělohřbetý Dendrocopos leucotos - C Strakapoud jižní Dendrocopos syriacus - A Sýc rousný Aegolius funereus - B Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str VU NT VU EN VU VU NT VU EN VU VU EN CR CR CR EN CR EN VU CR EN CR EN VU EN EN EN VU EN EN EN VU

23 Sýček obecný Athene noctua - B Sýkořice vousatá Panurus biarmicus - B Ťuhýk menší Lanius minor - B (dosud?) Ťuhýk rudohlavý Lanius senator - B (dosud?) Včelojed lesní Pernis apivorus - B Vlha pestrá Merops apiaster - B Vodouš kropenatý Tringa ochropus - C (B?) Volavka bílá Egretta alba - C - Volavka stříbřitá Egretta garzetta - C (B?) Zrzohlávka rudozobá Netta rufina - B Žluva hajní Oriolus oriolus - A EN EN RE RE EN EN EN CR EN LC 3. Druhy ohrožené Bekasina větší Gallinago media - C - Bramborníček černohlavý Saxicola torquata - B VU Bramborníček hnědý Saxicola rubetra - B LC Brkoslav severní Bombycilla garrulus - C - Břehule říční Riparia riparia - B NT Cvrčilka slavíková Locustella luscinioides - B EN Čáp bílý Ciconia ciconia - B NT Čírka obecná Anas crecca - B (dosud?) CR Hýl rudý Carpodacus erythrinus - C VU Chocholouš obecný Galerida cristata - B EN Jestřáb lesní Accipiter gentilis - B VU Kopřivka obecná Anas strepera - A VU Kormorán velký Phalacrocorax carbo - B VU Koroptev polní Perdix perdix - B NT Krkavec velký Corvus corax - B VU Lejsek šedý Muscicapa striata - A LC Moták pochop Circus aeruginosus - B VU Moudivláček lužní Remiz pendulinus - B NT Ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes - B VU Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.23

24 Potápka černokrká Podiceps nigricollis - B Potápka malá Tachybaptus ruficollis - B (ve vyhlášce Podiceps ruficollis ) Potápka roháč Podiceps cristatus - B Rorýs obecný Apus apus - A nezařazen Slavík obecný Luscinia megarhynchos - B Sluka lesní Scolopax rusticola - B Strakapoud prostřední Dendrocopos medius - B Ťuhýk obecný Lanius collurio - A Ťuhýk šedý Lanius excubitor - B Vlaštovka obecná Hirundo rustica - A Výr velký Bubo bubo - B EN VU VU LC VU VU NT VU LC EN Rozdíly mezi seznamem ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. a Červeným seznamem (Šťastný a Bejček 2004) u druhů vyskytujících se v Jihomoravském kraji jsou následující: Vymizelé druhy RE (ve vyhlášce všechny jako kriticky ohrožené): Drop velký, dytík úhorní, mandelík hajní, (orel křiklavý - v JmK nehnízdil), ostralka štíhlá, polák malý, poštolka rudonohá, skalník zpěvný, ťuhýk menší, ťuhýk rudohlavý. Zvýšení kategorie ohrožení: Na CR čírka modrá, čírka obecná, linduška horská, linduška úhorní, lžičák pestrý, moták pilich, pěvuška podhorní, potápka rudokrká, volavka stříbřitá. Na EN cvrčilka slavíková, chocholouš obecný, potápka černokrká, výr velký. Snížení kategorie ohrožení: Na VU čáp černý, drozd cvrčala, holub doupňák, chřástal polní, jeřábek lesní, kalous pustovka, konipas luční, krahujec obecný, kulíšek nejmenší, ledňáček říční, lejsek malý, pěnice vlašská, rákosník velký, slavík tmavý, strnad luční, sýc rousný, tenkozobec opačný. Na NT kavka obecná, křepelka polní. Na LC žluva hajní. Vyřazen z Červeného seznamu byl rorýs obecný. Mezi druhy nejmenovanými ve vyhlášce, ale v Červeném seznamu zařazenými do některé kategorie ohrožení, se vyskytují v Jihomoravském kraji následující: CR: Orel královský Aquila heliaca - B: Hnízdí pravidelně od r. 1998, v současnosti v několika párech. EN: Labuť velká Cygnus olor - A, husa velká Anser anser - B, kulík říční Charadrius dubius - B, husice liščí Tadorna tadorna - D, hvízdák eurasijský Anas penelope - C, pisila čáponohá Himantopus himantopus - D (B?), čejka chocholatá Vanellus vanellus - B, racek chechtavý Larus ridibundus - A, racek bouřní Larus canus - B, C, racek bělohlavý Larus cachinnans - B, žluna šedá Picus canus - A, strakapoud malý Dendrocopos minor - A, havran polní Corvus frugilegus - B, C. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.24

25 NT: Volavka popelavá Ardea cinerea - B, C, slípka zelenonohá Gallinula chloropus - A, jiřička obecná Delichon urbica - A, lejsek bělokrký Ficedula albicollis - A, lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca - B, C, vrána obecná Corvus corone - A, čečetka zimní Carduelis flammea - B, C. LC: Kalous ušatý Asio otus - A, žluna zelená Picus viridis - A, datel černý Dryocopus martius - A, linduška luční Anthus pratensis - B, skorec vodní Cinclus cinclus - B, sýkora parukářka Parus cristatus - A, vrabec domácí Passer domesticus - A, vrabce polní Passer montanus - A. Poznámky k možnostem ochrany v Jihomoravském kraji Velký počet ohrožených druhů ptáků si vyžaduje pro území Jihomoravského kraje následné zpracování detailní strategie zajištění jejich ochrany. Při evidenci hnízdních lokalit nebo tahových zastávek je možné vycházet z početných podkladů zčásti publikovaných (Martiško a spol. 1994, 1997, Šťastný a spol. 1987, 1996, 2000a,b, Bejček a spol. 1995, Hudec a spol. 1994, 1977, 1983, pravidelně publikované výsledky sčítání vodního ptactva v mezinárodních termínech, soupisy hnízd čápa bílého aj.) a nadále shromažďovaných Jihomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické a Agenturou ochrany přírody a krajiny, pob. Brno. Většina významných lokalit byla zpracována pro mezinárodní evidenci ornitologicky významných lokalit (IBA) a je již zahrnuta v návrhu ptačích oblastí v soustavě NATURA Propracovány jsou i metody specifické ochrany některých druhů (např. Martiško a spol. 1995, Martiško 1999 aj.). Výzkumem a ochranou jednotlivých skupin ptáků se i na území Jihomoravského kraje zabývají specializované pracovní skupiny při České společnosti ornitologické (organizačně především přes její jihomoravskou pobočku). Savci 1. Druhy kriticky ohrožené Bobr evropský Castor fiber - B Medvěd hnědý Ursus arctos - D Sysel obecný Spermophilus citellus - B (ve vyhlášce Citellus citellus ) Plch zahradní Eliomys quercinus - B Vrápenec malý Rhinolophus hipposideros - B Vrápenec velký Rhinolophus ferrumequinum - D Úspěšná reintrodukce bobra způsobuje konfliktní situace, které je nutné řešit případ od případu. Výskyt medvěda stejně jako vrápence velkého je zcela výjimečný. Podobně je to s jedinou lokalitou plcha zahradního v Mor. krasu. U zbývajících dvou druhů, zejména u sysla, je ochrana otázkou stanovišť. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.25

26 2. Druhy silně ohrožené Los evropský Alces alces - D Netopýr černý Barbastella barbastellus - B Netopýr parkový Pipistrellus nathusii - B Netopýr pobřežní Myotis dasycneme - D Netopýr stromový Nyctalus leisleri - B Netopýr velkouchý Myotis bechsteini - B Netopýr velký Myotis myotis - A Netopýr východní Myotis blythi - D (ve vyhlášce jako n. ostrouchý M. b. oxygnathus) Rys ostrovid Lynx lynx - D Vydra říční Lutra lutra - B 3. Druhy ohrožené Bělozubka bělobřichá Crocidura leucodon - B Křeček polní Cricetus cricetus - A Netopýr Brandtův Myotis brandti - B Netopýr brvitý Myotis emarginatus - B Netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus - B Netopýr pestrý Vespertilio murinus - D (?) Plch velký Glis glis - B Tchoř stepní Mustela eversmanni - B (ve vyhlášce Putorius eversmanni ) Veverka obecná Sciurus vulgaris - A Poznámky k možnostem ochrany v Jihomoravském kraji Třináct druhů z celkem dvaceti pěti zvláště chráněných druhů savců v Jihomoravském kraji patří mezi letouny. Jejich intenzivní výzkum v posledních desetiletích a vznik specializované organizace (ČESON) umožňuje celkem účinnou ochranu v celém regionu (ochrana zimovišť, aktivní podpora, individuální ochrana - viz Málková a Vlašín 1995). Ochrana dalších druhů je záležitostí ochrany známých stanovišť (sysel) nebo individuálního řešení. Konfliktní je ochrana rozšiřujícího se bobra, v menší míře zatím jen řídce se vyskytující vydry. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.26

27 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN DLE VYHLÁŠKY 395/1992 SB. Stručný přehled o výskytu a další případné informace pro jednotlivé druhy rostlin v Jihomoravském kraji event. i pro rostliny vysktytující se v krajích jiných je zpracován na základě získaných informací od Dr. Radomíra Řepky a Doc. Jana Laciny. Podrobnější a přesnější údaje nebylo možné v rámci zadané práce získat vzhledem k náročnosti problematiky. Uvedeny jsou taxony pro JmKraj indigenní, buďto vymizelý, nezvěstný nebo recentně se vyskytující. Šedá taxon je uveden ve vyhlášce 395/92 Sb., ale na území JmK nebyl nikdy zaznamenán Seznam zvláště chráněných druhů rostlin (k ) ROSTLINY CÉVNATÉ Aconitum anthora - oměj jedhoj SO Vzácně roztroušeně v teplejší části Prebohemika. Aconitum callibotryon - oměj šalamounek O Ex Aconitum firmum - oměj tuhý SO Aconitum variegatum - oměj pestrý O V údolích v okrajových částech JmK roztroušeně. Aconitum vulparia - oměj vlčí O Roztroušeně v suťových lesích celého území mimo nejteplejší část. Adenophora liliifolia - zvonovec liliolistý KO Dříve na Drahanské vrchovině, již dlouho neověřen. Adonanthe vernalis - hlaváček jarní O Roztroušeně na stepních lokalitách v jižní části JmK. Agrostis alpina - psineček alpský KO Ajuga pyramidalis - zběhovec jehlancovitý SO Alchemilla fissa - kontryhel rozeklaný KO Allium angulosum - česnek hranatý SO Roztroušeně na nivních loukách aluvií větších řek, v poslední době také Dunajovické vrchy! a v Bílých Karpatech (Javorník). Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.27

28 Allium sibiricum - česnek sibiřský O není ve vyhlášce, ani zmínka o druhu Allium strictum - česnek tuhý SO Allium victorialis - česnek hadí O Alcea biennis - topolovka bledá SO Na Znojemsku a Mikulovsku vzácně. Amygdalus nana - mandloň nízká KO 3 lokality v území, u Ječmeniště před 10 lety poškozena, na Dunajovických kopcích dosti rozsáhlá populace, u Hustopečí na 3 místech, populace stabilizovány, bez ohrožení. Anacamptis pyramidalis - rudohlávek jehlancovitý SO Na více lokalitách v jižní části Bílých Karpat: s jistotou v poslední době Čertoryje, Jazevčí, Zahrady p.hájem a Búrová. Andromeda polifolia - kyhanka sivolistá O Dříve na Radostínském rašeliništi, nyní chybí. Androsace septentrionalis - pochybek severní KO Kdysi Březí u Mikulova a Brna, vymřelý. Anemonastrum narcissiflorum - větrnice (sasanka) narcisokvětá SO V JmK chybí, nikdy nebyla. Anemone sylvestris - sasanka lesní O V termofytiku i v mezofytiku roztroušeně, u Brumova S od Tišnova a u Olešnice na Mor. Vystupuje na krystalických vápencích až k 600 m n.m. (zřejmě výškový rekord ČR), populace omezené. Anthericum liliago - bělozářka liliovitá O Aposeris foetida - razilka smrdutá KO Pouze na 2 lokalitách v Bílých Karpatech, populace silně omezené na jedince (pravděpodobně jen ve Zlínském kraji). Arabis nemorensis - huseník luční KO Lokality Znojmo, Lednice, Hodonín, Kurdějov nebyly dlouho ověřeny, druh nezvěstný. Arabis sudetica - huseník sudetský KO Arctostaphyllos uva-ursi - medvědice lékařská SO Armeria vulgaris ssp. serpentini - trávnička obecná hadcová O Na několika lokalitách v údolí Jihlavky, bez ohrožení. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.28

29 Arnica montana - prha chlumní O Artemisia pancicii - pelyněk Pančičův KO Pouze na 3 lokalitách (Dun. kopce, Pouzdřany a Čejč), celkem 5 mikropopulací chudých na jedince, problém špatné tvorby diaspor. Arum maculatum - aron plamatý O Na Moravě chybí, zde se vyskytuje A. cylindraceum! Asplenium adianthum-nigrum - sleziník černý KO Jediná lok. v území v MK nebyla dlouho ověřena druh nezvěstný. Asplenium adulterium - sleziník klamný KO Lokality u Mohelna a Oslavan obě lok. ještě žijí, počet jedinců silně omezen. Asplenium cuneifolium - sleziník hadcový SO Několik relativně bohatých lokalit v údolí Jihlávky na hadci, na Tišnovsku na 3 lokality. Aster alpinus - hvězdnice alpská KO Aster amellus - hvězdnice chlumní O Roztroušeně v teplejší části území. Astragalus arenarius - kozinec písečný KO Astragalus austriacus - kozinec rakouský SO Roztroušeně v teplejší části území až po Bučovicko. Astragalus danicus - kozinec dánský O Roztroušeně v teplejší části území. Astragalus exscapus - kozinec bezlodyžný SO Roztroušeně v teplejší části území (nejčastěji od Pouzdřan po Mutěnice, severní hranice u Bučovic. Astragalus onobrychis - kozinec vičencovitý O Roztroušeně v teplejší části území. Aurinia saxatilis - tařice skalní O Roztroušeně od Tišnova - izolovaná lokalita je v PR Sokolí skála u Doubravníka cca o 10 km severněji a Moravského krasu na jih (Pálava). Baeothryon (Trichophorum) alpinum - suchopýrek alpský SO již mimo Jmkraj. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.29

30 Batrachium baudotii - lakušník trojdílný KO V několika populacích ve vodních kanálech na Soutoku, v rybníku u Vacenovic, na Lednických rybnících včetně Nesytu větší populace, také vzácně Lanžhot. Batrachium rionii - lakušník plihý KO Několik lokalit v dolním Podyjí a Pomoraví, jejich osud není znám, v Bílých Karpatech jako šířící se druh. Betula nana - bříza zakrslá SO Biscutella laevigata - dvojštítek hladkoplodý O Roztroušeně na jihozápadní Moravě, ojediněle v Hodonínské Dúbravě. Botrychium lunaria - vratička měsíční O Tišnovsko vzácně velmi nenápadná rostlina rostoucí obyčejně jednotlivě, snad i přehlížena; poměrně hojně v PP Svídovec nad Jamným u Tišnova, roztroušeně ve vápencových lůmcích v okolí Olešnice n.mor., v poslední době nalezeny 4 lokality v Bílých Karpatech. Botrychium matricariifolium - vratička heřmánkolistá KO Všechny dřívější lokality jsou nyní mimo území kraje, nález u Bohutic nebyl 19 let ověřen, nezvěstný druh. Buphthalmum salicifolium - volovec vrbolistý KO Pouze ojedinělé lokality v Bílých Karpatech a v Podyjí. Bupleurum affine - prorostlík prutnatý KO 2 lokality v údolí Dyje na okraji Znojma na skalách pod hradem a u Podmolí. Bupleurum tenuissimum - prorostlík nejtenčí KO Nyní větší populace pouze na lokalitě u Nesytu, počet jedinců do stovek, slabá populace u Březí, u Nového Přerova nenalezen. Calamagrostis pseudophragmites - třtina pobřežní SO Starší údaje z okolí Brna a z Prostějovska nebyly 100 let ověřeny. Calamagrostis purpurea - třtina nachová KO všechny lokality již mimo JmK. Calamagrostis stricta - třtina tuhá KO jediná nejbližší lokalita již mimo JmK. Calamagrostis varia - třtina pestrá SO Ojedinělý nález z údolí Dyje u Bítova, dlouho neověřen. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.30

31 Calathiana verna - hořepníček jarní KO Calla palustris - ďáblík bahenní O Callitriche hermaphroditica - hvězdoš podzimní SO Callycocorsus stipitatus - pleška stopkatá O Campanula barbata - zvonek vousatý SO Campanula bohemica - zvonek český O Campanula bohemica ssp. gelida - zvonek český jesenický KO Campanula bononiensis - zvonek boloňský O Výskyt velmi roztroušeně v termofytiku, zřejmě nejseverněji v PP Květnice u Tišnova v hojné populaci. Campanula cervicaria - zvonek hadincovitý SO Slabá populace v Hodonínské Dúbravě; poslední průzkum v Bílých Karpatech přinesl 13 nových nálezů, většina populací složena jen z jediného ex. nebo populace velmi chudá. Campanula sibirica - zvonek sibiřský O Na stepních lokalitách Hustopečska a na Palavě roztroušeně, ostatní lokality ojediněle až k Brnu (po Vyškov). Campanula sudetica - zvonek sudetský KO Cardamine opizii - řeřišnice Opizova KO Cardamine parviflora - řeřišnice malokvětá KO Jen na více místech na Soutoku a v Hodonínské Dúbravě, populace nepočetné, každoročně značně kolísají. Cardamine resedifolia - řeřišnice rýtolistá KO Cardaminopsis petraea - řeřišničník skalní KO Na několika místech skalnatého údolí Jihlávky pod Mohelnem a u Oslavan na Oslavce, vzhledem k charakteru biotopu ohrožení nízké. Carex alba - ostřice bílá KO 3 lokality v Bílých Karpatech, populace momentálně bez ohrožení. Carex atrata - ostřice tmavá KO Carex buxbaumii - ostřice Buxbaumova KO Jihomoravské populace ztrácejí postupně na vitalitě, mizí vysycháním podkladu (Dúbrava u Hodonína, 10 mikrolokalit před 15 lety, letos pouze sterilní drobné polykormony). Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.31

32 Carex capillaris - ostřice vláskovitá KO Carex hordeistichos - ostřice ječmenovitá KO Relativně často na poloruderálních stanovištích v Bílých Karpatech podél lučních a polních cest, v jižní části kraje velmi zřídka: Sedlec na 2 místech, Novosedly, Vlasatice (zde největší populace přes 100 ex.), další lokality v podhůří Chřibů neověřeny, Šakvice a Zaječí po jednotlivých rostlinách. Carex hostiana - ostřice lemovaná SO Jediná lokalita přežívala u Milotického rybníku, neověřeno. Carex lasiocarpa - ostřice plstnatoplodá SO 3 lokality v hodonínské části Dúbravy nezvěstné, 2 ve Vracovské části Dúbravy ještě žijí (změna vodních poměrů lokalit). Carex lepidocarpa - ostřice šupinoplodá SO Nyní jen v Bílých Karpatech na 1-2 lokalitách, ve Ždánickém lese nezvěstná. Carex limosa - ostřice mokřadní SO pro JmK vymřelá. Carex melanostachya - ostřice černoklasá SO Roztroušeně na nivních loukách i zasolených, v aluviu velkých řek, častá na antropických stanovištích v téže oblasti. Carex ornithopoda - ostřice ptačí nožka SO Jediná větší lokalita v předhůří Chřibů a několik v Bílých Karpatech. Carex paupercula - ostřice chudá SO Carex pediformis - ostřice tlapkatá O Roztroušeně při severním okraji Brna, v Moravském Krasu, ve fytochorionu 68 a l6 roztroušeně, na Drahanské vrchovině na několik lokalitách. Carex rupestris - ostřice skalní KO Carex secalina - ostřice žitná SO Roztroušeně na zasolených okrajích polí, na nezoraných podmáčených místech, lokálně populace přesahují 300 jedinců, dobře se rozmnožuje lehkými mošničkami po lijácích. Carex serotina ssp. pseudoscandinavica - ostřice pozdní krkonošská KO Carex vaginata - ostřice pochvatá KO Catabrosa aquatica - odemka vodní KO Znovu nalezena v okolí Nesytu, ostatní lok. ve 20 a,b zmizely. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.32

33 Caulinia minor - řečanečka menší KO Znovu nalezena na Soutoku 1994, pískovna Dolečky, jediná nepříliš rozsáhlá populace; populace u Podivína poslední roky neověřena. Centaurium littorale - zeměžluč přímořská KO Dříve výskyt na několika lokalitách ve 20b, 50 let neověřeny, vyhynulý druh. Cephalanthera damasonium - okrotice bílá O Roztroušeně v listnatých lesích v celém území. Cephalanthera longifolia - okrotice dlouholistá O Na bazickém podkladu v listnatých lesích (karpatská část území) vzácně až roztroušeně, na bazickém i jiném podkladu, roztroušeně až hojně v převážně dubových lesích mezi Tišnovem a Lomnicí. Cephalanthera rubra - okrotice červená SO Bazický podklad, okolí Brna, Ždánický les, Bílé Karpaty, vzácně až roztroušeně. Izolovaná početná populace v PP Svídovec u Jamného, ojediněle v PP Květnice, zřejmě nejseverněji v PR Nad horou u Nedvědice. Cerastium alsinifolium - rožec hadcový KO Cerastium tenoreanum - rožec Tenoreův KO Nyní jen v Bořím lese a u Pohanska na několika drobných lokalitách. Ceratophyllum submersum - růžkatec potopený SO Pouze jižní část území na více lokalitách rybníčky Aloch u Lednice, Františkův rybník u Břeclavi, na Soutoku na více lokalitách (posledních 15 let zaznamenán mírný vzestup hojnosti). Ceterach officinarum - kyvor lékařský KO Cimicifuga europaea - ploštičník evropský KO Pustý žleb v Moravském Krasu, počet jedinců na desítky, na severních svazích NPR Josefovské údolí ojediněle. Cirsium brachycephalum - pcháč žlutoostenný KO Pouze u dvora Trkmanec, desítky ex., studována biologie, náchylný na konkurenci ostatních bylin. Cladium mariscus - mařice pilovitá KO Cleistogenes serotina - dvouřadec pozdní SO Skalnaté biotopy v údolí Jihlávky a Rokytné, spíše bez aktuálního ohrožení. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.33

34 Clematis integrifolia - plamének celolistý KO Dříve na Soutoku, nyní vymřelý. Clematis recta - plamének přímý O Roztroušeně v teplejších částech kraje. Coeloglossum viride - vemeníček zelený SO Asi 6 recentních lokalit na území Bílých Karpat. Colobium taraxacoides - pupavník pampeliškový KO Dříve v jižní části území, nyní nezvěstný. Conioselium tataricum - šabřina tatarská KO Corallorhiza trifida - korálice trojklanná SO Roztroušeně na celém území kraje. Cornus mas - dřín obecný O Roztroušené na celém území kraje. Coronilla vaginalis - čičorka pochvatá SO Corrigiola littoralis - drobnokvět pobřežní KO Corthusa matthioli - kruhatka Matthioliho KO Jediná lokalita v Macoše, počet jedinců asi 100. Crambe tataria - katrán tatarský KO Na některých lokalitách Hustopečska zvyšující se počet jedinců, dostatečně velké populace (Dunajovické vrchy, Pouzdřany), nejseverněji Újezd u Sokolnic, ještě dále adventivně na výsypce u Oslavan. Crepis pannonica - škarda panonská KO Jediná lokalita u Komořan u Vyškova, stav populace neznámý (nenalezen). Crepis sibirica - škarda sibiřská KO Crinitina linosyris - zlatohlávek obecný O Roztroušeně v teplejších částech kraje. Crocus albiflorus - šafrán bělokvětý SO V minulosti na Moravě pravděpodobně vysazen. Jediná lokalita u Velké n.veličkou. Crocus heuffelianus - šafrán karpatský SO V minulosti pravděpodobně vysazen. Jen lokality v Javornících (Nový Hrozenkov, Lipůvka). Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.34

35 Cruciata pedemontana - svízelka piemontská KO Několik málo lokalit v Podyjí, v Bořím lese a na Soutoku, populace malé, ale bez aktuálního ohrožení, v Podyjí pravidelně sledovány. Na Soutoku největší populace u Pohanska. Crypsis aculeata - skrytěnka bodlinatá KO Na slanisku u Nesytu několik desítek kusů. Cryptogramma crispa - jinořadec kadeřavý SO Cyanus mollis - chrpa měkká KO Lokality již mimo území, údaje pro Bílé Karpaty pochybné. Cyanus montanus - chrpa horská SO Cyanus triumfettii - chrpa chlumní O Roztroušeně v teplejších částech kraje. Cyclamen purpurascens - brambořík nachový O Výskyt v Podyjí, povodí Jihlávky, Oslavy a dolní Svratky, hojně kolem středního toku Svratky mezi Brnem a Březinou pod Tišnovem (zvláště lesy kolem Heroltic a Lažánek); lokalita na absolutní hranici areálu leží mezi Štěpánovicemi a Brusnou S od Tišnova. Cypripedium calceolus - střevíčník pantoflíček SO Roztroušeně v celém kraji. Cystopteris sudetica - puchýřník sudetský KO Czernohorskya grandiflora - skalnatka (písečnice) velkokvětá KO Jediná populace na Děvíně (Pálava), na více místech, ohrožení - provoz vysílače, sešlap. Dactylorhiza incarnata - prstnatec pleťový SO Mimo dosud známých a většinou zaniklých lokalit, byla v poslední době objevena lokalita v lomu u Křtin (250 ex.). Dactylorhiza longebracteata - prstnatec listenatý O = D. fuchsii Ojedinělé lokality v okrajových částech na území kraje, výjimečná v Dúbravě u Hodonína, roztroušeně v Sýkořské hornatině S od Tišnova. Dactylorhiza maculata - prstnatec plamatý KO Prameniště v Bílých Karpatech, ostatní lokality mimo území kraje; v poslední době nalezena i u Suchova (Bílé Karpaty). Dactylorhiza majalis - prstnatec májový O Roztroušeně na celém území kraje. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.35

36 Dactylorhiza sambucina - prstnatec bezový SO Roztroušeně na celém území kraje. Dactylorhiza traunsteineri srstnatec Traunsteinerův KO Danthonia alpina - plevnatec lesostepní KO Pouze na 2 lok. v Bílých Karpatech populace na Čertoryjích čítá několik stovek ex., Kútky. Daphne cneorum - lýkovec vonný KO Jediné bohaté populace jsou na Drahanské vrchovině (vojenský újezd), další bohatší populace jsou ještě v Hodonínské Dúbravě a na Mohelně, ostatní zkomírají (Zlobice, Podyjí). Delphinium elatum - stračka vyvýšená SO Dianthus arenarius - hvozdík písečný KO Dianthus carthusianorum ssp. sudeticus - hvozdík kartouzek sudetský KO Dianthus cartusianorum ssp. capillifrons - hvozdík kartouzek úzkolistý SO Dianthus gratianopolitanus - hvozdík sivý SO Dianthus lumnitzeri - hvozdík Lumnitzerův SO Jediná lok. na Pálavě na několika mikrolokalitách, velikost populace stabilní. Dianthus moravicus - hvozdík moravský KO Existuje na 6 lokalitách jihozápadní Moravy, populace stabilní i když drobné nebezpečí zarůstání lokalit. Dianthus seguieri - hvozdík křovištní O - syn. D. sylvaticus Dianthus superbus - hvozdík pyšný SO roztroušeně v kraji. Dictamnus albus - třemdava bílá O Roztroušeně v teplých oblastech kraje. Dichostylis micheliana - trojřadka Micheliova KO Opakovaně nalezena na okraji pískoven na Soutoku a na vypuštěných dnech rybníčků Aloch u Lednice. Diphasiastrum alpinum - plavuník alpský SO Diphasiastrum complanatum - plavuník zploštělý O Brněnsko, Tišnovsko, stav populací není znám. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.36

37 Diphasiastrum issleri - plavuník Isslerův SO Diphasiastrum tristachyum - plavuník trojklasý KO Diphasiastrum zeilleri - plavuník Zeillerův O Doronicum austriacum - kamzičník rakouský O Draba muralis - chudina zední SO Dracocephalum austriacum - včelník rakouský KO Jediná lokalita Nosperk, stav populace nezměněn, stabilní. Drosera anglica - rosnatka anglická KO Drosera intermedia - rosnatka protřední KO Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá SO Snad prameniště v Bílých Karpatech, jinak vymřelý druh. Dryopteris cristata - kapraď hřebenitá KO Echium russicum - hadinec nachový KO Nejbohatší populace na Horkách u Milotic až 100 ex., celkem ověřeno 13 lok., kde je populace daleko chudší, na Větrnících jen 1 ex., na Hádech nezvěstná?, v Bílých Karpatech u Blatničky v poslední době ověřen na 2 místech! Elatine alsinastrum - úpor přeslenitý KO Všechny starší lok. 50 let neověřeny, poslední u Rašovic nebyla 15 let ověřena, nezvěstný druh. Eleocharis quinqueflora - bahnička chudokvětá SO Empetrum hermaphroditum - šicha obojaká O Empetrum nigrum - šicha černá SO Epipactis albensis - kruštík polabský SO Lokalit v posledních letech na území Jmkraje přibylo; největší populace v Kančí oboře u Břeclavi. Epipactis atrorubens - kruštík tmavočervený O Roztroušeně na vápnitých podkladech. Epipactis leptochila - kruštík ostrokvětý přehlížený KO Jen na východní Moravě Brumov-Bylnice, Hošťálková mimo kraj, v poslední době také Kobeřice ve Ždánickém lese (3 ex.), velikost populací vzhledem k nenápadnosti rostliny a kolísavosti počtu jedinců jsou nepočitatelné. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.37

38 Epipactis microphylla - kruštík drobnolistý SO Roztroušeně v Bílých Karpatech. Epipactis muelleri - kruštík růžkatý SO Roztroušeně v kraji. Epipactis palustris - kruštík bahenní SO Roztroušeně v okolí Brna, Mikulova, Bílé Karpaty. Epipactis purpurata - kruštík modrofialový O Roztroušeně Chřiby, Bílé Karpaty. Epipogium aphyllum - sklenobýl bezlistý KO Momentálně 2 recentní lokality: ve voj.prostoru Vyškov u Zadní Lipové a v Bílých Karpatech - Strání (2 ex.). Erica carnea - vřesovec pleťový O Zavlečený v oblasti Moravských Budějovic. Eriophorum gracile - suchopýr štíhlý KO - pro JmK vymřelý. Eryngium planum - máčka plocholistá KO U Sudoměřic a Petrova chudé populace, u Rakvic-Selská hráz o něco bohatší, na Soutoku jen repatriace na 2 místech Košarských luk; v poslední době nalezena jednotlivě rostoucí na hlinitých hrázích v nivě Moravy: Strážnice, Veselí n. M., Vnorovy. Erythronium dens-canis - kandík psí zub KO Euphrasia slovaca - světlík slovenský KO Festuca amethystina - kostřava ametystová KO Hodonínská Dúbrava - několik mikrolokalit s populacemi do 50, vzácně i přes 100 jedinců; na Drahanské vrchovině na 2 místech v populacích do 50 ex. Festuca drymeia - kostřava horská KO Pouze 2 lokality Žebětín a Kobeřice, populace malé, ale stabilní. Festuca versicolor - kostřava peřestá SO Filago lutescens - bělolist žlutavý KO pro Jmkraj pravděpodobně nezvěstný. Fumana procumbens - devaterka rozprostřená SO Ojediněle na Pálavě a u Moravského Krumlova. Gagea bohemica - křivatec český SO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.38

39 Udáváno 100 lok. včetně mikrolokalit na jihozápadě Moravy (především Znojemsko), stav jednotlivých populací neznámý. Galanthus nivalis - sněženka předjarní O Roztroušeně v kraji, populace stabilní. Galium sudeticum - svízel sudetský KO Genistella sagittalis - kručinečka křídlatá O Známa drobná lokalita ve vojenském újezdu Dědice. Gentiana pannonica - hořec šumavský SO Gentiana punctata - hořec tečkovaný KO Gentianella amarella - hořeček nahořklý SO Momentálně všechny recentní lokality již mimo území Jihomoravského kraje. Gentianella aspera - hořeček drsný KO Gentianella bohemica - hořeček český KO Lokality Hády, Lažánky, Brno-Žlutý kopec jsou již historické. Ještě v r.1985 rostla v početné populaci u Čtyř Dvorů pod Švábovým kopcem (býv.okres Blansko), ojedinělé exempláře byly ve stejném období zjištěny v okolí Olešnice na Mor. Gentianella campestris - hořeček ladní KO Gentianella lutescens - hořeček žlutavý SO Přežívá pouze 10 drobných lokalit v Bílých Karpatech. Geranium lucidum kakost lesklý KO - vyhynulý druh Gladiolus imbricatus - mečík obecný SO Voj. újezd Dědice a lokality v Bílých Karpatech. Dosud ojediněle na vlhkých loukách na horním toku Bělé na Drahanské vrchovině. Gladiolus palustris - mečík bahenní KO Několik mikrolokalit v Dúbravě u Hodonína s kolísavým počtem jedinců, celkem asi 30 jedinců, v Bílých Karpatech jediná lokalita o stejném počtu jedinců. Glaux maritima - sivěnka přímořská KO Pouze Dobré Pole u Mikulova, jediná nevelká populace. Globularia punctata - koulenka vyšší O Roztroušeně na jižní Moravě na s. po Slavkov a Bučovice, Hustopečská pahorkatina Goodyera repens - smrkovník plazivý KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.39

40 Jediná recentní u Valchova, všechny ostatní. Gratiola officinalis - konitrud lékařský SO Na více místech jihomoravských úvalů, kolem Lednice a na Soutoku větší populace. Groenlandia densa - rdestka hustolistá KO Gymnadenia conopsea - pětiprstka žežulník O Roztroušeně na terciéru nebo spraších jižní a jihovýchodní Moravy, hojně v Bílých Karpatech, mimo toto území velmi vzácně. Početná izolovaná populace v PP V Jezdinách S od Olešnice na Mor. (býv.okr.blansko). Gymnadenia conopsea ssp. densiflora - pětiprstka obecná hustokvětá KO Nejvíce recentních lokalit v Bílých Karpatech ve Zlínském kraji (H. Němčí, Březová, Komňa, Lopeník, Strání, Čertoryje, Velká n.v.), dále také Čebín a Bohuslavice u Kyjova, populace nepočetné! Gypsophila fastigiata - šater svazčitý SO Oblast písků Bzenec-Vracov-Vacenovice-Hodonín, asi 5 lok., omezený počet jedinců. Gypsophila paniculata - šater latnatý SO Váté písky u Bzenece a Rohatce a trať u Božic, Čejč a Brumovice, okolí Dolních Dunajovic, Drnholec, Milotice (velikost populací nevelká, největší u Bzence cca 30 ex.). Hammarbya paludosa - měkkyně bahenní KO Hedysarum hedysaroides - kopyšník tmavý KO Heleochloa alopecuroides bahenka psárkovitá KO Vymřelý druh. Heleochloa schoenoides - bahenka šášinovitá KO Druh pozorován na Slanisku u Nesytu do roku 1996, v současné době zde reintrodukován z nedaleké populace u Novosedel (stovky kusů), v samotných Novosedlech stav populace neznámý. Helianthemum grandiflorum ssp. - devaterník velkokvětý pravý KO Helictotrichon desertorum - ovsíř stepní KO Pouze Šibeničník u Mikulova, populace se snižujícím se počtem jedinců. Helichrysum arenarium - smil písečný SO Roztroušeně mezi Znojmem a Brnem a v oblasti písků Bzenec-Hodonín relativně častý. Herminium monorchis - toříček jednohlízný KO Hieracium alpinum - jestřábník alpský agg. SO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.40

41 Hieracium villosum - jestřábník huňatý KO Hierochloe repens - tomkovice plazivá KO Pouze v okolí Rohatce na 3 drobných lokalitách. Himantoglossum adriaticum - jazýček jadranský KO Pouze jediná populace u Ketkovic, snad pouze 5-10 ex. Hippochaete hyemalis - cídivka (přeslička) přezimující SO Jižní část Moravského Krasu, Hodonínská Dúbrava. Hippochaete ramosissima - cídivka (přeslička) větevnatá O V oblasti písků Bzenec-Hodonín relativně častá. Hippochaete variegata - cídivka (přeslička) peřestá KO V Květeně 1 je uveden údaj o výskytu v Dolnomoravském a Dyjskosvrateckém úvalu. Hippuris vulgaris - prustka obecná KO Naposledy v rybníce u Úval, u Hustopečí a Nesytu, Mušlov u Mikulova, stav populací neznámý. Hottonia palustris - žebratka bahenní O Roztroušeně dolní Podyjí, Pomoraví. Huperzia selago - vranec jedlový O Snad na Javořině v Bílých Karpatech, ostatní lokality mimo kraj; v poslední době nalezen také v Moravském Krasu: Vilémovice (5) a Suchý žleb (1). V 90 letech zjištěna na dvou místech v Sýkořské hornatině S od Tišnova; v současnosti se nepodařilo výskyt potvrdit. Hydrocotyle vulgaris - pupečník obecný O Hypericum elegans - třezalka sličná SO Ječmeniště (Znojemsko), na 5 lokalitách na Hustopečsku, populace slabé. Hypochaeris glabra - prasetník lysý KO Známé lokality nebyly dlouho ověřeny, nezvěstný druh. Chamaecytisus albus - čilimník bílý KO Několik lokalit v Hustopečské pahorkatině Popice, Kurdějov aj., v rezervaci Družďavy v posledním roce až 200 ex. (dříve 50). Chimaphila umbellata - zimozelen okolíkatý KO Nyní ověřen na Tišnovsku (již za hranicí kraje) a kolem Říkonína (Lysák 2003) - patří již do Jm kraje. Mnoho lokalit, uváděných J.Šmardou z okolí Tišnova již před desítkami let zaniklo. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.41

42 Illecebrum verticillatum - nehtovec přeslenitý KO Inula germanica - oman německý SO Roztroušeně v okolí Brna, Židlochovic, Čejče, Pouzdřan, Strážnice, na Znojemsku, Pálavě. Inula oculus-christi - oman oko Kristovo O Roztroušeně na Znojemsku, Tišnovsku, Vyškovsku i v okolí Brna. Dosud hojně v lesostepních dřínových doubravách v PP Květnice, izolovaná lokalita 2 km SV od Tišnova na Hradisku u Železného; jedná se o výskyt na absolutní hranici areálu. Iris aphylla - kosatec bezlistý SO Iris graminea - kosatec trávolistý SO V teplejších oblastech kraje. Iris humilis - kosatec skalní KO Nejbohatší populace na Turoldu, na Pálavě další 4 lokality, jinak pouze Bohutice a Vémyslice a Hostěradice, Miroslav; populace plošně omezené. Iris pumila - kosatec nízký SO V teplejších oblastech kraje (Pálava, Znojemsko, Vyškovsko aj.). Iris sibirica - kosatec sibiřský SO Vzácně roztroušen v kraji, ojediněle v PR Pavlovské mokřady na Drahanské vrchovině. Iris variegata - kosatec pestrý SO Roztroušeně v teplejších oblastech kraje. Isoetes lacustris - šídlatka jezerní KO Isoetes tenella - šídlatka ostrovýtrusá KO Juncus atratus - sítina tmavá KO Pouze Hodonínská Dúbrava (3 mikrolokality), Lednice, Soutok, populace velmi kolísají v počtu kvetoucích lodyh, v Dúbravě až 50-ti hlavé populace, na ostatních menší. Juncus capitatus - sítina hlavatá KO Juncus gerardii - sítina slanisková SO V posledních 10 letech asi na 10 lokalitách (některé i ruderální), na Nesytu nejrozsáhlejší populace. Juncus sphaerocarpus - sítina kulatoplodá KO Pouze v okolí Brankovic a Střílek. Juncus subnodulosus - sítina slatinná KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.42

43 Naposledy u Ráječka v r. 1977, pro Jihomoravský kraj vyhynulá. Juncus tenageia - sítina rybniční KO Juniperus communis ssp. nana - jalovec obecný nízký SO Jurinea cyanoides - sinokvět chrpovitý KO Jurinea mollis - sinokvět měkký SO Asi 10 lokalit na Hustopečsku a na Mikulovsku, početnost populací nevysoká! Klasea lycopifolia - srpovník karbincolistý KO Bílé Karpaty (zde větší populace na několika lokalitách, např. Čertoryje) a Hustopečsko: Hovorany, Čejč, Krumvíř, Dunajovické vrchy. Knautia arvensis ssp. pseudolongifolia - chrastavec rolní pseudolongifolia krkonošský KO Kochia prostrata - bytel rozprostřený KO Jediná lokalita Újezd u Sokolnic, populace slabá, ale stabilizována. Laser trilobum - timoj trojlaločný KO Jediná lokalita v lesním komplexu u Divák-Boleradic na 3 blízkých mikrolokalitách, populace dostatečně velké, avšak ohroženo nyní zásahy lesníků. Laserpitium archangelica - hladýš andělikový KO Laserpitium pruthenicum - hladýš pruský SO Nejbohatší makropopulace v Hodonínské Dúbravě, tisíce exemplářů. Lathyrus heterophyllus - hrachor různolistý SO Lathyrus pannonicus - hrachor panonský KO Jediné 3 malé populace u obce Strání v Bílých Karpatech, počet jedinců do 20. Ještě před 10 lety (a možná dodnes) na Dunajovických kopcích. Lathyrus pisiformis - hrachor hrachorovitý KO Lathyrus palustris - hrachor bahenní KO V nivě Dyje a Moravy na jihu území asi 15 drobných lokalit s omezeným počtem jedinců (do 30). Ledum palustre - rojovník bahenní O Leopoldia tenuiflora - modravec tenkokvětý O V Nové květeně se uvádí jižní Morava na sever po Brno, Bučovice a Javorník u Velké nad Veličkou Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.43

44 Leucojum aestivum - bledule letní KO Výskyt v Dolním Podyjí a Pomoraví, Soutok. Leucojum vernum - bledule jarní O Přirozený výskyt v izolovaných populacích, místy velmi početných, v pramenné oblasti Besénku v Sýkořské hornatině cca 14 km S od Tišnova. Leucorchis albida - běloprstka horská SO Ligularia sibirica - popelivka sibiřská KO Lilium bulbiferum - lilie cibulkonosná SO Snad v Bílých Karpatech. Lilium martagon - lilie zlatohlávek O Dostatečně početný druh v listnatých lesích zv. svazu Carpinion. Limodorum abortivum - hnědenec zvrhlý KO Údajně existuje 8 lok.: Ždánický les - více lokalit, Hustopečsko, Milovický les, Pálava, silné kolísání počtu jedinců, v některých letech nenalezen. Lindernia procumbens - puštička rozprostřená KO V současnosti známy jen 4 blízké lokality na Soutoku s omezeným a velmi kolísavým počtem jedinců. Linum flavum - len žlutý O Roztroušeně v Bílých Karpatech. Linum hirsutum - len chlupatý KO Dosud přežívá na 3 lokalitách, Pálava, Dunajovické vrchy a Vlčnov. Linum tenuifolium - len tenkolistý O Roztroušeně Mohelno, Tišnovsko (v 30-tých letech uváděn J.Šmardou z několika lokalit), Brněnsko, Drahanská vrchovina. Liparis loeselii - hlízovec Loeselův KO Jediná lokalita u Březové v Bílých Karpatech. Listera cordata - bradáček srdčitý KO Litorella uniflora - pobřežnice jednokvětá KO Loncomelos sphaerocarpus - snědovka kulatoplodá KO Pouze na lokalitě Strání v Bílých Karpatech, počet jedinců nízký! Lunaria rediviva - měsíčnice vytrvalá O Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.44

45 Roztroušeně v kraji. Zřejmě nejpočetnější lokality v Jihomoravském kraji se nacházejí v Sýkořské hornatině (PP Míchovec a PR Čepičkův vrch údolí Hodonínky). Luzula spicata - bika klasnatá KO Lycopodiella inundata - plavuňka zaplavovaná SO Lycopodioides helveticum - vranečkovec švýcarský KO Lycopodium annotinum - plavuň pučivá O Roztroušeně v Bílých Karpatech a v pramenné oblasti Besénku v Sýkořské hornatině S od Tišnova. Malaxis monophyllos - měkčilka jednolistá KO Matteucia struthiopteris - pérovník pštrosí O V údolí Loučky mezi Předklášteřím a D.Loučkami, na levém břehu Svratky před tunelem u Prudké. Melampyrum bohemicum - černýš český O Melittis melissophyllum - medovník velkokvětý O Nejsevernější lokality v Jihomoravském kraji jsou v povodí Svratky na Jahodné u Štěpánovic, v povodí Svitavy při úpatí Drahanské vrchoviny cca 4 km SV od Boskovic. Menyanthes trifoliata - vachta trojlistá O Ještě v 80-tých letech výskyt v mokrých loukách J od Troubska, od té doby neověřeno. Mercurialis ovata - bažanka vejčitá KO Ověřená lokalita u Tetčic 2 blízké drobné porosty, nejbohatší je na Skalkách u Sedlece, bohatá také na svahu lokality Skály v údolí Jihlavky, na Dunajovických kopcích drobný porost v sedle mezi kopci. Meum athamanticum - koprník štětinolistý O Minuartia gerardii - kuřička Gerardova KO Minuartia verna - kuřička jarní KO Moneses uniflora - jednokvítek velekvětý SO Montia fontana - zdrojovka prameništní KO Montia hallii - zdrojovka pobřežní SO Mutellina purpurea - koprníček bezobalný O Myosotis stenophylla - pomněnka úzkolistá KO V území pouze na 4 recentních lokalitách: Moravský Krumlov, Kočičí skála u Mikulova, Zlobice u Kuřimi, Mohelensko. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.45

46 Myricaria germanica - židoviník německý KO Nasturtium microphyllum - potočnice malolistá KO Výskyt pouze u Hrdibořic - již mimo Jihomoravský kraj. Nasturtium officinale - potočnice lékařská SO Výskyt vzácně na Znojemsku (Tasovice, Micmanice). Naumburgia thyrsiflora - bazanovec kytkokvětý SO Notholaena marantae - podmrvka hadcová KO Jediná lokalita Mohelno, populace čítá asi 80 ex. Nuphar pumila - stulík malý KO Nymphaea alba - leknín bílý SO Výskyt v oligotrofních vodách teplejších poloh. Nymphaea candida - leknín bělostný SO Květena 1 uvádí Troubsko a Popůvky (Znojemsko-Brněnská pahorkatina) Nymphoides peltata - plavín štítnatý KO Několik drobných polykormonů na hladině II.nádrže VD Nové Mlýny, na lokalitě Písečný rybník v posledním roce nenalezena; na Soutoku chybí; poslední nález je v rybníku u Zadní Lipové ve vojenském újezdu na Vyškovsku (5 polykormonů). Onosma arenarium - ruměnice písečná KO Momentálně nezvěstná, naposledy v r na Pánově u Hodonína v 1 ex. Ophioglossum vulgatum - hadilka obecná O Roztroušeně v kraji. Ophrys apifera - tořič včelonosný KO V současnosti v Bílých Karpatech: Zahrady pod Hájem u Velké nad Veličkou a Čertoryje (1-0 ex.), dále Archlebov do 50 ex., Kurdějov - Kamenný vrch, Zouvalka (Vyškovsko) - 21 ex. Ophrys holosericea - tořič čmelákovitý KO Výskyt jen v Bílých Karpatech Jazevčí, Súchovské mlýny, Zahrady p.hájem, Čertoryje, Porážky, Květná, ostatní neověřeny; v poslední době nalezeno u Javorníku 98 ex. Ophrys insectifera - tořič hmyzonosný KO Na Moravě vyhynulý (výskyt možný na Pálavě). Orchis mascula - vstavač mužský SO Především stabilní populace v Bílých Karpatech. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.46

47 Orchis laxiflora - vstavač řídkokvětý KO Lokality Sedlec, Dúbrava, Rakvice, Milotice v posledních 10 letech neověřovány. Orchis militaris - vstavač vojenský SO Početná izolovaná populace v PP Čtvrtky pod Bořím v tělese říšské dálnice u Býkovic v Boskovické brázdě, Vyškovsko, Hodonínsko, Znojemsko, Mikulovsko. Orchis morio - vstavač obecný SO Výskyt roztroušeně v kraji (Drahanská vrchovina, Moravský kras, Bílé Karpaty). Na Blanensku poslední izolovaná populace (do 30 ex.) v PP Dobrá studně u Lomnice u Tišnova. Orchis pallens - vstavač bledý SO V Bílých Karpatech několik lokalit a v PP Pekárna mezi Žebětínem a Bystrcí. Orchis purpurea - vstavač nachový SO Výskyt: rozptýleně a vzácně v okolí Brna (Zlobice u Kuřimi,Saul), Vyškovsko (např. Nevojice), Hustopečská pahorkatina, Pálava. Orchis tridentata - vstavač trojzubý KO Výskyt pouze na 2 lok. v malých populacích Ševy u Mouřínova a Lísky Oulehla. Orchis ustulata - vstavač osmahlý SO Recentní lokalita Hády, Čejč a Čejkovice, Němčičky, Súchov, Čertoryje, Jazevčí, Nový Přerov, Podmolí, Lukov, Čížov, počet jedinců není znám. Oristecum palustre - matizna bahenní KO Jediná lokalita uměle udržovaná je u Hrdibořic, počet kvetoucích r. asi 20, semenáčků více. Orobanche reticulata - záraza síťnatá SO Na území u Bulhar, Vyškov a Klobouky, ostatní zmizely nebo nebyly dlouho ověřeny. Oxycoccus palustris - klikva bahenní O Parnassia palustris - tolije bahenní O Pravděpodobný výskyt v Ochozu u B., Nerovnice (nepotvrzeno), ostatní recentní lokality jsou nyní mimo území Jihomoravského kraje; možná v Bílých Karpatech. Pedicularis exaltata - všivec statný KO Výskyt pouze v Bílých Karpatech na jediné lokalitě Porážky (asi 500 ex.), v poslední době vysazen na několika dalších. Pedicularis palustris - všivec bahenní SO Zřejmě dosud izolovaná populace v PR Pavlovské mokřady na Drahanské vrchovině (naposledy ověřen koncem 80-tých let). Další recentní lok. již mimo území. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.47

48 Pedicularis sceptrum-carolinum - všivec žezlovitý KO Pedicularis sudetica - všivec krkonošskýko Pedicularis sylvatica - všivec mokřadní SO Poslední ojedinělé exempláře dříve hojnějšího druhu (před melioracemi v 70.letech) se vyskytují v PP Dobrá studně a v PR Ploník v Sýkořské hornatině. Peucedanum carvifolia - smldník kmínolistý KO Jediná početná populace je v Bílých Karpatech u Nivnice - Zlínský kraj. Phyllitis scolopendrium - jazyk jelení KO Výskyt jen v Moravském Krasu na několika mikrolokalitách (Pustý žleb). Phyteuma orbiculare - zvonečník hlavatý SO Dosud ojedinělý výskyt v loukách v PR Pavlovské mokřady na Drahanské vrchovině. Pilosella macrantha - chlupáček velkoúborný KO Lokality: Hodonínská Dúbrava, Hády a ještě 1 lok., omezené populace. Pinguicula bohemica - tučnice česká KO Pinguicula vulgaris - tučnice obecná SO Plantago atrata - jitrocel černavý KO Plantago maritima - jitrocel přímořský KO Nejbohatší populace je u Nesytu (stovky), ostatní lok. velmi omezeny (Březí, Novosedly, Újezd u Brna), ostatní zlikvidovány. Platanthera bifolia - vemeník dvoulistý O Roztroušeně na území kraje. Platanthera chlorantha - vemeník zelenavý O Roztroušeně na území kraje. Pneumonanthe asclepiadea - hořepník tolitovitý O Pneumonanthe vulgaris - hořepník luční SO Podle Květeny 6 se vyskytuje : Znojemsko Brněnská pahorkatina, Dyjsko-svratecký úval, Jihomoravská pahorkatina, Dolnomoravský Úval, Bílé Karpaty - stepní. Poa alpina - lipnice alpská KO Poa laxa - lipnice plihá SO Poa riphaea - lipnice jesenická KO Polygala serpyllifolia - vítod douškolistý KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.48

49 Polygaloides chamaebuxus - zimostrázek nízký O Polystichum braunii - kapradina plevinatá SO Nyní pouze v Josefovském údolí Moravské krasu. Polystichum lonchitis - kapradina hrálovitá KO Dříve nalezena u Mohelna a v Moravském krasu, osud lokalit není znám. Potamogeton alpinus - rdest alpský SO Potamogeton friesii - rdest hrotitý KO Potamogeton praelongus - rdest dlouholistý KO Potentilla collina ssp. lindackeri mochna chlumní středočeská O Podle Nové květeny ČSSR 1 endemit středních Čech. Potentilla crantzii - mochna Crantzova KO Potentilla micrantha - mochna drobnokvětá KO Výskyt jen v Bílých Karpatech - Pitín, Hostětín, Hrádek, Slavičín na více místech. (Zlínský kraj) Potentilla parviflora ssp. thuringiaca - mochna zlatokvětá duryňská O V JmK vzácně, nedávno nalezena v Brně. Potentilla patula - mochna rozkladitá KO Recentní lokalita Bořetice, Pouzdřany, Popice, Čejkovice, Klobouky, Krumvíř, Kobylí, stav populací neznám. Potentilla rupestris - mochna skalní O Vzácně v teplejších oblastech, lokality nezjištěny. Potentilla sterilis - mochna jahodníkovitá KO V území jen Rajsna u Valtic a nově nad vchodem do Punkevních jeskyň v Moravském krasu, drobné populace (15-20 ex.). Primula minima - prvosenka nejmenší SO Pseudolysimachion spurium - úložník (rozrazil) pochybný KO Výskyt v Bílých Karpatech pouze na 2 lok. Vojšické louky a Machová u Javorníka, populace mají zmenšující se charakter. Pulegium vulgare - polej obecná KO Výskyt jen na Soutoku na více místech, dostatečně velké populace. Pulsatilla grandis - koniklec velkokvětý SO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.49

50 Více lokalit roztroušeně v kraji (např. Znojemsko, Brněnsko), na Tišnovsku dosud několik lokalit PP Malhostovická pecka, PP Drásovský kopeček, PP Pod Lesní horkou; zřejmě nejsevernější lokalita v PP Svídovec u Jamného cca 5 km SV od Tišnova. Pulsatilla patens - koniklec otevřený KO Pulsatilla pratensis - koniklec luční SO Výskyt v teplejších oblastech kraje, lokality nezjištěny. Pulsatilla scherfelii - koniklec bílý O Pulsatilla vernalis - koniklec jarní KO Pyrola media - hruštička prostřední KO Vzácná, loňský rok potvrzena na Tišnovsku na okraji území. Quercus pubescens - dub pýřitý (šípák) O Roztroušeně v teplejších oblastech (Mikulovsko, Hustopečsko).V povodí Svratky nejseverněji v PP Květnice u Tišnova v dosud početné populaci, ale trpějící tracheomykózami. Ranunculus illyricus - pryskyřník ilyrský SO Velmi vzácně, lokality např. Pálava, Blatnice, Tvarožná, Větrníky Ranunculus lingua - pryskyřník veliký SO Lokality v Dolnomoravském úvalu zanikly, považován za vymřelý druh, letos nalezen na Zlínsku. Reseda phyteuma - rýt velkokališní KO Několik lokalit na Hustopečsku není dlouho ověřeno, recentně ověřena jen lokalita Horní Dunajovice. Rhodax rupifragus - devaterníček skalní KO Rhodiola rosea - rozchodnice růžová KO Rhynchospora alba - hrotnosemenka bílá KO Rhynchospora fusca - hrotnosemenka hnědá KO Rubus chamaemorus - ostružiník moruška SO Sagina nodosa - úrazník uzlovitý SO Výskyt kdysi v Babím lomu a údolí Rakovce, neověřeno. Salix appendiculata - vrba velkolistá SO Salix bicolor - vrba dvoubarvá KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.50

51 Salix herbacea - vrba bylinná KO Salix lapponum - vrba laponská KO Salix myrsinifolia - vrba černající KO Salix myrtilloides - vrba borůvkovitá KO Salix repens - vrba plazivá O Salvia aethiops - šalvěj vlnatá KO Jediná lokalita na Pálavě (Tabulová hora), početnost populace kolísá, asi 30 ex. Salvinia natans - nepukalka plovoucí KO Samolus valerandi - solenka Valerandova KO Všechny lokality mimo lok. u dvora Trkmanec a břeh rybníku Nesyt. V roce 2000 zaznamenán mezi Krumvířem a Terezínem na vlhkém poli (30 ex). Saxifraga bulbifera - lomikámen cibulkatý O Roztroušeně lokality mezi Znojmem a Brnem. Saxifraga decipiens - lomikámen růžicovitý SO Dle Květeny 3 uváděn u jeho ssp. sponhemica výskyt na jz. Moravě (dol. Oslava, Dyje). Saxifraga oppositifolia - lomikámen vstřícnolistý SO Saxifraga paniculata - lomikámen latnatý SO Na vápencových skalách S svahů PP Květnice u Tišnova; oproti minulosti je výskyt omezen jen na spodnější skály, dále jz. Morava, Pavlovské vrchy Saxifraga tridactylites - lomikámen trojprstý SO Výskyt v teplejších oblastech, na Tišnovsku roztroušeně v PP Květnice, na váp. skalách u Heroltic, na permských pískovcích u Skaličky; nejhojněji (tisíce jedinců) v kolejišti tišnovského nádraží. Sceptridium multifidum - vratičkovec mnohokladný KO V Květeně 1 je v minulosti uveden výskyt v jednotkách 70. Moravský Kras, 71. Drahanská Vrchovina. Scilla bifolia - ladoňka dvoulistá SO Výskyt vzácně dolní Podyjí, Ivančicko, Bílé Karpaty. Scorzonera parviflora - hadí mord maloúborný KO Jediná populace u Nesytu čítá asi 40 ex. (2004). Scorzonera purpurea - hadí mord nachový O Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.51

52 Vzácně v teplejších oblastech kraje (např. Pálava, Hodonínsko, Vyškovsko, Bílé Karpaty). Scrophularia vernalis - krtičník jarní KO Svahy Hádů do údolí Svitavy, a na více místech v údolí směr Blansko, v poslední době neověřen, Brno-N.Lískovec snad zavlečen?, Josefovské údolí v Moravském krasu. Scutellaria hastifolia - šišák hrálolistý SO Údaje nezjištěny. v nejjižnější části Moravy častěji Sedum villosum - rozchodník pýřitý KO Dle Nové květeny výskyt v Moravském krasu, Drahanské vrchovině (v minulosti). Selaginella selaginoides - vraneček brvitý SO Senecio doria - starček zlatý KO Lokality Křenovice (100 ex.), Mutěnice (30 ex.) a Šakvice, Rakvice u trati (na více místech celkem 150 ex) recentně ověřeny, dále Nová Ves u Pohořelic, Krumvíř, Terezín. Senecio erucifolius - starček roketolistý SO Výskyt jedině u Mohelna na 3 místech, početnost populace do 150 ex., nález u Mikulova byl znovu ověřen. Senecio fluviatilis - starček poříční SO Údaje nezjištěny, dříve u Lednice a Břeclavi. Senecio paludosus - starček bažinný KO Podle Červené knihy 5, do roku 1975 pozorován i na jižní Moravě (na pěti lokalitách) Senecio rupestris - starček skalní KO Nezvěstný, kdysi na Třebíčsku. Seseli varium - sesel pestrý SO Roztroušeněna terciéru a spraších fytochorionu 20b, i sekundární stanoviště (meze). Sesleria uliginosa - pěchava slatinná KO Scheuchzeria palustris - blatnice bahenní KO Schoenus ferrugineus - šášina rezavá KO Schoenus nigricans - šášina načernalá KO Podle Nové květeny 2 se kdysi vyskytovala u Čejče. Soldanella montana - dřípatka horská O Všechny současné lokality již mimo nově vymezený JmK. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.52

53 Sorbus bohemica - muk (jeřáb) český KO Sorbus sudetica - jeřáb krkonošský KO Sparganium angustifolium - zevar úzkolistý KO Sparganium minimum - zevar nejmenší SO V Nové květeně 2 údaje Drahanské vrchovina a okolí Bzence ( v minulosti). Spergula pentandra - kolenec pětimužný KO Jediná populace na pískách podél trati pod nádražím Strážnice přívoz, populace nebyla v posledních letech sčítána, v minulosti činila do 20 ex. Spergularia maritima - kuřinka obroubená KO Výskyt naposled zaznamenán na 2 místech v obci Hevlín. Spergularia salina - kuřinka solná KO Výskyt pouze na 3 lok. u Mikulova Nesyt, Dobré Pole, Novosedly, populace s omezeným počtem jedinců, s jistotou také u dvora Trkmanec. Spiranthes spiralis - švihlík krutiklas KO Výskyt na jediné lokalitě u Švařce, patří již do kraje Vysočina. Stipa borysthenica - kavyl písečný KO Populace na Soutoku drobné, populace podél žel.trati M.Písek-Rohatec čítá odhadem 10 tis. ex. (r.2000), drobná na náspu trati Hodonín-Mutěnice. Stipa dasyphylla - kavyl chlupatý SO Výskyt na Ivančicku, Pálavě, údolí Dyje. Stipa glabrata - kavyl olysalý KO Stipa joannis - kavyl Ivanův O V teplých oblastech roztroušeně, dostatečné populace. Stipa pulcherrima - kavyl sličný SO V teplých částech kraje roztroušeně, na Tišnovsku dosud hojně místy v PP Květnice, izolovaná populace u Železného 2 km SV od Tišnova. Stipa smirnovii - kavyl Smirnovův SO Vzácně teplé stráně na jihu kraje, stav populací a lokality nezjištěny. Stipa tirsa - kavyl tenkolistý SO Roztroušeně na území kraje v teplejších oblastech. Stratiotes aloides - řezan pilolistý SO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.53

54 Konkrétní lokality nebyly zjištěny. Podle Nové Květeny ČSSR dolní Podyjí a Pomoraví. Suaeda pannonica - solnička panonská KO Pokus o znovuvýskyt na slanisku Nesyt u Sedlece výhrabem rýhy a odstraňováním souvislého bylinného porostu. Swertia perennis - kropenáč vytrvalý SO Symphytum bohemicum - kostival český O Taraxacum bessarabicum - pampeliška besarabská KO Výskyt roztroušeně na jihu Moravy, dnes jen Nesyt a Výtopa, Hlohovecký rybník, Novosedly a Dobré Pole, možná Nový Přerov. Taraxacum palustre - pampeliška bahenní O Výskyt nezjištěn. Taraxacum serotinum - pampeliška pozdní KO Jen termofytikum, Ječmeniště a okolí (desítky ex.), Pálava - Tabulová (10 ex.), Milovický les (30 ex.), Úvaly (60 ex.), Valtice (5), Milotice, Hustopečsko (11 recentních lokalit), Horní Dunajovice na JZ Moravě (200 ex.), potřeba obnažených hlinitých půd. Taxus baccata - tis červený SO Roztroušeně v kraji. Ojedinělé staré exempláře (zřejmě z výsadby) např.: Vohančice, Brusná u Lomnice, Doubravník; ojedinělý přirozený výskyt: PR Sokolí skála, pod Výrovkou u Tišnova, v údolí Besénku pod Lomnicí u Tišnova aj. Tephroseris aurantiaca - stařinec (starček) oranžový KO Nejasný údaj od Třebíče, v současnosti nutno považovat za vymřelý nebo zda vůbec ind. pro Moravu. Tephroseris integrifolia - stařinec (starček) celolistý SO Roztroušeně v teplejších částech kraje, výskyt nezjištěn. Tephroseris longifolia - stařinec (starček) dlouholistý KO Výskyt v Bílých Karpatech, zřejmě však pouze v okolí Bylnice asi na 5 lokalitách. Teucrium montanum - ožanka horská SO Výskyt nezjištěn, uváděná lokalita Pálava. Teucrium scordium - ožanka čpavá SO Výskyt např. při Soutoku. Další lokality nezjištěny. Thalictrum flavum - žluťucha slatinná SO Výskyt nezjištěn. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.54

55 Thalictrum foetidum - žluťucha smrdutá O Výskyt nezjištěn, uváděna z Pálavy a Hodonínska. Thalictrum simplex - žluťucha jednoduchá KO Jediná vitální v Bílých Karpatech, lokalita u Hodonína nezvěstná, u Vracova lokalita drobná a chudá na jedince. Thelypteris palustris - kapradiník bažinný O Početná izolovaná populace v PP Babolky 5 km SV od Letovic. Thesium dollineri - lněnka rolní KO Recentní lokality Stránská skála, Miroslav, Hostěradice, Sedlec, Úvaly, Valtice, Kyjov, Krumvíř a Židlochovice, v Bílých Karpatech nalezen v 1 trsu u Blatnice. Na všech lokalitách jen v malém počtu ex., často 1-3 ex. Thesium ebracteatum - lněnka bezlistenná KO Thesium rostratum - lněnka zobánkatá KO Thymus carpaticus - mateřídouška karpatská KO Tillaea aquatica - masnice vodní KO Tithymalus angulatus - pryšec hranatý SO Neověřený výskyt na Znojemsku a Vyškovsku, případně i Brněnsku, u Nových Mlýnů. Tithymalus lucidus - pryšec lesklý KO Relativně hojný druh v oblasti Soutoku i na nivních loukách dol. Pomoraví (Tvrdonice) a dol. Podyjí (Břeclav). Tithymalus palustris - pryšec bahenní SO Dosud místy hojně na mokrých loukách v nivě Dyje u Nejdku. Tithymalus salicifolius - pryšec vrbolistý KO Jediné zachovalé populace na Lysé hoře u Ochozu a recentně ověřen na Staré hoře u Sokolnic. Tithymalus villosus - pryšec huňatý O Vzácně roztroušeně na jižní a jihozápadní Moravě. Tofieldia calyculata - kohátka kalíškatá KO Tordylium maximum - zapalička veliká KO Pouze 5 lok. v Podyjí: zřícenina Nový Hrádek populace 100 ex., Sloní hřbet, Barák, na 2 místech Hradiště u Znojma. Trapa natans - kotvice plovoucí KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.55

56 Podle Červené knihy 5 recentních lokalit z okolí Vyškova, Břeclavi, Hodonína a ze soutoku Moravy a Dyje. Traunsteinera globosa - hlavinka horská SO Výskyt uváděn z Bílých Karpat a okolí Kunštátu, nepotvrzeno. Tretorhiza cruciata - prostřelenec (hořec) křížatý O Na Tišnovsku několik lokalit úpatí Čebínky, okolí Štěpánovic a Kalů. Triglochin maritima - bařička přímořská KO Na známých lokalitách výskyt dlouho neověřen, v r nalezeny 3 ex. na slanisku Nesyt u Sedlece! Trigonella monspeliaca - pískavice provensálská KO Lokality u Řeznovic a Hrubšic ověřeny - drobné populace, lokality u Budkovic a Letkovic a Miroslavi neověřeny, na 2 lokalitách na Pálavě a u Čejče. Tripolium pannonicum - hvězdnička panonská KO Jediné lokality u Nesytu (letos viděno asi 200 ex.) a u Dobrého Pole. Trollius altissimus - upolín evropský O Dosud roztroušeně na vlhkých loukách Drahanské vrchoviny (zejména okolí Kořence, Křtin). Utricularia bremii - bublinatka vícekvětá KO Utricularia intermedia - bublinatka prostřední SO Utricularia ochroleuca - bublinatka bledožlutá KO Utricularia vulgaris - bublinatka obecná KO Posledních 20 let známé lokality nebyly v současnosti ověřeny (Popůvky u Brna, Podivín, Milotice, Hodonín). Veratrum album - kýchavice bílá O Veratrum nigrum - kýchavice černá KO Populace relativně bohatá na Búrové v Bílých Karpatech (100 ex.), na Podyjí u na kopci Barák a u Sloního hřbetu asi 50 ex., nyní objevena nová. Verbascum phoeniceum - divizna brunátná O Roztroušeně v nejteplejších částech kraje (především Hodonínsko, Znojemsko). Verbascum speciosum - divizna ozdobná KO Nový Hrádek u Podmolí, desítky až 100 ex., další lokalita je známa z Dunajovických kopců. Veronica bellidioides - rozrazil chudobkovitý KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.56

57 Veronica scardica - rozrazil slanistý KO Drobná populace u dvora Trkmanec, na ostatních lokalitách vymizel! Vicia oreophila - vikev horomilná KO Vignea davalliana - tuřice (ostřice) Davallova O Roztroušeně v kraji, lokality nezjištěny. Vignea dioica - tuřice (ostřice) dvoudomá KO Všechny recentní lokality jsou mimo Jihomoravský kraj. Vignea chordorrhiza - tuřice (ostřice) šlahounovitá KO Vignea pulicaris - tuřice (ostřice) blešní O Všechny recentní lokality mimo Jihomoravský kraj. Vignea stenophylla - tuřice (ostřice) úzkolistá KO Na známých lokalitách přežívá v nezmenšené míře, nejbohatší lokality jsou Pánov, Hodonínměsto, Ratíškovice v obci, Dubňany kynologický klub, Lužice. Viola alba - violka bílá KO V Bílých Karpatech výskyt vzácně na 2 lokalitách, (Jazevčí, Malá Vrbka), Kurdějov, stav populací není znám. Viola ambigua - violka obojaká SO Na teplých stanovištích v kraji, uváděna z okolí Brna, Vyškova, Bzence, Pálava, Pouzdřany. Viola elatior - violka vyšší KO U Petrova v Bílých Karpatech vzácně, chudé populace na 10 lok. mezi Bulhary a Lednicí, asi 17 drobných populací na Soutoku a v dolním Pomoraví. Viola lutea - violka žlutá SO Viola pumila - violka nízká SO Uváděna z okolí Brna (nepotvrzeno), Bílé Karpaty, dolní Pomoraví a Podyjí. Viola stagnina - violka slatinná SO Uváděna z okolí Brna a Znojma (nepotvrzeno),dále Jihomoravský úval, Bílé Karpaty step. (Velká nad Veličkou) Woodsia ilvensis - kapradinka skalní SO Výskyt na granodioritových skalkách v NPR Josefovské údolí v CHKO Moravský kras. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.57

58 HOUBY Aktuální informace o výskytu v Jihomoravském kraji se nepodařilo získat. Uveden je soupis druhů. Agrocybe stepposa - polnička stepní KO Amanita casearea - muchomůrka císařka KO Amanita vittadinii - muchomůrka Vittadiniho KO Amylocystis lapponica - modralka laponská SO Armillaria ectypa - václavka bažinná KO Ascotremella faginea - mozkovka rosolovitá SO Biscogniauxia simplocitor - káčovka ploská KO Boletus (Xerocomus) moravicus - hřib moravský KO Boletus fechtneri - hřib Fechtnerův KO Boletus regius - hřib královský KO Bovista paludosa - prášivka bažinná O Camarops tubulina - bolinka černohnědá KO Clitocybe barbulatum - strmělka suchomilná SO Cortinarius nanceinensis - pavučinec nancyský SO Dermolona josserandii - čirůvka Josserandova KO Entoloma babingtoni - zvonovka Babingtonova SO Floccularia straminea - náramkovitka žlutozelená KO Geastrum pouzarii - hvězdovka Pouzarova KO Geastrum hungaricum - hvězdovka uherská O Hohenbuehelia abietium - hlívička jedlová KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.58

59 Hygrocybe sciophana - voskovka cihlová SO Hygrophorus piceae - plžatka smrková SO Hysterangium calcareum - loupavka vápencová O Chamonixia caespitosa - šamonie modrající KO Inocybe acutella - vláknice zašpičatělá KO Marasmiellus carneopallidus - špička stepní KO Microglossum viride - pazoubek zelený SO Montagnea arenaria - květka písečná KO Omphalina discorosea - kalichovka luční SO Otidea concinna - ouško citronové SO Phellodon confluens - lošáček statný KO Pholiota henningsii - šupinovka Henningsova O Pseudoplectania vogesiaca - ušíčko jedlové SO Pseudorhizina sphaeospora - ucháčovec šumavský KO Ramariopsis subarctica - kuřinec subarktický KO Rhodocybe obscura - rudoušek tmavý KO Rhodotus palmatus - hlívovec ostrovýtrusný KO Russula alnotorum - holubinka olšinná O Rusula helodes - holubinka blaťácká KO Spongipellis fractipes - plstnatec různotvarý KO Suillus flavidus - klouzek žlutavý SO Tricholona inodermeum - čirůvka hnědočervenavá KO Tubaria confragosa - kržatka vrásčitá O Tuber aestivum - lanýž letní KO Volvariella caesiotincta - kukmák dřevní SO Xerula melanotricha - slizečka chlupatá KO Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.59

60 PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Anděra M., Hanzal V., 1995: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. I. Sudokopytníci (Artiodactyla), zajíci (Lagomorpha). Národní muzeum Praha. Anděra M., Hanzal V., 1996: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum Praha. Anděra M., 2000: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. III. Hmyzožravci (Insectivora). Národní muzeum Praha. Anděra M., Beneš B., 2001: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) - část 1. Národní muzeum Praha. Anděra M., Beneš B., 2001: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) - část 2. Národní muzeum Praha. Bejček V., Šťastný K., Hudec K., 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice H&H Jinočany. Hudec K. (ed.), 1994: Fauna ČR a SR - Ptáci 1. Academia Praha. Hudec K., Černý W. (eds.), 1977: Fauna ČSSR - Ptáci 2. Academia Praha. Hudec K. (ed.), 1983: Fauna ČSSR - Ptáci 3/I-II. Academia Praha. Lusk S., Hanel L., 2000: Červený seznam mihulí a ryb České republiky - verze Biodiverzita ichtyofauny ČR III: ÚBO AV ČR Brno. Málková I., Vlašín M., 1995: Netopýři. MŽP ČR. Martiško J., 1999: Ochrana dravců a sov v zemědělské krajině. EkoCentrum Brno. Martiško J., Krause F., Pražák O., Opluštil L., Poprach K., 1995: Ochrana ptáků 1. Sova pálená, sýček obecný. EkoCentrum Brno. Martiško J., Šťastný K., Bejček V., Hudec K., Pellantová J., Vlašín M., 1994: Hnízdní rozšíření ptáků. Jihomoravský region. Část 1. Nepěvci. Moravské Zemské muzeum a ZO ČSOP Palava. Martiško J., Šťastný K., Bejček V., Hudec K., Pellantová J., Vlašín M., 1997: Hnízdní rozšíření ptáků. Jihomoravský region. Část 2. Pěvci. Moravské Zemské muzeum a ZO ČSOP Palava. Mikátová B., Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno. Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.), 2001: Atlas rozšíření plazů v České republice. AOPaK ČR Brno, Praha. Mlíkovský J., 2003: Ornitologické tabulky. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 27. Vlašim. Moravec J. a kol., 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum Praha. Šťastný K., Bejček V., 2004: Červený seznam ptáků v České republice. Příroda, Praha, 22: Šťastný K., Bejček V., Hora J., 2000a: Druhy přílohy I směrnice ES o ptácích v České republice. In Hora J. (ed.): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. ČSO Praha, p Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.60

61 Šťastný K., Bejček V., Hora J., 2000b: Statut, ohrožení a ochrana dalších ohrožených druhů ptáků v České republice. In Hora J. (ed.): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. ČSO Praha, p Šťastný K., Bejček V., Hudec K., 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice H&H Jinočany. Šťastný K., Randík A., Hudec K., 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77. Academia Praha. Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5. Príroda, Bratislava. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR Academia, Praha. Grulich V. (1996): Atlas rozšíření cévnatých rostlin v Národním parku Podyjí/Thayatal. Masarykova univerzita Brno. Hejný S. et Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha. Hejný S. et Slavík B. [eds.] (1990, 1992): Květena České republiky 2, 3. Academia, Praha. Jatiová M. et Šmiták J. (1997): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. AOPaK, Brno Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1995, 1997, 2000): Květena České republiky 4, 5, 6. Academia, Praha. Vicherek J. et al. (2000): Flóra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje. Masarykova univerzita Brno. Zprávy České botanické společnosti, Praha, roč Zákon č. 114/1992 Sb. v platném znění Vyhláška č. 395/1992 Sb ZÁVĚRY Na základě získaných podkladů jsou zpracovány orientační přehledy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují nebo se vyskytovali na území Jihomoravského kraje. V obecné poloze lze konstatovat, že Jihomoravský kraj je mimořádně bohatý na zvláště chráněné druhy jak rostlin, tak i živočichů, a toto bohatství by mělo být odpovídajícím způsobem chráněno. Pro potřeby orgánů ochrany přírody a krajiny nejen Krajského úřadu, ale všech pověřených obcí výkonem státní správy, je nezbytné dopracovat databázový informační systém o zvláště chráněných rostlinách a živočiších do podoby, která by měla být průběžně doplňována aktuálními údaji a sloužit i dalším orgánům a organizacím. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.61

62 9.2. ZÁCHRANNÉ PROGRAMY Přehled uplatňovaných záchranných programů a analýza potřeby jejich pokračování PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Pro vybrané zvláště chráněné druhy organismů (uvedené ve vyhlášce č.395/1992 Sb.) se podle zákona č. 114/1992 Sb. připravují projekty, jejichž cílem je vytvoření podmínek pro záchranu a trvalou existenci ohroženého druhu. Jedná se o oficiální dokumenty schválené Ministerstvem životního prostředí, které ošetřují ochranu jednoho druhu nebo skupiny příbuzných či ekologicky blízkých druhů. AOPK ČR v současnosti připravuje metodiku pro tvorbu záchranných programů, a to zvlášť pro rostliny, zvlášť pro živočichy. Každý záchranný program je po odborné a organizační stránce zaštítěn tzv. poradním sborem, složeným ze zástupců státní ochrany přírody, odborníků na daný druh nebo skupinu druhů, zástupců oblastí, kde se druh vyskytuje, a dalších zainteresovaných stran (nevládní organizace apod.). Poradní sbor se pravidelně schází, navrhuje účinná opatření a hodnotí postup realizace záchranného programu. Již začátkem osmdesátých let započalo na tehdejším centrálním pracovišti ochrany přírody (SÚPPOP) řešení úkolu "Ochrana ohrožených a vzácných rostlin a živočichů". jako reakce na kvalitativní i kvantitativní negativní změny populací planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů na území České republiky. Výstupem tohoto úkolu byl mj. programový dokument "Strategie ochrany genofondu v ČSR", který definoval základní pojmy, faktory ohrožení genofondu a principy moderní ochrany flóry a fauny. V rámci úkolu bylo také řešeno několik programů aktivní ochrany druhů na modelových skupinách živočichů i rostlin (perlorodka říční, bobr evropský, orel mořský, rys ostrovid, zvonovec liliolistý, koniklec jarní, hvozdík písečný český). V průběhu dalších let bylo realizováno několik desítek programů záchrany ohrožených živočichů a rostlin a péče o jejich biotopy v rámci navazujících úkolů ("Aktivní pomoc vybraným druhům živočichů a rostlin" a "Teoretické a praktické principy druhové ochrany"). Další činnost částečně plnící funkci záchranných programů uskutečňovaly zejména na územích ohrožených lidskými aktivitami nevládní organizace a jednotlivci (záchranné přenosy rostlin a živočichů, zakládání genofondových ploch, tvorba hnízdních příležitostí pro dravce a sovy, vybudování zařízení na umělý odchov perlorodky, raka a některých druhů ryb). V r byly záchranné programy zakotveny v zákoně č. 114/1992 Sb. Kromě schválených záchranných programů existují projekty na výzkum a záchranu dalších vzácných a ohrožených druhů, řešení některých projektů započalo již začátkem 80. let. ( Záchranné programy připravené ke schválení Ministerstvem životního prostředí: sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a raroh velký (Falco cherrug). Připravované záchranné programy a další projekty na ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů: sysel obecný (Spermophilus citellus) hořepníček (hořec) jarní (Gentiana verna) hrotnosemenka hnědá (Rhynchospora fusca) kuřička Smejkalova (Minuartia smejkalii) Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.62

63 rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) rdestice hustolistá (Groenlandia densa) sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) ŘEŠENÍ Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů (KLAUDISOVÁ 2002) byla přijata Ministerstvem životního prostředí jako interní odborný materiál orgánů ochrany přírody a MŽP bude vyžadovat její dodržování při schvalování záchranných programů. Financování záchranných programů Odpovědnost státu za péči o zvláště chráněné druhy, zakotvená v zákoně č. 114/1992 Sb., se odráží i ve státní dotační politice. V tomto směru by měl poskytovat nejdůležitější zdroje speciální dotační titul Státního fondu životního prostředí ČR nazvaný Realizace schválených záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (dílčí program č v rámci programu Péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů). Některá opatření je možno realizovat i pomocí Programu péče o krajinu MŽP (pouze u schválených záchranných programů) a některých dalších programů. Problematické je u SFŽP, že žadatelem o poskytnutí dotace je vlastník nebo nájemce pozemku, na kterém se druh nachází, což je těžce splnitelná podmínka z hlediska výskytu druhu na více pozemcích různých vlastníků či nájemců. Kriteria pro výběr druhů cévnatých rostlin a živočichů jsou zpracovány v Metodice pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů (Klaudisová A., AOPaK ČR Praha, 2002). Zásady pro používání kritéria a podmínky pro realizaci záchranného programu: Obecnou zásadou je míra odpovědnosti ČR k ochraně druhu, tj. zhodnocení podílu rozšíření druhu, velikosti populací a stupně ohrožení v ČR ve vztahu k jeho celkovému areálu. Při hodnocení možnosti záchranného programu a úspěšnosti realizace vycházíme z biologických a ekologických vlastností druhu; záchranný program má smysl pouze v případě, kdy ještě existují lokality, kde byl druh znám a kde jsou podmínky pro výskyt druhu zachovány, nebo je lze obnovit (např. vhodným managementem). Ve zvláštních případech je možno uskutečnit záchranný program i na stanovištích, kde sice druh známý nebyl, ale podmínky pro jeho existenci jsou zde vhodné (např. tůně a jiné vodní plochy). Každý záchranný program předpokládá existenci odborného zázemí. Kritéria pro zařazení druhu je nutno používat flexibilně (nelze využívat všechna kritéria u všech taxonů stejně), proces navrhování druhů je otevřený a další druhy budou do seznamu zařazovány průběžně v souladu s novými zjištěními o ohrožení. Druhy by měly být zařazovány do seznamu komisí (např. při AOPaK ČR). V rámci návrhu záchranných programů jsme vycházeli ze seznamu Metodiky pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů (Klaudisová A., AOPaK ČR Praha, 2002), přílohy 3. Vybrány byly specifické druhy pro Jihomoravský kraj. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.63

64 Tabulka 9.1. Rostliny vhodné pro záchranné programy v Jihomoravském kraji Vybrané druhy cévnatých rostlin pro tvorbu záchranných programů a) Druhy rostlin pro tvorbu záchranných programů, které jsou zároveň zvláště chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. Taxon český název čeleď region biotop (resp. skupina) Amygdalus nana mandloň nízká Rosaceae jižní Morava suché trávníky, křoviny (Prunus tenella) Arabis nemorensis huseník hajní Brassicaceae střední Čechy,jižní Morava vlhké trávníky, lesy Arenaria grandiflora písečnice velkokvětá Caryophyllaceae Pálava skály Artemisia pancicii pelyněk Pančičův Asteraceae jižní Morava stepní trávníky Batrachium baudotii lakušník Baudotův Ranunculaceae střední a severní Čechy, vody (l. trojdílný) jižní Morava Botrychium matricariifolium vratička heřmánkolistá výtrusné Čechy, Morava suché trávníky Bupleurum affine prorostlík prutnatý Apiaceae Podyjí, střední Čechy, suché trávníky Český kras Bupleurum tenuissimum prorostlík nejtenčí Apiaceae jižní Morava, severní Čechy slaniska Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.64

65 Taxon český název čeleď region biotop (resp. skupina) Catabrosa aquatica odemka vodní Poaceae severní Čechy, jižní Morava, vody Bílé Karpaty Cirsium brachycephalum pcháč žlutoostenný Asteraceae jižní Morava mokřady Cortusa matthiolii kruhatka Matthiolova Primulaceae Moravský kras skály Crepis pannonica škarda panonská Asteraceae jižní Morava suché trávníky Crypsis aculeata skrytěnka bodlinatá Poaceae jižní Morava slaniska Cyperus michelianus šáchor Micheliův Cyperaceae jižní Morava obnažená dna (Dichostylis micheliana) (trojřadka Michelova) Daphne cneorum lýkovec vonný Thymelaeaceae střední a jižní Morava, suché trávníky, lesy střední Čechy Dracocephalum austriacum včelník rakouský Lamiaceae jižní Morava, Český kras skály, suché trávníky Echium russicum hadinec červený Boraginaceae jižní Morava suché trávníky (E. maculatum) Gladiolus palustris mečík bahenní Iridaceae střední Čechy, jižní Morava, mokřady Bílé Karpaty Glaux maritima sivěnka přímořská Primulaceae západní a severní Čechy, slaniska jižní Morava Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.65

66 Taxon český název čeleď region biotop (resp. skupina) Helichrysum arenarium smil písečný Asteraceae Čechy, Morava písčiny, pastviny Himantoglossum adriaticum jazýček jadranský Orchidaceae jižní Morava lesostep Iris humilis kosatec skalní Iridaceae jižní Morava suché trávníky Juncus atratus sítina tmavá Juncaceae střední a jižní Morava mokřady Kochia prostrata bytel rozprostřený Chenopodiaceae jižní Morava narušovaná stanoviště Laser trilobum timoj trojlaločný Apiaceae jižní Morava lesy Leucojum aestivum bledule letní Amaryllidaceae jižní Morava lesy, vlhké trávníky Lindernia procumbens puštička pouzdernatá Scrophulariaceae Třeboňsko, jižní Morava obnažená dna (p. rozprostřená) Myosotis stenophylla pomněnka úzkolistá Boraginaceae Čechy, jižní Morava suché trávníky, světlé bory Najas minor řečanka menší Najadaceae severní a jižní Morava, vody (Caulinia minor) severní Čechy Nymphoides peltata plavín štítnatý Menyanthaceae jižní a záp. Čechy, Poodří, vody severní a jïžní Morava Onosma arenaria ruměnice písečná Boraginaceae jižní Morava písčiny Orchis palustris vstavač bahenní Orchidaceae střední Čechy, jižní Morava vlhké trávníky Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.66

67 Taxon český název čeleď region biotop (resp. skupina) (O. laxiflora) (v. řídkokvětý) Orchis tridentata vstavač trojzubý Orchidaceae střední a jižní Morava suché trávníky Salvia aethiopis šalvěj etiopská (š. vlnatá) Lamiaceae Pavlovské vrchy suché trávníky Samolus valerandi solenka Valerandova Primulaceae jižní Morava, střední Čechy slaniska Scrophularia vernalis krtičník jarní Scrophulariaceae jižní Morava lesy Serratula lycopifolia srpice jednoúborná Asteraceae jižní Morava, Bílé Karpaty vlhké trávníky (Klasea lycopifolia) (srpovník krabincolistý) Spergula pentandra kolenec pětimužný Illecebraceae jižní Morava písčiny Spiranthes spiralis švihlík krutiklas Orchidaceae jižní Morava, západní Čechy suché trávníky Veratrum nigrum kýchavice černá Liliaceae (Melanthiaceae) Bílé Karpaty, Podyjí, lesy, vlhké trávníky střední Čechy Viola elatior violka vyvýšená (v. vyšší) Violaceae jižní Morava, slatiniště střední a východní Čechy Viola kitaibeliana violka nejmenší Violaceae jižní Morava stepní stráně (maceška nejmenší) Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.67

68 b) Kriticky ohrožené druhy rostlin pro něž je žádoucí příprava záchranných programů a které jsou současně navrhovány jako zvláště chráněné podle připravované novely vyhlášky k zákonu č. 114/1992 Sb. Taxon český název čeleď region biotop (resp. skupina) Bupleurum rotundifolium prorostlík okrouhlolistý Apiaceae jižní Morava, sz. Čechy pole, vinice, úhory, suché meze Triglochin maritima bařička přímořská Juncaginaceae jižní Morava slaniska Trinia glauca bezobalka sivá Apiaceae jižní Morava suché trávníky Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.68

69 Záchranné programy uplatňované na území Jihomoravského kraje V současnosti nejsou na území kraje uplatňovány žádné záchranné programy, uvažuje se o zpracování programu pro záchranu dropa velkého na území Znojemska. Záchranné programy pro živočichy nebyly zpracovány, budou součástí návrhů koncepce až po širší odborné diskuzi s odbornými organizacemi, vědeckými pracovišti a orgány ochrany přírody PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA AOPaK ČR, Praha Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlina a živočichů (KLAUDISOVÁ 2002) ZÁVĚRY Druhy bezobratlých uváděné ve vyhlášce většinou nejsou vhodné pro záchranný program, nebo mizí z neznámých případně takových příčin, že je jejich záchranný program sotva možný. Bohužel, cílený záchranný program některých druhů může vést k potlačování většího množství jiných druhů. (toto se děje při ochraně některých druhů rostlin). Naopak, často nastává i případ, kdy má zachraňovaný druh podobné ekologické nároky jako množství dalších druhů stanoviště a záchranným programem je tak zachráněno nebo obnoveno celé společenstvo. Z toho vyplývá, že záchranný program připadá v úvahu především tam, kde cílená péče o konkrétní druh neovlivní negativně jiné. Řada druhů bezobratlých mizí v souvislosti s postupnou přeměnou naší krajiny, změnami hospodaření a jejich ústup asi bude těžké zastavit. Mnohé chráněné a vymírající druhy brouků vázané na přestárlé, nemocné, prosychající stromy (duby, jedle, jilmy) může alespoň částečně chránit spíše konzervativní způsob ochrany než nějaký záchranný program. Naopak druhy vázané na společenstva vzniklá jako výsledek určitého typu hospodaření bez lidské činnosti mizí. Tam by v některých případech byl záchranný program možný, ale musí být vždy zpracován se zřetelem na ostatní druhy. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.69

70 9.3. ZÁCHRANNÁ CENTRA PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY Cílem kapitoly je analýza záchranných center pro handicapované živočichy kapacita, prostorová struktura v rámci kraje PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Každoročně se do rukou lidí dostává velké množství zraněných, nemocných, vyčerpaných, nevyspělých nebo jinak handicapovaných volně žijících živočichů. Aby mohli být takovíto živočichové vyléčeni a opět navráceni do volné přírody, o to se starají stanice pro handicapované živočichy. Národní síť stanic pro handicapované živočichy sdružuje subjekty pečující o zraněné a nemocné volně žijící živočichy. Jejich cílem je zajistit pomoc takovýmto živočichům a umožnit jejich plnohodnotný návrat do přírody. Stanice sdružené v Národní síti jsou dvojího typu: Členské stanice Národní sítě - vykonávají svoji činnost na určitém území - minimálně na území jednoho okresu. Území působnosti jednotlivých členských stanic se vzájemně nepřekrývají. Na tomto území stanice ručí (na základě dlouhodobé smlouvy mezi stanicí a ÚVR ČSOP) za zajištění všech činností a je k dispozici orgánům státní ochrany přírody (OÚ, OkÚ, AOPK ČR, ČIŽP, SCHKO, NP, MŽP ČR). K lepšímu pokrytí svěřeného území mohou stanice na tomto území zřizovat sběrné stanice či uzavírat smlouvy s jinými subjekty (viz Přidružené stanice) Přidružené stanice Národní sítě - nemají vlastní svěřené území v rámci Národní sítě, smluvně jsou vázány na některou z členských stanic Národní sítě. Jejich povinnosti vyplývají z této smlouvy - většinou jde o zajištění péče o určitou specifickou oblast nebo o určitou skupinu živočichů. Povinnosti členských stanic Národní sítě: úschova a dokrmení nalezených opuštěných mláďat volně žijících živočichů a jejich příprava na plnohodnotný život v přírodě dokrmení a uvedení do kondice nalezených vyhladovělých (díky klimatickým či dočasným zdravotním problémům) volně žijících živočichů a jejich opětovné vypuštění do přírody léčba zraněných volně žijících živočichů a jejich opětovné vypuštění do přírody Dle možností stanice dále provádí: záchranné transfery živočichů (např: přenosy ohrožených ptačích hnízd, přenosy chráněných měkkýšů a raků z vypuštěných vodních nádrží, přenosy nevhodně umístěných letních kolonií netopýrů, hnízd čmeláků a mravenců apod.) ekologickou výchovu a osvětovou činnost Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.70

71 Podmínky členství v Národní sítě stanic: stanice musí vlastnit všechny příslušné výjimky pro držení volně žijících živočichů stanice a její pracovníci musí splňovat základní hygienické předpisy, veterinární předpisy a chovatelské zásady stanice musí mít k dispozici odpovídající personální, technické a prostorové zázemí (prostory musí mít provozující subjekt ve vlastnictví či nájmu na minimálně 10 let) stanice musí mít určenu osobu zodpovědnou za provoz osoby zodpovědné za provoz musí mít odpovídající chovatelskou průpravu a praktické zkušenosti s ochranou volně žijících živočichů Národní síť stanic pro handicapované živočichy je unikátním projektem, který se pod patronací Českého svazu ochránců přírody tvoří od roku V současné době ji tvoří 23 členských a 6 přidružených stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku, Pro jižní Moravu existijí dvě oficiální záchranná centra: Brno-Bystrc Kontakt:Zoologická zahrada města Brna, U ZOO 46, Brno-Bystrc tel.: , , , zeller@zoobrno.cz, zoo@zoobrno.cz Pro informace: Zelený telefon města Brno tel: , Bartošovice Kontakt: Záchranná stanice, Bartošovice na Moravě tel , csopnj@applet.cz Tato záchranná stanice je vzhledem k lokalizaci na severní Moravě využívána jen okrajově. Na doplnění Národní sítě jsou v Jihomoravském kraji další záchranná centra, která jsou velmi významná z územního hlediska. Krajem jsou podporována dvě záchranná centra. Krajský úřad JMK poskytuje příspěvky dvěma záchranným stanicím pro handicapované živočichy a to: - Záchranné stanici pro dravé ptáky, se sídlem Masarykova 124, Rajhrad. - Ptačí centrum o.p.s., Štěpánská 4 b, Brno Obě stanice přijímají nalezené handicapované ptáky. Krajský úřad poskytuje těmto stanicím finanční příspěvek pro handicapované jedince ptáků zařazené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. do Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.71

72 kategorie ohrožený druh. Tento příspěvek poskytuje ve smyslu 69 odst. 2 na základě rozhodnutí o provádění náhradních opatření dle 50 odst. 3 zákona 114/92 Sb. Na Znojemsku jsou v současnosti další záchranné stanice, na které kraj finančně nepřispívá: a) Zdenek Nikolai, Bitov 8. Zachranna stanice je situovana v zahrade hradu Bitov ZOO Bitov. Stará se o všechny druhy živočichů. b) Rostislav Jordan, Antonínska 11, Znojmo. Stará se přednostně o dravce a sovy. c) František Miroš, Bantice 24. Stará se taky hlavně o dravce a sovy ŘEŠENÍ Záchranná stanice pro handicapované živočichy v ZOO města Brna je v kompetenci chovatelského úseku. Za období od do přijala tato stanice 169 zvířat náležejících k 28 druhům. Tato záchranná stanice spolupracuje na poli ochrany fauny s orgány ochrany přírody, obecními a městskými úřady a s jednotlivými stanicemi začleněnými v Národní síti stanic pro handicapované živočichy. Vzhledem k tomu, že prostory stanice se nalézají v těsné blízkosti veterinární ošetřovny, jsou umístěná zvířata pod stálou kontrolou. V kapacitě a technickém vybavení záchranné stanice nedošlo v roce 2003 k výraznějším změnám, v plánu je do budoucna výstavbu několika venkovních voliér především pro dravce a sovy. Oproti roku 2002 došlo k poměrně výraznému zvýšení nejen počtu přijatých kusů, ale také druhů. Toto zvýšení je možné přičíst i stále rostoucímu povědomí veřejnosti o možnosti umísťovat zraněné živočichy do zařízení národní sítě stanic handicapovaných živočichů. Přitom se však i přes snahu o neustálou osvětu v médiích i přímo mezi veřejností stále zcela nedaří některým lidem vštípit, ž nemají do ZOO nosit zvířata, která pomoc nepotřebují, nebo kterým lidský zásah dokonce přímo škodí. Jedná se především o zdravá mláďata srnčí zvěře, která jsou pouze na chvíli odložena matkou, dále o mláďata ptáků, která se učí létat a nejsou ještě schopna uniknout přehnané pozornosti zachránců, a také o některá zvířata neodborně a chybně introdukovaná do naší přírody, jako je například želva nádherná. Občané také do stanice zcela zbytečně donášejí velmi mnoho ježků, jejichž vyčlenění z přírody je nesmyslné, neboť se nejedná o jedince nějakým způsobem handicapované. Některým těmto případům se již ovšem daří předcházet lidé si zvykají nálezy telefonicky konzultovat s pracovníky ZOO. Ze zajímavějších či vzácnějších přírůstků stanice v roce 2003 bychom mohli jmenovat například mládě čápa černého (Ciconia nigra), tři mláďata bobra evropského (Castor fiber), žlunu zelenou (Picus viridis), kavku obecnou (Corvus monedula) či velmi vzácného a silně ohroženého ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který byl ovšem přijat se zlomeným zobákem a s těžkým poraněním mozku pravděpodobně po střetu s automobilem, a brzy tedy uhynul. Největší raritou byl jistě odchyt kočkodana světlobřichého (Cercopithecus petaurista) v Brně- Líšni, který se zde několik dní volně pohyboval. Jednalo se o mladou samičku, která byla částečně zvyklá na kontakt s člověkem. Nejčastěji přijímanými exempláři zůstávají ježci (Erinaceus sp.) a dále poštolky obecné (Falco tinnunculus), labutě velké (Cygnus olor), rorýsi obecní (Apus apus) a drozdi zpěvní (Turdus philomelos). Spolu s 66 exempláři 13 živočišných druhů, kteří byli našimi chovanci už v předešlém roce, se stanice v roce 2003 starala celkem o 235 zvířat 34 živočišných druhů. Hlavním smyslem existence stanice je samozřejmě navracení handicapovaných zvířat po úspěšné rekonvalescenci zpět do přírody. V roce 2003 se z přijatých 169 kusů a z 66 kusů z Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.72

73 loňského roku vrátila do přírody přibližně jedna třetina zvířat (75 kusů). Pokud pomineme trvale handicapovaná zvířata a zvířata s fatálními traumaty, která ve stanici nepřežila ani jeden den, pak se počet živočichů vypouštěných na svobodu blíží polovině zvířat do stanice přijatých. Velmi vysoké bylo procento vypouštěných mláďat, která jsme přijali jakožto nevzletná. Z 21 exemplářů se jich zpět do přírody dostalo16, což je více než tři čtvrtiny všech přijatých mláďat. Jednalo se převážně o mláďata poštolky obecné (Falco tinnunculus), ale také např. o mláďata čápa bílého (Ciconia ciconia), labutě velké (Cygnus olor), káně lesní (Buteo buteo), krahujce obecného (Accipiter nisus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), rorýse obecného (Apus apus), drozda zpěvného (Turdus philomelos), havrana polního (Corvus frugilegus), kavky obecné (Corvus monedula) či pěnkavy obecné (Fringilla coelebs). Ke konci roku 2003 zůstávalo v péči stanice 41 zvířat, což představovalo zhruba 20%, tedy asi jednu pětinu všech živočichů přijatých v roce 2003 i převedených z roku Samozřejmě, že některé kusy v důsledku velmi špatného zdravotního stavu také uhynuly, či bylo rozhodnuto o jejich humánní euthanasii. Přes zimu tak zůstávají obyvateli stanice vždy především ježci v horším výživném a zdravotním stavu či nízké hmotnosti a dále už jen jedinci, kteří utrpěli zranění, jež je vylučuje z úspěšného návratu k volnému životu v přírodě, tedy tzv. trvalé handicapy. Jedná se především o postřelené či jinak traumaticky poznamenané dravce a sovy, jako například o motáka pochopa (Circus aeruginosus), káni lesní (Buteo buteo), krahujce obecného (Accipiter nisus), puštíka obecného (Strix aluco) a kalouse ušatého (Asio otus). Celkový obrat zvířat ve stanici a jejich stav k uvádí následující tabulka. Tabulka 9.2. Obrat zvířat v záchranné stanici ZOO Brno-Bystrc druh zvířete ve stavu z 2002 přijato vypuštěno úhyn předáno želva bahenní (Emys orbicularis) 1 1 želva nádherná (Trachemys scripta elegans) čáp bílý (Ciconia ciconia) 1 1 čáp černý (Ciconia nigra) 1 1 labuť velká (Cygnus olor) káně lesní (Buteo buteo) krahujec obecný (Accipiter nisus) moták pochop (Circus aeruginosus) poštolka obecná (Falco tinnunculus) kalous ušatý (Asio otus) 2 2 puštík obecný (Strix aluco) 1 1 rorýs obecný (Apus apus) ledňáček říční (Alcedo atthis) 1 1 strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 2 2 žluna zelená (Picus viridis) 1 1 Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.73

74 drozd zpěvný (Turdus philomelos) havran polní (Corvus frugilegus) kavka obecná (Corvus monedula) 1 1 kos černý (Turdus merula) 1 1 pěnkava obecná (Fringilla coelebs) 2 2 zvonek zelený (Carduelis chloris) 1 1 ježek nerozlišeno (Erinaceus sp.) ježek východní (Erinaceus concolor) ježek západní (Erinaceus europaeus) netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) 5 5 netopýr rezavý (Nyctalus noctua) 4 4 kočkodan světlobřichý (Cercopithecus petaurista) 1 1 bobr evropský (Castor fiber) veverka obecná (Sciurus vulgaris) 1 1 liška obecná (Vulpes vulpes) 2 2 fretka (Putorius furo) kuna skalní (Martes foina) 1 1 tchoř tmavý (Putorius putorius) 1 1 srnec obecný (Capreolus capreolus) CELKEM DRUHŮ : V současnosti technické a kapacitní možnosti stanice dosud nesplňují zcela nároky na záchrannou stanici, její fungování je však stabilizované a prospěšné. Množství přijatých zvířat a počet vrácených zvířat zpět do přírody jsou toho důkazem PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Výroční zpráva ZOO Brno za rok 2003 www. csop.cz ZÁVĚRY V současnosti technické a kapacitní možnosti stanice dosud nesplňují zcela nároky na záchrannou stanici, její fungování je však stabilizované a prospěšné. Množství přijatých zvířat a počet vrácených zvířat zpět do přírody jsou toho důkazem. Nutná je podpora dalších záchranných center v kraji vzhledem k jeho rozlehlosti a nutnosti rychlého řešení situací při záchraně handicapovaných a jinak ohrožených živočichů. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.74

75 9.4. MAPOVÁNÍ VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ - přehled dosud provedených mapování výskytu zvláště chráněných druhů PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Mapování, které je pojato nejkomplexněji pro celé území ČR, je mapování biotopů pro potřeby vytvoření soustavy chráněných území NATURA Toto mapování dle směrnice 92\43 EHS započalo po krátké přípravné fázi v roce 2001 a dokončuje se v letošním roce. V území s předpokladem vysokého zastoupení přírodních biotopů a v maloplošných ZCHÚ se mapují metodikou podrobného mapování. Při tomto způsobu zpracovávání území se mapují a evidují výskyty přírodních biotopů, u kterých se dále hodnotí příslušnost k jednotlivým typům biotopů dle Katalogu biotopů, rezentativnost a zachovalost z hlediska ochrany přírody. Tento způsob je doplňován o ostatní člověkem silně ovlivněné nebo vytvořené biotopy. V oblastech s předpokládaným malým výskytem přírodních biotopů se postupuje metodikou kontextového mapování, kdy mapovatel vyhledává, hodnotí a zaznamenává pouze přírodní biotopy. Vzhledem k rozpracovanosti mapování biotopů (nedokončené mapování především v severní části kraje) nemohly být tyto podklady použity pro vyhodnocení území kraje. Výsledky mapování by však měly být kompletně k dispozici v digitální podobě začátkem roku 2005, kdy by bylo vhodné zpracování těchto poznatků pro potřeby kraje. Na území kraje proběhlo i mapování jiného charakteru např. pro potřeby orgánů ochrany přírody a krajiny, vymezování ÚSES, KPÚ (dle různých metodik, např. Mapování krajiny (VaMP-ČÚOP, SMS Hradec Králové, 1994, Mapování přírody a krajiny, 1994, Mapování fytocenóz, 1994 aj.). Všechna tato mapování jsou jednak většinou staršího data a jednak nedosahují podrobností a zejména stejným metodickým přístupem mapování NATURA ŘEŠENÍ Zjišťování údajů o rozšíření a početnosti, soudobých trendech ve vývoji populací a biologii hub, rostlin a živočichů patří do náplně AOPaK ČR. Tato činnost se týká zejména zvláště chráněných druhů organismů, uvedených ve vyhlášce č.395/92 Sb. Údaje pro mapování jsou získávány vlastním průzkumem v terénu pracovníky AOPK ČR, správ národních parků a chráněných krajinných oblastí, ale také rozsáhlou spoluprací s odbornými přírodovědnými pracovišti i amatérskými znalci přírody. Výsledkem mapování jsou databáze, jež jsou shromažďovány v jednotném informačním systému ochrany přírody - ISOP. Vyhodnocené údaje slouží k určování priorit v ochraně přírody, k vyhlašování nových zvláště chráněných území, tvorbu červených seznamů, červených knih, záchranných programů, novelizaci zákonů apod. Nedílnou součástí jsou inventarizační průzkumy zvláště chráněných území, které se ukládají do rezervačních knih, uložených v archivu ústředního pracoviště AOPK ČR. ISOP je vytvářen v modulech a je souborem informací o lokalitách pro sledování ohrožených, vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Lokality jsou vymezovány vzákladních mapách měřítka 1: Ke každé lokalitě existuje řada záznamů v modulech ISOP Botanika a Zoologie na dané lokalitě. V některých případech může lokalita odpovídat některým M-ZCHÚ. Lokality pro nálezy botanické se mohou překrývat s lokalitami pro nálezy zoologické. Modul Lokality jako samostatný subsystém ISOP je vyvíjen od roku 1994, v prostředí GIS od roku Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.75

76 Zoologie i botanika uchovává podrobné údaje, zejména druh, datum nálezu, zpracovatel záznamu, údaje o publikovatelnosti, bibliografické údaje, soubory klíčových slov popisující místo nálezu, eventuálně další doplňující lokalizační údaje (síťové mapování). Obdobný informační systém mají jednotlivé správy CHKO. Lokalizace většiny dat je prováděna buď pomocí bodových souřadnic (nálezové databáze, systematické průzkumy, síťové mapování) nebo jsou data vázána na vícerozměrné entity (linie, polygony). Obrázek 9.1. Stav mapování soustavy NATURA 2000 dle listů map v měř. 1: PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA AOPaK ČR ZÁVĚRY I přes značnou podrobnost a komplexnost některých provedených mapování i průzkumů, je značná část území prozkoumána jen okrajově nebo jen s cílem sledování několika konkrétních druhů. Do budoucna je třeba se zaměřit na větší komplexnost a celoplošnost dalších mapování. Značně nepříznivá je situace v archivaci výsledků různých mapování a jejich přístupnosti pro další zájemce. Pro území kraje by bylo vhodné na středisku AOPaK V Brně vytvořit databanku mapování a jejich výsledků, v maximální míře využít mapování NATURA 2000, které je nejkomplexnější z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ str. 9.76