1. Komerční pojištění

Transkript

1 1. Komerční pojištění Komerční pojištění kryje rizika způsobem odpovídajícím pojistné metodě tvorby a použití pojistného fondu. Tzn. platí zde zásada ekvivalence (velikost příspěvků zúčastněných subjektů se odvíjí od velikosti rizika). Zahrnuje v sobě různé podoby pojistných produktů. Typická pro komerční pojištění je smluvní podoba pojištění. Může se uplatnit v povinné podobě, ale obvyklá je podoba dobrovolná. Komerční pojištění je provozováno komerčními pojišťovnami. Pojišťovny nabízí různé typy a podoby komerčního pojištění. Jednotlivé podoby komerčního pojištění vyplývají z použité konstrukce a z charakteru rizik zařazených do pojištění. Členění komerčního pojištění V rámci komerčního pojištění lze rozlišit podle způsobu tvorby rezerv: 1. pojištění riziková, v rámci kterých platí podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události. U těchto pojištění není jasné, zda pojistná událost jednoznačně vznikne. Jestliže k pojistné události nedojde během trvání pojištění, pojišťovna neposkytuje pojistné plnění. Počet pojistných událostí během trvání pojištění není omezený. Pojistné se vlastně během pojistného období v pojišťovně při provozování pojištění spotřebuje na pokrytí rizik (výplatu pojistného plnění). Schéma č. 4.1: Průběh rizikového pojištění pojistné postupné poj. plnění pojistné pojistné pojistné pojistné období období období období 2. pojištění rezervotvorná, v rámci kterých se vytváří rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. V těchto pojištěních se pojistné plnění vyplatí (až na určité výjimky) vždy.

2 Schéma č. 4.2: Průběh rezervotvorného pojištění pojistné za pojistné období pojistné plnění pojistné pojistné pojistné pojistné pojistné období období období období Komerční pojištění je možné dále členit na odvětví pojištění, a to podle různých hledisek. Vedle členění na pojištění riziková a rezervotvorná například z hlediska předmětu pojištění na pojištění majetku, pojištění osob a pojištění odpovědnosti. Jednotlivá pojistná odvětví se dále člení na druhy pojištění, pojistné produkty. Základním členěním komerčního pojištění je členění podle druhu krytých rizik (následně se dělí pojišťovací instituce na životní a na neživotní) na: pojištění životní, kryjící životní události, tj. riziko smrti a tzv. dožití 1, resp. obsahuje spořící složku, pojištění neživotní, zahrnující krytí široké škály neživotních rizik: rizika vztahující se k osobám úraz, nemoc, invalidita apod., majetková rizika živelní, odcizení, havarijní, strojní apod., rizika souvisící s finančními ztrátami, rizika spojená s odpovědností za škodu. Komerční pojištění se dále člení z organizačního pohledu na jednotlivá odvětví pro životní a neživotní pojištění, a v rámci těchto odvětví na jednotlivé druhy pojištění (pojistné produkty). Účastníci pojistného vztahu Pojistitel - právnická osoba, která má oprávnění provozovat pojištění, tj. pojišťovna případně jiná instituce, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění. 1 Životní pojištění z teoretického pohledu zahrnuje krytí pouze dvou rizik, a to rizika úmrtí a rizika dožití. Z praktického pohledu vedle těchto dvou životních rizik pojišťovny přičleňují k těmto životním rizikům další rizika (neživotního charakteru), která na životní rizika úzce navazují, například úraz, nemoc, invalidita.

3 Pojistník - osoba (fyzická nebo právnická), která uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem a která se ve smlouvě zavázala platit pojistné za pojistnou ochranu. Pojištěný - osoba, na jejíž majetek, odpovědnost za škody, život nebo zdraví se pojištění vztahuje. Osoba, které vzniká na základě uzavřené pojistné smlouvy právo na pojistné plnění, a to bez ohledu na to, zda pojištění sjednala sama, nebo jiná osoba (pojistník). Rozlišování pojmů pojištěný a pojistník má význam v případě, že pojištění je sjednáno ve prospěch jiné osoby, než která uzavřela pojistnou smlouvu a platí pojistné (například pojištění mládeže, kde pojistník je jeden z rodičů dítěte a pojištěný je dítě, ve prospěch kterého je pojištění sjednáno). Obmyšlený - osoba, ve prospěch které by bylo vyplaceno pojistné plnění v případě úmrtí pojištěného (v pojištěních, kde je kryto riziko úmrtí, viz schéma č. 18). Poškozený - osoba, které bude vyplaceno pojistné plnění v souvislosti se sjednaným pojištěním odpovědnosti za škodu. V rámci pojištění odpovědnosti za škodu jsou hrazeny právní nároky osob za škody, za které odpovídá pojištěná osoba. Osoba poškozený není při sjednávání pojistné smlouvy známa (viz schéma č. 19). Pojistný produkt, pojistná smlouva a pojistné podmínky Pojistný produkt je určitý druh pojištění. Pojistný produkt se vztahuje na vymezená pojistná nebezpečí (např. živelní pojištění) nebo na vymezené objekty pojištění (např. pojištění domácnosti). Možné podoby pojistných produktů členění: Podle délky pojistné doby: o krátkodobé pojištění pojištění sjednané na dobu do jednoho roku, o dlouhodobé pojištění pojištění sjednané na dobu delší než jeden rok. Podle způsobu placení: o pojištění s běžně placeným pojistným, o pojištění s jednorázově placeným pojistným. Podle formy pojištění: 2 o pojištění škodová, o pojištění obnosová. Podle územní platnosti: o pojištění s místní platností (určení adresou umístění pojištěné věci), o pojištění platností na území jednoho státu, o pojištění s platností na více států, 2 Viz kapitola 5

4 o pojištění neomezenou územní platností. Podle pojistných nebezpečí do pojištění zahrnutých: o pojištění pro krytí jednoho pojistného nebezpečí (např. požární pojištění), o pojištění pro krytí více pojistných nebezpečí: pro několik pojistných nebezpečí (pojistné je souhrnem sazeb jednotlivých vyjmenovaných pojistných nebezpečí), sdružené pojištění (jedna sazba pro sdružená pojistná nebezpečí, např. pojištění FLEXA kryjící požár, výbuch, úder blesku, pád letadla), o pojištění ALL RISKS pojištění všech pojistných nebezpečí vztahujících se k jenomu objektu, která nejsou ve výlukách. Pojistné podmínky obsahují právní úpravu určitého pojistného produktu. Uplatňují se všeobecné a tzv. zvláštní pojistné podmínky. Všeobecné pojistné podmínky - pojistné podmínky pro určitý pojistný produkt. Všeobecné pojistné podmínky určují charakteristiku pojmu pojistná událost (vymezení rizik krytých v rámci daného pojistného produktu včetně výčtu výluk z pojištění), způsob uzavření pojistné smlouvy, začátek, dobu trvání a ukončení pojištění, výluky z pojištění, předmět pojištění, podmínky poskytování a způsob propočtu velikosti pojistného plnění. Jsou součástí pojistné smlouvy. Zvláštní pojistné podmínky - konkrétní pojistné podmínky pro dané pojištění, konkretizují všeobecné pojistné podmínky. Zvláštní pojistné podmínky jsou dohodnuty v pojistné smlouvě. Pojistná smlouva představuje právní dokument, který završuje dvoustranný právní akt, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Pojistná smlouva se vyhotovuje v písemné formě podle platných právních předpisů. Vyjadřuje konkrétní pojistné podmínky a podmínky realizace pojištění. Dohodnuté podmínky jsou závazné pro pojišťovnu i pro druhou stranu. V některých případech vzniká pojištění i bez písemné pojistné smlouvy. Jde o zákonná pojištění a o pojištění, která mají krátkodobý charakter (např. pojištění při přepravě zboží - tzv. známkové pojištění, kdy dokladem o sjednání a zaplacení pojištění je pojišťovací známka na dokladu o přepravě zboží). Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, pokud nastane nahodilá událost, která je ve smlouvě podrobně specifikovaná. Pojistník, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se v pojistné smlouvě zavazuje platit pojistné za poskytovanou pojistnou ochranu za stanovených podmínek. Pojistná smlouva zejména obsahuje: osoby: pojistitel, pojistník, pojištěný, obmyšlený, forma pojištění: pojištění škodové či obnosové, pojistné: výše, splatnost, forma placení pojistného, pojistná doba, odkazuje se na pojistné podmínky.

5 Pojistná doba a pojistné období Pojistná doba je doba, na kterou je sjednáno pojištění (v pojistné smlouvě). Pojištění může být sjednáno na dobu určitou, tzn. že je stanoven termín konce platnosti pojistné smlouvy (například dosažení 18 let věku pojištěné osoby) nebo je pevně stanovena délka platnosti pojistné smlouvy (například na 5 let). Pojištění může být sjednáno také na dobu neurčitou. Pojistná doba bývá dále členěna na pojistná období, tj. období, na které je placeno pojistné (viz schéma č. 4.7). Schéma č. 4.7: Pojistná doba pevně sjednaná pojistná doba pojištění na určitou pojistnou dobu pojištění sjednané na dobu neurčitou pojistné pojistné pojistné pojistné čas období období období období Vznik a zánik pojištění Soukromé pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění). K zániku pojištění může dojít: u pojištění sjednaného na dobu určitou uplynutím doby pojištění, dohodou, pokud se dohodnou pojistitel a pojistník, výpovědí ze strany pojistníka či pojistitele, nezaplacením pojistného, odstoupením od smlouvy ze strany pojistitele či pojistníka, odmítnutím plnění ze strany pojistitele, zánikem pojistného nebezpečí či pojištěné věci, změnou vlastnictví věci, smrtí pojištěné osoby, zánikem pojištěné právnické osoby.

6 Asistenční služby v pojištění Součástí pojišťovacích služeb v rámci některých pojistných produktů jsou tzv. asistenční služby. Pod pojmem asistenční služby si lze představit naturální služby (zajištění lékařského ošetření, zajištění opravy při majetkové škodě, právní poradenství apod.). Pojišťovny zajišťují pro pojištěné tyto služby (obvykle spojené s rychlou pomocí) prostřednictvím asistenčních společností, se kterými spolupracují (na základě smluvního vztahu). Kontaktní údaje na smluvní asistenční službu jsou vždy součástí pojistné smlouvy. Klienti oznámí pojistnou událost na call centru asistenční služby, které zajistí (ve světě prostřednictvím svých poboček) potřebnou pomoc. Konkrétní specifikace poskytovaných služeb je vždy součástí pojistných podmínek příslušné pojistné smlouvy. Podoby asistenční služeb: Lékařská asistence: pomoc a zprostředkování lékařského ošetření, případně hospitalizace, garance plateb za léčení, sledování zdravotního stavu pojištěného, převoz do odpovídajícího zdravotnického zařízení, cestu a ubytování osoby blízké v případě hospitalizace pojištěného, převoz ze zahraničí do ČR, lékařský doprovod, zajištění repatriace tělesných ostatků do ČR při úmrtí v zahraničí apod. v rámci cestovního pojištění, lékař na telefonu konzultace s odbornými lékaři, názor druhého lékaře, objednání k lékaři, doprovod k lékaři nebo na úřady, dovoz léků, pomoc v domácnosti (ošetřovatelská služba), donáška stravy, nákupy, úklid bytu v rámci komerčního zdravotního pojištění či životního pojištění. Technická asistence: odtah vozidla, jeho dočasné uschování, příjezd servisního pracovníka a opravení porouchaného vozidla na místě, půjčení náhradního vozidla po dobu opravy nebo organizace jiné formy pokračování v jízdě až po zajištění nouzového ubytování po dobu opravy apod. v rámci pojištění motorových vozidel odstranění příčiny technické havárie v domácnosti, vyslání specialisty (zámečníka, topenáře, instalatéra, sklenáře, pokrývače apod.), organizace uvedení domácnosti do původního stavu před havárií, krátkodobé náhradní ubytování, převoz mobiliáře, ochrana nezabezpečeného bytu v rámci pojištění majetku. Mezi asistenční služby k pojištění domácnosti patří v některých případech i péče o nezletilé rodinné příslušníky nebo domácí zvířata v případě onemocnění člena domácnosti apod. cestovní asistence: řešení komplikací vzniklých zpožděním letu, organizace ubytování a náhradního letu, asistence při krádeži zavazadel apod. Právní asistence: asistence v případě odpovědnosti za škodu, zablokování dokladů v případě krádeže, dopravu na zastupitelský úřad v případě ztráty dokladů, předávání informací osobě blízké, zajištění dopravy náhradního pracovníka při služební cestě apod. v rámci cestovního pojištění, doručení náhradních dokladů k vozidlu, doručení kauce na pokutu, telefonické tlumočení při silniční kontrole, vyřizování nároků na náhradu škody na vozidle,

7 asistence při sporu s opravnou vozidla nebo při sporu z pojištění jiného vozidla apod. v rámci pojištění motorových vozidel, spory z úvěrových smluv (leasing, spotřebitelský úvěr, hypotéka, stavební spoření, ručení), spotřebitelské spory týkající se vybavení domácnosti, spory s dodavateli služeb (elektřina, voda, plyn atd.), sousedské spory, dědictví, správní řízení (katastrální úřad, finanční úřad) apod. v rámci pojištění právní ochrany, právní poradenství v rámci pojištění odpovědnosti za škody obecně.

8 2. Pojistné plnění a formy pojištění Pojistné plnění Pod pojmem pojistné plnění se rozumí náhrada pojistitele v případě, že dojde k pojistné události. Tato náhrada existuje především v podobě peněžní náhrady, ovšem v některých případech i ve formě věcného, naturálního plnění. K naturálnímu plnění dochází v případě uplatnění tzv. asistence. Jedná se o asistenci zdravotní (např. lékařské ošetření), právní asistence (např. poradenská služba právníka) nebo technická asistence (např. poskytnutí opravy vozidla v případě dopravní nehody). Pokud je uplatněno pojistné plnění v peněžní podobě, je představováno - náhradou škody u pojištění kryjících konkrétní potřeby pojištěných, tedy zejména pojištění majetku a pojištění odpovědnosti - výplatou pojistného plnění u pojištění kryjících abstraktní potřeby, tedy úrazového, životního, důchodového nemocenského pojištění atd. Velikost pojistného plnění se určuje na základě pojistných podmínek, zásad likvidace pro jednotlivé druhy pojistných událostí a platných předpisů cenových i právních, podle konstrukce u jednotlivých druhů pojištění. Současně zájem vymezuje současně rozsah krytí rizika pojistný zájem. Pokud se jedná o pojištění, jehož předmětem je krytí tzv. konkrétních potřeb, je účelem tohoto pojištění náhrada vzniklé škody. Pokud se jedná o krytí tzv. abstraktních potřeb, je účelem pojištění výplata pojistného plnění v předem dohodnuté výši. Na základě tohoto vymezení existují formy pojištění pojištění obnosová a pojištění škodová. Formy pojištění Míra krytí náhodných potřeb daným druhem pojištění se nazývá míra úplnosti pojištění (pojištění je úplné v případě, že kryje plně náhodné potřeby). Míra úplnosti pojištění je dána použitými formami pojištění. Formy pojištění udávají závislost výše pojistného plnění (odškodnění) na výši náhodné potřeby, na výši škody. Tato závislost je předem určena v pojistných podmínkách a v pojistné smlouvě. Jednotlivé uplatněné formy pojištění jsou tak důležitým konstrukčním prvkem u jednotlivých druhů pojištění, pomocí kterých se stanovuje výše pojistných plnění. K vyjádření závislosti mezi pojistným plněním a škodou se používá pojmu pojistná částka, což je veličina, která vyjadřuje výši pojistného plnění nebo horní hranici pojistného plnění.

9 Schéma č. 5.1: Formy pojištění Formy pojištění pojištění obnosová (sumová) pojištění škodová (zájmová) Pojištění obnosová Pojištění obnosová se někdy také nazývají pojištění na pojistnou částku, neboť zde je stanovena pojistná částka, která udává absolutní výši pojistného plnění. Při pojistné události se vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky nebo v rozsahu určitého procenta z pojistné částky. Skutečná výše potřeby se nezjišťuje, pojistné plnění je nezávislé na výši škody, závisí pouze na předem pevně stanovené výši pojistné částky (ta je stanovena v pojistné smlouvě). pojistné plnění = pojistná částka Jedná se o krytí abstraktních potřeb, u kterých nelze přímo ohodnotit a vyjádřit škodu. Tedy obnosových pojištění se využívá u rizik, kdy škoda není přesně peněžně vyčíslitelná, tedy v pojištění osob, u pojištění na dožití, pojištění smrti, pojištění invalidity, pojištění pracovní neschopnosti. Pro velikost pojistných plnění při uplatnění obnosových pojištění neexistují z hlediska právní úpravy omezení pro velikost sjednávaných pojistných částek ani omezení pro počet pojištění sjednaných pro krytí jednoho rizika (omezením pro velikost pojistné částky v obnosových pojištěních je pouze ochota vynaložit na pojištění určitou částku peněžních prostředků, nebo možnost vynaložení těchto prostředků). Škodová pojištění U škodových pojištění je pojistné plnění závislé na výši nastalé škody, vychází se ze vzájemných kvantitativních vztahů mezi výší pojistného plnění a škody. Proto se v této souvislosti mluví o krytí konkrétní potřeby. Přitom výše odškodnění je ohraničena vztahem pojistné plnění škoda. Účelem škodového pojištění je náhrada vzniklé škody. Ve škodovém pojištění nemůže pojištěný od pojišťovny získat pojistné plnění vyšší než je škoda (viz předchozí vztah mezi pojistným plněním a škodou). Pojištění nemůže vést k obohacení, je určeno pouze k náhradě nastalé škody. Z právní úpravy škodového pojištění vyplývá, že pokud by pojištěný měl sjednáno na jedno riziko více pojištění (měl kryto riziko vícekrát), pojistné plnění by přesto nemělo překročit velikost nastalé škody (jednotlivé pojišťovny by hradily pojistné plnění pouze v určitém poměru tak, aby celkové pojistné plnění nepřesahovalo velikost škody). Dosažení pojistného plnění vyššího než je vzniklá škoda, je kvalifikováno v rámci škodového pojištění jako pojistný podvod. Proto také v rámci škodového pojištění je charakteristický přechod práva na náhradu škody vůči třetím osobám z pojištěného na pojišťovnu (pokud má

10 pojištěný proti jiné osobě právo na náhradu škody z pojistné události, přechází toto právo na pojišťovnu až do výše poskytnutého pojistného plnění). Relace mezi pojistným plněním a škodou se označuje jako intenzita pojistné ochrany (i), pro kterou platí: pojistné plnění i = škoda kdy i = 100 % plné pojištění i < 100 % podpojištění (se vztahem i > 100 % se neuvažuje vzhledem k tomu, že pojištění by nemělo sloužit k obohacování a vzhledem k výše uvedenému vztahu: pojistné plnění škoda) Škodová pojištění jsou typickou formou pojištění pro pojištění majetku a pojištění odpovědnosti. Konkrétní vztah mezi velikostí pojistného plnění a velikostí škody je sjednán ve smlouvě (případně v právním předpise) a vyplývá z uplatnění z některých konkrétních škodových forem pojištění charakterizovaných v následujícím výkladu. Rozlišujeme následující škodové formy pojištění: 1. ryzí zájmové pojištění, 2. pojištění na první riziko, 3. pojištění na plnou hodnotu. Schéma č. 5.2: Škodové formy pojištění Škodové (zájmové) formy pojištění ryzí zájmové pojištění pojištění na první riziko pojištění na plnou hodnotu 1. Ryzí zájmové pojištění Ryzí zájmové pojištění je označováno také jako pojištění bez pojistné částky, protože zde není udána (sjednána) pojistná částka. Škoda je při využití této formy pojištění kryta plně a platí zde vztah: pojistné plnění = škoda

11 Schéma č. 5.3: Krytí škody v rámci ryzího zájmového pojištění pojistné plnění škoda Intenzita pojistné ochrany při využití ryzího zájmového pojištění (v čisté podobě) se rovná jedné, tedy pojištění kryje vzniklou škodu (potřebu) v plné míře. i = 1 Schéma č. 5.4: Intenzita pojistné ochrany při uplatnění ryzího zájmového pojištění i 1 0 škoda Této formy pojištění lze využít v případě, kdy u jednotlivých pevně vymezených předmětů jsou určitelné maximální škody, například v pojištění kaska (maximální škoda je zde dána hodnotou dopravního prostředku), pojištění skel. V čisté podobě se v praxi využívá ryzího zájmového pojištění sporadicky, bývá kombinováno s některou doplňkovou formou pojištění.

12 2. Pojištění na první riziko Pojištění na první riziko se také někdy označuje jako ohraničené ryzí zájmové pojištění, neboť je zde stanovena pojistná částka, která udává horní hranici pojistného plnění. Do výše stanovené pojistné částky se škoda kryje v plné výši, pokud je škoda vyšší než stanovená pojistná částka, je pojistné plnění ve výši stanovené pojistné částky. Intenzita pojistné ochrany závisí na výši sjednané pojistné částky, která ohraničuje využití ryzího zájmového pojištění. pojistné plnění = škoda, pojistná částka, pokud: škoda < pojistná částka pokud: škoda pojistná částka Pojištění na první riziko se využívá v případech, kdy jsou typické časté malé škody a ojedinělé velké škody. Využívá se například v rámci pojištění domácnosti. Schéma č. 5.5: Průběh krytí škody při pojištění na první riziko pojistné plnění pojistná částka škoda Intenzita pojistné ochrany při uplatnění pojištění na první riziko bude záviset na velikosti sjednané pojistné částky a bude se řídit vztahy: i = 1, pokud škoda pojistná částka i < 1, pokud škoda > pojistná částka

13 Schéma č. 5.6: Intenzita pojistné ochrany při uplatnění pojištění na první riziko i 1 0 pojistná částka škoda Pojištění na první riziko je využíváno například v konstrukci odpovědnostních pojištění, pojištění právní ochrany ( v pojistných produktech, kde by pojistné plnění mohlo dosahovat značné velikosti). 3. Pojištění na plnou hodnotu U pojištění na plnou hodnotu je pojistné plnění závislé na udané pojistné hodnotě (hodnotě pojištěného majetku). Předem je třeba určit hodnotu pojišťovaného majetku i s ohledem na změny ekonomických podmínek během doby pojištění. Pojistná částka zde udává horní hranici pojistného plnění (ta je dána udanou hodnotou pojištěného majetku) a intenzitu pojistné ochrany, neboť může dojít k podpojištění, pokud pojistná částka < pojistná hodnota. Jestliže pojistník sjedná pojistnou částku na nižší úrovni než je skutečná hodnota majetku, bude platit nižší pojistné a stejně bude krácen na pojistném plnění při výskytu pojistné události. Velikost pojistného plnění při uplatnění pojištění na plnou hodnotu lze tedy vyjádřit následujícím způsobem: pojistná částka pojistné plnění = x škoda, maximálně škoda, tzn. pojistná hodnota pojistné plnění = škoda, pokud pojistná částka pojistná hodnota (plné pojištění) pojistné plnění < škoda, pokud pojistná částka < pojistná hodnota (podpojištění) Pojištění je úplné v případě, že je pojištěna skutečná hodnota pojištěného majetku. Teoreticky může dojít k tzv. přepojištění. Tzn. že je sjednána pojistná částka vyšší než je

14 pojistná hodnota, v tomto případě je pojistné plnění vyplaceno maximálně do výše škody (na základě principů obecného fungování škodového pojištění). Schéma č. 5.7: Průběh krytí škody při pojištění na plnou hodnotu pojistné plnění pojistná hodnota pojistná částka podpojištění škoda Intenzitu pojistné ochrany určuje vztah: i = pojistná částka/pojistná hodnota (maximálně 1). Tzn.: i = 1, když pojistná částka pojistná hodnota (plné pojištění), i < 1, když pojistná částka < pojistná hodnota (podpojištění) Schéma č. 5.8: Intenzita pojistné ochrany při uplatnění pojištění na plnou hodnotu i 1 plné pojištění PČ/PH podpojištění škoda

15 Pojištění na plnou hodnotu je převažující základní formou pojištění v pojištění majetku. Doplňkové formy pojištění Doplňkové formy pojištění se kombinují s některou základní formou pojištění, se škodovými (zájmovými) pojištěními. Mezi doplňkové formy pojištění patří excedentní franšíza, procentní spoluúčast a integrální franšíza. Schéma č. 5.9: Doplňkové formy pojištění Doplňkové formy pojištění excedentní franšíza integrální franšíza procentní spoluúčast Excedentní franšíza Excedentní franšíza představusje částku, která se od pojistného plnění stanoveného na základě některé ze základních forem pojištění odečítá. Pojištěný se vlastně podílí na úhradě škody částkou až ve výši excedentní franšízy. (Někdy je tato doplňková forma pojištění označována jako absolutní nebo odčetná franšíza). Vliv uplatnění excedentní franšízy na velikost pojistného plnění při uplatnění ryzího zájmového pojištění jako základní formy pojištění je vyjádřen vztahem: pojistné plnění = škoda - excedentní franšíza, pokud škoda > excedentní franšíza pojistné plnění = 0, pokud škoda excedentní franšíza Schéma č. 5.10: Průběh krytí škody při uplatnění excedentní franšízy (v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním) pojistné plnění EF škoda

16 Pokud by se využila kombinace excedentní franšízy například s pojištěním na první riziko, velikost pojistného plnění by se řídila vztahem: pojistné plnění = škoda - excedentní franšíza, když excedentní franšíza < škoda < pojistná částka pojistné plnění = pojistná částka - excedentní franšíza, když škoda pojistná částka, pojistné plnění = 0, když škoda excedentní franšíza Schéma č. 5.11: Kombinace excedentní franšízy s pojištěním na první riziko pojistné plnění pojistná částka EF škoda Intenzita pojistné ochrany při uplatnění excedentní franšízy v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním vyplývá z následujícího vztahu: i = 0, když škoda excedentní franšíza, 1 > i > 0, když škoda > excedentní franšíza Schéma č. 5.12: Intenzita pojistné ochrany při využití excedentní franšízy (v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním) i pojistná částka EF škoda Typickým způsobem uplatnění excedentní franšízy je využití v konstrukci dopravního pojištění.

17 Procentní spoluúčast Při využití procentní spoluúčasti se pojištěný podílí určitým stanoveným procentem na úhradě škody. Zde se od pojistného plnění stanoveného na základě některé základní formy pojištění odečítá částka odpovídající stanovenému procentu spoluúčasti. (Někdy bývá pro procentní spoluúčast používán název relativní odčetná franšíza). Velikost pojistného plnění při uplatnění procentní spoluúčasti v konstrukci určitého pojištění v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním vychází z následujícího vztahu: pojistné plnění = škoda (1 - procentní spoluúčast) Schéma č. 5.13: Průběh krytí škody při využití procentní spoluúčasti (v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním) pojistné plnění škoda Intenzita pojistné ochrany při uplatnění procentní spoluúčasti v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním vyplývá z následujícího: i = 1 - procentní spoluúčast

18 Schéma č. 5.14: Intenzita pojistné ochrany při využití procentní spoluúčasti (v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním) i 1-PS 1 škoda Procentní spoluúčast je využívaná například v konstrukci havarijních, úvěrových nebo zemědělských pojištění. Integrální franšíza Integrální franšíza představuje částku, do jejíž výše se pojistné plnění neposkytuje, nad tuto částku se pojistné plnění vyplácí ve výši stanovené na základě některé základní formy pojištění. Důvodem pro využívání integrální franšízy je vyloučení drobných škod z pojistného plnění. Velikost pojistného plnění při uplatnění integrální franšízy v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním se řídí vztahem: pojistné plnění = 0, pokud škoda integrální franšíza, pojistné plnění = škoda, pokud škoda > integrální franšíza.

19 Schéma č. 5.15: Průběh krytí škody při uplatnění integrální franšízy (kombinace s ryzím zájmovým pojištěním) pojistné plnění IF škoda Intenzita pojistné ochrany závisí na sjednané velikosti integrální franšízy a vyplývá z následujícího vztahu: i = 0, pokud škoda integrální franšíza, i = 1, pokud škoda > integrální franšíza. Schéma č. 5.16: Intenzita pojistné ochrany při využití integrální franšízy (v kombinaci s ryzím zájmovým pojištěním) i 1 IF škoda Integrální franšíza je využívána především v rámci pojištění podnikatelských rizik, kdy je smyslem jejího uplatnění především vyloučení drobných škod z pojistných plnění.

20 Časová franšíza Časová franšíza představuje odlišné pojetí doplňkové formy, než je tomu u předcházejících doplňkových forem. Při jejím uplatnění nedochází ke snížení přímo velikosti pojistného plnění, ale k omezení výplaty pojistného plnění z časového pohledu (tedy má nepřímý dopad na velikost pojistných plnění). Navíc pro předchozí doplňkové formy pojištění je charakteristická návaznost na škodové formy pojištění. Časová franšíza může být uplatněna u pojištění bez ohledu na to, zda jde o pojištění obnosové či škodové. Při uplatnění časové franšízy pojistitel předem určuje období, ve kterém nebude vyplácet pojistné plnění. Uplatňuje se v následujících podobách: po určitou předem danou dobu od sjednání nebude vyplaceno pojistné plnění (například při krytí rizika úmrtí), u pojištění, kde se pojistné plnění vyplácí po dobu trvání potřeby, je ujednána doba, po kterou pojistné plnění nebude vypláceno (například v nemocenském pojištění, v pojištění přerušení provozu). Doplňkové formy pojištění Doplňkové formy pojištění se v rámci konstrukce jednotlivých pojistných produktů uplatňují z těchto důvodů: - stimulace pojištěných v zájmu snahy o zmenšování počtu a rozsahu škod, - vyloučení drobných škod z pojistných plnění. Doplňkové formy pojištění mají dopad na pojistná plnění jejich uplatnění snižuje velikost pojistných plnění. Současně se uplatnění doplňkových forem pojištění odráží ve velikosti ceny pojištění (čím vyšší hodnota spoluúčastí nebo franšíz, tím nižší pojistné). Při rozhodování o volbě určité formy pojištění v rámci konstrukce daného pojištění se bere v úvahu charakter rizika, které je v rámci daného pojištění kryto, úroveň správních nákladů spojených se sjednáváním pojištění a likvidací pojistných událostí, pojistně technické riziko spojené s provozováním daného pojistného produktu, odvíjející se úroveň pojistného.

21 3. Pojistné Požadavky na velikost pojistného Každý produkt, výrobek nebo služba se na trhu prodává za určitou cenu. V případě pojistných produktů je cena služby označována pojmem pojistné. Pojistné je cena za poskytovanou pojistnou ochranu, úplata za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti z jednotlivých subjektů na pojistitele. Kvantifikace pojistného by měla vycházet z velikosti rizika (tedy finančního ohodnocení ztráty v souvislosti s existencí příslušného rizika) a z nákladů pojistitele spojených s provozem pojištění a současně reagovat na obecné podmínky, ve kerých pojišťovnictví funguje. Stanovení ceny komerčního pojištění má ve srovnání s určováním ceny jiných produktů určité specifické rysy, které vyplývají ze specifik pojišťovací služby. Zejména jde o to, že pojistitel musí určit cenu dopředu aniž zná náklady na produkt, zejména náklady na pojistná plnění. A to z důvodu, že celková velikost pojistného plnění jako nákladů, které jsou hrazeny ze zaplaceného pojistného, závisí na výskytu škod, který nemůže být dopředu přesně známý (výskyt a velikost pojistných plnění jsou spojeny s nahodilostí). V posledním období je určení a propočet budoucích nákladů na pojistné plnění stále složitější s ohledem na rychle se měnící podmínky ve škodovosti a na měnící se regulaci činnosti pojišťoven. Velikost pojistného by měla odpovídat následujícím požadavkům významným z hlediska provozování pojištění: mělo by pokrýt budoucí náklady na pojistná plnění v souvislosti s realizací příslušného rizika, mělo by umožnit vytvořit příslušné pojistně technické rezervy, mělo by umožnit pokrýt provozní a správní náklady pojišťovny spojené s provozem daného pojistného produktu, mělo by umožnit vytvořit přiměřenou velikost zisku pojišťovny v rámci provozu příslušného pojistného produktu, mělo by reagovat přiměřeným způsobem na obecné ekonomické podmínky (zejména na situaci v oblasti úrokové míry, na inflaci), mělo by reagovat na situaci na pojistném trhu, tedy konkurenci na trhu příslušného pojistného produktu. Pojistné pro jednotlivé pojistné produkty může být uplatněno jako: jednorázové pojistné pojistné pojistník uhradí najednou na počátku pojistné doby, běžné pojistné pojistné je pojistníkem hrazeno pravidelně v rámci jednotlivých pojistných období (ročně, čtvrtletně, měsíčně). Kalkulace pojistného Při kalkulaci pojistného (stanovení výše pojistného) se stanoví cena za jednotku výkonu pojišťovny, pro jednotlivý pojistný produkt.

22 Při kalkulaci pojistného je třeba znát: - obsah příslušného druhu pojištění, tzn. to, která rizika jsou daným druhem pojištění kryta, jaká je pravděpodobnost realizace příslušných rizik, - konstrukci příslušného druhu pojištění, tzn. jakých forem pojištění je v konstrukci pojištění využito (základních, doplňkových), jaký se uplatňuje rozsah individualizace pojistného (využití např. bonusů), - technické podklady pro výpočet pojistného, tzn. výši plnění v případě realizace rizika, technickou úrokovou míru, vztah k tvorbě rezerv pojišťovny, škodní tabulky, způsob zahrnutí a výše správních nákladů pojišťovny, velikost kalkulovaného zisku apod. Složitost kalkulace pojistného závisí na rozsahu individualizace pojistného - čím více se přihlíží k individuálním podmínkám pojistníka a individuálním podmínkám rizikovosti, tím je kalkulace pojistného složitější a je rovněž spojena s vynaložením vyšších správních nákladů. Tarif pojistného (brutto pojistné, BP) se skládá ze tří základních složek, a to: netto pojistné (NP), kalkulované správní náklady (KSN), kalkulovaný zisk (KZ). Tedy platí: BP = NP + KSN + KZ Netto pojistné Netto pojistné představuje část tarifu pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění včetně tvorby rezerv. Odráží velikost rizika a je tedy rozhodující složkou tarifu pojistného. Je rovněž nejobtížněji kalkulovatelná část tarifu pojistného, neboť velikost pojistných plnění pojišťovny není předem známá, má nahodilý charakter. Při stanovení výše netto pojistného vycházejí pojišťovny ze statistických údajů o škodním průběhu, tedy údajů jednak o pravděpodobnosti výskytu daného rizika a jednak údajů o velikostech škod v důsledku realizace daného rizika. Vychází se z průměrných hodnot zejména o počtu pojistných událostí a velikosti škod zjištěných za minulá období. Schéma č. 6.1: Stanovení průměrného pojistného plnění na základě statistických informací průměrné pojistné plnění skutečné pojistné plnění

23 Statistické údaje o počtu pojistných plnění a o jejich velikosti se často využívají k vytváření tzv. škodních tabulek, což jsou fiktivní soubory, které udávají rozsah škod v závislosti na určitých parametrech (příčinách). Příkladem takové škodní tabulky je tzv. úmrtnostní tabulka, kde je parametrem věk zemřelých osob a využívá se v životním pojištění. Parametrem může být dále například četnost částečných škod (v majetkových pojištěních). Každá škodní tabulka je ovšem pouze modelovým zjednodušením skutečnosti (ve skutečnosti rozsah škody není vždy závislý výhradně na jedné příčině). Při stanovování velikosti ryzího pojistného je třeba dále vzít v úvahu předpokládané změny, které mohou rozsah škod, a tím i velikost pojistných plnění ovlivňovat, neboť údaje získané ze statistik odpovídají podmínkám a skutečnostem v minulých obdobích. V modelovém případě se má netto pojistné rovnat očekávané výši pojistného plnění připadajícího na jednu pojistku. Obecně by mělo tedy platit: počet průměrná počet pojistek x netto pojistné = škodních x výše pojistných případů plnění Z toho vyplývá: počet škodních případů průměrná výše netto pojistné = x pojistného počet pojistek plnění Složitost stanovení netto pojistného závisí na míře individualizace pojistného. V přístupech ke stanovení netto pojistného lze vycházet z pojetí: jednotného netto pojistného, diferencovaného netto pojistného, individualizovaného netto pojistného (pojistného šitého na míru). Pokud by se využilo jednotného pojistného, netto pojistné by se jednoduše určilo na základě vztahu: celkové očekávané pojistné plnění netto pojistné = počet pojistek Jednotné pojistné se uplatňuje v praxi spíše okrajově, u jednodušších pojistných produktů. Z pohledu role a podstaty pojištění jde o zjednodušení přístupu ke stanovení ceny. Typické je využívá diferencovaného přístupu k určení velikosti netto pojistného podle určitých faktorů, tzv. tarifních proměnných, které jsou důležité z hlediska charakteru rizika, konstrukce příslušného pojistného produktu. Podle tarifních proměnných se vytvářejí tzv. tarifní třídy (což jsou homogenní skupiny pojistných smluv, pro něž je pojištěné riziko

24 přibližně stejné). Tarifními proměnnými mohou například být stáří, povolání pojištěného, počet majetkových hodnot, kvalita majetku (budova zděná nebo dřevěná). Tabulka č. 6.1: Příklady diferenciace netto pojistného V případě pojištění pro případ odcizení by bylo možné netto pojistné diferencovatpodle následujících faktorů: umístění objektu (ve velkém městě, v malé obci apod., v zástavbě, na samotě apod.) druh majetku umístěného v objektu, použití bezpečnostních zámků, jiný způsob mechanického zabezpečení objektu, elektronický alarm, stálá bezpečnostní služba. V případě životního pojištění diferencujícími faktory mohou být: věk pojištěného, délka pojistné doby, zdravotní stav pojištěného, životní styl pojištěného apod. V případě úrazového pojištění diferencujícími faktory mohou být: druh pracovní činnosti pojištěného, mimopracovní aktivity pojištěného, zdravotní stav pojištěného, věk pojištěného apod. Individualizované netto pojistné znamená stanovení ryzího pojistného s ohledem na riziko u jednotlivého pojištěného. Individualizované netto pojistné znamená provádění složitých propočtů netto pojistného pro každého jednotlivého pojištěného, a proto je spojeno s vyššími správními náklady. Mezi kalkulací netto pojistného v životním a neživotním pojištění existují rozdíly vyplývající právě z charakteru životních a neživotních pojištění. Tyto rozdíly se vyskytují zejména v souvislosti s následujícími skutečnostmi: v životním pojištění je při pojistné události vyplacena pevně sjednaná velikost pojistného plnění vyplývající ze sjednané pojistné částky (pojištění obnosová), u většiny neživotních pojištění se velikost pojistného plnění musí odhadnout (vypočítat), neboť pojistná částka zde představuje pouze horní hranici pojistného plnění, životní pojištění jsou obvykle sjednávána na delší předem pevně určenou dobu, v neživotním pojištění jsou pojištění sjednávána většinou na dobu neurčitou, v životním pojištění jde o krytí jednoho ze dvou možných rizik, v neživotním pojištění je kryta široká škála rizik, počet pojistných událostí a velikost jimi způsobených škod není jistá. Pro potřeby zejména stimulace pojištěných se využívá také tzv. následné diferenciace pojistného, tzn. diferenciace podle skutečného škodního průběhu u jednotlivých pojištěných pomocí tzv. bonusů, což jsou slevy na pojistném v případě bezeškodního průběhu, případně

25 tzv. malusů, což jsou naopak přirážky k pojistnému v případě častých škod. Uplatnění bonusů a malusů má opodstatnění v rámci pojistných produktů, které jsou zaměřeny ve větší míře na krytí subjektivního rizika. Schéma č. 6.2: Modelové vyjádření systému bonus-malus tarifní stupeň % základního pojistného stupně BONUSU základní tarif stupně MALUSU Bezeškodní rok posun o 1 stupeň ve směru BONUS Škoda posun o 3 stupně ve směru MALUS Na základě potřeb objektivního ohodnocení rizika v rámci stanovení netto pojistného, má netto pojistné dvě složky: 1. rizikové netto pojistné, které odráží průměrnou velikost rizika, tedy vyplývající z průměrných pojistných plnění (viz schéma č. 36) průměrná pravděpodobnost realizace rizika a průměrná velikost škody, 2. bezpečnostní (výkyvová) přirážka, která vyjadřuje potřebu krytí odchylek (výkyvů ) od průměrných pojistných plnění. Tedy: netto pojistné = rizikové netto pojistné + bezpečnostní přirážka Bezpečnostní přirážka v rámci netto pojistného slouží k tvorbě výkyvové rezervy určené právě ke krytí výkyvů v pojistném plnění oproti předpokládanému průměru. Bezpečnostní přirážka může být do netto pojistného zahrnuta dvojím způsobem: a) explicitním, kdy je k rizikovému netto pojistnému připočtena částka bezpečnostní přirážky, přičemž tato částka se vypočítá na základě pravděpodobnosti výskytu výkyvů oproti průměru v pojistných plněních a na základě přepokládané velikosti těchto výkyvů, b) implicitním, kdy jsou při propočtu netto pojistného upraveny výpočetní podklady právě s ohledem na potřebu zahrnutí bezpečnostní přirážky do netto pojistného (například umělé navýšení pravděpodobnosti úmrtí v rámci stanovení netto pojistného v životním pojištění).

26 Správní náklady Správní náklady pojišťoven jsou představovány náklady spojenými jednak se správou jednotlivých pojistných smluv a jednak náklady spojenými s provozem pojišťovny, tzn. náklady mzdové (nejvýznamnější část těchto nákladů tvoří náklady spojené s provizemi za sjednání pojištění), materiálové, finanční apod. Členění správních nákladů: a) závislé na výši pojistné částky nebo pojistného, b) nezávislé na výši pojistné částky nebo pojistného. Podle určení lze správní náklady dělit na: pořizovací náklady - na sjednání pojistných smluv, správní náklady spojené se správou pojistných smluv, správní režie (správní náklady v pravém slova smyslu), inkasní náklady, stornovací náklady, náklady likvidační (v souvislosti s likvidací pojistných událostí a výplatou pojistných plnění), finanční náklady, ostatní náklady. Při kalkulaci pojistného se správní náklady zahrnují u neživotních pojištění jednotnou přirážkou, u životních pojištění diferencovanou přirážkou (diferenciace v závislosti na výši počátečních jednorázových nákladů spojených se sjednáním pojistné smlouvy, na výši běžných opakovaných nákladů na správu dané pojistné smlouvy a v závislosti na způsobu placení pojistného). Schéma č. 6.3: Správní náklady pojišťovny Zahrnutí správních nákladů pojišťovny do ceny pojištění: a) jednotná správní přirážka, b) diferencovaná správní přirážka diferenciace podle jednotlivých druhů správních nákladů: - počáteční jednorázové náklady ( ), - běžné správní náklady ( ), - inkasní náklady ( ), - náklady při výplatě důchodu ( ).

27 Schéma č. 6.4: Schématické vyjádření poměru správních nákladů v rámci ceny pojištění (v %) (předpoklad: vychází se z 30 % správních nákladů) brutto pojistné kalkulované správní náklady počáteční jedorázové náklady běžné správní náklady Počáteční jednorázové náklady jsou náklady spojené se sjednáním pojistné smlouvy (i náklady předcházející sjednání pojistné smlouvy). Jde tedy o náklady spojené s tvorbou pojistného produktu, na provize obchodním zástupcům, pojišťovacím agentům nebo makléřům, náklady na ocenění rizika před sjednáním pojistné smlouvy, např. lékařskou prohlídku, náklady na tiskoviny, formuláře, reklamu apod. (Do ceny pojištění se počáteční jednorázové náklady obvykle zahrnují procentem z pojistné částky). Běžné správní náklady jsou představovány stálými rovnoměrnými náklady, které se dělí na náklady na provoz pojišťovny a náklady na provoz příslušného pojištění (mzdové náklady pracovníků provozu pojišťovny, náklady na kancelářské potřeby, nájemné, náklady na energii apod.). Běžné správní náklady se člení na: běžné správní náklady vynakládané po celou pojistnou dobu ( 1), běžné správní náklady vynakládané po dobu placení pojistného ( 2). (Běžné správní náklady se do ceny pojištění obvykle zahrnují procentem z pojistné částky). Inkasní náklady zahrnují náklady spojené s výběrem pojistného(inkasní náklady se do ceny pojištění většinou zahrnují procentem z brutto pojistného). Náklady při výplatě důchodu představují náklady spojené s pojistnými produkty, kdy dochází k opakované (postupné) výplatě pojistných plnění (zejména u důchodových pojištění), tedy náklady na realizaci postupné výplaty pojistných plnění. (Do ceny pojištění se obvykle náklady při výplatě důchodu zahrnují procentem z ročního důchodu). Vyjádření pojistného Předepsané pojistné celkové pojistné odpovídající pojistnému vyjádřenému v pojistných smlouvách za sledované období, souhrn všech předpisů pojistného na základě pojistných smluv, kdy ve sledovaném období je počátek pojistného období. Přijaté pojistné pojistné, které bylo zaplaceno pojistníky a pojistitelem přijato za sledované období, souhrn plateb pojistného, které byly v průběhu sledovaného období přiřazeny k předpisu.

28 Schéma č. 6.5: Předepsané, přijaté a dlužné pojistné předepsané pojistné přijaté pojistné dlužné pojistné Produkční pojistné pojistné vztahující k nové produkci pojistných produktů, součet ročního předpisu pro nově sjednané pojistné smlouvy upravený o saldo rozdílu mezi nově stanoveným a původním předpisem pojistného ke smlouvám změněným ve sledovaném období. Kmenové pojistné hodnotové vyjádření pojistného kmene jako portfolia spravovaných dlouhodobých smluv ke stanoveném termínu (31.12.). Pojistný kmen portfolio spravovaných pojistných smluv ke stanovenému termínu, přičemž se rozlišuje: kmen dlouhodobých pojištění, kmen krátkodobých pojištění, kmen jednorázově zaplacených pojištění. Schéma č. 6.6: Kmen pojistných smluv Stav k přírůstek za úbytek za stav k = Zasloužené pojistné pojistné přijaté pojistitelem, které náleží k současnému účetnímu období. Nezasloužené pojistné pojistné přijaté pojistitelem, které náleží k budoucím účetním obdobím.

29 Pojištění a pojišťovnictví 4.Technické rezervy Význam technických rezerv pojišťoven Pojištění je dlouhodobý obchod, při kterém klient platí pojistné předem (na počátku pojistné doby, na počátku pojistného období), potom pojištění trvá nastávají pojistné události, jsou oznamovány pojišťovně, která je vyřizuje a hradí své závazky ze sjednaných pojistných smluv. Budoucí platby pojistných plnění, ke kterým se pojistitel zavazuje v pojistných smlouvách, jsou nejisté z hlediska načasování a výše závazku. Dochází k časovému nesouladu mezi přijetím pojistného a realizací pojistných plnění. Závazky z některých pojistných smluv pojistitel hradí ještě dlouho potom, co pojištění skončilo (například odškodnění v rámci odpovědnostního pojištění). Proto nezbytnou součástí hospodaření pojišťovny jsou technické rezervy na očekávané budoucí závazky. Technické rezervy se tvoří v návaznosti na provoz pojistných produktů, na pokrytí budoucích závazků vyplývajících z pojistných smluv. Tvoří se ve výši budoucích známých nebo pravděpodobných závazků. Technické rezervy z právního hlediska představují dluh pojišťovny vůči pojištěným. Pojem pojistně technické rezervy je úzce spojen s hospodařením pojišťoven, jde o jeden ze základních nástrojů v rámci hospodaření pojišťovny. Bez využití technických rezerv by pojišťovna nemohla efektivně fungovat. Technické rezervy ve své podstatě zahrnují peněžní prostředky, které pojišťovny budou potřebovat v následujících obdobích na výplatu pojistných plnění. Technické rezervy se tvoří v pojišťovnách z přijatého pojistného a užívají se tehdy, když pojišťovna nemůže využít běžné příjmy na výplaty pojistných plnění v běžném období. Jiný charakter mají pojistně technické rezervy u rizikových a rezervotvorných pojištění, což vyplývá z rozdílného charakteru obou skupin pojištění. U rezervotvorných pojištění se vytváří technické rezervy z celého přijatého pojistného (s odpočtem spotřebovaných správních nákladů) a v technických rezervách se akumuluje pojistné pro nashromáždění potřebné částky na výplatu sjednané velikosti pojistného plnění (pojistné částky) obvykle po delší časové období. V rámci rizikových pojištění (kdy přijaté pojistné se spotřebovává během příslušného roku) přichází do pojistně technických rezerv přiměřená část přijatého pojistného a technické rezervy vyrovnávají časové, místní a věcné výkyvy ve výplatách pojistných plnění. Tedy v rámci rizikových pojištění se vytváří rezervy na vyrovnání výkyvů v pojistných plněních majících nahodilý charakter (tzv. výkyvové rezervy) a rezervy určené na vyrovnání časového nesouladu ve vývoji přijatého pojistného a vyplacených pojistných plnění. Charakter rezerv rizikových pojištění udává, že je třeba, aby byly v případě potřeby v krátké době likvidní. Pojistně technické rezervy rezervotvorných pojištění jsou určeny ke krytí budoucích závazků z těchto pojištění a je pro ně typický dlouhodobý charakter. Dočasně volné prostředky těchto technických rezerv (zejména tvořených v rámci rezervotvorných pojištění) jsou vhodné k dlouhodobému investování na finančním trhu, které tvoří základ investičního portfolia pojišťovny. Obecně je pravidlem, že pojišťovny vytvářejí jednotlivé druhy pojistně technických rezerv v závislosti na zaměření činnosti pojišťovny (rozdílná struktura technických rezerv u životních a neživotních pojišťoven) a v souvislosti s účelem, na který jsou tyto technické rezervy vytvářeny. Přitom základní závazná struktura pojistně technických rezerv je určena

30 Pojištění a pojišťovnictví pojišťovnám v právních předpisech. K hlavním druhům pojistně technických rezerv se řadí následující: technické rezervy, jejichž existence navazuje na existenci a uplatnění rezervotvorných pojištění (jsou označovány jako matematické rezervy), v rámci kterých se postupně shromažďuje přijaté pojistné v rámci jednotlivých pojistek takovým způsobem, aby na konci sjednané pojistné doby byla v rámci technické rezervy nashromážděna částka odpovídající sjednané velikosti pojistného plnění, tzv. výkyvové rezervy, tedy technické rezervy určené na pokrytí výkyvů ve velikosti pojistných plnění (výkyvů od dlouhodobého průměru), rezervy spojené s časovým rozlišením přijatého pojistného, kdy prostřednictvím tvorby technických rezerv se přiřazuje přijaté pojistné do období (do budoucího období), kdy se na pojistné váže pojistné plnění (kdy budou prostředky pojistného potřebné na výplatu příslušného pojistného plnění). Z výše uvedeného vyplývá rozdílný charakter jednotlivých typů obecně vytvářených technických rezerv. Na jedné straně jde o rezervy, jejichž charakter přesně vymezuje velikost tvorby těchto rezerv. Například rezervy určené k časovému rozdělení pojistného na část, která odpovídá pojistnému připadajícímu na příslušné období a na část, která přináleží k dalšímu či dalším obdobím. Nebo rezervy rezervotvorného charakteru, které jsou tvořeny na konkrétní závazek pojišťovny. Na druhé straně technické rezervy, jejichž velikost nelze přesně vymezit s ohledem na nahodilost skutečností ovlivňujících tuto velikost. Například výkyvové rezervy jsou tvořeny za účelem pokrytí případných výkyvů v pojistných plnění, které dopředu lze pouze odhadovat. Stejně tak rezervy určené na časové rozlišení pojistných plnění, kdy velikost pojistných plnění v některých případech se opět pouze odhaduje. Jednotlivé druhy pojistně technických rezerv Jednotlivé druhy technických rezerv se obecně vztahují k jednotlivým účelům, ke kterým je potřebné rezervy vytvářet. V rámci provozování pojistných produktů jsou zapotřebí technické rezervy v návaznosti na konkrétní průběh pojištění. Například v rámci životních pojištění je tvorba technických rezerv spojena větší měrou s rezervotvorným charakterem pojištění. V rámci například pojištění odpovědnosti za škody je tvorba technických rezerv spojena s potřebou tvorby rezervy na budoucí pojistná plnění, která mohou být vyplácena i řadu let (náhrady při poškození zdraví). V rámci některých pojistných produktů je potřeba tvořit technické rezervy v návaznosti na možnost výkyvů v pojistném plnění vyplývající z možnosti nastání příslušné pojistné události. Konkrétní struktura technických rezerv se vyvíjí v souvislosti se změnami podobě pojistných produktů na pojistných trzích. Například uplatnění investičního životního pojištění vyžaduje tvorbu speciální technické rezervy s ohledem na skutečnost, že volné peněžní prostředky v rámci této rezervy jsou obhospodařovány na jiných principech než u jiných rezerv tvořených v souvislosti s rezervotvornými pojištěními. Z pohledu jednotlivých rezerv je možné sledovat rozdílný charakter těchto rezerv z pohledu jejich tvorby. Některé rezervy jsou tvořeny přímo na konkrétní závazky nebo vyplývají z konkrétních podmínek ve výběru pojistného, proto je možné poměrně přesně stanovit jejich velikost. Na druhé straně u jiných technických rezerv je možné vycházet při určování jejich velikosti pouze z propočtů založených na pojistně technických postupech a odhadech. Účel tvorby těchto rezerv je jasný, ovšem potřebnou výše nelze přesně určit.

31 Pojištění a pojišťovnictví Struktura technických rezerv: 3 Technické rezervy v oblasti neživotního pojištění a) rezerva na nezasloužené pojistné, b) rezerva na pojistná plnění, c) rezerva na pojistné prémie a slevy, d) vyrovnávací rezerva, e) rezerva pojistného neživotních pojištění, f) rezerva na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů, g) jiné rezervy. Technické rezervy v oblasti životního pojištění a) rezerva na nezasloužené pojistné, b) rezerva pojistného životních pojištění (matematickou rezervu), c) rezerva na pojistná plnění, d) rezerva na pojistné prémie a slevy, e) rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, f) rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, g) rezerva pojistného neživotních pojištění, h) jiné rezervy. Rezerva na nezasloužené pojistné Rezerva na nezasloužené pojistné (tzv. přenášky pojistného) se tvoří u životních i neživotních pojištění. Výše této rezervy odpovídá části pojistného, která se vztahuje k budoucím obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv. Pojistná doba může začínat a končit ve sledovaném období, ale typičtější je, že pojistná doba resp. pojistné období přechází do následujících účetních období. Tato skutečnost znamená, že přijaté pojistné připadá částečně ke sledovanému období, ale částečně také k budoucím obdobím, kdy na základě tohoto přijatého pojistného budou vyplácena pojistná plnění vztahující se k danému přijatému pojistnému. Proto je nutné přijaté pojistné rozdělit na pojistné odpovídající sledovanému období (zasloužené pojistné) a na pojistné, které patří do následujícího (následujících) období (nezasloužené nezasloužené). Je to tedy část přijatého pojistného (rezerva), která má být přenesena do následujících období a která vlastně představuje část pojistného, které odpovídá budoucím pojistným krytím. 3 Na základě právních předpisů

32 Pojištění a pojišťovnictví Schéma č. 7.1: Rozdělení přijatého pojistného z časového hlediska přijaté pojistné zasloužené pojistné nezasloužené pojistné V následujícím účetním období se prostředky rezervy na nezasloužené pojistné připadající na příslušný rok zahrnují do výnosů tohoto období a chovají se jako přijaté pojistné. Schéma č. 7.2: Rezerva na nezasloužené pojistné 1.1. účetní období n účetní období n pojistné období zasloužené pojistné nezasloužené pojistné Rezerva na nezasloužené pojistné je jako jediná pojistně technická rezerva nezávislá na počtu pravděpodobnosti, tedy její výše je zcela jednoznačně dána výší předepsaného pojistného a obdobím, na které je toto pojistné určeno. Výpočet velikosti této rezervy vychází z následujícího vztahu: výše rezervy = délka období po x pojistné délka pojistného období

33 Pojištění a pojišťovnictví Rezerva na pojistná plnění Rezerva na pojistná plnění představuje část pojistného vztahujícího se k danému období (účetnímu roku). Pojistná plnění, která se vztahují k tomuto pojistnému ovšem z různých technických důvodů nelze v daném období uskutečnit. Proto pojistné vztahující se k těmto pojistným událostem je potřebné soustředit v příslušné rezervě. Rezerva má dvě složky, u kterých se zvlášť stanovuje velikost. Jde o rezervy na pojistná plnění z pojistných událostí: v období před rozvahovým dnem nastalých a ohlášených, ale nezlikvidovaných (RBNS, Reported But Not Settled) - jedná se o tvorbu rezervy pro výplatu pojistného plnění pro případy, kdy škoda byla pojistníkem nahlášena, ale doposud nebylo ukončeno likvidační řízení a škoda nebyla vyřízena, jde vlastně o sumu závazků na konci účetního období, které pojišťovna zná, ale z důvodu probíhajícího šetření nebo soudního sporu ještě nebyly uhrazeny, v období před rozvahovým dnem nastalých, ale pojišťovně neohlášených ( IBRN, Insured But Not Reported) - tvorba rezervy pro případy, kdy škoda nastala, ale nebyla ohlášena, vyplývá z existence určité prodlevy mezi vznikem škody a jejím ohlášením pojišťovně. Konkrétně rezerva RBNS představuje ocenění škod nahlášených pojišťovně, ale nevyřízených a tvoří se výši předpokládaných pojistných plnění z jednotlivých pojistných událostí. V průběhu procesu likvidace se velikost rezervy přehodnocuje. Rezerva RBNS: se vytváří jako souhrn nákladů na každou jednu pojistnou událost, role likvidátora při tvorbě rezervy: o při zahájení likvidace odhaduje očekávanou výši škody, o při každé nové informaci v průběhu likvidačního řízení přehodnocuje výši rezervy, při poskytnutí pojistného plnění se rezerva pro individuální PU rozpouští. Rezerva IBNR představuje ocenění škod budoucích pojistných událostí a její velikost se stanoví matematicko-statistickými metodami, jejichž využití závisí na druhu pojistného produktu, počtu škod v minulých obdobích a jejich výši. Klienti hlásí pojistné události s odstupem: - pojistitelé stanovují lhůty pro ohlášení pojistné události (např. 15 dnů), - o některých pojistných událostech se klient dozvídá s časovým odstupem, - riziko pozdních uplatnění nároků je zejména v pojištění odpovědnosti za škodu. - součástí rezervy IBNR je i rezerva na chybně stanovenou rezervu RBNS. Při výpočtu této rezervy se vychází z následujících údajů o škodním průběhu v rámci daného pojištění: počet škod na jeden den, průměrný odstup mezi vznikem škody a nahlášením škody, počet pozdních škod, průměrná výše škod. Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí. Snižuje se o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními.

34 Pojištění a pojišťovnictví Vyrovnávací rezerva Vyrovnávací rezerva se tvoří k odvětvím neživotního pojištění a je určena na vyrovnání zvýšených nákladů na pojistná plnění, která vznikla z důvodu výkyvů ve škodním průběhu (poměr mezi pojistným plněním a zaslouženým pojistným) způsobených skutečnostmi nezávislými na pojišťovně. Jedná se vlastně o výkyvovou rezervu, která se vytváří z přijatého pojistného u některých druhů neživotního pojištění. Je tedy určena na pokrytí výkyvů ve výplatách pojistných plnění u těch druhů neživotních pojištění, kdy během dlouhodobého sledování dojde k výkyvům ve výplatách pojistných plnění. Rezerva pojistného životních pojištění Rezerva pojistného životních pojištění (tzv. matematická rezerva) je tvořena souhrnem rezerv k jednotlivým smlouvám ze životního pojištění a kryje závazky vůči těm, kdo mají právo na pojistné výplaty ze životního pojištění. Oproti jiným rezervám se velikost rezervy pojistného životního pojištění stanoví na konkrétní závazek, který v pojištění vznikne. Tato rezerva představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně přiznaných podílů na zisku a rezerv na náklady spojené se správou pojištění, po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Rezerva má tento účel: vyrovnávání přijatého pojistného v pojistných smlouvách zabezpečujících krytí pojistného nebezpečí smrti, které se zvyšuje s věkem pojištěného, na začátku pojistné doby je nižší pojistné plnění než pojistné a přenáší se rezerva do období, kdy je vyšší pojistné plnění, pokrytí pojistných částek osobám při dožití sjednané doby. Faktory ovlivňují velikost rezervy životního pojištění jsou shodné s faktory ovlivňujícími velikost pojistného v životním pojištění. K těmto faktorům patří: velikosti pojistných částek sjednaných v pojistných smlouvách, úmrtnost pojištěných, která vyplývá z použitých úmrtnostních tabulek, velikost použité technické úrokové míry při kalkulaci pojištěních, počet smluv životního pojištění. tarifu pojistného v životních Velikost rezervy životního pojištění musí zohledňovat při respektování budoucího přijatého pojistného závazky pojišťovny v budoucnu, tzn. platby pojistných částek sjednaných v pojistných smlouvách, garantovanou účast pojištěných na zisku v životním pojištění a náklady pojišťovny spojené s provozováním životního pojištění. Podle toho, zda do rezervy jsou nebo nejsou zahrnuty dosud neumořené počáteční náklady se rozlišuje netto rezerva a brutto rezerva životních pojištění. Netto rezerva z kvantitativního pohledu je rozdíl mezi: pravděpodobnou současnou hodnotou budoucích pojistných plnění a pravděpodobnou současnou hodnotou netto pojistného, které má pojistník ještě zaplatit

35 Pojištění a pojišťovnictví Brutto rezerva z kvantitativního pohledu představuje rozdíl mezi: Pravděpodobnou současnou hodnotou celkových závazků pojistitele (včetně správních nákladů) a Pravděpodobnou současnou hodnotou pojistného, které má pojistník ještě zaplatit Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životního pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy nese investiční riziko pojistník. Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životního pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách. S ohledem na specifika tzv. investičního životního pojištění (životní pojištění, kde investiční riziko nese pojistník tím, že vybírá způsob investování jeho rezerv) je nutné evidovat prostředky tohoto pojištění odděleně od ostatních typů životního pojištění. Hodnota rezervy je závislá na hodnotě a výkonu aktiv, která pojistník vybral pro svoji pojistnou smlouvu. Pojišťovna vytváří rezervu na tento závazek právě ve výši, jaká je reálná hodnota vybraných aktiv. Další technické rezervy Rezerva pojistného neživotních pojištění Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří v rámci těch odvětví neživotního pojištění, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku pojištěného a představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené matematickými metodami včetně přiznaných podílů na zisku. Má obdobný charakter jako rezerva pojistného životních pojištění. Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů Existence této rezervy souvisí s použití určité výše technické úrokové míry. V případě, že současný nebo předpokládaný výnos z investování nezaručuje splnění závazků z použité technické úrokové míry v cenách pojistných produktů životního pojištění, pojišťovny vytváří tuto rezervu. V produktech životního pojištění je kalkulovaná technická úroková míra - úroková míra je stanovena na celou dobu trvání životního pojištění, - skutečné výnosy však kolísají a mohou být v čase nižší než činí závazek vyplývající z pojistné smlouvy, - nastane-li tato skutečnost, je pojišťovna povinna vytvářet tuto rezervu. Rezerva na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů Existence této rezervy vyplývá z konstrukce povinného pojištění odpovědnosti za škody při provozu vozidla, kdy pojistitelé provozující toto pojištění přispívají na krytí pojistných plnění, která nesouvisí přímo se sjednanou pojistnou smlouvou (například plnění při škodě způsobené nezjištěným vozidlem). Pojistitel přispívá České kanceláři pojistitelů

36 Pojištění a pojišťovnictví příspěvek, na jehož platby vytváří tuto rezervu. Pojistitelé provozující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla ručí za závazky podle svého tržního podílu. Rezerva na prémie a slevy Rezerva na prémie a slevy je určena ke krytí nákladů na prémie a slevy v souladu s pojistnými smlouvami. Při tvorbě rezervy na prémie a slevy se vychází z principu, že prémie a slevy představují určitý druh pojistného plnění. Uplatňují se jako stimulace pojištěného (ke snížení škodovosti). Na vyplácení prémií a slev jako složky pojistného plnění se vytváří rezerva. Velikost této rezervy se stanovuje podle vývoje poskytovaných prémií a slev (bonusů) na pojistném. Skutečnost minulých období s upravuje podle aktuálního stavu pojistných smluv. Technické rezervy na českém pojistném trhu Celková velikost technických rezerv pojišťovny je ovlivněna následujícími faktory: 1. zaměření pojišťovny a struktura pojistných produktů, 2. rozsah pojištění - počet pojistných smluv a velikost pojistných částek v pojistných smlouvách sjednaných. Zabezpečení požadované úrovně výpočtu technických rezerv je důležitou součástí řídícího a kontrolního systému pojišťovny. Při výpočtu technických rezerv se zohlední - veškeré náklady související se správou závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti, růst cen, nákladů a pojistných plnění a - veškeré předpokládané platby oprávněným osobám, včetně budoucích nezaručených podílů na zisku, - pojistněmatematické a statistické metody pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu, - příslušná bezriziková výnosová křivka, - okolnosti, za nichž se počítají technické rezervy jako celek, nebo jako součet hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, včetně metod, které se používají v případě výpočtu technických rezerv jako celek, - metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, - druhy pojištění, na jejichž základě se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti rozčlení pro účely výpočtu technických rezerv, - pravidla, jejichž dodržováním bude zajištěna vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv,. Velikost technických rezerv na pojistném trhu souvisí s rozsahem pojišťovací činnosti a strukturou pojistných produktů, zejména podílem životního pojištění, neboť role technických rezerv je v životním a neživotním pojištění rozdílná. Technické rezervy mají představovat nejlepší odhad budoucích peněžních toků k vypořádání pojistných závazků. Celkově technické rezervy mají odpovídat částce, kterou by pojišťovna hypoteticky musela zaplatit, kdyby převedla své závazky z pojištění na jinou pojišťovnu 4. 4 Na základě návrhu novely zákona o pojišťovnictví č 277/2009 dostupné na

37 Pojištění a pojišťovnictví Graf č. 7.1 ukazuje na vývoj ve velikosti technických rezerv. Vývoj v celkové velikosti technických rezerv ukazuje na vývoj struktury rozdělení na životní a neživotní pojištění. Rozhodující podíl rezerv životního pojištění vyplývá z charakteru těchto rezerv v převážné míře rezervotvorná pojištění. Konkrétní podíl rezerv životního a neživotního pojištění je také závislý na podílu pojistného v životním a neživotním pojištění (v posledním období je tento podíl na českém pojistném trhu zjednodušeně cca 50 : 50). Graf č. 7.1: Vývoj velikosti pojistně technických rezerv v ČR (čistá výše, v mld. Kč) Zdroj: Výroční zprávy Úřadu státního dohledu v pojišťovnictví a penzijním připojištění za roky , Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB , Základní informace o finančním trhu, ČNB, dostupné na Graf č. 7.2: Struktura technických rezerv pojišťoven v životním pojištění na pojistném trhu ČR, k (v tis. Kč) rezerva na nezasloužené pojistné rezerva na pojistná plnění rezerva pojistného životních pojištění rezerva investičního ŽP ostatní

38 Pojištění a pojišťovnictví Zdroj: zpracováno na základě Základní informace o finančním trhu, ČNB, dostupné na Graf č. 7.3: Struktura technických rezerv pojišťoven v neživotním pojištění na pojistném trhu ČR, k (v tis. Kč) rezerva na nezasloužené pojistné rezerva na pojistná plnění rezerva na splnění závazků vůči ČKP vyrovnávací rezerva ostatní Zdroj: zpracováno na základě Základní informace o finančním trhu, ČNB, dostupné na Investování technických rezerv Pojistně technické rezervy představují rozhodující položku v pasivech bilance pojišťoven. Rozdílnou roli v bilanci hrají u životních pojišťoven (v průměru se odhaduje okolo 85 %) a u neživotních pojišťoven (v průměru se odhaduje okolo 60 %) viz schéma č. 7.3 a 7.4. Pojistně technické rezervy investují pojišťovny na finančním trhu. Především prostředky pojistně technických rezerv životního pojištění mají dlouhodobý charakter, a proto jsou určeny k dlouhodobému investování. Při investování prostředků pojistně technických rezerv by se pojišťovny měly řídit následujícími zásadami umístění: 1. zásada bezpečnosti, tzn. prostředky rezerv by měly být investovány způsobem, který zaručuje spolehlivé uložení, 2. zásada likvidity, tzn. část prostředků by měla být uložena tak, aby byla pohotově k dispozici k úhradě výplat pojistných plnění, 3. zásada rentability, tzn. prostředky rezerv by měly být investovány způsobem, který zabezpečuje výnos nebo zhodnocení prostředků. 4. zásada diverzifikace portfolia, a to přizpůsobení struktury využitých investičních nástrojů povaze a trvání závazků z pojištění.

39 Pojištění a pojišťovnictví Schéma č. 7.4: Rozvaha neživotní pojišťovny (schématické vyjádření) AKTIVA PASIVA finanční umístění do: -nemovitosti -dluhopisy -akcie -úvěry -vklady u bank -vklady u zajišťoven technické rezervy pohledávky vlastní kapitál ostatní aktiva ostatní pasiva Zdroj: Policy issues in Insurance, OECD, Paris, 1993, str. 214

40 Pojištění a pojišťovnictví Schéma č. 7.5: Rozvaha životní pojišťovny (schématické vyjádření) AKTIVA PASIVA finanční umístění do: -nemovitosti -dluhopisy -akcie -úvěry -vklady u bank -vklady u zajišťoven technické rezervy pohledávky vlastní kapitál ostatní aktiva ostatní pasiva investování tech. rezerv investičního životního pojištění rezervy investičního životního pojištění Zdroj: Policy issues in Insurance, OECD, Paris, 1993, str. 211 Technické rezervy, které pojišťovny v souvislosti s provozováním pojištění tvoří, pojišťovny investují na finančním trhu. Pojišťovny jsou z tohoto hlediska významnými institucionálními investory finančního trhu. Pojistně technické rezervy životního pojištění jsou určeny ke krytí budoucích závazků z těchto pojištění. Pro životní pojištění je charakteristické spojení s dlouhodobým procesem spoření (spoření sehrává v přijatém pojistném dominující úlohu). Prostředky těchto rezerv jsou vhodné k dlouhodobému investování na kapitálovém trhu. Naopak část prostředků rezerv (zejména neživotních pojištění) je třeba, aby byly v případě naléhavé potřeby v krátkém časovém období likvidní.

41 Pojištění a pojišťovnictví Pojišťovny zpravidla nemají na svých běžných účtech v bankách zpravidla víc prostředků, než kolik potřebují na krytí běžných denních výdajů. Vzhledem na některé druhy pojištění může nastat situace, že pojišťovna potřebuje okamžitě větší peněžní sumu. Z toho důvodu ukládají pojišťovny část svých aktiv, zpravidla 5 až 7 % do vysoce likvidních krátkodobých investic, které je možné poměrně lehce a rychle změnit za hotové peněžní prostředky. Patří sem jednak krátkodobá bankovní depozita a jednak krátkodobé cenné papíry jako depozitní certifikáty, směnky. Ostatní prostředky rezerv ukládají pojišťovny do střednědobých nebo dlouhodobých investic. Nejčastěji do cenných papírů s pevně stanoveným úrokem - dluhopisů, které zabezpečují stabilní příjem, dále do akcií, které obvykle znamenají realizaci vyšší míry zúročení uložených prostředků. Do nemovitostí investují pojišťovny zpravidla 7 až 8 % rezerv, další část rezerv ale ukládají prostřednictvím hypotéčních zástavních listů, případně dalších úvěrů a půjček. Tabulka č. 7.1: Investování pojišťoven na českém pojistném trhu (podíly v %) nemovitosti 1,9 1,6 1,6 1,5 1,5 1,5 majetkové účasti 5,0 4,5 4,3 4,4 5,1 6,0 akcie a ostatní CP 8,2 5,7 6,6 6,2 6,1 6,8 s proměnlivým výnosem dluhové CP 73,1 77,0 77,7 80,2 79,9 78,8 depozita u finančních 10,1 8,7 8,8 7,4 7,2 6,8 institucí ostatní 1,7 2,5 1,0 0,3 0,2 0,3 Zdroj: Na základě ČNB, Zprávy o vývoji dohledu nad finančním trhem 2010 a 2013 dostupné na Investování technických rezerv pojišťoven je v jednotlivých zemích předmětem regulace ze strany státu, a to s ohledem na charakter těchto rezerv. Vedle vymezení výše uvedených zásad při investování technických rezerv státy regulovaly investiční instrumenty, do kterých mohou pojišťovny prostředky technických rezerv investovat, přičemž dávají přednost bezpečným investicím (v minulosti to byla zejména regulace upřednostňující státní cenné papíry a hypotéční zástavní listy). Typickým nástrojem regulace v oblasti investování prostředků technických rezerv bylo dále tzv. kvótování aktiv 5, tedy určení limitů pro využití 5 Regulace investování platná na základě Zákona o pojišťovnictví ve znění z roku 2009, určovala tyto instrumenty a kvóty: a) dluhopisy vydané členským státem (Evropské unie) nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, s limitem 75 % z celkových technických rezerv, b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států, s limitem 50 % z celkových technických rezerv, c) kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi, s limitem 20 % z celkových technických rezerv, d) pokladniční poukázky, s limitem 75 % z celkových technických rezerv, e) kotované komunální dluhopisy, s limitem 20 % z celkových technických rezerv, f) půjčky, úvěry a jiných pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, s limitem 10 % z celkových technických rezerv, g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečným rukojemstvím, s limitem 10 % z celkových technických rezerv, h) nemovitosti na území členských států, s limitem 20 % z celkových technických rezerv,

42 Pojištění a pojišťovnictví jednotlivých investičních nástrojů. Vymezení investičních instrumentů a kvót v rámci regulace investování technických rezerv se v průběhu vývoje měnilo (dá se říci, že se rozšířila škála nástrojů) s tím, že je zohledňováno právě obezřetné nakládání s technickými rezervami pojišťoven jako specifické součásti provozování pojistných produktů. V souvislosti s implementací metodiky Solvency II nejsou vymezeny investiční nástroje ani kvótování aktiv s tím, že regulace investování je obsažena v posuzování vnitřního kontrolního systému pojišťovny a je součástí ohodnocení jednotlivých rizik (tržní a kreditní) v rámci solventnostního kapitálového požadavku. Obecně se způsob investování pojistně technických rezerv pojišťoven odvíjí od investičních pravidel (zásada bezpečnosti, výnosnosti, likvidity, diversifikace) a investičního rozhodování pojišťovny, ale také od charakteru a skladby technických rezerv pojišťovny. Regulace investování pojišťoven je dána následujícími přístupy: 6 - pojišťovna má investovat pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat, měřit, a sledovat, spravovat, kontrolovat a vykazovat a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a všechna aktiva investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia, - aktiva určená k vyrovnávání závazků má pojišťovna investovat způsobem, který je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované pojišťovací činnosti a v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přitom je zohledněn cíl případné zveřejněné investiční politiky, - pojišťovna má diverzifikovat investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, - derivátové obchody sjednává pouze za podmínky, že závazky, které z nich vyplývají přispívají ke snižování rizik. i) hypotéční zástavní listy, s limitem 50 % z celkových technických rezerv, j) kotované akcie, s limitem 10 % z celkových technických rezerv, k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, 50 % z celkových technických rezerv; tyto vklady u jedné banky nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv, l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, s limitem 5 % z celkových technických rezerv, m) pro cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování 20 % z celkových technických rezerv. 6 Na základě návrhu novely zákona o pojišťovnictví č 277/2009 dostupné na

43 5. Zajištění Charakteristika zajištění Zajištění jednoduše vyjádřeno znamená pojištění pojišťovny. Při zajištění dochází k vertikálnímu dělení rizika, tedy dochází k přerozdělování pojistných fondů v zájmu rozdělení rizika na přijatelnou velikost z hlediska pojistitele. Zajištění rozsah škod nezmenšuje, ale činí jejich finanční důsledky pro pojistitele ekonomicky únosnější a celkové výsledky stabilnější. Zajištění představuje přenos rizika nebo jeho části, které v pojistné smlouvě přebírá pojistitel na jiný pojišťovací subjekt, kterým je obecně zajistitel, který není s pojištěným ve smluvním vztahu, za finanční úhradu, tzv. zajistné. Zajišťovací činností se rozumí uzavírání zajistných smluv mezi pojistitelem a zajistitelem, na základě které se pojistitel zavazuje zajistiteli platit zajistné a zajistitel se zavazuje vyplatit pojistiteli zajistné plnění v domluveném rozsahu v případě vzniku pojistné události a poskytování dalších služeb. Schéma č. 8.1: Zajištění pojistník pojistitel (pojišťovna) zajistitel (zajišťovna) Zajištění představuje vztah mezi pojistitelem a zajistitelem (pojistník - pojištěný do tohoto vztahu bezprostředně nevstupuje). Přitom se uplatňuje často několikanásobné zajištění v zájmu dělení rizika, tzv. retrocese.

44 Tabulka č. 8.1: Základní pojmy užívané při zajištění Prvopojistitel, zajistník cedent Zajistitel, cessionář Cese, zajištění Cedování Retrocesse Zajišťovna Vlastní vrub Priorita Limit Zajistné Provize ze zajištění Podíl na zisku zajistitele (ze strany prvopojistitele) pojistitel, který předává riziko do zajištění pojistitel, který přijímá riziko do zajištění postup části rizika do zajištění převedení části pojištěného rizika z prvopojistitele na zajistitele opakované zajištění, tedy převedení části rizika, které již bylo cedováno na zajistitele, na dalšího zajistitele specializovaná instituce zabývající se zajišťovací činností ta část rizika, kterou si pojistitel ponechává ke krytí, velikost vlastního vrubu je určována na základě těchto faktorů: kapitálové vybavení pojistitele, velikost předepsaného pojistného v jednotlivých odvětvích pojištění, požadavky na solventnost, dosavadní škodní průběh (v rámci proporcionálního zajištění) maximální část vzniklé škody, kterou hradí pojistitel (v rámci neproporcionálního zajištění) maximální část pojištěného rizika, kterou zajistitel může převzít úplata zajistiteli za převzetí části rizika (cena zajištění) zajistitel hradí prvopojistiteli jako úhradu nákladů při získání obchodu, správní náklady apod. (v rámci proporcionálních zajištění) motivuje prvopojistitele k tomu, aby měl zájem na dosahování zisku zajistitelem Nutnost zajištění vyplývá ze skutečnosti, že úhrnná škoda spojená s realizací některých rizik (např. havárie letadla, požár průmyslového komplexu, ekologická katastrofa, úmrtí osob pojištěných na velké pojistné částky) může nejen převýšit úhrnnou hodnotu přijatého pojistného, ale i celkové finanční možnosti pojistitele, který by měl pojistnou ochranu převzít. Pojistitel sice pojistnou ochranu přebírá, ale zároveň se snaží přenést část rizik na jiné pojistitele (využívá zajištění). Často zajistitel část převzatého rizika dále ceduje, postupuje dalším zajistitelům (retrocese). Zajištění je klasický nástroj stabilizace využívaný pojistiteli. Klasické zajištění znamená pro pojistitele řešení tzv. pojistně technického rizika, ale současně využití zajištění je spojeno s působením kreditního rizika (a to z pohledu splnitelnosti závazků ze strany zajistitele, neboť zajistitel se může dostat do finančních problémů).

45 Schéma č. 8.2: Zajištění pojistník pojistitel zajistitel zajistitel (prvopojistitel) (cedent) (cesionář) (retrocesionář) pojištění zajištění retrocese (cese) Často je využívána tzv. retrocese (viz schéma č. 8.2), tedy zajistitel se dále dělí o riziko s dalšími zajistiteli (viz schéma č. 8.3), tedy v některých případech se na řešení jedné velké pojistné události podílí několik pojistitelů a zajistitelů. Schéma č. 8.3: Vzájemné vazby mezi pojistiteli a zajistiteli (vzorový příklad) Zajistitel D Zajistitel A Zajistitel B Zajistitel C Prvopojistitel Pojistník Pojistník Pojistník Zdroj: Cipra, T. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. 2004, str. 29 Úkoly zajištění Pomocí zajištění dochází k rozdělení rizik na části, které jsou pro jednotlivé zúčastněné pojišťovací instituce únosné. Zajištění rozdrobí riziko a rozloží náhradu škody tak, aby pojistitel a zajistitelé neměli finanční potíže v případě, že by museli uhradit své podíly na škodě. Z pohledu pojistitele plní zajištění následující úkoly: 1. Nástroj vyrovnávání se s pojistně technickým rizikem: v rámci činnosti každého pojistitele existuje možnost existence nesouladu mezi předpokládanými a skutečnými výdaji

46 pojišťovny, která vyplývá z nahodilostí ve škodním průběhu zejména u některých druhů pojištění (například živelní rizika), vyplývá z možných změn, které by významně ovlivnily velikost skutečného pojistného plnění. 2. Nástroj krytí velkých, katastrofických škod: pokud pojistitel sjednává pojistné smlouvy, kde může dojít k realizaci škod velkého až katastrofického rozsahu, je nucen předem přehodnocovat potřebu zajistného krytí, neboť bez zajištění by obvykle nebyl pojistitel schopen škody pokrýt. 3. Zvýšení upisovací kapacity pojistitele: při přebírání rizika ke krytí je nucen dodržovat pojistitel určitý poměr mezi velikostí upisovaného rizika a výši vlastního kapitálu. Pokud pojistitele předává část převzatých rizik do zajištění, může přebírat více rizik ke krytí případně větší rizika, neboť je nástroj, pomocí kterého dochází k dělení rizika mezi více pojišťovacích institucí. 4. Zmírnění dopadů chybné kalkulace pojistného pojistitelem: může dojít k situace, že je pojistitelem vykalkulováno pojistné nedostatečné, a to v důsledku nedostatku zkušeností s krytím příslušného rizika, v důsledku nedostatečných technických podkladů pro kalkulaci pojistného, v důsledku změn, ke kterým došlo v období, na které bylo pojistné vykalkulováno, nebo v souvislosti se zaváděním nových pojistných produktů do své nabídky. Zajištění umožňuje zmírnit dopady nesprávného určení pojistného na pojistitele tím, že se přenáší část rizika na zajistitele. Zejména při zavádění nových pojistných produktů do praxe je vhodné využití zajištění k zmírnění dopadů na pojistitele v důsledku neodpovídající úrovně pojistného. Tento úkol zajištění nabývá svého většího významu v období na počátku 21. století, kdy dochází ke kvalitativním změnám na světových zajistných trzích s ohledem na změny v charakteru rizik. 5. Navýšení solventnosti pojistitele: ukazatel solventnosti jako ukazatel měření schopnosti dostát pojistitelem závazkům z pojistných smluv je vedle dalších faktorů významně ovlivněn také mírou zajištění pojistitele. 6. Poskytování odborné pomoci pojistiteli ze strany zajistitele: prvopojistitelům obvykle profesionální zajistitelé pomáhají tím, že předávají zkušenosti a poradenství při oceňování rizik, kalkulaci pojistného, zavádění nových pojistných produktů, při likvidaci velkých a složitých pojistných událostí. Odborná pomoc spočívá dále ve vydávání odborných publikací a organizování odborných školení. Zvětšuje efektivnost operací přímého pojistitele při uskutečňování řady druhů služeb, například při: o shromažďování a využívání dat a informací o upisovaných rizicích z celosvětových zdrojů, o oceňování a ohodnocení speciálních rizik, o nabídce konzultací při škodní prevenci, o provádění škodní prevence, o pomoc při zavádění nových pojistných produktů, o aplikaci pojistně technických postupů, o školení zaměstnanců zabývajících se zajišťovací problematikou, o pomoci cedující společnosti při investování kapitálu, při zlepšování odborné úrovně managementu, hledání spolupracujících partnerů, vypořádání fúzí apod. Výhody při využití zajištění ze strany pojistitele: Prvopojistitel dosahuje pomocí zajištění homogenity pojistného kmene, což znamená, že například odprodá zajistiteli ty části pojistných částek ve svém pojistném kmeni,

47 které přesahují určitou hranici únosnosti pro prvopojistitele, čímž se zmírňují nepříznivé důsledky kolísání škodního průběhu. Zajištění redukuje pravděpodobnost úpadku přímého pojistitele při přebírání rizik možného katastrofického rozsahu. Pojistitel nemusí díky zajištění odmítat rizika přesahující jeho možnosti (v některých odvětvích se vyskytují velká rizika, která nelze pojistit bez využití zajištění). Zajištění vytváří stabilitu v období, kdy výsledky pojišťovny nejsou příznivé. Výsledky se mohou zhoršit nahromaděním několika velkých jednotlivých škod v jednom období nebo v důsledku jedné katastrofální události. Zlepšuje strukturu portfolia pojistných smluv přímého pojistitele tím, je že kryje vysoké pojistné částky a velká rizika. Zajištění navyšuje kapacitu přímého pojistitele. Rozšiřuje upisovací kapacitu přímého pojistitele tím, že akceptuje proporcionálně podíl na rizicích přímého pojistitele, a tím, že poskytuje část nezbytných rezerv. Pojistitel může přebírat nová rizika a zavádět na pojistný trh nové produkty, u nichž chybí zkušenost se škodním průběhem (díky využití zajištění). Míra zajištění má vliv na solventnost přímého pojistitele. Zvyšuje význam efektivity kapitálu, který má přímý pojistitel k dispozici ke krytí rizik. Zajištění znamená pro pojistitele ochranu pro případ nahodilých výkyvů v předpokládaném škodním průběhu, je důležitým nástrojem vyrovnání se s pojistně technickým rizikem. Stabilizuje bilanci přímého pojistitele tím že přebírá část rizik spojených s nahodilými výkyvy, spojených se změnami podmínek, za kterých je pojišťovací služba provozována a riziko omylu (nesprávný předpoklad při predikci budoucího pojistného plnění). Díky využití zajištění se rovněž prvopojistitel seznamuje s oceňováním rizika na zajistných trzích, a tedy přináší mu tedy důležité informace o ocenění určitého rizika. Poskytovatelé zajištění Mezi poskytovatele zajištění lze zařadit: 1. Profesionální zajišťovny jejich význam se zvýšil zejména v poslední čtvrtině 20. století, zvýšil se i podíl na zajistném trhu, souvisí to se změnami na pojistných trzích, které probíhají (změny na finančních trzích, katastrofy atd.). a) Nadnárodní zajišťovny velká zajistná kapacita, velké společnosti, vedle zajištění poskytují servis, informace. b) Regionální a specializované zajišťovny- menší zajistná kapacita, zaměřují se na určité pojistné odvětví nebo lokalitu, často využívají retrocese. c) Dceřiné zajišťovny velkých pojišťoven fungují jako profesionální zajišťovny, většinou mají úzký vztah k mateřské pojišťovně, využívají často retrocese. d) Státní zajišťovny v některých zemích, pro určité účely, využívají často retrocesi. e) Lloyďs společenství (trh) profesionálních pojistitelů a zajistitelů se sídlem v Londýně (funguje od roku 1769), upisování prostřednictvím brokerů (což je charakteristické pro společenství Lloyďs), zaměření na námořní pojištění a pojištění méně obvyklých rizik. Lloyd s je burza s pojištěním a zajištěním se zvláštním postavením fyzických a právnických osob jako pojistitelů resp. zajistitelů sdružených do syndikátů a přebírajících ze smlouvy vypracované

48 zvláštní kategorií zprostředkovatelů tzv. brokerů Lloyd s určitou část pojistného nebo zajistného rizika. Schéma č 8.4: Struktura Lloyd s Hlavní upisovatel Leader UW 1 Zájemce o pojištění (zajištění) 5 4 Akreditovaný broker Lloyd s 7 UW 2 UW 3 UW X LCA Vysvětlení ke schématu: 1. detaily o pojišťovaném riziku, 2. diskuse o pojistném a podmínkách, 3. návrh na akceptaci části rizika, 4. feedback pro pojištěného, 5. objednávka pojištění, 6. broker připraví slip s detaily o pojištění a leader ho podepíše, 7. broker osloví další upisovatele aby bylo pojištěno 100% rizika, 8. platba pojistného brokerovi, který si odečte brokerský poplatek, 9. broker po odečtení brokerského poplatku předá pojistné LCA (Lloyd s Central Accounting), 10. LCA rozděluje pojistné ve prospěch jednotlivých upisovatelů. Zdroj: Struktura trhu Lloyd s dostupné na 2. Pojišťovny provozující současně zajištění - uskutečňování tzv. aktivního zajištění - pojišťovny, které provozují zajištění příležitostně a jen ve vybraných odvětvích, - velké pojišťovny, které se věnují zajištění systematicky, zejména v podobě dceřiných společností, které potom vystupují jako profesionální zajišťovny 3. Zajistní makléři (brokeři) - Důvody pro využití brokerů: - chybějící obchodní síť zajistitele v dané oblasti, - chybějící zkušenosti o situaci na zajistném trhu, - potřeba zajistit určitá speciální rizika,

49 - potřeba využít pro určitá rizika specializovaných zajistný trh (např. úvěrová rizika), - návrh makléře na optimálnější přístup k zajištění, - přesunutí části administrativy na makléře. Tabulka č. 8.2: Největší světové zajišťovny Zajistitel Země Zajistné v roce 2012 v mil USD 1. Munich Re Comp. Německo Swiss Re Comp. Švýcarsko Hannover Rueck AG Neměcko Berkshire Hathaway Re USA Lloyd s of London UK SCOR SE Francie Reinsurance Group of Amerika USA Partner Re Ltd. Bermudy Everest Reinsurance, Co Bermudy MS&AD Holdings Japonsko Korea Reinsurance Co Korea Trensatlantik Hodings Inc. USA NKSJ Holdings Japonsko Tokio Mrine Group Japonsko General Ins. Corp. of India India Mapfre Re Španělsko XL Re Ltd. Bermudy R+Versicherun AG Německo Maiden Re Bermudy AlliedWorld Assur. Co Bermudy Zdroj: Janata, J. Principy pojištění podnikatelů a právnických osob, str. 29 Členění zajištění U zajištění rozlišujeme zajištění aktivní (převzaté, invard reinsurance), kdy dochází k přijímání rizika do zajištění a zajištění pasivní (odevzdané, outward reisurance), kdy se riziko odevzdává do zajištění. Dále zajištění jednostranné a reciproční (mezi dvěma pojistiteli se uplatňuje vzájemně aktivní i pasivní zajištění). V závislosti na vztazích mezi pojistiteli a zajistiteli a podle účasti pojistitele a zajistitele na krytí rizik se uplatňují různé typy zajištění. A. Zajištění fakultativní (příležitostné) Zajištění fakultativní je starším typem zajištění, kdy existuje volný vztah mezi pojistitelem a zajistitelem. Pojistitel hledá jednotlivé možnosti zajištění na zajistném trhu. Každý zajistný vztah se uzavírá jednotlivě. Pojistitel má při využití fakultativního zajištění

50 možnost rozhodovat o tom, které riziko a jakou jeho část předá do zajištění a zajistitel se podle konkrétních podmínek rozhodne, zda riziko, resp. část rizika do zajištění přijme. Pojistitel může dále rozhodovat o počtu zajistitelů a jejich jednotlivých podílech. Nevýhodou fakultativního zajištění je administrativní náročnost a také vysoké administrativní náklady pro pojistitele a zajistitele, dále určitá delší oba potřebná k uzavření zajištění (vyplývající z potřeby zajistitele získat dostatek informací o přebíraném riziku), a také nejistota toho, zda se podaří nalézt odpovídající zajistnou ochranu. Fakultativní zajištění se uplatňuje především v případech: - k zajištění rizik, která jsou mimo rozsah dohodnutého obvyklého smluvního zajištění, které smlouvy nepokrývají nebo vylučují, - pro zajištění částí pojistek, které svou výší přesahují limity smluvního zajištění, - k vyhledávání informací u speciálních rizik. B. Zajištění obligatorní (smluvní) Při obligatorním zajištění pojistitel sjednává se zajistitelem dlouhodobou rámcovou smlouvu o zajišťování všech obchodů stejného rizika (smlouvy se zpravidla ročně vyhodnocují a znovu potvrzují), pro řadu opakujících se případů zajištění. Při sjednávání obligatorního zajištění je v rámci rámcové zajistné smlouvy dojednán obsah rizika, která budou automaticky zajišťována. Tato rizika jsou ve smlouvě vymezena pomocí určitých parametrů obvykle se jedná o vymezení druhu rizika, vymezení teritoriální, vymezení velikosti rizika vztahujícímu se k danému zajištění. V rámci obligatorního zajištění se tedy mezi prvopojisittelem na jedné straně a zajistitelem (případně zajistiteli) na straně druhé sjednává dohoda, ve které prvopojistitel souhlasí s cesí a zajistitel souhlasí s převzetím do zajištění pojistných smluv v rozsahu uvedeném ve smlouvě. Rámcová zajistná smlouva přináší pojistiteli automatickou zajistnou ochranu. Zajistitel nezkoumá každé ve smlouvě vymezené riziko samostatně a nemá právo odmítnout riziko, pokud spadá do smluvního rozsahu. Ujednání obsažená v rámcové zajistné smlouvě: Rozsah zajistného krytí z pohledu časového Rozsah zajistného krytí z pohledu věcného Rozsah krytí z územního pohledu Rozsah zajistného krytí z pohledu hodnotového C. Fakultativně-obligatorní zajištění Zajistitel je povinen přijmout dané riziko do zajištění, pojistitel má možnost volby, zda předá nebo nepředá riziko do zajištění. Pokud se uplatňuje tato podoba, je to obvykle za vyšší cenu. D. Obligatorně- fakultativní zajištění Pojistitel je povinen předat každé riziko do zajištění, zajistitel není povinen toto riziko akceptovat. Využívá se spíše jako doplněk obligatorního zajištění.

51 z a j i s t i t e l Zajištění proporcionální a neproporcionální Zajištění se uskutečňuje v několika formách (formy zajištění udávají způsoby podílu zajistitele na krytí rizik). Rozlišují se dvě skupiny forem zajištění, a to formy proporcionální a formy neproporcionální. 1. Zajištění proporcionální Při využití proporcionálního zajištění se pojistná částka, pojistné a pojistné plnění dělí mezi pojistitele a zajistitele v předem stanoveném stejném poměru. V rámci proporcionálního zajištění se cena zajištění odvíjí od pojistného určeného prvopojistitele, a je dále upravena provizí ze zajištění (provize od zajistitele prvopojistiteli, viz schéma č. 8.5). Schéma č. 8.5: Cena v proporcionálním zajištění z a j i s t n é p r v o p o j i s t i t e l p r o v i z e o d z a j i s t i t e l e p o d í l n a z i s k u o d z a j i s t i t e l e Zdroj: na základě Cipra, T. Zajištění a přenos rizik pojišťovnictví, 2004, str. 78 Provize ze zajištění: slouží ke kompenzaci správní nákladů provopojistitele - struktura správních nákladů pojistitele je jiná než u zajistitele, oceňuje i stabilitu cedovaného pojistného obchodu (malé škodní výkyvy vyšší provize), do provize jsou zakomponovány i tržní mechanizmy, velikost provize se odvíjí od použité formy zajištění.

52 Podíl na zisku v proporcionálním zajištění: provopojistitel se podílí na dobrých výsledcích zajistitele je sjednáván jen v některých pojistných odvětvích pevný podíl na zisku odstupňovaný podíl na zisku K proporcionálním formám zajištění se řadí: a) Zajištění kvótové (quota share), kdy se zajistitel zavazuje krýt předem stanovené procento (kvótu) každého pojištění uzavřeného prvopojistitelem a prvopojistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout zajistiteli stejné procento pojistného. Při vzniku pojistné události pak zajistitel uhradí stanovené procento každé škody. Nevýhodou této formy zajištění je to, že se zajištění týká i malých škod, které prvopojistitel je schopen sám nést (při sjednávání kvótového zajištění je smlouvě sjednána i horní hranice pojistné částky, do které zajistitel příslušnou kvótou riziko nese). Tedy prvopojistitel je nucen sledovat stejnou proporci ve všech uzavřených pojištěních bez ohledu na výši možných škod a na rizikovost obchodu. Této formy zajištění se využívá v případě, že pojištěné hodnoty oscilují okolo střední hodnoty nebo v případě vzniku pojišťovací společnosti. Příklad: Pojistitel má se zajistitelem sjednánu kvótovou zajistnou smlouvu na poměr 40 : 60. Provize je sjednána ve výši 30 %. Pojistitel uzavře pojištění kryté v rámci této zajistné smlouvy na pojistnou částku 500 mil.kč s pojistným 2 mil.kč. Potom bude: - pojistná částka krytá pojistitelem 40 % z 500 mil.kč, tj. 200 mil.kč - pojistná částka krytá zajistitelem 60 % z 500 mil.kč, tj. 300 mil.kč - pojistné pro pojistitele 40 % ze 2 mil.kč, tj. 800 tis.kč - pojistné pro zajistitele 60 % ze 2 mil.kč, tj tis.kč - provize pro pojistitele 30 % ze 1,2mil.Kč, tj. 360 tis.kč V případě, že nastane pojistná událost např. ve výši 200 mil.kč, na úhradě škody se bude podílet - pojistitel 40 % z 200 mil.kč, tj. 80 mil.kč - zajistitel 60 % Z 200 mil.kč, tj. 120 mil.kč

53 Schéma č. 48: Krytí rizik při kvótovém zajištění (poměr mezi pojistitelem a zajistitelem 33 :66) kryje zajistitel kryje prvoojistitel pojistná částka 1. riziko 2.riziko 3. riziko 4. riziko b) Zajištění excedentní (surplus), kdy prvopojistitel stanoví tzv. vlastní vrub, což je velikost rizika vyjádřená pomocí pojistné částky, která je pro pojistitele únosná a kterou tedy bude krýt na vlastní vrub. Částky nad tuto hranici vytvářejí tzv. excedent, což je velikost rizika vyjádřená pojistnou částkou, kterou kryje zajistitel. Zajistitel ve smlouvě stanoví rovněž horní maximální rozsah krytí rizika zajištěním, obvykle je vyjádřena tato maximální hranice násobkem vlastního vrubu (například pětinásobek vlastního vrubu). Proto se někdy podílí na krytí nad vlastní vrub více zajistitelů každý určitou velikost pojistné částky nad vlastním vrubem, potom se mluví o stupňovitém excedentu. Excedentní zajištění je svým charakterem zajištěním proporcionálním, ovšem na rozdíl od zajištění kvótového (kde je poměr mezi zajistitelem a prvopojistitelem u jednotlivých rizik stejný) se u excedentního zajištění poměr mezi zajistitelem a propojistitelem u jednotlivých rizik mění. Excedentní zajištění je nejrozšířenější, umožňuje prvopojistiteli provádění vlastní zajišťovací politiky.

54 Schéma 8.7: Krytí rizik při excedentním zajištění nezajištěno pojistná poměr 1 : 1,5 částka poměr 1 : 1 poměr 1 : 0,5 vlastní vrub nezajištěno 1. riziko 2. riziko 3. riziko 4. riziko Příklad: Pojistitel má sjednánu excedentní zajistnou smlouvu, s vlastním vrubem ve výši 1 mil.kč. Pojistitel přijal ke krytí rizika a sjednal smlouvy na pojistné částky 1,2 mil.kč, 3 mil.kč, 0,6 mil.kč. Podíl mezi pojistitelem a zajistitelem bude: u 1. smlouvy: pojistitel kryje pojistnou částku 1 mil.kč (vlastní vrub) zajistitel 0,2 mil.kč tzn. poměr 1 : 0,2 u 2. smlouvy: pojistitel kryje pojistnou částku 1 mil.kč zajistitel 2 mil.kč tzn. poměr 1 : 2 u 3. smlouvy: pojistitel kryje celou pojistnou částku 0,6 mil.kč (toto riziko se nezajišťuje), neboť vlastní vrub (1 mil.kč) je vyšší než pojistná částka 2. Zajištění neproporcionální U neproporcionálních zajištění účast zajistitele začíná až od určité předem sjednané úrovně skutečně vzniklých škod. Někdy se označuje také jako škodové zajištění. Podíl zajistitele na pojistném plnění je závislý na výši škody (pojistného plnění), zajistné se zde

55 z a j i s t i t e l určuje nezávisle na pojistném. Základní podíl prvopojistitele na krytí škod (priorita) je zde vyjádřen ve škodním objemu (pevnou částkou nebo procentně). Pojistitel nese škody do určité výše, škody, které tuto výši přesáhnou hradí zajistitel (zajistné se v neproporcionálních zajištěních stanovuje často na základě této pravděpodobnosti), do určité předem určené velikosti. Zajistné v neproporcionálním zajištění (viz schéma č. 8.8): zohledňuje škodní průběh minulých let a rozsah škod, které se dají očekávat vzhledem k zajišťovanému obchodu a kompozici rizik, zajistitel stanovuje před uzavřením zajistné smlouvy (na rozdíl od proporcionálního zajištění, kde se počítá až po cesi jednotlivých smluv), výše zajistného se většinou udává v podobě absolutní minimální částky na celý rok plus procentní sazbou, která se aplikuje na konci roku na přijaté pojistné, neuplatňuje se provize. Schéma č. 8.8: Cena v neproporcionálním zajištění z á l o h a z a j i s t n é h o p r v o p o j i s t i t e l d o r o v n á n í z á l o h y z a j i s t n é h o p o d í l n a z i s k u z a j i s t i t e l e Zdroj: na základě Cipra, T. Zajištění a přenos rizik pojišťovnictví, 2004, str. 130 K neproporcionálním zajištěním patří: a) Zajištění škodního nadměrku (Excess of Loss), které chrání pojistitele před dopadem jednotlivých velkých až katastrofálních škod nebo souhrnem několika náhrad z jedné pojistné události. Zajištěním škodního nadměrku si pojistitel kryje výsledky jednoho převzatého rizika nebo výsledky určitého druhu pojištění.

56 Pojistitel si určí hranici výše škodní náhrady, kterou ponese sám. Tento limit se nazývá priorita a je vyjádřen velikostí škod, kterou sám ponese. Pro škodní náhrady přesahující limit sjedná zajištění škodního nadměrku. Příklad: Pojistitel a zajistitel se dohodnou, že zajistitel ponese škodu až do výše 30 mil.kč při překročení priority, která byla dohodnuta ve výši 20 mil.kč. Pokud by škoda byla vyšší ještě než 50 mil.kč ponese pojistitel i škody nad tento limit spolu s prioritou 20 mil.kč, nebo auto část škody (nad 50 mil.kč) bude předána ke krytí dalšímu zajistiteli (dalším zajistitelům). Zajištění škodního nadměrku se vyskytuje ve dvou podobách: 1. WXL/R (working excess of loss per risk) priorita se aplikuje zvlášť na každou pojistnou smlouvu - prvopojistitel je nucen každou škodu hradit do výše priority, tj. v případě nastání mnoha škod do výše priority znamená velké zatížení, nastavit prioritu nižší vyšší cena zajištění (v neproporc. zajištění obvyklé řešit střední a velké škody, neboť jeho účelem snížit nepříznivý škodní průběh, využívá se této podoby např. v v požárním pojištění, pojištění odpovědnosti, povinném ručení, námořním kargopojištění, komerčním zdravotním pojištění. 2. WXL/E (working excess of loss per event) priorita se aplikuje dohromady na více pojistných událostí, které jsou zasaženy stejnou pojistnou událostí (nekatastrofického charakteru), reaguje na možnost nahromadění většího počtu škod z jedné pojistné události - specifikuje se minimální počet pojistných smluv, které jsou zasaženy pojistnou událostí, a nastaví se priorita tak vysoko, aby oapovídala expozici několika rizik současně. 3. CatXL (catastrophe excess of loss) priorita se aplikuje dohromady na více pojistných smluv, která se klasifikuje jako katastrofa - očekává se velký počet zasažených pojistek během jedné události, priorita bývá vysoká (čím vyšší, tím nižší zajistné), důležité je definování pojistné události, vymezení např.: o časové, např.: - 72 hodin nepřetržitě působící hurikán, tajfun, vichřice, krupobití, zemětřesení hodin nepřetržitě působící povodeň - N-hodinová klauzule říká, jak dlouho může jedna pojistná událost trvat o prostorové, např.: - striktní vymezení povodí řek při povodních - teritoriálně vymezené území při občanských nepokojích

57 Schéma č. 8.9: Krytí škody při zajištění škodního nadměrku škoda 75 mil 60 mil 50 mil další.zaj. n prvopoj. další zajistitel nebo prvopojistitel další zajistitel nebo prvopojistitel zajištěno - kryje zajistitel další vrstva další vrstva další vrstva 20 mil nezajištěno - kryje prvopojistitel priorita b) Zajištění nadměrku škodovosti (Stop Loss), které chrání prvopojistitele před důsledky nahromadění velkého počtu škod během určitého časového období (bez ohledu na jejich jednotlivou výši). Zajistitel se zavazuje nést určitý díl na ztrátách, které pojistiteli při špatném škodním průběhu vzniknou. Příklad Pojistitel se zajistitelem se ve smlouvě dohodnou, že se zajistitel bude v daném období podílet na krytí 50 % objemu škod přesahujících 100 % přijatého pojistného, maximálně do výše 120 % objemu škod přesahujích 100 % přijatého pojistného. Tzn. že zajistitel ponese polovinu uhrazených škod v intervalu škodního průběhu od 100 % do 120 % (přičemž škodním průběhem se zde chápe poměr mezi vyplaceným pojistným plněním a přijatým pojistným). c) Další podoby neproporcionálního zajištění - Zajištění ECOMOR, při kterém je hrazena zajistitelem ta část škod, která přesahuje n-tou největší škodu. - Zajištění LCR, tzv. zajištění největších škod, kdy zajistitel hradí v plné výši největší škodu nebo n největších škod daného roku.

58 - Zajištění Umbela Cover, které zohledňuje kumulaci škod z jedné pojistné události (katastrofické) škodní události přes různá odvětví, např. dojde k hurikánu a dochází ke kumulaci škod v rámci živelního, havarijního, úrazového, životního pojištění. Tabulka č. 8.3: Proporcionální a neproporcionální zajištění Proporcionální zajištění Dělení pojistné částky, pojistného a pojistných plnění ve stejném předem určeném poměru Podmínky zajištění jsou shodné s podmínkami pojištění Zajistné se odvozuje od pojistného určeného prvopojistitelem Uplatňuje se provize ze zajištění (kterou hradí zajistitel provopojistiteli) Základními podobami proporcionálního zajištění jsou kvótové zajištění a excedentní zajištění Neproporcionální zajištění Krytí pojistných plnění nad stanoveným limitem vyjádřeným ve výši pojistného plnění (limity jsou uspořádány do vrstev) Podmínky zajištění nejsou shodné s podmínkami pojištění Zajistné je určeno nezávisle na pojistném, které určil prvopojistitel, zajistné se obecně odvozuje od výše limitů a pravděpodobnosti nastání škody v rámci stanovených limitů Provize ze zajištění není typická Základními podobami neproporcionálního zajištění jsou Excess of Loss a Stop Loss, další podoby: Umbrela Cover, zajištění LCR, ECOMOR apod. Zajištění na českém pojistném trhu V právních předpisech je zajišťovací činnost vymezena jako zajišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (zajistné) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (zajišťovací smlouvy), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti souvisejí se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistně-matematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty. 7 7 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů

59 Zajistitelé na českém trhu: Specializovaná zajišťovna (VIG Re) Pojistitelé s licencí pro zajištění Pojistitelé, kteří provozují zajištění v rámci limitu Pro zajišťovny platí požadavky na vybavení základním kapitálem následujícím způsobem: je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku: a) stanovenou pro provozování neživotního či životního pojištění, jestliže: 1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného, 2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající Kč a 3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv, b) Kč, je-li provozována zajišťovací činnost v životním nebo neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot výše uvedených, c) Kč, je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním i neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z výše uvedených hodnot. Pojistitelé v rámci svého hospodaření a řízení využívají zajištění nejen v rámci českého trhu, ale zejména využívají pro zajištění převzatých rizik zahraniční zajistitele. Význam pasivního zajištění je větší v rámci neživotního pojištění ve srovnání s pojištěním životním (viz tabulky č. 8.3 a 8.4). Tabulka č. 8.4: Podíl zajistného na předepsaném pojistném u pojišťoven na českém pojistném trhu rok neživotní pojištění životní pojištění ,0 % 0,96 % ,7 % 0,94 % ,9 % 1,97 % ,5 % 1,83 % ,5 % 4,57 % ,5 % 4,89 % ,0 % 2,86 % ,2 % 2,52 % ,4 % 2,55 % ,5 % 2,14 % ,4 % 2,21 % ,8 % 3,94 % ,8 % 4,96 % ,6 % 6,09 % ,3 % 6,96 % Zdroj: Základní ukazatele o pojistném trhu pojišťovny, dostupné na

60 Tabulka č. 8.5: Podíl zajistného plnění na pojistném plnění pojišťoven na českém pojistném trhu rok neživotní pojištění životní pojištění ,2 % 0,14 % ,8 % 0,15 % ,5 % 0,80 % ,1 % 0,84 % ,1 % 1,37 % ,2 % 2,19 % ,0 % 1,72 % ,7 % 1,29 % ,2 % 0,99 % ,6 % 1,22 % ,3 % 1,29 % ,2 % 2,27 % ,9 % 2,72 % ,2 % 2,81 % ,0 % 2,89 % Zdroj: Základní ukazatele o pojistném trhu pojišťovny, dostupné na Fronting Fronting znamená využívání administrativního aparátu jedné, obvykle lokální pojišťovny, jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, která nemá v daném regionu potřebný provozní aparát. Fronting vlastně znamená podíl na správě pojištění, ne na krytí rizika. Frontingová společnost pouze sestaví pojistnou smlouvu na základě pokynů první pojišťovny. Riziko nese společnost, která vlastně stojí v pozadí (fronting vlastně znamená 100procentní zajištění). O fronting je o to větší zájem, o co přísnější jsou v dané zemi zákonné předpisy omezující přímý přesun prostředků z pojišťovacích a zajišťovacích operací do zahraničí. Pojišťovací pooly Pojišťovací pooly jsou sdružení pojistitelů pro společné krytí rizik. Vytváření poolů ke krytí rizik je typické pro rizika velkého rozsahu nebo nebezpečné povahy, v případě vzniku nových pojistných produktů, kdy neexistují podklady nebo existuje nedostatečná statistika nezbytná pro kalkulaci pojistného, rovněž by mohlo dojít k vytvoření poolu v případě nedostatečné finanční kapacity jednotlivých pojistitelů. Princip dělení rizika v rámci pojišťovacího poolu vyplývá ze skutečnosti, že všichni zúčastnění pojistitelé vnášejí do poolu všechny své pojistné smlouvy daného druhu, čímž se vytváří rozsáhlejší pojistný kmen. Z něho potom jsou hrazena pojistná plnění. Jednotliví zúčastnění pojistitelé se podílí na krytí pojistných plnění podílem, který odpovídá jeho přínosu do pojišťovacího poolu (podílem na, v rámci pojišťovacího poolu, vytvořeném pojistném kmenu). Správou poolu se obvykle zabývá jeden z pověřených členů, někdy to bývá společně vytvořený orgán, tzv. poolová kancelář, která má na starosti veškerou administrativu.

61 Pojišťovací pooly se zakládají zejména pro pojištění rizik atomových, válečných, pojištění rizik v letecké dopravě, pojištění rizik terorismu, pojištění škod důsledkem přírodních katastrof. Schéma č. 8.10: Pojišťovací pool pojišťovna 1 pojišťovna 2 POJIŠŤOVACÍ POOL pojišťovna 3 pojišťovna 4 Existují dvě formy poolu: soupojistný pool, v němž se více pojistitelů sdružuje ke krytí velkých rizik přesahujících kapacity jednotlivých pojistitelů a každý člen ručí pouze za tu část rizika, kterou převzal (pozn. podíly jednotlivých členů poolu jsou většinou uvedeny na pojistné smlouvě uzavřené mezi pojistníkem a vedoucím pojistitelem) a zajistný pool, v němž každý pojistitel předává k zajištění ostatním členům poolu ty části pojistných smluv uzavíraných vlastním jménem, které přesahují jím určený vlastní vrub (V mnohých případech je vlastní vrub nulový, takže smlouvy jsou prakticky kompletně předávány do zajištění mezi členy poolu). Prostřednictvím poolů ve světě jsou pojišťována tyto rizika: letecká, farmaceutická, jaderná, teroristická, rizika úpadku cestovní kanceláře (v České republice do roku 2003), vážné nemoci, škody vlivem přírodní katastrofy, škody na životním prostředí, a mnoho dalších. V České republice stejně jako v řadě dalších zemí (viz tabulka č. 8.5) funguje pojišťovací pool zaměřený na řešení škod v souvislosti s jadernou energií, jaderný pool. Tabulka č. 8.6: Jaderné pooly v Evropě

62 Země Belgie Bulharsko Česká republika Chorvatsko Finsko Francie Holandsko Maďarsko Německo Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Ukrajina Velká Británie Společnost SYBAN Bulgarian National Nuclear Insurance Pool Český jaderný pojišťovací pool Croatian Nuclear Pool Nordic Nuclear Insurers ASSURATOME Nederlandse Pool voor Verzekering van Atoomrisico's Hungarian Atomic Pool Deutsche Kernreaktor- Versicherungsgemeinschaft Romania Pool for the Insurance of Atomic Risks Russian Nuclear Insurance Pool Slovenský jadrový poišťovací pool Nuclear Insurance and Reinsurance Pool, Ljubljana ESPANUCLEAR Nordic Nuclear Insurers Swiss Nuclear Insurance Pool The Ukrainian Nuclear Insurance Pool Nuclear Risk Insurers Limited Zdroj: Procházková, D. Řešení důsledků jaderných rizik prostřednictvím komerčního pojištění Diplomová práce. 2013, dostupné na Český jaderný pool (působí od roku 1996) představuje sdružení pojišťoven 8 založené za účelem pojišťování a zajišťování jaderných rizik. Zabývá se zejména pojištěním zákonné odpovědnosti provozovatele jaderného zařízení za jaderné škody vzniklé třetím stranám z provozu jaderného zařízení nebo z přepravy jaderného materiálu (povinné dle atomového zákona) a pojištěním odpovědnosti dodavatelů zařízení a služeb pro jaderný průmysl a pojištění provozovatelů zdrojů ionizujícího záření. Finanční zajištění Finanční zajištění (alternativní zajištění) je určeno pro řízení finančních rizik pojišťovacích společností, zaměřuje se na finanční výsledek pojištění. Finanční zajištění se tedy nevztahuje primárně na pojistně technické riziko, ale chrání bilanční výsledek pojišťovny před všemi nebezpečími vyplývajícími z pojišťovacího obchodu. 8 V roce 2015 sdružuje 10 pojišťoven z českého pojistného trhu.

63 Prostřednictvím finančního zajištění lze krýt investiční riziko, úvěrové riziko, měnové riziko. To znamená, že k jeho využití pojišťovnou vedou další podněty: Ochrana před cykličností zajistných trhů. Ceny na zajistných trzích (zejména u neproporcionálních zajistných smluv) mají silnou tendenci ke kolísání. Několik velkých (katastrofálních) škod způsobuje velké ztráty a vede k růstu cen na zajistných trzích. V dalším období dosahují zajistitelé velké zisky, což vede k poklesu cen. Nedostatečné zajistné může vést opět ke ztrátám. Dlouholetá smlouva finančního zajištění umožňuje zamezení těmto výkyvům a k postupu pro stanovení zajistného. Škodní průběh pojišťoven je vystaven přirozeným výkyvům. Cílem (kromě jiného) pojišťovny je dosahování stabilních hospodářských výsledků. K tomu může rovněž dlouholeté finanční zajištění napomoci. Finanční zajištění zvyšuje solventnost, a tím vytváří prostor pro upsání většího rozsahu pojistek. Pojišťovny se snaží před cykličností zajistných trhů chránit ponecháním si rizik, která jsou z jejich strany splnitelná na vlastní vrub a tento si chrání finančním zajištěním, tedy finanční zajištění umožňuje zvyšování vlastního vrubu. K charakteristickým rysům finančního zajištění patří: Finanční zajištění je úzce napojeno na bankovní produkty. U finančního zajištění dochází k uzavírání smluv na několik let, přičemž pojišťovna může počítat s dlouhodobým krytím a předem odhadnutelnými podmínkami a na druhé straně zajistitel se stabilním příjmem zajistného. Pro finanční zajištění je charakteristické dlouhodobé ohraničení odpovědnosti zajistitele. Při kalkulaci ceny zajištění u finančního zajištění se ve významné míře bere zřetel na očekávané kapitálové výnosy, přičemž význam tohoto faktoru roste s délkou období, na které je sjednána smlouva. Finanční zajištění je spojeno s významným podílem pojišťovny na zisku zajistitele v rámci delšího časového období a na druhé straně v případě negativního vývoje zajištění je spojené s účastí pojišťovny na krytí ztráty zajistitele. Finanční zajištění tak znamená určitou přímou souvislost mezi skutečnými náklady na zajištění a individuálním škodním průběhem. Smlouvy finančního zajištění jsou zaměřeny na individuální potřeby pojistitelů. Proto je zde zapotřebí zohlednit interní údaje pojistitele a z toho vyplývá, že na smlouvách finančního zajištění se nejčastěji podílí pouze jeden zajistitel (výjimečně dva). Finanční zajištění má při své realizaci různé formy. Z časového hlediska se tyto smlouvy člení na smlouvy: retrospektivní, jejichž předmětem jsou minulá období, přičemž tyto smlouvy mají smysl u pojistek s dlouhým obdobím mezi uzavřením pojistné smlouvy a výplatou pojistného plnění, prospektivní, které se zabývají současnými a budoucími pojistnými lety. Typy retrospektivních smluv finančního zajištění: Time Distance contract neřeší pojistně technické riziko ani riziko načasování. Pojistitel zaplatí jednorázově zajistné a následují pravidelné domluvené splátky, přičemž u tohoto typu finančního zajištění nejsou splátky vázány na škodní průběh cedenta a připomínají bankovní termínovaný vklad. Proto zde hraje roli zejména krytí úvěrového, investičního a měnového rizika pojišťovny, neboť je zde zajištěn výnos z úroků.

64 Modifikovaný Time Distance contract pojišťovna zaplatí jednorázově zajistné, doba výplaty plateb není pevně dána, ale závisí na škodním průběhu určitého portfolia. Nekryje tedy pojistně technické riziko, ale zahrnuje krytí rizika načasování. Při dřívější výplatě pojistného plnění získá pojišťovna nižší výnos z úroků. Loss Portfolio Transfers pojistitel může cedovat budoucí pojistná plnění vyplývající z minulých pojistných let. Finanční zajistitel přejímá cedentovy rezervy na zbývající škody. Zajistné přibližně odpovídá čisté současné hodnotě cedovaných škodních rezerv. Zajistitel si připočítává rizikovou, nákladovou a ziskovou přirážku, které zohledňují riziko načasování a riziko spojené s výší rezerv. Tento typ finančního zajištění je zaměřen na krytí rizika načasování. Adverse Development Covers opět poskytuje krytí škod plynoucích z kontraktů v minulosti, ale na rozdíl od předchozího typu zde nedochází k transferu celého portfolia, nýbrž je zde pouze snaha pokrýt pojistitelovi potřeby nedostatečné tvorby rezerv na krytí škod neproporcionálního zajištění. To zahrnuje především ochranu proti škodám, které se již přihodily, ale ještě nebyly nahlášeny, a škodám, které se přihodily, ale na které nebyly vytvořeny adekvátní rezervy. U zajištění časového nebo škodního nadměrku finanční zajištění zahrnuje část těchto rizik spojených s rezervami. Zajistné, které má provopojistitel zaplatit, odpovídá odevzdávanému pojistně technickému riziku a bere v úvahu čistou současnou hodnotu výplat škod očekávaných během doby trvání smlouvy. Typy prospektivních smluv finančního zajištění: Finite Quota Share je typické uplatnit při vysokých nákladech na získání nových pojistných smluv, což může negativně dopadnout u pojistitele na jeho majetek a na pojistnou kapacitu (zejména při expanzivní strategii rozvoje). Proto pojišťovna ceduje finančnímu zajistiteli část přijatého pojistného. Cedent dostává provizi, která může být využita k vyrovnání přechodného poklesu vlastního kapitálu. Zajistitel vlastně poskytuje zálohu na zisk očekávaný prvopojistitelem v budoucích letech. Pro tento typ finančního zajištění je charakteristická omezená odpovědnost zajistitele, která je vyjádřena klouzavou provizí nebo explicitně limity ručení. Spread Loss treaty prvopojistitel platí předem určené roční zajistné na společný účet po celou dobu platnosti smlouvy. Úrokový výnos je přičítán cedentovi. Výplaty škod a zajistitelova marže jsou vypláceny ze společného účtu. Jestliže souhrnný účet vykazuje pozitivní výsledek, má cedent právo na podíl na zisku. V opačném případě hradí prvopojistitel část této ztráty. Soupojištění Při využití soupojištění se několik pojistitelů podílí na krytí jednoho, zpravidla velkého rizika, tedy jedno pojistné riziko je kryto dvěma nebo více pojistiteli. Jde o horizontální dělení rizika. Soupojištění není na rozdíl od zajištění nástrojem zmenšování dopadu pojistně technického rizika jednotlivé pojišťovny, dochází k dělení rizika mezi více pojistitelů, kdy každý pojistitel ručí za část rizika, kterou převzal. Soupojištění vzniká na základě rozhodnutí pojistníka, který sám má zájem o rozdělení svého rizika (na rozdíl od zajištění, kdy o dělení rizika rozhoduje pojistitel a pojistníka se zajistné vztahy přímo netýkají).

65 V současné době bývá soupojištění obvykle uzavíráno formou jedné pojistné smlouvy. Jednání s klienty vede tzv. vedoucí pojistitel (řídící pojišťovna). Pojistná smlouva se řídí pojistnými podmínkami řídícího pojistitele, řídící pojistitel likviduje drobné škody, na krytí větších škod se podílí všichni pojistitelé. Soupojištění se může uplatňovat jako soupojištění a) přímé, kdy se každý z pojistitelů (soupojistitelů) dohodnutým dílem podílí na riziku, kdy pojistitelé jsou v přímém smluvním vztahu k pojistníkovi. Každý pojistitel odpovídá za část rizika, kterou převzal, neručí za závazky ostatních pojistitelů (například vedoucí soupojistitel nese riziko 65 %, druhý soupojistitel 15 %, třetí soupojistitel 20 %), b) nepřímé, kdy ve vztahu k pojistníkovi vystupuje pouze jeden pojistitel, který v plném rozsahu kryje riziko (závazky vyplývající z pojistných událostí) a na základě smlouvy přenáší část rizika na další pojistitele (soupojistitele), kteří odpovídají vedoucímu pojistiteli. Schéma č. 8.11: Rozdělení rizika při soupojištění Pojistník - riziko pojistitel 1 45 % rizika pojistitel 2 20 % rizika pojistitel 3 15 % rizika pojisitel 4 20 % rizika Alternativní nástroje zajištění V posledním období se rozšiřuje uplatnění tzv. alternativních nástrojů ke krytí zejména rizik s možnými velkými dopady. Jsou zařazovány pod zajištění, i když neznamenají pouze vztahy v rámci zajištění. Subjekty, které dnes využívají alternativní nástroje, jsou obvykle velké společnosti (jak pojišťovny, tak pojišťující se firmy). K hlavním důvodům jejich uplatnění se řadí: navýšení pojistné a zajistné kapacity, eliminace volatility pojistných a zajistných sazeb, levnější pojistná a zajistná ochrana, využití kapacity kapitálových trhů, redukce kreditního rizika, další např. daňová, finanční hlediska. Pro alternativní nástroje zajištění jsou typické následující rysy: víceletý charakter (multi-year),

66 současné krytí skupiny rizik (multi-line), přizpůsobování smluv jednotlivých klientům, zajišťování rizik, které nelze zajistit tradičními metodami (nepojistitelná rizika), zvýraznění prvků samopojištění, redukce morálního hazardu ze strany pojištěných, zajištěných subjektů, sekuritizace pojistných rizik jejich převodem do podoby cenných papírů nebo finančních derivátů. Účastníci na trhu alternativních nástrojů: Subjekty, které chtějí redukovat či diverzifikovat riziko (pojistitelé, zajistitelé a další nepojišťovací subjekty) Investoři, kteří hledají způsob vhodného zhodnocení svých volných prostředků, jsou ochotni postoupit riziko a dodat na trh finanční kapitál Zprostředkovatelé, kteří se podílejí na navrhování a vytváření vhodných produktů Příklady alternativních nástrojů krytí rizik: I. Využití kaptivního zajištění Kaptivní pojišťovna je pojišťovna, která patří subjektu (či skupině subjektů), které neprovozují pojistnou činnost, pojišťuje svého vlastníka či vlastníky. Původně byly využívány pro pojištění rizik s vysokou frekvencí výskytu nebo běžně nepojistitelných rizik. Obvykle mají podobu klasických pojišťoven upisujících pojistné smlouvy a inkasujících pojistné od pojištěných subjektů. Někdy fungují jako kaptivní zajišťovny, kdy pojišťují rizika mateřské firmy zprostředkovaně přes frontingovou pojišťovnu licencovanou jako komerční pojišťovna v daném státě. Rozdíly mezi kaptivními pojišťovnami a klasickými pojišťovnami: tradiční pojišťovny obchodují s třetí stranou (ne vlastníky podniku), kaptivní pojišťovny podnikají téměř vždy jen pro svého majitele, tradiční pojišťovny mají zisky z podnikání, které se sepíší (včetně výnosů z finančního umístění, příjmů z pojistného a ztráty rezerv), kaptivní společnosti mají zisky a příjmy získané z rezerv, a takové zisky a příjmy jsou k dispozici vlastníkům kaptivních pojišťoven, tradiční pojišťovny předepisují ceny, podmínky, likvidaci pojistných událostí a postupy prevence ztráty, které jsou použitelné pro jejich podnikání, u kaptivní pojišťovny majitel stanoví své vlastní jedinečné nároky, možné ztráty a kritéria, použitelné pouze na jeho vlastní riziko, pojistné placené tradičním pojišťovacím společnostem jsou obchodní náklady, pojistné zaplacené vlastní společnosti jeho pojistníci jsou ve skutečnosti investice do společnosti, a tak nejsou jen obchodními náklady, kaptivní pojišťovny, které jsou často zakládány v tzv. "off shore" zemích, kde lze realizovat některé daňové výhody. K důvodům proč docházelo zpočátku ke vzniku kaptivních pojišťoven se řadila především nedostatečná nabídka odpovědnostního pojištění na americkém pojistném trhu a nedostatečná nabídka krytí určitých rizik. Z dalších důvodů potom lze uvést snahy řešení nepojistitelných rizik a snahy úspory nákladů na pojištění (vysoké správní náklady tradičních

67 pojišťoven, při sjednání pojištění u tradiční pojišťovny podílení se na škodách ostatních pojištěných subjektů). Graf č. 8.1: Počet kaptivních pojišťoven ve světě Zdroj: Zajícová, K. Vybrané problémy zajistného trhu a jejich řešení, Diplomová práce, VŠE, 2014, dostupné na Graf č. 8.2: Umístění kaptivních pojišťoven ostatní 644 Havajské ostrovy 101 Bermudy 1313 Ostrov Man 166 Irsko 182 Barbados 197 Britské panenské ostrovy 246 Luxemburg 268 Kajmanské ostrovy 600 Guernsey 371 Vermont 438 Zdroj: Zajícová, K. Vybrané problémy zajistného trhu a jejich řešení, Diplomová práce, VŠE, 2014, dostupné na

68 II. Pojistné dluhopisy ILS (insurance linked securities) Dlužnický cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit s pevně stanovenou dobou splatnosti, kdy se dlužník (emitent) se zavazuje, že ve stanovených termínech splatí jmenovitou hodnotu dluhopisu a že bude pravidelně vyplácet kuponovou platbu z dluhopisu. Podkladem u ILS jsou objektivně vymezené události, které podmiňují výši finančních toků realizovaných v rámci ILS. Může se uplatnit jedna ze tří kategorií indexace: indexace na škodách způsobených přímo dané pojišťovně či zajišťovně, indexace pomocí všeobecně uznávaných škodních indexů (obvykle standardizovaný průměrný škodní vývoj v daném regionu pro příslušně vymezené pojistné riziko), indexace pomocí parametrických indexů (paramatrický index má fyzikální ní charakter, např. Richterova stupnice pro zemětřesení nebo počet teplých a chladných dní u derivátů na počasí). Nejčastěji jsou využívány tzv. katastrofické dluhopisy CatBonds, které jsou emitovány v zájmu krytí případných škod z katastrof. Pro CatBonds je typický vysoký kupónový výnos, ale na druhé straně vysoké riziko (v případě nastání katastrofy není vyplacena kupónová platba někdy i nominální hodnota dluhopisu. Schéma č. 8.12: CAT bonds fungují na principu sekuritizace Zdroj: Zajícová, K. Vybrané problémy zajistného trhu a jejich řešení, Diplomová práce, VŠE, 2014, dostupné na

69 Konkrétní příklady katastrofických dluhopisů: 9 USAA Hurricane Bonds: - jednoleté dluhopisy emitované pojišťovnou USAA prostřednictvím SPV specializující se na pojištění rodin bývalých důstojníků americké armády, - dluhopisy v celkové nominální hodnotě 0,5 mld. USD byly vázány na riziko hurikánů v pojištění majetku na východním pobřeží a indexovány na škody způsobené přímo pojišťovně. Swiss Re California Earthquake Bonds: - tříleté dluhopisy emitované Swiss Re zajišťovnou v nominální hodnotě 137 mil. USD byly vázány na riziko zemětřesení v Kalifornii. Japonské katastrofické dluhopisy - vzhledem k absenci škodních indexů typu PCS pro zemětřesení byl zvolen parametrický přístup ve formě Richterovy škály, - emitované Parametric Reinsurance Company prostřednictvím SPV, jenž sídlí na Kajmanských ostrovech. Graf č. 8.3: Objem nových a trvajících ILS dluhopisů v mld. USD trvající nové Zdroj: Swiss Re, ILS market update January 2015, 2015, s.4. III. Pojistné deriváty Účelem pojistných derivátů je využití zdrojů na finančních trzích pro krytí některých rizik. Tyto nástroje pomáhají na jedné straně řešit potřeby přenostu rizika a na druhé straně otevírají investorům možnost diverzifikovat své portfolio díky investování do produktů, jejichž hodnota je závislá na jiných činitelích, než je to u finančních instrumentů běžné. Výhodou je zvýšení zajistné kapacity, odstranění volatility sazeb tradičního zajištění, omezení negativního výběru a morálního hazardu. Jsou významným nástrojem diverzifikace podnikatelského rizika, na druhé straně mohou být chápány jako nástroj spekulace a ne primárně diverzifikace a eliminace rizika. 9 Zajícová, K. Vybrané problémy zajistného trhu a jejich řešení, Diplomová práce, VŠE, 2014, dostupné na