MAGAZÍN KATEDRY INFORMATIKY. Úvodní slovo. Obsah. čí slo 10 únor Univerzita Palackého v Olomouci. Vážení čtenáři,

Transkript

1 MAGAZÍN KATEDRY INFORMATIKY čí slo 10 únor 2019 Univerzita Palackého v Olomouci Úvodní slovo Vážení čtenáři, právě čtete jubilejní desáté číslo Magazínu katedry informatiky. První číslo magazínu vyšlo před téměř pěti lety v dubnu 2014 a od té doby magazín vycházel dvakrát ročně, vždy na konci letního a na konci zimního semestru. V minulých číslech jsme se věnovali různým tématům: aktuálnímu dění na katedře, profilům význačných osobností naší univerzity i mimo ni, výzkumným tématům pracovníků katedry, programování a dění v informatice obecně. Pro zájemce jsou všechna čísla magazínu přístupná na jeho webové stránce Jistě není bez zajímavosti si starší čísla projít. Významné jubileum slaví také samotná informatiky. V roce 2018 tomu bylo 40 let od jejího založení. V magazínu přinášíme článek Radima Bělohlávka mapující historii informatiky na naší univerzitě, od počátků v matematických oborech až po současnost. V rubrice Téma se Petr Krajča věnuje jednomu z aspektů vztahu svobodného softwaru, zejména linuxových operačních systémů, a podnikání. Nechybí ani hádanka na závěr, tentokrát algoritmická. Za všechny, kteří se na přípravě tohoto magazínu podíleli, Vám příjemné čtení přeje Petr Osička Obsah 12 Udělení Klirova stipendia Ocenění pro úspěšné studenty téma Historie informatiky na Univerzitě Palackého Ohlédnutí za historií katedry Linux: Jak vydělat na něčem, co může mít každý zadarmo? Linux a podnikání 20 hádanka Svoboda za minci Algoritmická hádanka 1 magazín katedry informatiky

2 Udělení Klirova stipendia Eduard Bartl Na konci loňského roku bylo uděleno na katedře informatiky Klirovo stipendium. Oceněno bylo celkem deset studentů, kteří dosáhli nejlepších studijních výsledků. Toto prospěchové stipendium nese jméno profesora George J. Klira ( ) významného odborníka v oblasti počítačových a systémových věd českého původu, který úzce spolupracoval s některými členy katedry informatiky. Předání Klirova stipendia proběhlo 22. listopadu Oceněni byli dva nejlepší studenti v každém ročníku standardní doby studia napříč všemi informatickými obory. Každý ze studentů, kteří jsou uvedeni v následující tabulce, byl za své vynikající studijní výsledky odměněn částkou Kč. Předání se zúčastnili také zástupci firem Behaim IT Solutions, Quadient, OLTIS Group a Sabris, které se významnou měrou podílely na finančním zajištění stipendia. Ročník Stipendisté 1. Eliška Foltasová Daniel Kubinski 2. Alena Svobodová Karolína Zemenová 3. Václav Hlavinka Serhiy Kudryashov 4. Patrik Szkandera Martin Mazáč 5. Jiří Balun Ondřej Procházka Foto: Šárka Chovancová 2 magazín katedry informatiky

3 Historie informatiky na UP Radim Bělohlávek Článek popisuje vývoj oboru informatika na Univerzitě Palackého od jeho postupného vyčleňování z matematických oborů po současnost. Úvodem Výuka informatiky se začala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (dále PřF a UP) uskutečňovat v 60. letech 20. století. V České republice tak naše fakulta patří ke školám s nejdelší tradicí v informatickém vzdělávání. Článek popisuje vývoj informatických oborů na Univerzitě Palackého od jejich počátků po současnost. Při psaní jsem vycházel z vlastních materiálů a vzpomínek, 1 z knihy [1], z článku [2], ze sešitů [3] a ze vzpomínek, které mi v písemné podobě ochotně poskytli pamětníci. 2 3 Počátky informatiky v matematice Stejně jako na mnoha jiných školách ve světě se i na naší fakultě informatické obory vyvinuly a nakonec vyčlenily z matematických oborů. Tato skutečnost se dosud odráží ve významné roli, kterou matematické metody v současných studijních plánech informatických oborů i ve výzkumné činnosti katedry informatiky mají. Představme si proto nejdříve ve stručnosti vývoj matematiky na UP. Univerzita vznikla v Olomouci v roce 1573, kdy původně jezuitská kolej získala práva jako jiné univerzity v Evropě. Podle studijního řádu jezuitských škol byla jedním z vyučovaných předmětů i matematika, která se vyučovala na fakultě svobodných umění (někdy se uvádí filozofická fakulta; druhou byla teologická fakulta). První přednášky začaly v roce 1579 a byly po dlouhou dobu věnovány zejména praktickým aspektům aritmetiky, algebry, geometrie, základům astronomie a výpočtům církevních svátků. Nejvýraznější osobností tohoto jezuitského období byl světově známý matematik Jakub Kresa, nazývaný Eukleidés Západu, který v Olomouci působil v letech Mezi další známé osobnosti patřili Josef Stepling, který vynikal úrovní svých matematických přednášek a po studentech požadoval vědeckou práci, a Jan Tesánek, který například v teorii čísel vyvinul metody pro zjištění prvočíselnosti až do stonásobného rozsahu dosud zvládnutých případů. Jezuitský řád zanikl v roce 1773 a univerzita pokračovala jako státní. Výuka matematiky zahrnovala tzv. elementární matematiku, jejíž rozsah kolísal mezi 5 až 9 hodinami týdně, a tzv. aplikovanou matematiku s rozsahem 2 až 8 hodin týdně. Slibně se rozvíjející výuka matematiky však skončila uzavřením filozofické fakulty v roce 1851 a nakonec uzavřením univerzity jako celku v roce 1860 (zůstala jen samostatná teologická fakulta, která byla uzavřena v roce 1939 nacisty). Nejvýznamnějším matematikem na zestátněné univerzitě byl Jakub Filip Kullik, který 1 Na PřF jsem studoval obor Teoretická kybernetika a matematická informatika a teorie systémů v letech ; na fakultě jsem pracoval na částečný úvazek jako pomocná vědecká síla (pomvěd) v letech , od roku 2001 zde pracuji na plný úvazek. 2 Zejm. Ivan Chajda, David Skoupil a Arnošt Večerka. Dalšími vzpomínkami přispěli Luděk Bartoněk, Milena Kršková, Michal Krupka, Petr Lisoněk, Jan Outrata a manželé Ludmila a Josef Valovi; poznámkami různého charakteru přispělo mnoho dalších lidí. 3 Při psaní jsem narazil na řadu rozporných informací a bílých míst. Ty by měla vyjasnit další verze tohoto textu. 3 magazín katedry informatiky

4 se proslavil výpočtem tabulky dělitelů a tabulky prvočísel až do čísla a který v Olomouci působil v letech Hned po obnovení univerzity v roce vznikl na Pedagogické fakultě UP a bienniu přírodních věd matematický ústav, který do roku 1949 vedl akademik Josef Novák. 5 Biennium existovalo při filozofické fakultě, představovalo první dva ročníky přírodovědecké fakulty a po jeho absolvování studenti pokračovali na Přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně. 6 Po zániku biennia přešli učitelé přírodovědných oborů na pedagogickou fakultu, kde vznikla v roce 1952 matematiky, fyziky a chemie. V důsledku reforem ve vzdělávání učitelů Pedagogická fakulta UP zanikla a v Olomouci byla v roce 1953 vytvořena Vysoká škola pedagogická. Měla dvě fakulty, pedagogickou a fakultu přírodních věd, ze které později vznikla přírodovědecká fakulta. Na tuto fakultu byla matematiky, fyziky a chemie převedena. Už v roce 1954 byla tato rozdělena na tři samostatné katedry, jednou z nich byla matematiky. V roce 1958 se přírodovědecká fakulta stala součástí UP. Od školního roku 1960/1961 bylo na fakultě zaváděno odborné, tj. neučitelské, studium včetně studia matematiky. Katedra matematiky se ve školním roce 1960/1961 rozdělila na katedru matematické analýzy a katedru algebry a geometrie. O dva roky později k nim přibyla metodiky matematiky a elementární matematiky. V pedagogické i výzkumné činnosti matematických kateder se od začátku 60. let začal odrážet nový trend nástup počítačů. V Československu se přední osobností na poli počítačů a vznikajícího oboru informatiky stal Antonín Svoboda. 7 Od roku 1947 začal uskutečňovat svou vizi vybudovat v Československu silný počítačový výzkum a průmysl. Díky svému talentu, pracovitosti a zkušenostem, ke kterým přispělo mnoho pobytů na špičkových zahraničních pracovištích i dlouhodobý pobyt v USA za 2. světové války, byl výborně připraven. V roce 1950 založil při Ústředním ústavu matematickém 8 samostatnou laboratoř. Ta se postupně transformovala v Ústav matematických strojů Československé akademie věd, který vznikl v roce Tam vznikl první československý počítač nazvaný SAPO (SAmočinný POčítač). Byl to reléový počítač postavený podle originální Svobodovy koncepce. 10 Ústav byl později převeden pod novým názvem Výzkumný ústav matematických strojů (VÚMS) pod ministerstvo průmyslu. Pokračoval zde vývoj československých počítačů, např. elektronkového EPOS 1 nebo tranzistorového EPOS 2, kterého se později, od roku 1968, vyrobilo pod názvem ZPA 600 a ZPA 601 několik desítek kusů. 11 VÚMS byl v roce 1963 převeden pod ministerstvo strojírenství a v roce 1965 se stal součástí podniku Závody přístrojů a automatizace. Na olomoucké univerzitě zmíněný trend velmi brzy rozpoznal Josef Metelka. 12 Byl to člověk širokého rozhledu a mnoha aktivit. Na UP nastoupil v roce 1949, v období byl děkanem pedagogické fakulty, v období pak rektorem univerzity. Pro své politické postoje musel z univerzity začátkem 70. let odejít. Metelka si uvědomoval, že s nástupem počítačů vznikne poptávka po počítačových odbornících. Jeho přičiněním se začalo studium matematiky rozšiřovat o počítačové předměty. Zajímal se o kybernetiku, o které později napsal populární knihu. 13 Sám se vědecky zabýval algebrou a jeho zájmy ho přirozeně přivedly k oblas- 4 Univerzita získala název Universita Palackého. 5 Josef Novák ( ); absolvoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně (1931). V roce 1945 byl jmenován docentem, v roce 1950 profesorem na ČVUT, v roce 1952 byl jmenován akademikem. V letech vedl Matematický ústav ČSAV. 6 Termínem biennium se označovala i část filozofické fakulty, která výuku zabezpečovala. 7 doc. Dr. Ing. Antonín Svoboda ( ); absolvent elektrotechnického a strojního inženýrství na ČVUT (1931). Viz G. J. Klir (ed.), Memorable Ideas of Computer School: The Life and Work of Antonín Svoboda. Czech Technical University Publ. House, Praha, Vznikl v roce 1950 z Ústavu pro matematiku při České akademii věd a umění, spadal pod tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. V roce 1953 vznikla Československá akademie věd a ústav se stal pod názvem Matematický ústav její součástí. 9 Počítačům se tehdy říkalo matematické stroje. 10 Kvůli technologickým problémům byl dokončen až v roce 1958, kdy už byl zastaralý. 11 Jednalo se o velké sálové počítače. 12 prof. RNDr. Josef Metelka ( ). Na UP působil do roku J. Metelka, Matematické stroje kybernetika. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, Původně se zabýval algebraickou geometrií, kterou studoval u akademika Bohumila Bydžovského. 4 magazín katedry informatiky

5 tem algebry, které s kybernetikou a počítači velmi úzce souvisely. 14 Nejvýraznější takovou oblastí byly Booleovy algebry, o kterých pro studenty matematiky vedl v roce 1969/1970 samostatnou přednášku. Vyčleňování informatiky z matematiky a vznik výpočetního střediska V roce 1960 přijal Metelka na katedru algebry a geometrie, kterou tehdy vedl, 15 mladého absolventa elektrotechnické fakulty ČVUT Karla Beneše, 16 aby pomohl na oboru matematika rozvíjet počítačové disciplíny. Z hlediska vývoje informatiky je důležitým mezníkem školní rok 1962/1963, ve kterém byla zřízena studijní specializace oboru matematika nazvaná numerická matematika. 17 Tuto specializaci lze považovat za přímého předchůdce informatických studijních programů. 18 V roce 1963/1964 se v plánech objevují předměty Nauka o počítacích strojích a Programování, oba přednášené Benešem, které lze považovat za první informatické předměty na univerzitě. Studenti se do specializace numerická matematika zapisovali nejprve po absolvování společného dvouletého základu, od roku 1964/1965 pak už od 1. ročníku studia. Šlo o studium značně výběrové z přihlášených studentů byla ke studiu přijímána asi jedna třetina. Například v roce 1965 bylo ke studiu přijato asi 20 studentů z 60 přihlášených. Uchazeči byli většinou gymnazisté, studium bylo náročné a absolventi velmi kvalitní. V roce 1963, po absolvování základní vojenské služby v armádním výpočetním středisku, přišel na katedru algebry a geometrie další mladý zaměstnanec se zájmem o počítače, Václav Mrkvička. 19 Na katedře byl zřízen kabinet analogových počítačů. Vedl ho Beneš a byl postupně vybaven dvěma tranzistorovými analogovými počítači MEDA 80 československé výroby. Zajímavostí je, že dalším počítačem v kabinetu byl analogový počítač DIPOS (Didaktický POčítačový stroj) sestrojený Benešem. Beneš později sestrojil také číslicový počítač. Programování na těchto počítačích se v rámci výše zmíněného předmětu Programování stalo součástí výuky v odborných i učitelských oborech. Kabinet také pořádal celostátní kurzy programování analogových počítačů. Vedení přírodovědecké fakulty už od zřízení specializace numerická matematika usilovalo o zřízení výpočetního centra, ve kterém by se uskutečňovala praktická část výuky programování a které by zabezpečovalo i další potřeby univerzity. Získat počítač však bylo v ČSSR značně obtížné, a tak k vytvoření takového centra došlo až v roce Centrum neslo název Výpočetní středisko a bylo považováno, stejně jako tři matematické katedry, za samostatné pracoviště oboru matematika. Jeho vedení se ujal Milan Král, 20 který v roce 1966 na univerzitu nastoupil. Ministerstvo školství zakoupilo pro potřeby střediska sálový počítač ODRA Šlo o počítač polské výroby s vnitřní bubnovou magnetickou pamětí, snímačem pětistopé pásky a dálnopisem na vstupu a děrovačem děrné pásky a dálnopisem na výstupu. Studenti se v předmětu o programování učili programovací ja- 15 Katedru vedl od jejího vzniku výše zmíněným rozdělením katedry matematiky. Druhou katedru, katedru matematické analýzy, vedl Miroslav Laitoch; prof. RNDr. Miroslav Laitoch, CSc. ( ), absolvent učitelství matematiky a deskriptivní geometrie na Masarykově univerzitě v Brně; pod vedením profesora Otakara Borůvky získal titul RNDr. (1950) a hodnost CSc. (1956); zabýval se zejména matematickou analýzou; na PřF UP působil od roku 1950 do roku 1991; v letech a byl děkanem fakulty. 16 doc. ing. Karel Beneš, CSc. ( ). Na UP působil do roku V seznamu přednášek přírodovědecké fakulty pro rok 1962/1963 je v prvním roce, zřejmě omylem, uveden název numerická analýza, v dalších letech již numerická matematika. V seznamu přednášek je numerická matematika uváděna jako obor, ne specializace. Terminologie v dostupných pramenech je nejednotná. Z dnešního pohledu šlo o samostatný studijní obor (žádná jiná specializace v oboru matematika na fakultě neexistovala). 18 Zajímavostí také je, že v té době existovaly na PřF pouze dva odborné studijní programy, tím druhým byl obor jemná mechanika a optika. Ostatní obory byly učitelské. 19 doc. RNDr. Václav Mrkvička, CSc. (*1940). Na UP působil do roku Poté učil na Gymnáziu Jakuba Škody v Přerově a na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. 20 RNDr. Milan Král, CSc. ( ); absolvent matematiky na Masarykově univerzitě (1948). Hodnost CSc. získal v roce 1965 z numerické matematiky. Od roku 1948 do roku 1966 působil v Meoptě Přerov. Na UP působil do roku Termín autokód označoval v 50. a 60. letech 20. století předchůdce pozdějších programovacích jazyků; šlo o obecný termín a jednot- livé autokódy se od sebe značně lišily. 5 magazín katedry informatiky

6 zyk Algol 60. ODRA 1003 se programoval v autokódu 21 MOST 2, který byl Algolu poměrně blízký. Postup byl dosti zdlouhavý, pracovalo se dávkovým způsobem. Student přinesl do střediska program vepsaný do formuláře. Zde byl program vyděrován na děrnou pásku, zpracován na počítači ODRA a pro výstup si student za nějakou dobu, typicky za několik dnů, přišel. Studenti tak se samotným počítačem nepřišli vůbec do kontaktu. Zmíněná výuka programování byla zařazena do zvětšujícího se předmětu Programování, který byl vyučován ve 4. ročníku a měl nakonec dva semestry. První měl rozsah 3 hodiny přednášek a 4 hodiny cvičení a druhý pak ještě o hodinu přednášek více. Předmět učili společně Beneš a Král. Předmět byl od roku 1971/1972 rozdělen na dvousemestrální předměty Programování samočinných číslicových počítačů a Programování analogových počítačů. Podobně rostl i výše zmíněný předmět Nauka o počítacích strojích. Součástí studia byly exkurze na různá pracoviště v ČSSR vybavená modernějšími číslicovými počítači a také čtyřměsíční oborová praxe, zpravidla opět na pracovišti, které disponovalo číslicovými počítači. Kromě toho bylo, jak jsme uvedli výše, do výuky zařazeno programování analogových počítačů s praktickou výukou přímo na katedře v kabinetu analogových počítačů. Součástí studia specializace numerická matematika byla také výuka překladačů. Výpočetní středisko se poměrně rychle rozvíjelo, a to jak z hlediska technického vybavení, tak z hlediska zaměstnanců a úkolů, které zaměstnanci střediska řešili. Kromě výuky programování realizovalo středisko různé výpočetní práce, po kterých začala být na univerzitě poptávka. Protože středisko bylo vůbec prvním zařízením podobného charakteru v regionu, dostávalo a plnilo požadavky na počítačové zpracování rozmanitých úloh pro různé podniky regionu. To bylo ve skutečnosti hlavním důvodem dalšího rozšiřování střediska. V roce 1969 byl zakoupen počítač MINSK 22 M sovětské výroby, který musel být kvůli prostorové náročnosti umístěn v podniku Moravské železárny, později v dočasně vyhrazených prostorách na kolejích 17. listopadu. Tento stav, který pochopitelně přinášel problémy, byl považován za provizorní, nakonec však trval sedm let. V roce 1971 se výpočetní středisko rozrostlo na 20 zaměstnanců a začaly se v něm rýsovat pracovní skupiny pro oblast numerické a aplikované matematiky, pro formální jazyky a základní software a skupina pro analýzu a programování úloh z oblasti hromadného zpracování dat, tj. pro oblast databází. Pracovníci střediska byli autory učebních textů pro předměty, které vyučovali, ale i článků prezentovaných na domácích i zahraničních konferencích. V důsledku těchto změn došlo ke změně názvu střediska. Nový název, Laboratoř výpočetní techniky (LVT), měl lépe odrážet náplň jeho práce. LVT byla počátkem 70. let přiřazena přímo pod rektorát univerzity. V polovině 70. let měla LVT asi 45 zaměstnanců. Počítač ODRA byl prodán a místo něj byl pořízen mnohem modernější počítač TESLA 200, který byl po vyřešení prostorových problémů konečně umístěn spolu s MINSKem v jedné budově (zadní trakt budovy č.o. 26 na tř. Svobody, bývalé Leninově ul.). LVT se postupně transformovala do dnešního Centra výpočetní techniky UP, které je umístěno na Biskupském náměstí. Po Královi stál v čele této univerzitní jednotky od roku 1987 do roku 1990 Karel Dočekal, 22 po něm do roku 1992 ing. Opletal, od roku 1992 pak do roku 2014 František Zedník. 23 Od roku 2015 vede CVT David Skoupil. 24 Současná činnost CVT spočívá zejména ve správě univerzitní počítačové sítě a informačních systémů univerzity. Samostatný studijní obor a 70. léta 20. století představují další důležitý mezník ve vývoji informatických oborů. Ve školním roce 1974/1975 byla kromě existující specializace numerická matematika otevřena nová specializace matematická informatika. Studijní plány v cílech uvádějí, že sleduje výchovu odborníků s hlubokým matematickokybernetickým teoretickým základem, jejichž přímým 22 RNDr. Karel Dočekal, CSc. 23 RNDr. František Zedník (*1952); absolvent olomoucké numerické matematiky (1975). V roce 1991/1992 byl odborným asistentem na Katedře matematické informatiky PřF, pro studenty informatiky pak ještě tři roky vyučoval počítačové sítě. 24 Viz pozn V seznamech přednášek pro rok 1975/1976 je místo názvu matematická informatika uveden název numerická matematika se zaměřením na matematické zabezpečení výpočetní techniky. Je však zřejmé, že se jednalo o obor zavedený v roce magazín katedry informatiky

7 předmětem zaměření je samočinný počítač. 25 Zavedení tohoto oboru přineslo nové předměty, například Kybernetika, Operační výzkum, Organizace a zpracování dat, Počítačové systémy, Simulace dynamických systémů, Systémové programování, Teorie automatů a formálních jazyků a Technické aplikace počítačů. V roce 1977/1978 je v seznamu kateder a přednášek uvedeno jako součást katedry algebry a geometrie oddělení kybernetiky a matematické informatiky, které vzniklo ze zmíněného kabinetu. Vedl ho Beneš, v té době již docent, a mělo další dva členy Mrkvičku a Františka Kolibu, který rok před tím nastoupil na katedru algebry a geometrie jako asistent. 26 Již o rok později, v roce 1978, vznikla první samostatná zaměřená na informatiku kybernetiky a matematické informatiky. Vedoucím této katedry se stal Beneš. Přešli na ni Koliba a Mrkvička a nastoupili na ni dále Dočekal 27 a Zdeňka Vičarová. 28 Od školního roku 1979/1980 na ní dále působila Dagmar Skalská, 29 od roku 1986/1987 pak Lubomír Doležal. 30 V roce 1978/1979 vznikl nový, moderní studijní obor s poněkud dlouhým názvem: teoretická kybernetika a matematická informatika a teorie systémů. Podle popisu tohoto oboru jeho absolvent ovládá moderní matematické disciplíny, a to zejména matematickou logiku, diskrétní matematiku, teorii automatů, teorii formálních jazyků a teorii algoritmů, které mají přímý vztah ke studiu problematiky samočinných počítačů a teorie řízení. Je seznámen s programovými a počítačovými systémy, s překladači, s organizací a zpracováním dat, se základy operačního výzkumu a má potřebné znalosti umělé inteligence. Tento obor byl uskutečňován dlouhou dobu jeho poslední absolventi ukončili studium ve školním roce 1993/ Současně s ním byly zavedeny dva nové matematické obory, obor matematická analýza a obor přibližné a numerické metody. 32 Obor teoretická kybernetika a matematická informatika a teorie systémů byl uskutečňován na čtyřech fakultách v Československu, kromě PřF UP to bylo na Matematickofyzikální fakultě Univerzity Karlovy, na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně 33 a na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Studium tohoto oboru bylo značně výběrové a ke studiu byli přijímáni zejména absolventi gymnázií. V roce 1986 vznikla, oddělením z Benešovy katedry, nová výpočetní techniky. Jejím vedoucím se stal Koliba. Katedra zabezpečovala zejména výuku aprobace výpočetní technika oboru učitelství pro střední školy, jejíž výuka byla zahájena ve školním roce 1987/ Tato aprobace se studovala nejčastěji v kombinaci s aprobací matematika a aprobací fyzika. Již v roce 1986 byl na katedru přijat Petr Šaloun. 35 Na katedru přišli a od roku 1987/1988 zde působili Josef Drdla, 36 který pak dlouhé roky přednášel zejména počítačovou geometrii a grafiku, Petr Lisoněk, 37 který vyučoval algoritmy, programování a teorii vyčíslitelnosti, a Jan 26 doc. RNDr. František Koliba, CSc. (*1950). Na přírodovědecké fakultě působil od roku 1976/1977. Na fakultě působil do roku Poté působil na Slezské univerzitě v Opavě. 27 Viz pozn RNDr. Zdeňka Vičarová. Na katedře působila do roku 1985/ RNDr. Dagmar Skalská (*1945). Na fakultě působila do roku 2009, kdy odešla do důchodu. 30 RNDr. Lubomír Doležal. 31 Jsem jedním z těchto posledních absolventů. 32 Zavedení nových oborů se netýkalo jen informatiky a matematiky, proběhlo na celé fakultě. Bylo důsledkem tehdejší restrukturalizace studijních programů provedené ministerstvem školství. 33 Po listopadu 1989 se brněnská univerzita vrátila ke svému původnímu jménu Masarykova univerzita. 34 V tomto roce je výpočetní techniky poprvé uvedena v seznamu kateder a studijních plánů fakulty. 35 doc. RNDr. Petr Šaloun, Ph. D. (*1962); absolvent učitelství matematiky a fyziky na PřF UP (1986). V roce 2001 získal doktorát v oboru informatika a výpočetní technika na FEL ČVUT v Praze, v roce 2004 se na FEI VŠB v Ostravě habilitoval v oboru informatika. Z katedry odešel v roce Působí na FEI VŠB-TU v Ostravě. 36 RNDr. Josef Drdla (*1957). Z fakulty odešel v roce RNDr. Petr Lisoněk, Ph.D. (*1964); absolvent olomoucké informatiky (1987). Titul Ph. D. získal v roce 1994 na Univerzitě Jana Keplera v rakouském Linci. Z fakulty odešel ve školním roce 1994/1995. Poté působil do roku 1996 jako vědecký pracovník na Technical University of Denmark. Od roku 1996 působí na Simon Fraser University v Burnaby v Britské Kolumbii v Kanadě, kde je v současné době profesorem na katedře matematiky. Zabývá se diskrétní matematikou, kryptografií a kódováním. 38 prof. PhDr. RNDr. Jan Štěpán, CSc. (*1948); absolvent oboru numerická matematika na PřF (1971), poté studoval filozofii a logiku na Masarykově univerzitě a na Karlově univerzitě. V roce 1990 odešel na filozofickou fakultu, kde vedl katedru filozofie. V roce 1992 se habilitoval v oboru logika, ve stejném oboru se v roce 1996 stal profesorem. 7 magazín katedry informatiky

8 Štěpán, 38 který vyučoval zejména diskrétní matematiku, logiku a teoretickou informatiku. O rok později pak přišli Renata Nováková 39 a Václav Snášel, 40 který pak dlouhou dobu vyučoval algoritmy a teoretickou informatiku i jiné předměty. V roce 1989 přišli Jiří Mazura 41 a Arnošt Večerka, 42 který vyučoval široké spektrum předmětů, například algoritmy, formální jazyky a automaty, kódování a kompresi dat, překladače a programovací jazyky a programování. Na Benešově katedře od roku 1988/1989 krátkou dobu působili Jaromír Coufal 43 a Bohumír Garlík, 44 od roku 1989/1990 na ní pak působil Vladimír Sklenář, 45 který po řadu dalších let vyučoval nízkoúrovňové programování, operační systémy, překladače, vývoj software a další předměty. Koncem 80. let vznikly přičiněním Koliby první počítačové učebny pro studenty. Byly vybaveny v té době těžko dostupnými 16bitovými osobními počítači TNS AT vyráběnými v podniku JZD Agrokombinát Slušovice. 46 Ve srovnání se stolními počítači, které byly studentům do té doby přístupné zejména IQ 151 vyráběné v ZPA Nový Bor a PMD 85 vyráběné v Tesle Piešťany 47, představovaly TNS AT velký pokrok. Pořízením učeben došlo k významné změně v dostupnosti počítačů pro studenty. V době, kdy v učebnách neprobíhala výuka, byly počítače k dispozici studentům pro jejich samostatnou práci. O počítače na učebnách byl mezi studenty tak velký zájem, že byly zavedeny plánovací sešity, ve kterých si studenti museli jednou týdně čas u počítače na další týden rezervovat. Učebny bývaly otevřené i v nočních hodinách, kdy byla dostupnost lepší. Období Po pádu režimu v listopadu 1989 se na fakultě, stejně jako na celé univerzitě, začaly uskutečňovat zásadní změny. Na základě výběrového řízení na přírodovědeckou fakultu nastoupil Josef Hos. 48 Katedra kybernetiky a matematické informatiky i výpočetní techniky byly zrušeny a místo nich byla vytvořena jediná matematické informatiky. Jejím vedoucím se stal Hos. Hos byl charismatickou osobností a s rozvojem informatiky na fakultě měl smělé plány. Provedl zásadní personální změny. Na všechna místa bylo vypsáno výběrové řízení, někteří členové bývalých dvou kateder z fa- 39 RNDr. Renata Nováková. Učila zejména informační systémy. Z katedry po krátké době odešla. 40 prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. (*1957). Na katedru výpočetní techniky přišel v roce Z přírodovědecké fakulty odešel v roce V roce 2001 se stal docentem informatiky, v roce 2006 pak profesorem. V letech byl děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava. Od roku 2017 je rektorem VŠB-TU v Ostravě. 41 RNDr. Jiří Mazura (*1950). Vyučoval návrh logických obvodů a strukturu počítačů. Dlouhé roky byl předsedou akademického senátu přírodovědecké fakulty. Z katedry odešel v roce RNDr. Arnošt Večerka (*1950). Absolvent specializace numerická matematika PřF UP (1974). Na současné katedře informatiky stále působí. 43 Ing. Jaromír Coufal. Z katedry krátce na to odešel. 44 Ing. Bohumír Garlík, CSc. Z katedry odešel asi za dva roky. 45 RNDr. Vladimír Sklenář, Ph.D. (*1957); absolvent olomoucké informatiky (1981). Ph. D. získal v roce 2006 na PřF UP. Z katedry odešel v roce 2009 do společnosti PIKE Electronic, s.r.o. Jako externí učitel vyučoval do roku 2011 softwarové inženýrství. 46 TNS AT byly vyráběné po vzoru počítačů architektury IBM PC/AT. Měly procesor, který byl kopií procesoru Intel 80286, paměť RAM 640 KB, pevný disk většinou 20MB, disketovou mechaniku 5,25 s kapacitou 360 KB a monitor CGA. Jako operační systém používaly MS DOS 3.0. Zkratka TNS znamenala Ten Náš Systém. Takový počítač stál přes 100 tis. Kčs, což byla z dnešního pohledu velmi vysoká cena průměrná mzda v té době byla kolem 3 tis. Kčs. 47 Parametry IQ 151: 8bitový počítač, procesor Tesla MHB8080A 2 MHz (kopie procesoru Intel 8080), paměť RAM 32 KB (později 64 KB), paměť ROM 4 KB (se zavaděčem programového vybavení), výstupní televizní signál, externí moduly umožňující zobrazení v řádkovém a grafickém režimu, externí modul s jednoduchou variantou programovacího jazyka Basic, později další moduly, externí pamětí byl kazetový magnetofon, později přišla disketová mechanika 8. Parametry PMD 85: 8bitový počítač, procesor Tesla MHB8080A, paměť RAM KB, ROM 4 KB, výstup na televizi a RGB výstup na monitor, přídavný modul s jazykem Basic, možnost dalších modulů, kazetový magnetofon jako externí paměť, možnost připojení disketové mechaniky 5, doc. RNDr. Josef Hos ( ). Vystudoval obor učitelství s aprobací matematika a deskriptivní geometrie na Vysoké škole pedagogické v Olomouci (1958). Před nástupem na fakultu učil Josef Hos v Moravských Budějovicích a na gymnáziu v Přerově. Poté pracoval na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde se věnoval systémovému inženýrství a odkud musel v době normalizace na začátku 70. let odejít. Poté pracoval jako programátor v JZD Kokory a ve Stavebním podniku v Přerově. Titul docenta získal po listopadu 1989 v rámci rehabilitace na VŠB v Ostravě. 8 magazín katedry informatiky

9 kulty odešli, někteří noví byli přijati. Mezi nimi byla i budoucí dlouholetá sekretářka Zdeňka Nesvadbová. 49 Na katedru byli také přijati tři absolventi technických vysokých škol, Michal Dobeš, 50 Jiří Hronek 51 a Aleš Juřík. 52 V roce 1991/1992 na katedře také působil pozdější ředitel CVT Zedník. 53 V první polovině 90. let pak byli na katedru přijímáni další zaměstnanci, zejména mladí absolventi katedry. Byli to například (v abecedním pořadí) 54 Zdeněk Hodulík, Jindřich Jašek, Martin Kopka, 55 Robert Kubáček, Miloš Kudělka, 56 Petr Příhoda, 57 David Skoupil 58 a Jiří Zacpal, 59 později také Miloš Bešta, 60 Jiří Dvorský 61 a Roman Solich. 62 Od roku 1995/1996 zde začala působit také matematička Vratislava Mošová. 63 Katedra matematické informatiky byla od svého vzniku umístěna na Vídeňské ulici, č.o. 15. V roce 1992 byla spolu s katedrou algebry a geometrie a katedrou matematické analýzy a aplikací matematiky přemístěna do nově postavené budovy na Tomkově ulici, č.o. 38, v Hejčíně. Katedra nadále zabezpečovala studium oboru teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systémů a aprobace výpočetní technika oboru učitelství pro střední školy. Zabezpečovala také tzv. rozšiřující studium učitelství, aprobace výpočetní technika, které umožňovalo středoškolským učitelům rozšířit si při zaměstnání svou aprobaci. Od školního roku 1994/1995 se obor teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systémů začal uskutečňovat pod názvem informatika. Od stejného roku bylo také zavedeno studium při zaměstnání bakalářského oboru informatika. Od roku 1999/2000 do roku 2004/2005 bylo uskutečňováno také distanční studium magisterského oboru informatika, do kterého nastupovali absolventi bakalářských oborů. Z prostředků katedry i z grantů bylo rozvíjeno technické vybavení katedry. Osobní počítač se začal stávat běžnou součástí každé rodiny, v důsledku čehož přestal být strojový čas na počítačových učebnách úzkým profilem. Za podrobnější zmínku stojí vývoj síťové infrastruktury katedry. V 90. letech se v České republice výrazně rozvíjely síťové technologie a nastupoval Internet. V roce 1991 byla na katedře vytvořena počítačová učebna sestávající z 32bitových IBM PC kompatibilních počítačů firmy Dell 64 zapojených do lokální počítačové sítě Novell NetWare a vznikla tak první počítačová síť katedry. V témže roce se ČVUT připojilo k akademické síti BIT- NET (rychlost připojení 9,6 kb/s); měla možnost připojit se prostřednictvím modemu. V roce 1992 převzali správu počítačové sítě Skoupil a Kopka a po- 49 Bc. Zdeňka Nesvadbová. Jako sekretářka působila na katedře do roku 2014, kdy odešla do důchodu. 50 Ing. Michal Dobeš, Ph. D. (*1963); absolvent FEL ČVUT v Praze. Doktorát získal v roce 2000 v oboru kybernetika a informatika na FIT VUT v Brně. Zabýval se rozpoznáváním obrazu. Na katedru nastoupil v roce 1991, odešel v roce Ing. Jiří Hronek ( ); absolvent Fakulty elektrotechnické VUT v Brně (1979). Na katedře pracoval do , kdy zemřel ve věku nedožitých 59 let. Vyučoval předměty z oblasti řízení a později zejména databázové a informační systémy. 52 Ing. Aleš Juřík. Vyučoval předměty o struktuře počítačů. 53 Viz pozn Dalšími, kteří na katedře v 90. letech působili, byli Mgr. Marek Czadera, RNDr. Stanislav Opichal, Mgr. Michal Palička, Mgr. Vít Pippal, RNDr. Marta Večerková, Mgr. Petr Wáclawek, Mgr. Zdeněk Zemánek. 55 Mgr. Martin Kopka, MBA (*1970); absolvent olomoucké informatiky. Na katedře působil do školního roku 1997/1998. Po odchodu nějakou dobu působil jako externí učitel. 56 doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph. D. (*1960); absolvent učitelství matematiky a deskriptivní geometrie na PřF (1984). Z katedry odešel v roce Působí na Katedře informatiky FEI VŠB-TU v Ostravě. 57 Mgr. Petr Příhoda (*1968); absolvent olomoucké informatiky (1991). Na katedře vyučoval počítačové sítě. 58 RNDr. David Skoupil (*1968); absolvent olomoucké informatiky (1992). Na katedře vyučoval paradigmata programování, později webové technologie a informační systémy. Z katedry odešel v roce V roce 2015 se stal ředitelem Centra výpočetní techniky UP. 59 Mgr. Jiří Zacpal, Ph. D. (*1970). Na katedře informatiky stále působí. 60 RNDr. Miloslav Bešta, Ph. D.; absolvent olomoucké informatiky (1996). Od konce 90. let působí v USA. V roce 2005 získal titul Ph. D. v informatice na Wayne State University v Detroitu. Působí jako senior staff software engineer v Google, Inc., v New Yorku. 61 doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph. D. (*1973); v roce 2000 odešel na FEI VŠB-TU v Ostravě. 62 Mgr. Roman Solich. Po odchodu z katedry působil jako externí učitel. 63 RNDr. Vratislava Mošová, CSc. Vyučovala zejména matematickou analýzu a numerické metody. Z katedry odešla v roce Do té doby byly studentům k dispozici pouze počítače TNS AT, viz výše. 65 Šlo o stovky účtů pro učitele i studenty. Uživatelské jméno sestávalo z prvních 7 písmen příjmení a prvního písmene křestního jména uživatele. Tento způsob, který vycházel z omezení tehdejších operačních systémů na délku názvu souboru, převzal David Skoupil z prostředí 9 magazín katedry informatiky

10 prvé došlo k vytvoření a jednotné správě velkého počtu uživatelských účtů. 65 Začala se používat elektronická pošta ( ), zatím pouze lokálně, tj. bez propojení do internetu. Byly zřizovány další síťové počítačové učebny. Jejich počítače zprvu neměly lokální disky, bootovaly se ze serveru a studenti měli svůj domovský adresář centrálně na serveru. V roce 1993 vzniklo sdružení CESNET a celá univerzita se připojila k Internetu (rychlostí 19,2 kb/s). V roce 1995 vznikla na platformě Net- Ware webová stránka katedry, patrně jedna z prvních stránek vysokoškolských kateder v České republice. 66 Ve stejném roce byl na katedru zakoupen unixový server Digital AlphaServer spolu s učebnou pracovních stanic Digital. Učebna se okamžitě stala mezi studenty nejoblíbenější počítačovou učebnou. Ve stejném roce vznikla také doména inf.upol.cz a od roku 1996 byly na katedře vyvíjeny první složitější webové aplikace, např. webové rozhraní k elektronické poště nebo virtuální procházka Olomoucí. 68 V roce 1997 byl vytvořen první linuxový server Phoenix. 69 V roce 2000 pak přešla z platformy Novel NetWare na platformu Microsoft Windows, unixový server Digital nahradily servery s MS Windows a síť začal spravovat Sklenář. Studenti pak nainstalovali Linux na jednu z počítačových učeben a na katedře vznikla aktivní studentská linuxová uživatelská komunita. Kromě členů katedry na studenty informatických oborů v 90. letech výrazně působil profesor katedry algebry a geometrie Ivan Chajda. 70 Vyučoval algebru, algebraickou teorii systémů a jiné výběrové předměty. Vedl také nepovinný seminář pro zájemce z řad studentů, na kterém byla probírána různá moderní témata. Díky svému charizmatu a předchozím bohatým zkušenostem z akademického prostředí i z praxe zásadním způsobem ovlivnil mnoho studentů informatických oborů. Jako externista vyučoval na katedře v první polovině 90. let předměty Umělá inteligence a Neuropočítače Ivo Vondrák. 71 Vědecká a výzkumná činnost katedry nebyla, až na výjimky, dobrá. Katedra měla také slabou kvalifikační strukturu. Působil zde jediný docent a pouze dva lidé s vědeckou hodností CSc. Tento stav začal být problematický také z hlediska akreditací studijních programů, neboť podle zpřísňujících se požadavků byla kvalifikační struktura katedry nedostatečná. V roce 2000 navíc z katedry odešel Snášel. Děkan fakulty Jan Lasovský 72 se proto v roce 2000 rozhodl vypsat na místo vedoucího katedry výběrové řízení. Prostřednictvím profesora Chajdy oslovil absolventa olomoucké informatiky Radima Bělohlávka, 73 který v té době působil na State University of New York, a vyzval ho, aby se do výběrového řízení přihlásil. Výběrové řízení se uskutečnilo koncem roku 2000 a Bělohlávek byl od jmenován novým vedouamerických univerzit a je dodnes používán Centrem výpočetní techniky. 66 První webové prohlížeče se objevily v roce 1993 (Mosaic) a 1994 (Netscape Navigator). 67 Byla to významná investice. V té době byl server se dvěma 64bitovými procesory DEC Alpha pracujícími na frekvenci 233 MHz, pamětí RAM o velikosti 512 MB a dvěma pevnými disky s kapacitou 500 MB vysoce výkonným serverem. Jeho pořizovací cena byla více než 1 mil. Kč. 68 Obě zmíněné aplikace jsou stále funkční. Dnešní ředitel CVT David Skoupil s úsměvem dodává: Pak to od nás okoukal Google a vytvořil street view. 69 Server je na katedře dodnes provozován pro své původní účely (na novějším hardware z roku 2001). Jde o nejdéle sloužící server katedry, spravuje ho J. Outrata. 70 prof. RNDr. Ivan Chajda, DrSc. (*1946). V roce 1970 absolvoval na PřF UP numerickou matematiku. Poté pracoval jako programátoranalytik v Meoptě Přerov. Na katedře algebry a geometrie působí od září Profesorem byl jmenován v roce Jako externista na fakultě vyučoval studenty informatických oborů v letech teorii systémů a operační analýzu. V současné době působí na studenty informatiky zejména v doktorském studiu. Viz také R. Bělohlávek: Profesor Ivan Chajda, Magazín katedry informatiky 7(2017), prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (*1959); absolvent Fakulty strojní a elektrotechnické VŠB v Ostravě. Zakladatel katedry informatiky na VŠB v Ostravě (1990). Profesorem inženýrské informatiky byl jmenován v roce V letech byl děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU, v letech rektorem VŠB-TU v Ostravě. Od roku 2016 je hejtmanem Moravskoslezského kraje, od roku 2017 také poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. 72 prof. RNDr. Jan Lasovský, CSc. ( ), fyzikální chemik. Děkanem přírodovědecké fakulty byl v letech prof. RNDr. Radim Bělohlávek, DSc. (*1971). V roce 1994 na PřF UP absolvoval obor teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systémů. Získal doktorát z informatiky (1998) a matematiky (2001). V roce 2005 byl jmenován profesorem v oboru informatika, v roce 2008 mu byl Akademií věd ČR udělen titul DSc. v oboru informatika a kybernetika. Zabývá se logikou, diskrétní matematikou, analýzou relačních dat a umělou inteligencí. 74 Po odchodu z fakulty působil na Moravské vysoké škole Olomouc. Zemřel v roce 2015 ve věku 78 let. 10 magazín katedry informatiky

11 cím katedry matematické informatiky. Krátce poté dosáhl Josef Hos důchodového věku a z katedry odešel. 74 Vývoj od roku 2001 Základním cílem nového vedoucího katedry bylo posílit věděckou a výzkumnou činnost katedry, zlepšit kvalifikační strukturu a zkvalitnit výukovou činnost katedry. Na katedru byl přijat Pavel Martinek, 75 který se stal zástupcem vedoucího pro studijní záležitosti. Zástupcem pro rozvoj se stal Skoupil. Byly provedeny drobné úpravy ve studijních plánech a rozsáhlejší úpravy v obsahu vyučovaných předmětů. Po ukončení magisterského studia začal na katedře jako asistent působit Vilém Vychodil, 76 který na ní již pod Hosovým vedením pracoval jako odborný pracovník. Přibližně ve stejnou dobu nastoupili také Josef Dočkal, 77 Jan Šútora 78 a Jiří Tesařík. 79 Na základě návrhu vedoucího katedry, který byl na jaře schválen na zasedání katedry a následně fakultním akademickým senátem, nese od roku 2002 nový název informatiky. Na katedře v té době nebylo akreditováno doktorské studium informatiky. Členům katedry, kteří chtěli získat doktorát, bylo umožněno studovat v jednom ze dvou matematických doktorských programů, algebra a aplikovaná matematika, při tom se však zaměřit na informatiku. Pod vedením Bělohlávka jako školitele takové studium postupně absolvovali Vilém Vychodil, Taťána Funioková, 80 Jan Outrata, 81 Jiří Dvořák, 82 Vladimír Sklenář a Jiří Zacpal. Výše uvedená skutečnost byla projevem celkově vstřícného přístupu vedoucích matematických kateder, Jiřího Rachůnka a Lubomíra Kubáčka. 83 Matematické katedry pomohly informatice i s odbornou garancí některých předmětů, což bylo významné z hlediska akreditací studijních programů. Studijní programy se v té době uskutečňovaly podle kreditového systému, který se na fakultě začal zavádět od školního roku 2000/2001. Zejména se však o něco později na Univerzitě Palackého, stejně jako na dalších univerzitách v České republice, začal implementovat tzv. Boloňský proces. 84 To znamenalo, že se všechny magisterské studijní programy, které byly typicky pětileté, včetně učitelských, musely rozdělit na zpravidla tříleté bakalářské a dvouleté navazující magisterské. Tímto složitým procesem prošla úspěšně, příslušné akreditace získala, a tak od školního roku 2003/2004 studenti nastupovali do nově vytvořených, oddělených studijních oborů. Byly to bakalářské obory informatika, aprobace výpočetní technika oboru učitelství pro střední školy, navazující magisterské obory informatika a aprobace výpočetní technika, bakalářský obor aplikovaná informatika uskutečňovaný v kombinované formě, který nahradil dříve uskutečňovaný obor v kombinované formě s názvem informatika, dobíhající navazující magisterský obor informatika uskutečňovaný v distanční formě (tento obor již nebyl v roce 2003/2004 otevřen) a rozšiřující studium učitelství výpočetní techniky uskutečňované v kombinované formě. Významné finanční prostředky, získané formou rozvojových grantů, byly investovány nejen do dalšího roz- 75 Ing. Pavel Martinek, Ph. D. (*1964); absolvent FJFI ČVUT (1988). Doktorát z informatiky získal na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v roce Z katedry odešel v roce Působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zabývá se teorií formálních jazyků. 76 doc. RNDr. Vilém Vychodil, Ph. D. (*1979). Je absolventem olomoucké informatiky (2002). Ph. D. získal v roce 2004, v roce 2006 se habilitoval na FEI VŠB-TU Ostrava v oboru informatika. Zabývá se zejména fuzzy logikou a relačními daty. 77 RNDr. Josef Dočkal; na katedře pracoval jako lektor do roku 2003/ Ing. Jan Šútora. Na katedře působil do roku Mgr. Jiří Tesařík, Ph. D. Na katedře působil do roku 2005/ Mgr. Taťána Funioková, Ph. D. Pracuje jako odborná asistentka na VŠB-TU v Ostravě. 81 doc. Mgr. Jan Outrata, Ph. D. (*1978); absolvent olomoucké informatiky (2003). V roce 2005 nastoupil na katedru jako asistent. Ph. D. získal v roce 2006, v roce 2017 se habilitoval v oboru informatika na Fakultě informatiky MU v Brně. Od roku 2013 je zástupcem vedoucího katedry pro vědu. Zabývá se strojovým učením a analýzou dat, zejména návrhem rychlých algoritmů. 82 Mgr. Jiří Dvořák, Ph. D. (*1978); absolvent olomoucké informatiky (2003). V roce 2005 nastoupil na katedru jako asistent a působil zde do roku prof. RNDr. Jiří Rachůnek, DrSc. (*1947); algebraik. Pro studenty informatiky přednášel předměty o formálních jazycích a automatech a o kódování. prof. RNDr. Ing. Lubomír Kubáček, DrSc. (*1931); statistik. Pro studenty informatiky přednášel pravděpodobnost a statistiku. 84 Tento proces zahájila tzv. Boloňská deklarace z roku Cílem bylo zvýšit dostupnost, přitažlivost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání a vytvořit tzv. Evropskou oblast vysokoškolského vzdělávání. Zda implementace Boloňského procesu přinesla zlepšení, je však sporné. 11 magazín katedry informatiky

12 voje technického vybavení katedry, ale také do budování oborové knihovny. Tento trend pokračoval i v budoucnu. Na katedře začaly být řešeny vědecké granty Grantové agentury České republiky, Grantové agentury Akademie věd ČR a později také dalších poskytovatelů. V roce 2003 na katedru nastoupili Monika Kochaníčková 85 a Martin Dostál, 86 v roce 2004 pak Michal Krupka. 87 Přestože přišli noví zaměstnanci, kvalifikační struktura i výzkumná činnost katedry se zlepšovala pomalu. Plně se to projevilo v nesouhlasném stanovisku akreditační komise k žádosti o rozšíření akreditace bakalářského programu informatika o obor aplikovaná informatika, které bylo vydáno v roce Vedoucí katedry Bělohlávek se s děkanem fakulty Lubomírem Dvořákem 88 shodli na tom, že je nutná zásadní personální obměna katedry. Vedoucí katedry vypracoval návrh opatření ke zlepšení kvalifikační struktury katedry. V návaznosti na tento návrh vydal děkan příkaz č. 1/2005, na základě kterého bylo vypsáno výběrové řízení na všechna pracovní místa na katedře. Z katedry tak odešli čtyři zaměstnanci, byli přijati tři mladí asistenti, Jiří Dvořák, Aleš Keprt 89 a Jan Outrata, kteří dokončovali své doktorské dizertace, a zkušený numerický matematik Jiří Kobza. 90 Tím došlo k výrazné personální obměně. Katedra po této obměně potřebné akreditace získala. Personální obměna na základě pravidelně vypisovaných výběrových řízení pak přirozeně pokračovala i v dalších letech. V roce 2005 byl Bělohlávek jmenován profesorem a stal se tak prvním profesorem informatiky na UP. 91 V roce 2006 byla na katedru přijata Lenka Carr- Motyčková, která se vrátila z několikaletého pracovního pobytu ve Švédsku. 92 Ve školním roce 2006/2007 byl otevřen nově akreditovaný bakalářský obor aplikovaná informatika v prezenční (denní) formě, který doplnil v té době již existující obor stejného názvu uskutečňovaný v kombinované (dálkové) formě. V roce 2006 požádala o akreditaci doktorského studia informatiky. Akreditace byla udělena v roce Do studia přestoupili studenti, kteří studovali informatická témata v doktorském programu algebra, a postupně do něj nastupovali další studenti. V této době již měla standardní parametry vysokoškolské katedry. Zabezpečovala studijní programy od bakalářské po doktorskou etapu, ve kterých studovalo kolem 450 studentů. Členové katedry se zabývali pedagogickou i vědeckou prací. Kromě obvyklé finanční dotace přidělované vysokým školám (tzv. institucionální podpora) disponovala významnými prostředky díky získaným výzkumným i rozvojovým grantům. Vědecké publikace členů katedry byly publikovány v předních mezinárodních časopisech a se v tomto ohledu v kontextu České republiky zařadila mezi kvalitní pracoviště. 85 Ing. Monika Kochaníčková (*1974); absolventka informatiky na FEI VŠB-TU v Ostravě. Na katedře působila do roku Mgr. Martin Dostál, Ph. D. (*1978); absolvent informatiky na Slezské univerzitě v Opavě. Zabýval se zejména evolučními výpočetními technikami, funkcionálním programováním a uživatelským rozhraním. Z katedry odešel v roce doc. RNDr. Michal Krupka, Ph. D. (*1968). Vystudoval matematickou analýzu na Masarykově univerzitě v Brně (1991), kde v roce 1995 získal doktorát z diferenciální geometrie. V roce 2010 se habilitoval v oboru výpočetní technika a informatika na VUT v Brně. Zabývá se analýzou dat a fuzzy množinami. V letech byl vedoucím katedry informatiky. 88 prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc. (*1940); fyzik. Absolvent přírodovědecké fakulty oboru učitelství matematiky a fyziky. Děkanem fakulty byl v letech a V letech a byl rektorem Univerzity Palackého. 89 Mgr. Aleš Keprt, Ph. D. (*1977); absolvent olomoucké informatiky (2002). Ph. D. získal v roce 2006 na FEI VŠB-TU v Ostravě. Na katedře působil do roku doc. RNDr. Jiří Kobza, CSc. (*1940); absolvent olomoucké matematiky. Na PřF působil od roku Před příchodem na katedru informatiky byl dlouholetým vedoucím katedry matematické analýzy a numerické matematiky. V informatických programech pravidelně přednášel dvousemestrální předmět Přibližné a numerické metody. Po příchodu na katedru učil matematické předměty. Z katedry odešel do důchodu v roce Na katedru dodnes dochází. 91 Ve 34 letech se stal nejmladším profesorem na UP i v České republice. 92 doc. Ing. Lenka Carr-Motyčková, CSc. (*1955); absolventka VUT Brno (1980). Na katedře přednášela paralelní a distribuované algoritmy. V roce 2017 odešla do důchodu. 93 Studium, které vede k udělení titulu Ph. D. Akreditaci pro udělování titulu RNDr. v informatice měla již dříve. Prvními absolventy doktorského studia se v roce 2012 stali Petr Osička a Jan Konečný. 94 Působil tam jako profesor teorie systémů do konce roku 2009, kdy se vrátil na katedru. V roce 2007 odjel na tuto univerzitu pracovat také V. Vychodil a k doktorskému studiu tam byli přijati tři doktorští studenti katedry, E. Bartl, J. Konečný a P. Krajča. Pracovní stáže na SUNY později absolvovala řada členů a studentů katedry. 12 magazín katedry informatiky

13 Koncem roku 2006 odjel Bělohlávek na pracovní pobyt na State University of New York. 94 Vedením katedry byl pověřen Krupka, který se na základě výběrového řízení stal v září 2007 vedoucím katedry. V této funkci působil po dvě funkční období, do srpna V červenci 2009 se informatiky společně s většinou kateder přírodovědecké fakulty přestěhovala do nové budovy fakulty na ulici 17. listopadu, č. o. 12. To značně odstranilo logistické problémy spojené s předchozím umístěním na kraji města s poměrně komplikovaným spojením na děkanát nebo na nádraží. Dále probíhala postupná personální obměna katedry. Na katedru v průběhu roku 2007 nastoupili Miroslav Kolařík, 95 Tomáš Konderla, 96 Tomáš Kühr, 97 Petr Osička 98 a Peter Sebestyén, 99 v roce 2008 Juraj Macko, 100 v roce 2009 Eduard Bartl 101 a Jan Konečný 102 a v roce 2010 Petr Krajča. 103 Probíhal další rozvoj infrastruktury, zejména vybavení počítačových učeben a knihovny katedry. Od konce 90. let disponuje čtyřmi počítačovými učebnami, které byly průběžně pravidelně inovovány tak, že počítače po technické stránce vždy patřily k nadstandardně vybaveným. 104 Mezi roky 2008 a 2016 byla jedna z učeben katedry vybavena počítači Apple imac a výkonnějšími Mac Pro. Průběžně inovován byl také serverový park katedry 105 a narůstalo využívání linuxových serverů. 106 V roce 2008 odešel správce počítačové sítě katedry Jiří Sychrava, 107 novým správcem se stal student Martin Doubrava, kterého v roce 2010 nahradil Martin Trnečka. 108 V roce 2012 se správcem sítě stal Lukáš Beran. 109 V letech byly na katedře řešeny dva rozsáhlé rozvojové projekty, jeden z nich ve spolupráci s katedrou optiky. Projekty umožnily uskutečnit velké množství krátkodobých pobytů, účastí na zahraničních konferencích i dlouhodobých stáží členů katedry a doktorandů. Součástí projektu bylo také pořádání zvaných přednášek zahraničních odborníků na katedře a pořádání letních škol Logic, Information and Uncertainty. Bě- 95 doc. RNDr. Miroslav Kolařík, Ph. D. (*1978); absolvent učitelství pro střední školy, aprobace matematika a výpočetní technika (2004) na PřF UP, kde také v roce 2007 získal doktorát z algebry a geometrie. Habilitoval se v oboru aplikovaná matematika na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity (2016). Zabývá se algebraickými strukturami logiky. 96 Mgr. Tomáš Konderla, Ph. D. (*1981); absolvent matematiky na Slezské univerzitě v Opavě, kde získal také doktorát (2012). Z katedry odešel v roce Mgr. Tomáš Kühr, Ph. D. (*1983); absolvent učitelství pro střední školy, aprobace matematika a výpočetní technika. Ph. D. v informatice získal v roce Mgr. Petr Osička, Ph. D. (*1981); absolvent olomoucké informatiky (2007). Je prvním absolventem doktorského studia informatiky v Olomouci (2012). Zabývá se výpočetní složitostí a fuzzy logikou. 99 RNDr. Peter Sebestyén, Ph. D. (*1973); absolvent matematiky na Slezské univerzitě v Opavě (2003), kde získal v roce 2008 také doktorát z geometrie a globální analýzy. Z katedry odešel v roce V současné době je středoškolským učitelem na SPŠ v Krnově. 100 PhDr. Juraj Macko (*1974); absolvent Fakulty managementu Univerzity Komenského v Bratislavě (1998). Na katedře působil do roku RNDr. Eduard Bartl, Ph. D. (*1978); absolvent olomoucké informatiky (2006). V roce 2009 získal titul Ph. D. v oboru systems science na State University of New York v Binghamtonu. Zabývá se fuzzy logikou, relačními rovnicemi a analýzou dat. Od roku 2013 je zástupcem vedoucího katedry pro výuku, od roku 2018 také proděkanem fakulty pro studijní záležitosti. 102 RNDr. Jan Konečný, Ph. D. (*1982); absolvent olomoucké informatiky (2005). V roce 2009 získal titul Ph. D. v oboru systems science na State University of New York v Binghamtonu. Zabývá se neurčitostí v datech, fuzzy logikou, logickou analýzou dat a relačními systémy. 103 Mgr. Petr Krajča, Ph. D. (*1982); absolvent olomoucké informatiky (2007). V roce 2009 získal titul Ph. D. v oboru systems science na State University of New York v Binghamtonu. Zabývá se algoritmy pro zpracování relačních dat, analýzou dat, podobnostním vyhledáváním a programovacími jazyky. 104 V učebnách je celkem 68 počítačů s parametry: procesor Intel Core i7 3+ GHz, 8 16 GB RAM, SSD disky; na dvou z nich je dualboot MS Windows a Linux. 105 Například v roce 2006 o tři Sun servery, dva na platformě UltraSparc, které slouží dodnes; v letech 2013 a 2018 o výkonné virtualizační servery. 106 Zprvu zejména pro účely vědeckých výpočtů a pro webové stránky katedry, osobní stránky uživatelů (vyučujících i studentů) a stránky různých projektů, později i pro poštovní server a nakonec i DNS servery pro doménu inf.upol.cz. 107 Mgr. Jiří Sychrava (*1948). Správcem sítě byl od roku Před rokem 2001 spravoval počítačovou síť V. Sklenář (viz výše). 108 Viz pozn Ing. Lukáš Beran (*1989). Na PřF absolvoval bakalářské studium informatiky, titul Ing. pak získal na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Z katedry odešel do společnosti Microsoft v roce magazín katedry informatiky

14 hem tohoto období navštívilo katedru kolem 50 zahraničních vědců. Projekty představovaly významný přínos pro další rozvoj katedry. V roce 2013 se stal na základě výběrového řízení vedoucím katedry opět Bělohlávek, zástupcem pro výuku se stal Bartl, zástupcem pro vědu Outrata. V březnu 2014 zemřel ve věku nedožitých 59 let dlouholetý člen katedry Hronek. Katedra začala na jeho počest každoročně pořádat běžecký závod Memoriál Jiřího Hronka běh olomouckými parky. 110 V témže roce odešla do důchodu dlouholetá sekretářka katedry Nesvadbová. Na základě výběrového řízení se novou sekretářkou v září 2014 stala Alena Kolovrátníková. 111 V tomto roce začala vydávat pololetník Magazín katedry informatiky, který redigují Krajča a Osička. Magazín zveřejňuje články o odborné a výukové činnosti katedry, přehledové články o aktuálních tématech informatiky a informatické hádanky. Od roku 2015 je sídlem redakce renomovaného mezinárodního časopisu International Journal of General Systems, jehož šéfredaktorem se stal Bělohlávek. 112 V roce 2016 se Bartl stal redaktorem pro informatiku časopisu Matematika fyzika informatika určeného středoškolským studentům a učitelům. 113 V roce 2016 začala uskutečňovat korespondenční seminář Olinx, jehož náplní jsou vybraná témata z informatiky. 114 Ta jsou jsou formou učebních textů nabízena zejména středoškolským studentům se zájmem o informatiku. Ve stejném roce bylo zavedeno prospěchové Klirovo stipendium. 115 Je významnou měrou hrazeno informatickými firmami z regionu a je udělováno nejlepším studentům v ročníku. Od roku 2016 je správcem sítě Ivo Fridrich. 116 V současné době je počítačová síť katedry na bázi gigabitového Ethernetu propojena do internetu skrze univerzitní síť UPONET přes národní akademickou síť CESNET2 rychlostmi 100 Gbit/s do Brna a Hradce Králové, 20 Gbit/s do Ostravy a 10 Gbit/s do Zlína. Univerzita a její síť je rovněž zapojena do projektu EDUROAM. Nákupy počítačů i jiného vybavení se postupně kvůli rostoucí byrokracii komplikovaly. 117 Stávalo se pravidlem, že od požadavku zakoupit počítač po jeho dodání uplynulo více než půl roku. Přitom se v řadě případů muselo složitě zdůvodňovat, proč zrovna takový počítač potřebuje. Tento případ ilustruje celkový nárůst administrativní zátěže, který ztěžoval práci na katedře. Byl to trend patrný v celém školství. V roce 2017 na katedru nastoupili Martin Trnečka 118 a Petr Jančar, 119 významný odborník v teoretické informatice, který na katedru přešel z FEI VŠB-TU v Ostravě. Od roku 2018 začal na katedře působit Jan Tříska 120 a krátce po něm nastoupil Tomáš Masopust Memoriálu se zúčastňuje téměř 100 běžců na tratích 5 km, 10 km, 16 km, 20 km, 30 km a maraton. V roce 2019 se uskuteční 6. ročník. 111 Alena Kolovrátníková (*1978). Před nástupem na katedru pracovala ve firmách zabývajících se informačními technologiemi jako lektorka, testérka a jako pracovnice technické podpory. 112 První číslo vyšlo v roce Časopis vydává nakladatelství Taylor and Francis v Londýně. 113 Časopis vychází od roku Vydává ho nakladatelství Prometheus. 114 Olinx = olomoucký informatický korespondenční seminář. 115 George J. Klir ( ) byl americký inženýr, informatik a matematik českého původu. Po roce 2000 několikrát přednášel pro studenty katedry. Se členy katedry publikoval několik společných prací. 116 Ivo Fridrich (*1994). 117 Jako členský stát Evropské unie musela ČR uplatňovat normy unie. Příkladem byl způsob, jakým musela být na nákupy veškerého vybavení vypisována výběrová řízení. V jistém okamžiku se tato řízení vypisovala i ná nákupy tužek. Tento absurdní stav nesmírně ztěžoval provoz na katedrách a otravoval atmosféru. 118 Mgr. Martin Trnečka, Ph. D. (*1986); absolvent olomoucké informatiky (2011). V roce 2017 získal doktorát v informatice. Zabývá se analýzou faktorů v relačních datech, formální konceptuální analýzou a také webovými technologiemi. 119 prof. RNDr. Petr Jančar, CSc. (*1958); absolvent oboru teoretická kybernetika a matematická informatika a teorie systémů na MFF UK (1982), kde také získal hodnost CSc. Habilitoval se v oboru informatika na Fakultě informatiky MU v Brně, profesorem v oboru informatika se stal na základě řízení na FEI VŠB-TU v Ostravě. Zabývá se formálními jazyky a automaty, vyčíslitelností, složitostí, formální verifikací a Petriho sítěmi. 120 Mgr. Jan Tříska, Ph. D. (*1989); absolvent olomoucké informatiky (2014). Doktorát v informatice získal na PřF v roce Zabývá se temporálními relačními daty a také algoritmickým obchodováním. 121 RNDr. Tomáš Masopust, Ph. D. (*1978); absolvent informatiky na Fakultě informatiky MU v Brně (2004). Doktorát v informatice získal v roce 2007 na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. Zabývá se teorií automatů, kyber-fyzikálními systémy, automatickým řízením, formální verifikací a složitostí. 122 Institucionální akreditace představovaly nový způsob akreditací studijních programů na vysokých školách v ČR. Základem byla před- 14 magazín katedry informatiky

15 V roce 2018 získala univerzita pro řadu vzdělávacích oblastí včetně informatiky institucionální akreditaci. 122 To potvrdilo kvalitu informatických studijních programů zabezpečovaných katedrou informatiky po stránce obsahu i po stránce personálního zabezpečení. V současné době na katedře působí 2 profesoři, 4 docenti, 7 odborných asistentů s titulem Ph. D., 3 lektoři, z nich dva s titulem Ph. D., jedna sekretářka a jeden technický pracovník. 123 Katedra zabezpečuje studijní obory informatika v bakalářské a navazující magisterské etapě v prezenční formě, obor informatika v doktorské etapě v českém i anglickém jazyce v prezenční i kombinované formě, obor aplikovaná informatika v bakalářské etapě v prezenční a kombinované formě a v navazující magisterské etapě v prezenční formě a obor učitelství informatiky pro střední školy v bakalářské a navazující magisterské etapě v prezenční formě. 124 V těchto programech studuje kolem 500 studentů. Významnou část činnosti členů katedry představuje věda a výzkum. Katedra v tomto ohledu patří mezi přední pracoviště přírodovědecké fakulty. Poznámky V tomto pojednání jsme sledovali vývoj na informatických a částečně matematických katedrách přírodovědecké fakulty a částečně také vývoj výpočetního střediska, dnešního CVT, které jsou pro celkový vývoj informatiky na UP určující. Pro úplnost je třeba dodat, že součástí přírodovědecké fakulty je od roku 2001 i geoinformatiky. Katedra patří do oboru věd o Zemi a zabezpečuje bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy zaměřené na geoinformatiku. Od založení katedry je jejím vedoucím Vít Voženílek. 125 Katedra geoinformatiky představuje z hlediska vývoje informatiky na UP významné pracoviště, nicméně její historií, ani historií studijních programů a výzkumné činnosti v oboru geoinformatika se zde nezabýváme. Dalším relevantním pracovištěm UP, jehož činností se podrobněji nezabýváme, je technické a informační výchovy, která je součástí pedagogické fakulty. Katedra zabezpečuje studijní programy připravující učitele informatiky i technické výchovy pro 2. stupeň základních škol. Jejím vedoucím je od roku 2016 Jiří Dostál. 126 Reference [1] Kapitoly z dějin olomoucké university Kolektiv autorů (hl. redaktor J. Navrátil), Profil, [2] Král, M., Laitoch, M., Sedláček, L., Šimek, J., Zedek, M.: Rozvoj matematiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Acta Universitatis Palackianae Olomoucenis, Facultas Rerum Naturalium, Mathematica 16:1(1977), [3] Sešity Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci se seznamy kateder, studijních oborů a studijních plánů z let stava, že univerzitě s prokazatelnými kvalitami udělení institucionální akreditace umožní po poměrně dlouhé období např. 10 let samostatně, tj. bez schvalování ministerskou akreditační komisí, měnit a vytvářet studijní programy v dané oblasti. 123 Profesoři: Radim Bělohlávek, Petr Jančar; docenti: Miroslav Kolařík, Michal Krupka, Jan Outrata, Vilém Vychodil; odborní asistenti: Eduard Bartl, Jan Konečný, Petr Krajča, Tomáš Masopust, Petr Osička, Martin Trnečka, Jan Tříska, lektoři: Tomáš Kühr, Arnošt Večerka, Jiří Zacpal; sekretářka Alena Kolovrátníková, správce IT Ivo Fridrich. 124 Viz také R. Bělohlávek, Jak učíme informatiku. Magazín katedry informatiky 8(2018), prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. (*1965); absolvent učitelství matematiky a zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (1988), kde také v roce získal hodnost CSc. v oboru fyzická geografie (1992). Profesorem geoinformatiky se stal v roce doc. PaedDr. PhDr. Jiří Dostál, Ph. D.; absolvent učitelství na Pedagogické fakultě UP (2003), kde také v roce 2006 získal doktorát z pedagogiky. V oboru pedagogika se v roce 2015 na této fakultě habilitoval. 127 Za obstarání velké části sešitů děkuji Aleně Kolovrátníkové a za technickou pomoc Tomáši Urbancovi. 15 magazín katedry informatiky

16 téma Linux: Jak vydělat na něčem, co může mít každý zadarmo? Petr Krajča Koncem října minulého roku rozčeřila vody počítačového a obchodního světa zpráva, že IBM plánuje v roce 2019 převzít společnost RedHat za pro běžného smrtelníka těžce představitelnou částku 34 miliard dolarů (v přepočtu asi 750 miliard korun). S tím pochopitelně vyvstaly otázky, jakým způsobem může do budoucnat koexistovat tradiční dodavatel počítačových systémů s více než stoletou tradicí, nota bene historicky proslulý svými korporátními zvyklostmi, s něčím, co by se dalo nazvat vlajkovou lodí svobodného software. My na tyto otázky necháme odpovědět až budoucnost a zaměříme se na to, jakým způsobem se dá vůbec vydělávat na něčem, co každý může mít zadarmo, na operačním systému GNU/Linux. V tomto článku uděláme krátkou exkurzi do minulosti a podíváme se, jakým způsobem se zpeněžování Linuxu a svobodného software vyvíjelo. V raných devadesátých letech, pokud jste zatoužili vyzkoušet unixový operační systém, dobrým místem, kde začít, byly univerzitní FTP servery. K tomu bylo potřeba mít připojení k tehdejšímu rodícímu se Internetu, a pokud možno být co nejblíže takovému serveru. To ale zárověň často znamenalo, být studentem nebo pedagogem na dané nebo alespoň nějaké univerzitě. I proto se Linux začal nejdříve šířit v tomto prostředí. Pokud jste se nepohybovali na univerzitě, byl přístup k Internetu a na něm vystavenému software z dnešního pohledu hodně nepohodlný. V té době se typicky k Internetu připojovalo pomocí vytáčené telefonní linky, na které se dalo dosáhnout rychlostí maximálně v řádu desítek kilobitů za sekundu. Pro představu, pro ty později narozené, to je pomalejší rychlost, než kterou nabízí GPRS v mobilních telefonech. Stažení jedné diskety (tj. 1,44 MB dat) trvalo v lepším případě přes hodinu, ale často i mnohem dýl, přičemž nebylo nic neobvyklého, že toto stahování nedopadlo úspěšně a bylo potřeba jej opakovat. Když uvážíte, že linuxové distribuce tehdejší doby byly na několik až několik desítek disket a za každou minutu připojení k Internetu se ještě platilo, tak absolvování tohoto martyria bylo většinou jen pro ty nejodhodlanější (a majetnější). Pro ostatní tu existovala třetí varianta, nechat si poslat poštou software na disketách. V té době to byl docela obvyklý způsob distribuce software. Není bez zajímavosti, že i na počátku RedHatu byl zásilkový obchod se software. Výrobci linuxových distribucí tento obchodní model dál vylepšovali a snažili se jej zatraktivnit pro koncové uživatele a motivovat je k objednávkám. K distribucím Linuxu přibalovali třeba knihy s návodem na instalaci a úvodním seznámením s linuxovým systémem, což ocenili hlavně začátečníci. Vedle toho si uživatelé mohli objednat trička a jiné reklamní předměty, kterými se dalo dát najevo, jaký Linux používají, a podpořit tvůrce dané distribuce. S tím, jak se ale zvyšovala dostupnost a rychlost přípojení k Internetu, se tento model začal ukazovat jako nepříliš rentabilní a dlouhodobě neudržitelný. 16 magazín katedry informatiky

17 téma Obrázek: thehackernews.com Na přelomu milénia začalo být jasné, že Linux není jen hračkou pro studenty, jak se na něj do té doby řada lidí dívala, ale plnohodnotný operační systém, který lze bez problémů nasadit jak na servery, tak i na desktopové počítače. Sousloví bez problémů si zaslouží napsání kurzívou, protože obsahuje určitou formu nadsázky. Jednou z dětských nemocí, kterou Linux trpěl, byla horší podpora hardware. Výrobci hardware obvykle nedodávali ovladače a bylo jen na komunitě vývojářů, aby je dopsala. Druhý problém, se kterým se musel Linux potýkat, byl určitý psychologický blok na místě zodpovědných lidí. To, že by mohl být nějaký software zadarmo, vzbuzovalo obavy o jeho kvalitu, stejně jako vzbuzovalo (a mnohdy stále vzbuzuje) obavy, že tento software tvoří široká nesourodá skupina vývojářů. Zkrátka a dobře, některým lidem vadilo, že Linux jako operační systém nemá telefonní číslo, na které by se dalo zavolat, když se něco rozbije. Na tuto vlnu poptávky nasedla řada společností, které přišly s nabídkou certifikace hardware i software pro Linux a které nabídly dlouhodobou smluvní podporu svých distribucí, někdy i na víc než deset let. Firmy tak mohly získat záruky, že pokud se rozhodnou pro Linux, bude hardware i software fungovat bez problémů a v případě problémů se budou mít na koho obrátit. V této oblasti se nejlépe etablovaly firmy RedHat a SUSE, obě s významnými pobočkami v České Republice. Toto zprofesionalizování umožnilo dostat Linux, resp. svobodný software, i do tak konzervativního prostředí jako jsou finanční instituce a dalé rozvíjet na Linuxu postavené navazující služby s přidanou hodnotou, jako jsou nástroje pro správu, datová uložiště, aplikační servery a v neposlední řadě i cloudové služby. IBM a Linux Nemalý dík za přijetí Linuxu velkými firmami by měl patřit i IBM, která v roce 2001 investovala do podpory Linuxu jednu miliardu dolarů. Tím tato jinak velice konzervativní firma vyslala jasný signál, že se dá s Linuxem počítat. Mimochodem, IBM vytvořilo při té příležitosti i reklamní spoty. A podle zdrojů Velké modré, jak se někdy IBM říká, se investice obratem vrátila. IBM si však s Linuxem užilo své. V diskuzi o tom, jak vydělat na Linuxu, bychom neměli opomenout společnost SCO. SCO Unix byl v devadesatých letech synonymem unixu pro počítače s procesory Intel, odkud byl však postupně vytlačen právě Linuxem. Společnost SCO se proto rozhodla přehodnotit svou obchodní strategii a v roce 2003 zažalovala IBM 17 magazín katedry informatiky

18 téma Obrázky: Ubuntu design, Slackware o jednu miliardu dolarů, protože se IBM v souvislosti s Linuxem mělo údajně dopustit krádeže jejího intelektuálního vlastnictví a znehodnotit firmu. Následně SCO začalo rozesílat výhružné dopisy největším firmám z žebříčku Fortune 1000, kde je vyzývalo, aby jim zaplatili licenční poplatky za používání Linuxu. To rozpoutalo několik let trvající právní bitvu, do které byly zavlečeny nejen další softwarové firmy, ale třeba i firmy z automobilového průmyslu. Celý komplikovaný spor nakonec skončil bankrotem SCO. Novell a Linux Jedním z vedlejších výstupů soudních pří se společností SCO, byl i verdikt, který ukázal, komu patří práva k původním zdrojovým kódům Unixu. Nebyl jím nikdo jiný než bývalý hegemon počítačových sítí, společnost Novell. Ta byla s nástupem Linuxu a platformy Windows NT odsunuta téměř do zapomnění. Ale protože měl Novell na účtě dostatek peněz z minulosti, pokusil se o comeback a vsadil svou bodoucnost na Linux. Koupil jednak jednak již etablovanou společnost SUSE a k ní přikoupil ještě v té době významnou linuxovou firmu Ximian a začal rozvíjet obchod a služby postavené na Linuxu. Sestupnou tendenci se mu podařilo zvrátit, ale na výsluní se již nedostal. Osud Novellu byl zpečetěn hned dvěma akvizicemi, nejdříve jej koupila firma Attachmate Group, kterou krátce na to pohltil Micro Focus. Poněkud paradoxně z toho jako vítěz vyšla firma SUSE. Ta po celou dobu fungovala jako samostatná jednotka v rámci mateřských firem a na začátku minulého roku byla prodána do rukou investičního fondu za 2,5 miliardy dolarů (přibližně 55 miliard korun) a může se dále samostatně rozvíjet. Osudy úspěšných firem jako RedHat nebo SUSE, ukazují, že i na něčem, co je zadarmo, se dá vydělat a postavit úspěšná firma. Takové příběhy se pěkně čtou. Ale pak jsou tu ti druzí, kterým se to nepovedlo, o kterých se moc nemluví. Nebylo jich málo, my si ukážeme dva z nich. Slackware na mizině Jak to dopadne, pokud máte úspěšnou distribuci a nerozvíjíte obchodní stránku věci, ukazuje příběh distribuce Slackware. Tato distribuce vznikla již v roce 1993 a je tak nejdéle používanou linuxovou distribucí, která má stále velké množství spokojených uživatelů. Svou oblibu si získala zejména pro svou jednoduchost, strohost a tradiční unixový přístup. Pokud byste chtěli pochopit, co se děje v operačním systému, je Slackware velice dobrá volba, kde začít. V červenci minulého roku si autor této distribuce, Patrick Volkerding, posteskl: I m sitting here in a house with a giant hole in the roof, a broken door sealed with duct tape, and a failed air conditioning condenser that I can t afford to fix, my wife has been driving on a spare tire for weeks, my teeth need serious attention again, and I only just got a machine here with UEFI for the first time (bought a used machine... really out of my budget but it had to be done). Za touto poněkud depresivní situací stojí i volba obchodního partnera, který se staral o prodej předmětů souvisejících s jeho distribucí, jako jsou optické disky. Ten sice na příjmech z vydání poslední verze utržil sto tisíc dolarů, ale Patrickovi vyplatil pouze patnáct tisíc. Což není mnoho. A tak se řada uživatelů nabídla, že bude Patrickovi na živobytí příspívat raději přímo přes PayPal. 18 magazín katedry informatiky