St ední škola Je abinová 96/III Rokycany

Transkript

1 St ední škola, Rokycany, Je abinová 96/III Školní vzd lávací program AUTOMECHANIK St ední škola Je abinová 96/III Rokycany 1

2 OBSAH ŠKOLNÍHO VZD LÁVACÍHO PROGRAMU Identifika ní údaje 3 Charakteristika školy 4 Profil absolventa 5 Charakteristika školního vzd lávacího programu 7 Personální a materiální podmínky 12 Charakteristika spolupráce školy se sociálními partnery p i realizaci ŠVP 13 P evod z RVP do ŠVP 14 U ební plán 15 U ební osnovy 16 eský jazyk a literatura 17 Anglický jazyk 29 N mecký jazyk 34 Ob anská nauka 39 Matematika 47 Základy p írodních v d 54 Fyzika 58 T lesná výchova 65 Informa ní a komunika ní technologie 70 Ekonomika 79 Strojnictví 83 Strojírenská technologie 89 Technická dokumentace 92 Automobily 95 Opravárenství a diagnostika 112 Elektrotechnika 138 ízení motorových vozidel 145 Odborný výcvik 148 Autorský kolektiv 156 2

3 ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE Název školy: Adresa: Z izovatel: Kód a název oboru vzd lání: St ední odborné u ilišt, Rokycany, Je abinová 96/III Je abinová 96/III, Rokycany Plze ský kraj, Škroupova 18, Plze H/01 Mechanik opravá motorových vozidel Název školního vzd lávacího programu: Stupe poskytovaného vzd lání: AUTOMECHANIK st ední vzd lání s výu ním listem Délka a forma vzd lání: Jméno editele: 3 roky, denní vzd lávání Mgr. Václav Vild Kontakty: tel , , fax stredni@skola-rokycany.cz Platnost ŠVP od: Školní vzd lávací program pro obor vzd lávání vznikl podle rámcového vzd lávacího programu H/01 Mechanik opravá motorových vozidel vydaný MŠMT dne ,. j / ŠVP sestavil kolektiv pracovník St ední školy, Rokycany, Je abinová 96/III. ŠVP schválil editel SŠ dne 3

4 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Název organizace: Sídlo organizace: St ední škola, Rokycany, Je abinová 96/III Je abinová 96/III, Rokycany Identifika ní íslo organizace: Z izovatel : Plze ský kraj, Škroupova 18, Plze Právní forma: p ísp vková organizace Poskytovaný druh vzd lání: Škola poskytuje obory vzd lání poskytující st ední vzd lání s výu ním listem, obory vzd lání poskytující st ední vzd lání s maturitní zkouškou a obory vzd lání nástavbového studia denní formy vzd lávání (2 roky) a dálkové formy vzd lávání (3 roky). Statutární orgán školy: Mgr. Vild Václav,.j. jmenovacího dekretu: 1/1256/92 ze dne Škola pat í na okrese Rokycany mezi nejv tší ze st edních škol se stabilizovanou vzd lávací nabídkou. Organiza n je rozd lena podle nabízených obor vzd lání na dva autonomní sm ry : sm r strojírenský a sm r služeb Areál školy se nachází v bývalých starých kasárnách v Rokycanech od , v blízkosti autobusového a vlakového nádraží.tvo í jej budova školy pro teoretické vyu ování, dv nov rekonstruované a modern vybavené budovy dílen. Dojížd jící žáci mají zajišt no ubytování. Žáci školy se zú ast ují krajských, celostátních sout ží odborných dovedností v jednotlivých oborech vzd lání. V rámci možnosti napln ní volného asu mimoškolní inností se zam ením na aktivní odpo inek nebo rozvoj schopností a zájm žák škola nabízí nap. tyto zájmové kroužky snowboardový, ekologický, jazykové apod. 4

5 PROFIL ABSOLVENTA Název školy: Adresa: Z izovatel: Kód a název oboru vzd lání: Název ŠVP: Dosažený stupe vzd lání: Délka a forma vzd lávání: St ední škola, Rokycany, Je abinová 96/III Je abinová 96/III, Rokycany Plze ský kraj, Škroupova 18, Plze H/01 Mechanik opravá motorových vozidel AUTOMECHANIK st ední vzd lání s výu ním listem 3 roky, denní Pracovní uplatn ní absolventa: Absolvent školního vzd lávacího programu je kvalifikovaný pracovník schopný samostatné údržbá ské, opravárenské a se izovací práce na silni ních motorových vozidlech. Získané dovednosti umožní absolvent m uplatnit se ve výrob, opravárenských provozech, servisech, stanicích technické kontroly (STK), m ení emisí (ME) apod., p i provád ní montáže a demontáže, zajiš ování oprav, údržby, se ízení a vým ny díl a funk ních ástí (p íp. s drobnou úpravou), funk ní kontroly po provedené oprav a se ízení, obsluhy diagnostických za ízení pro zjiš ování závad a kontroly technického stavu vozidel, vypl ování technické dokumentace z oblasti evidence provád ných servisních a opravárenských opat ení, zajišt ní pot ebného materiálu a náhradních díl apod. Sou ástí vzd lání je i p íprava k získání idi ského oprávn ní skupiny C. Výsledky vzd lávání Absolvent se vyzna uje t mito kompetencemi: - zvládá p ípravu a organizaci svého pracovišt, - volí a používá vhodnou technickou dokumentaci pro daný druh a typ silni ního vozidla, - volí a používá stroje, nástroje, za ízení, b žné i speciální montážní ná adí, univerzální i speciální montážní p ípravky a pom cky, zdvihací a jiná pomocná za ízení, ru ní mechanizované ná adí a jeho p íslušenství, - identifikuje p í iny závad u silni ních vozidel, jejich jednotlivých agregát a prvk s využitím b žných i speciálních m idel, m icích p ístroj, diagnostických prost edk a za ízení, - dodržuje odpovídající a bezpe ný technologický postup pro demontáž, opravu a montáž agregát, vozidel a jejich ástí, - provádí se ízení a nastavení p edepsaných parametr, - stanoví vhodný zp sob údržby a ošet ení a provádí jej, - zpracovává p íjmovou a následnou dokumentaci (nap. pr b h opravárenských úkon, základní evidence o vykonané práci, pot eba náhradních díl, p edávání vozidla), - ídí motorová vozidla skupiny C, - jedná odpov dn, samostatn, aktivn a iniciativn nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem ve ejný, - dbá na dodržování zákon a pravidel chování, respektuje práva a osobnost druhých lidí, vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, - samostatn plánuje, provádí a kontroluje innost nebo ešení úkolu, zhodnotí dosažený výsledek, - pracuje s informacemi, a to p edevším s využitím prost edk informa ních a komunika ních technologií. 5

6 Absolvent byl veden tak, aby: - znal své reálné odborné a osobnostní kvality, um l konstruktivn zvažovat své možnosti v oblasti profesní dráhy, - m l reálnou p edstavu o kvalit své práce, pracoval sv domit a pe liv, snažil se dosahovat co nejlepších výsledk a konstruktivn p istupoval k d vodné kritice a k odstra ování vzniklých nedostatk, - m l základní p ehled o nabídce profesních a vzd lávacích možností a p íležitostí v regionu, um l posoudit a zjistit možnosti svého pracovního uplatn ní a jim odpovídající pot eby dalšího vzd lávání - prezentoval vhodným zp sobem výsledky své práce i dispozice k dalšímu profesnímu i osobnostnímu rozvoji, - uvažoval a jednal ekonomicky v osobním i profesním život (bral v úvahu náklady, výnosy a zisk každé innosti), pracoval hospodárn a snažil se o loajálnost v pozici zam stnance, - dodržoval zásady a p edpisy bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a hygien práce, znal pracovní rizika spojená a výkonem svého povolání, - pe oval o stroje a za ízení a provád l jejich b žnou obsluhu a údržbu, rozvíjel své estetické cít ní a tv r í p ístup ve svém oboru. Zp sob ukon ení vzd lávání a certifikace s možností dalšího vzd lávání Vzd lávání je ukon eno záv re nou zkouškou. Obsah a organizace záv re né zkoušky se ídí platnými p edpisy. Dokladem o dosažení stupn vzd lání je vysv d ení o záv re né zkoušce a výu ní list. Úsp šné složení záv re né zkoušky a získání výu ního listu umož uje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzd lávacích program ve st edních odborných školách a st edních odborných u ilištích a tím m že získat st ední vzd lání s maturitní zkouškou. Absolvent je p ipraven prohlubovat si specifické znalosti v oboru r znými školeními a kurzy. 6

7 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZD LÁVACÍHO PROGRAMU Kód a název oboru vzd lání: H/01 Mechanik opravá motorových vozidel Název ŠVP: AUTOMECHANIK Školní vzd lávací program je ur en pro hochy dívky. Dosažení stupe vzd lání: - st ední vzd lání s výu ním listem Délka a forma vzd lávání: - 3 roky, denní vzd lávání Podmínky pro p ijetí ke vzd lávání: - úsp šné ukon ení základního vzd lání - zdravotní zp sobilost uchaze e (stanovena vládním na ízením) - spln ní kriterií p ijímacího ízení stanovených pro daný školní rok Zdravotní zp sobilost: Pro p ijetí do u ebního oboru automechanik jsou ze zdravotního hlediska nevhodné: - poruchy pohybového systému, které omezují práce ve vynucených polohách a práce vyžadující manuální zru nost ( tj. postižení páte e, stavy po operaci páte e s následnou poruchou funkce, postižení dolních kon etin, stavy po úrazech, kongenitálních luxacích ky lí s p etrvávajícími funk ními potížemi, varixy dolních kon etin, postižení horních kon etin omezující funkce velkých a malých kloub, omezení manuální zru nosti ) - chronická a alergická onemocn ní k že, vleklé dermatózy, ekzémy, p ecitliv lost na chemická i mechanická dráždidla, oleje - chronická, recidivující a alergická onemocn ní dýchacích orgán, astma bronchiále s poruchou ventila ních funkcí - poruchy imunity, nemoci srdce, vleklé zán tlivé stavy a chlop ové vady - onemocn ní zažívacího ústrojí vyžadující dietní stravování, omezení fyzické námahy - onemocn ní urologického systému nebo stav s výraznou poruchou funkce ledvin - nemoci nervové, záchvatové stavy, kolapsové stavy provázené poruchou koordinace - poruchy psychické a neurózy závažn jšího charakteru - poruchy krvetvorby a hemokoagulace, poruchy smysl ( zraku a sluchu ) - poruchy sluchu s ostrostí sluchovou pro šepot každého ucha pod 3m - porucha zraku vyžaduje se zraková ostrost 5/10 aj..1 oboustrann s p ípadnou korekcí do ± 3D Do u ebního oboru mohou být p ijati pouze uchaze i, jejichž zdravotní zp sobilost posoudil a na p ihlášce potvrdil praktický léka pro d ti a dorost. Ukon ování vzd lávání: Vzd lání se ukon uje záv re nou zkouškou. Dokladem o dosažení stupn vzd lání je vysv d ení o záv re né zkoušce a výu ní list. Záv re ná zkouška se skládá z písemné, z praktické zkoušky z odborného výcviku a ústní zkoušky. Obsah a organizace záv re né zkoušky se ídí platnými p edpisy. Stupn m vzd lání je st ední vzd lání s výu ním listem. Organizace výuky: Výuka je organizována jako t íleté denní vzd lávání. Organizace výuky se ídí legislativními 7

8 p edpisy, zejména zák /2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon) a vyhláškou. 13/2005 Sb., o st edním vzd lávání a vzd lávání v konzervato i. Základní formou organizace výuky je týden odborné a všeobecn vzd lávající teoretické výuky a týden odborného výcviku. Teoretická výuka (odborná i všeobecn vzd lávací) se realizuje krom klasické výuky v systému vyu ovacích hodin i formou exkurzí, kurz a dalších výchovn -vzd lávacích akcí, jako jsou besedy, diskuse, sportovní dny, výchovné koncerty atd. Odborný výcvik je z v tší ásti realizován v p edem zajišt ných dílnách. V pr b hu II. a III. ro níku vykonávají skupiny žák pod vedením UOV nebo instruktor odborný výcvik ve firmách se zam ením na opravy motorových vozidel. Vybraní žáci se zú ast ují krajské sout že junior. Pojetí vzd lávacího programu: Školní vzd lávací program automechanik je ur en pro profesní p ípravu kvalifikovaných odborník pro diagnostiku, opravy a údržbu silni ních motorových vozidel, kte í najdou své uplatn ní p edevším v autoopravárenství, p i výrob automobil, v dopravní infrastruktu e a dalších p íbuzných strojírenských oborech. Hlavním cílem vzd lávacího programu je p ipravit žáky tak, aby dosáhli takového stupn odborných znalostí a dovedností, aby byli schopni samostatn a iniciativn ešit praktické úkoly p i dodržování všech technologických postup, norem a pravidel bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci. Výuka se skládá z teoretických vyu ovacích p edm t a ástí modul realizovaných v u ebnách školy, odborných u ebnách a laborato ích a z odborného výcviku realizovaného ve školních dílnách nebo na pracovištích autoopraven. P i výuce se pravideln st ídají týdny teoretické výuky a odborného výcviku. Obsah odborných p edm t je p edm tn koordinován s odborným výcvikem. Cílem odborného výcviku je praktické osvojení dovedností a aplikace všeobecných a odborných dovedností. V teorii i praxi jsou žáci jsou vedeni k hospodárnému zacházení s p ístroji, ná adím, náhradními díly a k ekologickému chování, ke slušnému chování a k dodržování hygienických p edpis a p edpis bezpe nosti práce. Obecným cílem vzd lávacího programu je p ipravit pracovníka, který se dob e umístí na trhu práce, p ípadn bude schopen reagovat na m nící se podmínky trhu práce. Metody a formy výuky: Jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního u iva a výsledk vzd lávání, kterého se má dosáhnout. U itelé volí metody podle svých pot eb a zkušeností a s ohledem na charakter vyu ovaného p edm tu. Uplat ují vhodnou motivací, která stimuluje práci žák a nej ast ji se opírá o zájem o zvolený u ební obor. Podobn aplika ní p íklady jsou vybírány tak, aby se týkaly problematiky odborných p edm t. D raz je kladen na podporování samostatné práce žák, p edevším na osobní zodpov dnost a samostatnost, schopnost kooperace a týmové spolupráce se zám rem odpovídajícího sebehodnocení a poznání svých možností a ovliv ování žákovských postoj samostatné práce žák, skupinové práce, žákovské projekty, brainstorming, referáty, prezentace písemné, ústní a jiné, spole né hodnocení, analýza výsledk. D ležitou složkou teoretické výuky je používání názorných pom cek v r zné form, které žákovi usnad ují pochopení u iva, jako vzorky, nást nné obrazy, zvukové nahrávky, instruktážní a výukové video, exkurze. K procvi ování a upev ování u iva se využívají r zné formy ústních, písemných a praktických cvi ení, sout že, simula ní metody, projekty apod. 8

9 Velký d raz je kladen na vytvá ení mezip edm tových vazeb, které rozši ují klí ové kompetence žáka. Sou ástí výuky jsou besedy s odborníky, návšt vy výstav a koncert, odborné exkurze, sout že, skupinové projekty a r zné formy zapojení žák do prezenta ních akcí školy. Praktické vyu ování umož uje žák m využití teoretických poznatk v praxi, ov ení a rozší ení odborných znalostí a p stování dovedností pot ebných pro daný obor tak, aby žák získal jistotu p i provád ní praktických inností, byl samostatný, dokázal prakticky použít nabyté znalosti p i ešení a pln ní praktického úkolu. Žáci jsou vedeni k odpov dnosti za pln ní úkol a kvalitu vykonané práce jednotlivce i kolektivu. Používané metody rozvíjí komunika ní dovednosti, estetické cít ní, upev ování pracovních návyk. Metody odborného výcviku jsou dopln ny o návšt vy odborných pracoviš, exkurze, kurzy. Hodnocení žák : P i hodnocení žák je používané slovní hodnocení a numerické hodnocení. Kritéria hodnocení vychází z Pravidel pro hodnocení vzd lávání žák SŠ Rokycany. Hodnocení žák vyplývá z díl í klasifikace žáka b hem pololetí. P íslušný vyu ující u itel p edm tu využívá k hodnocení znalostí žáka r zné druhy zkoušek - písemné práce vypracované jednotlivci i výsledky skupinové práce, praktické práce nebo ústní zkoušení, prezentace projekt aj., sleduje pr b žn výkon žáka, jeho aktivity p i vyu ování a p ipravenost na vyu ování. P i klasifikaci je hodnocena ucelenost, p esnost a trvalost osvojení požadovaných poznatk, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplat ovat osvojené poznatky a dovednosti, samostatnost p i ešení teoretických a praktických úkol, schopnost využívat a zobec ovat zkušenosti a poznatky získané p i praktických innostech, samostatnost a tvo ivost. V p edm tech praktického zam ení se hodnotí také vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým innostem, osvojení si praktických dovedností a návyk, využití získaných teoretických v domostí v praktických innostech, aktivita, samostatnost, tvo ivost, iniciativa. Sou ástí hodnocení žák je i hodnocení chování a vystupování žák a prezentování školy, Výsledky žák p i sout žích, výsledky skupinových projekt apod. Rozvíjení klí ových kompetencí: B hem vzd lávání je žák veden tak, aby si byl v dom svých osobních možností a kvalit, aby um l pracovat samostatn i v týmu. Výuka pomáhá rozvoji osobnosti a vytvá í p edpoklady k tomu, aby se žák správn zapojit do spole nosti a m l možnost dalšího rozvoje. Jednotný p ístup pedagog se promítá v jednotných požadavcích na chování žáka ve škole i na akcích organizovaných školou, na vytvá ení p íznivého klimatu ve škole. Upev ování a rozvíjení sociálních kompetencí vede k vhodnému zapojení žáka do kolektivu, ve kterém uplatní své schopnosti a bude i um t respektovat druhé a spolupracovat s nimi. Komunika ní dovednosti jsou rozvíjeny na úrovni verbální, písemné i s využitím IKT. Oblast IKT je zam ena nejen na osvojení dovedností práce s t mito technologiemi, ale také na vhodném využití t chto znalostí pro sv j osobní i pracovní život. Výchovn vzd lávací proces je veden tak, aby se žák choval zodpov dn p i pln ní svých úkol, aby zodpovídal za svá jednání v r zných ob anských i pracovních situacích. Rozvíjení klí ových kompetencí je vhodn za azeno do všech p edm t. Proces uplat ování klí ových kompetence je veden tak, aby byl soustavný a vykazoval vývojový posun b hem vzd lávání. Za len ní pr ezových témat: Za azení pr ezových témat do výuky je zam eno tak, aby si žák uv domil vzájemnou použitelnost a souvislost znalostí a dovedností z r zných vzd lávacích oblastí. Pr ezová témata výrazn formují charakter žák a jejich postoje. Pr ezových témata jsou za azována 9

10 do všech ro ník vždy podle vhodné vazby na u ivo. Téma Ob an v demokratické spole nosti napomáhá rozvoji sociálních kompetencí žák. Zejména v prvním ro níku se za azují témata k pochopení postavení lov ka ve spole nosti, formování postoj žák, aby byli schopni vytvo it dobrý t ídní kolektiv, dovedli se navzájem respektovat a pomáhat si - besedy o historii m sta a regionu, hry zam ené na vzájemné poznávání se a stmelování kolektivu. Další oblastí je formování názor mladých lidí a orientace na správné hodnoty života - besedy a p ednášky o nebezpe í návykových látek, nebezpe í šikany, o p stování zdravého životního stylu. Velký význam má jednotný p ístup všech pedagog k chování žák. Žáci i pedagogové jsou si v domi, že všichni vytvá í image školy zvlášt ve vztahu k ve ejnosti. Do této oblasti spadá i vyhledávání problémových žák, kte í narušují kolektiv a ešení t chto situací ve spolupráci s výchovným poradcem. Téma lov k a životní prost edí vede k pochopení významu p írody a správného chování lov ka v p írod. Toto téma se dob e za le uje do odborného u iva, kde se klade d raz na pochopení závislosti lov ka na p írodních surovinách, správném hospoda ení s výrobky, na odpov dnosti lov ka za zachování udržitelného rozvoje spole nosti. Formou rozhovor, besed si žáci uv domují souvislost r zných inností lov ka s životním prost edím. V tomto tématu dochází k pln ní Metodického pokynu MŠMT k zajišt ní environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty. Téma lov k a sv t práce je vhodn realizováno v motiva ních metodách, kdy je v žácích formován dobrý vztah ke zvolenému oboru. Seznamují se s náro ností oboru, u itelé p stují v žácích touhu po uplatn ní a odborném r stu, u í je ešit problémové situace. Ve t etím ro níku jsou za azeny exkurze na ú ad práce a procvi ovány dovednosti, které mohou žák m pomoci p i hledání zam stnání sepsání žádosti o místo, sepsání životopisu, vyhledávání nabídek, nácvik rozhovor a další. Realizace tématu Informa ní a komunika ní technologie spo ívá ve zdokonalování schopností žák pracovat r znými s prost edky informa ních a komunika ních technologií. Výuka p edm tu IKT je rozložena do t í ro ník. Nejd íve je za azeno ovládání základní softwaru a osvojení si dovednosti p i práci s internetem. V dalších ro nících jsou tyto dovednosti dále rozvíjeny a propojovány s dalšími p edm ty. V hodinách IKT tak mohou žáci v rámci aplikací plnit úkoly zadané u iteli jiných p edm t. Podle kapacitních možností mohou odbornou u ebnu využívat i u itelé jiných p edm t. Vzd lávání a integrace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami: Vzd lávání žák se SVP probíhá v souladu se Školským zákonem. 561/2004 Sb. a vyhláškou MŠMT. 73/2005 o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných. Ve škole se vzd lávají žáci se specifickými poruchami u ení, žáci se specifickými poruchami chování, žáci se zdravotním znevýhodn ním, žáci se sociálním znevýhodn ním i žáci ohrožení sociáln patologickými jevy. Žáci se specifickými poruchami u ení jsou integrováni do b žné t ídy a vzd lávají se podle IVP. Podobný p ístup je i k žák m s vývojovými poruchami chování, p edevším s poruchami pozornosti spojenými s hyperaktivitou (ADHD). Práce s nimi spo ívá p edevším ve volb vhodných výukových a výchovných prost edk. Práce se žáky se sociálním znevýhodn ním spo ívá p edevším v jejich motivaci ke studiu v bec a ve volb vhodného výchovného postupu. Tito žáci jsou dlouhodob sledováni a vedeni t ídními u iteli, u iteli odborného výcviku ve spolupráci s výchovným poradcem a eventueln s vychovateli DM. 10

11 Žáci mimo ádn nadaní se vzd lávají podle individuálního vzd lávacího plánu. Mimo ádn nadaní žáci (sportovci, um lci ) jsou uvol ováni z výuky na sout že, utkání, mezinárodní turnaje atd.. Žáci se p ipravují individuáln, využívají konzultací jednotlivých u itel. Pro žáky, jejichž porucha dosahuje takového stupn, že je oprav uje k za azení do speciálního školství, je na žádost rodi a na základ doporu ení školského poradenského za ízení,vypracován individuální výukový plán. Cíl vzd lávání t chto žák z stává zachován, rozsah u iva m že být p izp soben s ohledem na druh postižení žáka. Pro každého žáka volíme vhodné metody vzd lávání a speciální formy ov ování osvojeného u iva. Výuka t chto žák sm uje k tomu, aby si i p es sv j handicap osvojili pot ebné ob anské, klí ové i odborné kompetence. Podle IVP mohou být vzd láváni i žáci dlouhodob nemocní. Všichni vyu ující jsou v pot ebném rozsahu informováni o žácích se SVP, které u í, t ídní u itelé jsou podrobn ji informováni o pot ebách žák se SVP ve svých t ídách. P i pé i o žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami spolupracuje škola s následujícími institucemi a organizacemi: Pedagogicko-psychologická poradna Rokycany Odd lení sociáln - právní ochrany d tí MÚ Rokycany Výchovní poradci základních škol, ze kterých integrované d ti p icházejí St edisko výchovné pé e a výchovné ústavy v p ípad žák s poruchami chování Požadavky na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci a hygienu práce: Problematika bezpe nosti práce, hygieny práce a požární ochrany je sou ástí teoretického i praktického vyu ování. Vychází z požadavku platných právních p edpis zákon, vyhlášek, technických norem i p edpis ES pro danou oblast. Prostory, ve kterých je provád na výuka, musí odpovídat Vyhlášce. 410/2005 Sb. Škola provádí technická i organiza ní opat ení k eliminaci všech rizik spojených zejména s odborným výcvikem. Se všemi riziky jsou žáci podrobn seznámeni. Rizika, která nejdou eliminovat jsou áste n ešena osobními ochrannými prost edky, které žáci dostávají bezplatn na základ Sm rnice editele a jejichž používání se d sledn kontroluje. Problematika bezpe nosti práce je podrobn popsána ve Školním ádu a vnit ním ádu dílen, se kterým jsou žáci seznámeni. Je zpracována Metodická osnova vstupního školení bezpe nosti práce a požární ochrany pro žáky, se kterou jsou žáci seznamování a prokazateln pou eni vždy p i úvodních hodinách jednotlivých p edm t. Obsahem vstupního školení jsou mimo jiné tyto p edpisy a normy: Seznámení s dislokací objekt a umíst ním lékárni ek první pomoci Vyhláška. 64/2005 Sb. o evidenci úraz d tí, žák i student, Traumatologický plán SŠ Na ízení vlády. 178/2001, kt. se stanoví podmínky ochrany zdraví zam stnanc p i práci Na ízení vlády. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj. Zákoník práce, Vyhláška. 288/2003 Sb. o pracích zakázaných mladistvým Proškolení z poskytování první pomoci Proškolení z požární ochrany dle Tematického plánu školení SŠ (zákon 67/2001 Sb., Vyhláška. 246/2001 Sb., výklad o požárním nebezpe í v organizaci, instruktáž o používání p enosných hasicích p ístroj, seznámení s dislokací objektu, základní požární dokumentací, umíst ním ohlašovny požár ). V odborném výcviku dále p edchází každému novému tématu proškolení z BOZP. Žáci jsou prokazateln seznamováni s návody k obsluze jednotlivých stroj a za ízení a s místními provozn bezpe nostními p edpisy. Je podrobn stanoven systém vykonávání dohledu nad žáky p i teoretickém i praktickém vyu ování. P i zajišt ní odborného výcviku na smluvních pracovištích je problematika BOZP smluvn ošet ena v souladu s Na ízením vlády. 108/1994 Sb. 11

12 PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY Kód a název oboru vzd lání: H/01 Mechanik opravá motorových vozidel Název ŠVP: AUTOMECHANIK Personální podmínky: P edm ty oboru vzd lání automechanik vyu ují u itelé s úplnou odbornou a pedagogickou zp sobilostí. K dalšímu odbornému rozvoji využívají seminá e zam ené na rozvoj pedagogických dovedností nap. po ádané pedagogickými centry. Odborné znalosti si p evážn dopl ují samostudiem. Odborný výcvik probíhá pod odborným vedením u itele odborného výcviku na díln SŠ a na pracovištích fyzických nebo právnických osob pod dohledem instruktora. Pé i o žáky se specifickými vzd lávacími pot ebami zajiš uje ve škole pln kvalifikovaný výchovný poradce. Materiální podmínky: Teoretické vyu ování probíhá v hlavní budov školy. Teoretické p edm ty se vyu ují v kmenových u ebnách, které jsou vybaveny b žnou technikou (tabule, zp tné projektory, video), kapacita u eben je žák. Pro výuku jazyk mají u itelé k dispozici u ebny s dataprojektory, CD p ehráva e, DVD p ehráva e. Vybavení školy pom ckami umož uje provád t cvi ení z fyziky. Výuka t lesné výchovy probíhá v gymnastickém sále, posilovn, pronajaté t locvi n, plaveckém bazénu, na zimním a atletickém stadionu p i ZŠ. Vybavení gymnastického sálu umož uje výuku gymnastiky, sálových her a kondi ní p ípravu. Vybavení atletického stadionu umož uje provád t všechny atletické disciplíny. V prvním ro níku je za azen lyža ský výchovn výcvikový kurz, který umož uje sjezdové lyžování, snowboarding, b h na lyžích a turistiku. Výuka informa ní a komunika ní technologie probíhá v odborné u ebn s kapacitou 15 žák, každý žák má k dispozici osobní po íta s pot ebným softwarovým vybavením a p ipojením na internet. Odborný výcvik probíhá v budov dílen a na pracovištích fyzických anebo právnických osob (dále jen smluvní pracovišt ), je smluvn zajišt n v r zných typech provozních jednotek. Pro výuku je nutné, aby tyto provozovny (servisy) byly vybaveny vhodným za ízením a inventá em pro daný obor vzd lání, škola p ed podpisem smlouvy o zajišt ní odborné praxe tyto vybavení kontroluje. Všechna pracovišt spl ují bezpe nostní a hygienické požadavky pro výuku žák. Praktické innosti formou odborného výcviku jsou realizovány v p edm tu Odborný výcvik. Odborný výcvik se vyu uje v díln SŠ, která je vybavena pot ebným za ízením pro výuku oboru vzd lání automechanik dva dvousloupcové zvedáky, diagnostika, pneuservis zouvací a vyvažovací stroje, mycí st l, hydraulické zvedací stroje pro demontáž motor vozidel, základní strojní vybavení pro opravárenskou innosti a b žné ru ní a elektrické ná adí. Základní dovednosti žáci získávají na výukových pom ckách u ebny odborného výcviku. Odborný výcvik se dále vyu uje na smluvních pracovištích SŠ pod vedením proškolených instruktor odborného výcviku, kte í mají se SŠ smluvní vztah. Stravování žák je zajišt no ve školní jídeln. Organizace teoretického i praktického vyu ování je ešena tak, aby žáci m li pot ebné p estávky na sva iny a na ob d. Škola má zajišt no internátní ubytování pro žáky. 12

13 CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE ŠKOLY SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY P I REALIZACI ŠVP Kód a název oboru vzd lání: H/01 Mechanik opravá motorových vozidel Název ŠVP: AUTOMECHANIK Sociálními partnery jsou jednotlivá smluvní pracovišt žák, Hospodá ská komora R a Ú ad práce Rokycany. Smluvní pracovišt žák jsou tyto firmy: ROMINO CAR s.r.o., IVECO Ejpovice, MERKUR Ho ovice, ATU s.r.o. Plze, AUTO CAR CENTRUM Kralovice, DOFI MK Rokycany a další menší servisy v Rokycanech, Plzni, Ho ovicích. Spolupráce s t mito partnery je založena p edevším na zajišt ní odborného výcviku. Žáci na jednotlivých smluvních pracovištích pracují samostatn pod vedení instruktora ur eného smluvním pracovišt m a schváleného editelem SŠ (2. a 3. ro ník). Velké servisy také umož ují vzd lávání žák formou exkurzí ke spln ní náro n jších témat osnov. S vedoucími pracovníky firem a jejich instruktory jsou konzultovány klí ové kompetence žák. Servisy také školu informují o nových trendech v autoopravárenství. S Ú adem práce Rokycany a pobo nou HK R škola spolupracuje v oblasti náboru žák a uplatn ní absolvent na trhu práce. Tyto organizace spole n po ádají každým rokem v podzimních m sících akci zam enou na nábor žák ze základních škol. Žáci naší školy se této akce aktivn zú ast ují a snaží se uvedený obor vzd lání žák m základní školy co nejvíce p iblížit. Pracovníci t chto organizací jsou pravideln zváni na mimo ádné akce školy, dny otev ených dve í a záv re né zkoušky. Sou ástí spolupráce je i každoro ní beseda na Ú adu práce, kde se žáci posledních ro ník seznámí s aktuální nabídkou pracovních míst, požadavky zam stnavatel, zp sobem komunikace s ÚP a základními legislativními kroky. 13

14 Škola Kód a název RVP Název ŠVP RVP P EVOD Z RVP DO ŠVP TRANSFORMACE Z RVP DO ŠVP St ední škola, Rokycany, Je abinová 96/III H/01 Mechanik opravá silni ních motorových vozidel AUTOMECHANIK ŠVP Vzd lávací oblasti a obsahové okruhy Min. po et týden. vyu ovacích hodin Vyu ovací p edm t Po et týdenních vyu ovacích hodin Jazykové vzd lávání eský jazyk 3 eský jazyk a 3 literatura Cizí jazyk 6 Anglický/N mecký 6 jazyk Spole enskov dní 3 Ob anská nauka 3 vzd lávání P írodov dní 4 Základy p írod. v d 2 vzd lávání Fyzika 2 Matematické 5 Matematika 5 vzd lávání Estetické vzd lávání 2 eský jazyk a liter. 3 Vzd lávání pro 3 T lesná výchova 3 zdraví Vzd lávání v ICT 3 Infor. a komunika ní 3 technologie Ekonomické 2 Ekonomika 2 vzd lávání Strojnictví 2,5 Technická 1,5 Stroje a za ízení 5 dokumentace Strojírenská 1 technologie Elektrotechnické 3 Elektrotechnika 3 za ízení Automobily 4,5 Montáže a opravy 42 Opravárenství a 6 diagnostika ízení motorových 2 vozidel Odborný výcvik 50 Disponibilní hodiny 15 CELKEM ,5 Kurzy 2 týdny 14

15 U EBNÍ PLÁN Kód a název oboru vzd lání: H/01 Mechanik opravá silni ních motorových vozidel Název ŠVP: AUTOMECHANIK Stupe vzd lání: st ední vzd lání s výu ním listem Délka vzd lávání: 3 roky Forma vzd lávání: denní Datum platnosti od: Kategorie a názvy vyu ovacích Po et týdenních vyu ovacích hodin p edm t 1. ro ník 2. ro ník 3. ro ník celkem A. Povinné vyu ovací p edm ty eský jazyk a literatura N mecký jazyk/anglický jazyk Ob anská nauka Matematika Základy p írodních v d (EKOL, CH, Bi) Fyzika T lesná výchova Informa ní a komunika ní technologie Ekonomika Strojnictví 1 1,5-2,5 Strojírenská technologie Technická dokumentace 1, ,5 Automobily 1 2 1,5 4,5 Opravárenství a diagnostika Elektrotechnika ízení motorových vozidel Odborný výcvik 15 17,5 17,5 50 Celkem 32, ,5 Poznámky: 1. Vyu ování je organizováno tak, že se st ídá týden teoretického vyu ování a týden odborného výcviku. Na odborný výcvik jsou žáci rozd leni na skupiny, zejména s ohledem na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci a hygienické požadavky podle platných p edpis. Po et žák na jednoho u itele odborného výcviku je stanoven vládním na ízením. 2. Praktické innosti formou odborného výcviku jsou realizovány v p edm tech Odborný výcvik. Výuka je dopln na o návšt vy odborných pracoviš, exkurze a školní 15

16 projekty. Odborný výcvik probíhá na pracovištích školy pod odborným vedením u itele odborného výcviku a na smluvních pracovištích, kde pracují pod dozorem instruktora. P ehled využití týdn ve školním roce innost Po et týdn v ro níku 1. ro ník 2. ro ník 3. ro ník Vyu ování podle rozpisu u iva Sportovní výcvikový kurz asová rezerva (opakování u iva, exkurze, výchovn vzd lávací akce) Záv re ná zkouška Celkem P edm t: eský jazyk a literatura Anglický jazyk N mecký jazyk Ob anská nauka Matematika Základy p írodních v d Fyzika T lesná výchova Informa ní a komunika ní technologie Ekonomika Strojnictví Strojírenská technologie Technická dokumentace Automobily Opravárenství a diagnostika Elektrotechnika ízení motorových vozidel Odborný výcvik U EBNÍ OSNOVY 16

17 Název ŠVP: AUTOMECHANIK Forma vzd lávání: denní Po et hodin celkem: 6/196 Platnost od: Pojetí vyu ovacího p edm tu Obecný cíl p edm tu U ební osnova p edm tu ESKÝ JAZYK A LITERATURA Obor st edního vzd lání s výu ním listem Cílem p edm tu je nau it žáky v souladu s jazykovými, komunika ními a spole enskými normami ešit základní životní a pracovní situace,vyjad ovat své myšlenky, zážitky, názory a postoje, vyhledávat informace d ležité pro osobní a profesní rozvoj, používat je a p edávat. Vzd lávání sm uje k tomu, aby žáci: - chápali funkci spisovného mate ského jazyka, znali základní jazykové normy a kategorie (s ohledem na výuku cizích jazyk ), chápali rozdíl mezi spisovným a nespisovným vyjad ováním, dokázali rozeznat, kdy je vhodné i nevhodné použít ur itého tvaru z obou oblastí, - chápali význam um ní pro lov ka, znali cenu kulturních památek a vážili si jich, - um li využívat poznatk z teorie literatury k hlubšímu porozum ní um leckým text m a dovedli vyjád it vlastní zážitek z poznaných um leckých d l, dokázali být tolerantní ke vkusu druhých, - dovedli pracovat samostatn i v týmu, rozvíjeli své vyjad ovací dovednosti a schopnosti, - porozum li odbornému i um leckému textu a interpretovali jej, - rozvíjeli své tená ské dovednosti a dovedli um lecký text interpretovat, - využívali poznatk z literární historie a teorie literatury. U ivo rozvíjí v domosti a dovednosti žák získané na základní škole s ohledem na spole enské a profesní zájmy žák. Charakteristika u iva Obsah p edm tu vychází z obsahového okruhu RVP H/01 oblast vzd lávání - Vzd lávání a komunikace v eském jazyce, Estetické vzd lávání.u ivo je rozvrženo do t í oblastí. Oblast mluvnice navazuje v prvém ro níku na znalosti ze základní školy o základech pravopisu v r zných pravopisných jevech, prohlubuje je a upev uje je, rozvíjí slovní zásobu a vyjad ovací schopnosti žák, aby pochopili rozdíl mezi spisovnou a nespisovnou normou. Žáci pracují s jazykovými p íru kami, pravidly eského pravopisu. Ve druhém ro níku oblast mluvnice navazuje na znalosti ze základní školy o jednotlivých slovních druzích, prohlubuje je a upev uje s ohledem na jejich využívání v p íslušných funk - 17

18 Výsledky vzd lávání v oblasti cit, postoj, hodnot a preferencí Strategie výuky ních stylech v návaznosti na zvolený u ební obor. Ve t etím ro níku je v oblasti mluvnice u ivo zam eno na prohlubování a upev ování znalostí pravopisu s ohledem na praktické využívání v jednotlivých oborech, rozvíjení v domostí a dovednosti z u iva o v t jednoduché a souv tím, na v tný jazykový rozbor. Oblast slohu se v nuje v I. ro níku sestavení jednoduchého vypravování, zdokonalování kultury osobního projevu, správnému, srozumitelnému, jasnému a v cnému vyjad ování a jeho použití v b žných situacích, zdokonalování komunikativních dovedností. Žáci si prohlubují kulturnost vyjad ování s ohledem na zvolený u ební obor. Ve druhém ro níku se oblast slohu v nuje sestavení osobního a ú edního dopisu, žádosti a jednoduchého popisu se z etelem ke zvolenému u ebnímu oboru. Ve t etím ro níku se jedná o sestavení životopisu a jednoduchého výkladu, seznámení se základními zásadami a útvary stylu publicistického a rozvíjení komunikativních dovedností v b žných životních situacích. Oblast literatury je v prvém ro níku zam ena na rozlišování základních literárních druh a žánr na základ etby ukázek, upev ování znalostí o významných dílech naší i sv tové literatury od nejstarších dob do po átku 19. století. Je za azeno u ivo týkající se regionu. Ve druhém ro níku je oblast literatury zam ena na orientaci v problematice literatury 19. století (rozlišení znak realismu a kritického realismu na základ etby ukázek) provedení charakteristiky sociální a národnostní problematiky v literatu e z p elomu 19. a 20. století. Oblast literatury je ve t etím ro níku zam ena na prohloubení znalostí o základních literárních druzích a žánrech na základ etby, ukázek literárních d l, na charakteristiku eské a sv tové literatury od 20. let 20. stol. až do sou asnosti. Výuka eského jazyka a literatury využívá znalostí ze základní školy a mezip edm tov se dopl uje s p edm ty ob anská nauka, cizí jazyk, IKT, odborné p edm ty(podle jednotlivých obor ). Výuka sm uje k tomu, aby si žáci tvo ili vlastní úsudek, dokázali objasnit a porovnat jednotlivé slohové útvary. etba a interpretace konkrétních ukázek z literárních d l vede k tomu, aby žáci správn rozlišili a doložili jednotlivé literární um lecké sm ry. Dialog, p ednáška, výklad, beseda, ízený rozhovor, samostatná a skupinová práce, dopl ování, testy, frontální opakování, motivace, sout že. Výuka navazuje na výstupní v domosti a dovednosti žák, z dosaženého základního stupn vzd lávání a rozvíjí je vzhledem ke spole enskému a profesnímu zam ení žák.výuka eského jazyka má být pro žáka zajímavá a stimulující. Vede žáky ke získávání informací z aktuálních komunika ních zdro- 18

19 Kritéria hodnocení žák P ínos vyu ovacího p edm tu k rozvoji klí ových kompetencí a aplikaci pr ezových témat j. Rovn ž je za azena regionální tématika, návšt va knihovny, muzea a filmového p edstavení. Numerické, slovní, jednotlivc a skupin diktáty, dopl ovací cvi ení, domácí úkoly, samostatné práce, referáty, slohová cvi- ení, slohová práce 1x ro n, vyhledávání v textu. Kritéria hodnocení vycházejí z Pravidel pro hodnocení vzd lávání žák SŠ Rokycany. Klí ové kompetence: Kompetence k u ení žáci si osvojí správné zásady u ení, pochopí, jak odd lit podstatné od mén d ležitého a jak provést správný záznam textu a následn si dané u ivo trvale osvojit. Komunikativní kompetence žáci se vyjad ují p im en k ú- elu jednání v projevech mluvených i psaných, dokáží se vhodn prezentovat p i oficiálním jednání, zpracovávají v cn správn a srozumiteln p im ené texty. Kompetence využívat prost edky informa ních a komunika ních technologií a pracovat s informacemi - žáci se seznámí se systémem knihoven, vzd lávání sm uje k tomu, aby pracovali s osobním po íta m p i získávání informací, vypracovávání referát. Pr ezová témata: lov k a sv t práce žáci se nau í písemn a verbáln pre zentovat p i nejr zn jších jednáních. Informa ní a komunika ní technologie žáci se seznámí se systémem knihoven, pochopí jejich význam pro lov ka, využívají po íta ové techniky pro vyhledávání informací a zpracování text. Rozpis u iva a výsledk vzd lávání 1. ro ník Po et hodin: 66 Výsledky vzd lávání U ivo Po et hodin Žák/žákyn - vysv tlí p íslušnost eského jazyka k jazyk m slovanským - vysv tlí význam tvarosloví a jeho správné používání v jazykových projevech - v písemném projevu uplat uje znalosti eského pravopisu a zdokonaluje se - používá nejnov jší normativní p íru ky eského jazyka Mluvnice a sloh 1. Upev ování znalostí ze ZŠ - Úvod do vyu ování jazyka, obecné poznatky o jazyce 2. Základní v domosti a dovednosti z tvarosloví (sklo ování, asování ) 3. Hlavní principy eského pravopisu - y/i po obojetných souhláskách - u/ /ú - pravopis skupin b, v, p /bje vje - pravopis skupin m /mn - pravopis p edpon s-, z-, vz-, a p edložek s(e),z(e)

20 - vysv tlí funkci slohotvorných initel - rozliší funk ní styl a v typických p íkladech i slohový útvar - p ipravuje se na aktivní ú ast na spole enském d ní - vhodn prezentuje - zdokonaluje kulturu osobního projevu - objasní funkci vypravování - zdokonaluje se v této oblasti - vysv tlí význam používání p ímé e i - prokazuje a zdokonaluje své vyjad ovací schopnosti - rozvijí slovní zásobu a vyjad ovací schopnosti - chápe rozdíl mezi vyjad ováním spisovným a nespisovným - rozliší na ukázkách spisovný jazyk obecnou eštinu a dialekty - používá adekvátní SZ v etn p íslušné odborné terminologie - zopakuje a aktivizuje své estetické dovednosti a znalosti ze ZŠ - vysv tlí nutnost sebevzd lávání - orientuje se v nabídce kulturních institucí - vysv tlí výhody knihoven a jejich Služeb - vybírá informace a p istupuje k nim kriticky - vysv tlí charakteristické znaky r zných literárních text a rozdíl mezi nimi - prohloubí si poznatky o nejstarších dílech sv tové literatury - uv domí si stále aktuální odkaz t chto d l - ut ídí si základní poznatky o období eské st edov ké literatury - vystihne charakteristické znaky r zných literárních žánr - vysv tlí význam osobnosti J. Husa 4. Podstata slohu a slohotvorní initelé, funk ní styly - Projevy prost sd lovací - vyjad ování ve sfé e prost sd lovací, p i b žném spole enském styku, b žná komunikace - Nácvik dialogu a polylog, soukromého i oficiálního charakteru - Krátké informa ní útvary - Zpráva, oznámení, inzerát, reklama - Vypravování, kompozice, jazykové prost edky, e p ímá a nep ímá 5.Slovní zásoba - slovo - slohové rozvrstvení SZ - obohacování SZ Slova jednozna ná,mnohozna ná, homonyma, synonyma, antonyma Základní zp soby tvo ení slov Literatura 1. tená ské zájmy, kulturní život - tená ské zájmy, beseda o kulturním život žák, individuální etba 2. Kulturní instituce v R a regionu - knihovny a jejich služby, noviny, asopi - sy, jiná periodika, internet 3. Základy teorie literatury - Podstata a funkce literatury - Literární druhy a žánry 4.Výb r z nejstarších sv tových literatur - Antický epos, ecká a ímská lyrika, drama, próza - Význam Bible, biblické p íb hy 5. Výb r z eské st edov ké literatury - Nejstarší památky našeho písemnictví - Doba Velké Moravy - Literární památky doby raného a vrcholného st edov ku (legendy, duchovní písn, kroniky, satiry ) Literatura v dob husitské, osobnost J. Hus

21 - uvede významné p edstavitele renesan ního um ní - vyjád í prožitky z daných um leckých d l - charakterizuje problematiku, období pob lohorského - vysv tlí pokrokovost a aktuálnost pedagogických názor J. A. Komenského - objasní význam ústní lidové slovesnosti - vysv tlí základní znaky romantismu - uvede významné p edstavitele romantismu - uv domuje si význam reforem Josefa II. a práce národních buditel - ut ídí si základní poznatky o národním obrození - chápe spole enskou funkci divadla - prohlubuje si znalosti o významných p edstavitelích eské literatury - vysv tlí hlavní rozdíl mezi úkolem NO v echách a na Slovensku - vyjád í vlastní prožitky z daných um leckých d l - pochopí význam této epochy pro kulturní rozvoj regionu 6. Z evropské renesan ní literatury - Hlavní rysy renesance - Petrarca,Boccaccio - Rabelaiase,Villon - Cervantes, Shakespeare 7. Literatura doby pob lohorské - J. A. Komenský - Význam ústní lidové slovesnosti v 17.a 18. století 8. Ze sv tového romantismu - Znaky romantismu - Romantismus anglický, francouzský 9. Z eského a slovenského národního obrození - P edpoklady NO, etapy - I. etapa NO význam práce historik a jazykov dc, úloha divadla - II. etapa NO Jungmann, Palacký, Šafa ík, Kollár, elakovský - III. etapa NO romantismus v eské literatu e Mácha, Sabina, Fri - po átky realismu v eské literatu e B. N mcová, K. J. Erben, J. K. Tyl, K. H. Borovský Národní obrození na Slovensku, spisovná slovenština Národní obrození v regionu

22 2. ro ník Po et hodin: 66 Výsledky vzd lávání U ivo Po et hodin Žák/žákyn - aplikuje znalosti z 1.ro níku, zd vod uje použití gramatických norem - objasní zásady spisovné výslovnosti a ídí se jimi - v písemném i mluvním projevu aplikuje poznatky z tvarosloví Mluvnice a sloh 1. eský pravopis - Hlavní principy eského pravopisu 2. Zvukové prost edky a ortoepické normy - Jazyková kultura 3. Slovní druhy a jejich klasifikace charakterizuje podstatná jména vyhledává je v textu, rozlišuje druhy - vysv tlí tvorbu koncovek a použí - vá je správn v písemném i mluveném stylu - Podstatná jména - charakterizuje p ídavná jména vysv tlí rozdíl mezi jednotlivými druhy, vysv tlí jejich funkci ve v t, ur uje jejich mluvnické kategorie - p i adí je správn ke vzor m - rozlišuje t i stupn p ídavných jmen - charakterizuje jejich funkci ve v t, rozliší jednotlivé druhy s ohledem na jejich pravopisné normy - P ídavná jména - Zájmena - charakterizuje tento slovní druh rozliší v textu, rozezná jednotlivé druhy, od vodní koncovky - správn je používá v písemném i mluveném projevu - vysv tlí význam sloves, charakte - rizuje je s ohledem na jejich slohové využití - ur í základní mluvnické kategorie - íslovky - Slovesa (návaznost na cizí jazyk ) - objasní na p íkladech vztah mezi - Shoda podm tu s p ísudkem 22

23 koncovkou sloves v minulém ase a jeho podm tem - aplikuje v praxi - vysv tlí rozdíly mezi ohebnými a neohebnými slovními druhy - vyjmenuje je a objasní jejich funkci ve v t - objasní znaky stylu, rozliší jed - notlivé druhy hlavn ú ední dopis s ohledem na zvolený u ební obor - sestaví jednoduchý ú ední dopis a žádost - vystihne charakteristické rysy t chto projev, rozliší jednotlivé typy - vysv tlí funk ní styl a jeho jazykové prost edky - poukáže na p ednosti kultivovaného písemného projevu, rozliší použití slov z jednotlivých jazykových rovin - využívá poznatk z tvarosloví a ortografie - Neohebné slovní druhy 4. Styl administrativní - Ú ední dopis, žádost 5. Projevy prost sd lovací, administra - tivní a prakticky odborné - Osobní dopis objasní funkci popisu a srovná s charakteristikou - rozliší charakteristiku p ímou a nep ímou - Popis - Charakteristika - srovná popis a odborný popis - objasní shody a rozdíly - odborn se vyjad uje o jevech svého oboru terminologie - prokáže znalost základních odborných znalostí oboru a schopnost aplikace teoretických znalostí v praxi - p esn, jasn a srozumiteln formuluje myšlenky - aplikuje získané v domosti s ohledem na u ební obor žák - Odborný popis 23

24 - objasní význam interpunkce a správn ji používá - ov uje si základní u ivo z l. ro níku, zejména základní literární pojmy v návaznosti na konkrétní literární díla - rozpozná charakteristické rysy realismu v r zných druzích um ní - jmenuje hlavní p edstavitele v eské a sv tové literatu e v kontextu doby - vysv tlí znaky kritického realismu a význam K. H. Borovského pro moderní eskou žurnalistiku, význam jeho satiry v tehdejších pom rech - objasní základní znaky fejetonu dokáže jej najít v sou asném tisku - objasní venkovskou tematiku a postavení ženy v této spole nosti, problematiku sociální a poukáže na její realistické zobrazení - prokáže recita ní a interpreta ní dovednosti na základ díla eských básník 2. poloviny 19.st. - na základ ukázek pochopí mezníky historického vývoje našeho národa - vysv tlí podstatu kritického realismu na dílech ekých autor z konce 19. století - objasní specifickou funkci divadla na konci 19. století - prokáže znalost sociální problematiky tehdejšího venkova na základ etby konkrétních d l, porovná se sou asným stavem - porovná drama v jevištní a knižní podob - porovná zpracování venkovské problematiky v próze a dramatu 6. Interpunkce ve v t jednoduché a souv tí Literatura Základní literární pojmy z l. ro níku 1 1. Realismus v eské a sv tové literatu e - Charakteristické znaky realismu - P edstavitelé sv tové tvorby - Ch.Dickens, H. Balzac,G.Flaubert,N.V,Gogol, L.N. Tolstoj - Kritický realismus v eské literatu e - K.H. Borovský - J. Neruda - K. Sv tlá 2. eská poezie 2. poloviny 19.století - májovci, ruchovci, lumírovci 3. Historická realistická próza - A. Jirásek, Z. Winter 4. eská literatura z konce 19.století - Národní divadlo - eské realistické drama L. Stroupežnický, br. Mrštníkové - Venkovská realistická próza T. Nováková, K. V. Rais

25 - vysv tlí sociální a národnostní problematiku na základ poznatk z tvorby P. Bezru e - objasní význam národnostního pojetí díla K. Tomana - charakterizuje morální hodnoty v díle V. Dyka 5. eská literatura na p elomu 19. a 20. století - P. Bezru - K. Toman - V. Dyk 5 - objasní antimilitaristický postoj v dílech F. Gellnera a F. Šrámka - jednotlivé autory za adí asov i z hlediska um leckého sm ru - charakterizuje typická díla autor na základ etby a interpretace textu a debatuje o n m - F. Gellner, F.Šrámek 6. etba a interpretace textu 4 Rozpis u iva a výsledk vzd lávání 3. ro ník Po et hodin: 64 Výsledky vzd lávání U ivo Po et hodin Žák/žákyn - se seznámí s probíraným u ivem t etího ro níku - p stuje p esnost a kulturu jazyka - v písemné projevu uplat uje zásady eského pravopisu - rozlišuje spisovný jazyk, obecnou eštinu a dialekty - ve vlastním projevu volí prost edky adekvátní komunika ní situaci - zdokonaluje se ve znalosti jazykového systému - rozliší v tu jedno lennou a dvoj- lennou,ur í jejich druhy - pochopí vztahy ve v t Mluvnice a sloh 1. eská gramatika 2. Procvi ení základních mluvnických znalostí - Hlavní zásady eského pravopisu - Jazyková kultura - Tvo ení slov a slovní zásoba 3. Druhy v t - Druhy v t podle postoje mluv ího - V ty jedno lenné - V ty dvoj lenné - V tné leny a v tné vztahy p edvede samostatný slovní projev - vhodn se prezentuje - klade otázky a vhodn formuluje odpov di - samostatn zpracovává informace - sestaví životopis - vyjad uje se v cn správn,p esn a srozumiteln - posoudí kompozici projevu,jeho slovní zásobu a skladbu 4. Slohová cvi ení - Grafická a formální stránka jednotlivých písemných projev - Získávání a zpracování informací z textu, jejich t íd ní a hodnocení 5. Životopis

26 - objasní podstatu výkladu - ovládá a uplat uje základní principy výstavby výkladu - používá vhodné jazykové prost edky - sestaví výklad na libovolné odborné téma - pochopí rozdíl mezi v tou jednoduchou a souv tím - rozliší souv tí sou adné a pod- adné - správn ur uje druhy v t vedlejších a vztahy mezi hlavními v tami - pochopí význam publicistického stylu v dnešních sd lovacích prost edcích, dovede se v nich správn orientovat - vysv tlí správn kompozici i jazykové prost edky úvahy, kritiky, fejetonu a reportáže - správn je rozliší na základ ukázek - prohlubuje sv j zájem o literaturu a uv domuje si nutnost sebevzd lávání - zopakuje a aktivizuje si své v domosti - pochopí jednotlivé um lecké sm ry - seznámí se s dílem J. Wolkera - vysv tlí význam sociální balady v této problematice - rozliší znaky poetismu a proletá ského um ní - srovná tvorbu S.K.Neumanna a J. Seiferta - pochopí význam vzniku samostatnosti SR po 1. sv tové válce - seznámí se s Haškovým dílem, jeho významem, samostatn vyhledává informace - vysv tlí význam legioná na vznik samostatné SR - pochopí pojem ztracená generace - odsoudí vále né dobyva né konflikty 6. Výklad - Kompozice výkladu, osnova - Jazyková stránka - Odborná terminologie výkladu 7. Souv tí - Souv tí sou adné - vztahy - Souv tí pod adné - druhy vedlejších 8. Publicistický styl - Znaky publicistického stylu - Úvaha kompozice, jazyk - Kritika kompozice, jazyk - Fejeton, reportáž kompozice, jazyk Literatura 1. P ehled literárního u iva - Beseda o kulturním život žák 2. Um lecké sm ry na po átku 20. století v eské literatu e - Poetismus, surrealismus, proletá ské um ní - J. Wolker, J. Seifert, S. K. Neumann, V. Nezval 3. Zobrazení 1. sv tové války v eské a sv tové próze - Charakteristika politické situace - Jaroslav Hašek - Další auto i J. John, legioná i - informa n - E. M. Remargue, E. Hemigway - R. Rolland