Mšecké listy. no cca 350 kanalizačních. říci, že přípojku si zatím zhotovila zhruba třetina majitelů mšeckých

Transkript

1 Mšecké listy PRO MŠEC A JEHO OKOLÍ číslo 5 ročník III. tel.: zdarma září 2020 DO KANALIZAČNÍ SÍTĚ JE PŘIPOJENA JIŽ TŘETINA MŠECKÝCH DOMŮ Majitelé mšeckých domů pokračují v realizaci přípojek do nové kanalizační sítě, vedení městyse stále řeší řadu nepříjemných záležitostí, souvisejících s pozdním předáním stavby nové kanalizace a ČOV, dolaďuje způsob, jakým budou obyvatelé městyse platit za vypouštění splaškových vod do kanalizační sítě, potýká se s vážnými technickými problémy na nové ČOV. O všech těchto záležitostech jsem se bavil se starostou městyse Mšec Jiřím Loskotem. z Obyvatelé městyse Mšec zhotovují přípojky do nové Před tímto domem v Řevničovské ulici se státní silnice propadá již na dvou místech. REKONSTRUKCE KRAJSKÉ SILNICE PŘES MŠEC BY MĚLA ZAČÍT V PŘÍŠTÍM ROCE V minulém roce byla dokončena I. etapa rekonstrukce krajské silnice z Nového Strašecí do Mšece, přes městys Mšec, končící na státní silnici 1/16 ve Mšeci. S investičním technikem Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Bc. Martinem Staňkem jsem hovořil jak o tom, kdy by mohla být zahájena II. etapa rekonstrukce této silnice přes městys Mšec a také, co všechno by se během této stavby mělo realizovat. z V jaké fázi je nyní projektová dokumentace pro rekonstrukci silnice II/237 přes městys Mšec a také majetkové vypořádání řady pozemků pod stavbou? Projektová dokumentace je momentálně ve fázi dokumentace pro stavební povolení, souběžně je v řešení majetkové vypořádání řady pozemků, které je časově náročné. z Na rozdíl od silnice ve volné krajině se při silnici v obci nacházejí různé inženýrské sítě, jejichž trasy musíte dohledat, a to asi kanalizační sítě. Kolik majitelů mšeckých domů již na úřadě městyse nahlásilo zhotovení své přípojky do kanalizace? Dnes, tj. k 10. srpnu, evidujeme 112 zhotovených přípojek do nové kanalizační sítě. A protože ve Mšeci bylo postave- také prodlužuje přípravu této stavby. Ano, v případě nutnosti přeložek inženýrských sítí je nutné uzavřít smlouvy s příslušnými správci, což celou přípravu také prodlužuje. z Komplikují přípravu stavby ještě jiné skutečnosti? Prozatím nejsou známy další komplikace. z Takže kdy by podle Vás mohla být nejdříve zahájena rekonstrukce krajské silnice přes městys Mšec? Vzhledem k rozpracovanosti projektové dokumentace je no cca 350 kanalizačních šachtiček, tak můžeme říci, že přípojku si zatím zhotovila zhruba třetina majitelů mšeckých domů. A já doufám, že to půjde dál podobným tempem a že na konci letošního roku bude připojeno alespoň 70 procent mšeckých domů. z Co když někteří majitelé domů se nebudou chtít připojit či budou se zhotovením své přípojky delší dobu otálet? To je samozřejmě možné, že budeme nuceni řešit i takovéto případy. Na zářijové jednání zastupitelstva městyse proto chceme přijít s nějakou obecně závaznou vyhláškou, na základě které se bude muset předpoklad začátku realizace v průběhu stavební sezóny 2021 v závislosti na získání finančních prostředků. z Co všechno, kromě kompletní výměny všech konstrukčních vrstev silnice, budete ve Mšeci během této stavby realizovat? Starosta Mšece Jiří Loskot ukazuje na vanu, z níž kvůli jinému typu česel, než která tam dle projektanta stavby měla být, vytékají na podlahu ČOV páchnoucí kaly. Přibližně v tomto místě by měla být zahájena II. etapa rekonstrukce krajské silnice z Nového Strašecí až na státní silnici 1/16 ve Mšeci. každý majitel mšeckého domu do nějakého termínu připojit do kanalizační sítě, nebo nám V rámci rekonstrukce komunikace bude provedena kompletní nová vozovka, včetně výměny aktivní zóny, šířkové uspořádání vozovky zůstává zachováno. Součástí akce je rovněž rekonstrukce stávajícího chodníku a doplnění nového jednostranného chodníku pro pěší o šířce 1,5 m ve vybraných úsecích, dle požadavku obce jedná se o stavební objekty obce. V rámci akce bude přeloženo částečně nadzemní sdělovací vedení, neboť na části úseku prokázat, že odpadní vody likviduje jiným způsobem. z Jak naložíte s těmi, kteří se do vámi určeného terminu nepřipojí či neprokáží likvidaci splaškových vod jiným způsobem? My budeme obyvatele Mšece samozřejmě všemožně motivovat k tomu, aby se včas připojili, a pokud tak někteří neučiní, bude to pro ně jistě nepříjemné, protože jedním z motivačních prvků budou i případné sankce. z A když už jsme u těch sankcí, tak jsem se doslechl, že městysi Mšec byla vyměřena nemalá sankce za to, že při stavbě kanalizace a ČOV vykonával technický dozor investora někdo, kdo k tomu neměl oprávnění. Jak je to vůbec možné, že to mohl dělat někdo bez autorizace? Dokončení na straně 4 jsou ve stávajícím stavu stožáry tohoto vedení umístěny na hranici zpevnění, a nebyl by tedy dodržen bezpečnostní odstup od pevné překážky. V řešeném úseku bude posléze provedeno nové vodorovné i svislé dopravní značení. z Při silnici z Nového Strašecí do Mšece jste pročistili stávající odvodňovací zařízení, vyměnili několik propustků, jež byly ve špatném technickém stavu, ale ve Mšeci by odvodnění vozovky mělo být zajištěno dešťovou kanalizací. To znamená, že při této silnici postavíte zcela novou dešťovou kanalizaci? Pro odvodnění rekonstruované komunikace a nových chodníků v intravilánu obce Mšec je navržena nová dešťová kanalizace. Dokončení na straně 11

2 strana 2 aktuality Mšecké listy 3. září 2020 Naše poznámka Dva roky Dva roky jsem byl na vojně, jako kluk jsem chtěl mít dva roky prázdnin (dnešním žákům se to díky koronaviru málem podařilo) a před dvěma roky jsme začali vydávat Mšecké listy. Jsem rád, že se Vám tyto noviny líbí a děkuji Vám za Vaši vstřícnost, když se spolu někde setkáme. Zvláště bych chtěl poděkovat těm, kteří nám přímo pomáhají, ať již tím, že se podílejí na tvorbě novin, jejich distribuci či nám chtějí pouze vyjádřit svůj pohled na právě vydané číslo novin. Přestože většina Vašich reakcí je kladná a povzbuzující, tak si vzpomínám na jeden případ, kdy tomu bylo právě naopak. V prvním vydání Mšeckých listů jsem se zmínil, že když se postavím na mšeckou náves a poté se vydám směrem k Červenému rybníku, na některých místech mám pocit, jako bych se ocitl někde v rumunské vesnici, přestože jsem v žádné takové nikdy nebyl. Jeden čtenář byl za to na mě velmi nahněvaný a tázal se, jak si můžu dovolit srovnávat mšeckou náves s rumunskou! Ten pán měl pravdu. Začal jsem si vyčítat, že jsem se unáhlil, když jsem přirovnal něco k něčemu, aniž bych věděl k čemu. A tak ještě ten den jsem šel na mapy google, abych si prošel několik desítek rumunských vesnic. Byl pro mě šok, když jsem zjistil, že takto zdevastovanou náves jsem v žádné rumunské vesnici nenašel. V duchu jsem se začal Rumunsku omlouvat a přejel jsem na mapě do sousedního Bulharska. Přitom jsem se modlil, abych našel něco takového alespoň v této balkánské zemi. Procházím jednu tamní vesnici za druhou... a konečně! Podobně polorozbořenou náves nakonec přece jenom v této zemi nacházím. Mšecká náves v tom není sama a mně nezbývá, než se Rumunsku velmi hlasitě omluvit. Jejich vesnice jsou pro mě překvapivě ve slušném stavu, docela jsem jim začal závidět... Pokud nevěříte, klikněte na mapy google a projděte si sami pár rumunských vesnic sami, ale za tu depku to nestojí. Raději věřme, že se Zelená náves a další rozpadající se části Mšece probudí k životu, i když to zatím tak vůbec nevypadá... Jiří Červenka PTALI JSME SE NA ULICI JAK JSTE STRÁVILI ČI JEŠTĚ STRÁVÍTE LETOŠNÍ DOVOLENOU? David Svoboda, podnikatel, 35 let Ještě jsme nikde nebyli a zřejmě už nikam nepojedeme. z Z jakého důvodu? Na nějakou dovolenou prostě nemáme čas, jsme docela vytíženi. Takže snad až na podzim. Josef Schuster, 64 let Já jsem ji strávil se žlučníkem v nemocnici. z N o, t o asi nebyla moc pěkná dovolená s tím žlučníkem... Nebylo to nic příjemného. z Jinak na dovolenou jezdíte? Občas ano, ale teď, i kdybych neměl zdravotní problémy, by to stejně nešlo, protože máme takového problematického psa československého vlčáka, který absolutně nesnáší jiné psy. Doma ho nechat nemůžete, a kdybyste s ním někam vyjel, tak byste ho musel pořád hlídat a řešit nějaké problémy. z Kam jste jezdili dříve, bez pejska? Jezdili jsme do jednoho kempu v Kašperských Horách. Elena Loudová, asistentka manažera, 49 let Kvůli koronaviru jsme ještě nikdy nebyli, ale za týden budeme odlétat na Azorské ostrovy, kam jsme měli letět již v dubnu. A zbytek dovolené strávím u koní. z Proč jste si zvolili zrovna Azorské ostrovy, kam turisté zrovna často nelétají? Protože jednak chceme vidět velryby a určitě velmi zajímavou krajinu těchto ostrovů. Rozhodně nejedeme za koupáním. z Jaké tam očekáváte počasí? Mělo by tam být kolem 28 C, ale často tam prší a je tam dost větrno. Takže uvidíme. z Využijete nabídku nějaké cestovní kanceláře? Nikoliv, cestujeme tam na vlastní pěst a ubytování jsme si tam již objednali na jednom z ostrovů. Volodymyr Lypchak, 41 let, traktorista My nikam nepojedeme. z Je příčinou toho, že letos nepojedete na dovolenou, pandemie koronaviru? Částečně ano, a pak jsem i dost vytížen. Postavil jsem si tady, ve Slaném, dům a pořád tam mám co dělat. z Kam jste jezdili v minulých letech? Já pocházím z Ukrajiny, takže většinou jedeme domů. Sabina Frolíková, 17 let, studentka Já ji strávím doma, ale teď jedeme o víkend na Višňovou. z Vyplynulo to, že jste letos zůstali doma, ze současné epidemiologické situace? Dá se říci, že ano. z Takže nějakou dovolenou, a možná i v zahraničí, jste asi naplánovanou měli? Ano, měli jsme ji strávit v Itálii. Snad se tam dostaneme v příštím roce. Kateřina Šumová, 28 let, na MD Strávili jsme ji v Česku, na chaloupce, a na pár dní jsme byli pod stanem. z Do zahraničí nejezdíte? Ne, nikdy jsme neměli potřebu jet někam do zahraničí. Myslíme si, že Česká republika, její krajina, je opravdu krásná a zahraničí tudíž neřešíme. A dalšími důvody, proč nevyjíždíme někam do zahraničí, jsou samozřejmě malé děti a také nepříliš dobrá epidemiologická situace, a to nejen v Evropě. Dne se ptal Libor Pošta PROBLÉM S ČESLY NA NOVÉ ČOV NENÍ STÁLE VYŘEŠEN V pondělí 29. června se v kulturním domě ve Mšeci konalo poslední veřejné zasedání zastupitelstva městyse Mšec. Poté, co starosta městyse seznámil přítomné zastupitele a občany Mšece s několika rozpočtovými opatřeními, byla v další části jednání schválena účetní závěrka městyse Mšec za rok 2019, včetně výsledku hospodaření v tomto roce, kdy městys vykázal zisk ,61 Kč za hlavní činnost a ztrátu ,79 Kč za hospodářskou činnost. V dalším bodu jednání byl s výhradou schválen Závěrečný účet městyse Mšec za rok 2019, a to s výhradou, protože při přezkoumání hospodaření městyse byly zjištěny tyto chyby a nedostatky: zastupitelstvo obce se nesešlo nejméně jedenkrát za 3 měsíce, veřejné jednání zastupitelstva se konalo dne 27. června a následné veřejné zasedání bylo až 30. září. Dále v roce 2018 došlo k nedobrovolnému převzetí akcií České spořitelny a městys je ke dni v počtu 70 ks stále vykazoval na účtu 069. Kvůli pandemii museli být občané od sebe vzdáleni více, než je obvyklé, mnohé židle zůstaly prázdné. Zastupitelé Mšece poté schválili dotaci pro Sbor dobrovolných hasičů Mšec, a to ve výši 150 tisíc Kč, kterou městys obdržel od Středočeského kraje na materiální vybavení mšeckých hasičů. Na červnovém zasedání zastupitelstva se dále hovořilo o možnostech pronájmu pozemků a stodoly u bytovky čp Starosta městyse však navrhl, aby žádosti o pronájmy těchto pozemků a stodoly nebyly na tomto jednání zastupitelstva projednávány, a to z toho důvodu, že na některých je plánována výstavba chodníků a že nelze zatím vyhovět ani žádosti některých obyvatel z bytovky čp. 366, protože některé stavby na nich nejsou stále legalizovány a část pozemku je již pronajata panu Fořtovi. A stodolu městys nechce nyní pronajímat proto, že ji chce nejprve opravit, a teprve pak se zváží, zda ji bude sám užívat či ji dá do pronájmu. Návrh starosty, aby se tyto pronájmy řešily v pozdějším termínu, byl zastupiteli následně přijat. Ve zprávě starosty Jiří Loskot přítomné zastupitele a občany městyse seznámil například s tím, že na úřadě městyse proběhl audit hospodaření, příprava a doladění programu Mšeckého léta, dále se řešila problematika nefunkčních česlí na nové ČOV, jelikož vana s česly již poněkolikáté přetekla a na podlaze se usadil černý kal. Starosta proto požádal o odborný posudek projektanta ČOV s žádostí o řešení, a ten mu sdělil, že dodavatel díla nepostupoval v souladu s projektovou dokumentací. Právě dnes česla opět přetekla česla, a tak jsem požádal TDI, Ing. Baudische, a celou věc okamžitě řešil přes dodavatele stavby, dodal ještě J. Loskot ve své zprávě. V diskusi se poměrně dlouze hovořilo o technickém problému s česly na nové ČOV, o tom, jakým způsobem budou občané Mšece platit za vypouštění splaškových vod, stále větší neukázněnosti řidičů, především řidičů kamionů, z nichž mnozí výrazným způsobem překračují nejvyšší povolenou rychlost, a možnostech, jak tyto řidiče usměrnit. Libor Pošta

3 Mšecké listy 3. září 2020 aktuality strana 3 HOSTÉ RESTAURACE NA KNÍŽECÍ SI MOHOU OD SRPNA OBJEDNÁVAT A ZAPLATIT JÍDLO PŘES SVŮJ MOBIL Místní restaurace Na Knížecí zavedla v minulých dnech nový informační systém, díky kterému mohou hosté restaurace podávat své objednávky rovnou ze svého mobilu a po konzumaci jídla nebo pití i mobilem zaplatit. Nejen o tom jsem se bavil se starostou Jiřím Loskotem. A také mě zajímalo, jak jsou s návštěvou restaurace spokojení sami hosté. z Kolik zákazníků v současné době navštěvuje restauraci Na Knížecí? Návštěvnost se po koronaviru, mohu říci, radikálně zvýšila. Od pátku do neděle vaříme denně kolem sta jídel, ve všední dny se počet obědů pohybuje mezi 40 až 70. z Jak lidé využívají možnosti zajít si do restaurace na večeři? V tomto ohledu je to, bohužel, stále stejné, počet večeří bych spočítal na prstech jedné ruky, a to i přesto, že v pátek a v sobotu podáváme večeře až do 21 hodin. z Jaký den je návštěvnost nejslabší? Jednoznačně pondělí, nevím, jestli lidé byli navyklí, že před revolucí byl tento den sanitární, kdy měly všechny hospody zavřeno, nebo že je po neděli a lidem se do hospody nechce. Nevím, nedokážu si to vysvětlit. Druhým nejslabším dnem v návštěvnosti je potom hned úterý. z V tyto dny se vyčepuje méně piva nebo uvaří málo jídel? Jednoznačně méně jídel, piva se čepuje stejně. Jinak tržba z jídel daleko přesahuje tržbu z piva. Tady se ukazuje, že udržení kuchyně byl správný krok. z Zvýšený zájem o obědy však naráží na to, že obsluha při velkém návalu hostů kolem poledne nestíhá strávníky obsluhovat. Jak tento problém chcete řešit? Lidé chodí na obědy většinou mezi polednem a půldruhou odpoledne. Zrovna tuhle jsme s kuchařem spočítali, že mezi touto dobou se podává kolem osmdesáti obědů, což znamená, že na jeden oběd má kuchař s obsluhou něco kolem jedné minuty. Někteří hosté potom samozřejmě, když čekají déle na oběd, odcházejí. Rozhodli jsme se proto najet jako jedni z prvních na informační systém Qerko. z Pro zákazníka to bude znamenat co? Na každém stole je nalepen QR kód, který si host mobilním telefonem naskenuje a následně se mu na display mobilu ukáže náš jídelní lístek, na kterém zaškrtne vybrané jídlo. Za objednávku po odchodu z restaurace může zaplatit mobilem přes aplikaci Qerko online. Tím bychom mohli vyřešit právě problémy s dlouhou čekací dobou na servis. Jedinou podmínkou je vlastnit chytrý telefon, stáhnout si aplikaci Qerko a nahrát platební bránu. Tímto systémem bychom mohli také odstranit informační chaos mezi zákazníkem, číšníkem a kuchařem, jelikož to co si zákazník objedná je prokazatelně zaregistrováno v počítači. QR kód, který je přilepen na každém stole, si host naskenuje do svého mobilu a může si okamžitě objednat jídlo a pití. z Kolik hostů tuto novinku využívá? Systém Qerko jsme zavedli asi před 17 dny a zatím ho využilo 27 lidí, kteří tu nechali objednávky za Kč. Doufáme však, že tento systém bude využívat čím dále tím více hostů. Snažili jsme se problém s nestíháním obsluhy vyřešit i tak, že u jídla bylo přímo určeno, s jakou přílohou si ji může host objednat, aby nezdržoval číšníka. Zjistili jsme však, že toto narazilo na nevoli zákazníků, a tak přemýšlím, zda od tohoto nápadu neopustíme a vrátíme se k výběru příloh zákazníkem. Co se týče toho nového systému Qerko, jak je to se spropitným? Spropitné si zákazník sám navolí v samotném systému, může si vybrat mezi 0, 5, 10, 15 a neomezenými procenty. Jeden náš návštěvník, který využil Qerko, měl útratu 860 Kč, a byl tak nadšený z Qerka, že dal spropitné 15 %, což představovalo 129 Kč. zkolik stojí restauraci zavedení takovéhoto systému? Zavedení programu nás stálo 1900 Kč a z tržby přes Qerko odvádíme 0,9 %, to znamená, že když objednávka činí Kč, tak provize, kterou odvádíme dotyčné společnosti, činí 9 Kč a paušální poplatek je 490,- Kč měsíčně z Říkal jste, že na večeře lidé do místní restaurace stále nechodí. Jací hosté tam večer tedy většinou zavítají, zjišťoval jste si to? Ano, párkrát jsem tam večer sám zavítal a ptal jsem se hostů, odkud přijeli. Dozvěděl jsem se, že projížděli náhodou kolem, tak se tady zastavili. Ale aby někdo cíleně přijel k nám na večeři, to se zatím ještě nestává. zpřipravujete nějakou novinku, co se týče jídelního lístku? Chceme začít nabízet ryby, před několika dny jsme také do jídelníčku zařadili více druhů salátů. A jak hodnotí jídlo a obsluhu v této restauraci sami hosté? Na internetu jsem nalezl za poslední tři týdny následující komentáře: Pavel Mišuta: Dobrá kuchyně a personál, který se snažil, seč mu jeho dvě ruce na celou hospodu a zahrádku stačily. Míla Mrázek: Výborná obsluha, jídlo i restaurace. Iveta Honzová: Česká kuchyně, když máte chuť na pořádnou porcičku, přijďte sem, jen to trochu déle trvalo, ale stálo to za to čekání. Jarka Veselská: Dobré jídlo za dobrou cenu. Obsluha příjemná a ochotná. Frantisek Kryl: Výborné jídlo (česnečka, květákový mozeček, vídeňský guláš) za příjemnou cenu. Velké porce jídla a dobrá malinovka. Tomáš Zelenka: V dané cenové kategorii zde mají jídlo velmi dobré a třeba držková byla vynikající. Prostředí restaurace působí čistě a útulně. Jen přes ty obědy dneska nějak personál nestíhal obsluhovat, přes 10 minut čekat u stolu na zaplacení je už trochu nepříjemné. Roman Štrébl: Obsluha nestíhá, kuchyně nejspíše taky ne, na hotová čekáte i vice než 40 min., hosté odcházejí hladový a naštvaný. V restauraci Na Knížecí se na oběd zastavuje čím dál více hostů. Z dřívějších komentářů před a po koronaviru stojí za povšimnutí následující: Pavel Petřík: Příjemná restaurace na hlavním tahu na Slaný. Venkovní posezení. Ceny i obsluha ok. Doporučuji. K. E.: Vřele doporučuji. Obsluha velice příjemná a jídlo chutné. Dobré jídlo, velké porce a fajn obsluha. Mají výborný pohár. Tomáš Jílek: Opět skvělá kuchyně! Václav Svoboda: Vynikající obsluha, slušné jídlo za rozumné ceny. Doporučuji. Lucie Krčková: Velmi milá obsluha, umožnili vstup i s větším psem. Ceny jsou nižší, prostředí příjemné, čisto. Jídlo je chutné, spíše česká kuchyně. Bedřich Kučera: Velmi vstřícný personál, vynikající kuchyně, doporučuji návštěvu!!! Jitka Krabcová: Návštěva téměř po deseti letech. Příjemné překvapení. Interiér prodělal rekonstrukci. Milá a všímavá obsluha. Není co vytknout, opravdu příjemná hospůdka. Jen škoda kina v prvním poschodí, kam jsme před třiceti lety chodili. Pavlína Malá: Sice jsme vždy přišli v nesprávný čas, ale vždy nám udělali alespoň ten jednoduchý smažák. Mých pět hvězdiček je za ochotu a vstřícnost. Jaromír Antoš: Klasická restaurace, ceny příznivé, dobré porce, lze doporučit. Ludovit Ďurec: Veľmi pekné prostredie, príjemný personál, chutné jedlo aj pivko. Jiří Červenka Věděli jste, že Dne 10. června 1993 v poledne udeřil blesk do kaple sv. Jana, vletěl do ní, naštípl hlavu sochy sv. Jana tak, že upadlo pravé ucho a sraženy byly hvězdy kolem hlavy. Dle příkazu okresního úřadu ve Slaném musela obec v roce 1943 pořídit dva plemenné kozly. Prvního koupila u Václava Šlajchrta z Lodenice za korun a druhého u Jaroslava Jeřábka z Osluchova za K. Kozli byli přiděleni Anežce Vejrážkové ze Mšece čp. 173 za roční paušál K + krmení ve výši K na jednoho kozla. Za připuštění jedné kozy se mělo vybírat 45 korun. Místní národní výbor získal v roce 1974 od armády cisternový vůz, který měl sloužit k hasičskému zásahu. Po zkušenostech z předcházejících let, kdy došlo k řadě menších požárů lesa, se toto vozidlo jevilo jako velmi nutné. Obec od vojenské správy v dubnu zakoupila osobní vůz GAZ. Na akci Z bylo v roce 1974 odpracováno brigádnických hodin, z toho placených. V roce 1988 se stále nikdo nenašel, kdo by byl schopen vykonávat funkci smutečního řečníka, koncem roku se přihlásil Jaroslav Švarc. Na podzim 2004 došlo k rekonstrukci obchodního domu. Veškerý sortiment byl přesunut do přízemí budovy, kde byly provedeny stavební úpravy, a první patro bylo nabídnuto k pronájmu podnikatelům. Slavnostní otevření se konalo 29. listopadu. Jiří Červenka Nej, nej, nej Na poštovním úřadu bylo v roce 1906 podáno rekomandovaných zásilek, balíků a cenných dopisů, 404 telegramů, poukázek a vkladů v řízení spořitelním. Na druhé straně bylo přijato rekomandovaných zásilek, balíků a cenných dopisů, 813 telegramů, poukázek, 399 šeků, dobírek a 23 příkazů. Jinak bylo v tomto roce vydáno novin a časopisů a rozneseno listovních zásilek. Naopak Mšečtí podali obyčejných zásilek. Celkem měl poštovní úřad obrat ve výši korun. Nejvyšší byl v listopadu korun a v září korun. Jiří Červenka

4 strana 4 aktuality Mšecké listy 3. září 2020 Místní osobnosti Antonín Pucholt Před 185 lety dne 16. února 1835 se narodil bývalý mšecký rychtář Antonín Pucholt. Na svět přišel ve Mšeci čp. 56, v rodině pekaře Antonína Pucholta (syn mydláře Antonína z čp. 29) a Veroniky, roz. Fraňkové ze Třtice. Vyučil se pekařem jako jeho otec a dne 16. října 1860 se oženil s 21letou Rozálií Lišťanskou, dcerou řezníka a hostinského ze Mšece čp. 24, a Marie, roz. Šarochové. V manželství se jim narodilo šest dětí: Kristina (*1861), Antonín (*1862), Vincenc (*1864), Amalie (*1866) a dvojčata Bohuslav a Josefa (1874). Antonín Pucholt stál v letech 1878 až 1883 v čele obce a dalších sedmnáct let byl radním. Zemřel 11. října 1910 ve Mšeci čp. 94 ve věku 75 let. Jeho manželka Rozálie skonala ve Mšeci čp. 18 ve věku 83 let dne 26. srpna Jiří Červenka Stalo se před sto lety Dne 8. června 1920 zemřel místní farář Josef Petržílka a o čtyři dny později byl odvezen do Smolnice, kde byl pohřben. Působil zde bezmála dvanáct let a řídící učitel František Petráček o něm napsal: Když se v letech válečných učitelstvo marně u rolníků dožebrávalo obilí k výživě, byl to právě zesnulý, který sem přišel a nabídl vše potřebné. Na opuštěnou faru byl dosazen P. Josef Čadek. V roce 1920 se do obce vracelo hojně legionářů, kteří čekali dva roky, než se dostali domů. Někteří museli kvůli tomu podniknout cestu téměř kolem světa. Například Václav Volf plul kolem Indie na lodi Logau, přistál v Terstu 14. září, odtud jel do Komárna a 22. září přijel do Mšece. Po několika měsících se stal úředníkem při důchodové kontrole v Žatci. Kolem Indie se domů plavil i učitel František Tůma, a to na lodi Thomas, do Mšece se vrátil 15. srpna. Po prázdninách nastoupil jako učitel na měšťanskou školu do Nového Strašecí. Indické břehy si mohl prohlédnout i Václav Zubr, po moři plul na lodi Amerika, která vezla čtvrtý a pátý pluk, těžké dělostřelectvo a 5. nemocnici. Po návratu pracoval Václav Zubr jako dělník a posléze se stal obecním strážníkem. Jiří Červenka DO KANALIZAČNÍ SÍTĚ JE PŘIPOJENA JIŽ TŘETINA MŠECKÝCH DOMŮ Dokončení ze strany 1 Tak oni to vysoutěžili se jmény lidí, kteří autorizaci mají, a majitel společnosti, která nám zajišťovala TDI, to obhajoval tak, že za to odpovídají jeho spolupracovníci, kteří mají autorizaci, a zaměstnanec vykonávající dozor jen dával pokyny a manažersky zde řídil stavbu, a že je to normální postup, jaký běžně používají i velké developerské společnosti. Toto napsali i do své námitky, která byla zamítnuta. A zamítnuta musela být proto, že když jde o stavbu financovanou z grantů EU, tak TDI musí přímo na stavbě vykonávat autorizovaná osoba. A to platí od roku Při následném jednání jsem majitele společnosti, jež nám zajišťuje TDI, upozornil, že budeme za jejich služby platit téměř půlmilionovou pokutu, již nám na ni přišel platební výměr, a že ve smlouvě s jejich společností je jasně uvedeno, že pokud bude to, co se stalo, zapříčiněno jejich chybou, tak veškeré škody takto vzniklé musejí uhradit. No, a bylo po jednání. Takže záleží jen na nich, jak budou k této věci dále přistupovat, zda budou ctít smlouvu nebo zda toto rozřeší až soudy. z Stále nebyla vystavena penalizační faktura firmě POHL CZ za pozdní předání stavby ve výši cca 14 mil. Kč. Jak je to možné? A JEHO DŮM ZASE ZÁŘÍ BĚLOBOU V polovině července projíždím městysem Mšec a říkám si, že by bylo pěkné, kdyby Pan Milan Mäsiar se ten den na svém domě opravdu činil. k těm novým uličním cedulím za nějaký čas přibyly další nové nebo alespoň opravené fasády na zdejších domech. A jen co dokončím tuto moji myšlenku, v Prokopově ulici se mi naskýtá milý obrázek jakýsi Ano, tato věc není doposud vyřešena, protože ze Státního fondu životního prostředí nemáme potvrzeny změnové listy č. 5 a 6, zpracované a předkládané TDI. Manažerka našeho projektu je v této době na dovolené, tak se toto bude řešit hned po jejím návratu do zaměstnání. Jakmile od nich dostaneme informaci, že máme vše v pořádku, vystavíme konečnou fakturu. A až poté může nastoupit sankce vůči dodavateli stavby, až pak můžeme vystavit penalizační fakturu. z Již je pevně dáno, podle čeho budou obyvatelé Mšece platit za likvidaci splaškových vod? Již je dáno, že pojedeme podle směrného čísla. Ale když nám někdo prokáže, že nepoužívá užitkovou vodu z vlastních zdrojů, ale pouze vodu, která jde výhradně přes vodoměr, tak může nastat dohoda, a majitel domu bude platit podle stavu vodoměru. Pokud by někdo trval na stanovení množství odpadních vod dle vodoměru i z vlastního zdroje vody, a nejen z veřejného vodovodu, je to možné, ale takový odběratel si musí na své náklady osadit vodoměr na vlastní zdroj vody muž se štětkou v ruce se snaží o to, aby fasáda jeho domu zářila bělobou. Hned zastavuji, a snažím se zjistit, co majitele domu čp. 137 v Prokopově ulici vedlo k tomu, že se pustil do obnovy nátěru na fasádě svého domu. Pan Milan Mäsiar (66) mně sděluje následující: No, moc se mi do toho nechtělo, pořád jsem to odkládal. Ale když konečně zmizela vysoká trávy u zdi domu, tak jsem si řekl, že se do toho pustím. a zajistit jeho správnou funkčnost, tzn. 1x za 6 let nechat vodoměr přecejchovat nebo si pořídit nový. V takovém případě se množství odpadních vod stanovuje součtem náměrů odebrané vody z veřejného Jiří Loskot: V tomto místě vytéká voda ze mšecké ČOV do strouhy přepadu Červeného rybníka a již na první pohled je perfektně čistá. vodovodu a z vlastního zdroje vody. V podmínkách ČR je však směrné číslo roční potřeby vody 36 m 3 pro rodinný dům objektivní, odpovídá celorepublikovému průměru spotřeby a vychází na 98,6 litrů na osobu a den. Sám vidíte, že fasáda mého domu není zrovna výstavní, nejrovnější, ale když jsem na ní obnovil bílý nátěr, nevypadá to zase až tak špatně. A stačí k tomu jen kýbl se štětkou, trochu barvy či vápna, žebřík nebo štafle a odhodlání pustit se do práce. -lp- Obnova nátěru na fasádě domu čp. 137 je téměř dokončena. z Někteří majitelé domů se při stavbě přípojek do kanalizační sítě potýkají s určitými technickými problémy. O co přesně jde a jak chcete tyto případy řešit? Ano, stále řešíme nějaké problémy řekněme technického rázu. Zrovna teď u čp. 37 spolu s technickým dozorem a dodavatelem stavby zjišťujeme příčiny toho, proč se z kontrolní šachtičky line opravdu příšerný zápach, a co bude nutné udělat, aby se obyvatelé tohoto domu mohli co nejdříve připojit. Další problém řešíme u čp. 158 při silnici I/16. Konkrétně jde o to, že potrubí, které vede od hlavní kanalizační stoky ke kontrolní šachtičce, má zřejmě obrácený nebo nulový spád. Navíc se před tímto domem na dvou místech propadá vozovka, což signalizuje to, že zásyp kanalizačního výkopu nebyl dostatečně zhutněn. A pak řešíme další problémy, které se ale již netýkají kanalizačních přípojek... A čeho se tedy týkají? Majitelé tří domů nám nahlásili škody na jejich domech dle názoru majitelů nově vzniklé praskliny, které měly vzniknout v souvislosti se stavbou kanalizace a ČOV. Ale to prokáží až odborné posudky, jejichž zpracování v případě, že měli pravdu, zaplatí dodavatel stavby, a pokud ji neměli, tak je budou muset zaplatit stěžovatelé. z Stále řešíte technické problémy s česly na nové ČOV? Ano, kal nám stále vytéká, i když v menším množství, na podlahu. Tento závažný technický problém tudíž není stále vyřešen. A jeho řešení, zdá se, je v nedohlednu, protože celou záležitost komplikuje karanténa projekční kanceláře, která měla posoudit, zda tam mohou zůstat stávající česle či nikoliv. Ale projektant stavby mi již sdělil jeho odborné stanovisko, a to zní tak, že ta stávající česle tam nemají co dělat a že tam měla být namontována klasická prutová česle. Vše toto se právě řeší a musí vyřešit. Naštěstí tyto problémy nemají vliv na kvalitu vypouštěné vody z ČOV, která je dle laboratorních rozborů v požadované kvalitě. Takže uvidíme, jak vše dopadne, a kdy, a zda vůbec, se zbavím velkého stresu ze všeho, co se ve Mšeci odehrává kolem již dokončené stavby kanalizace a ČOV. Libor Pošta

5 Mšecké listy 3. září 2020 aktuality strana 5 VE MŠECI BYLO V ČERVENCI INSTALOVÁNO TÉMĚŘ OSMDESÁT ULIČNÍCH TABULÍ Přestože názvy mšeckých ulic byly odsouhlaseny již před rokem, teprve nyní mohly být instalovány uliční tabule. Vinu na tom měly nejprve probíhající kanalizační práce a poté pandemie koronaviru. V úterý 7. července však již nic nebránilo tomu, aby mohly být uliční tabule konečně instalovány. V půl osmé ráno přijel do Mšece pan Zdeněk Šverma ze Žďárů, který se zabývá zámečnickými a výškovými pracemi, a hned se pustil do práce. Během jediného dne dokázal instalovat všech 77 uličních tabulí a v půl osmé večer bylo hotovo! A to přesto, že instalování dvoukilových tabulí nebylo zdaleka jednoduché. Nejhůře se tyto tabule instalovaly na betonové bloky, ale ani na opukové zdi to v řadě případů nebylo vůbec jednoduché. Přesto pan Šverma se svými dvěma pomocníky dokázal na jeden zátah instalovat tabule do všech 45 určených ulic, na instalaci jedné tabule i s přejezdy tak měl 7,5 minuty. Rychle a kvalitně to by mohlo být heslo Zdeňka Švermy, který se výškovým a zámečnickým pracím věnuje celý život, a to od roku 1990, kdy vystudoval vysokou školu. Po jejím absolvování prý zjistil, že nejlépe mu bude ve výškách s plechem a železem... Uliční tabule byly vyrobeny ve smaltovně v Českém Brodu, a dle vyjádření jejího majitele Adama Kůžela se jedná o ruční práci. Je to jedna z mála firem, která je schopna uliční tabule vyrobit i s ozdobným rámečkem. Do ulic v osadě Háj se uliční tabule neinstalovaly, jelikož nebylo, na co je připevnit. Pokud by se tam v budoucnu postavily zděné sloupky, tak by se mohly umístit na ně. Jiří Červenka První tabule byla umístěna na nejhorší plot ve Mšeci. Uliční tabule na Tyršově náměstí je konečně umístěna. Každá tabule musí být v rovině, pan Šverma si to hlídal. Relativně nejlépe se tabule instalovaly na drátěné ploty. K připevnění této uliční tabule musel být pro uchycení, kromě šroubů, použit i lepící tmel. Zámečník pan Šverma si ve výškách prostě libuje. Na zídky z betonových bloků se uliční tabule instalovaly velmi obtížně. Na zdi, které byly vystavěné z opuky, se tabule v mnohých případech nesnadno instalovaly. Nejprve se muselo vždy najít nejvhodnější místo pro její upevnění, a to nebylo vždy jednoduché. A také záleželo na stáří a stavu opuky. Téměř hotovo! Zámečník Zdeněk Šverma (uprostřed) s poslední tabulí a svými zdatnými pomocníky synem Adamem a šéfredaktorem Mšeckých listů Liborem Poštou, který se rozpomněl na svá mladá léta, když pracoval ve stavební firmě.

6 strana 6 aktuality Mšecké listy 3. září 2020 HASIČI ZÍSKALI NOVÉ VOZIDLO KOLIK SE BUDE PLATIT ZA STOČNÉ Starosty Mšece Jiřího Loskota jsme se zeptali, zda je již stanovaná částka, kterou budou mšečtí občané letos platit za stočné: Ano, obyvatelé našeho městyse budou platit za stočné do konce letošního roku 50,93 Kč bez DPH a 56,02 Kč včetně DPH za 1m3. Tato cena byla stanovena dle cenových předpisů na základě kalkulace ceny pro stočné Nové vozidlo hasičů DA-L1Z. STŘET MOTOCYKLISTY S MERCEDESEM V pátek 26. června po sedmnácté hodině došlo ke střetu motorky Ducati a osobního vozidla Mercedes na silnici I. třídy č. 6 v katastru obce Mšec. K nehodě došlo tak, že čtyřiadvacetiletý motocyklista chtěl na rovném úseku v zalesněné části před obcí Mšec přejet vlevo na lesní cestu, avšak o změně směru jízdy a započal tento úkon v době, kdy již byl objížděn Mercedesem. Tím došlo ke střetu a motocykl s jezdcem byl vozidlem poražen a ten poté skončil mimo komunikaci. Motocyklista byl s lehkým zraněním převezen do slánské nemocnice. Dechové zkoušky byly u obou řidičů při odbočování nedal znamení negativní. - red - Všem občanům naší obce s radostí a hrdostí oznamujeme, že se nám po dvou neúspěšných pokusech žádostí o dotaci letos do třetice podařilo získat nové vozidlo DA-L1Z. Jedná se o Ford transit kombi 2.0 4x4, vybavený dle našeho zadání tak, aby nám umožnil co nejrychleji a nejefektivněji přepravit naši jednotku (max. 9 osob), včetně potřebného vybavení na místo zásahu. Na jeho pořízení se podílelo MV ČR částkou Kč, dále pak Středočeský kraj částkou Kč a městys ze svého rozpočtu přispěl částkou Kč včetně DPH. Tímto děkujeme všem za poskytnutí finančních prostředků. Vozidlo jsme převzali 28. července, a již bylo využito při zásahu. Jednáme s obcí o příležitosti a termínu, kdy si budete moci nové vozidlo prohlédnout i vy. Martin Štýbr NA CELOVEČERNÍ FILM HLEDĚLI DIVÁCI NIKOLIV ZE ŽIDLÍ, ALE Z DEK A takto to vypadalo první srpnový den na mšeckém fotbalovém hřišti, když se promítal film 3Bobule. FOTO TOMÁŠ ROSENBAUM Místostarosta Mšece Tomáš Rosenbaum se koncem července ujal organizace akce, která v prvním srpnovém dni přilákala na pažit mšeckého fotbalového trávníku více než 200 diváků. Ti přišli na promítání celovečerního filmu 3Bobule, a protože pro předpokládaný počet diváků by bylo velmi obtížné sehnat potřebný počet židlí, přišla na řadu varianta, která, jak vidno z fota, se divákům velice zamlouvala. Návštěvníci této akce se pohodlně rozvalili na deku a s polštářkem pod hlavou čučeli na bobule. A jak akci viděl Tomáš Rosenbaum? Počasí bylo krásné, svítil nám k tomu skoro úplněk. Ze začátku jsme měli obavy, zda někdo dorazí, ale nakonec přišlo hodně lidí na poslední chvíli. Počet návštěvníků jsme odhadli na cca 250. Takže si myslím, že to byla určitě povedená akce. -lp- dle přílohy č. 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, a to na základě jednak již známých dosavadních nákladů a jednak předpokládaných nákladů na zajištění provozu kanalizace a ČOV do konce roku V kalkulaci ceny pro stočné nejsou prozatím zahrnuty odpisy a prostředky obnovy, to budeme řešit až pro rok 2021 na základě vypracovaného Plánu financování obnovy a plnění podmínek udržitelnosti stavby pořízené z dotace prostřednictvím OPŽP. Takže pro rok 2021 bude cena pravděpodobně o něco vyšší. Na výši ceny v současné době má podstatný vliv i počet napojených producentů odpadních vod na kanalizaci. Proto občany vyzýváme, aby s napojením neotáleli a náklady na zajištění provozu se tak mohly rozmělňovat do většího počtu fakturovaných metrů kubických stočného. Pro přípravu a podepsaní smlouvy o odvádění odpadních vod kontaktujte úřad městyse, kde dostanete potřebné informace ohledně přípravy a podepsaní smlouvy a dohodnete se na termínu návštěvy úřadu v souvislosti se smlouvou. -lp- Poděkování Chtěla bych poděkovat městysi Mšec a především panu Červenkovi, který měl celý projekt s názvy ulic na starosti, za skvělé provedení uličních tabulí. Ještě ten den, co byly instalovány ve mšeckých ulicích, mi moji známí poslali fotografie a vypadá to opravdu moc hezky. Rovněž bych chtěla za mého otce Josefa Vocílku, který byl v roce 1941 umučen v koncentračním táboře, poděkovat za to, že ulice, v které žil, ponese jeho jméno. Zdena Vaclíková, Chomutov, rodačka ze Mšece Vzpomínka Dne 8. června jsme vzpomněli nedožitých 100 let paní Jarmily Vykoukové roz. Grillové. Za vzpomínku děkuje rodina. Vzpomínky, blahopřání, poděkování apod. můžete podávat na úřadě městyse nebo na gelton@gelton.cz Manželství uzavřeli Jubilea Gratulujeme spoluobčanům, kteří oslavili svá kulatá jubilea nebo úctyhodný věk. Přejeme jim vše nejlepší, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti do dalších let. V červenci oslavili Zborníková Anna 88 let Polanecká Anna 84 let Cífková Ivana 70 let Jirásková Dagmar 65 let Simandlová Miluše 65 let V srpnu oslavili Proroková Hana 89 let Kobosilová Libuše 85 let Sedláček Miroslav 82 let Eisová Zděnka 81 let Mikovcová Alexandra 75 let Skůrová Anna 70 let Petržílek Josef 70 let Barnetová Bohumila 60 let Odešli navždy Antonín Polanecký 65 let 23. července Mšec Karel Holzer 79 let 1. července Mšec Martin Rachmann, Třtice čp. 125, a Zuzana Konrádová, Brezno, Slovenská republika, byli oddáni 18. července ve Třtici v kostele sv. Mikuláše. Vladimír Vaník, Kladno, a Alena Tichá, Mšecké Žehrovice, byli oddáni ve Mšeckých Žehrovicích na zahradě u domu čp. 36.

7 Mšecké listy 3. září 2020 aktuality strana 7 NA MŠECKÉM LÉTĚ VÁCLAV UPÍR KREJČÍ PERLIL I MIMO JEVIŠTĚ Ve dnech 26. až 28. června proběhl na nádvoří mšeckého zámku další ročník Mšeckého léta, oblíbené kulturní akce, která každoročně poutá pozornost občanů nejen ze Mšece, ale i z okolních měst a obcí. Letošní ročník Mšeckého léta zahájila svým večerním vystoupením skupina TYP ROCK, a její poněkud hlasitější hudební projev byl pro mšecké občany znamením, že Mšecké léto bude mít patřičné grády i v letošním, pro podobné akce nepříliš šťastném roce. Program Mšeckého léta se druhý den začal odvíjet krátce po poledni, kdy tradiční jeviště u stodoly opanoval jeden z členů legendárního Mim Tria Václav Upír Krejčí. Pozornost mnoha dětí, a to nejen mšeckých, upoutal pečlivě připravenou akcí s názvem A bude legrace, a samozřejmě svým jedinečným, neopakovatelným přednesem. Krátce před vystoupením, kdy si za pódiem připravoval různé kulisy pro své dovádění na jevišti i mimo něj, mě Václav Upír Krajčí seznámil se začátkem jeho kariéry a prozradil, jak získal umělecké jméno Upír: z Co Upíra přilákalo do Mšece? Určitě dobří lidé a silné vazby k tomuto regionu a vůbec k Rakovníku, odkud pocházím. z Už jako malý kluk jste hrál na bicí... Ano, hrál jsem s několika kapelami či skupinami, například s Modrými hvězdami, čili s Blues Stars, které své času byly hodně slavné, měl jsem i svojí kapelu, a pak jsem nastoupil do skupiny Elektronic, do dnešního Brutusu. To se psal rok 1973, a v tomto roce komunisté zakázali veřejné vystupování skupině Mandragora, která byla přejmenována právě na Elekronic, a později, v roce 1980, na Brutus, v čemž měl prsty hlavně Saša Pleska. Ale nebylo to jednoduché, bolševici o tom dlouho nechtěli ani slyšet. z Jak takové přejmenování kapely tenkrát probíhalo? Tenkrát jsme naše publikum kromě muziky bavili i následující zkazkou. Náš kapelník na jedné zábavě kromě divných řečí rozbil ještě nějaká světla, a tak nás jednoho dne zakázali. Asi za tři dny byl již na národním výboru, tuším, že krajském, nahlásit založení nové skupiny. Soudruzi pak s hrůzou zjistili, že se jedná o úplně stejné protisocialistické živly, akorát s jiným názvem. z A Vy jste hrál jen ve skupině Elektronic? Tomáš Bednařík svého času napsal knihu o rokenrolu, ve které uvádí, že jsem hrál jen ve skupině Elektronic. Já jsem ale hrál i v Mandragoře a i v Brutusu. A právě v éře Šárka Běhalová (vpravo) s tetou. Holčičky se představily jako Jarunka a Kačenka. Brutusu jsem do kapely přivedl výtvarníka, který vytvořil obrázek velikého a dnes velmi známého Brutusa. z Jak jste vůbec přišel ke svému uměleckému jménu Upír? Jméno Upír jsem získal už v sedmé třídě ZŠ v Rakovníku. Tehdejší ředitel školy vedl umělecký kroužek, který se jmenoval Rakovize, a my jsme po celý rok zkoušeli, hráli. Na Vánoce jsme měli připravených několik představení pro celou školu, včetně gymnázia, a já jsem v jednom představení hrál kůzle, a měl jsem takové pěkné růžky. Najednou během představení zhasla všechna světla, i ta záložní, a já si vzpomněl, že v portále jsou uloženy svíčky se sirkami. Hned jsem se tam odebral, a když jsem po chvíli na pódiu rozsvítil jednu ze svíček a všem se zjevila silueta podivného kozlíka s rohy, začali všichni řvát: To je upír! To je upír! A už mi to zůstalo. Po našem poměrně dlouhém rozhovoru, během kterého mně poodhalil velkou část Upíří kariéry, na pódiu u stodoly neskutečně perlil a s dětmi exceloval i mimo jeviště. Děti nabádal k tomu, ať hezky zamávají svým rodičům, a poprosí je, aby byli na ně a na všechny lidi hodní, a hlavně, aby se z nich nestali politici, protože pak by už moc hodní nebyli. A pak se na pódiu zjevila Šlapeton kapela, která se snažila naladit široké publikum dávnými songy, což se jí ale moc nevedlo, neboť zvláště trubka vyluzovala chvílemi dosti podivné zvuky. Pražské popové kapele Setoplete, která občas sklouzla i do žánru ska, který je jakýmsi předchůdcem reggae hudby, se to již hudebně nepletlo a docela dobře jim to ladilo. To bude bouře, až to víc rozbalí, hlásali někteří přítomní diváci, a přitom netušili, že nad Mšecí se za chvíli začne zlověstně blýskat, na nádvoří mšeckého zámku se snese silný déšť a do velkého stanu uprostřed nádvoří se opře silný vítr. No, bouřka to byla opravdu pěkná, ale velký stan naštěstí odolal a starostovi městyse se krevní tlak ustálil na běžných hodnotách. Když bouře skončila, a diváci po kapele žádali alespoň malý přídavek za vynucenou pauzu, hudebníci se již k něčemu neměli a své nádobíčko rychle sbalili. Další hudební těleso Botox, které spolupracuje s TV Nova, bylo jakousi předkapelou hlavní hvězdy toho večera známé Václav Upír Krejčí s dětmi dováděl i mimo jeviště. muzikálové zpěvačky Leony Machálkové, která na nádvoří zámku přilákala stovky diváků ze Mšece a okolí. Během akce jsem oslovil několik návštěvníků, a prvními byli Petr a Marta Berchovi. Na otázky odpovídal Petr B.: z Proč jste dnes přišli na Mšecké léto? No, my jsme sem dnes mohli přijít, ale raději jsme přijeli, a letos jsme na této akci podruhé. z Proč jste se jí neúčastnili dříve? Dříve to kvůli malým dětem prostě nešlo. z Jak hodnotíte tento, ale loňský ročník Mšeckého léta? Já si myslím, že je to skvělá věc, a líbí se mi, že starosta městyse pro občany Mšece a lidi Petr a Marta Berchovi se synem. z okolí pořádá nejen Mšecké léto, ale např. Falešný Silvestr, různá vánoční setkání a další pěkné akce. z Když jste sem dnes směřovali, na jaký bod programu jste se nejvíc těšili? Nejvíc jsme se těšili, a těšily se hlavně děti Petr a Pavel, na vystoupení Upíra Krejčího. Dále jsem vyzpovídal Šárku Běhalovou: z Odkud jste přijeli? My máme na konci Červené stráně chatu, přijeli jsme sem na víkend, a protože moje teta má holčičky, které dobře znají Upíra Krejčího, tak jsme si řekli, že si uděláme pěknou sobotu. z Pokolikáté jste na této akci? My jsme tady poprvé, a musím říci, že je to krásná rodinná akce s pestrým programem pro děti. A je tady i hodně lidí, což mě v této době velmi překvapilo. U stánků s rukodělnými výrobky jsem zastavil Petra Štulíka z Boru, který v ruce třímal půllitr piva: z Kolik piv ještě dnes, v tom parném dni, dáte? Minimálně dvě nebo tři. z Jezdíte pravidelně na Mšecké léto? Ano, letos jsem tady už čtvrtý rok po sobě, a pokaždé je tady hezky. z Napadlo Vás, že letos, v době koronavirové pandemie, by se tato akce nemusela vůbec konat? Já nějakej koronavirus neřešil, u nás v obci jsem zaregistroval plakát na tuto akci, a tak jsem nezaváhal a zase jsem tady. Závěrečný den Mšeckého léta měl obvyklý průběh ráno se v kostele sv. Kateřiny Alexandrijské konala mše svatá, po ní proběhla prohlídka kostela s průvodcem a Adam Viktora zajistil prohlídku mšeckých varhan a výklad o jejich historii. Samozřejmostí byla hojnost prodejních stánků, v nichž řemeslníci nabízeli vlastnoručně zhotovené výrobky, zajímavé byly také dílničky pro děti. Řadu návštěvníků letošního Mšeckého léta zlákala výstava archeologických nálezů Františka Sedláčka a výstava obrazů Pavla Sedláčka v mšeckém zámku. Libor Pošta

8 strana 8 historická mapa Mšecké listy 3. září 2020 SLOŽTE SI STAROU MAPU MŠECE Z ROKU 1841

9 Mšecké listy 3. září 2020 historická mapa strana 9 V Národním archivu se nám podařilo nalézt starou mapu Mšece z roku Pochází tedy ještě z dob, kdy městys Mšec byl rozdělen na dvě rychty českou a německou, a v čele městečka stáli dva rychtáři. Ve Mšeckých listech Vám budeme postupně přinášet jednotlivé části mapy, abyste si po několika číslech mohli složit velkou mapu Mšece z roku Děkujeme Národnímu archivu, že nám toto pro naše čtenáře umožnil. Redakce Č.15 DÍL MAPY Národní archiv, Stabilní katastr Indikační skizzy, sign. RAK 153 (celá skica)

10 strana 10 aktuality Mšecké listy 3. září 2020 JEDNA Z VYTRVALKYŇ NA STARTU MŠECKÉ SEDMIČKY MĚLA LETOS ZA SEBOU JIŽ 35 MARATONŮ V sobotu 1. srpna byl ve Mšeci odstartován již 5. ročník Mšecké sedmičky, běžeckého klání, které do srdcí mnoha běžců, a to jak místních, tak i ze širokého okolí městyse Mšec, zarývá stále výrazněji. Krátce před startem jsem oslovil Matěje Drábka z Kladna (31): z Na co si dnes troufáte? Na výrazné zlepšení času, kterého jsem tady dosáhl v loňském roce. Myslím, že bych mohl být rychlejší o cca tři minuty. Chtěl bych atakovat čas kolem 29 minut. z Jak jste dopadl loni? V mojí kategorii jsem byl asi patnáctý, takže určitě je co zlepšovat. O kousek dál se na náročnou trať připravovala Anett Uxová z Berouna: z Jaká je Vaše nervozita těsně před startem? No, značná, jako před každým běžeckým závodem. zběháte závodně nebo spíše pro radost? Na startu podobných závodů, jako je Mšecká sedmička, se objevuji poměrně často, ale závodně neběhám, jen pro radost. z Běháte i delší tratě? Občas ano, v loňském roce jsem běžela půlmaraton. z Jaké jsou Vaše ambice, co se týče výsledku dnešního závodu? Určitě chci překonat loňský čas a skončit na bedně. Loni jsem byla ve své kategorii čtvrtá. Ale nebude to jednoduché, je tu dost dobrých holek. Na zeleném pažitu se rozcvičoval také Zdeněk Pokorný z Libušína: z Pokolikáté běžíte tento závod? Mšeckou sedmičku dnes běžím poprvé a určitě nechci bojovat o nějaké přední umístění či o nějaký skvělý čas. z Přesto by mě zajímalo, s jakým časem byste byl spokojen? Trať neznám, ale rád bych to zvládnul do 35 minut. Mám ale obavu, že v tom dlouhém výběhu, jak jsem si nastudoval, se budu asi dost trápit a že to nedám. z Co Vás na start dnešního závodu vůbec přivedlo? Já hraji za Mšec fotbal, a tak tento závod chci pojmout spíše jako trénink. A hlavně chci doběhnout. Aleš Pluháček (29) z AC Rumburk měl vyšší ambice: z Jak to dnes vidíte? Určitě bych chtěl zabojovat o nějaké přední umístění. z Dnes je velké horko, takže to nebude úplně jednoduché... Většině běžců toto počasí asi nevyhovuje, ale mně se v takovém počasí běhá celkem dobře. z Jak jste připraven na obávané téměř kilometrové stoupání? Já jsem tuto trať nikdy neběžel, ale o tom stoupání vím. Takže začátek určitě nepřepálím a pak se budu snažit udržet tempo Honzy Kárníka či Radima Čady, což jsou opravdu výborní běžci. Já poběžím s Matějem Drábkem, a pokud ho udržím za zády, mohl bych ve své kategorii i zvítězit. V kategorii Muži nad 70 let suverénně zvítězil Sláva Pilík. Poté, co jsem dokončil rozhovor s jedním z favoritů závodu, hlavní organizátor této běžecké akce, místostarosta Mšece Tomáš Rosenbaum, předal již nažhaveným závodníkům pár posledních pokynů a všichni se hned odebrali na tradiční místo startu Mšecké sedmičky na roh chmelnice u fotbalového hřiště. Závod byl odstartován v 11 hodin a po necelé půlhodině vběhl na pažit fotbalového trávníku první běžec Jan Kárník z Bělče s přesvědčivým náskokem na svého oddílového kolegu z TJ Sokol Unhošť, Radima Čadu, a po dvojitém zakroužení na fotbalovém hřišti proběhl vítězně cílem v čase 25:50. Krátce po doběhu jsem Jana Kárníka požádal o rozhovor: z Dnes jste vyhrál. V loňském roce jste se musel před jedním běžcem sklonit. Ano, před Ondrou Čadkem. Ten se těžko poráží. z Jak jste spokojen s dosaženým časem? Proti loňsku jsem se zlepšil asi o 10 vteřin, takže nevím, jestli bych měl být spokojen. Ale spokojen jsem určitě s tím, že jsem porazil oddílového kolegu Radima Čadka, což se mi až tak často nestává. z Kde jste mu utekl? On mně vždycky utíká do toho kopce a letos tomu nebylo jinak. Ale kupodivu na vrcholu stoupání měl krizi, a podařilo se mi ho doběhnout. z Což Vás asi nabilo energií... Přesně tak. Když v závodě pokoříte nějakého soupeře, dostanete se před něj, tak vám to dodá novou energii. A to se stalo právě dnes v souboji s Radimem Čadou, kterého se mi pak podařilo setřást. z Do cíle jste doběhl s přesvědčivým náskokem a ani jste se neotáčel. Ano, a neotáčel bych se, i kdybych měl minimální náskok, protože soupeři tím dáváte zprávu, že už nemůžete a že si hlídáte pozici. Z mšeckých běžců dosáhl nejlepšího času Tomáš Janoušek (34): z Tuším, že čas 31:14 je výrazně lepší, než ten loňský... Už si přesně nepamatuji ten loňský, ale vypadá to, že letos jsem byl rychlejší. z Jak se Vám v tom horku běželo? No, bylo to velmi náročné, ale zvládnout se to dalo. zkde jste prodělal největší krizi? Na vrcholu stoupání a na následné rovince, kde jsem mocně Mšečtí běžci s vítězným Tomášem Janouškem (v modrém). lapal po dechu, jsem se necítil zrovna skvěle. Běžeckého klání se zúčastnil také bývalý redaktor Slánských listů Sláva Pilík (70), který ve své kategorii patří mezi elitu. z Pokolikáté jste běžel Mšeckou sedmičku? Dnes jsem běžel podruhé a dosáhl podstatně lepšího času, než když jsem tento závod, a tuším, že to byl jeho zahajovací ročník, běžel poprvé. Ale tenkrát, i když jsem byl mladší, jsem vážil asi o šest kilo více, takže rozhodující není až tak věk, ale hmotnost běžce. z Jak jste se vypořádal s poměrně náročným kopcem? Prudké klesání před kopcem jsem běžel trochu zadrženě a následný kopec jsem pak vyběhl celkem v pohodě. z Jak jste z tohoto závodu vyčerpán? Zdaleka ne tolik, jako když jsem do všech okresů v okolí rozvážel Slánské listy a Plus. V kategorii žen zvítězila Martina Bradáčová (46) z Maraton klubu Kladno. z Co Vás přilákalo na start letošního závodu? Určitě atmosféra tohoto běžeckého klání, pěkná, zajímavá trať a hlavní motivací bylo setkání s řadou výborných běžců a přátel. z Jak se Vám dnes běželo a jakou taktiku jste zvolila pro dnešní běh? Na to, že jsem stále trochu nachlazená, to nebylo úplně špatné. Na pokyn trenéra jsem ze začátku běžela pomaleji, ale v lese jsem pookřála, a když jsem asi na 4. kilometru dohnala jednu holku, tak jsem si řekla, že ji v tom klesání doženu a v následném výběhu půjdu před ní. A to se mi povedlo, takže jsem tušila, že přede mnou žádná z holek už není a že bych mohla doběhnout první. A moje tušení se v cíli naplnilo. Na startu letošního běžeckého klání se objevila žena, která letos absolvovala neuvěřitelné množství nejtěžších vytrvalostních závodů maratonů, a to Hana Breburdová (59). z Kolik maratonů jste uběhla v letošním roce? Od ledna letošního roku jsem běžela 35 maratonů. z To se dalo? Ano, to nebylo tak těžké, jako běžet sedm maratonů za sebou, což jsem absolvovala na Moravském ultramaratonu, kdy se každý den běžel jeden maraton, a za čtrnáct dní jsem ještě běžela 24hodinový závod. A ten byl těsně před tímto závodem, takže dnes jsem si to sem šla jen tak lehce vyklusat. A teď už si dám opravdu oraz. Libor Pošta Výsledky: Muži do 39 let 1. Aleš Pluháček (29), 26:53, Rumburk 2. Matěj Drábek (31), 28:47, Kladno 3. Jaroslav Kameník (35), 29:19, Lužná Muži do 49 let 1. Jan Kárník (40), 25:50, Běleč 2. Radim Čada (44), 26:06, Unhošť 3. Lukáš Eliáš (40), 27:17, Teplice Muži do 59 let 1. Metoděj Fikes (53), 28:22, Kladno 2. Jan Reichl (50), 30:17, Kladno 3. Milan Kmeť (53), 30:58, N. Strašecí Muži do 69 let 1. Jaroslav Šťastný (63), 30:22, Kladno 2. Václav Klos (60), 32:33, Kladno 3. Jiří Fingerhut (67), 36:31, Kladno Muži nad 70 let 1. Sláva Pilík (70), 33:00, Rakovník 2. Jiří Kutiš (70), 36:17, Kladno 3. Ladislav Kratochvíl (73), 36:57, RA Ženy do 34 let 1. Denisa Elznicová (28), 31:27, Kladno 2. Lucie Macháčová (33), 35:31, Kladno 3. Anett Uxová (20), 36:24. Beroun Ženy do 44 let 1. Lucie Kafková (38), 35:23, Zdice 2. L. Blätterbauerová (44), 35:32, Braškov 3. Iveta Kučerová (35), 35:33, Kyšice Ženy do 54 let 1. Martina Bradáčová (46), 30:45, Kl. 2. Petra Placatková (45), 35:07, Kladno 3. Lenka Bayerová (52), 37:41, Unhošť Ženy nad 55 let 1. Elena Truhlářová (55), 43:16, Pha 2. Hana Breburdová (59), 44:14, Kl. 3. Libuše Vosátková (64), 46:57, NS

11 Mšecké listy 3. září 2020 aktuality strana 11 KORONAVIROVÁ PANDEMIE Z POHLEDU MŠECKÝCH ŽÁKŮ Na konci školního roku uspořádala místní základní škola literární soutěž s názvem Prázdniny, jaké dosud nikdo nezažil. Zveřejňujeme koláž sestavenou z prací vítězů literární soutěže Sáry Jílkové (9. třída), Ondřeje Štiky (7. třída) a Filipa Škrdlanta (6. třída). Texty jsou přepsány v originální podobě s minimálními opravami, aby byla zachována autenticita jejich výpovědi. Proč nemůžou být prázdniny delší než škola? Věta, kterou z úst vypustil nejeden žák. Kdo by ale čekal, že se to stane skutečností? (S. J.) Po jarních prázdninách jsme se vrátili do školních lavic. Nechtělo se nám, ale kdybychom věděli, že je to na pouhé dva Ilustrace Jan Hašek (6. třída) dny a že se do školních lavic do konce školního roku nevrátíme, šli bychom do školy určitě s větší radostí. (O. Š.) V pondělí jsme si dělali srandu z toho, že by nám mohli zavřít školy a nechali nás doma bez možnosti se volně pohybovat venku. A v úterý už nám řekli, že se nějakou dobu neuvidíme. (S. J.) Koronavirus ve světě nabyl na síle a bylo mnoho nakažených. Proto zástupci státu rozhodli o vyhlášení nouzového stavu a uzavření škol. (O. Š.) Ze začátku jsem viděl pouze výhody. Nemusel jsem ráno vstávat do školy, mohl si přispat a jít později spát. Jenže začaly chodit úkoly ze školy. (O. Š.) Šel jsem zapnout počítač a zkontroloval jsem, jestli tam něco je. Když tam něco je, tak to hned udělám. Když mám hotovo a nic tam není, pomůžu mamince se sestřičkou. Ale pořád to kontroluji, jestli tam nic není. (F. Š.) Úkolů jsme dostávali víc, než bychom stihli ve škole. Celé dopoledne jsem strávil u počítače, nad sešity a učebnicemi. (O. Š.) Potom mám oběd. Když se naobědvám, tak pořád kontroluji počítač, jestli tam něco nepřibylo. Když tam něco je, tak to hned udělám. Když tam nic není, tak to vypnu. (F.Š.) Karanténa nebrala konce a byla pořád nudnější a nudnější. (O.Š.) Chození ven v rouškách v omezeném počtu lidí, zavřené obchody. Je to jako ve filmu o apokalypse, no ne? Jenom jsme zatím v té fázi, která se do filmů nedává v té, ve které se lidé ještě chovají kultivovaně. Kdo ale říká, že to takhle zůstane? Co když se situace zhorší? (S. J.) Pandemie nabrala na síle, začaly se zaplňovat nemocnice a umíraly desítky tisíc lidí. (O.Š.) Co když společnost, jak ji známe, skončí a lidé budou tam, kde kdysi začali? (S.J.) Vnímal jsem, co se kolem nás děje, poslouchal rodiče, jak si povídají a hodnotí, co se REKONSTRUKCE KRAJSKÉ SILNICE PŘES MŠEC BY MĚLA ZAČÍT V PŘÍŠTÍM ROCE Dokončení ze strany 1 z Na stavbu silnice z N. Strašecí do Mšece jste ve velké míře požívali recykláty, čímž jste ušetřili nemalé finanční prostředky. Bude to možné i ve Mšeci? Stávající konstrukce, včetně podloží, bude kompletně odstraněna a nahrazena konstrukcí novou z důvodu nemožnosti provést recyklaci kvůli výskytu inženýrských sítí. z Jsou na více než dvou kilometrech krajské silnice ve Mšeci nějaké problematické úseky, které budou vyžadovat trochu jiný stavební postup, jiná řešení atd.? Délka řešeného úseku mimo samotného mostu je m. Z technického hlediska nejsou známy žádné problematické části, majetkoprávní vypořádání pozemků pod stavbou je v řešení. z Stavba silnice z Nového Strašecí do Mšece byla spo- Zrovna tam, kde jsou v ulici K Rybárně umístěny nevzhledné dřevěné sloupy, by měla být krajnice nové krajské silnice. Tyto sloupy musí tudíž zákonitě zmizet. lufinancována EU, takže věřím, že se snažíte na rekonstrukci silnice přes Mšec získat finanční prostředky jak z grantů EU, tak i z jiných zdrojů. Jsou již nějaké finance na cestě? Na akci se budeme snažit hledat dotační prostředky z dostupných výzev (IROP EU, SFDI) v době zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Před zahájením stavby bude asi navržena kompletní uzavírka opravovaného úseku silnice. Jaká je šance na to, aby krajská silnice přes Mšec byla průjezdná alespoň někdy, v nějakém kratším úseku atp.? Omezení budou navržena v nezbytně nutném rozsahu. Za jak dlouho by mohla být tato stavba realizována, když během ní nenastanou nějaké vážnější komplikace? Délka stavby bude známa po zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Libor Pošta Žáci z 9. třídy se připravovali na přijímací testy z českého jazyka a matematiky v náročných podmínkách. děje u nás a co ve světě. Snažil jsem se nevěnovat tomu moc pozornosti. Když jsem o tom totiž začal přemýšlet, napadaly mě i myšlenky, že tento virus pomohl lidem otevřít oči, ale také, že může znamenat záminku k válce. (O.Š.) Kvůli koronaviru k nám babička nemohla přijet, protože pracuje s dětmi, které mají různou poruchu. Tak jsme s mámou jeli 4 hodiny k babičce. Když jsme přijeli k babičce domů, tak jsme se přivítali s babičkou, dědou a se strejdou. Venku jsme byli do večera. Potom jsme se šli najíst. Když jsme se navečeřeli, dostal jsem od babičky čokoládové mince. Když jsem se nasnídal, tak jsem šel na slunce. Potom jsem oškrábal brambory a donesl babičce dřevo. (F.Š.) V karanténě je nuda čím dál větší. Stále to samé dokola, dokolečka. Kromě hraní, učení, kreslení a koukání na filmy, seriály a youtube, také hraji na kytaru. (O.Š.) Strejda dodělával pomlázku a mamka zjistila, že jsem to nechtěl dělat, šel jsem pro vrbu. Ale když jsem přišel domů, tak jsem zjistil, že to není vrba, tak jsem šel pro novou vrbu. (F.Š.) Venku skoro nikdo nebyl, aut jezdilo jen minimálně a tím, že se uzavřely i velké továrny, začala se příroda probouzet do čistějších dnů. Zvířata i příroda i ovzduší se vzpamatovávaly z větší nákazy té lidské. (O.Š.) Proč tedy teď, když máme tolik volného času, jak jsme si přáli a máme prázdniny, které jsme chtěli tolik let, nejsme šťastní? Je to snad o lidské nerozhodnosti, nebo o přání mít to, co mít nemůžeme? Je na zdravé mysli člověka, jak se vypořádá s tím, co se okolo něj děje. Může ležet v melancholii doma, nebo dělat produktivní věci. (S.J.) - red - VYCHÁZÍ DRUHÁ KNIHA MILANA DVOŘÁKA V těchto dnech vychází již druhá kniha Milana Dvořáka Srpen má jen dvanáct dnů. Autor je ředitelem místní školy a jeho první kniha Trenér v dešti vyšla před dvanácti lety, Milan Dvořák rovněž v novostrašeckém nakladatelství Gelton. Kniha, kterou autor sám ilustroval, vypráví samostatné, jen volně navazující příběhy. Příběhy silné, naplněné lidskostí a emocemi, touhami i nesplnitelnými sny. Všedními radovánkami, nešťastnými obraty i životní tragédií, stejně jako humorem a vnímáním nejprostších hodnot a krás. Vděčnými vzpomínkami i nekonečnými předsevzetími a plány. Lidskou bídou i ušlechtilostí ducha, samozřejmou posloupností děje i překvapivým závěrem. Povídky jsou výhradně z autorova života. Skutečné a osobně prožité. Právě osobní prožitky, slastné i trpké, láskyplné i kruté až drastické, mnohému z nás připomenou jeho vlastní příběh. Kniha vychází v pevné vazbě, barevném provedení a má 134 stran. Její cena je 200 Kč a lze si ji zakoupit např. v městské knihovně v Novém Strašecí či přímo ve vydavatelství Gelton. Můžete si ji též objednat na e- -shop.gelton.cz - red - Srpen má jen dvanáct dnů

12 strana 12 výjev ze mšecké historie Mšecké listy 3. září 2020 PŘED ČTYŘMI STY LETY NAVŠTÍVIL MŠEC ČESKÝ KRÁL FRIDRICH FALCKÝ KRESBA LADISLAV OPLT Na podzim 1619 navštívil Mšec český král Fridrich Falcký. Na svůj zámek ho pozval a okázale hostil majitel zdejšího panství Jan Jindřich Štampach. Za to byl roku 1622 odsouzen ke ztrátě poloviny svého jmění. Kornhaus mu byl i s jinými statky zabrán královskou komorou již před odsouzením. Fridrich Falcký, přezdívaný zimní král, ztratil v roce 1920 české království a byl uvržen do říšské klatby.

13 Mšecké listy 3. září 2020 historie strana 13 STARÝ DŮM U KNĚŽÁKŮ JE SPOJEN S ŘADOU LEGEND A MÍSTNÍCH POVĚR Ve Mšeci na Zelené návsi stojí starý rohový, bohužel již notně zchátralý, barokní dům U Kněžáků čp. 51 (rozhovor se současnou majitelkou nemovitosti jsme přinesli v minulém čísle). Budova se značně liší svým typickým rázem od ostatních domů v městysi. Má zamřížovaná okna, ve výklencích sochy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Do dvora se vjíždí vysokou branou s barokními koulemi a velkými dřevěnými vraty. Tady dle legendy prý kdysi býval klášter jeptišek, které se oblékaly do bílého roucha. Dvakrát do roka, v noci před svátkem sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého, se o půlnoci najednou rozsvítila všechna okna v celém domě, ba i hvězdičky ve vratech. V tmavém sklepení se ozvalo trojí zaklepání. Po něm se rozestoupily zdi a z temných chodeb vyšel zástup jeptišek. Vystoupily ze sklepa, procházely se celým domem a pak se vydaly do dřevníku. Tam měly uložen svůj nejdražší poklad, bohatě drahokamy zdobený zlatý kříž. Nejstarší z jeptišek jej vyzvedla a v čele průvodu kráčela ke vratům. Vrata se sama otevřela a matka představená vedla zástup jeptišek do ulice ke kostelu. Nejprve se zastavily u prvního zaskleného výklenku, kde stojí socha sv. Josefa. Okno se otevřelo a starý bezzubý Josef s děťátkem Božím v náručí sestoupil po schůdkách na zem. Z druhého výklenku vystoupil Jan Nepomucký s obnaženou hlavou, držící uctivě svůj kvadrátek v ruce. Zařadil se do průvodu a všichni nesli malé Jezulátko do kostela. Ozářený kostel už čekal s otevřenými vraty. Zevnitř bylo slyšet tichou, líbeznou hudbu. Zástup vešel dovnitř a vrata se za ním zavřela. Nikdo nevěděl, co se tam dělo, ale za hodinu se zástup vrátil zpět. Josef s Ježíškem zase zaujali svá místa ve výklenku, Jan Nepomucký odložil svůj kvadrátek na sokl, skleněná dvířka se zavřela a ve vratech rychle zmizel zástup jeptišek. Úderem jedné hodiny všechno zmizelo. Dům se stal zase tmavým, jenom bílé světlo měsíce zalévalo náměstí. Josef Loskot s manželkou Annou, roz. Mikešovou, dcerou Cecilií a synem Františkem. Tahle legenda se udržovala v paměti po všechny generace, které v domě žily. A ten, kdo viděl se procházet jeptišky se svíčkami v rukou po domě, brzy zemřel. Viděl prý je ještě v roce 1925 i starý Václav Malec odnaproti. Ten se na ně díval skulinou v zastřeném okně. A také prý brzy na to umřel. Nejstarší majitel domu, kterého se mi podařilo vypátrat, se jmenoval Daniel Springer, žil tu v druhé polovině 17. století i se svou rodinou a kromě hospodářství zde vedl i sklenářskou živnost. Měl 28 strychů polí, luk pod 1,5 fůry sena a stejně tak otavy. Vrchnosti platil 6 zl. ročně a ve žních musel čtyři dny chodit na robotu. Faráři dával desátku, a to 1 věrtel žita, 1 věrtel ječmene a 2 čtvrtce ovsa. V roce 1703 se Daniel Springer rozhodl dům prodat Janu Jiřímu Světeckému za 85 kop. Sám Daniel Springer si následně koupil dům čp. 55 od Pavla Mansfelda. Ještě před rokem 1708 dům čp. 51 vyhořel a Světecký si musel na jeho znovuvystavění půjčit od vrchnosti 100 zl. Jan Jiří Světecký byl potomek šlechtické rodiny Světeckých z Černčic. Narodil se 10. prosince 1679 v Litoměřicích jako prvorozený syn Tobiáši Světeckému a Veronice, roz. Krausové. Vyučil se kameníkem a byl třikrát ženat. První manželka Kateřina Jirásková byla dcerou knížecího myslivce z Pochvalova, druhá manželka Apolena Rytířová zemřela rok po svatbě v roce 1712 a třetí manželka Justina Toušová pocházela z Netolic (sňatek v roce 1713). Měl osm dětí, nejznámější ze synů se jmenoval Petr Kašpar ( ), jenž vynikl jako spisovatel (stal se též průkopníkem zeměměřických prací v jižních Čechách), zemřel v Třeboni, kde vypomáhal v tamním archivu. Další syn Josef (*1706) byl obročním ve Mšeci a poté v Postoloprtech, z jeho rukou též pochází plán pražské stromovky. Syn František (*1710) byl zase ve Mšeci sedlákem. Nejmladšími syny byli Antonín (*1716) a Jan (*1721). Dcera Anna (*1704) uzavřela 17. listopadu 1733 sňatek s bednářem Matějem Müznerem z Hostouně. Druhá dcera Kateřina (*1726) se po otcově smrti provdala 1. listopadu 1746 za Ignáce Fortina ze Mšece a třetí dcera Eva Dorota se 23. listopadu 1751 vdala za Josefa Z RODINNÉHO ARCHIVU JANA ZUBRA Dobiše. Jan Jiří Světecký zemřel v roce 1746 ve věku 67 let a dědicem se stal zřejmě jeho syn Josef (*1706), jenž měl dceru Alžbětu (*1735), která zůstala pannou a po nějaký čas vedla za nepřítomnosti svého otce hospodářství. Jeho manželka Markéta zemřela 21. května 1768 ve věku 73 let, byla tedy o jedenáct let starší než její muž. Kdy Josef Světecký zemřel, se mi zatím vypátrat nepodařilo, nicméně dědičkou se stala jeho dcera Alžběta a v roce 1779 se o dědictví přihlásila Anna Světecká, roz. Mýtská, manželka Jana Václava Světeckého, nejmladšího syna Jana (*1721). V roce 1793 koupil dům řezník Josef Kouřimský ( ), syn novostrašeckého měšťana Ignáce Kouřimského. Dům vlastnil se svou manželkou Annou, roz. Sárovou ze Mšece, kterou si vzal jako vdovu 23. dubna 1786, když mu bylo 21 let. Manžele Kouřimští zde však žili pouze tři roky, odstěhovali se do Nového Strašecí, kde se poté, co město vyhořelo, stal Josef Kouřimský purkmistrem. Dům 5. června 1796 koupil za zl. pilský mlynář Václav Neumann (*1767). Krátce předtím totiž ovdověl, a tak pomýšlel na novou ženitbu a další děti, kromě mlýna chtěl mít i nějakou další živnost. Své nevěstě v té době také pojistil její věno ve výši 668 zl. O dvanáct let později však dům prodal za trojnásobnou cenu slánskému měšťanovi a obchodníkovi Františku Müllerovi a jeho synovi Janovi, a to za zl. Po dalších dvou letech ho 1. září 1810 koupil Baron Franz Früherz von Hornberg za zl., a to za účelem svého zaměstnání ve Mšeci potřeboval naplánovat říšskou silnici vedoucí ze Slaného do Řevničova. Silnice měla vést přes lesy a louky a měla se silně odchylovat od té dosavadní Slánské a Třtické. Pan baron potřeboval pro kreslení rozměrných plánů hodně prostoru a světla, a to mu tento dům poskytoval. Hned, co svou práci po roce ukončil, však nemovitost prodal, a to mlynáři ze Zákolan Václavu Duchkovi ( ), a prodal mu to zavčasu. Již před 16 lety se nacházel dům ve velmi špatném technickém stavu. Foto pochází z roku Nedotovaná kresba. Pohled ze dvora. Šest neděl na to totiž celé městečko vyhořelo a popelem lehl i dům čp. 51. V té době k této nemovitosti patřily, kromě polí, tři krávy, 17 ovcí (ovce byly právě ostříhané, když vlnu koupil p. Glaserfeld), dva koně s dvounásobnými kšíry, vůz, pluh, brány, saně, veškerá sláma, dva sáhy dříví, spousta štípaného dříví, 11 kusů prken z měkkého dřeva, 35 ks latí a 2 ks dubové fošny. Václav Duchek zemřel 24. února 1813 ve věku 63 let a ještě v tomto roce dům zdědil jeho syn František ( ), který musel vyplatit chirurgovi Mayerovi, který léčil Václava Duchka, 5 zl. a také uhradit náklady za pohřeb, jenž činily 56 zl. František Duchek se 29. ledna 1814 oženil s Marií Družeckou ( ), dcerou mlynáře ze Třebichovic. Když František zestárnul, prodal dům v roce 1857 za zl. Janu Loskotovi ( ) z Lodenic čp. 1, který po svém tchánovi zdědil přezdívku Kněžák. Tohle jméno dostal ještě ve Mšeckých Žehrovicích, kam se ze Srbče přiženil. František Duchek si při prodeji vymínil v domě na stáří výměnek. Zemřel 20. května 1861 ve věku 71 let na souchotiny. Dokončení na straně 14 SOKA RAKOVNÍK Z RODINNÉHO ARCHIVU JANA ZUBRA

14 strana 14 historie Mšecké listy 3. září 2020 STARÝ DŮM U KNĚŽÁKŮ JE SPOJEN S ŘADOU LEGEND A MÍSTNÍCH POVĚR Hospodář Josef Loskot na dvoře čp. 51 ve Mšeci. Dokončení ze strany 13 V roce 1858 přepsal Jan Loskot (zemřel v roce 1860 ve věku 54 let na ochrnutí plic) dům na svého syna Františka ( ), jenž se oženil s Marií Stehlíkovou, nejstarší dcerou sedláka Karla Stehlíka. Za něho doznal dům hodně změn. Dokud do roku 1851 patřila k domu i parcela nynějšího domu čp. 68, byla prý tam vrata jako ty na náves a po stranách vrat vysoké kamenné patníky. Jeden z těch kamenů byl po odstranění dán na nároží hostince U České Koruny. Tato informace pochází od paní Josefy Malcové ( ), která ji slyšela od své babičky. Když byl na přilehlém pozemku vystavěn hostinec čp. 68, zmenšil se dvůr o více než jednu polovinu. Mezi domy čp. 51 a čp. 68 zůstala okapová ulička, ústící do ulice dvířky, k nimž vedlo několik schodů. Tato ulička, ač soukromá, sloužila cizím dětem jako probíhadlo, zvlášť, když tu ve velké rohové místnosti byla umístěna 2. třída obecné školy. Tato ulička vzala za své v roce 1914, když Františkův nástupce dal rozbořit štít a přilehající místnosti rozšířil až ke štítu Křenkovu (čp. 68). V rohovém pokoji při převzetí od Duchků byla sýpka. Střechy nad stavením byly dvě, každé křídlo mělo svou. Stodola se nacházela za zahradou vedle stodoly Keschovic (poté Škutchanovic) a byla nízká, snopková. Vyhořela v roce 1899 a spáleniště prodal stávající majitel sousedovi Valentinovi z čp. 52. Následně se zmenšila stará zahrada, když padla na rozšíření dvora až k Pucholtovic oknu a za místo pro stavbu stáje a stodoly. Předtím vedly ze dvora do zahrady schody, jež měly po stranách ozdobné pískovcové pyramidy. Ve světnicích byly původně okrasné římsy a na stropech štuková ozdoba. Světnice, z níž jde okno do dvora čp. 68, ještě byla komorou, kde spávala služka. Okénko tam bylo malinké, vysoko umístěné a zamřížované. Část při uličce sloužila za výměnek, potom tam bydlel krátce nájemník Václav Malec, který si v roce 1880 koupil čp. 54. Manželé František a Marie Loskotovi měli sedm dětí, z nichž tři zemřely ještě v dětském Z RODINNÉHO ARCHIVU JANA ZUBRA věku na záškrt. V té době proti této nemoci nebylo léku. A tam, kde vypukla, nechala za sebou spoustu obětí. Této nemoci se neubránila ani rodina Loskotova. Desetiletá Anička a pětiletá Anežka zemřely na tuto hroznou nemoc v roce 1877, resp Tyto velmi čilé a milé děti náhle zesmutněly, naříkaly, že nemohou dýchat, potom bezvládně ležely, obracely své oči prosebně k rodičům, kteří jim však nemohli Sklizeň chmele na chmelnici Josefa Loskota. ničím pomoci. Matka pouze žalostně plakala a otec, držíce se za hlavu, usedal mlčky v koutě. Dne 9. října 1878, jen několik měsíců po úmrtí svých dvou dcer, zemřel ve věku čtyřiceti let na rakovinu žaludku i sám František Loskot. Dva měsíce po jeho smrti se narodila dcera Antonie, která tuto nemoc bohužel dostala do vínku. Po celý život byla bledá a v jejích očích se zračila bolest. Vyučila se švadlenou a provdala se v roce 1902 jako 23letá za o čtyři roky staršího lounského pekaře Františka Chotěborského. Zemřela v roce 1920 na rakovinu žaludku, stejně jako její otec, aniž by dosáhla vyššího věku než on. Na svět stačila přivést pět dětí. Když František Loskot zemřel, byla jeho ovdovělá manželka ještě mladá a mohla se vdát, nabízel se jí prý Ferdinand Křenek a jiní, ona však chtěla zůstat věrná dětem a také se bála, že by otčím její děti odstrčil. A tak celé hospodářství viselo pouze na ní a jejím sotva 15letém synkovi Josefovi. Žilo se jim těžce. Měli 35 strychů polí, ale hoch je nemohl dobře obdělat a dobytku nerozuměl. Navíc se musel starat o své tři mladší sourozence sestru Marii, bratra Antonína a malou sestru Antonii, která ještě neuměla ani mluvit. Sestra Marie se později v roce 1885 ve svých v 19 letech provdala za 25letého sedláře Antonína Mansfelda z čp. 55 a koupili si spolu domek čp. 2, aby spolu prožili mnoho svízelných situací. Bratr Antonín se vyučil ševcem, ale řemeslo ho nebavilo, a tak se stal četníkem. Po jedenácti letech se oženil a požádal o propuštění ze služby. Manželka Františka Loskota, Marie, zemřela 2. února 1915, když se dožila 73 let. Ještě daleko předtím však nechala v roce 1887 dům přepsat na svého syna Josefa Loskota (1863 Leopold Zubr s manželkou Cecílií, roz. Loskotovou a dcerami Aničkou a Lidunkou. Z RODINNÉHO ARCHIVU JANA ZUBRA 1945). Oba manželé František a Marie byli pochováni na horním hřbitově hned vlevo od vrat. V roce 1971 byly jejich ostatky přemístěny na dolní hřbitov do rodinné hrobky. Josef Loskot hospodařil na čp. 51 jednačtyřicet let. Byl horlivým chmelařem a na svém hospodářství provedl spoustu změn. V roce 1887 se oženil s dcerou kounovského šafáře Annou Mikešovou, s kterou přivedl na svět dvě děti syna Františka ( ), který se stal podplukovníkem a dceru Cecílii ( ). O Vánocích 1927 se manželé Josef s Annou rozhodli dům převést na své děti. Necelý rok na to Anna Loskotová při návštěvě své dcery v Dejvicích zemřela. Její manžel Josef hospodařil ještě tři roky a poté hospodářství pronajímal. Před okupací v domě žil v nájmu o třech místnostech bývalý hostinský František Trubač. Majitel domu Josef Loskot se koncem války roznemohl. Viděl ještě, jak Němci odvádějí zajatce z východu na západ, ale příchodu Rusů se již nedočkal a 11. dubna 1945 ve věku 82 let zemřel. Počátkem padesátých let připadlo hospodářství čp. 51 pod JZD, aniž by samotní majitelé z toho měli jakýkoliv užitek. Dům spravoval manžel Cecílie Z RODINNÉHO ARCHIVU JANA ZUBRA Loskotové profesor Leopold Zubr ( ), který ho chtěl kvůli zdravotním problémům se srdcem prodat, ale v té době to nebylo vůbec snadné, a tak z toho sešlo. V roce 1954 přešel dům do bytového fondu obce, a tak byli do domu nastěhováni nájemníci, kteří platili majitelům domu nájemné ve výši 47 Kčs/ měsíc. Poslední nájemník paní Patáková se odstěhovala někdy kolem roku Chlév při domu čp. 51 sloužil za socialismu jako sklad železářství a Uhelné sklady ve stodole a na dvoře skladovaly uhlí. Rodina Zubrova mohla užívat pouze rohovou místnost o velikosti 45 m 2, která v 19. století sloužila jako školní třída. O nemovitost se až do roku 2004 starala spolumajitelka a starší dcera prof. Leopolda Zubra, učitelka Anna Zubrová ( ). V roce 2004 nemovitost získala ukrajinská firma Kvasura, která využívala objekt minimálně, a když, tak za účelem skladování zboží. Před čtyřmi roky nemovitost koupila Lucie Lidická ze Mšece, která by chtěla ještě letos začít s potřebnými opravami. Jiří Červenka Majitelé domu: Daniel Springer (do roku 1703) Jan Jiří Světecký ( ) Josef Jan Světecký (1746?) Alžběta Světecká (? 1779) Anna Světecká ( ) Josef Kouřimský ( ) Václav Neumann ( ) František Müller ( ) Franz Früherz ( ) Václav Duchek ( ) František Duchek ( ) Jan Loskot ( ) František Loskot ( ) Marie Loskotová ( ) Josef Loskot ( ) Leopold Zubr a František Zubr ( ) Anna Zubrová a F. a M. Loskotovi ( ) Kvasura s.r.o. ( ) Lucie Lidická (2016 dosud)

15 Mšecké listy 3. září 2020 aktuality strana 15 Nad dopisy čtenářů Nad dopisy čtenářů Nad dopisy čtenářů Nad dopisy čtenářů Nad dopisy čtenářů VZPOMÍNKA NA MOJE MŠECKÉ SPOLUŽÁKY Prožil jsem tam krásné chvíle a poznal přátele milé. Všichni spolužáci byli velmi přátelští, rozhodně by tam nepadlo od nikoho Vole, vole, to nebylo v módě. Po druhé světové válce se měli lidi rádi, veselili se, dívali se na sebe, a hlavně tu nebyla ta nenávist, která ještě spala někde daleko. Moc hezky jsme se chovali k pánům učitelům a oni zase k žákům. Kromě již dříve zmíněných musím vzpomenout pana učitele Václava Čapka, na kterého vzpomínáme všichni nejvíce. A minule jsem zapomněl říct, že vlastně největšího spolužáka jsem měl v Jiřince Vojtěchové- -Husníkové. Každý den ráno si pro mě přišla až k nám domů a pak jsme společně se Zdeňkem Bradáčovic a učitelkami chodívali do Mšece. Jiřinka byla nejstarší ze tří dětí pana Vojtěcha. Měli jen jednu místnost, na jedné straně ševcovský verpánek a na druhé Bývalý spolužáci v polovině devadesátých let po prohlídce mšecké školy a teď hurá do Oázy. se žilo. Žili velmi chudě, chodili skromně oblečení (když pršelo, brala si Jiřinka pytel na hlavu). Paní Vojtěchová každý den ráno musela vydrbat stoly a podlahy u Cihlářů v hospodě, aby děti uživili. Jiřinka byla velice skromňoučké děvče, přitom se nedala, mohla by se i prát, a myslím, že s Pepíkem Paurem se i párkrát poprali. Pak na mě zas vždycky čekala, když jsem šel ze školy, a opakuji, ráda chodila k Fořtíkovým do houslí. Mnoho let poté jsme se setkávali se spolužáky Na Knížecí. Dva roky jsme ale trucovali a odešli jsme z Knížecí slavit setkání do druhé mšecké restaurace Oáza. Tam jsme se hrozně zlinkovali. A důvodem byl Pepík Paur, který nám, jako starosta, nabízel všechno možný z jídla i pití. A my jsme zase věděli, co Pepíka rozvášní, a tím byla písnička Zdenička u Zborova, a už to jelo. Tehdy přijel i Zdeněk Kořán, hodně bohatej, brával důchod z Francie. Bylo to naše nejkrásnější setkání. Dne 2. června jsem slavil 91. narozeniny a o pět dní později moje milá spolužačka a zakladatelka osvětové besedy Jiřinka Husníková oslavila své devadesátiny. Vidíš, Jířo, jak bylo dobře, že jsme rázovali každej den do Kornouzu, proto jsme ještě tady. Tady se musím vrátit k jednomu spolužákovi, k tomu zlobivýmu Pepíkovi Paurovi, kterej, když si vzpomněl, tak mi nařezal nebo na mě žaloval, a pan řídící mě chránil. Jinak byl úžasně chytrej. Když vystudoval, dostal se na pěkné místo do Litvínova, kde dělal do hokeje a stal se tam slavným. Kromě jiného byl velkým kamarádem našeho slavného hokejisty Ivana Hlinky. Než šel do penze, vrátil se do Pozdně, postavil tam vilu a stal se starostou. Strašně Pozdeň miloval a říkal mi: To by pan řídící koukal. On říkal, že to povedeš, a teď to tady vedu já. Já na to: Pepo, jen pokračuj, ještě kdybys dokázal, abychom mohli opravit kostel. Jako pravou ruku si vzal k sobě právě naši Jitušku Cífkovou, která pro Pozdeň žije, a její úspěchy jsou i jeho zásluhou. Jaroslav Ulrich, Pozdeň JAK PROBÍHALY POSLEDNÍ DNY 2. SVĚTOVÉ VÁLKY VE MŠECI VE VZPOMÍNKÁCH SEDLÁŘE MAROUŠKA Dokončení z minulého čísla Byli přivezeni další tři zranění, z kladenské posily František Kloz, který měl tržnou ránu na noze, střela mu zasáhla kyčelní kloub a stehenní sval. Druhý, pan Kolařík z Kalivod, měl průstřel břicha, a třetí partyzán průstřel ramene. Další zranění měli tržné rány po zásazích střelných zbraní. V té době se vrátilo auto ze Mšece a současně přijel autobus, řízený panem Paurem. Zraněné jsme připravili k převozu autobusem do Mšece, kde MUDr. Pastýřík nařídil okamžitý převoz do kladenské nemocnice. Ještě přivezli několik lehce zraněných, kteří po první pomoci byli převezeni do Mšece. Po příchodu podporučíka Zahrádky z akce jsem byl informován, že automobil řízený Václavem Závorou ze Mšece byl Němci zasažen, řidič dostal plný zásah a na místě byl mrtvý. Byl osobním řidičem mjr. Bouchnera. Ten přijel na Bor jiným autem, vzal bílý prapor, rozhodl se jako parlamentář, že půjde vyjednávat na Hříškov o německé kapitulaci. Dojeli jen na Hvížďalku, kde se dozvěděl, že německé velení, které mělo sídlo na Hříškově, se začalo přemísťovat do Loun. Vyjednávání v té době již bylo zbytečné. Zároveň se vrátili někteří dobrovolníci, kteří nás informovali, že Němci zajali por. Blahníka a s ním dva muže z Rynholce a Nového Strašecí. Jedním z nich byl pan František Borkovec, úředník ze mšecké pošty. Byl těžce zraněn a převezen do nemocnice v Lounech, kde svým zraněním podlehl. Také přišla zpráva, že Němci opustili všechna svá stanoviště v okolí a začínají se stahovat směrem na Louny. Rusové pokračují směrem k Praze, kde se pořád bojuje. V noci na 8. května mě požádal ppor. Zahrádka, zda bych s ním jel vystřídat stráže na strážních budkách. Vyjeli jsme kolem 23. hodiny, na dvou Příjezd Rudé armády do Mšece 9. května stanovištích vše proběhlo dobře. Vyjeli jsme k další, když najednou nám na přední blatník skočil ozbrojený člověk. Lekli jsme se, řidič Chvapil nezastavil, pouze přidal na rychlosti. Těsně před strážnicí pasažér seskočil a zmizel v lese. Při zpáteční cestě se to opakovalo znovu. Vyjeli jsme z lesa a řidič zastavil. Ten pasažér byl partyzán, který tady hlídal, protože dostali z Hříškova upozornění, že někteří Němci utíkají na Řevničov, kde se chtějí přidat k soukmenovcům, kteří se chtějí dostat do zajetí Američanů. Dopoledne 8. května jsem dostal rozkaz, že musíme identifikovat mrtvé, kteří tam byli přivezeni po zátahu na strážní boudy, a jejich ostatky byly SOUKROMÝ ARCHIV JAROSLAVA SEIFERTA Ze zlobivého Pepíka, který chodil do mšecké měšťanky, se stal nakonec starosta Pozdně. uloženy v márnici na hřbitově u Hříškova. Ženy ošetřovatelky tuto službu odmítly, jel jsem tedy sám a přidala se paní Karásková z Milého. Dojeli jsme na místo, kde na nás již čekal člověk z Hříškova a dal nám souhlas ke vstupu do márnice. Bylo tam zhruba 15 mrtvých, většinu tvořili Němci. Z našich lidí tam byl ze Mšece Václav Závora, který měl celý obličej hodně poraněný a utržené celé temeno hlavy. Druhý byl z Hříškova s průstřelem do krční části a třetí partyzán s plnou dávkou ze samopalu do břicha a prsou. Ostatní byli Němci. Po zjištění jsme odjeli na Bor. Schylovalo se k večeru a Rudá armáda se přibližovala ku Praze. Do Mšece přijely první tanky od Řevničova v 10 hodin dopoledne 9. května. Lidé je vítali rozkvetlými šeříky. Ludmila Hrdinová, Řevničov rodačka ze Mšece

16 strana 16 bavte se s námi Mšecké listy 3. září 2020 Tohle nikdo nepochopí! Musíte si tam napsat Meats and drinks! Já ti vůbec nevím, jak se mám tvářit: Tchýně spadla z padesátimetrovýho srázu... v mým novým autě! Křížovka VODOROVNĚ: A. Lehká lesklá látka; trosky; kurýr. B. Anno Domini; začátek tajenky; osobní zájmeno. C. Oblé místo; etiopská řeka; chuť (lid.). D. Strofa; vdechnout do sebe; Chateaubriandova novela. E. Švédská hudební skupina; nepřidávat sůl; bahenní rostlina. F. Seveřanka; franc. filozof; norské platidlo. G. Světadíl; konec tajenky, druh africké kukačky. H. Mužské jméno; španěl. zlato; kozácký náčelník. SVISLE: 1. Asijská země; rádce Mohameda. 2. Řím. číslicemi 499; střed tajenky. 3. Výplň oken francouzský sýr. 4. Tílka; sídlo v Tunisku. 5. Úder; had kobra. 6. SPZ Vsetína; německy vedle. 7. Český krajinář; barva na vejce. 8. Posvátný býk Egypťanů; odřenina. 9. Mořský láčkovec; identifikační číslo organizace. 10. Jm. zpěvačky Sumac; cizí ženské jméno. 11. Kohoutek u sudu; vyrábět látku. 12. Opotřebovaná jízdou; SPZ Rychnova nad Kněžnou. 13. Řešeta; místnost (angl.). 14. Zavýsknutí; dívčí jméno. 15. Záplata; netečný plyn. Pomůcky: Brie. Bir. Kef. Neben. Tajenka z minulé křížovky: Manželství je památka na lásku. Já jsem smolař! Kdybych šel místo na ryby na houby, tak určitě neporostou! Dcerka ještě neumí mluvit, tak mi píše esemesky... Hříčky Kolik najdeš nesmyslů? Pro zasmání Vedoucí pivnice říká vrchnímu: Támhle toho hosta v koutě probuďte a vyhoďte, je na mol! Ale ne, to by byla škoda! Jak to myslíte? Já jsem ho již probudil třikrát a on vždycky zaplatil... Dokážete si představit tu hrůzu, kdyby Bůh byla ženská? Nejenže bych mazal okamžitě do Pekla, ale ani bych nevěděl, proč! Chlubí se dva rybáři: Já jsem jednou chytil takovou štiku, že jsem ji musel vytahovat autojeřábem! To nic není! To já jednou chytil takového sumce, že jen jeho fotografie vážila 5 kilo! Jednou jsem byl uprostřed v noci neskutečně zdeprimovaný. Přemýšlel jsem o válkách, vraždách, penězích, mé mrtvé ženě, o ekonomické krizi, špatném životním prostředí dokonce jsem zavolal na linku pro sebevrahy. Měli obsazeno, a tak mě přepojili na jednu v Pákistánu. Byli opravdu hodní, a když jsem jim řekl, že se chci zabít, začalo je to zajímat. Po tom, co zjistili, že jsem pilot, byli nadšení a ptali se mě, jestli umím pilotovat Boeing Hádanky Představte si situaci, že máte otce se synem, které musíte rozestavit tak, aby syn stál za otcem, ale zároveň před synem aby nikdo nestál. Jak otce a syna postavíte? Pokud v závodě předběhnete závodníka na druhém místě, na kolikátém místě budete? Zády k sobě Na druhém Má to 6 nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech, co je to? Žokej na koni Mšecké listy vydává Vydavatelství Gelton Nové Strašecí pro Městys Mšec. Vydavatel Jiří Červenka (tel ), šéfredaktor Libor Pošta (mobil ), ilustrátor Ladislav Oplt, kreslíř Luděk Schneider. Adresa vydavatelství a redakce: Vydavatelství Gelton, Havlíčkova 1155, Nové Strašecí, tel , gelton@gelton.cz, Web: Sazba: Raport, s. r. o. Rakovník, Tisk: MAFRAPRINT Praha, Periodicita 1 za dva měsíce, Náklad: ks, Cena: zdarma. Příspěvky do novin je možno odevzdávat na úřadě městyse Mšec čp. 109 nebo přímo ve vydavatelství Gelton.