Založení a vznik společnosti s ručením omezeným PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PRÁVA MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PRÁVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Autorka: Jana Pacalová Vedoucí práce: JUDr. Blanka Baráková Akademický rok: 2006/2007

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně, dne 22. května 2007 Jana Pacalová

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce JUDr. Blance Barákové za ochotu, pomoc a cenné rady, které mi poskytla při zpracování bakalářské práce. Zároveň děkuji Jiřímu Bartoňkovi, jednateli společnosti LUCKY POINT s. r. o., za poskytnutí potřebných údajů a dokumentů o společnosti a vstřícný přístup.

4 ABSTRAKT Pacalová, J.: Založení a vznik společnosti s ručením omezeným. Bakalářská práce. Brno, 2007 Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku týkající se založení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část se snaží o jednoduchý rozbor právní úpravy týkající se společnosti s ručením omezeným. Hlavní důraz je kladen na proces založení a vzniku společnosti. V praktické části detailně popisuji jednotlivé činnosti zakladatelů, které musí podniknout k úspěšnému založení společnosti s ručením omezeným. Text je také doplněn některými vzorovými formuláři a smlouvami. ABSTRACT Pacalová, J.: Foundation and birth of the Limited Liability Company. Bachelor thesis. Brno, 2007 The objective of this bachelor thesis is an approximation of problems relating to the foundation and birth of a Limited Liability Company. The work is divided into two parts theoretical and practical. The theoretical part focuses on a simple analysis concerning the legal amendment of a Limited Liability Company. The main emphasis is placed on the processes of its foundation and birth. The practical part details the individual activities of the founders that must be carried out for the successful foundation of a Limited Liability Company. This thesis is supplemented by several specimen forms and contracts.

5 OBSAH 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Pojem podnikání Pojem podnikatel Pojem podnik ve smyslu obchodního zákoníku OBECNĚ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH Obecná charakteristika Právní úprava Rozdělení obchodních společností CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Příprava založení společnosti Přípravná smlouva Společenská smlouva Zakladatelé (společníci) společnosti s ručením omezeným Stanovy Identifikační znaky Obchodní firma Sídlo Identifikační číslo Daňové identifikační číslo Předmět podnikání (činnosti) Živnost jako předmět podnikání Základní kapitál První jednatel Rezervní fond Jednání před vznikem společnosti a jeho důsledky VZNIK SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Obchodní rejstřík Sbírka listin

6 Zápis společnosti do obchodního rejstříku Neplatnost společnosti ORGÁNY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Jednatel Valná hromada Dozorčí rada PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ Obchodní podíl Práva společníků Povinnosti společníků Praktická část ZALOŽENÍ A VZNIK SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V PRAXI Uzavření společenské smlouvy (popř. sepsání zakladatelské listiny) Získání podnikatelského oprávnění Splacení příslušné části základního kapitálu Zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku Úkony prováděné po vzniku společnosti s ručením omezeným Založení společnosti s ručením omezeným specializovanou firmou Rozbor společnosti LUCKY POINT s. r. o Závěr Seznam použitých zkratek Literatura Přílohy

7 1 Úvod Společnost s ručením omezeným je v současnosti jednou z nejrozšířenějších právních forem podnikání. Je využívána především malými a středními podniky. Na skutečnosti, že je nejvyhledávanější právní formou podnikání, nemění nic ani fakt, že patří k nejmladším obchodním společnostem. Svoji oblibu si získala především z toho důvodu, že v sobě spojuje výhody kapitálových i osobních obchodních společností. Tyto výhody spočívají především v relativně nízké hodnotě základního kapitálu, možnosti osobní účasti na podnikatelských aktivitách a omezeném ručení společníků za závazky společnosti. 8

8 2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je hlouběji proniknout do problematiky týkající se založení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Pozornost je zaměřena na získání základních poznatků souvisejících s tímto procesem. Chtěla bych upozornit zejména na zákonné podmínky, které je nutné pro vznik společnosti s ručením omezeným a zahájení její činnosti jako podnikatelského subjektu splnit. V této bakalářské práci bych se tak chtěla zaměřit na jednotlivé činnosti, ze kterých se samotné založení a vznik společnosti skládá. Chtěla bych se také pokusit najít možná zjednodušení některých postupů a tím celý proces usnadnit. Výsledkem by tak měl být co možná nejucelenější návod na založení nové společnosti s ručením omezeným. Budu se tedy snažit sestavit podrobný postup, který bude pochopitelný a prospěšný i pro laickou veřejnost. Ke zpracování je využito mých teoretických znalostí získaných vysokoškolským studiem a prostudováním dostupné literatury o dané problematice. Odborné publikace, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v kapitole Literatura. 9

9 3 Teoretická část 3.1 Vymezení základních pojmů Dříve, než se dostanu k obchodním společnostem, považuji za vhodné stručně vysvětlit základní pojmy, jako je podnikání, podnikatel a podnik ve smyslu obchodního zákoníku Pojem podnikání Pojem podnikání je v obchodním zákoníku definován pomocí následujících pěti znaků, které musí být splněny současně. Jde tedy o samostatnou soustavnou činnost, která je prováděná podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku Pojem podnikatel Obchodní zákoník dělí podnikatele do čtyř skupin v závislosti na způsobu jejich registrace jako podnikajících subjektů na: - osoby zapsané v obchodním rejstříku, - osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění, - osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění dle zvláštních předpisů, - osoby, které provozují zemědělskou výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu Pojem podnik ve smyslu obchodního zákoníku Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit ( 5 odst. 1 obch. z.). Podnik je věcí hromadnou. 10

10 3.2 Obecně o obchodních společnostech Obecná charakteristika Obchodní společnosti jsou právnické osoby založené za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost však může být založena i k jinému, zákonem dovolenému, účelu (např. charitativní, vědecké a výzkumné činnosti apod.). Zakládat společnost a účastnit se jejího podnikání mohou jak fyzické, tak právnické osoby. Jedná se v podstatě o spojení osob, které se společenskou smlouvou dobrovolně zavazují, že se budou snažit o sledování podnikatelského cíle, který si vymezily a budou přispívat k jeho dosažení. Dále se také zavazují respektovat právní úpravu organizace vyplývající ze zákona Právní úprava Základní právní úpravou obchodních společností je v České republice zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obch. z. nebo obchodní zákoník ), který byl do současnosti několikrát obměňován. Novelizace byla provedena zákonem č. 309/2006 Sb., který nabývá účinnosti k Obchodní společnosti jsou upraveny v první hlavě druhé části obchodního zákoníku ( ). Rozdělena je na pět dílů. První díl ( 56-75) obsahuje obecná ustanovení, která jsou společná všem formám obchodních společností, a bylo by proto nepraktické opakovat je u každé z nich stále znovu. Druhý až pátý díl se věnují právní úpravě jednotlivých forem obchodních společností, to znamená veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Pro obchodní společnosti je však důležitá i první část obchodního zákoníku, zejména ustanovení o podniku, obchodním jmění, obchodní firmě, jednání podnikatele a obchodním rejstříku. Obchodní zákoník v zásadě vychází z dispozitivnosti právní regulace vztahů mezi zakladateli, mezi společníky navzájem a mezi společníky a společností, což znamená, že se od daných ustanovení mohou podnikatelské subjekty dle vlastní vůle odchýlit. Vztahy společníků a společnosti ke třetím osobám jsou naopak upraveny převážně kogentními právními normami 1. 1 Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva: Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

11 Obchodní zákoník však neupravuje podmínky, za nichž mohou fyzické či právnické osoby podnikat. Tato problematika náleží jinému právnímu předpisu, a to živnostenskému zákonu, tj. zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ž. z. nebo živnostenský zákon ) Rozdělení obchodních společností Obchodní právo rozděluje obchodní společnosti podle způsobu účasti společníků na podnikání, míry jejich podnikatelského rizika a oddělenosti jejich majetku od majetku společnosti do dvou základních skupin. A to na osobní a kapitálové společnosti. Hranice mezi jednotlivými formami společností však nejsou ostré, u některých společností proto můžeme nacházet znaky obou skupin. Za společnosti osobní jsou považovány veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, mezi kapitálové společnosti patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Charakteristické znaky osobních obchodních společností: - osobní účast společníků na činnosti společnosti, - společníci ručí za závazky společnosti neomezeně, nerozdílně (solidárně) a celým svým majetkem, - společnost nemusí povinně vytvářet základní kapitál, povinné tedy nejsou ani počáteční vklady společníků (zakladatelů) do společnosti (dohodou zakladatelů ve společenské smlouvě však mohou základní kapitál vytvořit), - vedení společnosti i jednání navenek je svěřeno společníkům, společnost nemusí zřizovat vnitřní orgány ( jejich statutárními orgány jsou všichni neomezeně ručící společníci, nestanoví-li společenská smlouva, že statutárním orgánem jsou jen někteří společníci, popřípadě jen jeden z nich), - ukončení účasti společníka vede ze zákona k zániku společnosti. Kapitálové společnosti se vyznačují těmito rysy: - společníci se na činnosti společnosti osobně účastnit nemusí, - společníci neručí za závazky společnosti vůbec, nebo jen v omezeném rozsahu (společníci společnosti s ručením omezeným ručí pouze do výše svých nesplacených 12

12 vkladů zapsaných v obchodním rejstříku, akcionáři akciové společnosti neručí za závazky společnosti vůbec), - společníci jsou povinni poskytnout počáteční vklady, společnost tvoří povinně základní kapitál (minimální výši počátečních vkladů a základního kapitálu předepisuje zákon), - společnost musí zřizovat obchodním zákoníkem předepsané orgány, které společnost řídí a jednaní navenek, - zánik účasti společníka nemá na trvání společnosti vliv. 3.3 Charakteristika společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je nejvyhledávanější a nejčastěji zakládanou obchodní společností. Tuto právní formu podnikání využívají především malé a střední podniky. Podle ustanovení 105 obch. z. je společnost s ručením omezeným takovou společností, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným patří, jak už bylo řečeno, mezi kapitálové společnosti. V její úpravě se však objevují ještě některé prvky společností osobních (např. byť omezené, ručení společníků za závazky společnosti, rozhodování společníků mimo orgány společnosti, omezená převoditelnost obchodního podílu apod.). Výhodou při zvolení této právní formy je, že umožňuje oddělit majetek použitý k podnikání od osobního majetku společníků. To znamená, že v případě neúspěchu je postižena pouze ta část majetku, která je vložena společníkem do společnosti. Dalším pozitivním prvkem může být ta skutečnost, že tato společnost umožňuje osobní účast na podnikatelských aktivitách. Zároveň však dovoluje, aby se osoby, které se majetkově podílí na společnosti, samy na podnikatelské činnosti neúčastnily. Společnost s ručením omezeným může být založena i jednou fyzickou nebo právnickou osobou a lze ji založit i k jiným než podnikatelským účelům. Při vzniku společnosti i za jejího trvání nesmí počet společníků přesáhnout 50. Minimální hodnota základního kapitálu činí Kč a vklad společníka alespoň Kč. Výše uvedené informace budou detailně rozvedeny v následujících kapitolách této bakalářské práce. 13

13 3.4 Založení společnosti s ručením omezeným Proces konstituování společnosti lze rozdělit na dvě základní etapy, a to na fázi zakládání a na fázi vzniku společnosti. Česká právní úprava mezi oběma fázemi důsledně diferencuje. Teprve úspěšným ukončením druhé fáze je tento proces skončen. Výsledkem tohoto procesu je existence nového subjektu práv a povinností, nové právnické osoby 2. Založení je tedy nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez něj by nemohlo dojít k zápisu společnosti do obchodního rejstříku Příprava založení společnosti Založení obchodní společnosti je velmi závažný krok. Tak významná záležitost se neobejde bez přípravných prací. Běžně tedy založení podniku předchází sestavení určitého podnikatelského plánu. okolnosti: Podle autora Dvořáka 3 musí zakladatelé společnosti pečlivě zvážit zejména tyto - jaké výchozí finanční a majetkové prostředky bude mít společnost k dispozici, - jaké konkurenci bude muset společnost čelit, - reálnost ekonomických kalkulací, rentability výroby, atp., - jaké obchodní styky může společnost využít, resp. jaká je její šance se etablovat v existujících podnikatelských strukturách, - jakou výrobní produkcí nebo službami se může společnost na trhu prosadit, - jaký je výsledný ekonomický plán společnosti, - jaká je reálná dosažitelnost potřebných bankovních úvěrů, atd Přípravná smlouva Před samotným založením společnosti se dosti často sepisuje tzv. předběžná, resp. přípravná smlouva. Její uzavření je velmi vhodné, a to hned ze dvou důvodů. Prvním je ušetření času a prostředků. Již v této fázi se projeví a vyjasní názory jednotlivých budoucích zakladatelů, čímž je možno předejít jejich případným následným neshodám při sestavování vlastní společenské smlouvy. Lze tedy konstatovat, že pokud se zakladatelé na všem 2 Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

14 podstatném dohodnou předem, bude již uzavření společenské smlouvy jednoduché. Druhý důvod je ten, že pokud se již ve stádiu uzavírání přípravné smlouvy objeví mezi účastníky vážné rozpory, je to varovným signálem k rezignaci na celý projekt, neboť jsou-li mezi účastníky velké spory již v této fázi, co se stane, až společnost vznikne? Úpravu přípravné smlouvy jako zvláštního smluvního typu v zákoně nenalezneme. Uzavírá se proto jako tzv. innominátní, resp. nepojmenovaná smlouva podle 51 obč. z. nebo 269 odst. 2 obch. z., a to podle toho, kdo tuto smlouvu uzavírá. Přípravná smlouva bude obvykle také smlouvou smíšenou ve smyslu 491 obč. z., v níž bude obsaženo vícero smluvních typů. Jejím základem bude zejména závazek k uzavření budoucí společenské smlouvy, a to v určité lhůtě. Neexistence tohoto údaje však neznamená neplatnost smlouvy. Jak občanskoprávní, tak i obchodněprávní smlouva o smlouvě budoucí musí mít písemnou formu. Oproti smlouvě společenské však nemusí být přípravná smlouva uzavřena formou notářského zápisu. Podle autora Dvořáka 4 je vhodné uvést do smlouvy základní rysy uvažované společnosti, způsob koordinace přípravných prací včetně způsobu kontroly jejich realizace, a také dohodu o hrazení nákladů s tím spojených. Účelným doplňkem je dohodnutí konkurenčních klauzulí a také podmínek, za nichž může být od smlouvy odstoupeno Společenská smlouva Společenská smlouva je základním a nejdůležitějším dokumentem společnosti s ručením omezeným. Plní nejen funkci zakládající, ale i funkci organizační. Vedle obchodního zákoníku představuje tato listina základní pramen, v němž se nachází pravidla upravující vnitřní poměry společnosti i způsob, jakým vystupuje vůči třetím osobám. Společenská smlouva má charakter právního úkonu, a to dvou- či vícestranného. Zvláštním rysem společenské smlouvy je to, že zavazuje nejen ty osoby, které smlouvu uzavřely, ale i samotnou společnost. Lze ji tedy připodobnit k smlouvám uzavíraným ve prospěch třetí osoby ve smyslu 50 obč. z. Společenská smlouva se uzavírá písemně, a to ve formě notářského zápisu ( 57 odst. 1 obch. z.). Společenskou smlouvu podepisují zakladatelé osobně nebo tak učiní jejich zmocněnci na základě písemné úředně ověřené plné moci. Ta se vždy připojuje 4 Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

15 ke společenské smlouvě. Jménem společníků právnických osob, může podepsat smlouvu statutární orgán, popř. jeho člen, pokud je k tomu oprávněn. Společenská smlouva se povinně ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku, a tak se stává veřejně přístupným dokumentem. Náležitosti společenské smlouvy Náležitosti společenské smlouvy lze rozdělit do dvou skupin, a to na náležitosti obligatorní, tj. povinné, a na náležitosti fakultativní, tzn. dobrovolné. Podle 110 odst. 1 obch. z. musí společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným obsahovat alespoň: - firmu a sídlo společnosti, - určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, - předmět podnikání (činnosti), - výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, - jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, - jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, - určení správce vkladu, - jiné údaje, které vyžaduje tento zákon. Pokud by společenská smlouva neobsahovala některou z těchto předepsaných náležitostí, bude neplatná. 16

16 Fakultativními náležitostmi společenské smlouvy jsou např. 5 : - odchylný způsob dorovnání hodnoty nepeněžitého vkladu při poklesu jeho hodnoty ( 59 odst. 7 obch. z.), - způsob výplaty vypořádacího podílu ( 61 odst. 2 obch. z.), - určení, zda se společnost zakládá na dobu určitou nebo neurčitou ( 62 odst. 2 obch. z.), - vydání stanov ( 110 odst. 2 obch. z.), - nepřevoditelnost obchodního podílu na jiného společníka ( 115 odst. 1 obch. z.), - zákaz rozdělení obchodního podílu ( 117 odst. 2 obch. z.), - rozšíření práv společníků nad zákonný rámec ( 122 odst. 1 obch. z.), - způsob rozdělení zisku ( 123 odst. 1 obch. z.), - udělování prokury ( 125 odst. 2 obch. z.), - postup pro svolání valné hromady ( 129 odst. 1 obch. z.), - omezení jednatelského oprávnění jednatelů ( 133 odst. 2 obch. z.), - zřízení dozorčí rady ( 137 obch. z.), - lhůta pro výplatu vypořádacího podílu ( 150 odst. 3 obch. z.), - důvody pro zrušení společnosti [ 151 písm. b) obch. z.], - zmocnění valné hromady k rozhodnutí o zrušení společnosti ( 152 ods.1 obch. z.), - pravidla pro výpočet likvidačního zůstatku ( 153 obch. z.) apod. Zakladatelská listina Pokud je společnost založena jediným zakladatelem, děje se tak jednostranným právním úkonem, a to zakladatelskou listinou. Pro zakladatelskou listinu jinak platí stejná pravidla jako pro společenskou smlouvu. Pokud do původně jednočlenné obchodní společnosti přistoupí nový společník, mění se zakladatelská listina na společenskou smlouvu. To platí i obráceně, pokud v původně několikačlenné společnosti zbude pouze jediný společník, mění se společenská smlouva na zakladatelskou listinu. 5 Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

17 Zakladatelé (společníci) společnosti s ručením omezeným Zakladatelem společnosti s ručením omezeným může být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická. Společnost s ručením omezeným je jedinou obchodní společností u nás, která může být založena jen jednou fyzickou nebo jen jednou právnickou osobou. Maximální počet společníků je však 50. Tato podmínka musí být splněna nejen při založení společnosti, ale i po celou dobu jejího trvání. Pokud by společnost tuto hranici překročila, musela by změnit svoji právní formu. Podle 68 ods. 6 písm. c) obch. z. je totiž překročení stanoveného počtu společníků jedním z důvodů, pro který může soud společnost zrušit. Podle 105 odst. 2 obch. z. společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Dále toto ustanovení zakazuje, aby byla jedna fyzická osoba jediným společníkem více než tří společností s ručením omezeným. Osoba, která se chce stát zakladatelem společnosti, musí být plně způsobilá k právním úkonům. Pokud k tomu však dá opatrovnický soud souhlas, může být zakladatelem i fyzická osoba mladší 16 let, za niž bude jednat zákonný zástupce. Za určitých podmínek se může stát zakladatelem společnosti s ručením omezeným i osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům, za niž jedná soudem ustanovený opatrovník 6. Společníkem společnosti s ručením omezeným je možno se stát: - založením, jako účastník společenské smlouvy, a to ke dni vzniku společnosti, - převzetím vkladu na zvýšení základního kapitálu, - převodem obchodního podílu, - děděním obchodního podílu, - v důsledku fúze, převodu jmění na společníka či rozdělení, - příklepem ve veřejné dražbě, - koupí podniku (nebo jeho části), jehož součástí je obchodní podíl 7. 6 Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

18 Stanovy Kromě společenské smlouvy může společnost s ručením omezeným vydat také stanovy. Základním ustanovením o nich je 110 odst. 2 obch. z., podle kterého stanovy upravují vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Jejich přijetí je vhodné zejména u společností se složitou organizační strukturou podniku nebo u společností se široce založeným předmětem podnikání (činnosti). Stanovami je vázána jak společnost a její orgány, tak i každý její společník. Zákon nestanoví žádný okruh náležitostí, které musí být ve stanovách povinně obsaženy. Některá vnitřní pravidla společnosti mohou být upravena jenom ve společenské smlouvě, pro jiná určuje zákon úpravu ve společenské smlouvě nebo ve stanovách. Vydání stanov je přípustné pouze tehdy, pokud je rozhodnutí o jejich přijetí obsaženo ve společenské smlouvě. Jejich písemná forma je nezbytná. Podle 125 odst. 1 písm. c) obch. z. schvaluje stanovy a také jejich změny valná hromada, a to alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků. O těchto rozhodnutích musí být pořízen notářský zápis. Stanovy může valná hromada zrušit pouze tehdy, pokud to připouští společenská smlouva Identifikační znaky Každá obchodní společnost musí být identifikována, to znamená jednak dostatečně odlišena od jiných společností, a také nezaměnitelně určena. Pro společnost s ručením omezeným existuje několik podstatných identifikačních znaků. Jsou to tyto: obchodní firma, sídlo, identifikační číslo a daňové identifikační číslo Obchodní firma Obchodní firmou je název, pod nímž je společnost zapsána do obchodního rejstříku ( 9 odst. 2 obch. z.). Z hlediska obsahového musí mít obchodní firma společnosti dvě složky, a to firemní kmen a obligatorní dodatek. Kmen firmy lze tvořit osobně, věcně, fantazijně nebo smíšeně. Osobně tvořenou firmou se rozumí taková firma, která se skládá zpravidla ze jména a příjmení, popřípadě pouze příjmení jednoho nebo několika společníků. V této souvislosti je třeba upozornit, že firmu společnosti s ručením omezeným nelze vytvořit z příjmení jednoho zakladatele s dodatkem 19

19 a spol., za nímž následuje povinný dodatek právní formy. Tuto možnost připouští obchodní zákoník jen u veřejné obchodní společnosti. Pokud je součástí firmy jméno společníka, který přestal být jejím společníkem, může společnost nadále užívat jeho jméno jen s jeho souhlasem. V případě smrti nebo zániku společníka se vyžaduje jeho předchozí souhlas anebo souhlas dědice nebo právního nástupce ( 11 odst. 5 obch. z.). Věcně utvořená firma se odvozuje ze zvoleného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Fantazijní firma je zpravidla abstraktní a nemá tedy žádný reálný základ. Smíšené firmy jsou obvykle kombinací výše uvedených variant. Povinný dodatek firmy označuje její právní formu. Přípustná znění tohoto dodatku podle ustanovení 107 obch. z. jsou společnost s ručením omezeným, spol. s r. o., nebo s. r. o.. Jiný tvar, ani jeho cizojazyčný ekvivalent, zvolit nelze. Společnost si vybere pouze jedinou podobu dodatku, tu nechá zapsat do obchodního rejstříku a uvede ji v zakladatelském dokumentu. Pod tímto označením právní formy je pak také povinna činit právní úkony. Otázku, jak posuzovat platnost právních úkonů, kde podnikatel použil svoji obchodní firmu nepřesně, v rozporu s tím, jak je zapsána v obchodním rejstříku, již v minulosti vyřešil Nejvyšší soud ČR, který rozhodl, že je-li z právního úkonu zřejmé, o jaký subjekt jde, nemá to za následek neplatnost právního úkonu 8. Vedle obligatorního dodatku existují také dodatky fakultativní. Takovým fakultativním dodatkem může být uvedení sídla nebo též dodatek vyjadřující právní nástupnictví po zaniklém subjektu. Tvorba obchodní firmy podléhá určitým zásadám. První z nich definuje obchodní zákoník v 10 odst. 1 obch. z. takto: firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující jinou právní formu. Obchodní zákoník nepřipouští již ani rozlišení dvou stejně znějících firem pouze jejich sídlem. Další zásadou je princip pravdivosti firmy. To znamená, že obchodní firma nesmí znít např. První stavební s.r.o., jestliže se ve skutečnosti jedná o cestovní agenturu. Dále platí zásada výlučnosti. Společnost s ručením omezeným musí mít obchodní firmu vždy, neboť je podnikatelem, a to i v případě, jedná-li se o společnost založenou za nepodnikatelským účelem. Jeden subjekt může mít však zapsánu pouze jednu obchodní firmu. K dalším zásadám, které 8 Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

20 musí být při tvorbě firmy dodržovány, patří zásada jasnosti a určitosti. Obchodní firma musí být vždy jasná a musí jednoznačně identifikovat konkrétní subjekt. Firma nesmí být v rozporu s dobrými mravy, tzn. nesmí obsahovat např. vulgární a dvojsmyslná slova. Od firmy je třeba odlišovat různá zvláštní označení, např. provozoven. Toto označení na rozdíl od dodatků netvoří součást firmy. Provozovnou se podle 7 odst. 3 obch. z. rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být vždy označena firmou podnikatele. Může mít ale i svůj vlastní název nebo jiné rozlišující označení, které může být připojeno k firmě, ale není její součástí Sídlo Každá společnost má při svém založení povinnost určit si své sídlo a může mít vždy jen jedno. Sídlo musí být vymezeno adresou, kde společnost reálně (nikoliv fiktivně) sídlí, tedy tam, kde je umístěno vedení společnosti (např. v místě, kde zasedají její jednatelé a dozorčí rada, kde je umístěn její vrcholový management, atp.), tedy v místě, kde se zaměstnanci, obchodní partneři a obecně veřejnost může se společností, resp. jejím vedením, stýkat 10. Sídlo společnosti může být i v bytě, avšak pouze tehdy, dovoluje-li to povaha a rozsah její činnosti, popřípadě její účel. 9 Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

21 Identifikační číslo Každá společnost musí mít své identifikační číslo (ve zkratce IČ nebo id. č.). Toto číslo přidělí společnosti rejstříkový soud při prvozápisu společnosti do obchodního rejstříku. Každému ekonomickému subjektu se přiděluje pouze jedno identifikační číslo. Identifikační číslo je číselným kódem, který slouží k evidenci a identifikaci subjektů provozujících podnikatelskou činnost pro účely státní statistické služby. IČ patří ke skutečnostem zapisovaným do obchodního rejstříku Daňové identifikační číslo Posledním podstatným znakem obchodních společností je daňové identifikační číslo (ve zkratce DIČ). Jde o číselný kód určený pro potřeby správy daní a poplatků. Každý, kdo získá povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinen do třiceti dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, kterým je místně příslušný finanční úřad ( 33 odst. 1 zák. s. d. p.). Správce daně potom přidělí subjektu daňové identifikační číslo Předmět podnikání (činnosti) Předmět podnikání či činnosti vyplývá z účelu, pro který byla společnost založena. V této souvislosti bych ráda připomněla, že společnost s ručením omezeným může být založena též k nepodnikatelským účelům. To je potom vyjádřeno v zakladatelském dokumentu v předmětu činnosti a pro vznik takovéto společnosti není zapotřebí žádného podnikatelského oprávnění. Jestliže se však jedná o společnost založenou za účelem podnikání je získání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění povinným předpokladem vzniku společnosti. 11 Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

22 Živnost jako předmět podnikání Chce-li společnost s ručením omezeným provozovat živnost, je povinna tuto živnost ohlásit nebo požádat o udělení koncese živnostenský úřad místně příslušný podle sídla společnosti. Podle vzniku živnostenského oprávnění se tedy živnosti rozdělují na: - ohlašovací, - koncesované. Ohlašovací živnosti mohou být při splnění stanovených podmínek provozovány jen na základě ohlášení. Tyto živnosti se dále dělí na: - živnosti řemeslné, - živnosti vázané, - živnosti volné. Koncesované živnosti smějí být provozovány jen na základě povolení státního orgánu - koncese. Koncese se uděluje na činnosti, které mají vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost nebo na zajištění jejich bezpečnosti vůči okolí. Koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 živnostenského zákona. Podnikatel má právo provozovat více živností, a mít tak i více živnostenských oprávnění. Mezi všeobecné podmínky pro provozování živnosti fyzickými osobami patří podle ustanovení 6 odst. 1 ž. z.: - dosažení věku 18 let ke dni vzniku živnostenského oprávnění, - způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost, - skutečnost, že fyzická osoba nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání, - skutečnost, že fyzická osoba nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, - skutečnost, že fyzická osoba nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění. 23

23 U právnických osob musí tyto všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce. Ten odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. K daným právnickým osobám musí být odpovědný zástupce v pracovněprávním vztahu. Odpovědným zástupcem může být některý ze společníků obchodní společnosti, ředitel, člen správní rady, prokurista či jiný zaměstnanec firmy. Nemůže jím však být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu Základní kapitál Společnost s ručením omezeným je společností kapitálovou. Z toho plyne skutečnost, že vytváří obligatorně základní kapitál. Základní kapitál společnosti je vymezen v ustanovení 58 odst. 1 obch. z. tak, že se jedná o peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Základní kapitál plní ve společnosti s ručením omezeným trojí funkci. Jednak je to garanční funkce vůči věřitelům, neboť základní kapitál reprezentuje určitou majetkovou základnu společnosti. Jedná se o povinný minimální objem prostředků, který musí mít společnost po celou dobu své existence k dispozici. Dále se jedná o prostředky, které má společnost při vlastním startu. Obrazně řečeno, při vzniku společnosti má základní kapitál význam jakéhosi startovného. Třetí funkcí základního kapitálu je určení míry účasti jednotlivých společníků na společnosti. Podle obchodního zákoníku se totiž výše obchodního podílu určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Z účetního hlediska představuje základní kapitál jednu ze složek vlastního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Vlastní kapitál pak podle 6 odst. 4 obch. z. tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv. Výše základního kapitálu Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným musí činit alespoň Kč. Nejméně tento základního kapitálu musí mít společnost při svém vzniku a také po celou dobu své existence. Pokles základního kapitálu společnosti pod tuto zákonem 13 Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

24 stanovenou minimální hranici může být důvodem pro zrušení společnosti soudem. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným se zapisuje do obchodního rejstříku. Vklady společníků Vkladem společníka je podle 59 odst. 1 obch. z. souhrn peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot, které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Výše vkladů Výše vkladu každého společníka musí činit alespoň Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti ( 109 odst. 2 obch. z.). Podoba vkladů a jejich ocenění Základní kapitál společnosti s ručením omezeným lze tvořit vklady peněžitými i vklady nepeněžitými, případně jejich kombinací. Vklad může mít hmotný i nehmotný charakter. Peněžitým vkladem mohou být pouze hotovostní či bezhotovostní peníze. Nepeněžitým vkladem může být jen takový majetek, který může sama společnost využít při své podnikatelské činnosti a který je penězi ocenitelný. Např. věci movité i nemovité, pohledávky, cenné papíry atd. Do společnosti lze vložit i podnik nebo jeho část. Obchodní zákoník výslovně zakazuje vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb. Nepeněžitým vkladem nemůže být ani pohledávka vkladatele vůči společnosti. Společnost s ručením omezeným má povinnost stanovit hodnotu nepeněžitých vkladů na základě posudku znalce, nezávislého na společnosti, jmenovaného za tím účelem soudem. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě či zakladatelské listině. 25

25 Splácení vkladů Způsob a lhůty splácení vkladů jsou mimořádně důležité především pro třetí osoby, které z nich mohou poznat mj. rozsah ručení společníků. Smluvní volnost při stanovení způsobu a lhůty splacení vkladů je omezena obchodním zákoníkem. Rozsah vkladů splacených před podáním návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku musí vyhovovat dvěma zákonem stanoveným podmínkám: - musí být splaceno celé emisní ážio a každý peněžitý vklad musí být splacen nejméně ze 30 %, ale současně, - celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí činit alespoň Kč. Dále je zákonem stanoveno, že nepeněžité vklady musí být před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku splaceny v plném rozsahu. Stejně tak společnost zakládaná jediným zakladatelem musí mít ještě před zápisem splacený celý základní kapitál. Zbývající části peněžitých vkladů jsou společníci povinni splatit za podmínek a ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti. Praktické je však splatit celý základní kapitál ještě před vznikem společnosti, protože okamžikem zápisu splacení celého rozsahu vkladů do obchodního rejstříku zaniká společníkům ručitelský závazek za dluhy společnosti. Správce vkladů Při zakládání společnosti s ručením omezeným musí být určen správce vkladu, který v období před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části. Správou vkladů bývá pověřen některý ze zakladatelů uvedený ve společenské smlouvě. U peněžitých vkladů může tuto funkci plnit i banka. Povinností správce vkladu je splacené části vkladů přijímat, spravovat, vydat společnosti po jejím vzniku i s jejich plody a užitky a dosvědčit pro účely rejstříkového zápisu, že skutečně splaceny byly Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva: Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

26 První jednatel Ve společenské smlouvě musí být uvedeni první jednatelé a také způsob, jakým jednají jménem společnosti. Určení osob prvních jednatelů má výhradně význam zřizovací dokládá, že zakladatelé vytvořili soustavu orgánů společnosti a zabezpečili její fungování konkrétními fyzickými osobami, které splňují příslušné zákonné požadavky 15. Jestliže po určité době jmenuje valná hromada jednatele nové, nebude nutné měnit společenskou smlouvu, protože další jednatelé už ve smlouvě uvedení být nemusí Rezervní fond Společnost s ručením omezeným vytváří rezervní fond povinně za podmínek stanovených zákonem a zakladatelským dokumentem. Může tak učinit buď ihned při svém vzniku, anebo až za své existence. Jeho právní úprava je obsažena obecně v ustanovení 67 obch. z. a speciálně pak v ustanovení 124 obch. z. Rezervní fond je jedním z vlastních zdrojů financování společnosti a jako takový se v účetnictví vykazuje na straně pasiv. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu ( 124 odst. 1 obch. z.). Obchodní zákoník také vymezuje, k jakým účelům lze prostředky rezervního fondu využít Jednání před vznikem společnosti a jeho důsledky Společnost, která byla založena, ale dosud nevznikla, bývá v literatuře často označována jako předběžná společnost. Již v tomto období je potřeba zahájit její podnikatelské aktivity. Takováto společnost se však teprve utváří a nemůže sama jednat jako subjekt práva. Proto zákon upravuje jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku v ustanovení 64 obch. z. 15 Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva: Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

27 Platná právní úprava umožňuje, aby jménem společnosti ještě před jejím vznikem jednala jakákoliv osoba (tedy nejenom zakladatelé). Jedná-li pouze jediná osoba, pak je zavázána pouze ona. Pokud jedná dvě a více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. V zakladatelském dokumentu je proto vhodné vymezit, které osoby budou takto vystupovat. Aby mohly závazky z těchto jednání přejít na společnost, musí je valná hromada schválit 16 v zákonné lhůtě (ta je stanovena na 3 měsíce od vzniku společnosti). Jednatelé jsou poté povinni oznámit toto schválení všem účastníkům těchto závazkových vztahů. Nepřejdou-li závazky z jednání tímto zákonem stanoveným způsobem na společnost, zůstane z něj zavázána osoba (osoby), která před vznikem společnosti jejím jménem jednala Vznik společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným vzniká, stejně jako ostatní obchodní společnosti, dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku ( 62 odst. 1 obch. z.). Tímto okamžikem se společnost stává právnickou osobou a může začít provozovat svou podnikatelskou činnost. V případě, že zápis proveden není, a to z důvodu zamítnutí návrhu, zastavení řízení apod., společnost nevznikne Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, popř. o dalších subjektech, o kterých to stanoví zákon. Je veden v elektronické podobě. Obchodní rejstřík vede k tomu zvláštním právním předpisem určený tzv. rejstříkový soud, kterým je krajský soud (případně Městský soud v Praze) místně příslušný podle sídla společnosti. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin 18. V zájmu úplnosti je třeba v této souvislosti poznamenat, že o každém zapisovaném subjektu se vede také rejstříkový spis, ten však narozdíl od obchodního rejstříku není veřejně přístupný. Mohou do něj nahlížet pouze účastníci rejstříkového řízení a jejich právní zástupci. Smyslem obchodního rejstříku je vytvořit určitou evidenci podnikatelů a umožnit přístupnost k zapisovaným údajům o těchto subjektech veřejnosti. 16 viz příloha č Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str Kobliha, I. aj. Obchodní zákoník: Komentář. Praha: Linde Praha, s. ISBN , str

28 Autor Holejšovský 19 uvádí, že zápis určité skutečnosti do obchodního rejstříku má buď konstitutivní účinky - tzv. konstitutivní zápis nebo deklaratorní účinky tzv. deklaratorní zápis. Konstitutivní povahu mají zápisy, u nichž právní účinky zapisované skutečnosti nastávají až zápisem této skutečnosti do obchodního rejstříku. Jde např. o zápisy týkající se vzniku a zániku společností, dále zápisy zvýšení či snížení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným aj. U deklaratorních zápisů nejsou právní účinky vázány na zápis do obchodního rejstříku, ale nastávají okamžikem, kdy ke skutečnosti dojde. Patří sem např. zápis či výmaz statutárních orgánů či jejich členů, zápis vstupu obchodní společnosti do likvidace atd. Konstitutivní účinky mají pouze zápisy, o nichž to výslovně stanoví zákon, všechny ostatní zápisy mají účinky deklaratorní. Obchodní rejstřík spočívá na principu publicity, jenž prakticky vyjadřuje jednu ze základních funkcí obchodního rejstříku. Princip publicity se rozpadá na princip publicity v materiálním smyslu a princip publicity ve formálním smyslu. Princip materiální publicity má jednak stránku pozitivní a jednak stránku negativní: - princip pozitivní materiální publicity znamená, že skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění, - princip negativní materiální publicity představuje ochranu dobré víry osob, znamená totiž, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten jehož se zápis týká namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Podnikatel tedy nemůže argumentovat faktickým stavem, když údaj zveřejněný v dané chvíli v obchodním rejstříku je jiný. Povinností podnikatele je řádně a včas aktualizovat tyto údaje. Princip formální publicity znamená, že obchodní rejstřík (a tedy i sbírka listin) je každému přístupný. Kdokoli je oprávněn do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy Holejšovský, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str Holejšovský, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

29 V ustanovení 35 obch. z. jsou uvedeny údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku: - obchodní firma, - sídlo, místo podnikání, - identifikační číslo, - předmět podnikání (činnosti), - právní forma společnosti, - údaje o statutárním orgánu, - jméno, bydliště a způsob jednání prokuristy, - další skutečnosti stanovené zákonem. Další skutečnosti týkající se právnických osob zapisované do obchodního rejstříku uvádí 36 obch. z. U společnosti s ručením omezeným jsou to: jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu každého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce ( 36 písm. c) obch. z.) Sbírka listin Obchodní rejstřík je složen ze dvou částí, jednak z vlastního registru osob v něm zapsaných, a jednak ze sbírky listin. Sbírku listin by tedy bylo možné vymezit jako soubor zákonem předepsaných listin, jež jsou povinně zakládány u určeného orgánu soudní moci rejstříkového soudu a které jsou veřejně přístupné Holejšovský, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

30 Sbírka listin obsahuje dokumenty uvedené v 38i obch. z., mezi ně patří například: - společenská smlouva nebo zakladatelská listina, - stanovy (pokud mají být podle společenské smlouvy vydány), - doklady osvědčující volbu nebo jmenování a odvolání nebo jiné ukončení výkonu funkce jednatelů, členů dozorčí rady, likvidátorů, správců konkursní podstaty, vyrovnacích správců a vedoucích organizačních složek podniku, - účetní závěrky, - rozhodnutí o zrušení společnosti s ručením omezeným, - rozhodnutí o změně právní formy, smlouva o fúzi, - posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením omezeným nebo při zvýšení jejího základního kapitálu, - podpisové vzory osob zapsaných jako osoby oprávněné jednat jménem společnosti s ručením omezeným Zápis společnosti do obchodního rejstříku Návrh na prvozápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od doručení průkazu podnikatelského oprávnění, anebo (je-li společnost založena za nepodnikatelským účelem) od založení společnosti. Po uplynutí této lhůty nelze už návrh podat na základě tohoto podnikatelského oprávnění, zakladatelé by museli získat oprávnění nové. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podávají a podepisují všichni jednatelé ( 112 odst. 1 obch. z.). Jejich podpisy musí být úředně ověřeny Pelikánová, I., Černá, S. a kol. Obchodní právo 2. Praha: ASPI, s. ISBN ,str

31 Návrh na zápis musí mít písemnou podobu a musí obsahovat: - obchodní firmu a sídlo společnosti, - kdo za společnost s ručením omezeným jedná jako statutární orgán, - předmět návrhu na zápis, - označení soudu, kterému je návrh adresován, - zastoupení (je-li společnost zastoupena advokátem, notářem nebo obecným zmocněncem), - podpisy všech jednatelů ( 112 odst. 1 obch. z.) a - datum 23. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a rovněž dokumenty, které se zakládají do sbírky listin ( 32 odst. 2 obch. z.). Návrh musí být podle druhého odstavce 112 obch. z. doložen mimo jiné těmito dokumenty: - společenská smlouva nebo zakladatelská listina, stanovy (pokud byly přijaty), - doklady osvědčující splacení vkladů alespoň v rozsahu stanoveném v ustanovení 111 obch. z., - posudky znalců o ocenění nepeněžitých vkladů, - doklad o oprávnění k podnikání, - doklad prokazující právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo nebo místo podnikání společnosti, - výpisy z trestního rejstříku osvědčující splnění podmínky bezúhonnosti všech jednatelů a členů dozorčí rady (je-li zřizována) atp. V případě, že návrh není dostatečně doložen požadovanými doklady a listinami, má soud právo vyzvat navrhovatele k jejich doplnění. 23 Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

32 Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku se podává u příslušného soudu a začíná se jím tak samotné řízení. K řízení je příslušný tzv. rejstříkový soud, kterým je krajský soud (popř. Městský soud v Praze) příslušný dle sídla zapisovaného podnikatele, tj. v daném případě společnosti s ručením omezeným. Za řízení ve věcech obchodního rejstříku se platí soudní poplatek dle sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníkem je navrhovatel (případně navrhovatelé), tedy osoba, jež podává návrh na zápis do obchodního rejstříku. Výše poplatků je stanovena takto: - za první zápis podnikatele (v daném případě společnosti s ručením omezeným) do obchodního rejstříku Kč, - za výmaz podnikatele Kč, - za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele Kč 24. O zápisu společnosti rozhoduje rejstříkový soud vždy usnesením (nikoli rozsudkem). Proti němu se lze odvolat. Odvolacími soudy v rejstříkovém řízení jsou vrchní soudy ( 10 odst. 2 o. s. ř.). Poté, co usnesení soudu o povolení prvozápisu nabude právní moci, provede soud zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku. Společnost vzniká dnem, ke kterému byl zápis proveden. V tomto případě se jedná o konstitutivní význam zápisu 25. Oznámení o zápisu společnosti do obchodního rejstříku je následně zveřejněno v Obchodním věstníku. Je třeba rozlišovat den, kdy byl zápis v obchodním rejstříku skutečně proveden a dále den, kdy byla zapisovaná skutečnost zveřejněna, tedy den, kdy byla tato skutečnost publikována v Obchodním věstníku. Má se za to, že teprve tímto dnem se třetí osoby mohou o obsahu zápisu dozvědět, teprve tímto dnem je tedy zápis účinný ve smyslu principu materiální a formální publicity Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str Kobliha, I. aj. Obchodní zákoník: Komentář. Praha: Linde Praha, s. ISBN , str

33 3.5.2 Neplatnost společnosti Právní úprava neplatnosti společnosti byla do českého právního řádu začleněna při novelizaci obchodního zákoníku zákonem č. 142/1996 Sb., a to ve vazbě na právo Evropské unie 27. Právní úprava neplatnosti společnosti je obsažena v ustanovení 68a obch. z. Jeho první odstavec říká, že po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku (byť je v rozporu se zákonem), a nelze se ani domáhat určení, že společnost nevznikla. V této souvislosti pokládám za důležité upozornit, že pojem neplatnost společnosti není totožný s pojmem zrušení společnosti soudem podle 68 odst. 6 obch. z. Z 68a odst. 2 obch. z. vyplývá, že neplatnost společnosti s ručením omezeným může prohlásit jenom soud, a to jak na návrh, tak i bez návrhu. Dále jsou zde vymezeny důvody k prohlášení společnosti za neplatnou: - nebyla uzavřena společenská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina, případně nebyla dodržena jejich předepsaná forma (tj. notářský zápis), - předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, - v zakladatelském dokumentu či ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu nebo o předmětu podnikání (činnosti), - nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů, - všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům. Věcně příslušným soudem k řízení o prohlášení neplatnosti společnosti jsou krajské soudy. Místně příslušným je soud, u něhož je společnost s ručením omezeným zapsána v obchodním rejstříku. Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti společnost nezaniká, ale vstupuje do likvidace. Společnost zaniká až výmazem z obchodního rejstříku po skončení likvidace. K ochraně třetích osob pak slouží ustanovení 68a odst. 4 obch. z., které říká, že právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. 27 Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

34 3.6 Orgány společnosti s ručením omezeným Povinně zřizovanými orgány společnosti s ručením omezeným jsou jednatel a valná hromada. Obchodní zákoník upravuje též kontrolní orgán, kterým je dozorčí rada. Společnost ho zřizuje, jen pokud se na tom dohodnou společníci ve společenské smlouvě Jednatel Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo několik jednatelů. Má-li společnost více jednatelů, je ze zákona oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně. Rozsah jednatelských oprávnění může omezit pouze společenská smlouva, stanovy společnosti nebo valná hromada. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných osob. Jednatel musí být trestně bezúhonný, plnoletý a plně způsobilý k právním úkonům. Obchodní zákoník svěřuje jednatelům obchodní vedení společnosti. Obchodním vedením se rozumí řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech, zřejmě však již ne rozhodování o dlouhodobých strategických cílech 28. Pokud má společnost více jednatelů, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva či zakladatelská listina jinak ( 134 obch. z.). K dalším povinnostem jednatelů patří zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví, dále musí vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech týkajících se společnosti. Jestliže jednatelé zjistí, že se společnost dostala do úpadku, mají povinnost podat návrh na konkurs. Jednatelé podléhají ze zákona zákazu konkurence. 28 Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN ,str

35 3.6.2 Valná hromada Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. Působnost valné hromady ( 125 odst. 1 obch. z.): - schvaluje jednání učiněná jménem společnosti před jejím vznikem, - schvaluje řádnou, mimořádnou, konsolidovanou (popřípadě mezitímní) účetní závěrku, rozdělení zisku a úhrady ztrát, - schvaluje stanovy společnosti a jejich změny, - rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy, - rozhoduje o zvýšení či snížení základního kapitálu, - jmenuje, odvolává a odměňuje jednatele a členy dozorčí rady, - rozhoduje o vyloučení společníka, který nesplatí svůj vklad ani v dodatečné lhůtě, - jmenuje, odvolává a odměňuje likvidátora a rozhoduje o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští, - rozhoduje o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, - schvaluje ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku, smlouvy o tichém společenství a smlouvy o výkonu funkce, - působnost valné hromady může být rozšířena ve společenské smlouvě. Valná hromada je shromážděním všech společníků. Každý společník má právo se jí účastnit osobně anebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem však nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady. Valnou hromadu jsou povinni svolávat jednatelé písemnou pozvánkou, a to nejméně jedenkrát ročně. Společenská smlouva, popř. stanovy, pak mohou určit lhůtu kratší. Podat žádost o svolání valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Valná hromada je usnášeníschopná, jestliže jsou na ní přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů ( 127 odst. 1 obch. z.). Každý společník má jeden hlas na každých Kč svého vkladu, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak. K rozhodnutí valné hromady je zapotřebí alespoň prostá většina hlasů přítomných společníků. Zákon nebo společenská smlouva mohou však stanovit i vyšší počet hlasů. 36

36 Valná hromada si musí zvolit svého předsedu a zapisovatele. Povinnost zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a zaslat jej všem společníkům ukládá obchodní zákoník jednatelům. Tento zápis potom podepisuje předseda valné hromady a zapisovatel 29. Společníci mají možnost přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V tomto případě se návrh usnesení společnosti předloží společníkům. Ti by se pak měli v dané lhůtě k návrhu písemně vyjádřit. Pokud tak kterýkoliv společník neučiní, platí, že s návrhem nesouhlasí. Pro přijetí usnesení je potřebná většina hlasů všech společníků Dozorčí rada Je-li dozorčí rada zřízena, což zákon společnosti s ručením omezeným povinně neukládá, musí být její členové identifikováni jménem a bydlištěm ve společenské smlouvě. V praxi se zřizuje většinou u společností s více společníky. Dozorčí rada je kontrolním orgánem, který: - dohlíží na činnost jednatelů, - nahlíží do obchodních a účetních knih a kontroluje údaje, které jsou v nich obsažené, - přezkoumává roční účetní závěrku, - podává valné hromadě jednou ročně nebo v jiné lhůtě stanovené společenskou smlouvou zprávy 30. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy, kteří jsou voleni valnou hromadou. Dále jsou pro člena dozorčí rady stanoveny tyto podmínky: musí se jednat o fyzickou osobu, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a není jednatelem společnosti. Na všechny členy dozorčí rady se ze zákona vztahuje zákaz konkurence. Obchodní zákoník přiznává členům dozorčí rady právo účastnit se valné hromady a kdykoli o to požádají, má jim být uděleno slovo. Jestliže to vyžadují zájmy společnosti, může dozorčí rada svolat valnou hromadu. 29 Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

37 3.7 Práva a povinnosti společníků Práva a povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným jsou vymezeny obchodním zákoníkem a jsou vyjádřeny obchodním podílem na společnosti Obchodní podíl Pojem obchodní podíl je upraven v 114 odst. 1 obch. z. takto: Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Každý společník může mít jen jeden obchodní podíl, pokud vloží do základního kapitálu společnosti další vklad, zvýší se odpovídajícím způsobem jeho vklad, popřípadě i jeho obchodní podíl (nestane se tedy majitelem dvou podílů, ale majitelem jednoho zvětšeného). Jeden obchodní podíl může však náležet současně více osobám. Svá práva z tohoto podílu pak mohou vykonávat pouze prostřednictvím společného zástupce. Pokud to nevylučuje společenská smlouva, je obchodní podíl převoditelný a děditelný. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným může být také předmětem zástavního práva Práva společníků Práva společníků se dělí do 3 základních okruhů, totiž na práva základní (hlavní), doplňková (vedlejší) a práva minoritních (menšinových) společníků. Za základní práva jsou tradičně považována právo hlasovací a kontrolní, právo na podíl na zisku a právo na vypořádání při zániku účasti společníka ve společnosti nebo při zániku společnosti samé. Doplňkových práv je celá řada, např. právo na dispozice s obchodním podílem, právo podat k soudu návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, právo žalovat jménem společnosti o náhradu škody podle 131a obch. z., aj. Zvláštní okruh pak představují práva menšinových společníků Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

38 Někteří autoři zastávají jiné dělení práv společníka, a to dělení na práva majetková a nemajetková. Za majetková práva jsou považovány např.: - právo na podíl na zisku, - právo na vypořádací podíl, - právo na podíl na likvidačním zůstatku. Mezi nemajetková práva patří např.: - právo na řízení a kontrolu společnosti (právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, právo přijímat rozhodnutí i mimi valnou hromadu, právo požadovat od jednatelů informace o společnosti, právo nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje), - práva minoritních (menšinových) společníků, - právo podat žalobu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady soudem, - právo podat jménem společnosti žalobu podle ustanovení 131a obch. z Povinnosti společníků Povinnosti společníků se člení do 2 základních okruhů, totiž na povinnosti základní (hlavní) a doplňkové (vedlejší). Základními povinnostmi je povinnost vkladová, povinnost ručení za závazky společnosti podle 106 odst. 2 obch. z. a povinnost podrobit se usnesením valné hromady, i když s nimi společník nesouhlasil. Z doplňkových povinností lze jmenovat např. povinnost příplatkovou, povinnost oznámení všech relevantních změn společnosti pro účely vedení seznamu společníků a podání návrhů na změnu zápisu do obchodního rejstříku Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN , str

39 4 Praktická část V této kapitole detailně popisuji všechny kroky směřující ke vzniku společnosti s ručením omezeným. V rámci těchto kroků uvádím jednotlivé činnosti, které je nutno zajistit. 4.1 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným v praxi Základní kroky nutné ke vzniku společnosti s ručním omezeným zakládané za účelem podnikání: - uzavření společenské smlouvy (popř. sepsání zakladatelské listiny), - získání podnikatelského oprávnění, - splacení příslušné části základního kapitálu, - zápis společnosti do obchodního rejstříku. V následujících podkapitolách blíže specifikuji činnosti, které souvisí se založením společnosti s ručením omezeným a jsou nezbytnými předpoklady pro její vznik Uzavření společenské smlouvy (popř. sepsání zakladatelské listiny) Pokud si chtějí budoucí podnikatelé založit společnost s ručením omezeným, měli by nejprve důkladně zvážit obsah zakladatelského dokumentu (tím je společenská smlouva nebo, v případě má-li mít uvažovaná budoucí společnost jediného zakladatele, zakladatelská listina 33 ). Nejprve by zakladatelé v průběhu přípravné fáze měli zvážit výběr vhodné obchodní firmy pro svoji společnost. Je třeba respektovat zákonný požadavek nezaměnitelnosti firmy a další zásady, kterým tvorba obchodní firmy podléhá 34. Rejstříkové soudy při posuzování návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku detailně zkoumají, zda obchodní firma zakládané společnosti není zaměnitelná s firmou jiného, již zapsaného podnikatele. Pro podnikatelské aktivity je třeba mít vhodné prostory. Při výběru sídla společnosti musí brát zakladatelé ohled na povahu, rozsah, popřípadě účel své zamýšlené podnikatelské 33 viz příloha č viz kapitola

40 činnosti. Společnost je povinna před svým zápisem do obchodního rejstříku prokázat právní důvod užívání místností, do nichž bylo umístěno její sídlo. K tomuto účelu může sloužit například nájemní smlouva 35, výpis z katastru nemovitostí apod. Na sídlo společnosti s ručením omezeným se vztahuje ustanovení 19c odst. 5 obč. z., podle kterého postačuje, když je v zakladatelském dokumentu namísto plné adresy uvedena jen obec, kde se sídlo společnosti nachází. Předmět podnikání vyplývá ze zamýšleného podnikatelského záměru zakladatelů a jeho označení musí odpovídat platným právním předpisům. Je-li předmětem podnikání živnost, musí být nazvána tak, jak je uvedeno v přílohách č. 1, 2, 3 živnostenského zákona resp. tak, jak je uvedeno v nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým je seznam oborů živností volných. Neví-li si budoucí zakladatel rady s tím, jak má příslušnou volnou ohlašovací živnost formulovat, může si nechat poradit na živnostenském úřadu. Není-li předmětem podnikání živnost, musí být předmět podnikání uveden v souladu se zvláštním právním předpisem. Důležité je také zjištění podmínek stanovených pro provozování zvolené podnikatelské činnosti. Zakladatelé by se také měli zabývat otázkou týkající se stanovení způsobu jednání jménem společnosti, a tedy výběrem jednatele. Měli by si určit vhodný počet jednatelů a způsob jejich jednání. Obchodní zákoník ukládá povinnost uvést ve společenské smlouvě pouze jména a bydliště prvních jednatelů. Způsobem jednání jednatelů jménem společnosti se rozumí to, zda každý z jednatelů (pokud jich má společnost více) jedná samostatně nebo zda jedná společně s dalšími jednateli, popř. zda jednají jednatelé společně jen v určitých věcech vymezených ve společenské smlouvě a jinak jednají samostatně. V tomto místě bych ještě ráda upozornila na úkony, které musí budoucí zakladatelé v souvislosti s osobami budoucích jednatelů učinit bezprostředně před založením společnosti. Jedná se o obstarání výpisu z trestního rejstříku pro budoucího jednatele, opatření potvrzení z finančního úřadu o absenci daňových nedoplatků budoucího jednatele a vyhotovení čestného prohlášení 36 s úředně ověřeným podpisem budoucího jednatele. Dále musí prokázat, že nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Tyto listiny jsou dokladem pro živnostenský úřad o splnění obecných náležitostí stanovených živnostenskými předpisy. V praxi je společnostmi s ručením omezeným jen velmi zřídka využívána možnost zřízení dozorčí rady a vydání stanov společnosti. Většinou se tak děje jen u společností 35 viz příloha č viz příloha č. 5 41

41 s větším počtem zakladatelů. Pro údaje o členech dozorčí rady ve společenské smlouvě platí totéž, co pro údaje o jednatelích. Z 110 obch. z. by se zakladatelé mohli mylně domnívat, že ustanovení o rezervním fondu není povinnou náležitostí společenské smlouvy. 124 odst. 1 obch. z. však svým obsahem předepisuje začlenit úpravu rezervního fondu do společenské smlouvy. Podle aktuální právní úpravy dané obchodním zákoníkem musí mít formu notářského zápisu jak společenská smlouva, tak zakladatelská listina. Notářský zápis včetně potřebného počtu kopií vyhotoví notář, kterému poté přísluší odměna. Její výši a splatnost doporučuji projednat s notářem předem. Možnosti odchýlení se ve společenské smlouvě od úpravy obchodního zákoníku Budoucí zakladatelé mají před sepsáním společenské smlouvy možnost rozhodnout se, zda využijí zákonné úpravy nebo se v otázkách, které jsou v obchodním zákoníku upraveny dispozitivně, raději odchýlí od zákona a upraví je ve společenské smlouvě dle konkrétních potřeb společnosti. Jedná se například o tyto otázky: - podle 113 odst. 1 obch. z. lze sjednat kratší lhůtu pro splacení upsaného vkladu než je 5 let od vzniku společnosti. Do společenské smlouvy lze tedy začlenit například tuto úpravu: zůstatek vkladu do základního kapitálu společnosti splatí zakladatelé nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti na její účet. - Podle 113 odst. 2 obch. z. lze sjednat odchylné důsledky při nesplacení vkladu ve stanovené lhůtě. Například upravit úroky, které je společník povinen platit, je-li v prodlení s placením vkladu. Zakladatelé tedy mohou ve společenské smlouvě určit jinou úrokovou sazbu než je zákonem stanovených 20 % z nesplacené částky. - Podle 114 odst. 1 obch. z. lze sjednat jiný způsob určení výše obchodního podílu, než podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. - Podle 115 odst. 2 obch. z. lze vyloučit převoditelnost obchodního podílu na třetí osobu, případně stanovit podmínky, za kterých budou společníci oprávněni tento převod 42

42 učinit. Možnosti vyloučení převoditelnosti obchodního podílu na třetí osoby nemůže využít společnost, která má pouze jediného společníka. Podle mého názoru je vhodné, aby společenská smlouva umožňovala převod obchodního podílu na třetí osoby, ale pouze za určitých touto smlouvou stanovených podmínek. Navrhla bych zabudovat do společenské smlouvy například tuto úpravu: Společník může svůj obchodní podíl převést na jiného. Tento záměr však musí předem oznámit valné hromadě, která k tomu musí dát souhlas. Dále má společník povinnost nabídnout svůj obchodní podíl přednostně ostatním společníkům. Převod svého obchodního podílu na třetí osobu, která není společníkem společnosti, může společník realizovat nejdříve za 3 měsíce poté, co jej nabídl ke koupi společníkům v případě, že do té doby žádný ze společníků neprojevil o koupi tohoto obchodního podílu zájem. - Podle 116 odst. 2 obch. z. lze také, nemá-li společnost jen jednoho společníka, vyloučit možnost dědění obchodního podílu. - Podle 125 odst. 1 písm. i) a n) obch. z. lze do působnosti valné hromady zařadit i další oprávnění. Ve společenské smlouvě to může být upraveno například takto: Valná hromada bude vykonávat veškeré pravomoci, které ji svěřuje zákon, a dále bude do její působnosti patřit: - rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, - jmenování, odvolání a odměňování likvidátora, - odměňování prokuristy. Valná hromada si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. - Podle 127 obch. z. lze do společenské smlouvy zahrnout také ujednání o zvýšení hranice usnášeníschopnosti valné hromady, ustanovení o tom, že má společník jiný počet hlasů než 1 hlas na Kč vkladu a dále lze sjednat, že valná hromada rozhoduje výraznější většinou, než je prostá většina společníků přítomných na valné hromadě i v případech, kde podle obchodního zákoníku stačí tato prostá většina. 43

43 4.1.2 Získání podnikatelského oprávnění Je potřeba mít na paměti, že i společnost s ručením omezeným stejně jako ostatní obchodní společnosti musí mít příslušná živnostenská oprávnění ve vztahu k jejímu předmětu podnikání. Společnost s ručením omezeným musí mít živnostenská oprávnění na všechny činnosti, které provozuje. Živnostenské podnikání upravuje v České republice zákon č. 455/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, o živnostenském podnikání. Zákon je průběžně novelizován tak, aby co nejvíce odpovídal praxi. Ne všechny činnosti podnikatele je možné zahrnout mezi živnosti. Co živností není, je vyčerpávajícím způsobem vyjmenováno v 3 živnostenského zákona. Nezávisle na tom, jakou živnost chce společnost provozovat, je první činností směřující k získání živnostenského oprávnění podání žádosti o výpis z rejstříku trestů pro odpovědného zástupce společnosti. Tento výpis je dokladem o právní bezúhonnosti. Žádost o výpis z rejstříku trestů (dále jen výpis ) lze podat na každém okresním státním zastupitelství, obecním úřadě, městském úřadě, úřadě města, v Praze na obvodním úřadě nebo místním úřadě, v územně členěných statutárních městech na úřadě městského obvodu nebo úřadě městské části, který vede matriku. Kolkový poplatek za výpis je 50 Kč. Uvedené orgány poskytnou každému žadateli tiskopis žádosti a bezplatně ověří totožnost žadatele a správnost údajů uvedených v písemné žádosti, kterou poté zasílají Rejstříku trestů v Praze. Asi do 2-3 týdnů od podání žádosti obdrží žadatel výpis poštou na adresu, kterou si v žádosti vyplnil. Žádost o výpis lze také podat přímo v sídle Rejstříku trestů, Praha 4 (Soudní 1) nebo na pobočkách Rejstříku trestů v Brně (Husova 15, budova Krajského soudu), v Ostravě a v Plzni. Na všech těchto pracovištích jsou tiskopisy žádostí a kolkové známky k dispozici (kolek lze zakoupit i na poště). Výpis je zde vyhotoven na počkání v úředních hodinách 37. Příslušný formulář žádosti o výpis z rejstříku trestů uvádím v příloze 38. Další činností, kterou je třeba pro získání živnostenského oprávnění učinit je zaplacení správního poplatku. Správní poplatek činí Kč za jednu ohlašovací živnost a Kč za žádost o koncesi. Poplatek musí zakladatelé zaplatit poštovní poukázkou nebo jiným způsobem a ústřižek o zaplacení předložit s ostatními doklady při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi. 37 Internetové stránky (oficiální server českého soudnictví) [on-line]. Dokument v formátu aspx [cit ]. Dostupné na: 38 viz příloha č. 6 44

44 Dalším krokem, který musí budoucí společnost učinit, chce-li provozovat živnost, je ohlášení této živnosti nebo podání žádosti o udělení koncese. Pro upřesnění bych zde ještě uvedla, že ohlášení živnosti volné se musí provést na příslušném formuláři u nejbližšího živnostenského úřadu s ohledem na sídlo společnosti, obecního (městského) živnostenského úřadu, v magistrátních městech u Živnostenského úřadu dané městské části. Ohlášení živnosti řemeslné, vázané a podání žádosti o koncesi je třeba podat u Okresního živnostenského úřadu nebo u Živnostenského úřadu magistrátních měst Brna, Ostravy a Plzně a dále pak u Obvodních živnostenských úřadů na území města Prahy s ohledem na sídlo společnosti. Součástí dokladů při ohlášení živností volných, řemeslných, vázaných a při žádosti o koncesi musí být i originál společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nebo její úředně ověřená kopie. Originál předkládá statutární zástupce společnosti příslušnému živnostenskému úřadu pro ověření správnosti. Společenská smlouva, resp. zakladatelská listina, se přikládá též v jedné kopii navíc, která zůstává v materiálech živnostenského úřadu. V rámci ohlášení živnosti nebo v rámci žádosti o koncesovanou živnost musí být také předloženy doklady o odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je vyžaduje živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy. Zde doporučuji u konkrétních živností prostudovat přílohy č. 1, 2, 3 živnostenského zákona, kde jsou u jednotlivých živností uvedeny též náležitosti odborné způsobilosti. Odborná způsobilost u ohlašovacích živností volných není vyžadována. Doklady o zvláštní způsobilosti předkládá některý z členů statutárních orgánů společnosti nebo odpovědný zástupce. Doklady o zvláštní způsobilosti musí být předloženy v úředně ověřené kopii Splacení příslušné části základního kapitálu Dalším povinným krokem, který následuje po získání podnikatelského oprávnění, je splacení alespoň zákonem předepsané části základního kapitálu. K tomuto účelu si musí zakladatelé určit správce vkladů. Způsob složení vkladů upravuje společenská smlouva. Nejjednodušší způsob je založení nového bankovního účtu 39 na jméno správce vkladů a složení vkladů na tento účet. Banka na vyžádání vydá potvrzení o složení vkladu 40 a o jeho výši. K vydání tohoto potvrzení vyžaduje banka předložení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. Vklady lze složit i v hotovosti u správce vkladů, který poté vydá písemné prohlášení o splacení vkladů nebo jejich 39 viz příloha č viz příloha č. 8 45

45 částí jednotlivými společníky. Toto prohlášení se pak přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku Zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku Posledním krokem směřujícím ke vzniku společnosti s ručením omezeným je podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku 41. Povinnost podat a podepsat tento návrh mají všichni jednatelé a musí tak učinit do 90 dnů od doručení průkazu podnikatelského oprávnění, anebo (je-li společnost založena za nepodnikatelským účelem) od založení společnosti. Návrh se podává u místně příslušného rejstříkového soudu, kterým je krajský soud (podle sídla společnosti). Aktuální adresy jednotlivých rejstříkových soudů lze najít na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR ( Náležitosti, které musí návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku obsahovat, a také seznam listin, které se k tomuto návrhu povinně přikládají, jsem již uvedla v teoretické části této bakalářské práce 42. Podle 38k odst. 1 obch. z. je nutné předložit dokumenty, které se zakládají do sbírky listin, ve dvojím vyhotovení. Ostatní listiny se předkládají v jednom vyhotovení. Závazné formuláře na podání návrhů na zápis a seznam listin, které se k návrhům přikládají, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou ( 32 odst. 4 obch. z.). Konkrétně jde o vyhlášku č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, která nabyla účinnosti dnem 1. července Nejkomplikovanější částí procesu založení a vzniku společnosti s ručením omezeným je jeho závěrečná etapa - rejstříkové řízení. Zde je nutné si dát pozor takřka na vše. Nejrozumnější cestou je podle mého názoru obrátit se v této fázi na pomoc specializované firmy, případně advokáta. Zjistila jsem totiž, že některé firmy zavedly i službu pro klienty, kteří si chtějí společnost založit sami a obávají se pouze odmítnutí svého návrhu rejstříkovým soudem. Nabízejí proto zakladatelům kontrolu všech podkladů a případné vyplnění formuláře pro zápis 41 viz příloha č viz kapitola Formuláře i seznam listin jsou pro zájemce dostupné bez poplatku na internetové adrese 46

46 společnosti do obchodního rejstříku. Myslím si, že využitím této možnosti by se tak zakladatelé snadno vyhnuli odmítání svých návrhů a měli by svou společnost zapsanou rychle. Tabulka č. 1: Přehled soudních poplatků za úkony spojené s obchodním rejstříkem (sazby za jednu stránku) úkon úředně ověřený bez ověření opis zápisu rejstříku (úplný nebo částečný) 70 Kč 50 Kč výpis (úplný nebo momentální) 70 Kč 50 Kč opis listiny ze sbírky listin 70 Kč 50 Kč kopie nebo fotokopie listiny ze sbírky listin 35 Kč 15 Kč potvrzení o zápisu nebo o tom, že v rejstříku určitý zápis není 100 Kč výpis ze spisu 70 Kč 50 Kč stejnopis nebo opis listin, protokolů, příloh, záznamů, evidencí, knih a jiných částí spisu kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, evidencí, knih a jiných částí spisu Zdroj Kč 50 Kč 35 Kč 15 Kč Úkony prováděné po vzniku společnosti s ručením omezeným Po vzniku společnosti s ručením omezeným je potřeba provést ještě následující úkony: - přihlášení k registraci u místně příslušného správce daně (finančního úřadu) - do 30 dnů po zápisu, - přihlášení zaměstnanců u místně příslušné správy sociálního zabezpečení (za předpokladu, že společnost má zaměstnance) - do 8 dnů po zápisu, - přihlášení zaměstnanců u jimi zvolených zdravotních pojišťoven (za předpokladu, že společnost má zaměstnance) - do 8 dnů po zápisu, - podání přihlášky k povinnému úrazovému pojišťění za zaměstnance (za předpokladu, že společnost má zaměstnance). 44 Holejšovský, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , str

47 Registrace společnosti u finančního úřadu Jak jsem již zmínila výše, první z povinností nově vzniklé společnosti s ručením omezeným je její registrace u místně příslušného finančního úřadu. Právnická osoba se přihlašuje k registraci prostřednictvím formuláře, který může získat na jakémkoliv finančním úřadu. K přihlášce k registraci je nutno doložit zejména tyto doklady : - kopie výpisu z obchodního rejstříku, - kopie rozhodnutí rejstříkového soudu o zápisu dané společnosti do obchodního rejstříku, - kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu, - kopie všech živnostenských listů. Finanční úřad může požadovat i jiné doklady. Přesný seznam je vždy uveden na vývěskách umístěných v sídlech jednotlivých finančních úřadů. Po úspěšném vyřízení přihlášky obdrží společnost osvědčení o registraci. Jde o důležitý doklad, který doporučuji pečlivě uschovat, neboť jeho originál musí společnost předkládat při veškerých změnách v registraci nebo při registraci dalších daní. Správce daně přidělí subjektu daňové identifikační číslo (DIČ) Založení společnosti s ručením omezeným specializovanou firmou Založení společnosti s ručením omezeným je poměrně náročný a zdlouhavý proces. Pokud by si na něj budoucí zakladatelé netroufli, doporučila bych jim obrátit se na některou z firem, které zakládání společností zajišťují. Existují totiž společnosti, které zájemcům v procesu založení společnosti s ručením omezeným poradí nebo ho i komplexně zrealizují. Zajistí veškeré formality jako notářský zápis o založení společnosti (sepsání zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy), vyřízení živnostenských listů, složení základního kapitálu v bance a dále prověří možnost zápisu zvoleného názvu budoucí společnosti (obchodní firmy) do obchodního rejstříku, připraví všechny nezbytné dokumenty nové společnosti a zařídí bezproblémový a rychlý zápis do obchodního rejstříku. Pomůžou také s vyřízením koncesí na živnostenských úřadech a na finančních úřadech s přihlašováním nových daňových povinností dané společnosti. Tyto firmy mají bohaté zkušenosti, zaměstnávají specialisty z různých oborů nebo s nimi alespoň úzce spolupracují a tím vším snižují rizika tohoto procesu na minimum. Novou 48

48 společnost s ručením omezeným jsou schopni založit včetně zápisu do obchodního rejstříku již během 3-4 týdnů. Budoucí zakladatelé tak mohou ušetřit mnoho času, vyvarují se zbytečných chyb a omylů, čímž šetří i své peníze. Mezi firmy zabývající se založením společnosti s ručením omezeným patří například: - CHAMR & PARTNERS s. r. o., - Zeus Trade, s. r. o., - BF&Co. CONSULT s. r. o. a další Rozbor společnosti LUCKY POINT s. r. o. Hned úvodem bych chtěla upozornit na skutečnost, že analyzovaná společnost LUCKY POINT s. r. o. byla původně založena pod obchodní firmou WULSTAN s. r. o. jediným zakladatelem, a to společností SOL Brno s. r. o. Tuto skutečnost dokládá zakladatelská listina, která je součástí příloh 45. Po důkladném prostudování této zakladatelské listiny mohu říci, že obsahuje všechny povinné náležitosti podle 110 odst. 1 obch. z. Základní údaje o společnosti: Obchodní firma: LUCKY POINT s. r. o. Sídlo: Brno, Mlýnská 326/13, PSČ Identifikační číslo: Právní forma: Společnost s ručením omezeným Jak je vidět ve výpisu z obchodního rejstříku 46, má společnost LUCKY POIN s. r. o. dva společníky. Jsou jimi Lukáš Galina a Jiří Bartoněk. Jejich obchodní podíly jsou si rovny. Vklady obou společníků jsou již plně splaceny. Tito dva společníci jsou zároveň jednateli společnosti. Základní kapitál společnosti má výši Kč. 45 viz příloha č viz příloha č

49 S rozvojem této firmy se také rozšířila její podnikatelská činnost. Původní předmět podnikání byl rozšířen o další tři činnosti. Dnes je tedy předmětem podnikání společnosti LUCKY POINT s. r. o. : - pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor, - poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software, - zpracování dat, služby databank, správa sítí, - výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd. 50

50 5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snažila vysvětlit problematiku založení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Krátce jsem se zmínila také o orgánech společnosti s ručením omezeným a právech a povinnostech společníků. V praktické části detailně popisuji všechny kroky směřující ke vzniku společnosti s ručením omezeným. V rámci těchto kroků uvádím jednotlivé činnosti, které musí budoucí společníci, kteří se rozhodli založit si společnost s ručením omezeným, podniknout. Pokusila jsem se také navrhnout některá doporučení, která by v celé fázi zakládání společnosti mohly vést k úspoře, a to jak časové tak i finanční. Jednalo se například o doporučení konzultací se specializovanými firmami či využití možnosti kontroly předkládaných dokumentů. Navrhla jsem také několik úprav zakladatelských dokumentů, které by mohly předejít možným komplikacím, a to jak při samotném zakládání společnosti, tak i během její existence. Celou problematiku jsem se také pokusila aplikovat na dokumenty existující společnosti a ukázat tak i praktické použití této práce. Na závěr bych chtěla všem, kteří plánují založení vlastní společnosti s ručením omezeným, doporučit, aby se nejdříve důkladně seznámili s právní úpravou týkající se problematiky obchodních společností a následně, aby uvážlivě a pečlivě prováděli všechny potřebné kroky. Výsledkem takovéhoto přístupu by měla být nová společnost s dobrým právním základem. 51

51 6 Seznam použitých zkratek obč. z. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů obch. z. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů o. s. ř. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů zák. s. d. p. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ž. z. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 52

52 7 Literatura 1. Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2.vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, s. ISBN Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva: Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Holejšovský, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Kobliha, I. aj. Obchodní zákoník: Komentář. Praha: Linde Praha, s. ISBN Pelikánová, I., Černá, S. a kol. Obchodní právo 2. Praha: ASPI, s. ISBN Občanský soudní řád: právní stav ke dni 15. února Praha: C. H. Beck, s. ISBN Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k Ostrava: Sagit, s. ISBN Obchodní zákoník a související předpisy: podle stavu k Ostrava: Sagit, s. ISBN

53 11. Správa daní a poplatků, platby v hotovosti, daňové poradenství: podle stavu k Ostrava: Sagit, s. ISBN Živnostenský zákon: právní stav ke dni 1. prosince Praha: C. H. Beck, s. ISBN Internetové stránky (oficiální server českého soudnictví) [on-line]. Dokument v formátu aspx [cit ]. Dostupné na: 54

54 8 Přílohy Příloha č. 1: Zakladatelská listina o založení společnosti s ručením omezeným Příloha č. 2: Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným Příloha č. 3: Smlouva o podnájmu nebytových prostor Příloha č. 4: Souhlas s umístěním sídla Příloha č. 5: Čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele Příloha č. 6: Formulář žádosti o výpis z rejstříku trestů Příloha č. 7: Smlouva o založení zvláštního účtu určeného ke splacení vkladu/ů při zakládání obchodní společnosti Příloha č. 8: Písemné potvrzení o složení částky Příloha č. 9: Návrh na zápis do obchodního rejstříku Příloha č. 10: Usnesení o zápisu společnosti do obchodního rejstříku Příloha č. 11: Výpis z obchodního rejstříku Příloha č. 12: Seznam jednání jménem společnosti učiněných před jejím zápisem do obchodního rejstříku Příloha č. 13: Zápis o rozhodnutí valné hromady o schválení jednání zakladatele jménem společnosti učiněných před jejím zápisem do obchodního rejstříku Příloha č. 14: Smlouva o převodu obchodního podílu společnosti s ručením omezeným 55

55 Příloha č. 1: Zakladatelská listina o založení společnosti s ručením omezeným 56

56 57

57 58

58 Příloha č. 2: Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným 59

59 60

60 61

61 62

62 63

63 64

64 65

65 66

66 Příloha č. 3: Smlouva o podnájmu nebytových prostor 67

67 68

68 Příloha č. 4: Souhlas s umístěním sídla 69

69 Příloha č. 5: Čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele 70

70 Příloha č. 6: Formulář žádosti o výpis z rejstříku trestů 71

71 Příloha č. 7: Smlouva o založení zvláštního účtu určeného ke splacení vkladu/ů při zakládání obchodní společnosti 72

72 73

73 Příloha č. 8: Písemné potvrzení o složení částky 74

74 Příloha č. 9: Návrh na zápis do obchodního rejstříku 75

75 76

76 77

77 78