Lesní zahrady v praxi Ilustrovaný praktický průvodce

Transkript

1 Tomas Remiarz Lesní zahrady v praxi Ilustrovaný praktický průvodce pro domácnosti, komunity i podniky DharmaGaia a Permakultura (CS)

2

3 Lesní zahrady v praxi Tomas Remiarz Ilustrovaný praktický průvodce pro domácnosti, komunity i podniky DharmaGaia a Permakultura (CS) 2020

4 Přeložila Pavla Kosinová Original edition published in the United Kingdom, under the title: Forest Gardening in Practice Copyright by Permanent Publications, The Sustainability Centre, East Meon, Hampshire GU32 1HR, United Kingdom, Photographs by Tomas Remiarz, unless stated otherwise, 2017 Line drawings by Jane,Jed Picksley, 2017 Translation by Pavla Kosinová, 2020 Preface by Katka Horáčková, 2020 Czech edition by DharmaGaia, s.r.o., 2020 ISBN

5 Obsah Předmluva k českému vydání 9 Část 1. Úvod Co tato kniha obsahuje 12 Jak číst tuto knihu 12 Myšlenka se ujímá 13 Sen Roberta Harta 14 Jedlý les nebo lesní zahrada? 14 Příklady vyzrávají 16 Od lesních zahrad k jedlým ekosystémům 17 Spojenci 19 Permakultura 19 Agroekologie 20 Nové přístupy v urbanistice 21 Nová struktura městské a venkovské krajiny? 23 Část 2. Učíme se od přírody Celky uvnitř celků 26 Spojení 26 Jak se utváří vztahy rostlin: společenstva 28 Změny v čase: sukcese 32 Primární sukcese 32 Narušení a sekundární sukcese 33 Cyklické modely 33 Prostor pro překvapení 35 Příčiny změn 35 Strategie lesních zahrad: nejdřív rychle, potom pomalu 35 Diverzita 37 Genetická diverzita 37 Obsah Funkční diverzita 41 Analýza funkční diverzity 43 Klíčové druhy 44 Funkce designu 45 Skládankový svět: Horizontální diverzita a vzorce výsadeb 46 Les 49 Otevřená klenba 51 Živý plot a sad 53 Hnízdové výsadby jádra sukcese 57 Vzhůru a ještě výš: Patra jako vertikální diverzita 59 Původních sedm pater 61 Projektování jednotlivých ploch, kombinace pater 63 5

6 Vyspělý design pater 68 Zvířata 73 Včely 74 Kachny 74 Slepice 75 Prasata 75 Domácí mazlíčci 75 Experimenty se zvířaty v zahradě Garden Cottage 75 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí ROSTLINY V DOMÁCÍ ZAHRADĚ / 80 Esthwaite Gardens 81 Stavební a terénní práce 81 Údržba 85 Garden Cottage 87 Začátky 87 Úrodnost a zdraví zahrady 89 Z diverzity plyne hojnost, hojnost přináší úspěch 91 Budoucí obzory 93 Foxfield 95 Učit se od zvířat 95 Občerstvení pro drůbež a pro lidi 97 Měřítko úspěchu 100 Maddy a Tim Harlandovi 103 Následovali vedení přírody 103 Oprava Země 105 Vývoj zahrady 107 Karuna 110 Vize a inspirace 110 Rozvoj pozemku 111 Doma vypěstovaný ovocný les 112 Bojovat o sen 113 UČÍME SE Z KRAJINY / 114 Na vlastní kůži 114 Společné učení 116 Zahrady u školek a škol 117 Oslavy 124 Vyšší vzdělání a výzkum 125 Pozvěte lidi dovnitř jak výsadby zpřístupnit 128 Windsorská obecní základní škola 133 Uspořádání 135 Přínosy pro děti 136 Zapojení učitelského sboru 137 Druhá fáze 138 Les na střeše v Readingu 141 Problém je řešení: Vyzdvihněte zahradu na střechu 141 Globální zahradníci 141 Učení na vysoké úrovni 143 Střešní těžkosti 143 Řešení závlahy 145 Údržba 145 Balkánský ekologický projekt (BEP) 147 Tradiční mnohapatrové výsadby 149 Dělit se o rostliny, dělit se o znalosti 151 Větší měřítko 152 Botanická zahrada Wellesley 155 Ořechový háj (neboli tvrdý sad) 157 První výsledky 160 Práce v zahradě 161 Společenské vztahy ovlivňují vývoj ekosystému 162 Světlé vyhlídky 165 6

7 NOVÉ MĚSTSKÉ KRAJINY / 167 Veřejný prostor a potravinová nezávislost: dva rámce sdílení hojnosti 168 Městské krajiny pro sběrače 169 Sklizeň hojnosti 170 Je městská soběstačnost možná? 172 Lesní zahrada Birchfields 175 Radosti a bolesti zakládání lesní zahrady 175 Průzkum kvadrantů 177 Zahrada pro děti 179 Zahrada pro všechny bytosti 179 Otevřená zahrada po celý rok 180 Beaconský jedlý les 180 Dlouhá cesta ke startovní čáře 182 Dispozice a výběr rostlin 185 Les lidí 186 Struktura projektu 188 Sny a oslavy 190 Village Homes 192 Společná půda 193 Zachycování vody 194 Organizace práce 194 Předběhli svoji dobu 195 Kde jsou nové Village Homes? 196 Jedlé město Kassel 197 Společenská transformace 197 Les pole zahrada 200 Rozvětvování 200 Měřítka a umístění 202 Osobní iniciativa, neformální vztahy 202 Individuální vedení s formálním partnerem 203 Individuální vedení zastřešené organizací 205 Skupinové řízení 207 Společná práce: co dělat, aby fungovala 212 Předávání štafety: sukcese lidí 214 TRŽNÍ LESNÍ ZAHRADY / 218 Farma Primrose 220 Vydělat a uspořit peníze 220 Snaha o hladký přechod 222 Farma Old Sleningford 224 Komunitou podporované zavařeniny 224 Jedlá města 227 Jelanisol a Montebello 230 Změna směru 231 Přizpůsobená dispozice výsadeb 231 Potenciál a limity 233 Aby se to vyplatilo 234 Komunitní dilemata 236 Cesty ze stromu na stůl 237 Potraviny mimo korporace 239 Práce s klienty a dodavateli 240 Malé společnosti a samostatně podnikající krajináři 241 Práce s velkými majiteli půdy 243 Část 4. Od snu k realitě Jak se dělá lesní zahradník 249 Ekologie 250 Zahradnictví 250 Design 251 Obsah Spolupráce 252 Zásady a postup 252 Stanovení cílů 253 7

8 Analýza pozemku 254 Velikost 254 Svažitost 254 Sektory a přístup 255 Struktura 256 Druhy organismů 256 Půda 258 Společenská stránka 258 Mapování zdrojů 259 Co dalšího potřebujete vědět? Kontrolní seznam průzkumu 260 Prostorový design 261 Koncepce 261 Schematické rozvržení 261 Přístup, stavby a otevřený prostor 264 Rozvržení cest 266 Detaily cest 267 Otevřené prostory jako místnosti pod širým nebem 269 Vytvořte vstup 271 Cílové biotopy a zóny užívání 271 Spon a vzdálenosti stromů vrchního patra 273 Design přízemního patra 275 Co už máte? 275 Co můžete zachovat? 276 Co byste měli raději? 277 Začínáme 283 Strategie 283 Příprava půdy 284 Půdní přídavky 288 Zdroje rostlin 288 Výsadby 290 Sledujte a upravujte 292 Vypěstujte si vlastní rostliny 294 Rychlé výhry 294 Metody množení 294 Magie roubování 296 Načasování rozhoduje o všem 299 Základy školkařství 299 Údržba lesní zahrady 303 Vytvořte podmínky pro zdraví 303 Běžná údržba 305 Kde to všechno skončí? Plánování údržby a sukcese 308 Zahradní patálie 311 Počasí 311 Plevel 313 Škůdci 318 Choroby 321 Část 5. Shrnutí a výhled Nové horizonty 324 Poděkování 325 Přílohy A Jednoduché půdní testy 328 B Test půdní struktury 330 C Šablona pro audit zdrojů 331 D Přehled záznamů o pozemku 331 E Analýza rostlinných nik, šablona a příklad 332 F Množitelský kalendář 335 G Rostlinný materiál 336 H Rejstřík pozemků 344 Odkazy a další zdroje informací 347 O autorovi 351 Rejstřík 352 Vydali jsme 357 8

9 Předmluva k českému vydání Tomasova pokorná cesta jedlou lesní zahradou Předmluva k českému vydání Potkali jsme se s Tomasem, když nám bylo lehce přes dvacet, a to na Ekotopii v polské Wolimierzi to je vesnička hned za hranicemi kousek od Jindřichovic pod Smrkem. Ekotopie je letní setkání plné inspirace v ochraně přírody a soběstačnosti, propojování projektů i samotných aktivistů, výměny zkušeností a dovedností v nenásilném aktivismu. Připomínám jen, že to bylo v době počátků internetu a ů, bez sociálních sítí a webinářů, a osobní setkání bylo jediným způsobem, jak si vyměnit zkušenosti. Už tehdy jsme mluvili o globálním oteplování, skleníkových plynech, změně klimatu a ne-změně chování těch ve vládě, o nadužívání ropy a bodu zlomu, o potřebě dobrovolné skromnosti a ekologickém způsobu existence lidské společnosti. Kromě blokád před JE Temelín jsme také chtěli přinést pozitivní příklady, jak to dělat. Výsadba jedlých zahrad a principy permakultury (spolupráce raději než soutěž) se zdála jako dobré vyrovnání toho nekonečného protestování před McDonaldem, lobbingu v Bruselu a psaní tiskových zpráv o znečištěném ovzduší. Hned na podzim 1995 jsme jeli na hranice Německa a Nizozemí sázet s Haraldem Wedigem FOREST DOME GARDEN, což je jedna z prvních výsadeb v duchu konceptu jedlých pater v zahradě podle Roberta Harta v kontinentální Evropě. Tam jsme se oba úspěšně nakazili. Od té doby jsme se nepravidelně a celkem často potkávali na akcích sázecích, komunitních, aktivistických (bydlela jsem tou dobou ve Skotsku). Pamatuji si Tomase jako trošku vyhublého hippíka, se kterým se dobře staví kadibudky na ekologických festivalech, dobře tančí (spíše běhá) na rytmy skotské lidové muziky ceilidh (čti kejly), nebo stopuje po dávno odlesněné krajině skotské vrchoviny (tzv. Highlands). Ale ty kadibudky, to je prostě základ vždycky ho zajímaly živiny a to, jak se živí stromy i lidé, kteří s nimi žijí v symbióze. Když bydlel v Leedsu, vysázeli blízko Hebden Bridge na svazích, které trpí erozí a kde jsou často nárazové přívalové srážky, se spolkem Treensposiblity tisíce stromů a keřů, aby se zabránilo budoucím sesuvům půdy. Kdykoliv k nám pak Tomas přijel na návštěvu a s tím spojenou pomoc při budování soběstačného veganského bydlení, ptal se na to, co nejméně rádi děláme nebo co nestíháme, a do toho se pak vrhnul. Pokud jsme potřebovali pomoc s něčím specifickým pro naše klima, nesnažil se nás přesvědčit, že to děláme blbě. Pokorně si vyslechl, proč tak postupujeme, někdy řekl, že to tak ještě neslyšel, a šel to udělat. Jaký to rozdíl proti přesvědčování mnohých jiných návštěvníků! Když byl Tomas předsedou Britské Permakulturní Asociace a zároveň se tou dobou vzdal stálého bydlení, sbalil to nejpotřebnější do cyklotašek a pár let jezdil od projektu k projektu, někdy jako wwoofer, jindy jako odborný konzultant, sbírající všude zkušenosti, pozorující vzory a vzorce zejména lidského chování a fungování (a nefungování) 9

10 nejrůznějších projektů hlavně v Británii, Německu a občas ČR. Posledních osm let je naopak bytostně připoutaný k bytovému družstvu Earthworm Housing Cooperative na hranicích Walesu a Anglie, což je legendární místo, kde se v komunitním bydlení vystřídalo již několik skupin. Také díky promyšlenému Tomasově přístupu a permakulturnímu designu a business plánu se současným obyvatelům (družstevníkům) daří postupně opravovat, zabydlovat a také zvelebovat své domovy a přilehlé zahrady a pozemky. Pro českou permakulturní scénu jsme v roce 2015 s Tomasem připravili mezinárodní PDC kurz ve Sluňákově pro dvacet účastníků, a v následujících letech jsme rádi, že si najde čas na specializované kurzy alespoň jednou za dva roky. To, že v této knize nenajdete jedinou fotku s Tomasem, také vypovídá o jeho skromnosti. Proč plýtvat drahou barvou na fotku obličeje, když se může použít na fotky výsadeb a schémat? mi na to řekl. Takže si ho najděte na jeho webu, našem webu nebo osobně, až zase přijede. Užijme si cestu lesními zahradami, lidskými krajinami, zapisujme a foťme, dokumentujme, ať je na co navazovat. katka hora, leden 2020 Tropická domácí zahrada. Foto: Tim Harland 10 Předmluva k českému vydání

11 Část 1. Úvod Neexistuje nic takového jako nová myšlenka. To není možné. My jen bereme množství starých myšlenek a skládáme je do jakéhosi mentálního kaleidoskopu. Zamícháme s nimi a ony vytvoří nové zajímavé kombinace. Mícháme a vytváříme nové kombinace do nekonečna, ale stále jsou to tytéž staré střípky barevného skla, které používáme od nepaměti. Mark Twain, Own Autobiography (Vlastní životopis) Lesní zahradničení je vynikajícím příkladem myšlenkového kaleidoskopu. Idea lesních zahrad mírného podnebného pásu se zrodila z pozorování geografa J. Russella Smithe ve dvacátých letech 20. století a ze staleté praxe pěstitelů tropických lesních zahrad v indické Kérale. Genialita Roberta Harta spočívala ve schopnosti vidět možnosti rozšíření již existujícího konceptu agrolesnictví o struktury, které nalezl v tropických domácích zahradách. Od vysázení prvních lesních zahrad již uplynulo třicet let dost dlouhá doba na to, aby plně vzrostla velká jabloň. Dnes poprvé můžeme na základě první generace zahrad získat představu o jejich možnostech. Pokládal jsem to za správný okamžik k vyhodnocení tohoto dosud mladého způsobu zahrad- ničení, k rozboru toho, co funguje a co ne, a k pohledu do budoucnosti na možnosti, jež nabízí. Během posledních tří dekád byly do praxe lesních zahradníků přijaty mnohé další prvky ekologie, designu a zemědělství a objevily se i v dílech autorů, jako jsou Dave Jacke, Eric Toensmeier a Martin Crawford. Tato kniha se snaží o další krok, o zodpovězení otázky, jaké je vzájemné působení rostlin a lidí v jedlých ekosystémech. Které koncepty, struktury a postupy mohou přispět k jejich harmonickému a efektivnímu spojení? Na stránkách této knihy naleznete příklady lidí, kteří doma, na sídlišti, ve škole nebo na farmě experimentují s novými způsoby pěstování. Psal jsem s nadějí, že i vy byste zde moh- 11

12 li nalézt inspiraci začít se učit zahradničit jako les. Při pozorování všech těchto průkopníků jedlých ekosystémů a při rozhovorech s nimi jsem si uvědomil, že nejde pouze o rostliny, ale o vzájemné působení rostlin a lidí, a nakonec také o vzájemné vztahy spolupracujících lidí. Žádná z popisovaných zahrad neexistuje ve vakuu. Každá je zasazena do domácnosti, komunity nebo podniku. Zahrady jsou vždycky pěstovány lidmi a pro lidi. Pokud se rozhodneme ignorovat lidské vztahy a zaměřit se výhradně na rostliny, bude nám chybět velká část celkového obrazu. Pro vytvoření představy, co jsou lesní zahrady a čím se mohou stát, je nezbytné znát motivace lidí, jejich dovednosti, které si do zahradničení přinášejí a které při něm rozvíjejí, jejich omezení a frustrace. Naše vztahy k rostlinám a mezilidské vztahy jsou při plánování, zakládání a údržbě lesních zahrad stejně důležité. V doposud vydané literatuře o lesních zahradách je pozornost zaměřena na vztahy mezi rostlinami. Tato kniha klade do ohniska pozornosti lidský rozměr lesních zahrad. Pojednává o tom, jak se k sobě lidé a rostliny hodí a jak lesní zahrada vytváří prostor, kde se můžeme naučit být součástí místního ekosystému. V tomto přehledu praxe lesních zahrad naleznete některé z nejlepších lesních zahrad a jedlých krajin, které jsou příkladem, jak můžeme změnit svůj vztah k půdě, ať se jedná o malou zahrádku nebo celé město. Vypravíte se na bohatě ilustrovanou cestu po výkladních skříních zahrad a krajin různých měřítek a uspořádání od dvorků a zahrádek přes sídliště, komunitní zahrady, parky, tržní zahrady a školky až po farmy. Ve všech těchto příkladech soustřeďujeme pozornost na zahradníky, jejich záměry a potřeby, jejich schopnosti a potíže, jejich úspěchy a zklamání. Co tato kniha obsahuje Kniha má čtyři části. Dohromady se vám snaží poskytnout přístup k poznání čtyř základních dovedností lesního zahradníka: ekologie, zahradničení, designu a spolupráce. První část sestává z krátkého Úvodu k podstatě a kontextu lesního zahradničení, který vysvětluje jeho vznik a vztah k ostatním oborům. Část druhá, Učíme se od přírody, pojednává o ekologických základech lesního zahradničení. Uvidíme, jak číst v přírodě a pracovat s ní a jak nám to pomůže při vytváření designu. Připadalo mi správné začít shrnutím ekologického minima, než se pustím do hlavní části této knihy. Třetí a hlavní část knihy, Lidské polykultury, se skládá ze studií mnoha příkladů proložených tematickými kapitolami o jednotlivých aspektech lesního zahradničení. Naleznete tu hojnost příběhů, fotek a nápadů lesních zahradníků, kteří vyprávějí historie své inspirace, usilovné práce a bohaté sklizně. Přečtete si také diskuse o experimentech v učení, tržní produkci, budování komunit a přetváření měst, kterým už lesní zahrady a jejich zahradníci napomohli. Čtvrtá část, Od snu k realitě, vychází z těchto inspirujících příběhů. Je praktickým návodem, jak krok za krokem vytvořit svůj vlastní jedlý ekosystém od určení výchozích cílů přes hodnocení vybraného pozemku, design a výsadbu až po jeho údržbu. Jak číst tuto knihu Můžete ji buď pročítat stránku za stránkou, nebo začít částí, která vás nejvíce přitahuje. Ty ostatní budou čekat na vaši pozornost, až budete chtít zjistit více. Pokud hledáte inspiraci v určitém oboru, ať už jsou 12 Část 1. Úvod

13 Dvacet pět let po založení produkuje zahrada Grahama Bella a Nancy Woodhead 1,25 tuny potravin na ploše 800 m 2. to domácí zahrady, podniky nebo komunitní projekty, můžete rovnou vyhledat odpovídající studie příkladů. Při dalším pročítání zjistíte, že i ostatní příklady obsahují cenná poučení pro váš plán nebo projekt. Pro hlubší porozumění funkcím lesní zahrady bude nejhodnotnější část Učíme se od přírody, která je i dobrou pomocí pro praktické kroky popsané v poslední části. V přílohách jsou shromážděny další zdroje: seznam všech rostlin zmiňovaných v knize, přehled míst, která spoluvytvářela tuto knihu, seznam literatury včetně online zdrojů a příslušných sítí a několik základních pramenů, které vám pomohou navrhnout a udržovat vlastní zahradu. Myšlenka se ujímá Myšlenka se ujímá V tropech existují lesní zahrady nepřetržitě již od samých počátků lidstva a v částech jižní Asie, Afriky a Ameriky jsou dosud běžné. Jsou často označovány jako domácí zahrady, což vypovídá o jejich velikosti a úloze důležitého prvku soběstačnosti domácností. V chladnějším klimatu existují předchůdci malých smíšených systémů. Skvělým příkladem je anglická zahrada u venkovského domu s charakteristickou směsí ovocných stromů a keřů, bylin a květin. Srovnatelně různorodé formy využití půdy existují v mnoha dalších částech Evropy. 13

14 Ale myšlenka lesních zahrad v mírném podnebném pásmu je zatím velice nová, zvlášť když její stáří srovnáme s věkem, kterého se dožívají některé rostliny, s nimiž pracujeme. Jabloně mohou žít a plodit celé století. Ořešáky a kaštany dospívají v třiceti letech. Nejstarší lesní zahrady mírného pásma v Británii a v Austrálii jsou právě teď staré kolem třiceti let. To znamená, že je teprve začínáme pozorovat v jejich plné produktivitě. Výsledky vypadají slibně: v roce 2015 poskytla 800 m 2 velká zahrada Grahama Bella a Nancy Woodhead ve Scottish Borders působivou sklizeň 1,25 tuny ovoce, ořechů, listů, kořenů a výhonků. Dnes už existuje mnoho set takových smíšených zahrad, od malých domácích zahrádek až po velké pozemky. Sen Roberta Harta Lesní zahrady mírného pásma poprvé upoutaly pozornost světa začátkem devadesátých let 20. století díky inspirujícímu dílu Roberta Harta. Než vydal svoji knihu o lesních zahradách, byl už Hart spoluautorem knihy o agrolesnictví nazvané Forest Farming: Towards a Solution to Problems of World Hunger and Conservation (Lesní zemědělství: K řešení problémů světového hladu a ochrany přírody). V následujících letech Hart několikrát navštívil tropické mnohapatrové zahrady v Kérale v Indii. Při své snaze o soucitný přístup k životu a o nalezení způsobu pěstování vhodného pro své veganství se rozhodl přesadit koncept těchto zahrad do vlastního domova v mírném pásmu, do oblasti Welsh Borders. Jeho původní zahrada nebyla po jeho smrti udržována, ale stala se inspirací pro mnoho žáků, kteří pokračovali v tvorbě vlastních polykulturních zahrad. Mnozí další lidé, kteří jeho zahradu neviděli, byli inspirováni Hartovým srdečným a nadšeným psaním. Autorem první odborné příručky na toto téma, How to Make a Forest Garden (1996, Jak založit lesní zahradu), byl Patrick Whitefield. Podle jeho slov byl Robert Hart tvůrčí osobnost, která přišla s myšlenkou lesního zahradničení v podmínkách Evropy. Nebyl kvalifikovaný pěstitel nebo zahradník, ale přesto jeho zahrada rostla a nesla spoustu ovoce. Nejdůležitější bylo, že každý, kdo ho na jeho zahradě navštívil, odcházel inspirován a často nadšen. Bylo to částečně tím, že hodně lidí nebylo zkušenými zahradníky, ale také proto, že Robert vzbuzoval značný respekt, a tím lidi inspiroval. Přibližně ve stejné době jako Robert Hart vyvíjeli i další průkopníci své vlastní systémy trvalých porostů, aniž by znali označení lesní zahradničení. Jiní lidé později rozpoznali paralely mezi těmito systémy a sloučili je. Z vlastníků pozemků zmíněných v této knize spadá do této kategorie rodina Langerhorstových v Rakousku a Raymond Yarwood v Cornwallu. Jedlý les nebo lesní zahrada? Mezitím na druhé straně světa v Austrálii začali Bill Mollison a David Holmgren vyvíjet vlastní model trvalého zemědělství (permanent agriculture), založený na pozorování lesních ekosystémů. Mnohapatrové systémy, které navrhovali, se velmi podobaly představám Roberta Harta. V Austrálii se pro ně používal název jedlý les, který se přenesl i do Severní Ameriky. Původně znamenal rozdíl v názvech spíš rozdíl v původu než ve významu. Je možné, že také odrážel různé ekosystémy, jaké si lidé v různých částech světa dokázali představit. V hustě zalidněné, pevně ohrazené a přísně kontrolované britské krajině mohla být přirozeným výchozím bodem pro Harta zahrada, zatímco volné otevřené prostory 14 Část 1. Úvod

15 Robert Hart provází nadšence svou zahradou ve Wenlock Edge v Shropshiru začátkem devadesátých let. Foto: Chris Evans Austrálie a Ameriky vedly k úvahám ve větším měřítku. Dnes se oba termíny používají k označení pozemků v širokém rozmezí rozměrů, uspořádání a struktur výsadeb. Další vžitý termín, který s předchozími dvěma někdy splývá, je agrolesnictví nejnápadněji v průkopnické práci Martina Crawforda v Agroforestry Research Trust (Agrolesnická výzkumná nadace). Jeho kniha Creating a Forest Garden (Vytváření lesní zahrady) je nejlepším odborným návodem k tomuto tématu plným poznatků z autorovy dvacetileté zkušenosti s jeho hektarovým pozemkem v jižním Devonu. Netroufám si toto promísení pojmů rozřešit. Jazyk je zkrátka příliš proměnlivý a nedá se spoutat do svěrací kazajky. Zjistíte, že lidé v této knize používají různé vzájemně zaměnitelné názvy, jako se to děje v reálném Myšlenka se ujímá světě. Ve svém textu se přidržím pro srozumitelnost následujících označení. Lesní zahrada je obecný termín pro mnohapatrovou trvalou výsadbu, a zvlášť pro malé a domácí zahrady. Jedlý les bude označovat rozměrnější výsadby, často komunitní, veřejné nebo tržní. Ale do této kategorie spadají i některé výsadby na farmách a menších hospodářstvích. Agrolesnictví bude znamenat větší jednodušeji uspořádané výsadby pro tržní nebo výzkumné účely. Budu také používat zastřešující termíny polykultury a jedlé ekosystémy pro plánovaná seskupení mnoha druhů rostlin, která se nehodí do žádné z předchozích kategorií. Polykultury existují v celém rozsahu měřítek, složitosti a blízkosti či vzdálenosti přírodnímu stavu. Polykulturou může být 15

16 Zahrada Leaf Street, Manchester, jedna z prvních veřejných lesních zahrad založená v roce 1999 záhon tří sester, dýní, fazolí a sladké kukuřice, stejně jako kus lesní zahrady, louka určená na seno nebo akvakultura v nádrži či v rybníku. Všechny je spojuje to, že jsme je vytvořili a hospodaříme s nimi. Jinak by neexistovaly. Slovo kultura je tu důležité, abychom polykultury odlišili od divokých rostlinných společenstev, a také nám připomíná, že lidé jsou nedílnou součástí těchto systémů. Mnoho nového také odhalí pohled na význam a původ slov. Zatímco francouzský základ slova forest (les) znamenal ve středověku honitbu vyhrazenou pro krále, která zahrnovala jak les, tak i mnoho jiných stanovišť, dnes považujeme za les velkou plochu stromů. Naproti tomu zahrada označuje prostor ohrazený s konkrétním záměrem a vyvolává myšlenky na péči a pozornost věnovanou kulturním rostlinám. Lesní zahrada je pak místem kreativního pnutí mezi divočinou a péčí. Příklady vyzrávají Práce Harta a Whitefielda byly spolu s příklady většinou čerpanými z tropických zemí vodítkem pro první generaci lesních zahradníků mírného pásma devadesátých let. Lesní zahrady se začaly nejdřív objevovat v Británii, potom postupně i v kontinentální Evropě a na pobřeží Ameriky. Některá inspirativní místa, jako je Garden Cottage v Coldstreamu v oblasti Scottish Borders, zahrady Leaf Street v Manchesteru a střešní zahrada RISC v Readingu, jsou spolu s mnoha domácími lesními zahradami součástí 16 Část 1. Úvod

17 Polykultury podle typu a měřítka. Tento diagram nevypovídá o míře složitosti polykultur, ale přibližně se dá říci, že polykultury jsou nejkomplexnější na středně velkých pozemcích. Je to výsledkem působení dvou faktorů: fyzické velikosti a náročnosti na údržbu. Velmi malé polykultury nemohou zahrnout dost pater a druhů, zatímco u hodně velkých je zapotřebí zachovat jednoduchou údržbu. Průměrná velikost zde prezentovaných lesních zahrad je kolem půl hektaru, ale existují i příklady o výměře pouhých pěti metrů čtverečních a jiné mnohahektarové. Všechny ale používají variace na stejné hlavní principy. této rané vlny. Tyto zahrady byly nezbytně experimentální a jejich úspěch byl proměnlivý ale všechny jsou cenným poučením pro nové zájemce. Od lesních zahrad k jedlým ekosystémům Deset let po vydání knihy Patricka Whitefielda dokončili svůj průzkum jedlých lesních zahrad severoameričtí permakulturisté Dave Jacke a Eric Toensmeier. Poskytli zájemcům o toto téma ohromnou službu, protože přinesli důkladný přehled současného porozumění ekologii v kontextu myšlenky lesní zahrady. Výsledné rozsáhlé dvousvazkové dílo se do hloubky zabývá ekologickými základy polykultur a uvádí hlavní pravidla jejich zakládání. Autoři dále navrhují Myšlenka se ujímá jazyk vzorů pro lesní zahrady. Je to soubor 57 vzájemně propojených vzorů sahajících od měřítka celé krajiny přes vlastní lesní zahrady až po jednotlivé plochy v nich, který představuje mocný nástroj schopný pomoci se založením lesních zahrad všech velikostí na jakémkoliv místě. Tyto knihy okamžitě pozvedly lesní zahradničení na úplně novou úroveň a staly se standardem pro práci na tomto tématu. Na základě tohoto díla přikročili oba autoři k tvorbě vlastních dobře zdokumentovaných reálných zahrad Eric Toensmeier ve své domácí zahradě Paradise Lot a Dave Jacke v ambiciózní výukové zahradě jedlých ekosystémů Edible Ecosystem Teaching Garden, která patří k univerzitě Wellesley blízko Bostonu v Massachusetts. 17

18 Výuková zahrada pro jedlé ekosystémy na univerzitě Wellesley, Massachusetts. Více také na str Foto: Dave Jacke Lesní zahrady: další generace Třicet let po svém zveřejnění už vize Roberta Harta zdomácněla v oblastech mírného pásma po celém světě a má za následek úžasnou rozmanitost. Každý rok se rostoucím tempem objevují nové pozemky. Představují širokou paletu interpretací, které se liší měřítkem od maličkých zahrádek po několikahektarové plochy, s různým umístěním, dispozicí a vertikálním uspořádáním, pro nejrůznější účely a v klimatických podmínkách od subarktických po subtropické. Víme teď už daleko více o cestách k úspěchu a o výzvách, které nás cestou potkají, než jsme věděli i před pouhými deseti lety, a zdá se, že nastal správný okamžik pro vyhodnocení praxe lesních zahrad. Setkání se zahradníky Zahrady by nebyly ničím bez lidí, kteří je zakládají, opečovávají a využívají. Každá zahrada je interpretací možností konkrétního kousku půdy filtrovaných potřebami a touhami toho, kdo na ní pracuje. To je součástí společenského rozměru lesních zahrad, který se doposud v literatuře o tomto tématu příliš neobjevoval. Každý příklad uvedený v této knize je průkopnický na jejích stránkách nenaleznete žádný dokonalý pozemek, ale na každém z nich se toho spoustu naučíte. Ne každá z raných lesních zahrad se dožila vzrostlého stavu. Z těch, které to dokázaly, jsou mnohé poučné svými omezeními i svými úspěchy. Ale po třiceti letech od svého vzniku se koncept lesní zahrady dožívá do- 18 Část 1. Úvod

19 spělosti. Je čas slavit, hodnotit a sklízet poučení pro budoucí zahrady. Spojenci V uplynulých třiceti letech se objevilo množství nových myšlenek a společenských hnutí, které daly představě lesních zahrad a jejím mnoha výrazům nový kontext. Stojí za to o nich vědět a chopit se každé příležitosti k inspiraci a křížení nápadů. Ve skutečnosti se mnoho těchto myšlenkových kříženců rozrůstá do takové míry, že překračují hranice mezi obory a působí jejich rozostřování, připomínající hranice v reálné krajině. Následující stránky představují některé z nejvýznamnějších. Spojenci Permakultura Pro řadu lidí je permakultura a lesní zahradničení totéž. Lesní zahradničení je určitě přístup, který se může hodit do permakulturního designu, a představuje dobrý výchozí bod k hlubšímu zapojení se do permakultury. Jádrem permakultury je design založený na ekologii a etice. Vztah permakultury k ekologii je obdobou vztahu techniky k fyzice. Obojí používápři řešení výzev ve světě lidí vzory a zákony nalezené v přírodě. Další podobností mezi oběma obory je široká rozmanitost aplikací. Inženýři navrhují a stavějí mosty, počítače, větrné turbíny a milión jiných věcí. Aplikace permakultury jsou potenciálně právě tak rozsáhlé, jenže pozadím každého případu je hluboké porozumění vzorům a zákonitostem ekologie. Toto porozumění je samozřejmě důležité i pro navrhování lesních zahrad, takže vidíme, že tato činnost zapadá do permakulturního přístupu. Podstatný rozdíl mezi technikou a permakulturou spočívá v tom, že jasně vyjádřené etické ambice má permakultura zapsány přímo do své DNA. V tomto ohledu je spíš podobná medicíně, jejíž provozovatelé již od dob antiky skládají Hippokratovu přísahu. Tento slib vyžaduje od nových lékařů, aby dodržovali určité etické standardy. Přísaha je stále ještě v mnoha zemích důležitým přechodovým rituálem provozovatelů lékařské praxe a požaduje ji i současná legislativa. V permakultuře žádná taková přísaha neexistuje, ale každý student bude uveden do etických pravidel a bude povzbuzován, aby je uplatňoval ve vlastním životě a praxi. Znamená to zvažovat důsledky svého chování na okolí i na příští generace a myslet na to, jak mé jednání přispívá ke spravedlivější distribuci zdrojů, přebytků, práce, moci, kontroly, zodpovědnosti a znalostí. Ve světě, kde zdravý rozum a spravedlivé dělení často zoufale chybějí, si permakultura záměrně stanoví velmi ambiciózní cíl. Síly a vyrovnanosti jí dodává fakt, že dlouhá cesta ke zdravé celoplanetární kultuře začíná milionem malých kroků, které může dělat každý, ať se nachází v jakékoliv situaci. V tomto ohledu je permakultura rozmanitá jako život sám. Třetím stavebním kamenem permakultury je vedle ekologických základů a etického stanoviska design systematický přístup ke stanovování cílů, zjišťování podmínek stanoviště, limitů a možností, které vedou k rozhodnutí o rozvržení, založení a údržbě pozemku. Snahou je dlouhodobě minimalizovat vstupy práce a energie a získávat dobré výstupy energie. Klíčem k tomu jsou rostliny, protože jen ony se naučily triku, jak proměňovat sluneční svit, vzduch a vodu v biomasu, která se dá sklízet a zpracovávat do bezpočtu užitečných věcí k jídlu, pití, oblékání a bydlení. 19

20 Zahrada čtyř potoků v berlínských Zahradách světa je navržena v tradici islámských zahrad. Obsahuje kdouloně, mišpule, citrusy a široký sortiment bylin a květin. Taková kombinace okrasných a jedlých rostlin je běžným prvkem tradičních orientálních zahrad. Agroekologie Agroekologie se vynořila jako teoretický obor v sedmdesátých letech, přibližně ve stejné době jako permakultura. Mohli bychom na ně dokonce pohlížet jako na dvojvaječná dvojčata, z nichž se jedno učilo praxí a druhé poslali na vysokou školu. Během uplynulých pětadvaceti let se agro ekologie vyvinula ve výzkumu i v praxi ve velmi životaschopný obor. Kombinuje analýzu vzájemných vztahů půdy a jejích organismů, rostlin a zvířat s analýzou zemědělského obhospodařovávání půdy, které provádíme my lidé. Dnes tento výzkum probíhá na třech úrovních: jednotlivá pole nebo pozemky, celé farmy nebo krajiny a celé potravní systémy, které zahrnují výrobce, jejich dodavatele a trhy i koncové spotřebitele, spolu s národní i mezinárodní politikou ovlivňující zemědělství. Agroekologové a agrolesníci by pokládali lesní zahrady za agroekosystémy o velikosti pole a mohli by je klasifikovat jako mnohapatrové stromové zahrady, které mohou být umístěny v krajině ve vztahu k ostatním plodinovým systémům. Například na jednom pozemku mohou být navrženy a spravovány 20 Část 1. Úvod

21 Část plánu pokusných agrolesnických výsadeb na Schumacher College v Devonu. jako různé obměny lesních zahrad domácí zahrady, větrolamy a remízky. Přestože je doma na vysokých školách, vynakládá agroekologie vědomé úsilí, aby se osvobodila ze slonovinové věže a spojila se se zahradníky, farmáři a jejich komunitami. V ideálním případě jde o obousměrný proces, dialog mezi praxí a teorií, z níž se obě strany učí a prospívají. Takto provozovaná agroekologie je důležitým spojencem v prohlubování našich vědomostí o tom, jak lesní zahrady fungují a jak by fungovat mohly. Nové přístupy v urbanistice Jedlé krajiny nejsou nová představa. Dalo by se diskutovat o tom, že sahá zpět do minulosti až do dob, kdy jsme všichni byli lovci a sběrači a celá krajina byla spižírnou, lékárničkou, skříňkou na nářadí a skladem paliva. Oddělení okrasné a užitkové funkce zahrad je poměrně nový koncept. Lidé si ho mohli dovolit až v okamžiku, kdy někteří přišli na to, jak přimět ostatní, aby je živili, šatili a stavěli jim obydlí. V historii známe ozdobné výsadby ze zeleniny, bylin a ovoce, od skromných domácích zahrádek po středověké kláštery a palácové zahrady sultánů a králů. Přesnější oddělení okrasné a praktické funkce se objevilo teprve v industriální éře a se vznikem pojmu volný čas. Znovuobjevování jedlé krajiny začalo v osmdesátých letech 20. století knihou Rosalind Creasy Edible Landscaping (Tvorba jedlé krajiny) a knihou vydanou na vlastní náklady Robertem Kourikem Designing and Maintaining Your Edible Landscape Naturally (Návrh a údržba vlastní jedlé krajiny Klíčové postoje permakulturního designu Pracuj s přírodou, ne proti ní. Používej minimální úsilí k dosažení maximálního výsledku. Proměňuj problémy v řešení. Výnosy jsou limitovány jen naší představivostí. Všechno zahradničí, neboli přizpůsobuje své prostředí ve svůj prospěch. Spojenci 21

22 Dobrovolníci množí rostliny v zahradě Edible Landscapes v Londýně. podle přírody). Kourik zkombinoval myšlenky pocházející z permakultury a z ekologického pěstování se smyslem pro estetiku krajiny. Zdůrazňoval sice produktivní a estetickou funkci stromů, keřů a trvalek, ale přístupu k lesním zahradám Roberta Harta se vyhnul; možná proto, že byl zkušenější zahradník, a měl tudíž určité vžité výhrady vůči hustým výsadbám trvalek pod ovocnými stromy. Doporučoval pro vícepatrové výsadby používat pouze okrasné druhy (str. 47). Od osmdesátých let myšlenku jedlé krajiny převzali umělci a zahradní architekti a uvedli ji do prostorů tak rozdílných, jako jsou náměstí v centrech velkých měst, střechy domů a výstavy umění. Mnohdy se to zdá podobné lesním zahradám, ale rozdíl je v důrazu na estetiku stejně jako na funkci. Částí jedlé krajiny mohou být polykultury, ale jedlé krajiny nejsou nutně polykulturami. Když nic jiného, tento koncept je výzvou k zamyšlení o kráse jako o funkci krajiny a o tom, co považujeme za krásné a proč. Architekti a urbanisté také znovuobjevili potraviny jako jedno z kritérií při tvorbě městského designu. Jako odpověď na toto nové pojetí se vynořilo hned několik nových přístupů. Jak se v lidské historii stává často, nové myšlenky se objeví nezávisle na více různých místech naráz, když pro ně dozrají společenské podmínky. V Evropě vytvořili Andre Viljoen a Katrin Bohn akronym CPULs, což znamená continuous productive urban landscapes (nepřetržitě produktivní městské krajiny). Zdá se to jako velké sousto, 22 Část 1. Úvod

23 ale termín se ujal a podnítil nové úvahy mezi urbanisty. Bohn a Viljoen se od té doby podílejí na praktických experimentech s celými městy v Brightonu a Middlesbrough. Mezitím se v Severní Americe v Kanadě objevil v diskusích mezi místními komunitami, developery a akademiky termín zemědělský urbanismus, a to po desetiletích bojů o způsob využití půdy v lokalitě Tsaw wassen na periferii Vancouveru. Tento termín se snaží pokrýt všechny stránky pěstování potravin, jejich zpracování, distribuce a využití v domácnostech a v jídelnách až po pouliční stánky, trhy a restaurace. CPULs i zemědělský urbanismus jsou podobné koncepty a netýkají se jen přizpůsobení fyzického uspořádání města tomu, aby poskytovalo prostor a infrastrukturu pro pěstování, zpracování a distribuci potravin. Kladou důraz na skutečnost, že jídlo je důležitou součástí naší kultury a že způsob, jak a kde je sdílíme, prodáváme, jíme a oslavujeme, je stejně důležitý jako podrobnosti jeho pěstování. Ve skutečnosti se mnoho takových nových městských krajin už objevuje, a to neřízeným a neorganizovaným způsobem, prostřednictvím aktivit jednotlivců i skupin. V této knize je mnoho takových příkladů a je velmi pravděpodobné, že v místě svého bydliště naleznete další. V tomto smyslu už probíhá městská potravinová revoluce směrem zdola. Je to i proto, že byrokratické a centrálně řízené postupy, působící směrem shora, mají tendenci vyvolávat odpor a neochotu veřejnosti spolupracovat. Ovšem pokud krajina, kterou obýváme, má být trvale produktivní v čase i v prostoru, vyžaduje to oficiální přijetí a podporu. Nová struktura městské a venkovské krajiny? Může se tahle řada nově vzniklých nebo omlazených myšlenek spojit a vytvořit novou kulturu nakládání s půdou a se zdroji? Pokud mají termíny jako jedlý les nebo jedlý ekosystém nějakou nevýhodu, je jí skutečnost, že pokrývají pouze jednu z našich hlavních potřeb, třebaže tu nejzákladnější. Při bližším zkoumání ale každý z nich otevře mnohem širší pohled, který zahrnuje všechny ostatní stránky lidských potřeb a snah. Jiné termíny mají také svá omezení. Možná to nepředstavuje problém, protože jsme si všichni těchto omezení vědomi a snažíme se je překonat v dialogu s ostatními praktickými i teoretickými obory. Jsem si jistý, že jedlé ekosystémy, jejichž příklady tato kniha přináší, mohou hodně přispět k potravinové soběstačnosti domácností a komunit a oživovat je. Na dalších stránkách budu zkoumat, jak toho dosáhnout. Komunitní zahrada Leaf Street, necelých 10 minut od jedné z hlavních stanic v Manchesteru, je dlouhý úzký pruh země mezi rovnoběžnými bloky domů postavených ve 40. letech. Spojenci 23

24 Rostliny v domácí zahradě Založení lesní zahrady na vlastní zahradě či předzahrádce má mnoho výhod. Prostor je tu limitovaný, takže třírozměrné a multifunkční výsadby vám pomohou z vymezené plochy získat maximum. Zahradě prospívá, že jí můžete věnovat velkou pozornost a častou péči a denně využívat její produkci. Jste stále připraveni sledovat změny během ročních období i během let a mít z těchto poznatků užitek. Dostáváte tak ideální příležitost navázat komplexní vztah s rostlinami a s prostředím, které vytváříte, a získat ekosystém pečlivě vyladěný na potřeby a preference vaší domácnosti. Nemusíte mít nutně velkou plochu dokonce i poměrně malá zahrádka může pojmout malý ovocný strom, několik keřů a spoustu bylin a zeleniny. Domov Pippy a Andrewa Chapmanových z Keighley v západním Yorkshiru je ukázkou, jak se i malá zahrádka může stát rozmanitým a produktivním místem, kde vyrůstá mnoho plodin, zatímco lidé mají čas odpočívat a hrát si. Pippa a Andrew žijí v domku s malým dvorem vydlážděným kamennými deskami, které byly částečně odstraněny, aby vznikly tři malé pěstební plochy. Po narození dcerky Poppy chtěli vytvořit prostor sloužící celé rodině. Pippa chtěla proměnit místa s volnou půdou v polykulturní záhony, ale dlážděnou plochu zachovat jako prostor na hraní pro děti, na odpočinek a setkávání s rodinou a přáteli. Oba tudy procházíme mnohokrát denně, takže bylo rozumné sem dát některé plodiny, které můžeme sklízet čerstvé, až když je potřebujeme. Chtěli jsme, aby to bylo krásné místo, proto jsme nezapomněli přidat do směsi hodně kvetoucích druhů. Doufala jsem také, že když bude součástí plochy místo na hraní, budu moci pečovat o záhony, zatímco si děti budou hrát. Jeden ze záhonů leží před zdí orientovanou na jihozápad, která přes den kumuluje teplo a v noci je pomalu uvolňuje. Sem Pippa původně plánovala vysadit fíkovník, ale nakonec se rozhodla pro spolehlivěji plodící jabloně. Pod nimi pokrývá během celé vegetace zem široký sortiment květin, bylin a zeleniny. Dále podél zdi stojí hluboký Patro Stromy Keře Vytrvalé byliny Jednoleté/ dvouleté byliny Druh Vavřín, hrušeň Rozmarýn, tymián Orlíček, pažitka pobřežní, denivka, fenykl, řimbaba, pažitka čínská, lobelka, máta, dobromysl, petržel, šalvěj, jahodník, estragon, mateřídouška, chejr, divoký česnek Bazalka, mangold, batolka, hadinec, kadeřávek, barborka, hlávkový salát, mizuna, mibuna, lichořeřišnice, hrách, dýně, křez Plánek polykultury na 3 3 m vhodný pro malé městské zahrady. Autorka: Pippa Chapman 80 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

25 dřevěný truhlík naplněný bohatým kompostem a osázený dýněmi. Původně jsme pro to místo plánovali fíkovník, ale dýním se tu tak úžasně dařilo, že jsme se rozhodli přestěhovat fíkovník do zadní zahrady. Další dva záhony kombinují jednoleté rostliny se směsí jednoletých salátových plodin, z nichž mnohé tvoří semena a objevují se v dalších letech. Sezení vedle hlavního vchodu umožňuje snadno vyjít ven a užít si tam šálek čaje, když se objeví slunce. Pippa a Andrew teď mohou trávit čas venku poblíž dveří do kuchyně, zatímco Poppy a její mladší bráška Moss se učí sbírat dobroty ze záhonků. Samovýsevné zeleniny jsou velký úspěch, hlásí s potěšením Pippa, zvlášť lichořeřišnice, batolka, a dokonce i hrášek. Hlávkový salát se musí znovu vysévat, ale řeřicha a jiné brukvovité saláty se objevují každý rok samy. Každý rok uděláme nějaké změny; máme teď mnohem více hrášku a jahod, protože ty mají děti nejraději. Podstatné je, že zahrada slouží dobře dospělým i dětem. Andrewův otec postavil dětem domek z recyklovaného dřeva, který využívají, když je mokro. Já mohu snadno pečovat o záhony, když si děti hrají. Umějí si už dobře hledat potravu. Poppy dostala letos dokonce vlastní záhonek na pěstování slunečnic a Moss má místo na kopání. Esthwaite Gardens Čtvrť Esthwaite v Lancasteru je typická miléniová předměstská obytná zástavba: slepá ulice s dvojdomky, z nichž každý má dvě ložnice a garáž. Jennifer Lauruol se sem v roce 2006 přistěhovala se svým partnerem Richardem s cílem zanechávat v životě nižší uhlíkovou stopu. Nejpřitažlivější na nemo- Esthwaite Gardens vitosti byla zahrada rovné prostranství za zadním vchodem vedoucí k příkrému svahu. Předchozí vlastníci domu a zahrady odstranili ornici ze svahu a použili ji ke zvětšení rovné plochy nahoře za domem. Svah pouze zatravnili, ale svrchní vrstvu zeminy nenahradili. Jako čerstvě kvalifikovaná zahradní designérka chtěla Jennifer proměnit zahradu v něco rozmanitějšího. Mým cílem bylo vytvořit v zahradě komplexní ekosystém. Pěstování potravy k tomu patřilo, ale nepředstavovala jsem si letničky, které pěstuji na pozemku pět minut odtud. Od zadního vchodu je výhled na celou zahradu, takže jsem chtěla, aby také pěkně vypadala a byla barevná po celý rok. Zdálo se, že design zapadl do místa úplně přirozeně, sleduje tvar terénu a hodí se do okolní krajiny. Rovná úrodná plocha s dostatkem odpoledního slunce byla jasně místem pro kuchyňskou zahradu, zatímco severozápadní málo úrodný svah se nabízel k vytvoření divočejších teras s lavičkami zabudovanými mezi obruby záhonů a cestičky. Na rovince za domem umístila Jennifer na dlažbu sezení přímo u zadního vchodu. Další, skrytější, je ve vzdáleném koutě nad svahem, s fantastickým výhledem na blízký Lake District přes Morecambe Bay. Stavební a terénní práce V zimě roku 2006 začala Jennifer budovat infrastrukturu budoucí zahrady. Snažila se použít co nejvíce recyklovaného a použitého materiálu, jak kvůli úspoře peněz, tak i ke zmenšení ekologické stopy zahrady. Místní internetová burza, která většinou nabízí nábytek a dětské oblečení, se ukázala být skutečným zdrojem pokladů, a zároveň tak Jennifer zachránila spoustu jinak drahého stavebního materiálu. Od zedníka ze sousedství jsme dostali deskové dlaždice a betonové tvárnice na dvorek, kameny 81

26 ESTHWAITE GARDENS Lokalita: Lancaster, SZ Anglie Umístění: Městská zahrada Velikost: m Zeměpisná šířka: 54,0 s. š. Nadmořská výška: 30 m Roční úhrn srážek: 1096 mm Založeno: 2007 Design a údržba: Jennifer Lauruol Témata: Domácí zahrada, biodiverzita Zahrada Jennifer Lauruol v Lancasteru není nejmenší z těch, které jsem viděl, ale prudké svahy představují omezení, které vyžadovalo kreativní myšlení. Jennifer ukázala, jak se fyzická nevýhoda může proměnit ve výhodu, když umístila intenzivně využívanou plochu pro zeleninu v horní části zahrady a pod ni ráj pro volně žijící živočichy. Sezení u zadního vchodu, kde se večeří. 82 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

27 na zídky a nášlapné kameny. Osázená koryta u příjezdové cesty jsou staré sudy od whisky ze skotské palírny. Dovezli jsme také ornici od souseda přes ulici, který ji odkopal ve snaze vytvořit terasy. Umožnilo nám to zvýšit vrstvu humusem bohaté půdy na horní terase na čtyřicet centimetrů, a významně tak zlepšit úrodnost zahrady. Terénní úpravy představovaly velký úkol, do něhož se Jennifer nechtěla pouštět sama. Aby získala peníze na provedení prací, pokročila Jennifer o krok dále ve své snaze snížit uhlíkovou stopu. V rámci snahy o nízkouhlíkový život jsem se chtěla zbavit i ojeté dodávky. Viděla jsem, že už ji nepotřebuji, protože do Lancasteru se dá snadno dojít nebo dojet na kole a do ostatních míst v zemi je dobré vlakové spojení. Rozhodla jsem se nabídnout ji na stránkách bazaru výměnou za práci na terénních úpravách zahrady. Během několika dní jsem měla řadu nabídek, a nakonec jsem vybrala bývalého studenta, který odvedl opravdu dobrou práci. Bezpeněžní výměna užitečné věci za užitečnou práci byla pro obě strany velice uspokojující. Jennifer rozdělila pěstební plochu na pět oddílů pomocí nášlapných deskových dlaždic, aby měla kuchyňskou zahradu dobře přístupnou, a každému oddílu dala jiný charakter. Rozdělila keře, byliny a květiny Esthwaite Gardens tak, aby těšily oko i žaludek. Vysadila černý rybíz, zákulu japonskou, růži keltskou, růži svraskalou, brslen a rozmarýn. Ve způsobu, kterým Jennifer rostliny vybrala pro jejich estetické kvality a kterým je umístila, je zřejmá její designová a permakulturní průprava. Byliny na vaření a na čaje rostou blízko u zadního vchodu, aby se daly snadno a rychle sklízet, takže když Jennifer vaří, může jen kousek uštípnout a přidat do jídla nebo do konvice. Levanduli, mátě i meduňce se tady daří výborně, a majoránka tu dokonce tvoří skutečný koberec. Rozchodník nádherný a řebříček se přistěhovaly samy a rozbujely se, na stinných a suchých místech se vysemenil kakost smrdutý. Výrazná růžová letních náprstníků je později k podzimu vystřídána žlutou pupalkou. Když navrhujete bylinné patro, je dobře myslet na stohování tedy různé výškové úrovně rostlin. Různě vysoké trvalky mohou vykukovat z porostu nižších bylin, a efekt může být pozoruhodný. Kolem kmenů hrušně a jabloní vysázela Jennifer stroužky česneku, aby podpořila jejich zdraví. Inspiraci pro některé úpravy v zahradě načerpala Jennifer na výletech po vřesovištích. Blízké Bowland Fells a Lake District se teď odrážejí v miniaturním vřesovišti. Bylo založeno pomocí pytle vřesového kompostu, který pro společenstvo rostlin vyžadujících kyselou půdu snížil ph. Borůvky (Vaccinium corymbosum) nahrazují původní brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus) v nejvyšším patře vřesoviště a jsou zespoda obklopeny klikvou a okrasnými vřesy. Aby se udržela nízká hodnota ph, plocha se pravidelně posypává zbytky mleté kávy. Pod panelovým plotem, který odděluje horní část zahrady od svahu, leží divoké údolí méně intenzivně využívaný prostor. Je hustě zarostlý muchovníky, jeřáby, břízami a třešněmi ve stromovém patře 83

28 a keři pod nimi, takže poskytuje potravu volně žijícím živočichům a někdy i lidem. Mezi stromy a keři neroste moc půdopokryvných rostlin, což je zřejmě důsledek kombinace hlubokého stínu, suché půdy a nízké úrodnosti. Je to jedna z nik, které je nejtěžší obsadit, zjistila Jennifer. Časné jaro 2007 terénní úpravy jsou hotové, ale většina rostlin teprve dorazí. Stejná plocha o sedm měsíců později a na str. 308 pak rok po založení V létě 2015 je zahrada plně vzrostlá. Daří se to několika rebarborám a brzy na jaře se objeví pampelišky a řeřišnice srstnatá. Jejich listy skončí v jarních salátech jako potravina pro hladovou dobu a za semena pampelišek jsou vděční ptáci živící se semeny. Později byl vysazen ještě česnek medvědí, aby obohatil sklizeň

29 Seznam rostlin v kuchyňské zahradě Jennifer Patro Druh Stromy Muchovník, jabloň, třešeň, hrušeň, slivoň, jeřáb Růže keltská, černý rybíz, borůvka, klikva, vřes, Keře kdoulovec, levandule, růže svraskalá, rozmarýn, brslen, pelyněk Byliny Popínavky Orlíček, kostival, pupalka, řimbaba, náprstník, česnek, artyčok, kakost, rozchodník, levandule, meduňka, majoránka, máta, vrbovka, šťovík, řebříček Vinná réva, kiwi Jenny Rostliny v divoké části Patro Druh Stromy Muchovník, bříza, třešeň, jeřáb Keře Aronie, ostružiník, rybízy, hebe, josta Byliny Kostival, pampeliška, řeřišnice, křen, rebarbora, česnek medvědí Popínavky Vinná réva, břečťan, kiwi Guilda jabloně, bylin a květin před zadním vchodem Údržba Jennifer nechávala zpočátku rostliny, aby si dělaly, co chtějí. Pak se na kurzech a při návštěvách botanických zahrad pojarních salátových bylin. Dokonce i kiwi tu v roce 2016 začalo plodit, ale pravděpodobně je tu pro ně moc hluboký stín. Lidé využívají tato místa hlavně jako stinný letní úkryt, protože lavičky u pěšin jsou dobře skryté před zraky sousedů. Jinak jsou ponechána hlavně ptákům, kteří také sklidí většinu ovoce. Tady dole pod korunami dominujících jeřábů je moc stínu pro kvalitní ovoce. Všechny třešně rychle sežerou ptáci. V těchto hustých výsadbách nemohu stromy chránit sítěmi, ale ani bych nechtěla odepřít ptákům pohoštění. Když jsme se přistěhovali, ptáci se v zahradě objevovali jen zřídka. Teď jsou tu pořád máme tu pěnkavy, jiřičky, kavky a spoustu dalších návštěvníků, a červenky a kosové si tu hájí svá teritoria. Některé láká hojnost bezobratlých živočichů. Další přilétají kvůli plodům a semenům. Okrasný břečťan se pne po plotě a nabízí záplavu bo- Esthwaite Gardens bulí jako velice žádanou zimní potravu pro ptactvo. V divoké části zahrady vždycky nechám pampelišky vytvořit semena pro ptáky. Předtím jejich porost se žlutými květenstvími vypadá krásně. Mohla bych na ně pohlížet jako na obtížný plevel, ale raději v nich vidím půdopokryvnou rostlinu se dvěma důležitými funkcemi potrava pro volně žijící živočichy a krása pro oko. Pro hmyzožravé ptáky nechávám hromady ořezaných větví, které se za pár týdnů hemží různými bezobratlými živočichy. Tato metoda ořež a upusť na zem také během času pomalu zvyšuje úrodnost pozemku. Půda je tu současně biotopem i zásobárnou živin. 85

30 Přízemní patro učila o klasických způsobech řezu. Zjistila, že od tradičních zahradníků se můžeme hodně naučit o péči o rostliny. Každý lesní zahradník by se měl snažit porozumět základům dobré péče o rostliny. Během let zlepšovala Jennifer své schopnosti a sebedůvěru, a vytvořila si vlastní styl řezu vhodný pro její malou městskou zahradu. Stromy a keře blízko u domu jsou nyní tvarovány kvůli pohodlí při sklizni a snadnému přístupu do vzpřímeného tvaru, téměř kordonu s malým počtem postranních větví. Stejně vede i bobuloviny, vybere hlavní kmínek a řeže ho tak, aby ve vyšších patrech vznikly postranní větve. Z takového tvaru se bobule snadno sklízejí, aniž byste se museli moc předklánět, což je důležité hlavně pro starší a méně pohyblivé osoby. A když trháte angrešt, nezamotáte se tak snadno do trnů. Co se Jennifer naučila o lesním zahradničení za osm let od založení zahrady? Když jsem tohle místo poprvé osazovala, neměla jsem představu, kolik místa budou stromy a keře nakonec zabírat. Výsledkem je, že některá místa jsou osázena moc hustě, zvlášť ve svažité části zahrady. Problém spočívá částečně v tom, že zahrada je pro mé ambice zkrátka moc malá vybrat správný počet a druh rostlin je opravdu umění. Nepřemýšlela jsem, kolik času bude vyžadovat údržba zahrady za pět, deset nebo třicet let. Většina práce spočívá v udržování růstu pod kontrolou pomocí řezu; vynaložený čas a námaha by se měly zohlednit hned od začátku. Uvažovala jsem o odstranění některých stromů a keřů. Například josty toho pro mne moc neudělaly a hodily by se spíš jinam. Pro Jennifer je zahradničení jen koníček, a často musí ustoupit do pozadí pod tlakem událostí v práci, rodině nebo kvůli zdraví. Rozhodující vliv na přístup Jennifer k zahradničení měl rodinný život. Jako právní zástupkyně jednoho ze svých dospělých dětí musí často dát této práci přednost před zahradou. Je to jeden z dobrých důvodů, proč zjednodušit údržbu, a Jennifer se to podařilo; když jsem přijel na návštěvu poté, co byla Jennifer několik týdnů pryč, zahrada se zdála být ve velmi dobrém stavu. 86 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

31 Garden Cottage Tak takhle má vypadat lesní zahrada, pomyslel jsem si po pár minutách strávených v zahradě za domem Grahama a Nancy. Je slunný den ve Scottish Borders a já procházím po cestičkách v kropenatém stínu mladého ořešáku, který se vypíná nad podrostem jabloní, švestek a dalších ovocných stromů. Pod stromy vidím množství ovocných keřů, bylin a květin. Díky rozložení malých vinoucích se cestiček, které se napojují na síť širších cest, vypadá zahrada mnohem větší, než ve skutečnosti je, a působí dojmem intimity a překvapení. Z umístění cestiček je znát i pečlivé zvážení přístupnosti všech částí zahrady. Jak procházím po tajemných pěšinách, narazím na zastíněné jezírko obroubené suchými kameny, které zdůrazňují pokojnou náladu místa. Za jezírkem objevím hřiště s houpačkou a sezením pro děti. A ještě dále najdu školku sazenic nazvanou Red Shed. Sada solárních panelů tu stíní plno rostlin, z nichž mnohé byly namnoženy tady v zahradě. Hlouběji v jedlé džungli zachytí moje uši štěbetání místních kachen na obchůzce za slimáky. Krátce na to uvidím dvě z nich pod keřem rybízu. Kachny zakrslé nejsou větší než holub, jsou moc roztomilé a výhradně masožravé. Mohou běhat celý den volně po zahradě a není třeba se obávat, že zničí citlivé rostliny. Nancy Woodhead po práci na vycházce za potravou trhá květenství černého bezu Přes hustotu vegetace nepůsobí zahrada přecpaným dojmem, je to opravdu jedlý les. Má hustotu a složitost bohatého přírodního lesa, ale přitom je znát, že ho majitelé opatrují a milují jako zahradu. Je také dobrou ukázkou dalšího přínosu lesních zahrad jejich schopnosti vytvářet chráněné mikroklima. Přijel jsem v horkém letním dni, a zatímco venku na ulici je vedro (neobvykle pro Skotsko) sotva snesitelné, tato zahrada má osvěžující chladnou a vlhkou atmosféru lesa. Umím si představit, že v nevlídnějším počasí bych pod listnatou klenbou stromů nalezl ochranu před studeným větrem a deštěm. Začátky Graham a Nancy se přistěhovali do Garden Cottage v roce Když sem přijeli poprvé, zahrada byla neudržovaná jen ohrazené místo plné trávy a plevele, proto- Pohled na cestičku mezi zvýšenými záhony z kachní perspektivy Garden Cottage 87

32 Ráj mírného pásma GARDEN COTTAGE Lokalita: Coldstream, Scottish Borders, Británie Umístění: Soukromá zahrada Velikost: 800 m 2 Nadmořská výška: 16 m Zeměpisná šířka: 55,3 s. š. Roční úhrn srážek: 695 mm Založeno: 1990 Design a údržba: Graham Bell, Nancy Woodhead Témata: Domácí zahrada, biodiverzita, vzdělávání, tržní školka Zahrada Nancy a Grahama je jednou z nejstarších existujících lesních zahrad. Je to místo, kde se všechno daří. Zdánlivě samozřejmá kombinace krásy a funkčnosti odráží zkušenosti Grahama a Nancy. Oba mají desítky let praxe v zahradním a permakulturním designu a také hluboké znalosti a pochopení ekologie. Stejně důležitá je i přizpůsobivost a kontinuita jejich přístupu. Více než 25 let se vyvíjeli spolu se svou zahradou, reagovali na její měnící se potřeby a přizpůsobovali ji potřebám svým.

33 že předchozí majitel ztratil sílu a nedokázal se o ni starat. Po dvouletém období pozorování se Graham a Nancy rozhodli, jak promění plácek trsnaté trávy v místo, kde by si jejich rodina mohla pěstovat potravu a udržovat spojení s přírodou. Graham vypráví: Vývoj zahrady je třeba vidět ve spojení s domem vždycky jsme měli představu, že bychom chtěli žít i na zahradě, protože ta bude doplňovat a přidávat další funkce k těm, které poskytuje dům. Celkovou vizi zahrady popisuje jednoduše jako místo pro naši rodinu. Jakmile jsme se rozhodli, začali jsme v roce 1990 od zadního vchodu. Používali jsme kurník jako slepičí traktor k vyčištění plochy od rostlin a různých larev. Asi po dvou týdnech byl první úsek vyčištěný a pohnojený, a přesunuli jsme slepice na další. Tak se slepičí traktor pohyboval po zahradě sem a tam a zvětšoval zahradu po zvládnutelných krocích. Po několika letech tak byla většina zahrady vyčištěná a připravená k výsadbám. Na této úrodné zemi jsme vybudovali vyvýšené záhony ve tvaru nepravidelných křivek. Založili jsme je jako německé kopy (Hugelkultur). Mezi záhony jsme udělali cestičky pro pěší vysypané klestím veškerým dřevitým materiálem, který je moc velký pro kompost a moc malý na topení. Tato síť cestiček v jedlém lese nás spojuje s páteří širších, přístupnějších cest, po nichž se dá tlačit kolečko při údržbě nebo při sklizni. Hlavní cesty jsou dostatečně široké, aby skupiny návštěvníků mohly absolvovat komentovanou prohlídku a aby mohli jít dva lidé vedle sebe. Spolu s mnoha druhy ovocných stromů a ořechů jsme vysázeli i několik amerických olší červených, třešní a bříz jako podpůrné stromy. Rostou velice rychle, takže poskytly v prvních letech po založení zahrady ostat- Garden Cottage ním rostlinám ochranu, a v případě olše i přídavek dusíku do půdy. Jakmile hlavní výsadby začaly růst, začínali jsme podpůrné stromy kácet na palivo. Některé břízy vyrostly znova a jsou nyní zapojeny do pravidelného cyklu kopicování. Už řadu let jsme nekupovali palivové dřevo. V prvních letech pěstovala rodina mezi rostoucími stromy a keři spoustu jednoleté zeleniny. Dnes zahrada stále produkuje hojnost zeleniny a vytrvalých plodin. Jak se uzavírala klenba stromových korun, jednoleté plodiny byly omezeny hlavně na chráněné a relativně slunné kouty na severozápadě a východě zahrady, mezi korunami stromů a sousedními zahradami. Tady mají dostatek slunečního svitu, takže mohou prospívat pod ochrannou klenbou lesní zahrady. Úrodnost a zdraví zahrady Strategie budování úrodnosti je zaměřena na minimalizaci vnějších vstupů při maximálních užitečných výstupech. Jedinými vstupy do Garden Cottage zvnějšku je každoročních deset balíků slámy a třicet pětasedmdesátilitrových pytlů kompostu pro školku. Podle Grahama dusík není pro lesní zahradu problém,půjčuje si ho od půdních organismů, které ho znovu ukládají do půdy, když odumřou nebo když vyměšují. Kromě toho se do půdy vrací patnáct metrů krychlových domácího kompostu ročně. Obsahuje i kuchyňské zbytky od sousedů ti tak získávají snadný přístup k recyklaci živin, a zároveň je to vítaný příspěvek k úrodnosti zahrady. Darovanou zeminu ale zahrada nepřijímá, protože stejně jako v mnoha oblastech Skotska i v Borders žijí zahradníci ve strachu z novozélandské ploštěnky, která požírá žížaly. Na dotaz o škůdcích a chorobách Graham uvedl: Obecně se dá říci, že škůdci 89

34 Záhony na jednoletou a vytrvalou zeleninu na okraji lesa a choroby zahradu příliš nepostihují, i když o jednotlivé rostliny jsme přišli. Václavka, velice obávaný parazit tržních sadů, se objevila a zase zmizela. Podle Grahama není důvod se bát jednoho nežádoucího jevu v jinak celkově zdravém systému. Nejlepší odpovědí se zdá být diverzita, nadbytek a pozorování, s jakým řešením přijde příroda. Na zahradu také přilétají hýlové a další ptáci a žerou ovoce, ale zbývá ho pořád spousta pro domácí obyvatele i pro návštěvníky z řad nejrůznějších biologických druhů. Jenom několika z nich se aktivně brání v přístupu krysám, bažantům a holubům, kteří by mohli zpustošit některé plodiny. 90 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

35 Z diverzity plyne hojnost, hojnost přináší úspěch V roce 2011 sklidili Graham a Nancy přes 600 kg ovoce, zeleniny, bylin a salátových plodin. Do roku 2015 sklizeň prudce vzrostla až na 1,25 tuny. Lidé zpozorní, když jim sdělíme údaje o sklizni z naší zahrady. Náš soused je farmář, a nemá tak velkou úrodu jako my. Navíc sklízí jednu plodinu v jednu dobu, zatímco tato zahrada nás živí po celý rok mnoha různými plodinami. Jestliže dokážete sklidit tunu potravin z 800 m 2, musí to znamenat, že se tu děje něco zajímavého! Jedním ze záměrů této zahrady je ověřit, jestli lesní zahrady fungují. Nancy a Graham pečlivě zaznamenávají všechno, co během roku sklidí. Hojnost se neměří jen váhou a objemem produkce: rozmanitost plodin je také ohromující. Tabulka výnosů z roku 2013 obsahuje přes sto různých druhů a přes 160 jednotlivých odrůd rostlin. Rodina si váží stálého přísunu čerstvých listů, květů a plodů sklízených na pár metrech čtverečních kolem zadního vchodu. Hodně z nich je místních druhů, které rostou na skotských travnatých pláních, kolem větrolamů a okrajů lesa. Při šedesáti různých druzích salátových plodin můžeme sklízet saláty každý den v roce, dokonce i v zimě, pokud není sníh. Na otázku, zda věnovali zvláštní pozornost výsadbě do guild, odpověděl Graham, že podle jeho názoru je celá lesní zahrada jednou guildou. Uvnitř zahrady dokážeš identifikovat jednotlivé kombinace, například jabloň černý rybíz kostival, ale ve skutečnosti zahrada funguje díky vztahům mezi všemi jejími rostlinami. Klíčové je vybrat druhy, které si vzájemně nekonkurují. Dobrý design spočívá spíš v kombinaci vzájemně se doplňujících nik než ve volbě konkrétních druhů. V lesní zahradě je podstatné najít stínomilné druhy. Rostliny jako ostru- žiník japonský nebo maliník můžete zasadit na určitém místě, ale časem se přesunou do nových oblastí s dostupným světlem a živinami, zatímco jejich původní stanoviště kolonizují jiné druhy. Dovolit zahradě, aby vyvinula své vlastní procesy, je stejně důležité, jako tyto procesy formovat a řídit. Graham došel k závěru, že přísná regulace je dysfunkční. S tím, jak zahrada dospívá, se mění pohled rodiny na ni, a to nejen ve fyzickém smyslu. Protože původní cíl, vytvořit domov pro rodinu, byl splněn a děti dávno vylétly z hnízda, pozornost dvojice se zaměřila na nové úkoly. V posledních několika letech jsme dosáhli stavu hojnosti, který je výsledkem roků práce. Když je teď zahrada plně vzrostlá a vysoce produktivní, máme dost sebedůvěry, abychom ukazovali ostatním příklad toho, čeho lze dosáhnout na poměrně malé ploše. V posledních letech pro nás začalo být vzdělávání ještě důležitější. Seznam rostlin v Garden Cottage Patro Druh Olše, jabloně, cedr atlantský, borovice, ořešák Vysoké stromy černý, ořešák popelavý, ořešák vlašský, líska, ořešák japonský, dub, jeřáb, kaštanovník setý, jeřáb muk Muchovníky, jabloně, třešně, ryngle, lísky, jalovce, ambroň, štědřenec, mišpule, hrušně, slivoně, Nízké dřeviny kdouloně, hlošina úzkolistá, vrby sklízené na štěpku na cestičky Krušina olšová, komule, rybízy, zlatice, kustovnice, Keře angrešt, cesmína, josta, zákula, mahónie, maliník, růže, vrby, meruzalka Půdopokryvné Jahodník obecný, hluchavky, bršlice kozí noha rostliny Brutnák, pilátka vždyzelená, kostival, Vytrvalé byliny plicník, miříkovité rostliny, kapradiny, sléz, mnoho jednoletých plodin Podzemní patro Popínavky Česnekovité (mnoho různých česneků a cibulí), dva tucty druhů hub, jednoletá kořenová zelenina, kvetoucí cibuloviny Ostružiník, jedlé zimolezy, vinná réva, chmel, ostružiník japonský, svlačce, mučenka, růže, malinoostružiník Úplný seznam a tabulky sklizní jsou dostupné na webové stránce Grahama Bella. Garden Cottage 91

36 Podrost lesní zahrady. Hustota výsadeb umožňuje hojnou a rozmanitou sklizeň. Po 25 letech je zahrada pečlivě vyváženým a odolným systémem. Svět si začíná zahrady všímat, tím spíš, že nebývale roste povědomí o klimatických změnách a potravinové bezpečnosti. Během dnů otevřených dveří dokážou Graham a Nancy v poledne nasytit padesát lidí. Hlavním lákadlem pro návštěvníky je sklizeň, kterou dokážeme získat z tohoto poměrně malého místa. Nic není pro lidi tak inspirující, jako procházka po živém prosperujícím příkladu lesní zahrady a oběd s čerstvě sklizeným salátem. Rostliny poskytují nejen místo na hraní, potravu a materiály k různému použití, ale také většina z nich i množství potomstva. Po řadu let už Graham množí a prodává rostliny prostřednictvím své školky Red Shed Nursery. Využívá tak doma vypěstované zásoby a své schopnosti a šíří i myšlenky lesního zahradničení a permakultury. Školka se přestěhovala do vydlážděného severozápadního rohu zahrady, který měl původně sloužit jako Klenba ořešáků vrhá na ovocné stromy, keře a bylinné patro jen lehký stín. Vlašské ořešáky jsou dlouhodobou investicí. Ořešák černý a ořešák popelavý už začaly po 25 letech nést ořechy, ale evropské a japonské druhy plodit teprve začnou.

37 Design zahrady vychází z potřeb lidí. Jsou tu otevřené prostory zařízené pro dětské hry a posezení. Hlavní přístupové cesty jsou dost široké, aby se po nich lidé mohli pohodlně procházet. diverzita lesní zahrady jako pojistka. V extrémně špatném roce 2012 klesla úroda na 200 kg, což je pořád relativní úspěch v roce, kdy mnoho sadařů hlásilo jen 10 % průměrné sklizně a mnoho polních plodin dopadlo podobně špatně. Pro Grahama je tato vysoká úroveň potravinové bezpečnosti pro domácnost argumentem ve prospěch lesních zahrad. Významným faktorem, který přispívá k bohatství zahrady, je její složitost. Pro nováčka by v lesní zahradě bylo obtížné určit a využít všechny plodiny, které se tu nabízejí. Zanést jednotlivé druhy rostlin do mapy tak, aby někdo nově příchozí mohl zahradu efektivně využívat, by představovalo ohromný úkol. Je na tom dobře vidět, jak důležitý je při tomto přístupu vztah mezi zahradnísezení na venkovní terase. Rostliny se prodávají podle online katalogu a slouží i jako další lákadlo na kurzy a prohlídky zahrady. Rouby jabloní jsou roubovány na kupované podnože. Ostatní rostliny se kupují jako sazenice a dopěstovávají se v kontejnerech o průměru nejdřív 9 a pak 21 cm. Tak se stává, že rostliny vypěstované v Garden Cottage se stěhují z původního domova ve Scottish Borders do míst po celých Britských ostrovech i dále. Budoucí obzory Po dvaceti pěti letech pečlivého usměrňování růstu lesní zahrady se rodinná vize jedlého ráje stala skutečností. Jedním z důvodů, proč tak dobře funguje, je odbornost Grahama a Nancy ve třech oborech, které jsou pro lesní zahradničení podstatné v ekologii, zahradnictví a designu. Během let přizpůsobovali zahradu měnícím se okolnostem ve své rodině a měli odvahu nahrazovat nebo odstraňovat přebytečné rostliny a opouštět strategie, které u nich nefungovaly. S výnosy odpovídajícími ekvivalentu 10 tun na hektar ukazuje tato lesní zahrada potenciál vysoce produktivního a nízkonákladového zahradničení jako žádná jiná. Jaké tedy ještě zbývají výzvy pro úspěšného lesního zahradníka? Tou největší je pro Grahama změna klimatu, konkrétně hospodaření s vodou v době potenciální hrozby záplav a sucha. V tomto ohledu funguje Garden Cottage 93

38 Plocha školky je využívána i k výrobě elektřiny. Panely slouží k několika účelům zachycují sluneční světlo a teplo, stíní rostliny ve školce a shromažďují dešťovou vodu do zásobníků. Pohled na zahradu z okna v prvním patře kem a pozemkem. Současně je velmi náročné předat zahradu někomu jinému. Graham a Nancy vkládají naděje do budoucí generace. Naše děti v této zahradě vyrostly a mají ji velmi rády. Stejně tak naše vnoučata, která si chodí do zahrady hrát, když jsou u nás. Doufáme, že jedno z našich dětí se nakonec vrátí a bude pokračovat v péči o pozemek. Protože děti v zahradě vyrostly, budou také dobře rozumět všemu, co se v ní nachází, a je proto pravděpodobnější, že předání bude úspěšné. 94 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

39 že se jedná o agroekologický pozemek. Je to více než zemědělství lesní charakter je stejně důležitý jako sklizeň. Celé místo je přírodní rezervace. Když Janta a Merav přijeli do Shropshire Hills, udělali s velkým idealismem a odvahou obrovský skok do neznáma. Za deset let od svého příchodu vytvořili území hojnosti, které teď čeká, až se k nim připojí další a bohatství zahrady využijí. Cítím, že už jsme udělali dost teď je načase pozvat ostatní, aby se s námi dělili o práci a její plody. Pro Jantu a Merav jsou stejně jako ovoce, ořechy a dřevo důležité i nemateriální přínosy lesní zahrady. Důležitým faktorem je pro nás kvalita života, který tu můžeme žít. Lidem zvyklým bydlet v domech s ústředním topením to může připadat divné, ale radost z toho, když vyjdete ven a máte volný výhled na oblohu zarámovanou stromy, pro nás kompenzuje, že tu nemáme mnohá lákadla městského života. V posledních letech se Merav musela vzdát některých prací, protože trpí v rostoucí míře příznaky Huntingtonovy choroby. Může už méně pracovat v zahradě, ale s přestěhováním do nového domu se životní podmínky značně zlepšily ve srovnání s bydlením v malém karavanu, který byl páru domovem po mnoho let. Meravin postoj je takový, že ať se děje cokoliv, budu žít raději tady než v domě ve městě. Učíme se z krajiny Neslyšet něco není tak dobré jako to slyšet, slyšet něco není tak dobré jako to vidět, vidět něco není tak dobré jako to vědět, vědět něco není tak dobré jako to uvést do praxe. Sün-c ( př. n. l.), čínský filosof Lesní zahrady jsou výborným prostředím k praktické výuce a učení se pravidlům a praxi agroekologie. Jsou místem, na kterém každý bez ohledu na věk a dosavadní praxi může zažít složité přírodní pochody z vlastní zkušenosti a může se naučit být jejich aktivní vědomou součástí. Na vlastní kůži Žádné množství přečtených knih a navštívených míst vás nenaučí tolik, jako když se sami zapojíte do reálného života lesní zahrady. Tady se vznešené ideály mění v drsnou skutečnost, tady se vaše verze jedlé zahrady jemně vyladí působením počasí, divoké přírody a lidských kolegů. Slovy Roberta Harta nejlepším průvodcem v tomto procesu je intuice, porozumění a pozorování. Doporučuje nám následovat příklad tropických zahradníků, kteří se během intimní péče o své rostliny dozvěděli mnoho faktů o jejich přirozenosti, požadavcích, vztazích a zákonitostech jejich růstu. * Hart zdůrazňoval osobní spojení se zemí jako prostředek i cíl lesního zahradničení. Když pracujete v zahradě, všechny vaše aktivity jsou oživeny svěžím vonným vzduchem a krásným prostředím. Používáte každý sval, a když pěstujete zdravé jídlo a byliny k prospěchu svému, své rodiny i ostatních, vaše práce nabývá na důstojnosti při pomyšlení, že uspokojujete základní lidské potřeby. ** Popsal svůj způsob práce jako smysluplné meditativní zahradničení, čímž myslel plnění užitečných úkolů cílevědomým způsobem a v meditativním stavu mysli, což líčil jako spolupráci s přírodou zatímco nacházíte kořeny ve stabilitě a jistotě půdy. Tento přístup má blahodárné účinky na tělesné i duševní zdraví. Mohou je mít i jiné 114 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

40 ních zahrad seznamujete později, je skutečnost, že existuje spousta vzrostlých příkladů, z nichž se můžete učit, takže místo abyste průběžně všechno vymýšleli, můžete stavět na zkušenostech první generace lesních zahradníků. Vedle stále rostoucího počtu knih a webových stránek věnovaných lesním zahradám stoupá i počet dostupných kurzů a šance, že bydlíte alespoň zde v Británii nedaleko fungujícího projektu lesní zahrady. Mnohé z nich, ať již soukromé zahrady, komunitní projekty nebo malá hospodářství, jsou zapsány na seznamu Agroforestry Research Trust (Nadace pro agrolesnický výzkum) nebo jsou jedním z výukových center permakulturní asociace LAND. Můžete tedy využívat štědrosti jiných, ale uvažujte také o tom, jak zapojit do výuky své vlastní i ostatních i svoji zahradu. Budete-li po léta uchovávat záznamy o svých plánech, akcích a zjištěních o své zahradě, budete časem moci také zkontrolovat, zda jste dosáhli původních cílů. Znamená to také, že můžete své poznatky sdílet s ostatními. Nepromarněte ani své chyby. Když je zaznamenáte a podělíte se o ně s ostatními, budujete společné povědomí o tom, co v lesní zahradě funguje a co ne. A při vší práci a učení si nezapomeňte občas udělat čas, otřít si čelo rukama umazanýma od země a všemi smysly vnímat ekologickou rovnováhu, kterou tvoříte společně s bezpočtem dalších tvorů. Tady to začíná i končí a zase začíná. * Hart, R. Forest Gardening (Lesní zahrady), str ** Hart, R. Beyond the Forest Garden (Více než lesní zahrada), str. 55. Společné učení Lesní zahrada je výborné místo pro získávání vědomostí o ekologii, zahradnictví, designu a spolupráci čtyřech klíčových znalostech potřebných pro prosperující zahradu. Pro výuku není třeba mnoho zařizovat. Jednou z podmínek je místo, kde se bude učit, proto nezapomeňte nechat dost velký otevřený prostor pro skupinu žáků a zřídit nějaké dočasné nebo trvalé přístřeší s výsadbami jako pozadím i výukovým materiálem. Atraktivní otevřený prostor obklopený květinami a ovocem si snadno lidi nakloní a otevře jejich smysly možnostem jedlého zahradničení. Máte-li k dispozici dostatek prostoru, můžete vytvořit gradient od formálních výsadeb k divočině, v němž jsou možné různé typy interakcí a vyučování. Místo pro učení je jedna věc, hra neboli vlastní proces vyučování druhá. Je třeba ho přizpůsobit posluchačům, ať jsou to děti ze školky, školáci, studenti, nebo dospělí žáci. Nezávisle na věku a zkušenosti všem žákům prospívá, jsou-li povzbuzováni, aby sami získávali poznatky, aby se aktivně účastnili procesu výuky, a dokonce Výuka pod širým nebem jako zde v proměněném sadu Marianne Cadbury může být přitažlivá a podnětná. Foto: James Taylor

41 Dřevěná chatka Marianne Cadbury v jejím proměněném sadu v Londýně je přes 20 let místem, kde začínají mnohá permakulturní dobrodružství. Foto: James Taylor ní hodnoty dítěte je nesmírně cenné, aby mohlo být nepozorované, ale na bezpečném místě, a zahrada to umožňuje. Tento názor našel odezvu u dalších lidí, kteří vytvářejí takový prostor ve školách a školkách. Lesní zahrada může být ideálním dějištěm výuky pod širým nebem. Poskytuje prostor a učební pomůcky téměř pro každý předmět. Jediným omezením je představivost rodičů, učitelů a ostatního personálu. Představivost ale bohužel často padne za oběť tlaku na akademický výkon, takže je třeba osobní iniciativy, často rodičů nebo přátel školy, aby vznikl outdoorový učební plán. Pokud jsou děti aktivně zapojeny do projektování, výsadby a údržby místa, dostávají příležitost procvičovat si kreslení, matematiku, komunikační a tělesné schopnosti a zažít praktickou užitečnost těchto schopností. Neméně důležité je, že jim celý proces dává pocit vlivu na vlastní životní prostředí, pocit, že jsou spolutvůrci i uživateli životního prostoru. Děti se tu mohou učit společenskému chování a rovněž si vyvíjet osobní vztah k přírodě jako k prostoru pro dobrodružství, úkryt a vytváření sociálních interakcí. To může mít pozitivní účinek na studijní výsledky. Alice Küchemann pozorovala při práci na základní škole v Liverpoolu, že děti jsou zážitky z pobytu venku nadšené a poho sami navrhovali, aby nebyli jen pasivními posluchači. Můžete střídat samostatné zkoumání zahrady s hodinami společné výuky, se získáváním praktických zkušeností s předváděnými metodami a s objasňováním myšlenek, ze kterých lesní zahrady vycházejí. Pomocný materiál jako cedulky, letáky, brožury a internetové zdroje může být velmi užitečný, ale nakonec nic nepřekoná fyzický zážitek procházky mezi stromy a květinami, které vnímáte všemi smysly. Vedle dovedností, které tvoří jádro lesního zahradničení, se v těchto prostorech mohou vyučovat a také se vyučují mnohé jiné předměty, od práce se dřevem přes základy matematiky a angličtiny až po kreativní psaní a výtvarné umění. A je tu samozřejmě i vynikající místo k pěstování tělesné síly, mrštnosti a obratnosti, provozujete-li smysluplné meditativní zahradničení nebo pokud proměníte zahradu ve spolupráci s dětmi v dobrodružné hřiště. Zahrady u školek a škol Claire White, koordinátorka Naturewise Forest Garden (Přírodní lesní zahrada) při školce Margaret McMillan v severním Londýně, zdůrazňuje, že je nesmírně důležité, aby se děti mohly učit vyvíjet osobní vztah s divočinou. Ta je dnes nesmírně vzácná, zvlášť ve vnitřním městě. Pro pocit vlast- Učíme se z krajiny 117

42 třeba vyprávět o svých hrách a pozorováních je pro ně popudem k cvičením v písemném projevu. Tady si vytvářejí osobní vztah se zahradou a jsou pak vnímavější i k učení. Během let strávených v Přírodní lesní zahradě v severním Londýně si Claire White všimla, jak se uspořádání zahrady vyvíjelo spíš podle způsobu, jímž ji děti využívaly, než podle projektových řešení dospělých. Když mi ukazovala několik schodů na stinném vzdáleném konci pozemku, vzpomínala, že je sem dali před několika lety, protože svah může klouzat, ale děti si udělaly vlastní divoké cestičky právě vedle schodů. Děti jsou pro vývoj zahrady důležitým faktorem. Vyšlapávají cestičky, budují si doupata, a formují tak celý prostor. Nejpřitažlivější cesty zahradou jsou vždycky ty nejnepřístupnější, takže nová stezka se vždycky objeví jako pošlapaná vegetace na záhonu. Časem se promění v tunel nebo otevřenou cestičku, tehdy se může uznat za novou cestu a průchod houštinou se stane novou hranicí. Naštěstí je většina vegetace dostatečně odolná a takové hrubé zacházení vydrží. Vývoj školních zahrad Malory Foster pracovala v rámci programu Farm to School (Farma do školy) sponzorovaném americkým ministerstvem zemědělství (USDA) v organizaci Food and Nutrition Services (Služby pro potraviny a výživu) v okrese Sarasota na Floridě. Její úkol podporovat zakládání školních zahrad jí dával možnost srovnávat různé přístupy. Podle ní jsou jedlé lesní zahrady výjimečné. V programu byly dvě permakulturní zahrady, z toho jedna založená jako jedlý les při základní škole. Pozitivní ohlas na tuto konkrétní zahradu byl ohromný zaměstnanci školy ji milovali a zájem rodičů byl velký, a to už po prvním roce. Zdůrazňuje několik důležitých faktorů, které vedly k úspěchu této zahrady: získala podporu ředitele školy a sdružení rodičů. Na dvoudenní akci na škole spojenou s vytvářením projektu za účasti dětí a zaměstnanců byli pozváni místní odborníci zahradníci a designéři. Bylo úžasné sledovat, jak se myšlenka výsadby jedlého lesa posouvá od snu k realitě. Jakmile byl krásný projekt hotový, oznámili jsme datum realizace. Ten den se objevilo sedmdesát lidí, aby pomohli mulčovat kartonem a mulčovací fólií a vysazovat stromy a trvalky. Později zažila chvíle tichého uspokojení, když navštívila školu s místním šéfkuchařem zapojeným do kampaně za zdravou stravu. Ředitel školy provázel šéfkuchaře a ukazoval mu, kolik čerstvého jídla je na školním pozemku k dispozici, a velmi hrdě nám o jejich jedlém lese vyprávěl. Školní kuchař, nadšený zastánce čerstvé a rozmanité místní stravy, je klíčo- Děti v Liverpoolu si vysazují školní zahradu. Foto: Alice Küchemann

43 Rady Malory Foster pro zakládání školního jedlého lesa Vytvořte silný tým. Školní zahrady často závisejí na iniciativě nadšeného rodiče nebo zaměstnance, ale vy budete potřebovat podporu a spolupráci všech od ředitele a učitelů po kuchaře, údržbáře a místní komunitu. Ve všech fázích od plánování přes realizaci až po údržbu zapojte žáky. Nakonec, co je školní zahrada nebo les bez dětí? Snažte se, aby zahradu měl na starosti zaměstnanec na plný nebo částečný úvazek. Dají se zajistit finanční prostředky k najmutí osoby na údržbu zahrady, ale většinou je to součástí školních osnov, například jako zahradnický program. Vytvořte celoroční plán údržby zahrady a silnou síť k včasnému zajištění prací. Osoby odpovědné za údržbu to zbaví strachu, že se zahrada promění v ošklivý nepořádek. Napište si plán sklizně. Zpočátku jí nemusí být moc, ale až bude vašim ovocným stromům a ořešákům pár let, budou snad dávat bohatou úrodu. S napsaným plánem nebo kalendářem sklizně můžete zajistit, aby potravu snědli lidé, a nikoliv škůdci. Správci zahrady se tak značně uleví. Prostor vytvořte tak, aby byl přístupný pro učitele se žáky. Čím je jedlý les umístěný blíž k centru školy a čím je přitažlivější pro učitele, tím spíš ho budou využívat pro výuku. Žáci mají velký prospěch z empirické výuky a každý předmět se dá učit pomocí praktických aktivit v jedlém lese. Díky stínu, místu k sezení a relativnímu soukromí bude tento prostor přitažlivější Karuna pro vyučování. vou postavou popularizace nových způsobů vaření s neobvyklými rostlinami. Nejdůležitější věc, kterou jsem v souvislosti s farmami do škol zjistila, je význam budování dobrých a důvěryplných vztahů. Mnoho lidí váhá vyzkoušet nové nápady a potřebují k nim být opatrně dovedeni. Lidi se bojí, že by mohli rostliny zahubit. Hospodářské oddělení se zase obávalo, že údržba bude příliš složitá nebo že by takový prostor mohl lákat hlodavce. Práce s lidmi zodpovědnými za údržbu pozemků je zřejmě klíčem k úspěchu výsadeb u každé instituce a u mnoha veřejných míst. Přechod od konvenčních metod údržby k spíše bezzásahovému přístupu u lesních zahrad může vyžadovat nějaký čas na to, aby si zúčastnění lidé na novinky zvykli, a musí se hodně vysvětlovat a zkoušet. Další podstatný bod, kterého si Malory všimla, je ustavení dlouhodobé stability a kontinuity řízení. Diskutovali jsme o tom v řídící skupině programu Farma do školy a pracovali jsme na dokumentu s návrhem vytvoření stálých pozic pro školní zahrady, který by umožnil dlouhodobé plánování. Mladí dospělí Starší děti může být obtížnější zaujmout. Na cestě od dětství k nezávislosti mohou dospívající kolísat mezi snahou se zařadit a touhou vytvářet si vlastní vztah ke světu, což může být v rozporu s obecně přijímanými normami. Pro Jo Homan, koordinátorku Edible Landscapes London (ELL, Londýnské jedlé zahrady), je začlenění mladých lidí důležitým cílem, a proto se organizace rozhodla pro účast na programu Výzva, iniciativě zaměřené na pěstování smyslu pro aktivní občanství u šestnáctiletých prostřednictvím práce s komunitními skupinami a projekty. 119

44 140 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí Mišpule japonská, škumpa orobincová a bambus v guildě reprezentující východní Asii a Severní Ameriku

45 Les na střeše v Readingu Mary Tindall, zahradnice centra, mne provází a seznamuje mne s nejrůznějšími exotickými požitky. Kvetou tady fuchsie, které budou mít na podzim jedlé bobule, jsou tu hrsti šťavnatých japonských ostružin, žlutodřev peprný ( sečuánský pepř ) s kořenitými růžovými tobolkami a žlutodřev Zanthoxylum clava-herculis, jehož semena jsou součástí čínského prášku pěti koření a používají se jako tropické anestetikum podobné hřebíčku. Problém je řešení: Vyzdvihněte zahradu na střechu Příběh malé readingské střešní zahrady začal obrovskými starostmi. V roce 1999 bylo jasné, že střecha centra RISC protéká a musí se vyměnit. Zpočátku jsme o střešní zahradě jako o řešení neuvažovali. Tato představa se vyvinula postupně, když jsme zjišťovali, jaké máme nejzelenější a nejlépe proveditelné možnosti. Vyměnit celou střechu je hodně nákladné a pro dobročinnou organizaci jako RISC je vždycky obtížné sehnat finance na údržbu budov. Inovativní vzdělávací programy jsou ale jiný případ, takže vznikl plán na outdoorový vzdělávací prostor. V roce 2001 byl přizván místní permakulturní designér Paul Barney, který přišel s nápadem na globální lesní zahradu. LES NA STŘEŠE V READINGU Lokalita: Mezinárodní centrum solidarity v Readingu (RISC), městské centrum Umístění: Plochá střecha ve výšce 6 m nad úrovní terénu Nadmořská výška: 45 m Zeměpisná šířka: 51,4 s. š. Velikost: 200 m 2 Roční úhrn srážek: 702 mm Založeno: 2001 Design: Paul Barney Údržba: Mary Tindall, Dave Richards Témata: Vzdělávání, rekreace, hospodaření s vodou, vodotěsnost Zelená střecha nás zaujala, protože může plnit řadu funkcí. Zabrání prosakování vody a současně zlepší zvukovou izolaci. To bylo důležité, protože místnosti pod střechou se po večerech využívají pro různé akce. Třiceticentimetrová vrstva půdy se osvědčila jako výborná izolace, nejen zvuková, ale i tepelná, a když byla nová střecha hotová, mohli jsme vypnout několik radiátorů. Globální zahradníci Vzdělávací pracovník Dave Richards se zahradou zabývá od samého začátku. Vysvětluje záměr plánu výsadeb: Naše centrum spolupracuje se školami a komunitními skupinami, abychom vzbudili zájem veřejnosti o globální problémy, jako je udržitelný způsob života, lidská práva a společenská spravedlnost. Chtěli jsme, aby měla zahrada s těmito tématy logický vztah, a z toho se zrodilo téma nazvané Globální vzdělávání: užitečné rostliny. Chtěli jsme zařadit rostliny z každého kontinentu a vyprávět lidem nejen o jejich původu, ale i o tom, jak je lidé z celého světa různými způsoby používají. Největší výzvou bylo nalézt rostliny původem z tropů, které by rostly ve zdejších podmínkách. Při tom jsme se zaměřili na rostliny z míst s větší zeměpisnou šířkou a vyšší nadmořskou výškou měli jsme na výběr z mnoha středozemních druhů i druhů z horských regionů, jako jsou Andy. Ačkoliv většina rostlin ve střešní zahradě by své sousedy na původních stanovištích Na střeše v Readingu, blízko městského centra, roste skrytá zahrada s úchvatným sortimentem rostlin ze šesti kontinentů. Hustý porost a úžasná diverzita stromů, keřů, bylin a květin je téměř matoucí, ačkoli leží na úzkém proužku půdy obklopeném dalšími budovami a neustálým hukotem blízkého silničního okruhu. Tato zahrada obsahuje rostliny z každého kontinentu kromě Antarktidy. Jejím účelem je vzdělávat děti o rostlinách.

46 Místo k posezení nikdy nepotkala, zdá se, že spolu v tomto stísněném prostoru vycházejí perfektně krásná metafora pro myšlenku Mezinárodního centra solidarity, které se snaží podporovat porozumění mezi kulturami na zmenšující se planetě. Jednou z myšlenek této zahrady je, že žijeme v globalizovaném světě mnohem déle, než si většina z nás uvědomuje. Jedna věc je zde zřejmá že většina běžných plodin, z nichž se skládá naše strava, pochází z míst mimo Británii. Mnohé jsou ze Středozemí nebo ze Blízkého východu, jiné přivezli obchodníci v dávných dobách z východní Asie, nebo přicestovaly z Nového světa v dobách obchodu s otroky. Naopak mnohé rostliny, kte- ré považujeme za plevel, byly dlouho tradiční součástí lidské stravy a nyní se vracejí na stoly lesních zahradníků. Jabloň, heřmánek, pažitka, kopretina řimbaba, líska, chmel, meduňka, třezalka, česnek medvědí a jahodník obecný patří k těm rostlinám v zahradě, jejichž domovem jsou různé oblasti Evropy a Asie. Rostliny ze Středozemí včetně severu Afriky zahrnují aloe vera, artyčok, levanduli, lékořici, ibišek, kdouloň, rozmarýn, třezalku tečkovanou a svízel vonný. Skromná pampeliška dokázala rozptýlit svá droboučká semena po celé Seznam rostlin ve střešní zahradě RISC (příklady) Afrika Asie Evropa Severní Amerika Jižní Amerika Aloe vera, ibišek, třešeň ptačí Bambus, akébie pětičetná, ostružiník japonský, citroník, mišpule japonská, broskev, cibule zimní, smldinec (jam) Pór, fenykl, merlík všedobr, hloh, katrán přímořský Máta vodní, temnoplodec (aronie), krásnoočko, třapatka, podzemnice olejná, slunečnice Paprika chilli, aloisie citrónová, lichořeřišnice, šťavel hlíznatý 142 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

47 Sezení při pohledu shora s vloženým plánkem střešní zahrady RISC severní polokouli a předvést, že malé může být extrémně úspěšné i krásné. Učení na vysoké úrovni Někdy to tu nazývám,krajina učení, říká Dave. Místo, kde by žáci mohli trávit čas poznáváním všech témat v kontextu a dávat pak podnět ke vzniku člověkem vytvářené krajiny inspirované přírodou. Poskytujeme učitelům plány hodin přírodních věd a matematiky, ale dají se zde vyučovat všechny předměty školních osnov. Naše webové stránky ( org.uk) obsahují odkazy na zdroje učebních plánů globálních tříd pod širým nebem a přehlednou databázi uspořádanou podle témat, jako je například,pěstování potravin,,péče o půdu,,design atd. Sama zahrada učí lidi, že jsme na rostlinách závislí téměř ve všem. Les na střeše v Readingu Jakmile jsou děti tady, je snadné je nadchnout. Těžké je nalézt učitele se schopnostmi a nadšením pro tento experimentální přístup k zahradničení a vyučování. Pro začátek je důležitější láska k rostlinám než zahradnické znalosti, které se dají časem získat. Dave rozšířil své pracovní působení na několik škol v okolí, kde poskytuje zainteresovaným učitelům odborné školení a pořádá každotýdenní zahradnické schůzky s dětmi a učiteli. Střešní těžkosti Založení zahrady na ploché střeše znamená pro designéra řadu výzev. Především je tu značná váha intenzivně osázené zelené střechy, zvlášť když je nasycená dešťovou vodou. Celková hmotnost půdy, rostlin a stavebních prvků může snadno dosáhnout několika tun na metr čtvereční. 143

48 Střešní osvětlení a ventilátory jsou lépe vidět v zimě, kdy část vegetace odumře Naštěstí byla stávající konstrukce naddimenzovaná, s masivními střešními trámy podepřenými zesílenými betonovými pilíři. Proto se střecha samotná už nemusela zesilovat. Nejprve se sundala stará shnilá střešní krytina a překližka a pak byla položena speciální vrstva plstěné lepenky napuštěné herbicidem jako prevence prorůstání kořenů, dále izolace a drenážní vrstva. Kvůli snížení hmotnosti zvolil designérský tým lehký substrát ve vrstvě asi 30 cm (limit navržený inženýry, kteří poskytovali konzultace). Stromy se vybíraly pokud možno na slabě a středně rostoucích podnožích. Mělká půda Náčrtek s navrhovanými prvky střešní konstrukce, zdroj: RISC 144 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

49 znamená i omezenou zásobu vody a živin, takže závlaha a hnojení jsou nezbytné. Zdá se, že kořeny stromů se rozrostly do stran, a brání se tak nebezpečí vyvrácení silným větrem, i když okolní střechy poskytují určitou ochranu. Mělká půda je také důvodem bonsajového efektu, což znamená, že většina stromů zřejmě po 15 letech dosáhla své maximální výšky. Husté kořenové systémy zakořeněných rostlin také znamenají, že je velice obtížné sem přidat nějaké další. Ale proč byste to dělali v zahradě, kde roste téměř 200 druhů? Znamená to také, že je jen málo prostoru, který by mohl zarůst plevel. Úrodnost se udržuje občasným přidáním koňského hnoje v biokvalitě nebo listovky z vlastního pozemku RISC, kompostu z Globální kavárny patřící centru a příležitostnými doplňky mletých mořských řas a minerálního prachu ze skotské žuly. Ve schématu výsadeb se muselo počítat se střešními okny a ventilačními šachtami. Ty se také musí udržovat nezarostlé, aby řádně fungovaly. Někdy se stává, že plazivé rostliny začnou prorůstat do místností pod střechou. Spoustě lidí se ten pohled vlastně líbí, říká Mary, ale stín stromů může představovat problém, proto se vždycky postarám, aby se prostor nad střešními okny ocitl na programu každoročního prořezávání. Řešení závlahy Největší starosti jsou na střešní zahradě s vodou. Mělká půda znamená semiaridní podmínky, dokonce i v jižní Anglii. Dave říká: Můžete si zahradu představit jako obrovský zavěšený košík. Údržba střešní zahrady se stromy a keři vyžaduje ohromné množství vody. Některé rostliny v RISC skutečně v suchých obdobích trpí, zvlášť ty, které rostou na okrajích. Spotřebu vody má minimalizovat kapko- Les na střeše v Readingu vá závlaha zavedená po celé zahradě. Voda se shromažďuje v několika nádržích a čerpá se do zavlažovacích trubek s použitím energie ze solárních panelů rovněž umístěných na střeše. Ale voda svedená z okolních střech nestačí na překlenutí období sucha. Dave odhaduje, že v suchých obdobích zahrada spotřebuje každou noc asi 500 litrů vody. Dlouhodobým řešením by mohla být velká nádrž pod parkovištěm vzadu za centrem. Pojala by dost vody na zavlažování zahrady za sucha a na splachování toalet po zbytek roku. Ale bylo by to drahé a výstavba by narušila provoz centra. Levnější možností, jak ušetřit vodu, by bylo věnovat větší podíl zahrady středozemní flóře s mnoha aromatickými bylinami a jinými rostlinami odolnými vůči suchu. Jako firmě se organizaci RISC spotřeba vody měří a v létě je zahrada zodpovědná za většinu účtu za vodu. S rostoucí cenou vody budou alternativní řešení stále potřebnější, ale prozatím závisí zahrada na dodávkách vody zvenčí. Údržba Se zaléváním řízeným automatizovaným systémem je celková údržba u tak husté a rozmanité zahrady překvapivě nenáročná. Hlavními úkoly jsou řez, údržba cestiček v obdobích bujného růstu a oprava jejich obrubníků. Původní obrubníky z lísek vydržely 12 let, pak místní výrobce plotů udělal nové z materiálu z blízkého kopicovaného lesa. Chorob a škůdců se tu vyskytuje velice málo, ačkoliv slimáci nakonec před dvěma roky také dorazili, patrně s dovezeným hnojem. Bojuje se s nimi pomocí pivních pastí naplněných sedlinou z kávy! Občasné přemnožení mšice makové rychle vyřeší místní populace slunéček. Při tak umírněném přístupu k zásahům 145

50 Mulč je nezbytnou součástí strategie šetření vodou v zahradě. Leopard pomáhá s hubením škůdců. Cestičky dlážděné deskami z recyklovaného stavebního odpadu se snadno udržují a ukážou vám správný směr. do zahrady je největším problémem množství lidí, kteří chtějí s údržbou tohoto místa pomáhat. Odborné práce jako řez nejsou vhodné pro neškolené dobrovolníky, zvlášť když se jedná v podstatě o ukázkovou zahradu. Noví dobrovolníci jsou posíláni do blízkých školních a komunitních zahrad provozovaných v rámci programu Good4Families (Dobro pro rodiny), nejnovější dobročinné akce RISC. Co se samotná Mary naučila za deset let práce se zahradou? Mé znalosti rostlin se při práci na naší databázi a při vyprávění o rostlinách ostatním neuvěřitelně zlepšily. Na začátku jsem se také necítila zdravotně moc dobře, ale časem jsem při práci v zahradě ozdravěla. Pro Mary, Davea a mnoho dětí i dospělých navštěvujících tuto střešní oázu je to místo poučení a údivu. Jeho úspěch pramení z designu s jasným, konkrétním záměrem. Přes velikou rozmanitost a hustotu rostlin (nebo právě kvůli ní) je překvapivě nenáročné na údržbu. Hustý porost brání růstu plevelů, protože zabírá prostor pro kořeny a zachycuje většinu světla. Skutečnost, že produkce potravin není hlavním záměrem zahrady, neubírá nic na její vzdělávací, rekreační a estetické kvalitě. Po většinu doby její existence pečují o zahradu kvalifikovaní lidé. Mary i Dave znají zahradu a její potřeby velice podrobně a na neuvěřitelně bohaté střešní zahradě, kterou vytvořili, je to znát. 146 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

51 Nové městské krajiny Krajinářští designéři, architekti a urbanisté v posledních dekádách znovuobjevili jídlo jako téma v plánování města. Projevilo se to hned v několika nových přístupech; jako tak často v lidské historii, kdy se na na mnoha místech najednou vynoří podobné myšlenky, když pro ně dozrají společenské podmínky. V Evropě poprvé použili termín nepřetržitě produktivní městské krajiny Andre Viljoen a Katrin Bohn. Je to trochu jazykolam, ale zkratka CPULs (z anglického Continuous Productive Urban Landscapes) se ujala a vedla k novému myšlení mezi lidmi, kteří plánují rozvoj měst. Bohn a Viljoen jsou zapojeni do praktických experimentů týkajících se celých měst v Brightonu a Middlesbroughu. Mezitím se v Severní Americe v diskusích mezi místními komunitami, developery a akademiky, které následovaly po desetiletích bojů o využití půdy na okrajích měst jako Los Angeles nebo Vancouver, objevil termín zemědělský urbanismus. Jedná se v něm o znovupropojení těch, kdo žijí ve městech, se všemi prvky systému, který pěstuje, zpracovává, balí, distribuuje, prodává, dodává, vaří a oslavuje jídlo, které konzumují, a učí o něm. Prostředkem, který tomu napomáhá, je viditelné včlenění tohoto potravinového systému do všech prvků města, které přispívá k živějšímu, lépe prosperujícímu městu i k odolnějšímu a kulturně bohatšímu systému zásobování potravinami. (zdroj: CPULs, zemědělský urbanismus a podobné myšlenky se zabývají nejen přizpůsobením fyzického uspořádání města tak, aby poskytovalo prostor a infrastrukturu pro pěstování, zpracování a distribuci potravin. Nové městské krajiny Uznávají také, že jídlo je důležitou součástí naší kultury. Kde a jak se o ně dělíme, prodáváme je, jíme a oslavujeme je, je stejně důležité jako podrobnosti jeho výroby. Nevýhodou obou termínů je jejich technokratický charakter, díky němuž jsou stravitelné pro úřední činitele, ale nejsou přístupné pro každého. Jejich původ mezi krajinářskými odborníky a realitními developery může vést k nebezpečí, že opominou obyčejný lid. Designéři velkých městských projektů až příliš často zapomínají, že někdo musí opravdu žít s výsledky jejich představ, a oni sami to obvykle nejsou. Ve skutečnosti se hodně z těchto nových městských krajin už objevuje, a to anarchistickým, neuspořádaným způsobem díky akcím jednotlivců a skupin. Některé z takových průkopníků můžete potkat i na stránkách této knihy a je dost pravděpodobné, že další najdete v místě svého bydliště. V tomto smyslu městská potravní revoluce již probíhá, vyrůstá zespoda vzhůru. Je to tak dobře, protože byrokratické a centrálně zaváděné procesy často vyvolávají rozhořčení lidí a jejich neochotu spolupracovat. Ale pokud krajina, kterou obýváme, má být stále produktivní v čase i v prostoru, musí to mít podporu z obou stran. Kuba je zajímavý případ, kdy kombinace procesů vedených zdola i shora dala vzniknout živému městskému zemědělství. Hlavní město Havana se často uvádí jako příklad zemědělského urbanismu. Ačkoliv podmínky na Kubě devadesátých let byly zcela unikátní a neopakovatelné, od Havany se dá mnohému naučit. Hodně o tomto tématu zachytil inspirativní dokument z roku 2006 The Power of Community How Cuba Survived Peak Oil (Síla komunity jak Kuba přežila ropnou krizi). Jiným obecně známým příkladem takového přístupu je malé město Todmorden 167

52 v Lancashiru, kde se všude vynořily zahrádky ošetřované dobrovolníky a sklízené každým, kdo chce jíst. Mnohé z pozemků jsou snadno přístupné a vypadají skoro jako náhodně vzniklé, jako je například dlouhý osázený pruh podél kanálu procházejícího městem. Švestky a jabloně, rybíz, angrešt a množství bylin je tu tematicky seskupeno. Nejambicióznější veřejná zeleň se nachází před lékařským střediskem. Výsadby kolem parkoviště obsahují špalírové třešně, angrešt a rebarboru; vhodně je tu umístěna lékárnická zahrada s léčivými bylinami. Ne všechno, co se po městě pěstuje, jsou trvalky, ale mnoho výsadeb dokazuje, že veřejně přístupné ovoce, byliny a zelenina mohou hrát roli v rozmanité a odolné městské krajině a v systému zásobování potravinami. Todmorden byl katalyzátorem dalších iniciativ. Po skromných začátcích v roce 2007 se přístup Incredible Edible (Neuvěřitelně jedlé) rozšířil do více než stovky skupin jen v Británii a do mnoha dalších po celé zeměkouli od Kanady po Nový Zéland. Veřejný prostor a potravinová nezávislost: dva rámce sdílení hojnosti Veřejný prostor (commons) bychom nejjednodušeji mohli popsat jako to, na čem závisí naše přežití a blahobyt (a co závisí na nás).* Tento termín původně označoval tradiční pojetí společné obecní půdy a místních pravidel pro její využívání. V moderním pojetí zahrnuje všechny zdroje sdílené lidmi, kteří je vytvářejí a starají se o ně, spolu se společenskými strukturami a procesy, které umožňují všechno udržovat v chodu. Laboratoř správy veřejného prostoru ho popisuje jako vznikající rámec pro sociální spravedlnost a rovnost v němž se setkávají různé kultury, třídy a lidé, pracují společně a společně se vyvíjejí.** Zdá se, že tento aktualizovaný koncept veřejného prostoru výborně odpovídá lesním zahradám, které dokáží vytvářet hojnost na omezeném prostoru. Jedlé lesy mohou produkovat velký přebytek nad osobní spotřebu a tím i materiální pobídku, aby se lidé dění účastnili. Zejména při pěstování ovoce existují během většiny prací při údržbě a sklizni pracovní špičky, a naopak období klidu, a je snazší a zábavnější, když se při těchto zvláštních příležitostech sejde hodně lidí. V jedlém lese se může nechat prostor i pro odpočinek, hru a učení, což je důležitá výhoda v husté městské zástavbě. Veřejné prostory mohou mít nejrůznější typy vlastnictví, od soukromého přes obecní až po společné vlastnictví skupiny lidí, kteří bydlí v okolí. I lesní zahrady vykazují podobně široký rejstřík přístupů. Společná péče o lesní zahradu by konečně mohla vyřešit slepé uličky, kdy potřebujeme, aby se do péče o zahradu zapojili další lidé. Sdílení péče o prostor může zajistit dlouhodobou stabilitu i v případech, kdy klíčové osoby odcestují nebo se vzdají odpovědnosti. Pojem potravinová nezávislost (či potravinová suverenita) vznikl v devadesátých letech a popisuje vytváření soběstačnosti určitého společenství v oblasti výživy. Představilo ho mezinárodní hnutí drobných zemědělců La Via Campesina a původně se vztahoval k ekonomice rozvojových zemí, ale od té doby ho přijali i účastníci kampaně v Evropě a Severní Americe. Východiskem filozofie potravinové suverenity je, že jídlo je základní potřebou a také základním lidským právem každého obyvatele Země. Jako postup zdola nahoru, kdy lidé sami přicházejí na nová řešení, je v kontrastu k myšlence potravinové bezpečnosti, se kterou operují spíše vlády a korporace, zatímco běžní lidé drží pusu a krok. Komunitní zahrady jako Leaf Street v Manchesteru nebo městské krajiny Tod- 168 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

53 mordenu a Kasselu ukazují příklady půdy, která je využívána a spravována jako veřejný prostor. Půda tu není osobním vlastnictvím zahradníků, a naprostá absence osobního vlastnictví otevírá prostor, v němž je spolupráce uskutečnitelnější a čerstvě vypěstované potraviny dostupnější. Volně dostupné zdroje jsou hlavním principem mnoha komunitních zahrad a podstatná je zde účast nejbližšího okolí a jeho zapojení. Síť Open Food Network (Otevřená potravinová síť, viz kapitola Aby se to vyplatilo, str. 234) je příkladem metody, která umožňuje a podporuje, aby se lidé sešli a spolupracovali v zájmu své komunity,*** v tomto případě komunity producentů a konzumentů potravin. * Ramos, J. (2016), The City as Commons: A Policy Reader (Město jako veřejný prostor: Politická čítanka). ** LabGov (2015), Ten Points on the City as Commons (Deset bodů o městě jako veřejném prostoru), *** Tamtéž. Městské krajiny pro sběrače Historický termín z římského právního kodexu užívací právo se používal k popisu způsobu využívání obecních prostorů (občin): právo využívat cizí vlastnictví, aniž by při tom bylo poškozeno nebo zničeno. Sběr potravy, starý jako lidstvo samo, je tradiční formou uplatňování tohoto práva, která se dá využívat i dnes a může nás spojovat s půdou kolem nás stejně jako s nesčetnými generacemi našich předků. Designérka lesních zahrad Jo Barker z Kentu je nadšená sběračka, stejně jako krajinářská projektantka a zařazuje jedlé plodiny všude, kde je to možné. Poučuje své klienty o možnostech, jak si vylepšit jídelníček a rozšířit kulinářské obzory. Mám dvě zásady, jimiž jak doufám lidi inspiruji: tou první je, že jídlo je všude kolem nás a v každou roční dobu. Zdá se, že není náhoda, že téměř všechny rostliny a zvířata jsou jedlé nebo použitelné, pokud víme jak. Dávno jsem se přestala ptát,mohu Tuto lesní zahradu vysázela velkoobchodní firma Alara Wholefoods na industriálním pozemku severně od železniční stanice St. Pancras v Londýně. Jen velmi málo cestujících Eurostaru bude vědět o jedlé výsadbě, kterou míjejí, když jejich vlak zrychluje na cestě směrem k Eurotunelu. Botanická zahrada Wellesley 169

54 Jarní sběračská mandala vyrobená Jo Barker se skupinou v Ramsgate Sklizeň hojnosti V parcích, na sídlištích a předměstích je spousta věcí ke sklizni, částečně díky lidem jako Jo Barker, ale častěji náhodou, protože krajinářští designéři a zahradnické firmy neúmyslně přidávají do výsadeb jedlé rostliny, které měly být na okrasu, nebo je používají jenom jako pozadí pro hemžení městskéto sníst? a místo toho se ptám,jak se to dá jíst? Mou druhou zásadou je, že potrava je současně lékem a lék potravou. V posledních letech si uvědomuji, jak pravdivé to je, když se živím v lesní zahradě a okolí. Téměř každý den v roce mám polévku nebo salát, jejichž ingredience nacházím ve své domácí lesní zahradě nebo v prostředí, v němž náhodou zrovna jsem. Když učí klienty lesních zahrad a účastníky sběračských vycházek, Jo jim často pomáhá vytvořit vlastní sběračské mandaly, které se vždycky mění v krásný doklad hojnosti v zahradě nebo ve volné krajině. Jo se inspirovala svými sběračskými zkušenostmi z polí, okrajů cest a pláží Kentu a rozhodla se přístup sběrače vnést i do blízkého pobřežního města Margate. Rozkvetlý Margate S podporou vedení města Margate sehnala Jo Barker tým nadšených dobrovolníků a začátkem roku 2015 se dali do práce. Jejich cílem bylo zpestřit vzhled hlavní třídy a představit obyvatelům možnosti, jak získávat uprostřed města potraviny zdarma. Jo si vzpomíná, že když jsme začínali, mnoho lidí si myslelo, že to nikdy nebude fungovat. Říkali nám, že rostliny někdo ukradne nebo zničí, že je zaroste plevel nebo pošlapou malé děti či opilci. Že záhony budou přetékat odpadky. Že už to dřív lidé zkoušeli a nešlo to. Jiní říkali, že to budou vyhozené peníze. Tenhle projekt měl rozhodně své problémy, ale přes to všechno máme teď kvetoucí rostliny po celé hlavní třídě, povzbudili jsme řadu podniků, aby si pořídily vlastní květináče a truhlíky, a založili jsme přátelskou komunitní zahradnickou skupinu. * Jak se ukázalo, záhony s tabulkami vysvětlujícími, že je vysázela komunitní zahradnická skupina, nebyly zničeny, nebo jen minimálně. Slyšela jsem řadu historek, jak místní sami záhony hlídali. Předchozí pokusy udržet tyto záhony osázené nebyly úspěšné a mne by zajímalo, jestli rozdíl spočíval v těch tabulkách. * Barker, J. (2015), Blooming Margate Final Report (Rozkvetlý Margate závěrečná zpráva) Seznam rostlin, květináče projektu Rozkvetlý Margate Patro Druh Vavřín vznešený, fuchsie, hebe, Keře slézovec Byliny Letničky Popínavky Jiřina, kontryhel, hvězdnice, trávnička přímořská Aksamitník, maceška Břečťan, lichořeřišnice 170 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

55 ho života. S trochou vědomého úsilí by se množství produkce dostupné pro městské sběrače dalo snadno zvyšovat. Zpřístupnit produkci je jedna věc, ale efekt to bude mít sotva více než symbolický, dokud ji lidé nezačnou opravdu sklízet a využívat. Z tohoto důvodu pokračuje Jo s celoročními sběračskými vycházkami v okolí svého bydliště. Snaží se toho dosáhnout i městské sklizňové sítě jako Abundance (Hojnost) ve Spojeném království nebo Mundraub* v Německu. Jejich cílem je spojit lidskou touhu po shánění potravy s kulturou sdružování tím, že povzbuzují obyvatele města, aby se podělili o svoji úrodu. Ovocné stromy a ořešáky jsou zdrojem dostupným v mnoha městech světa. Předchozí generace, zvyklé spíš na zásobování z místních zdrojů, často zanechaly tajné lesy ovocných stromů, které jen čekají na znovuobjevení. Původní skupina Abundance byla založena v roce 2007 sběračem a pěstitelem Stephenem Wattsem a ochotnickou umělkyní Anne-Marie Culhaine. Ukázalo se, že myšlenka je nakažlivá, a nyní jsou ve Spojeném království desítky skupin, které nezávisle znovuobjevují bohatství místní půdy a komunity. Síť Mundraub v Německu používá online mapy, které umožňují lidem nalézt ovocné stromy poblíž jejich bydliště a upozorňují ostatní na dozrávající plodiny. Podobné sítě se vynořují i v jiných částech světa. (V České republice viz Většina těchto iniciativ má podobná hlavní pravidla: Sdílet vědomosti o místních zdrojích. Kdokoliv se může účastnit. Čerstvě utržené ovoce je zdarma. Dělit se o bohatství. Respektovat práci a vlastnictví jiných. Doplňovat zdroje vysazováním dalších jedlých rostlin. Mnoho projektů produkuje více, než Výběr z jablek a hrušek sklizených v zahradách a parcích v severním Londýně o kolik se mohou lidé podělit, takže zpracování ovoce na šťávy, džemy a jiné zavařeniny může pomoci získat finanční prostředky na provoz projektu, nebo vytvořit pracovní příležitost. Radost z hojnosti je jednoduchá a rozumná myšlenka, kterou většina lidí dokáže snadno pochopit, prohlašuje Abundance Handbook (Příručka hojnosti), návod, jak vytvořit vlastní projekt městské sklizně. Veřejné i soukromé lesní zahrady by se mohly do tohoto modelu hodit a rozšířit nabídku ovoce a dalších plodin. Zřízení sběračských ekosystémů navržených již s tímto úmyslem může krmit lidi a ulevit volné přírodě. Pokud víte o rostlině, které byste chtěli mít v okolí více, skliďte její semena a rozšiřte je v blízkém okolí nebo tam, kde byste ji chtěli sklízet. V tom okamžiku se stanete vědomým, aktivním členem ekosystému, který obýváte. Stále se ptejte. Toto nejsou obecná pravidla, ale výchozí body k porozumění vašemu místu v lokálním ekosystému. * Mundraub je starý německý právnický termín, který se dá doslova přeložit jako krádež do úst. Původně se týkal lidí, kteří sebrali malé množství potraviny z pole nebo zahrady pro osobní spotřebu. Nové městské krajiny 171

56 Etické zásady sběrače Poznejte své zdroje. Pozorujte, co je v místě dostupné, a zvažujte, z kterých míst je nejlepší sklízet. Sklízejte jenom tam, kde je hojnost. Některé nejběžnější rostliny jsou také jedny z nejvýživnějších. Používejte je jako základní potraviny spíš než ty, které se vyskytují řidčeji. V přírodě nikdy nesbírejte vzácné nebo chráněné druhy. Berte si jen tolik, kolik potřebujete a kolik můžete využít. Seberte části rostliny, které chcete použít, a zbytek rostliny nechte na místě. Nevyčerpávejte zdroje, z daného místa si vezměte jen malý podíl rostlinného materiálu. Raději utrhněte z každé rostliny několik lístků, než abyste ji vytrhli celou. Sledujte využívání zdroje. Sklízejí na stejném místě další lidé? Nechte dost i pro ně. Nechte dost pro volně žijící živočichy. Pamatujte na to, že je spousta jiných živočišných druhů, které nemají možnost zamířit do supermarketu, když potrava v živém plotu dojde. Doplňujte zdroje. Je jen spravedlivé, když budete jako uživatel přírodní hojnosti oplácet její laskavost údržbou, opravami a rozšiřováním biotopů divokých druhů. Je městská soběstačnost možná? Jedlé ekosystémy a veřejný prostor jsou dvě části skládanky komunitní soběstačnosti, která se objevuje začátkem 21. století. Jejími dalšími součástmi jsou potravinová nezávislost, zemědělský urbanismus, permakultura a agroekologie. Jedlé ekosystémy ukazují, jak vytvořit a udržovat rozmanité a produktivní jedlé krajiny, které spoléhají více na rozum než na svaly. Zemědělský urbanismus a trvale produktivní krajiny nám mohou pomoci rozeznat a vytvořit fyzický prostor pro prvky místní potravinové sítě. Veřejný prostor ujasňuje, jak se lidé mohou zapojit do jejich tvorby, údržby a využívání. Potravinová nezávislost zdůrazňuje, proč by nám na tom mělo záležet. Tyto čtyři myšlenky se mohou navzájem pohánět kupředu a měnit způsob, jímž vyrábíme potraviny, i způsob, jímž pohlížíme na městskou i venkovskou krajinu. Agroekologie a permakultura už zahrnuly do své praxe lesní zahrady a jiné polykultury, a to do té míry, že pro některé lidi jsou permakultura a lesní zahrady totéž. Na celosvětové úrovni začíná být diverzifikovaný a na malá hospodářství zaměřený přístup agroekologie rozeznáván jako životaschopnější než průmyslové zemědělství. Každá lesní zahrada je zárodkem jedlé krajiny, který čeká, až bude moci vyrazit za plot zahrady a rozběhnout se do městských center a sídlišť, předměstských ulic a na venkovské louky. Lesní zahrady dnes existují v různých velikostech a v různém uspořádání, v tisících zahrad a předzahrádek, které vysílají impulzy do svého okolí. Lesní zahrady osvědčují svoji hodnotu na velkých pozemcích, v parcích a na sídlištích, na školních pozemcích a v kampusech univerzit, v komunitních zahradách a v tržních projektech. Když zahrnují často okrajové prostory a napojují se na další pěstební místa, na komunitní kuchyně, obchody, trhy a jiné distributory potravin, stávají se částí široké potravinové sítě měst, jako je tomu v Todmordenu a v Kasselu. Vize zemědělského urbanismu se přičiněním lidí stává realitou. Tyto nové bio-fyzické skutečnosti jsou doplňovány a podporovány skutečnostmi sociálními. Prvky tohoto nového tkaniva společ- 172 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

57 nosti jsou proměnlivé a přizpůsobivé procesy zapojování lidí i rozhodovací struktury, které usnadňují dlouhodobé řízení podle kolektivních představ, přičemž umožňují jednotlivcům, aby se podle potřeby k projektům připojovali a zase z nich vystupovali. V komunitních zahradách a na veřejných pozemcích se objevují smíšené modely vlastnictví a řízení a otevírají prostor pro místní podnikání i aktivity komunity. Ve městech s klesajícími rozpočty, s rostoucími cenami nemovitostí a s plíživou privatizací veřejných ploch se naplnění této vize může zdát velmi vzdálené a nemůžeme zaručit, že se stane skutečností. Všude záleží na místních lesních zahradnících, aby to dokázali, a v současnosti tento proces teprve započal. Svou každodenní činností začínáme definovat místo městských jedlých lesů a dalších ekosystémů ve městech budoucnosti. Německé město Kassel je ukázkou, jak mohou věci fungovat, když se tlak zespoda setká s ochotou spolupracovat na úrovni města. Tady se vyplácejí roky tvůrčí práce sítě Essbare Stadt (Jedlé město) v místních komunitách. Koalice otevřených komunitních zahrad, projektů komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), sadů a různých iniciativ, které zkoušejí nové formy přímého odbytu, vnesla v posledních letech do debaty o využívání městského prostoru témata výživy a produkce potravin. Dokonce i oficiální kruhy začínají chápat, že způsob, jak je půda užívána, souvisí přímo s tím, jak lidé vnímají svoji obec a jak spolu vycházejí. Na podzim 2015 začala organizace Essbare Stadt spolupracovat s kasselským Úřadem pro budoucnost, s plánovacím úřadem místního zastupitelstva a s městskou univerzitou a uspořádala konferenci pod titulem Fe- Nové městské krajiny Skládanka jedlých ekosystémů, zemědělského urbanismu, veřejného prostoru a potravinové soběstačnosti (uprosřed) eding/feeling the city of the future (Výživa/ představa města budoucnosti). Den diskusí mezi politiky, oficiálními institucemi, podniky a neoficiálními skupinami otevřel prostor k pohledu na aktuální problémy a trendy v komunitním zahradničení, v přístupu k místním potravinám a ve způsobech vytváření produktivní městské krajiny. Jednotlivé dílny se zaměřily na využívání parcel, veřejné půdy a nevyužívaných pozemků s chátrající zástavbou, ale také na formy společenské účasti. Cílem bylo, jak říká Karsten Winnemuth z Essbare Stadt Kassel, udělat z potravin a výživy téma diskuse místní politiky. Doufáme, že získáme souhlas s vytvořením celoměstské rady pro potraviny, která poskytne v místní politice hlas městským iniciativám týkajícím se potravin a půdy. Příležitost k zahájení tohoto procesu vznikla díky rokům práce, během nichž lidé získali sebedůvěru, aby se stali hybnou silou svých osudů a chopili se půdy, která je obklopuje. 173

58 konvenční dešťovou kanalizací. Za dva roky na to samotná městská kanalizace selhávala v silných lijácích, a čtvrť Village Homes dokonce pohltila část přetékající vody. To konečně přesvědčilo městské inženýry, aby finanční záruku vrátili. Nebyli ale jediní, kdo obrátili, jakmile bylo zřejmé, že projekt bude mít úspěch. Urbanisté, kteří bojovali proti projektu zuby nehty, ho po několika letech začali na svých přednáškových turné vychvalovat.* Přes idylický obrázek, který jsme o Village Homes vykreslili, jsou tu i sporná místa jako v každé komunitě. Protože ceny domů vzrostly, vzrostl i počet vysoce kvalifikovaných lidí mezi obyvateli. Zvýšil se podíl pronajímaných domů, protože majitelé, kteří tu dřív bydleli, je pronajali, místo aby je prodali. Komunitní centrum a ostatní zařízení slouží k udržování pocitu rozmanitosti, ale nakonec je sociální diverzita tohoto společenstva stejně omezená jako ve větším městě Davisu. Protože komunita zestárla, je také těžší udržet počáteční úroveň zapojení obyvatel do společných aktivit. Vyskytují se stížnosti, že obyvatelé se více starají o hodnotu svých nemovitostí a o vzhled svých pečlivě opatrovaných zahrádek a méně je zajímá pěstování, solární energie, diverzita a ostatní principy, které oceňovali původní zakladatelé Village Homes.** Tento trend se začíná důrazným hlasem současného zahradnického výboru obracet zpět k permakulturním zásadám. Jako v mnoha komunitách je i zde změna jedinou konstantou, a změny ve složení Rady ředitelů mohou mít důsledky pro žebříček priorit. * Video City of the Future (Město budoucnosti): Michael Corbett, Village Homes, Davis California; není již na YouTube dostupné. ** Local Wiki Davis, Village_Homes. Kde jsou nové Village Homes? Village Homes se často uvádějí jako ukázková výstavba, ale její úspěch zjevně nevedl k velkému zájmu o uplatnění podobného přístupu. Důvody jsou zřejmě různé a mnohé jsou mimo kontrolu komunit, a dokonce i projektantů. Village Homes byly dítětem 70. let, kdy lidé pevně věřili, že existuje něco jako společnost a že ji vytvářejí lidé všech úrovní. Následující dekády neoliberální ekonomiky takovým myšlenkám naprosto odporovaly a značně ztížily podmínky pro realizaci představ, jako byla Corbettova. Důsledky vzestupu cen nemovitostí ukazují, že ani jedlé lesy a ekologický design nejsou imunní vůči kapitalistickému doteku Midase, kterým se všechno mění v nejedlé zlato. Jsou co nejvyšší ceny nemovitostí opravdu žádoucím cílem a znamením úspěchu? Jestliže bylo cílem usnadnit obyvatelům přístup k potravinám, ztíží tento přístup zase skutečnost, že samotné domy jsou stále exkluzivnější? Odhlédneme-li od těchto otázek, koncepce Village Homes zůstává paprskem naděje a projektem hodným napodobení. Pokud by principy, na nichž byl založen, přijali lidé všude, mohlo by to skutečně změnit náš vztah k půdě, k potravě a k sobě navzájem. I přes tato varování měly Village Homes významný vliv na uvažování dalších tvůrců krajiny a na vývoj konceptů jako zemědělský urbanismus. Po dekádě nového urbanismu v krajinářském designu naznačuje dnešní volání po nových zahradních městech, že se kyvadlo alespoň v Británii navrací zpět k propojení krajiny a lidí. Village Homes alias Vesnické domky už najednou nevypadají jako výstřelek, ale spíš znovu jako ukázková výstavba. 196 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

59 Mapa znázorňuje různé propojené projekty pěstování potravin v Kasselu a okolí. Autor: Karsten Winnemuth Jedlé město Kassel Společenská transformace Podle Karstena je TraFo živá a vyvíjející se socha, která dýchá v rytmu ročních ob- dobí. Keře včetně čimišníku stromovitého, hlošiny a kdouloně byly vysázeny s povolením městského úřadu pro zeleň v roce Od té doby se sem dostalo přes 70 plodin a léčivých bylin v podobě hlíz, semen nebo Lokalita: Kassel Umístění: Městská čtvrť Velikost: 107 m 2 Nadmořská výška: 160 m Zeměpisná šířka: 51,3 s. š. Roční úhrn srážek: 676 mm Založeno: 2005 Design: Karsten Winnemuth Údržba: Dobrovolníci, občanské sdru žení Jedlé město Jedlé forstfeldgarten město Kassel JEDLÉ MĚSTO KASSEL Karsten Winnemuth je jedním z tvůrčích duchů stojících za vznikem Jedlého města Kasselu. Síť zahrnující celé město má kořeny v Autonomním uměleckém prostoru TraFo, minigalerii v opuštěném elektrickém transformátoru, který se nachází hned vedle centrální autobusové a tramvajové zastávky u jedné z rušných městských křižovatek. Účelem budovy zůstala transformace v kulturním smyslu. V prostoru, kde se umělci a společenští aktivisté setkávají s bezdomovci a s nakupujícími, kteří tudy procházejí cestou z práce do městského centra, s městskými úřady a s kostelníkem, to ještě stále občas jiskří. 197

60 Bývalá trafo stanice (TraFo- Haus), kde se zrodil projekt Jedlého města Kassel, v záři městského osvětlení. Foto: Karsten Winnemuth sazenic. Vytvořili jsme místo, kde jsou vítaní lidé i rostliny, a mohou se připojit i ty, které většinou vítané nejsou. Řekneme Ahoj křenu, Vítej třezalce a Dobrý den česnáčku lékařskému Protože jsme velmi líní zahradníci, zasahujeme co nejméně: Dobrá, mochno, plánoval jsem na tomhle místě sice záhon pro samovýsev letniček, ale zdá se, že chceš s nadšením porůst tenhle kousek země, tak se do toho pusť. Tenhle nenucený přístup odráží atmosféru prostoru, který sdílí Karsten s uživateli drog a bezdomovci, pro něž je místo, kde akceptují jejich přítomnost, vzácné. Výsledkem je neoplocená a velice rozmanitá zahrada odlišná od standardních okrasných výsadeb nebo úhledně nakrátko zastřižených trávníků terén experimentů, kde se uplatňují přírodní vzory, hromadí se biomasa a vzniká další generace života. O místo pečuje Karsten s občasnou pomocí dobrovolníků včetně uživatelů drog, s nimiž se o prostor dělí. Diverzita, estetická stránka a produkce semen jsou v tomto dočasném prostoru prioritami. Vědomosti se sdílejí a předávají prostřednictvím cedulek u rost- lin, příležitostných kurzů a časté přímé konverzace s kolemjdoucími. Každé jaro se koná akce s výměnou semen. Karsten vzpomíná na začátky TraFo: Pro mne to byl vynikající studijní prostor. Vždycky šlo o víc než jen o provozování galerie, vycházelo to především z mého zájmu o zkombinování permakultury se společensky angažovaným uměním, zvlášť s metodou společenské plastiky Josepha Beuyse. Beuys, vizionářský umělec poválečného Německa, je proslulý výrokem, že každý je umělec, a tím, že umělecké postupy uplatňoval i v oblastech společenských a politických. Jak Karsten říká, ideje permakultury a Beuysovy myšlenky o umění formujícím svět, v němž žijeme, mi zřejmě dokonale vyhovují. Když dovybavíme městskou krajinu ovocnými stromy a ořešáky, spojí to lidi s půdou pod jejich nohama a vrátí jim možnost chápat ji jako produktivní prostor. Tento malý městský prostor nemohlo okolí ignorovat, a to vedlo k širším diskusím o využití městského prostoru pro potřeby lidí. Vyjasnilo se také, že malý sporný prostor kolem TraFo v městském centru 198 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

61 Osazovací plán pro TraFo. Foto: Karsten Winnemuth může být jenom dočasnou základnou projektu, a Karsten se začal rozhlížet po jiných místech, kde by mohly prospívat trvalejší výsadby stromů, keřů a trvalek. Vyjednával s úřadem pro zeleň, jehož důvěru se mu postupně podařilo získat, a spojil se s dalšími městskými pěstiteli, kteří také začali přemýšlet o větším projektu. Když vznikající hnutí Transition získalo v Kasselu v roce 2009 opěrný bod, byli připravení přeřadit na vyšší rychlost. V květnu 2009 vznikla prostřednictvím místního hnutí Transition nezisková organizace Essbare Stadt e. V. (Jedlá města). Mnozí z jejích zakladatelů se už účastnili místního pěstování potravin. Síť se rozhodla zaměřit na pěstování potravin, protože v této oblasti bylo nejsnazší dosáhnout změny, když tu věci už byly v pohybu. Jedlé město Kassel Seznam rostlin pro pozemek TraFoHaus Patro Druh Stromy Jasan, tis Keře Bez černý, hlošina, kdoulovec, čimišník Orlíček, kohoutek Burning Love, heřmánek, pažitka, kostival, denivka, proskurník, buřina srdečník, pelyněk Byliny černobýl, vytrvalý kadeřávek, šalvěj, hadí mord, čechřice vonná Kořenové patro Jednoleté rostliny Popínavky Čistec hlíznatý, slunečnice topinambur, oka, kolokázie jedlá (taro), jakon, jam (smldinec chlupatý), zemní mandle (šáchor) Fazole, pohanka, měsíček, krásenka, pšenice Khorasan (kamut), quinoa, lebeda zahradní, roketa, mléč, merlík obrovský Chmel otáčivý Společenský vývoj hnutí Jedlá města má hodně společného s myšlenkou Transition Towns (Města přechodu) Kassel se vlastně stal v roce 2011 prvním oficiálním Městem přechodu v Německu. Karsten vysvětluje způsob fungování sítě: Kassel je rozděle- 199

62 ný na 20 oblastí. Plánujeme mít komunitní zahradu v každé čtvrti. Jaký typ zahrady v dané čtvrti vznikne, to záleží jen na místních lidech. Snažíme se pracovat v místech, kde už existuje aktivní komunitní skupina. Pro začátek otevíráme diskusi o tom, jak chtějí lidé využívat místní veřejný prostor, a hledáme potenciální pozemky pro komunitní zahrady. Místní lidé pak převezmou iniciativu a městská síť Jedlých měst ustupuje do pozadí a plní podpůrnou úlohu. Les pole zahrada Na předním místě v programu skupiny bylo vysázet ve městě víc ovocných stromů, a rychle vzniklo několik městských sadů. Pak se v roce 2011 objevila příležitost vytvořit jedlý les a Karsten se jí nadšeně chopil. Našli jsme zanedbanou zelenou plochu ve čtvrti zvané Forstfeld (Lesní pole). Zdálo se, že nás to jméno přímo vyzývá, abychom na místě vyzkoušeli myšlenku lesní zahrady. Pozemek vlastní pronajímatel sociálních bytů a nám se podařilo uzavřít s ním smlouvu. Výsledkem je ForstFeldGarten (Zahrada Lesní pole). Věrný svému jménu, pozemek má smíšený charakter lesa, pole a zahrady. Stávající stromy byly citlivě začleněny do výsadeb, které jsou rozděleny na ovocný les na západní straně, na centrální výukovou zahradu s vyvýšenými záhony a travnatou plochou na hraní a na pole záhonů s jednoletou zeleninou dostupnou obyvatelům na straně východní. Městští zahradníci vidí v pozemku mnohem víc než pouhou plochu na pěstování potravin, slunění a venčení psů. Jde o nový druh smíšeného využití veřejné zeleně, který vyzývá obyvatele čtvrti k aktivní spoluúčasti, k práci pro potřeby vlastní i ostatních. Zahrada je ve spojení s místním střediskem za rohem a oba prostory se vzájemně doplňují. V poslední době využívá prostor skupina mladých lidí, kteří se sami organizují v proudícím projektu a pořádají praktické semináře, dny tvůrčích skupin, hudební a divadelní představení a taneční večery. Po několika letech zahrada dobře prospívá. Zvlášť hojně ji využívají ženy z turecké komunity jako důležité místo setkávání i přípravy čerstvého jídla pro své rodiny. Příležitostně se sejde širší komunita k údržbě, vylepšování a k oslavám. Tyto akce mívají často sezónní charakter stavba oplocení v zimě, kurzy kosení a oslavy sklizně v létě a den lisování ovocných šťáv na podzim. Rozvětvování Karsten vidí v TraFu a v zahradě ForstFeld jen dva z mnoha možných modelů kreativního a produktivního využití městského prostoru. Z obou plyne poučení, které lze využít v jiných komunitních prostorech ve městě i jinde. Jedním z nejdůležitějších záměrů Jedlého města je podpořit šíření znalostí mezi jednotlivými projekty. Pěstování je způsob, jak město transformovat a obohatit tím, že na jeho úrodných místech využijeme ovocné stromy nebo zeleninu. Lidé sdílejí metody pěstování a konzervace potravin a předávají je dále a jedlé plodiny začínají vnímat jako krásné i užitečné. Tak vznikají nové a pevnější vazby mezi lidmi a doufáme, že časem se objeví i místní systémy péče o zahrady, sklizní a distribuce. Nakonec bude jednodušší se živit potravinami, které vypěstujeme přímo v místě, kde žijeme. S rostoucí hojností vypěstovaných plodin se vyvíjejí i struktury pro jejich sklízení, zpracování, rozdělování a prodej. Na severovýchodě města funguje úspěšně systém skliď si zeleninu sám a objevila se i mobilní kuchyně, ovocný bar a dělení se o přebytky. Každotýdenní lidová kuchyně využívá sezónní produkci a je hojně navštěvovaná. 200 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

63 Brána do jiného světa: vstupní brána do zahrady ForstFeld. Foto: Karsten Winnemuth Jedlé město vyhledává, plánuje a koordinuje pozemky pro pěstování ve spolupráci s městskými úřady, které jsou po deseti letech fungování Jedlého města mnohem otevřenější jeho myšlenkám. Teď prosazujeme, aby produkce potravin byla pro městskou administrativu prioritou a aby místa pro ni byla vyznačena na místních územních plánech. Kromě městské rady spolupracuje tato iniciativa se školami, školkami, univerzitou, investory bytové výstavby a podniky. Karsten si stále udržuje umělecký pohled na vyvíjející se projekt. Vidím v celém projektu Jedlých měst příklad sociální plastiky. Pracujeme se sny lidí, s jejich zájmy a se způsoby, jimiž pohlížejí na město a využívají je. Naše činnost může být i podnětem k vytvoření nové představy, čím může město být. Jedlé město Kassel Deset let poté, co Karsten založil svoji malou veřejnou polykulturu v TraFu, se myšlenka jedlých měst ujala díky projektům, jako je Neuvěřitelně jedlý Todmorden, na celém světě. V samotném Kasselu hnutí sílí a jeho členové se je stále snaží posunovat dál. Doposud jsme vysázeli přes 300 stromů ve 13 čtvrtích a každou zimu přibývají dvě nové ambiciózní výsadby. Iniciovali jsme také ve spolupráci s městským odborem životního prostředí a s univerzitou konferenci o významu potravin v místní politice. Pro nás je to příležitost využívat potenciál pozemků, chátrajících parcel a veřejných ploch k produkci potravin a k vyvíjení nových způsobů, jimiž se mohou lidé zapojit do užívání a formování místa, v němž žijí. Více než 10 let poté, co Karsten poprvé otevřel maličkou uměleckou galerii, se veřejné prostory a vztahy mezi lidmi viditelně mění. 201

64 Farma Old Sleningford Komunitou podporované zavařeniny Rachel vzpomíná na vznik svého minipodniku takto: Nezačínali jsme s představou, kolik budeme čeho produkovat. Chtěla jsem se jen pustit do pěstování. Neuvědomila jsem si, jak produktivní zahrada bude. Po čtyřech letech jsem viděla, že už máme sami pro sebe dostatek. Tak se zrodil nápad podnikat se zavařováním. Aby šly zavařeniny na odbyt, použila Rachel novým vynalézavým způsobem myšlenku KPZ (komunitou podporovaného zemědělství). Udělala jsem si přibližný propočet a zjistila jsem, že bych mohla zásobovat 17 domácností bedýnkou zavařenin každý měsíc. Lidé si předplácejí na šest měsíců a za svých sedm liber za jednu dodáv- FARMA OLD SLENINGFORD Lokalita: Mickley, Severní Yorkshire Typ: Menší hospodářství na velkém venkovském pozemku Velikost: 0,8 ha Zeměpisná šířka: 54,2 s. š. Nadmořská výška: 67 m Roční úhrn srážek: 675 mm Založeno: 2004 Design a údržba: Rachel Benson Témata: Domácí zahrada, tržní produkce, vzdělávání Garden.html Rachel Benson neměla v úmyslu vybudovat malý podnik. Stejně jako spousta jiných lidí nepočítala předem s takovým množstvím produkce, kterou bude její zahrada poskytovat, a brzy zjistila, že má víc, než může spotřebovat pro sebe a svoji rodinu. Spatřovala v tom spíš příležitost než těžké rozhodování, a nalezla tvůrčí a výnosný způsob, jak naložit s katastrofálním úspěchem. Rachel Benson ve své kuchyni určené pro zpracování úrody. 224 Foto: Rachel Benson Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

65 Sklizeň bobulovin s dobrovolníky. Foto: Rachel Benson ku dostanou každý měsíc bedýnku se třemi výrobky něco sladkého, něco pikantního a láhev nápoje. To mi umožňuje obměňovat obsah bedýnek a pro zákazníky je to příjemné překvapení. Štěstí přeje odvážným: právě v době, kdy se Rachel rozhodovala, jak naloží se svými přebytky, nabízela se v místě plně zařízená velká kuchyně. Spousta ovoce se teď zpracovává do stavu připraveného ke zmrazení přímo v den sklizně. V typický pracovní červencový den stráví Rachel s osmi dobrovolníky ráno dvě hodiny natrháním až 40 kg angreštu. Odpoledne ho očistí od stopek a zbytků květů a uloží k odpočinku do mraznice, kde bude připravený ke zpracování na džem a čatní v klidnějším období. Osobní přístup se projevuje i ve způsobu doručování k zákazníkům. Rachel a Mar- Farma Old Sleningford tin jsou nadšení cyklisté a na svém tandemu podnikají každý měsíc dva půldenní výlety, aby své výrobky doručili zákazníkům až ke dveřím. Je to příjemná změna naší denní 225

66 rutiny a chceme si v tomto měřítku zachovat schopnost dodržovat svůj program. Proto jsme se rozhodli přijímat pouze zákazníky v okruhu do 16 km od farmy. Současných 17 zákazníků přináší 1400 liber ročně. Ceny bedýnek budou muset trochu stoupnout, protože se zdražilo sklo, ale Rachel doufá, že v roce 2015 zvýší počet zákazníků na 30 a časem na 40 domácností. Doufala jsem, že dosáhnu počtu 30 domácností už v roce 2013, ale pak jsem se rozhodla podnikání ještě nerozšiřovat, protože sklizeň roku 2012 byla hodně slabá. Naštěstí jsem mohla žít ze zásob, které jsem si vytvořila rok předtím. S dobrou sklizní roku 2013 vzrostly zase zásoby dostatečně na to, aby přebytek pokryl plánované rozšíření v následujících dvou letech. Kromě programu bedýnek prodává Rachel také zavařeniny, šťávy a cider na každoročním dni otevřených zahrad a na řadě místních slavností. Rozhodla se, že nebude dodávat do obchodů. Pro mne je důležité, aby lidé věděli, že jsem všechno vypěstovala, natrhala a nalahvovala tady. Znamená to také, že nejsem vázána požadavky obchodu, který chce stálý přísun stejného výrobku každý týden. Cider a jablečný mošt jsou výjimkou prodávají se během sezóny prostřednictvím lahůdkářského obchodu v Harrogate a také na místním pivním festivalu. Z nich a ze stánkového prodeje plyne asi 2 3 tisíce liber ročně. Dalším zdrojem příjmu je lisování jablek, která si přivezou zákazníci, což vynáší asi 2000 liber ročně. Dostala jsem se k tomu prostřednictvím komunitních dní lisování jablečného moštu. Každý podzim vytáhneme ven veliký lis na jablka a pozveme všechny z okolí, ať si přivezou jablka k vylisování. Je to vždycky velká zábava, a protože to mělo takový úspěch, investovala jsem do dalšího zařízení, což znamenalo, že jsem mohla začít dělat mošt a cider pro ostatní. První zákazník byl z blízkého šlechtického sídla. Požádali nás, abychom vylisovali jablka z jejich sadu, a koupili si od nás 500 lahví, které během měsíce prodali ve své restauraci. Teď lisuji mošt pro pět zákazníků a v závislosti na sklizni to přináší kolem 4000 liber ročně. Rachelin sklizňový a konzervační kalendář Období Plodina Použití Jaro Léto Rebarbora Česnek medvědí Kopřiva a listy černého rybízu Bezový květ Černý rybíz Angrešt Čatní a džem Pesto a majonéza Nápoj Nápoj, sekt Džem, nápoj a šťáva Džem, čatní, želé z angreštu s tymiánem Podzim Ovocná špička jablka Mošt, cider, čatní, džem Zima Lískové pruty a tyče Nábytek (vyrábí se ve volném čase v létě) Údržba Rachel má štěstí, že má čas se věnovat řízení zahrady a sklizně, podstatné části systému. Díky úspěchu zahrady teď provozuje ročně šest týdnů WWOOFingu, někdy až se čtyřmi dobrovolníky najednou. Tyto krátké přívaly pracovní síly jí pomáhají udržet dobrou kontrolu nad plevelem a sklízet ve správný čas. Kalendář údržby jedlého lesa Old Sleningford Co Kdo Období Čas Celková údržba Rachel Březen září 6 h týdně Sázení a čištění porostů Sázení, čištění porostů a sklizeň Sklizeň WWOOF (4 dobrovolníci 1 týden každý měsíc) Květen září Pracovní dny (10 lidí) 6 ročně 4 h Rachel Konec června červenec 15 h/ měsíc/ dobrovolník 2 h ob den Sklizeň Rachel Srpen říjen 4 h ob den Sklizeň WWOOF Červenec září 10 h za měsíc 226 Část 3. Lidské polykultury: Společenstva rostlin a lidí

67 Část 4. Od snu k realitě Doufám, že příklady uvedené v předchozí části vám poskytly spoustu inspirace pro váš pozemek, ať malý, či velký. Ale jak postupovat při tvorbě vlastního jedlého ekosystému? Následující kapitola popisuje proces posunu od grandiózních představ k pevné realitě. Začne identifikací vašich cílů a možností a pochopením povahy pozemku, s nímž pracujete. Odtud se posuneme k definování konceptu designu, zvolíme správnou dispozici a vybereme správné rostliny, zvířata a stavby. Po praktických tipech na přípravu půdy a sázení následuje odstavec o údržbě kousku krajiny, který jste vytvořili. Jak se dělá lesní zahradník Lesní zahrady jsou složité, o tom není pochyb. Vlastně by se dalo říct, že to je hlavní důvod, proč je zakládáme aby byly podobnější přírodě než pole pšenice nebo ananasová plantáž. Tato složitost však vyžaduje rozmanité nástroje. Sada nástrojů kompetentního lesního zahradníka se skládá z porozumění čtyřem oblastem: ekologii, zahradnictví, designu a jednání s lidmi. Jak se dělá lesní zahradník Je nepravděpodobné, že kdokoliv, kdo se pustí do vytváření lesní zahrady, již bude odborníkem ve všech čtyřech oblastech. Každá z nich sama o sobě představuje celý vesmír znalostí a existuje o ní přemíra populární literatury i akademických prací. Zpočátku z toho může jít hlava kolem. Ale proto, abyste mohli začít, nemusíte mít ve všech disciplínách černý pás a naštěstí jsou tu lidé, kteří už z těchto oblastí vytáhli a dali dohromady znalosti pro lesní zahradníkyvýznamné. Existující knihy o lesních zahradách podávají dobrý úvod do ekologických, zahradnických a designových stránek lesního zahradni- 249

68 Sada nástrojů lesního zahradníka čení. Lidskému aspektu lesních zahrad se zatím věnuje málo pozornosti, a na ten se chce nyní moje kniha zaměřit. Sada nástrojů lesního zahradníka obsahuje následující: Ekologie Slovo ekologie znamená v doslovném překladu nauka o domácnosti. Tou domácností v nejširším smyslu je domov, který my lidé sdílíme s bezpočtem jiných druhů, naše domovská planeta Země. V menším a osobnějším měřítku je to půda, na níž žijeme. V tak přecpaném domě je dobré znát domácí pravidla, a měli bychom je raději pečlivě studovat, pokud máme se všemi ostatními dobře vycházet. K porozumění životu ve všech jeho formách potřebujeme vybrousit své schopnosti naslouchání a pozorování. Vedeni tímto porozuměním se pak můžeme rozhodovat, jak jednat jako zodpovědní spolubydlící. Ekologie je mladá věda, ale už staré kultury a zahradníci na celém světě získali hluboké porozumění původním ekosystémům a vyvinuli mnoho způsobů práce s přírodou, z nichž můžeme čerpat. V posledních několika dekádách se objevuje disciplína agroekologie, založená na studiu a používání tradičních znalostí a na vědeckém pochopení produkce plodin. Snaží se posunout koncepty jako ekologické a biodynamické pěstování o krok dále a skutečně začlenit naši práci s půdou do přírodních procesů, které kolem nás probíhají. Zahradnictví Zahradničení znamená daleko více než podřizování rostlin naší vůli, jak brzy pochopí každý dobrý zahradník. Práce s živými společenstvy znamená, že jim dáme, co potřebují, v naději, že nám na oplátku Dobrovolnická práce v komunitní zahradě může být výbornou cestou, jak se učit od druhých a s nimi a získat schopnosti a sebedůvěru při práci s rostlinami, než se ujmete vlastního pozemku. Foto: James Taylor 250 Část 4. Od snu k realitě

69 Design domácí lesní zahrady. Zahrady jako je tato, která patří Jennifer Lauruol v Lancasteru, mohou být současně krásné, funkční a ekologicky vysoce hodnotné. dají to, co potřebujeme my. Zahradničení je vždycky záležitost naděje, hra na dávej a ber, umožňování a zároveň ovlivňování přírodních procesů kolem nás. Existuje spousta knih, kurzů a jiných zdrojů, které vás seznámí s různými stránkami zahradničení, ale jen pár z nich spojuje pěstování potravin, okrasné zahradničení a zahradničení prospívající volně žijícím organismům způsobem, jakým to dokáží dělat lesní zahrady. Pokud jste zkušení zahradníci, budete mít pravděpodobně náskok v oblastech, jako je množení rostlin, příprava půdy, řez stromů atd. Na druhé straně můžete být ale zvyklí dělat věci určitým způsobem, a možná zjistíte, že některé postupy lesního zahradničení jsou v rozporu s vašimi dřívějšími předsta- Jak se dělá lesní zahradník vami, jak by zahrada měla vypadat. V tom případě můžete vyvinout vlastní přístup, a můžete být nakonec inovátorem lesních zahrad. Pokud jste začátečníci, můžete se vrhnout do učení bez předem vytvořených představ a vypěstovat si zahradnické dovednosti přímo při lesním zahradničení. Design Tento termín se vztahuje jak ke všem plánům, které vytvoříme, tak i k procesu jejich vytváření. Může také znamenat vědomý rozvoj a řízení projektu. V tomto případě je projektem vaše lesní zahrada, která může být zasazená do širších projektů, jako je váš domov nebo podnikání. Pro lesní zahrady se zvlášť dobře hodí permakulturní 251

70 design, protože je založený na pochopení přírodních vzorů, a mnoho nejlepších lesních zahrad vytvářejí lidé se zkušenostmi v permakultuře. Výsledkem jsou vysoce funkční jedlé krajiny. Další význam slova design, dekorativní vzor, je také odpovídající. Radost z krásy je hlavním důvodem a motivací pro mnoho lidí zabývajících se zahradničením. Krása je samozřejmě subjektivní, a může být pro každou zahradu definována jinak. Nakolik se přiblížíme našemu ideálu krásy, záleží na našich schopnostech a na porozumění ostatním třem oblastem. Spolupráce Zřídkakdy pracujeme zcela sami. Vliv na to, co se na naší zahradě děje, má naše rodina i spolubydlící, dodavatelé a sousedi. V komunitních a veřejných prostorech může být síť lidských vztahů stejně složitá jako ta, která spojuje rostliny, živočichy a houby. Komunikace, rozhodování a rozvoj schopností jsou podstatné stránky společné práce v každé situaci. Můžeme se jim naučit stejně jako ekologii, zahradničení a designu. Velkou výhodou spolupráce je, že různí lidé mohou do skupiny přinést různé soubory dovedností. Nikdo nemusí umět všechno a každý se může učit od ostatních. Tak se jednoho dne všichni můžete stát odborníky na lesní zahrady! Ve skutečnosti nikdo nezačíná jako odborník ve všech oblastech, ale nikdo také nezačíná úplně od nuly. A lesní zahrady jsou výborné místo k učení můžete se učit v nich, s nimi a od nich. Jsou to místa intenzivní znalosti: čím lépe rozumíme lesním zahradám a jsme naladěni na souhru vody, půdy a vzduchu a na činnost rostlin, živočichů, hub a bakterií, tím více uspokojení nám bude náš vztah k tomuto místu přinášet. Prostřednictvím tohoto vztahu se můžeme naučit reagovat na změny v zahradě i v nás samotných. Zásady a postup Existuje rčení: Nejlepší čas k zasazení stromu byl před 20 lety. Druhý nejlepší čas je teď. Permakulturně zaměřený člověk ale zřejmě bude této staré moudrosti oponovat a řekne: Nejlepší čas je za rok ode dneška. Možná už pracujete na místě dlouhou dobu; v tom případě budete schopní věci trochu urychlit, ale pokud jste s pozemkem obeznámení méně důvěrně, moje rada zní: nespěchejte! Jakmile vysadíte strom, bude jeho pozice pevně daná a existuje spousta smutných historek o stromech poražených 10 let po výsadbě, protože byly pro své místo moc velké. Abyste zvládli růst takového stromu a nemuseli ho pokácet, musíte se zavázat ke každoročnímu řezu. Tomu se dá vyhnout výběrem správných rostlin na správné místo hned na začátku. Člověk je v pokušení běžet do zahradnického centra a nakoupit hromadu stromů a keřů, ale opravdu se velmi vyplatí strávit rok seznamováním se s místem, s nímž pracujete, shromažďováním informací o rostlinách, které míníte použít, a projednáváním věcí se všemi zúčastněnými. Čas strávený pozorováním vaší zahrady se vám bude vyplácet po mnoho následujících let a může pro vás být i plný potěšení. Nemusí to znamenat, že nebudete dělat vůbec nic součástí vašeho procesu pozorování mohou být malé pokusy. Můžete také začít pěstovat a shromažďovat rostliny, které chcete použít, abyste měli náskok, až začnete s výsadbami. V kapitole Vypěstujte si vlastní rostliny (str. 294) se o tom dočtete víc podrobností. Ať plánujete proměnit zahrádku, farmu nebo čtvrť, bude dobré začít tím, že si položíte dvě otázky: 252 Část 4. Od snu k realitě

71 Co chcete? a Co máte? První otázka se týká cílů a byla probrána v této knize v kapitole Lidské polykultury (str. 77). Druhá se ptá na zdroje, které máte k dispozici, a na jejich limity. Když jste podrobně prozkoumali cíle, zdroje a limity, značně se posunete směrem ke správným rozhodnutím pro svůj pozemek. Samotný design se vyvíjí od celkové dispozice pozemku až k podrobnostem, kam přesně se vysadí konkrétní rostlina. Tady je osvědčený postup: cíl analýza pozemku audit zdrojů koncept designu celková dispozice design jednotlivých ploch realizace údržba Následující kapitoly probírají tento postup krok za krokem. Kroky se budou trochu překrývat, protože se budete vracet a ověřovat si, jak vaše designové nápady fungují v realitě na pozemku. Stanovení cílů Otázka co chcete se obvykle dá ještě rozdělit na: Funkce: co se má v daném místě dít? Výtěžky: co zde budete získávat? Charakteristiky: jak se tu chcete cítit? Řadu funkcí a některé výtěžky s nimi spojené zobrazuje úvodní graf kapitoly Lidské polykultury: společenstva rostlin a lidí (str. 79). K tomu můžeme přidávat další položky. Jakmile rozhodnete o funkcích a výtěžcích pozemku, radím vám strávit ještě nějaký čas přemýšlením o tom, jaký typ Zásady a postup prostoru byste rádi vytvořili. Chcete, aby byl především produktivní, tvořivý, zvoucí k odpočinku, nebo hravý? Estetická stránka a přístupnost pozemku jsou úzce vázány na jeho další vlastnosti. Zahrada naplánovaná pro maximální produkci bude vypadat a působit jinak než zahrada, která má sloužit jako dobrodružné hřiště. Existuje mnoho různých stadií mezi formální zahradou a divočinou. Tam, kde je důležitou funkcí zahrady výuka, může být pro pochopení lepší zjednodušené a formální rozložení prvků, zvlášť pro začátečníky. Na druhé straně může být některým lidem od začátku bližší zahrada podobná volné přírodě. Některé charakteristiky zahrady se spolu budou dobře snášet, zatímco jiné budou potřebovat oddělená místa, aby se předešlo konfliktům. To platí zvlášť v případech komunitních a veřejných pozemků, kde existují různé názory na to, co je důležité. V těchto případech se vyplácí dopřát si trochu víc času na porozumění individuálním potřebám a tužbám lidí, než si určíme cíl, který bude zahrnovat co nejvíc existujících pohledů na věc. Jakmile jste vytyčili hlavní cíl, bude pro vás hrát roli kompasu, který vám bude pomáhat, aby vaše pozdější rozhodnutí byla koherentní. Spolu s analýzou daného místa a s auditem zdrojů bude váš cíl určovat koncepci vašeho designu a rozvržení pozemku, výběr rostlin i práce potřebné k údržbě. Lesní zahrada a její účel se budou vyvíjet v čase stejně jako životy jejích tvůrců. Proto bychom měli hlavní cíl občas přezkoumat, nebo si určit časové intervaly, v jakých to budeme dělat, abychom ověřili, zda cíl stále odpovídá potřebám všech zúčastněných. Nejlepší zahrady se vyvíjejí zároveň s lidmi, kteří se o ně starají a využívají je. 253

72 Analýza pozemku Analýza pozemku vám odpoví na otázky, jak velkou lesní zahradu chcete a kde jsou pro ni nejvhodnější místa. Je třeba zvážit některé podstatné faktory, které se dají přibližně shrnout do těchto sedmi skupin: Velikost fyzické rozměry a hranice pozemku Svažitost tvar povrchu země, rovné a strmé úseky, orientace ke světovým stranám a sklon, důsledky pro pohyb vody Sektory vnější energie a směrové vlivy včetně přístupu Struktury typ biotopu, patra a menší společenstva, rozdíly mezi jednotlivými místy ve funkcích a vlastnostech Druhy rostlin vysoké patro, podrost, půdopokryvné rostliny Půda minerální, organické a živé složky, vodní kapacita Společenské faktory uživatelé, sousedi, příznivci Velikost Pro začátek si udělejte rychlý přehled. Ko- lik půdy máte k dispozici? A jakou část z toho chcete nechat volnou? Projděte seznam, do nějž jste zapsali všechny požadované funkce, a přiřaďte k nim odpovídající prostory: příjezdová cesta, dvůr, trávník, na kterém si budou hrát děti a vy budete grilovat s přáteli, místo pro auta nebo pro kola a velmi důležitá zahradní kůlna. Kolik místa to všechno zabere a kolik vám zbylo na výsadby? V tomto okamžiku nemusíte přesně znát umístění všech těchto funkcí, ale přibližná představa vám pomůže odhadnout, kolik místa máte pro jedlý les. Rozhodne to o počtu a velikosti stromů a o tom, co se může dít kolem nich. Podkladová mapa Některé informace se vyplatí znázornit na papíře. Mapa pozemku s měřítkem bude v dalších stadiích plánování nesmírně důležitá. Pokud jste vlastníkem pozemku, budete už mít mapu s vyznačenými hranicemi, a můžete vycházet z ní. Mapu můžete také získat z místního úřadu pro územní plánování. Google Earth nebo jiné aplikace vám mohou také poskytnout přehled o tvaru a hrubých rysech pozemku, a můžete tam dokonce měřit vzdálenosti, což bude pro neprofesionály většinou stačit. Pro větší přesnost můžete mapy mnoha míst koupit online. Kde je přesnost důležitá, využijte služeb geodeta. Svažitost Topografie neboli rozložení země může znamenat velké rozdíly mezi jednotlivými místy. Rov- Podkladová mapa pozemku Angie a Andyho Polkeyových ve středním Walesu. Zdroj: Andy Polkey 254 Část 4. Od snu k realitě

73 Začínáme Rychlá sukcese Rozhodli jste o dispozici pozemku a vybrali jste rostliny, které se hodí pro vaše potřeby je čas pustit se do sázení! Tato kapitola přináší přehled jednotlivých kroků při realizaci projektu. Po krátké úvaze o různých strategiích zakládání zahrady se dozvíte, jak připravit půdu, aby byla bez plevelů a připravená přijmout vaše křehké rostlinky, jak a kde rostliny získat a jak zorganizovat sebe i ostatní, aby vznikl efektivní realizační tým. Budete-li se řídit těmito instrukcemi, brzy se budete s pýchou a uspokojením rozhlížet po nově založené lesní zahradě. Strategie Existuje několik různých způsobů, jak založit novou jedlou krajinu. Výběr metody, která bude na konkrétní zahradě nebo pozemku fungovat nejlépe, závisí na míře a rychlosti změn, jichž chcete dosáhnout. Popsané strategie zpracovali Dave Jacke a Keith Zaltzberg na univerzitě Wellesley a jsou podrobněji popsány v případové studii v příslušné kapitole. Na jednom konci žebříčku je metoda rychlé sukcese. Znamená to vypořádat se s celou plochou najednou, odstranit veškerou stávající vegetaci s použitím mulče, zvířat nebo kultivací půdy a rovnou vysázet porost nových rostlin. Tímto přístupem můžeme dosáhnout v jediné sezóně působivých výsledků, ale vyžaduje to větší množství zdrojů. Spoléhá na volně dostupné rostliny, práci a jiné zdroje. V některých případech je za- Spojující se jádra Dvě strategie při zakládání zeleně potřebí nejdříve oslabit odolnější plevele sekáním, vypálením nebo orbou, než se dají zcela odstranit. Méně intenzivní je metoda spojujících se jader. Ta představují malé vyčištěné, zamulčované a osázené plochy kolem středové rostliny, typicky stromu, Začínáme 283

74 buď nově vysazeného, nebo i dříve vyrostlého. Až směs půdopokryvných rostlin dobře zakoření, můžete vyčistit další plochu kolem okrajů jádra a nechat je rozrůstat do okolního prostoru z místa, kde už získaly výchozí stanoviště. Takový postup se může opakovat po několik let, dokud se okraje dvou nebo více jader nespojí v jeden větší záhon. Výhodou této metody je, že se mnohé rostliny vysazené v prvním roce rozrostou a budou nám poskytovat materiál na rozšiřování v dalších letech. Nejvíce minimalistickou metodou by bylo podsazování, při němž je stávající vegetace zachována a nové rostliny se vysazují jen s ploškou mulče kolem sebe. Později následují další výsadby do nově vzniklých mezer. Tento způsob minimálních zásahů může být vhodný, pokud jste spokojeni s většinou toho, co jste na pozemku nalezli při počátečním průzkumu. Na velkých zahradách nebo polích by se na různých místech daly využít všechny metody mohli byste mít záhon rychlé sukcese ve veřejně přístupné části farmy nebo tržní zahrady, spojující se jádra na ploše určené k dlouhodobé produkci, a v místech, která chcete proměnit v biotop sloužící jen sběru plodů, byste mohli zvolit malé zásahy podsadeb. Příprava půdy Pokud jste se nerozhodli zachovat většinu stávající vegetace, vaším prvním krokem bude vyčištění plochy. Předchozí průzkum vám měl prozradit, jaké zásahy je třeba provést, abyste se zbavili rostlin, které jste na pozemku nalezli. Čistění se musí provést na povrchu půdy i pod ním jestliže neodstraníte kořeny, spousta plevele napřesrok vyrazí znovu. Můžete kořeny vykopat nebo možná přivést zvířata, která jsou pro hrabání v zemi vybavená lépe než vy. Orba nebo použití rotavátoru jsou energeticky náročné a půdu nezbaví plevele trvale. Pokud se spokojíte se zoráním a obrácením půdy, spousta původních rostlin poroste spokojeně dál a bude se objevovat znovu, dokud pracně ručně nevyberete jejich kořeny a výhonky, nebo nedotáhnete čištění do konce zamulčováním. Proč ale v tom případě nepoužít mulčování hned? Zvířata Slepičí traktor je jednoduchý a účinný způsob, jak půdu rychle vyčistit. Možná by se měl správněji nazývat slepičí pluh, ale vžilo se označení traktor. Slepice v malé ohrádce půdu uvnitř ní rychle přehrabou při shánění hmyzu a rostlin, kterými se rády živí. V nejjednodušší podobě je Slepice vyčistí půdu přirozeným způsobem při shánění potravy. Jejich zvyk hrabat se dá využít ve slepičím traktoru k systematickému čištění pozemku.

75 to přenosná drátěná klec s kurníkem na jednom konci. Řešení se mohou lišit od jednoduchých klecí s trojúhelníkovými díly až po složitější konstrukce s kolečky a rukojeťmi, s jejichž pomocí můžete klec stěhovat po pozemku, sami nebo s pomocí další osoby. Předem posekejte vysoký plevel, sledujte půdu, a jakmile ji slepice přehrabou, klec přestěhujte. Zbývající plevel vytrhejte a připravte nově vyčištěnou a pohnojenou plochu k výsadbě, zatímco vám slepice budou vděčné za nové loviště ke shánění potravy. Ohrada pro prasata je větší a bytelnější verze založená na stejném principu. Skládá se z chlívku jako přístřeší a z elektrického ohradníku. Během jednoho roku stačí důkladně vyčistit a vyhnojit pozemek dostatečně velký pro lesní zahradu pro jednu rodinu. Svádí to ke zpracování velkého pozemku najednou, ale nepřežeňte to pokud místo neosázíte nebo silně nezamulčujete bezprostředně poté, co je prasata opustila, plevel se okamžitě vrátí v ještě větší míře. Mulč Alternativou k použití zvířat je vyhubení porostu nedostatkem světla pod Začínáme Na mnoha místech se dá jako mulčovací materiál využít štěpka. Často ji můžete snadno získat od firem provádějících údržbu stromů. Foto: Dave Jacke Brigáda na mulčování kartónem na pozemku Cobden Road v Leedsu. Foto: Niels Corfield vrstveným mulčem. Bude k tomu použitelný každý materiál, který zabraňuje přístupu světla. Může být biologicky rozložitelný nebo stabilní. Pro tento úkol je vhodný jakýkoliv materiál bohatý na uhlík, který můžete získat, dobře mohou fungovat neprůsvitné plastové fólie i koberce. Všechny tyto materiály mají své výhody i nevýhody. Kombinováním materiálů můžeme jejich 285

76 Přednosti a nevýhody některých mulčovacích materiálů Materiál Přednosti Nevýhody Štěpka Sláma Kartón Noviny Běžná plastová fólie Koberce z přírodního materiálu Tkaná mulčovací textilie Koberce z umělých materiálů Koberce ze smíšených materiálů Stabilnější než kartón Dá se do ní snadno sázet Lepší vzhled než papír nebo kartón Dá se do ní snadno sázet Odpovídá lépe přírodnímu vzhledu než papír nebo plast Mnohde daleko levnější a dostupnější než sláma nebo štěpka Zvlhčené vytvoří velice stabilní vrstvu papíroviny Může být levná nebo zdarma Biologicky rozložitelná dočasná překážka pro plevel Efektivně zastaví většinu plevelů, propouští vzduch a vodu Účinná překážka pro plevel Účinné po určitou dobu Hluboko kořenící plevele ji mohou prorůst Sama nezastaví úporné plevele Lehký, může ho odnést vítr, může se rozložit příliš rychle Těžko se jich sežene dost, suché snadno odnese vítr Do dvou let se musí odstranit, aby neprorostla kořeny rostlin Mohou obsahovat toxická barviva Těžko se odstraňuje, když půdopokryvná vrstva zakoření Vysoká cena kupovaného materiálu Může zaneřádit půdu plastovými vlákny lépe se jim vyhnout! silné stránky spojit a vykompenzovat některé jejich nevýhody. Odpočinek a zotavení V holých a zatravněných půdách bývají dominantními půdními organismy bakterie, zatímco lesním půdám vládnou houby. Vy zakládáte biotop odpovídající mladému lesu, proto udělejte, co můžete, abyste v půdě podpořili růst mykorhizních hub. Jedním ze způsobů je dovézt trochu zdravé lesní půdy a zamíchat ji do kompostu. Mulč ze štěpky také podporuje růst mykorhizních hub. Pokud začínáte na holé půdě nebo na louce s málo úrodnou půdou, plocha je ve velmi raném stadiu sukcese. V takové půdě může být obsah organické hmoty nízký a půdní struktura špatná, proto je často prvním krokem program zotavení půdy a budování její úrodnosti. Zvýšení obsahu organických látek často napraví nedostatek některých živin, protože je učiní přístupnějšími pro kořeny rostlin. Máte-li rok času, můžete k tomu využít zelené hnojení. Dělá to, co se píše na sáčku s osivem pokryje půdu listy a zúrodní ji jako hnůj. Pokud Obavy ze štěpky* Krade štěpka dusík? Ne, pokud ji použijete jako mulč, rozprostřenou po povrchu půdy. Když ji zahrabete do země, bude čerstvá štěpka vázat dusík při svém rozkladu půdními bakteriemi. Může štěpka rozšiřovat patogenní houby? Druhy hub, které rozkládají štěpku, patří mezi dekompozitory, nikoli mezi rostlinné patogeny. Zdravá půdní společenstva obsahují mykorhizní bakterie potřebné pro optimální růst kořenů. Při zdravých (aerobních) podmínkách v půdě zahubí prospěšné a neškodné druhy hub svou konkurencí druhy patogenní. Zdravé rostliny jsou méně náchylné k nákaze škodlivými houbami. Doporučení Nezahrabávejte štěpku do půdy. Použijte ji jen na úpravu jejího povrchu. Mulč nepokládejte těsně ke kmenům stromů a keřů, abyste zabránili možné infekci patogenními houbami. * Podle vynikajícího seriálu Dr. Lindy Chalker Scott Horticultural Myths (Zahradnické mýty) dostupného prostřednictvím služby pro vzdělávání veřejnosti Washingtonské státní univerzity. 286 Část 4. Od snu k realitě

77 Podsazování hlodáše a jetele jako rostlin poutajících dusík mezi švestky a keře černého rybízu na pozemku Cobden Road v Leed su. Položená vrstva tkaného polyetylenu (Mypex) brání růstu plevelů během zakořeňování rostlin. Foto: Niels Corfield je budete vysévat do holé půdy, bude další výhodou potlačení plevelů a rozrušení ulehlé půdy kořeny. Rostliny na zelené hnojení mohou držet místo pro výsadby lesní zahrady a předem jim vylepšit půdu, zatímco vy budete trávit svůj vzácný čas pozorováním, výzkumy a plánováním. Výběr druhu zeleného hnojení záleží na výchozích půdních podmínkách. Dokonce i po ročním odpočinku a zotavení může půda na pozemku v raném stadiu sukcese potřebovat zvýšit úrodnost, aby se v ní dařilo stromům a keřům. Pionýrské stromy budou mít výhodu, protože jsou zvyklé přicházet na Materiál z řezu olší použitý jako mulč a klády přidané do základu vyvýšeného záhonu zvyšují krátkodobou i dlouhodobou úrodnost. Pozemek Cobden Road, Leeds. Foto: Niels Corfield

78 Vypěstujte si vlastní rostliny Každý pěstitel vytrvalých plodin se je musí naučit množit. Je to otázka nákladů. Niels Corfield, školka Jedlých měst K pěstování vlastních rostlin existuje mnoho důvodů. Za prvé je tu čistá radost z rozšiřování života, lehké rozechvění, když se objeví nové výhonky rostliny, kterou jste sami vypěstovali. Je to způsob, jak opravdu porozumět rostlinám, které pěstujete. Druhým důvodem, proč začít s množením, je tedy učení. Třetím je příležitost sdílet hojnost života už nikdy nebudete mít nedostatek dárků k narozeninám! Jako pěstitelé některých zajímavých a neobvyklých plodin přispějete k šíření myšlenky jedlého krajinářství tou nejpřímější možnou cestou, a budete mít materiál na výměnu s ostatními nadšenci. A ano, tímto způsobem můžete ušetřit hodně peněz. Osázet větší plochu půdopokryvnými rostlinami by vás stálo hroznou částku. Může to být v pořádku, utrácíte-li peníze někoho jiného jako zhotovitel nebo příjemce dotací, ale i v tom případě byste mohli být vlastními dodavateli. Na vlastní půdě se můžete rozhodnout, že budete šetřit. Pokud vám množení rostlin půjde opravdu dobře, můžete přebytky začít prodávat jiným pěstitelům. Rychlé výhry Hodně rostlin nemusíte vůbec prosit, aby se rozrůstaly. V tabulce jsou uvedeny některé, s nimiž můžete snadno začít. Když je přistihnete ve správné roční době, prakticky samy vám řeknou, jak se chtějí rozmnožit. Semena česneku medvědího můžete rozsy- pat na stinném místě pod stromy koncem května nebo začátkem června a za rok nebo dva se na jaře začnou objevovat jasně zelené výhonky. Šlahouny jahodníku nebo plazivých ostružiníků můžete oddělit od mateřských rostlin a přesadit na jiné slunné místo. Pokud sázíte rovnou na nové místo, přesvědčte se, že jste předem důkladně odstranili všechen plevel. Nové rostliny potřebují čas k důkladnému zakořenění, proto je první sezónu po vysazení nesklízejte. Stromy a keře potřebují rok nebo dva intenzivní péče, než je necháme, aby se o sebe staraly samy. Můžete je nechat i delší dobu, ale čím je rostlina starší, tím více je zakořeněná, a tím větší narušení pro ni představuje přesazování. Když osazujete novou plochu půdopokryvnými rostlinami, věnujte pozornost správnému sponu. Podívejte se do kapitoly o půdopokryvných rostlinách v této knize (str. 69) a řiďte se doporučeními Martina Crawforda. Metody množení Semena jsou nejlevnější, ale bude trvat několik let, než z nich něco vypěstujete. Většina rostlin nebude po vysetí zachovávat vlastnosti mateřské rostliny, protože každé semeno je potomkem dvou různých rodičů, v některých případech dokonce více než dvou! To například znamená, že z jadérka z Coxovy renety vám nevyroste Coxova reneta ve skutečnosti z pěti jadérek z jednoho jablka vyroste pět stromů s různými vlastnostmi. Budou mít pravděpodobně některé vlastnosti Coxovy renety, ale nemusí to nutně být zrovna chuť, velikost nebo trvanlivost původního plodu. Dobrou metodou pro dosažení rychlejších výsledků a pro množení jednotlivých odrůd je vegetativní klonování; většina rostlin 294 Část 4. Od snu k realitě

79 Rostliny, které se snadno množí Rostlina Způsob Kdy Kam Jak Bambus Podzemní oddenky Uprostřed jara Na nové místo nebo do velké nádoby Rozdělte trs krumpáčem, sekyrou, nebo rozpulte pilou Česnek medvědí Semeny Léto Záhon na výsevy nebo na stinné místo Rozhoďte semena na povrch a zakryjte vrstvičkou země Jahodník Nadzemní šlahouny Léto Do kontejnerů nebo přímo na nové místo Oddělte šlahouny od mateřské rostliny Kostival Dělení trsu Uprostřed jara Do kontejnerů nebo přímo na nové místo Rozřízněte trs nebo rozdělte kůlový kořen Máta Kořenové řízky Jaro Do kontejnerů nebo přímo na nové místo Odřízněte rhizom s výhonky Ostružiník Rubus nepalensis Rebarbora Rozmarýn Rybíz, angrešt Nadzemní výběžky Dělení trsu Hřížení Dřevnaté řízky Léto Do kontejnerů nebo přímo na nové místo Oddělte výběžky od mateřské rostliny Uprostřed jara Zima až časné jaro Podzim až časné jaro Do kontejnerů nebo přímo na nové místo Do kontejnerů nebo přímo na nové místo Záhon na řízky Rozdělte trs na poloviny nebo na více částí rýčem Z existujících keřů Řízky dlouhé jako prst také vyvinula způsoby, jak naklonovat samy sebe. Zní to jako čarování, laboratorní metoda nebo sci-fi, ale je to mnohem prozaičtější a tradičnější. Ve skutečnosti tak byla získána většina pěstovaných keřů a stromů a tyto metody byly odvozeny z přirozených tendencí rostlin k rozmnožování. Toto jsou hlavní metody vegetativního množení. výběžky šlahouny, stonkové řízky Jednoduché metody vegetativního množení dělení trsů Vypěstujte si vlastní rostliny hřížení 295

80 Řízkování levandule Cibule prorůstavá ve školkách Red Shed, Scottish Borders. Foto: Graham Bell Magie roubování V tabulce si všimněte, že roubování je metoda množení, kterou je těžší se naučit než ostatní. Je to svým způsobem chirurgie, ale nebudete operovat mozek, Příklady rostlin pro jednotlivé metody množení Metoda Snadné Střední Těžké Kořenové řízky Dělení trsu Výběžky Semena Stonkové řízky Hřížení Roubování Bambus, kostival, máta Pažitka, meduňka, rebarbora Jahodník, Rubus nepalensis Líska, česnek medvědí Rybízy, fuchsie, angrešt, mahónie Kiwi, rozmarýn, tymián Hloh Zvonek, jalovec, aloisie citrónová, moruše Líska Jabloň, třešeň, švestka Jabloň, vavřín hrušeň 296 Část 4. Od snu k realitě

81 Podnož a roub ovocného stromu, metoda roubování zvaná jazýčková kopulace (v ČR známá jako anglická kopulace) Metody roubování: očkování, roubování za kůru Věnujte pozornost podnožím Roubování je způsob, jak tento problém obejít. Proměníte při něm dva stromy v jea po dni trénování to můžete zvládnout. Pokud máte v plánu vysázet větší jedlý les, máte dobré finanční důvody se roubování naučit. Semenáčková loterie Pokud otrháte nejchutnější jablka ze svého oblíbeného stromu, shromáždíte z nich hrst jadérek a vysejete je, každý z nových stromů bude plodit jiný typ jablek. Necháte-li je růst, každý jednotlivý strom bude plodit novou odrůdu. Špatná zpráva je, že většina z nich nebude moc chutná. Jabloně jsou cizosprašné, což znamená, že sdílejí geny od různých rodičů. Potomstvo bude mít některé náhodné vlastnosti obou rodi- čů a mnoho dalších zděděných od předků daleko zpátky až k jejich původu v lesích Evropy a centrální Asie. Vlastnosti, které nás zajímají, jako je velikost a chuť plodu nebo jeho skla- dovatelnost, nejsou pro samotné semeno příliš důležité, takže se mohou v genetické loterii snadno ztratit. Zahradnické nůžky a rouby, které se udržují vlhké obalením v jílu. Foto: Graham Bell

82 Běžné podnože ovocných stromů Malé zákrsky Zákrsky Čtvrtkmeny Polokmeny Vysokokmeny Silně rostoucí vysokokmeny Jabloň M27 M9, M26 M6, MM106 M111 x M25, x Velikost 1,2 m 1,8 3 m 3 4 m 4,5 m Nad 6 m Třešeň Gisela 5 Gisela 6, Krymsk 1 Colt xx Mazzard, xx Velikost 2,5 3 m 3 4 m 5 m Nad 6 m Hrušeň, kdouloň Quince C Quince A Pyrodwarf Pyrus communis, Kirchensaller, xxx Velikost 2,4 3 m 3 4 m 4,5 5 m Nad 6 m Broskvoň, meruňka, mandloň Velikost Torinel, Apricor, Krymsk ,5 m Švestka Pixy, Krymsk 1 St Julien, Myrobalan Brompton Velikost 2,5 3 m 4,5 m Nad 5 m x) U nás A2. xx) U nás semenáčová podnož třešeň ptačí. xxx) U nás semenáčové podnože. Nařežte si štěstí Abyste si vypěstovali novou jabloň s předvídatelnými vlastnostmi, potřebujete přesně vybranou podnož podle požadované velikosti stromu a půdního typu a větvičku zvanou roub z odrůdy, kterou chcete nakonec mít. Může to vypadat jako kouzlení, ale kdokoliv vyzbrojený speciálním roubovacím nožem a trochou trpělivosti si může osvojit schopnost pěstovat si vlastní jabloně, hrušně a mnoho jiných stromů. Třešně, švestky a jiné peckoviny se v létě očkují jednotlivými pupeny ze stromu rodičovské odrůdy. Než přikročíte k prvnímu pokusu, zkoušejte si metodu na nějakých přebytečných výhonech nebo na vrbových větvičkách, dokud si nebudete dostatečně věřit. Při práci je důležitá čistota vždyť provádíte chirurgický zákrok. Po spojení podnože a roubu můžete použít štěpařský vosk nebo pásku, abyste spojení upevnili. Existuje speciální roubovací páska, ale lidé už úspěšně naroubovali tisíce stromů pomocí nastříhaných plastových nákupních tašek. Po 6 10 týdnech hojení budete vědět, jestli se spojení podařilo, a na konci sezóny budou stromky připraveden. Téměř každý běžný ovocný strom a mnoho skořápkovin, které si koupíte, se skládají ze dvou částí: z podnože a odrůdy. Ve školkařském katalogu nebo na cedulce na rostlině si přečtete asi něco takového: Malus domestica Ashmead s Kernel na M25, což vám prozrazuje názvy druhu ovocného stromu, odrůdy a podnože. Typ podnože reguluje velikost ovocného stromu pokud cedulka podnož neuvádí, měla by alespoň uvést výšku a šířku stromu v dospělosti. Hlavním důvodem pro použití podnoží je snaha omezit velikost stromu standardní jabloň by jinak vyrostla deset metrů vysoká a široká a hrušeň nebo třešeň ještě dvakrát vyšší. Coby část reagující přímo s půdou ovlivňuje podnož také některé vlastnosti, jako jsou rezistence vůči suchu nebo tolerance k zamokření. Odrůda rozhoduje o tom, jaká jablka dostanete každá jabloň označená Ashmead s Kernel nebo Discovery je vlastně klonem původního stromu, který vyrostl někde ze semene a který možná už ani neexistuje. 298 Část 4. Od snu k realitě

83 Zárodek lesní zahrady může produkovat nejen ovoce, ale také spoustu nového rostlinného materiálu k množení v tomto případě kořenové řízky máty nebo šlahouny jahodníku a kozince. Foto: Dave Jacke né k výsadbě nebo k přesazení do záhonu ve školkách. S určitými zkušenostmi s pěstováním a se sebedůvěrou můžete dokonce zmladit starší stromy tak, že je seříznete až ke kmeni a znovu je naroubujete metodou za kůru. Načasování rozhoduje o všem Všechno na zahradě má svůj čas, a platí to i pro množení. Neexistuje žádné období, kdy by se nedalo něco sít, dělit nebo jinak rozmnožovat. Pro správné načasování se nechte vést způsobem růstu konkrétní rostliny. Některou bude snazší namnožit v dormantní fázi, jinou, když roste. Mnoho rostlin má víc vhodných období. Množitelský kalendář v příloze F podrobně uvádí nejlepší roční období pro každou metodu. Všimněte si ale, že období se mění podle toho, kde jste, a to Vypěstujte si vlastní rostliny bude také ovlivňovat časové rozmezí, které máte pro použití jednotlivých metod. Základy školkařství Uspořádání Máte-li dost trpělivosti, můžete použít guildy lesní zahrady jako záhony na množení a postupně odebírat ze zárodečných guild přebytečné rostliny a vysazovat je do dalších míst na zahradě. Je to nízkonákladová metoda, která umožňuje vybírat rostliny nejvhodnější do vašich podmínek a nejlépe odpovídající vašim preferencím. Chcete-li věnovat určitou část zahrady školce, vyhraďte jí jedno jasně vymezené místo. Bude vyžadovat vaši značnou pozornost v podobě zalévání, setí, přesazování, kontroly a přesouvání sazenic. Na vrcholu sezóny tam budete chtít být skoro denně. 299

84 Systémy množení od základních ke složitějším. recyklované kartony od mléka (Jedlá města) kontejnery z netkané textilie: snadno se používají, kořeny se samy zakracují a neomotávají se kolem sebe navzájem, sazenice mají kompaktní kořenový bal, takže se dají vysazovat během celého roku (Jedlá města) kontejnery s kapkovou závlahou postavené v dřevěných rámech, aby dobře stály na místě (Agrolesnická výzkumná nadace) školka na prostokořenné sazenice (Agrolesnická výzkumná nadace) 300 Část 4. Od snu k realitě

85 To je důvod, proč umístit školku blízko domu. Malá plocha na množení může být hned u zadního vchodu, kde na ni můžete stále dohlížet. Místo je třeba udržovat nezaplevelené, proto použijte silný mulč nebo zpevněný povrch. Materiál Pěstební substrát, potřeby na zalévání, mulčovací materiál a kontejnerky jsou vedle rostlinného materiálu hlavními prostředky. Hrnkovací substrát se může namíchat z více různých materiálů. Alespoň některé z nich můžete najít nebo vyrobit sami. Zalévání Pro malou domácí množárenskou plochu představuje levnou a technicky nenáročnou možnost mulč a zahradní konev. O automatizovaném zálivkovém systému má smysl uvažovat, jestliže se máte starat o velké zásoby drahého rostlinného materiálu nebo pokud produkujete rostliny na prodej. V horkém létě může čas strávený ručním zaléváním prudce narůst a začít být neúnosný. Kapkové závlahové systémy jsou spolehlivé a zvýšené náklady vám vrátí v podobě ušetřeného času, a nakonec i v kvalitě sazenic. V místech, kde platíte za odebranou vodu, může značné výdaje ušetřit zachycování srážkové vody. Množství vody, které potřebujete uložit na období sucha, rozhoduje o zvolené velikosti nádrže. V případě mimořádného sucha bude rozhodující mít dvojitý systém nádrž s podporou vodovodní sítě. Kontrola plevele Pořádek a čistota jsou hlavní opatření proti zaplevelení školky. Značně k tomu přispěje čistý hrnkovací substrát a za- Vypěstujte si vlastní rostliny Recept na hrnkovací substrát Typický hrnkovací substrát obsahuje až čtyři typy přísad: Zdroj organické hmoty s nízkým obsahem živin jako listovka nebo kokosové vlákno. Tradičně se používala rašelina, ale je nejlepší se jí vyhnout, protože jejím nákupem přispíváte k destrukci hodnotného úložiště uhlíku, zásobníku vody a biodiverzity. Prosátý zahradní kompost nebo vermikompost pro mikrobiální život a humus. Sterilizovaná zahradní zemina nebo písek jako minerální složka. Perlit nebo vermikulit na zvýšení pórovitosti. Příklady možných směsí: 2 díly kompostu : 1 díl zahradní zeminy : 1 díl listovky 2 díly kompostu : 1 díl listovky : 1 díl perlitu : ½ dílu žížalího trusu K úpravě ph pro kyselomilné nebo vápnomilné rostliny přidejte vápenec nebo síru: 1,5 gramu vápence na litr hrnkovací směsi zvýší ph asi o 1. 0,3 gramu síry na litr směsi sníží ph asi o 1. mulčované záhony. V tomto ohledu jsou pro školku výborné zpevněné plochy. Snadno se udržují bez plevele a mohou sloužit k zachycování vody, která se dá skladovat a použít později k zalévání. Hodně profesionálů volí pokrytí plochy tkanou podkladovou fólií. Účinně brání pronikání světla, ale umožňují půdě dýchat a propouští do ní vodu. 301

86 Kontejnery Myslíte si možná květináč jako květináč, ale není tomu tak. Je úžasné, s kolika chytrými novými vynálezy lidé pořád přicházejí. Každá školka přísahá na svůj osvědčený systém. Je svým způsobem jedno, který si vyberete, pokud ho budete dobře znát a používat ho tak, jak byl míněn. Pro pěstování v malém měřítku jsou úplně v pořádku v domácnosti recyklované kontejnery. Označování cedulkami Není nic tak frustrujícího, jako když se vrátíte k jabloním, které jste loni na jaře naroubovali, a nemůžete rozlišit polokmen Dog s snout od čtvrtkmene Pitmaston pineapple jenom proto, že jste na ně zapomněli dát cedulky, nebo ještě hůř, protože jste tam cedulky dali, ale ne voděvzdorné. Stromy vám svou totožnost prozradí samy znovu za pár let, až zaplodí, ale to už budou vysazené, a pokud budou na špatném místě, nepůjde je prohodit. Jinak řečeno, najděte systém značení, který u vás bude fungovat a který neohrozí vítr nebo voda. Budou stačit jednoduché plastové cedulky a permanentní popisovač. Šikovný může být i laminátor. Typická cedulka na rostlině ve školce bude obsahovat minimálně latinský a český název, odrůdu a podnož. Vyplatí se dodržovat to, i když pěstujete jen pro sebe. Někteří tržní pěstitelé přidávají na cedulky další informace, jako je věk rostliny a doporučení ohledně místa výsadby. Zdraví znamená kvalitu U mnoha rostlin je velice snadné odebrat spoustu řízků nebo vypěstovat semenáčky z jednoho sáčku osiva. Využijte tuto hojnost ve svůj prospěch a vyřaďte každou novou rostlinu, která nesplňuje vysoký standard. Vyhoďte každou rostlinu, která vypadá neduživě nebo jeví příznaky počínající choroby. Může to trochu bolet, ale konečným výsledkem budou zdravé rostliny. Text na cedulce: Tento záhon NEPOTŘEBUJE vyplít. Děkuji. 302 Část 4. Od snu k realitě

87 Údržba lesní zahrady Dispozice pozemku, výběr rostlin, prospěšné kombinace, příprava půdy a ochrana před býložravci, to všechno má vliv na dlouhodobé prospívání vaší zahrady. Podobně může trocha následné péče po výsadbě a běžná údržba zastavit možné problémy v zárodku. Jak rostliny rostou a zahrada se vyvíjí, stále pozorujete, dolaďujete a řídíte sukcesi biotopu. Dokonce i při vynikajícím projektu a údržbě nepůjde všechno úplně podle plánu. V pozadí budou vždycky číhat čtyři zahradníkova soužení škůdci, choroby, plevel a počasí. Ale možná se na ně můžeme podívat z jiné perspektivy, když pochopíme jejich povahu a zařadíme je do našich plánů. Následující kapitola nabízí v tomto směru některá vodítka. Opravdu zdravá může být jen vzrostlá lesní zahrada. Na nejzdravějších a nejproduktivnějších příkladech takových zahrad pracovali stále stejní lidé po dlouhou dobu. Nejlepší vzrostlé lesní zahrady se dobře hodí do místních podmínek, byly jemně dolaďovány po desítky let a přizpůsobovány měnícím se potřebám a preferencím lidí, kteří měli čas poznat zvláštnosti místa, jeho rostlin a živočichů. Zdraví, produktivita a krása jdou dlouhodobě ruku v ruce. Vytvořte podmínky pro zdraví Zahrada nikdy nezůstane bez pohybu. Každý rok přináší jiné počasí, přirůstající rostliny mění poměr světla a stínu, vytvářejí půdu a vyjednávají se svými sousedy o prostor k životu. Jako pozorovateli a obsluze tohoto prostoru vám uplývající roční období a léta dají šanci pochopit více o rostlinách a jejich potřebách, stejně jako o vašich vlastních potřebách. Důkladné pláno- Údržba lesní zahrady vání by mělo vyústit v uspořádání zahrady, které vám bude dlouhodobě vyhovovat. Na druhé straně se můžete rozhodnout a některá místa v zahradě nechat, aby se vyjádřila sama, a potom je postrčit směrem k vašim cílům. Jedno je jisté: podoba zahrady se bude v čase měnit. Pokud dokážete tyto změny předvídat a pracovat s nimi, naleznete v tom mnoho radosti. Některá důležitá vodítka pro zdraví zahrady: Pochopte příčiny problémů Obecně můžeme říci, že škůdci a choroby se objeví, když mají dobré podmínky. Druhy na okraji svého areálu výskytu a rostliny na špatném místě jsou náchylnější k nákaze, stejně jako jednotlivé slabší rostliny. Své zahradě dáte možnost, aby vzkvétala, když budete pracovat s její přirozenou povahou, s přirozenou povahou rostlin, a dokonce i se svou vlastní přirozenou povahou. Výběr pozemku Za prvé a především vyberte rostliny, které budete pěstovat, podle podmínek, v nichž porostou. Není nic smutnějšího než pohled na něco, co chtělo růst ve Středomoří, jak zoufale bojuje o život ve studené a vlhké anglické zahradě. Můžete samozřejmě vytvořit teplejší místa u jižních zdí, nebo jiná mikroklimata. V tom případě se významně rozšíří sortiment rostlin, které můžete pěstovat. Proudění vzduchu Šikovně navržené větrolamy a ochranné živé ploty mohou omezit stres ze studených nebo výsušných větrů. Všechny větrolamy musí být současně dostatečně propustné, aby umožnily cirkulaci vzduchu, který by jinak byl příliš vlhký a vyhovoval by houbovým chorobám. 303

88 Diverzita uvnitř záhonu v The Greenhouse, Margate. Mezi přítomnými druhy je řebříček, rozmarýn, třapatka a mák. Jo Barker a Marietta Castellino na pochůzce, kde hledají a sbírají úrodu, v Mariet tině zahradě v Margate, Kent. Výběr rostlin Vyberte odolné odrůdy a zdravé sazenice. Vyhněte se druhům, o kterých je známo, že jsou přenašeči škůdců a chorob vámi zvolených hlavních plodin. V diverzitě je síla snažte se kombinovat rostliny z různých čeledí, druhů a odrůd a rostliny plnící různé funkce, jako je poskytování mulče a životního prostoru pro živočichy nebo nektaru pro opylovače. Rozmanitost ploch Znamená to rozmanitost uvnitř jednoho záhonu i mezi nimi. Směs barev,

89 struktur, vůní a tvarů pomáhá zmást smysly škůdců, kteří hledají potravu čichem nebo zrakem. K odrazení a znechucení býložravců můžeme vysazovat rostliny s výraznou chutí, s trny nebo jinak nepříjemnou strukturou. Přechody mezi lesem, otevřenou plochou a křovinami umožňují vystřídat druhy rostlin a narušit tak vzory, jakými se šíří škůdci a choroby. Nakrmte potravní síť Poskytněte v lesní zahradě a kolem ní domov predátorům. Důležité plodiny obklopte bohatým stanovištěm pro predátory a podpořte živou potravní síť v půdě, aby recyklovala odumřelou hmotu. Zaměřte správně své zásahy Při běžné údržbě podporujte prospěšné vztahy mezi rostlinami různých druhů i uvnitř druhu. Nezdravé rostliny ošetřete nebo odstraňte, než se problém rozšíří do dalších částí zahrady. Naučte se znát životní cykly škůdců a chorob a přerušte je. Buďte realisty v odhadu, o jak velkou plochu se dokážete starat a kolik času můžete údržbě věnovat. Běžná údržba Zdraví zahrady velmi podporuje pravidelná údržba. Roční období a klima určují její rytmus a podmiňují, co se v určitou dobu může a má udělat. Některé práce na údržbě je nejlépe provádět v malé míře a často, jiné představují velké jednorázové úkoly. Sklizeň Nejdůležitějším úkolem je samotná sklizeň. Pokud jste sázeli rostliny s jasnou představou o svých potřebách, při každodenní nebo každotýdenní obchůzce si o nich udržíte přehled a zpozorujete každý vyvstávající problém. Údržba a sklízení jednou měsíčně ještě může fungovat, sice se mezi návštěvami část úrody nevyhnutelně ztratí, ale poslouží alespoň jako potrava pro živočichy. V některých zahradách mohou být období, kdy je zavřeno, jako například o školních prázdninách. V takovém případě je rozumné vybrat rostliny, jejichž hlavní období sklizně bude mimo tuto dobu. Po návratu budete muset týden nebo dva trochu dohánět přírodu, než se všechno vrátí do běžných kolejí. V přízemním patře bylin a půdopokryvných rostlin nastává sklizeň s prvními jarními lístky, pak následuje dlouhé období stále se proměňujících květů a nakonec semen. Některé listové plodiny vydrží i přes léto, ale mnohé z těch, které jsou chutné na jaře při prvním vyrašení, později zmoudří tváří v tvář nebezpečí býložravců, jako jsme my, a nahromadí taniny a jiné nepoživatelné chemikálie, aby nás odradily. Léto je vrcholem sezóny pro spoustu bobulovin, načež následuje ovoce ze stromů. Jeho sezóna se pak při šikovném výběru odrůd může protáhnout až do zimy. Mulčování Jakmile začne lesní zahrada fungovat, od začátku léta až do poloviny podzimu Běžná údržba lesních zahrad Toto je obecný seznam použitelný pro většinu zahrad. Na některých místech by se mohla nebo měla dělat i spousta dalších věcí. Denně nebo týdně Týdně až měsíčně Během roku podle ročního období Úkoly Nářadí a nástroje Všímejte si, co roste a dozrává ke sklizni. Trhejte čerstvé lístky, květy a plody k průběžné spotřebě. Mulčujte metodou ustřihni a upusť. Zahradnické a probírkové nůžky Košík, kbelík nebo kolečko Sklízejte hlavní plodiny ke zpracování a uskladnění. Udržujte cestičky a okraje otevřených prostor. Žebříky, teleskopický česáček ovoce. Plachty na zachycení padajícího ovoce. Koše, kbelíky, bedny a mísy; kolečko na odvážení hojné úrody. Kosa, strunová sekačka nebo sekačka na trávu Sázení. Mulčování. Řez. Oplocování a ochrana stromů. Zpracování plodin Rýč, lopata, kolečko. Zahradnické nůžky, prořezávací pilka. Nářadí na oplocení

90 A Jednoduché půdní testy PROČ TESTOVAT PŮDU? Abychom zjistili, jak je zdravá a úrodná Protože zdravá půda je základem pro zdravé rostliny Abychom věděli, které rostliny v půdě (ne)mohou růst Abychom zjistili, jak můžeme půdu vylepšit POTŘEBY K TESTOVÁNÍ Oči a prsty Rýč Zavařovací sklenice Kuchyňský nůž Ocet ZNAKY ZDRAVÉ PŮDY Dobrá vrstva ornice tmavě zbarvená, čím hlubší, tím lepší Hojné rozmanité půdní organismy a kořenová hmota Zadržuje vlhkost, ale rychle z ní odkape voda Hroudy půdy drží pohromadě, ale snadno se drobí Viditelné póry pro zadržení vody, vzduchu a jiných plynů ZNAKY DEGRADOVANÉ PŮDY Tenká nebo vůbec žádná vrstva tmavé ornice Málo půdních organismů nebo žádné Špatná struktura zhutnělá nebo se snadno rozpadá, za sucha praská Světle šedá nebo hnědá barva ukazuje na nedostatek kyslíku a/nebo zamokření KROK 1 VIZUÁLNÍ HODNOCENÍ POZORUJTE Indikátorové rostliny Zamokření nebo rozpraskání Známky eroze KROK 2 POČÍTÁNÍ ŽÍŽAL Vyjměte z povrchu kostku půdy o hraně 20 cm Více než 8 žížal je dobře, méně než 4 málo Všimněte si také jiných půdních organismů jsou přátelské nebo nepřátelské? KROK 3 PŮDNÍ PROFIL Vyryjte rýčem jámu hlubokou asi cm Jednu stěnu jámy hladce ořízněte kvůli dalšímu pozorování Prozkoumejte hloubku a barvu ornice a podorničí Prozkoumejte hloubku, do níž zasahují půdní organismy a kořenová hmota, a jejich hojnost 328 Přílohy

91 KROK 4 PŮDNÍ HORIZONTY Ornice obsahuje organickou hmotu, půdní organismy a kořenové vlášení Čím hlubší je orniční vrstva, tím lépe Směrem k podorničí půda postupně bledne Podorničí je zcela anorganické s občasným hlubokým kůlovým kořenem Dole je zvětralá mateční hornina, častější velké kameny KROK 5 STRUKTURA Proveďte test ve sklenici a hmatový test (viz přílohu B) KROK 6 TEST S OCTEM (UHLIČI- TANY = VÁPENEC A KŘÍDA) Nalijte polévkovou lžíci na hrst půdy Žádné bubliny = žádné uhličitany, hodně šumí = hodně uhličitanů Uhličitany zvyšují ph půdy a vylepšují strukturu (do určité míry) VYLEPŠOVÁNÍ PŮDY PŘIDÁVÁNÍ ORGANICKÉ HMOTY Vylepší většinu půd Stabilizuje vlhkost Podporuje život v půdě Tvoří vzduchové kapsy Vyživuje a uvolňuje kořeny rostlin PÍSČITÉ PŮDY Přidejte organickou hmotu, abyste vylepšili vodní kapacitu a obsah živin Na povrch půdy přidejte mulč, abyste předešli vysychání JÍLOVITÉ PŮDY Přidejte organickou hmotu, abyste vylepšili odvodňování, provzdušňování a dostupnost živin Podobný efekt může mít přídavek vápence Uvolněte půdu rycími vidlemi Pokud je půda silně zhutnělá, zryjte (jeli třeba, na hloubku dvou rýčů) KROK 7 TEST ZHUTNĚNÍ POMOCÍ NOŽE Zapíchněte kuchyňský nůž vodorovně do každého horizontu Vyhodnoťte, jak snadno do vrstvy pronikne (1 až 5; stupeň 5 znamená nejhůř) Pokud nejde zapíchnout celý nůž, ohodnoťte, jak daleko jste ho dokázali zapíchnout (6 10, stupeň 10 znamená vůbec ne) To vám poskytne relativní měření zhutnění A Jednoduché půdní testy 329

92 B Test půdní struktury 1 HMATOVÝ TEST Naberte malé množství vlhké půdy. Zkuste z ní uválet kuličku o průměru asi 1 cm. Žádná kulička nevznikne, půda se drobí na malé částice, je hrubá a štěrkovitá, nenechá na prstech žádné stopy Půda není převážně hrubá a štěrkovitá, působí zrnitě, je obtížné udělat kuličku Půda není převážně hrubá, není štěrkovitá, není těžké udělat kuličku, není hladká a jemná Půda není převážně hrubá, působí jemně, hladce a zrnitě Půda je jemná a hladká, kulička se snadno deformuje Kulička dobře drží pohromadě, špiní, ale neleskne se Viz výše, ale je i hrubá a štěrkovitá Viz výše, ale je i hladká a jemná Půda je jako plastelína, leskne se, vlhká lepí Viz výše, ale také je hrubá a štěrkovitá Viz výše, ale je hladká a máslovitá Písčitá půda Hlinitopísčitá Písčitohlinitá Písčitohlinitá jemnozrnná Hlinitá jemnozrnná Jílovitohlinitá Písčitá jílovitohlinitá Jemnozrnná jílovitohlinitá Jíl Písčitý jíl Jemnozrnný jíl zrna a organický podíl (plovoucí na povrchu) Nechte stát, dokud se neusadí všechny částice, a zaznamenejte jíl (bez viditelné struktury). Jednotlivé frakce zapište v procentech Následující tabulka udává hodnoty pro jednotlivé půdní typy vaše půda může být někde mezi těmito kategoriemi! organická hmota voda jíl žádná zrna, vypadá hladce jemné částice (silt) droboučká zrna písek hrubá až jemná zrna 2 TEST SE SKLENICÍ NA KŘEMIČITÉ FRAKCE Naberte půl sklenice půdy Je-li třeba, rozdrobte ji Odstraňte kamínky větší než 2 mm Dolijte vodou do ¾, potom dobře protřepejte Nechte stát 10 sekund, potom si poznamenejte vrstvu usazeného materiálu písek Nechte stát 10 minut, pak si poznamenejte jemné částice (silt) viditelná Písek Jemné částice (silt) Jíl Písčitá půda % 0 10 % 0 10 % Hlinitá půda % % % Jílovitá půda 0 45 % % % 330 Přílohy

93 C Šablona pro audit zdrojů D Přehled záznamů o pozemku Pokud je to možné, používejte ve spojení s mapou. Výskyt rostlin: 1 převládající, 2 hojný, 3 běžný, 4 ojedinělý, 5 vzácný Pozemek: Datum/čas: Pozorovatel: Živočichové (druh nebo typ, kde a kdy byl spatřen nebo slyšen, počet, věk chování) Spatřen/slyšen: Stopy a pozůstatky: Stezky a příbytky: Počasí Oblačnost: % Srážky: Teplota (naměřená/pocitová): Vítr (rychlost, směr): Další poznámky: Lidé Přítomní: Stopy: Aktivity: Vegetace (druhy nebo popis, hojnost výskytu podle stupnice) Olistěné: Kvetoucí: Plody a semena: Zatažené nebo dormantní: Odumřelé (příčina, je-li známa): Další pozorování D Přehled záznamů o pozemku 331

94 G Rostlinný materiál vysoký strom nad 10 m nízký strom pod 10 m keř 60 cm 6 m zakrslý keř pod 60 cm vysoká trvalka nad 150 cm střední trvalka cm vytrvalá půdopokryvná rostlina pod 30 cm jednoleté popínavé dřevité, vytrvalé, jednoleté epifyty Typy kořenů: Neuvádím typy kořenů u jednoletých a u řádků, které se vztahují k více než jednomu druhu. Poživatelnost: Některé rostliny mohou vyvolat u některých lidí alergické reakce. Snažil jsem se vyloučit informace o rostlinách, u nichž byla zaznamenána možnost toxicity. Rostliny, které neznáte, zkoumejte opatrně! Jiné použití: Mnoho rostlin sice má léčivé vlastnosti a jiné možnosti využití, ale necítil jsem se kompetentní k zařazení těchto informací. V seznamu literatury jsou odkazy na knihy, v nichž se o jiných možnostech využití dočtete. Český název Latinský název + znamená nejtypičtější druh, jsou i jiné Patro a typ růstu Typ kořene Jedlé části Agastache anýzová Agastache foeniculum Střední trvalka Kůlový, rhizomy List Akébie pětičetná Akebia quinata Pnoucí dřevina Větvený, výběžky Plod, list Aksamitník rozkladitý Tagetes erecta Jednoletá Květ Aktinidie ( mini kiwi ) Actinidia spp. Pnoucí dřevina Větvený Plod Aloe pravá Aloe vera Střední trvalka Rhizomy Aloisie citrónová Aloysia citrodora Keř Rhizomy List Ambroň západní Liquidambar styraciflua Vysoký strom Mělké, rozprostřené Amphicarpaea Amphicarpaea bracteata Pnoucí jednoletá Výběžky Artyčok kardový Bambusy Cynara cardunculus var. scolymus Bambusoideae Vysoká trvalka Kůlový Poupě Dřevitá trvalka velikosti keře nebo stromu Rhizomy Batolka prorostlá Claytonia perfoliata Jednoletá List Batolka ptačincolistá Claytonia sibirica Půdopokryvná trvalka List Bazalka posvátná Ocinum tenuiflorum Jednoletá (částečně zimovzdorná) Kůlový Bělotrn modrý Echinops ritro Střední trvalka Svazčité Výhonky Bez černý Sambucus nigra + Keř Výhony Květ, plod Bohyška Hosta spp. Půdopokryvná trvalka Rhizomy Výhonky Bolševník obecný Heracleum spondylium Vysoká trvalka Svazčité Výhonky Borovice Pinus spp. Vysoký strom Větvený Semena (některé druhy) Broskvoň obecná Prunus persica Malý strom Mělké, výhony Plod Brslen evropský Euonymus europaeus Keř Větvený List 336 Přílohy

95 Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria Vysoká trvalka Rhizomy List Brukev zelná (růžičková kapusta) Brassica oleracea Jednoletá Svazčitý Listový pupen Brukev zelná (zelí) Brassica oleracea Jednoletá Svazčité List Brukev zelná (brokolice) Brassica oleracea Jednoletá Svazčité Poupata Brusnice Vaccinium sp. Zakrslý keř Plod Brusnice borůvka Vaccinium myrtillus Zakrslý keř Mělké rozprostřené Plod Brusnice Vaccinium cyanococcus Keř Mělké rozprostřené Plod Břečťan popínavý Hedera helix + Popínavá dřevina Větvený Bříza Betula spp. Vysoký strom Větvený Míza Bukvice lékařská Stachys officinalis Střední trvalka Rhizomy Cedr atlaský Cedrus atlantica Vysoký strom Kůlový Cesmína ostrolistá Ilex aquifolium Malý strom Větvený Cibule prorůstavá Allium x proliferum Vysoká trvalka Cibule List, cibule, květ, semena Cibule zimní (ošlejch) Allium fistulosum Střední trvalka Cibule List, květ, cibule, semena Cicimek čínský Ziziphus jujuba Malý strom Výhony Plod Citrus ( citroník ) Citrus x limon Malý strom Větvený Plod Čekanka obecná Chicorium intybus Střední trvalka Kůlový Květ, kořen Česnáček lékařský Alliaria petiolata Střední trvalka Rhizomy List Česnek Alium spp. Cibule Celý Česnek kuchyňský Allium sativum Střední trvalka Cibule Cibule, list Čistec Stachys spp. Čistec hlíznatý Stachys affinis Střední trvalka Rhizomy Kořen Divizna Verbascum spp. Vysoká trvalka Kůlový Divizna malokvětá Verbascum tapsus Vysoká trvalka Svazčité Květ Dobromysl obecná Origanum vulgare Půdopokryvná trvalka Rhizomy List Dřín obecný Cornus mas Malý strom Větvený Plod Dub Quercus spp. Velký strom Kůlový Plod Dub křovitý Quercus prinoides Malý strom Kůlový Plod Fazol šarlatový Phaseolus coccineus Jednoletá Plod, semena Fenykl obecný Foeniculum vulgare Vysoká trvalka Svazčité List, květ, semena Fíkovník smokvoň Ficus carica Malý strom Výhony Plod Hablitzia ( kavkazský špenát ) Hablitzia tamnoides Pnoucí trvalka List Hadí kořen větší Persicaria bistorta + Střední trvalka Rhizomy List Hadí mord španělský Scorzonera hispanica Půdopokryvná trvalka Kůlový List, kořen Hebe Hebe spp. Keř Svazčité Heřmánek terčovitý Matricaria discoidea Půdopokryvná trvalka Rhizomy Hledík větší Antirrhinum majus Střední trvalka Svazčité, výběžky Hlízola nachová Apios americana Pnoucí trvalka Výběžky, výhony Hlíza Hlodáš evropský Ulex europaeus + Keř Výhony Květ Hloh jednosemenný Crataegus monogyna Malý strom Větvený Plod G Rostlinný materiál 337

96 Kolektiv: Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci, Biocont Laboratory 2008, lze zakoupit přes web www. biocont.cz Kolektiv: Potravinová soběstačnost, sborník edice Klíč k soběstačnosti, Permakultura CS 2014 Kolektiv: Permakulturní farma, sborník edice Klíč k soběstačnosti, Permakultura CS 2017 Kolektiv: Jak na permakulturní design, sborník edice Klíč k soběstačnosti, Permakultura CS 2018 Kolektiv: Jedlý les, permakulturní sadaření a ovocnaření, sborník edice Klíč k soběstačnosti, Permakultura CS 2019 Kott, L., Moravec, J.: Pěstování a použití méně známých zelenin, SZN 1989 Kreuter, M. L.: Biozahrádka pěstování blízké přírodě, Knižní klub 2009 Kreuter, M. L.: Zahrada v souladu s přírodou, Alpress 2002 Mollison, B., Slay, R. M.: Úvod do permakultury, Alter-Nativa 2012 Moody, M.: Virtuóz pšeničného poľa, Alternativa, nedatováno Morse, K.: Jedlé květy, Volvox Globator 1999 Pavela, R.: Rostlinné insekticidy. Hubíme hmyz bez chemie, Grada Publishing 2006 Rod, J., Hluchý, M., Prášil, J., Somssich, I., Zacharda, M.: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy, Biocont Laboratory 2005 Sartoriusová, G.: Rostliny si pomáhají, Granit 1993 Steinbach, G.: Lexikon užitkových rostlin, Knižní Klub 1997 Svoboda, J.: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku, Smartpress 2009 Svoboda, J., Svobodová, L.: Zelenina ze zahrady pro radost i soběstačnost, Smartpress 2018 Tabach, A.: Biozahrada zahrada bez chemie, Art Press 1992 Tetera, V.: Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin, ČSOP Bílé Karpaty 2003 Thun, M. K.: Výsevní dny podle Marie Thunové, Pro-Bio, vychází každoročně Tichá, K.: Biologická ochrana rostlin, Grada 2001 Vlašínová, H.: Zdravá zahrada, Veronica 2014 Weinrichová, Ch.: Kombinování rostlin, smíšená kultura v praxi, Esence 2018 Whitefield, P.: Permakultura ve zkratce, Alter- Nativa 2018 Webové stránky, iniciativy, organizace Permakulturní informace a designéři Permakultura (CS) tipy na designéry a různé vzdělávací akce, mapa permakulturních projektů ČR Akademie permakultury nabídka kurzů Akademie soběstačnosti desítky videoprezentací o permakultuře, agrolesnictví, přírodním pěstování Stránky Jaroslava Svobody com Stránky Denisy Tomáškové Stránky Katky Horáčkové Stránky Marka Kvapila Stránky Marianny Ružičkové Holušové a Čestmíra Holuši Stránky Zuzany a Tomáše Svobodových Stránky Aleny a Milana Suchánkových Stránky Aleny Gajduškové Sazenice dřevin a trvalek Petr Buřil Horní Beřkovice: cz/, burilpetr@seznam.cz Radim Pešek Bojkovice: ajsa1@seznam.cz, Stanislav Boček Crhov: sbocek@centrum.cz, Zdeněk Buzek Tábor: buzek@tradicniodrudy.cz, 350 Přílohy

97 O autorovi Tomas má přes 20 let praxe v aplikovaném permakulturním designu, v praxi i s učením. Během svého života pracoval v Británii a mnoha zemích Evropy, kam ho jeho pracovní a poradenské cesty zavedly, včetně Francie, Německa, České republiky, Belgie, Holandska a celé území Británie. V současné době Tomas žije a pracuje v co-housingovém projektu v Herefordshire, na hranicích Anglie a Walesu. Předtím strávil 6 let jako projektový manažer skupiny Treesponsibility pro obnovu lesa v Pennines, na severu Británie. Několik let trávil tím, že projel na kole celé království a Evropu, aby se seznámil s projekty, ve kterých pracoval, pomáhal, konzultoval a učil. Tomas byl v letech předsedou Permakulturní Asociace Británie a v její radě působí dodnes jako jeden z předsedů Výzkumné a Poradní Rady Permakulturní Asociace UK. Je také aktivním tutorem pro udělování permakulturních diplomů. V roce 2017 mu vychází jeho první kniha Forest gardens in practice mapující proces vzniku, údržby a úspěchy i rozdíly tzv. forest gardens (u nás tzv. jedlý les nebo lesní zahrada) na území Británie a Severní Evropy. Ovocné školky Děčín Libverda: ovocneskolkylibverda@seznam.cz Bohumil Petruželka Sobíňov/Malochýn: bohumil.petruzelka@seznam.cz společnost Gengel, staré, krajové, místní a rodinné odrůdy, síť pěstitelů prodej osiv i sazenic květnaté louky, skalničky i léčivky trvalky Tradiční a extenzivní sadaření Dominik Grohmann Zuzana Špaková Odkazy a další zdroje informací Stanislav Boček ČSOP, Martin Lípa Sociální permakultura Mapa komunitních zahrad ČR: Vše o KPZ komunitou podporovaném zemědělství: Sběr ovoce ve městech: Česká síť dobrovolníků na farmách: Příručky Kolektiv: Transition, změna k lepšímu, Permakultura CS 2014 Kolektiv: Městské zahradničení, sborník edice Klíč k soběstačnosti, Permakultura CS