Ekonomické informace ve zdravotnictví Economic information on health care 2003

Transkript

1 Ekonomické informace ve zdravotnictví 2003 Economic information on health care 2003 ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA ČR Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

2 Ekonomické informace ve zdravotnictví K dispozici jsou publikace s daty od roku Jde o výběr dostupných ekonomických informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dále Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv Praha, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Publikace obsahuje informace o celkových výdajích na zdravotnictví, o výdajích veřejných (t.j. z rozpočtu a ze zdravotního pojištění) a výdajích soukromých placených obyvatelstvem, spotřebě léčiv, struktuře nákladů a výnosů zdravotních pojišťoven, struktuře nákladů VZP ČR na zdravotní péči podle různých hledisek, síti zdravotnických zařízení, majetku, nákladech a výnosech zdravotnických zařízení, vývoji průměrných mezd ve zdravotnictví, ekonomických údajích o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) a o lékárnách, vývoji cen ve zdravotnictví a údaje o zdravotnictví ze statistiky národních účtů a mezinárodní srovnání dle zdrojů Eurostat, OECD a WHO. Economic information on health care Publications are available with data since A digest of available economic information from the Institute of Health Information and Statistics CR and further from Ministry of Health, the State Institute for Drug Control in Prague, Czech Statistical Office and General Health Insurance Company of the CR (GHIC). The publication contains information on total expenses on health services, public expenses (i.e., from State and regional Budgets and from health insurance system) and on private expenses paid by the population, on drug consumption, the structure of costs and returns of health insurance companies, on the structure of expenditures of GHIC on health care from different aspects, on the network of health establishments, on assets, costs and returns of health establishments, on the evolution of average salaries in health services, on economic data concerning private enterprises in health care (physician's offices) and pharmacies, on evolution of prices in health care, data on health services from the statistics of national accounts and international comparison on the basis of Eurostat, OECD and WHO statistics. ÚZIS ČR, 2004 Translation ÚZIS ČR ISSN ISBN

3 Obsah Úvodní poznámky Grafická část 1. Výdaje na zdravotnictví jako % hrubého domácího produktu v roce Struktura spotřeby léčiv v Kč podle hlavních ATC skupin v roce Struktura peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem v roce Struktura nákladů VZP na zdravotní péči podle druhu zdravotnických zařízení v roce Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na jednoho pojištěnce dle věkové struktury a pohlaví v roce Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků v sektoru zdravotnictví s odměňováním podle zákona 143/92 Sb Výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování Vývoj výdajů na zdravotnictví a vybraných makroekonomických ukazatelů Rozložení lékáren v % podle tržeb za rok 2003 (bez nemocničních lékáren) Tabulková část 1. Veřejné výdaje na zdravotnictví Tab. 1.1 Veřejné výdaje na zdravotnictví Tab Vývoj veřejných výdajů na zdravotnictví (1995 = 100) Tab. 1.2 Vývoj veřejných výdajů na zdravotnictví na 1 obyvatele Tab. 1.3 Vývoj podílu veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu Tab. 1.4 Přírůstky veřejných výdajů na zdravotnictví oproti předchozímu roku Tab. 1.5 Orientační kvantifikace reálného vývoje veřejných výdajů na zdravotnictví Soukromé výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem Tab. 2.1 Soukromá peněžní vydání na zdravotní péči na 1 obyvatele dle statistiky rodinných účtů Tab. 2.2 Odhad peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem dle statistiky rodinných účtů (v mil. Kč) Tab. 2.3 Struktura peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem dle statistiky rodinných účtů (v %) Tab. 2.4 Soukromá peněžní vydání na zdravotní péči na 1 obyvatele podle sociálních skupin dle statistiky rodinných účtů

4 Tab. 2.5 Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových peněžních výdajích domácnosti na 1 osobu dle statistiky rodinných účtů Celkové výdaje na zdravotnictví Tab. 3.1 Celkové výdaje na zdravotnictví (v mil. Kč) Tab. 3.2 Podíl zdrojů financování na celkových výdajích na zdravotnictví Tab. 3.3 Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví na 1 obyvatele Tab. 3.4 Tempo růstu výdajů na zdravotnictví oproti předchozímu roku Tab. 3.5 Vývoj podílu celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu Tab. 3.6 Srovnání podílu celkových výdajů na zdravotnictví na HDP ve vybraných státech Tab. 3.7 Výdaje na zdravotnictví v roce 2002 podle zdrojů financování jako % z celkových výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích Tab. 3.8 Celkové a veřejné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v roce 2002 v $ v paritě kupní síly a srovnání zemí OECD Tab. 3.9 HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly a podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na HDP v % v roce Tab Roční míra růstu výdajů na zdravotnictví a růstu hrubého domácího produktu Tab Vývoj výdajů na zdravotnictví a vybraných makroekonomických ukazatelů Tab Upravený výpočet celkových výdajů na zdravotnictví v roce odhad Spotřeba léčiv Tab. 4.1 Vývoj objemu distribuovaných léčivých přípravků Tab. 4.2 Vývoj distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin Tab. 4.3 Struktura distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin Tab. 4.4 Počet distribuovaných balení léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin Tab. 4.5 Průměrná cena 1 distribuovaného balení léčivých přípravků Tab. 4.6 Celková hodnota distribuovaných léčivých přípravků na 1 obyvatele a její podíl na celkových výdajích na zdravotnictví Tab. 4.7 Dynamika vývoje výdajů za léčiva a výdajů na zdravotnictví celkem Tab. 4.8 Vývoj výdajů na léky celkem a na léky hrazené ze zdravotního pojištění Tab. 4.9 Index vývoje výdajů na léky

5 Tab Dodávky léků podle původu v roce Tab Dodávky léků podle původu 2002/ Tab Spotřeba léčiv v $ paritě kupní síly na 1 obyvatele v zemích EU a srovnání se spotřebou léčiv v ČR v roce Náklady, výnosy a hospodářský výsledek zdravotních pojišťoven Tab. 5.1 Struktura příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného Tab. 5.2 Struktura nákladů zdravotních pojišťoven Tab. 5.3 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči Tab. 5.4 Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven na 1 pojištěnce Tab. 5.5 Podíl nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči z hrubého domácího produktu Tab. 5.6 Platby státu zdravotním pojišťovnám za osoby, za které platí zdravotní pojištění stát Tab. 5.7 Přehled o pojištěncích za které je plátcem zdravotního pojistného stát - stav ke konci roku 2001 a Struktura nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Tab. 6.1 Struktura nákladů VZP na zdravotní péči podle druhů zdravotnických zařízení Tab. 6.2 Náklady VZP na 1 pojištěnce podle druhů zdravotnických zařízení Tab. 6.3 Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na 1 pojištěnce dle věkové struktury Tab. 6.4 Nejčastěji předepisovaná léčiva na recepty v letech 2001 a 2002 v úhradách VZP Tab. 6.5 Léčiva předepisovaná na recepty v letech 2001 a 2002 s největším podílem na úhradách VZP Síť zdravotnických zařízení Tab. 7.1 Síť zdravotnických zařízení v ČR k Tab. 7.2 Lékaři a lůžka v léčebně preventivní péči k Tab. 7.3 Ambulantní péče v lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních k Tab. 7.4 Přepočtený počet lékařů, SZP a počtu lůžek k zdravotnictví Majetek a hospodářské výsledky zdravotnických zařízení Tab. 8.1 Dlouhodobý majetek podle vybraných skupin zdravotnických zařízení k Tab. 8.2 Dlouhodobý hmotný majetek ve zdravotnictví neuvedený do provozu k a nově zařazený v roce

6 Tab. 8.3 Nově pořízený dlouhodobý hmotný majetek ve zdravotnictví podle zdrojů financování v roce Tab. 8.4 Náklady (výdaje), výnosy (příjmy), hospodářský výsledek a nákladová rentabilita vybraných skupin zdravotnických zařízení rok Tab. 8.5 Struktura výnosů (příjmů) vybraných skupin zdravotnických zařízení - příspěvkových a podnikatelských organizací v roce Tab. 8.6 Podíl tržeb od zdravotních pojišťoven za ambulantní a hospitalizované pacienty vybraných skupin zdravotnických zařízení - příspěvkových a podnikatelských organizací v roce Tab. 8.7 Struktura nákladů vybraných skupin zdravotnických zařízení rok Tab. 8.8 Pohledávky z obchodního styku vybraných skupin zdravotnických zařízení k Tab. 8.9 Závazky vybraných skupin zdravotnických zařízení k Tab Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnic rok Tab Náklady nemocnic podle nákladových položek rok Tab Ukazatele ekonomiky vybraných nemocnic Tab Vývoj nákladové rentability nemocnic Tab Náklady a výnosy na 1 hospitalizaci a 1 ošetřovací den v nemocnicích roky 2002/ Mzdy v rezortu zdravotnictví Tab. 9.1 Průměrná měsíční mzda zaměstnance v rezortu zdravotnictví rok Tab. 9.2 Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků v rezortu zdravotnictví Tab. 9.3 Průměrná měsíční mzda a průměrná tarifní mzda zaměstnanců ve všech příspěvkových a rozpočtových organizacích rezortu zdravotnictví Tab Průměrná měsíční mzda ve zdravotnictví podle vybraných druhů zdravotnických zařízení v roce Tab. 9.5 Průměrná měsíční mzda zaměstnance ve zdravotnických organizacích s odměňováním podle zákona č. 1/1992 Sb Ekonomické údaje o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) Tab Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrná měsíční mzda zaměstnance v jedné samostatné ordinaci v roce Tab Průměrné příjmy připadající na 1 samostatnou ordinaci v roce

7 Tab Podíly vybraných příjmových složek na úhrnu příjmů samostatných ordinací rok Tab Průměrné výdaje připadající na 1 samostatnou ordinaci rok Tab Struktura výdajů průměrné ordinace v roce Tab Rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a výdaji 1 samostatné ordinace v roce Ekonomické údaje o lékárnách (a výdejnách) Tab Počet lékáren a počet obyvatel na 1 lékárnu Tab Průměrné počty zaměstnanců připadajících na 1 lékárnu a výdejnu v roce Tab Průměrné počty receptů, žádanek na léčiva a PZT a objednávek přijatých 1 lékárnou (výdejnou) Tab Průměrné tržby připadající na 1 lékárnu (výdejnu) Tab Průměrný výkon na 1 doklad/1 obyvatele v lékárenství Tab Odhad celkových výkonů a tržeb lékáren a výdejen Tab Rozložení lékáren (bez nemocničních) podle obratu/tržeb Tab Tržby lékáren a výdejen za rok 2003 odle plátců Tab Lékárny (bez nemocničních) dle počtu receptů za rok Vývoj cen v oblasti zdravotnictví Tab Index vývoje cen ve zdravotnictví v ČR Tab Index spotřebitelských cen ve zdravotnictví za domácnosti v letech 2001až Zdravotnictví z pohledu národních účtů Tab Produkce a přidaná hodnota v ČR celkem v letech 2000 a Zkratky použité v publikaci Značky v tabulkách

8 Contents Introductory remarks Graphs 1. Health expenditures as % of the gross domestic product year Structure of medicament consumption in CZK by main ATC groups in Structure of cash expenditures on health care directly paid by individuals in Structure of GHIC health care costs by types of health care establishment in Average of GHIC health care costs per one insured by age and sex in Trend of average monthly salaries in health sector with remuneration as by Act 143/ Expenses on health care by sources of financing Trend of expenditures on health and of selected macroeconomic indicators Share of pharmacies in % as per returns in Tables 1. Public expenditure on health care Tab. 1.1 Public expenditure on health care Tab Trend of public expenditure on health care (1995 = 100) Tab. 1.2 Trend of public expenditure on health care per 1 inhabitant Tab. 1.3 Trend of the proportion of public expenditure on health care to gross domestic product Tab. 1.4 Growth of public expenditure on health care compared with preceding year Tab. 1.5 Approximate quantification of real trend of public expenditure on health care Private expenditure on health care directly paid by the population Tab. 2.1 Private cash expenditure on health care per 1 inhabitant from household budget survey Tab. 2.2 Estimate of cash expenditure on health care directly paid by individuals from household budget survey (mill. CZK) Tab. 2.3 Structure of cash expenditure on health care directly paid by individuals from household budget survey (%) Tab. 2.4 Private cash expenditure on health care per 1 inhabitant by social groups from household budget survey

9 Tab. 2.5 Proportions of private expenditure on health care in total expenditure of the average household per 1 inhabitant Total expenditure on health care Tab. 3.1 Total expenditure on health care Tab. 3.2 Proportions of financial sources in total expenditure on health care Tab. 3.3 Trend of total expenditure on health care per 1 inhabitant Tab. 3.4 Growth rate of expenditure on health care compared with preceding year Tab. 3.5 Trend of the proportions of total expenditure on health care to gross domestic product Tab. 3.6 Comparison of the proportions of the total expenditure on health care to GDP in selected countries Tab. 3.7 Health expenditures in 2002 as per source of financing as % of the total health expenditures in selected countries Tab. 3.8 Total and public health expenditures per capita in 2002 in $ purchasing power parity and comparison of OECD countries Tab. 3.9 GDP per capita in purchasing power parity and share of public health expenditures on GDP in Tab Annual growth rate of expenditure on health care and of gross domestic product Tab Trend of expenditure on health and of macroeconomic indicators Tab Amended calculation of total expenditure on health in estimate Consumption of medicaments Tab. 4.1 Trend of the volume of distributed medicaments Tab. 4.2 Trend of of the volume of distributed medicaments by main ATC groups Tab. 4.3 Structure of distributed medicaments by main ATC groups Tab. 4.4 Numbers of distributed drug packages by main ATC groups Tab. 4.5 Average price of 1 distributed drug package Tab. 4.6 Distributed drugs value per 1 inhabitant and its proportion in total expenditure on health care Tab. 4.7 Trend of expenditure on medicaments and of total expenditure Tab. 4.8 on health care Trend of expenditure on medicaments and on medicaments paid by health insurance corporations Tab. 4.9 Trend of expenditure on medicaments Tab Supplies of medicaments and pharmaceutical products in Tab Supplies of medicals as per origin 2002/

10 Tab Consumption of pharmaceuticals in $ in purchasing power parity per capita and comparison with consumption in the CR in Costs, returns and economic outcome of health insurance corporations Tab. 5.1 Structure of returns of health insurance corporations from premiums Tab. 5.2 Structure of costs of health insurance corporations Tab. 5.3 Health care costs of health insurance corporations Tab. 5.4 Revenues and expences of health insurance corporations per 1 insured Tab. 5.5 Proportions of costs of health insurance corporations expended on health care to gross domestic product Tab. 5.6 Payments by the state for persons for which the state pays health insurance Tab. 5.7 Number of insured persons for whom the state paid health insurance premiums according to the status by end of 2001 and Structure of costs of the General Health Insurance Company of the CR Tab. 6.1 Structure of costs of GHIC spent on health care by types of health care establishments Tab. 6.2 Costs of GHIC per 1 insured by types of health care establishment Tab. 6.3 Average health care costs of GHIC per 1 insured by age structure Tab. 6.4 The most frequently applied medicaments on prescriptions in 2001 and 2002 in remittances of GHIC for health care Tab. 6.5 Medicines on prescriptions with the highest proportion of the remittances of GHIC in 2001 and Network of health establishments Tab. 7.1 Network of health establishments in the CR as of Tab. 7.2 Physicians and beds in curative and preventive care as of Tab. 7.3 Out-patient care in out-patient and in-patient establishments as of Tab. 7.4 Number (WTE) of physicians, paramedical personnel and beds as of sector of health Assets and economic outcome of health establishments Tab. 8.1 Fixed assets by selected groups of health establishments as of

11 Tab. 8.2 Material fixed assets in health care not exploited as of and newly included in Tab. 8.3 Newly acquired fixed assets in health care by sources of financing in Tab. 8.4 Costs (expenditure), returns (revenues), economic outcome and profit to costs ratio of selected groups of health establishments in Tab. 8.5 Structure of returns (revenues) of selected groups of state - subsidized and private health establishments in Tab. 8.6 Proportions of takings from health insurance corporation for out-patients and hospitalized patients in selected groups of state - subsidized and private health establishments in Tab. 8.7 Structure of costs of selected groups of health establishments Tab. 8.8 Claims from trade relations of selected groups of health establishments as of Tab. 8.9 Obligations of selected groups of health establishments as of Tab Costs, returns and economic outcome of hospitals in Tab Costs of hospital by cost items in Tab Economic indicators of hospitals Tab Profit to costs ratio of hospitals Tab Costs and returns for 1 hospitalisation and for 1 day of stay in hospitals in 2002/ Wages in the sector of health Tab. 9.1 Average monthly wage of employees in the sector of health Tab. 9.2 Trend of the average monthly wage of employees in the sector of health Tab. 9.3 Average monthly wage and average scale wage in the sector of health in all establishments with subsidies and budgetary establishments in the sectors of health Tab. 9.4 Average monthly wage in health care by selected groups of health establishments Tab. 9.5 Average monthly wage in health establishment with remuneration as by Act. no. 1/1992 Sb) Economic data on private health enterprises (physicians offices) Tab Average number of employees (on payroll) in 1 independent office and average monthly wage of 1 employee in Tab Average returns per 1 independent office in Tab Proportions of selected components in the total returns of independent offices in Tab Average expenditure per 1 independent office in

12 Tab Structure of expenditure of an average office in Tab Difference between taxable returns and expenditure of 1 independent office in Economic data on pharmacies (and medical goods hand-out facilities) Tab Number of pharmacies and number of inhabitants per 1 pharmacy Tab Average numbers of employees per 1 pharmacy and medical goods hand-out facility in Tab Average numbers of prescriptions, request forms and orders per 1 pharmacy (hand-out facility) Tab Average returns per 1 pharmacy (hand-out facility) Tab Average outputs per 1 form/1 inhabitant in pharmacy system Tab Estimate of total returns and takings of pharmacies and hand-out facilities Tab Structure of pharmacies by turnover/revenue Tab Returns of pharmacies and hand-out facilities in 2003 as per type of payer Tab Pharmacies as per No. of prescriptions a year Price trends in health care Tab Price trends in health care in the CR Tab Index of consumer prices in health care per households in Health care from the viewpoint of national accounts Tab Production and added value in the CR (total) in 2000 and Abbreviations Symbols in the tables

13 Úvodní poznámky Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) vydává publikaci Ekonomické informace ve zdravotnictví každoročně od roku Publikace se věnuje některým ekonomickým aspektům zdravotní péče v ČR, vybraným subjektům zdravotnictví a v širším měřítku i vybraným ukazatelům financování a ekonomické stránky činnosti zdravotnických zařízení. Současný vývoj podtrhuje nutnost soustavného sledování problematiky financování zdravotní péče a faktorů ovlivňujících ekonomické klima v sektoru zdravotnictví. Významný díl 3. kapitoly tabulkové části je věnován mezinárodnímu srovnání, převážně ČR vůči dalším členským zemím Evropské unie. Veškerá uváděná data (pokud není uvedeno jinak) jsou údaje za rok 2003, u vybraných ukazatelů jsou publikovány časové řady umožňující několikaleté srovnání a případné naznačení trendů. ÚZIS ČR kromě vlastních informací z programu statistického zjišťování využil dostupné ekonomické informace o zdravotnictví ze zdrojů: - Ministerstva zdravotnictví ČR - Českého statistického úřadu - Státního ústavu pro kontrolu léčiv - Všeobecné zdravotní pojišťovny - v některých případech Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a Vězeňské služby ČR - u mezinárodního srovnání statistiky Eurostatu, Světové zdravotnické organizace (WHO HFA) a OECD Health Data. 1. Veřejné výdaje na zdravotnictví Pro tuto kapitolu byly převážně využity podklady Ministerstva zdravotnictví a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Odpovídající propočty na 1 obyvatele a podíl na HDP zpracoval ÚZIS ČR. Podle užívané mezinárodní metodiky se za veřejné výdaje na zdravotnictví považují (v podmínkách ČR) státní rozpočet a územní rozpočty - kraje, obce. Dále výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, které se v ČR řídí příslušnými zákony o Všeobecné zdravotní pojišťovně a o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Dosavadní vývoj doložený tabulkami s vývojem veřejných výdajů potvrzuje nejen trvalý růst absolutních částek v běžných cenách, ale i ve stálých cenách - v roce 2003 o více jak 17 % oproti roku V druhé polovině 90. let minulého století sice ekonomika poznamenaná úspornými balíčky byla nucena šetřit i na zdravotnictví, přesto podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) vzrostl z 5,19 % v roce 1990 na 6,73 % v roce Ukazatel podílu výdajů na zdravotnictví na HDP byl ovlivněn mimořádnou revizí ročních národních účtů postupně za roky 1995 až 2003 dle metodiky Eurostatu (ESA 1995). Tato revize v rámci 13

14 harmonizace národního účetnictví se standartem EU vedla k navýšení výpočtu objemu HDP např. v letech v rozsahu 133 až 162 mld. Kč (cca 6-8 %), jak zveřejnil ČSÚ, a opticky mírně snížila podíl zdravotnických výdajů na HDP. Revize národních účtů vedla k podchycení některých položek, které dříve evidenci unikaly - Tisková zpráva ČSÚ z odhadovala vliv záměrného zkreslování a zatajování výsledků ekonomické aktivity na 5,1 % HDP. ÚZIS ČR zapracoval do této publikace údaje ČSÚ ve vztahu k HDP zveřejněné do Tento komentář k nově zavedené metodice HDP se plně vztahuje i na obdobné statistiky v kapitole o celkových výdajích. 2. Soukromé výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem Pro tuto část publikace bylo čerpáno ze Statistiky rodinných účtů ČSÚ. Propočty a podíly prováděl pro účely této publikace ÚZIS ČR. Všechny významnější ukazatele vykazují nárůst přesahující meziroční míru inflace 0,1 %. U jednoho člena průměrné domácnosti se soukromá vydání na zdraví zvýšila o 157 Kč (o 11 %) oproti roku 2002, na celkových Kč ročně. Výdaje na osobu v domácnostech důchodců přitom činily průměrně Kč a meziročně vzrostly o 173 Kč. Nejvyšší podíl výdajů průměrné domácnosti tvořily platby za léky (volný prodej a doplatky na recepty dohromady 60,7 %), dále zdravotnické prostředky - 16,6 % a stomatologická péče - 10,9 %. Rovněž procentuální podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových vydáních domácností rostl. Důchodci v roce 2003 utratili 2,77 % svých výdajů za placenou zdravotní péči (v roce 2002 to bylo 2,65 %), průměrná domácnost 1,46 % výdajů, rok předtím 1,38 %. 3. Celkové výdaje na zdravotnictví Údaje s využitím zdrojů MZ ČR, ČSÚ a částečně OECD a Eurostatu zpracoval ÚZIS ČR. Mimořádná revize národních účtů včetně HDP vedla ke změnám příslušných tabulek a ovlivnila trend i absolutní podíl výdajů na zdravotnictví na HDP. V mezinárodním porovnání se tak ČR po technické úpravě HDP dostala v roce 2002 na úroveň 7,0 %, průměr tehdejší EU 15 v roce 2002 však činil 9,0 %. Z jednotlivých tabulek lze usuzovat, že dochází k trvajícímu absolutnímu růstu nákladů na zdravotnictví při zachovávání poměru mezi základními zdroji financování : veřejnými prostředky (státní a místní rozpočty, zdravotní pojišťovny) a soukromými výdaji obyvatel. Dále lze vyvodit, že náklady na zdravotnictví rostou rychleji než spotřebitelské ceny. Veřejné výdaje na zdravotnictví se ve sledovaných letech pohybují nad úrovní 90 %, soukromá vydání obyvatel v roce 2003 tvořila 8,6 % výdajů na zdravotnictví. 3. kapitola v tabulkách věnovaných mezinárodnímu srovnání umožňuje nejen porovnání výdajů na 1 obyvatele s využitím statistik Eurostatu a OECD, které zohledňují rozdílnou kupní sílu v jednotlivých zemích, ale i porovnání podle zdrojů 14

15 financování. ČR má v rámci EU nejnižší podíl soukromých výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví, dosud užívaná metodika však neumožňuje získat podklady o výdajích právnických osob na zdravotnictví (firemní preventivní prohlídky, očkování příp. i jiná zdravotní péče o zaměstnance, zdravotní pojištění/připojištění managementu i dalších zaměstnanců apod., tedy soukromé výdaje kromě plateb obyvatelstva). Naproti tomu však patříme k zemím EU s relativně velmi nízkým podílem výdajů veřejných rozpočtů (veřejné výdaje bez výdajů systému veřejného zdravotního pojištění) na celkových zdravotnických výdajích (viz tab. 3.7). Tabulka 3.12 kapitoly představuje pokus o odhad ÚZIS ČR ohledně veškerých výdajů na zdravotnictví včetně sektorů dopravy, vnitra, obrany a spravedlnosti, kdy celková suma ve výši mil. Kč s kapitolou rozpočtu rezortu zdravotnictví byla rozšířena jednak o výdaje sdělené Ministerstvem obrany ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem dopravy ČR a Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR, jednak o evidované dary zdravotnickým zařízením. Takto pojatý odhad činí za rok 2003 celkem mil. Kč, tedy z jiného pohledu 7,57 % HDP. Snad lze vyjádřit naději, že připravovaný systém zdravotnických účtů (SHA) bude doprovázen úpravou metodiky vedoucí k pravidelnému komplexnímu výkaznictví všech rezortů, při posuzování významu ostatních rezortů je nutno zohlednit, že až na výjimky (Ústřední vojenská nemocnice apod.) je zdravotní péče poskytována v rozsahu max. desítek tisíc osob, někdy doslova uzavřené společnosti (VS ČR). Pro zmíněný systém zdravotnických účtů pak ÚZIS ČR může nabídnout jednak zavedenou síť krajských odborů, jednak centrální pracoviště pro zpracování a analýzu dat. Případná změna metodiky pro účely SHA by rovněž měla podchytit kromě výdajů obyvatelstva též všechny výdaje soukromých právnických osob na zdravotnictví, čímž se teprve dostaneme k reálnější hodnotě celkových soukromých výdajů na zdravotnictví. 4. Spotřeba léčiv Údaje jsou převzaty ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zveřejňuje jak množství distribuovaných léků, tak i jejich finanční objem. Pro zachování meziroční srovnatelnosti a jednotné kalkulace používá SÚKL pro hodnotové vyjádření vždy jednotnou maximální možnou obchodní přirážku distributora a lékárny, nazývanou též obchodní marže, která je povolena ve výši do 32 %. Distributoři a výdejci/lékárny se však v zájmu vyššího množstevního obratu, zavedení nového léku na trh, cenové konkurence apod. mohou rozhodnout pro nižší obchodní přirážku. Faktická finanční hodnota vydaných léčiv se tedy může mírně lišit směrem dolů. Meziročně došlo k nárůstu množství distribuovaných léků o 2,3 %. Hodnota distribuovaných léků kalkulovaná s jednotnou maximální přirážkou se však oproti roku 2002 zvýšila o 8,7 %. Z celkového množství distribuovaných léků pocházelo cca 36,4 % balení z tuzemska, cca 13,3 % byl dovoz ze SR a 50,3 % z ostatních států. 15

16 Průměrná cena 1 balení činila 150,90 Kč, což je téměř dvojnásobek průměrné ceny v roce 1995 (77,10 Kč). Největší spotřeba léků v loňském roce byla u skupin na léčení kardiovaskulární soustavy (20,1 %), nervové soustavy (18,5 %), zažívacího traktu a metabolismu (13,5 %) a respirační soustavy (11,1 %). 5. Náklady a výnosy zdravotních pojišťoven Údaje jsou čerpány z Ekonomických výsledků zdravotních pojišťoven publikovaných Českým statistickým úřadem a z podkladů Ministerstva zdravotnictví (Souhrnné hodnocení veřejného zdravotního pojištění v roce 2003, zpracované dle metodiky MZ ČR a MF ČR). Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči vzrostly podle ČSÚ o 5,4 % oproti roku Meziročně nejvíce stouply náklady na péči ambulantních specialistů (o 11,0 %) a na léky a zdravotnické prostředky (8,9 %), nejméně náklady na ústavní péči, a sice o 2,2 %. Celkové příjmy na 1 pojištěnce v roce 2003 činily Kč (nárůst o 8,7 % oproti roku 2002), celkové výdaje na 1 pojištěnce dosáhly Kč (navýšení o 7,6 %). Systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil s mírným přebytkem, meziroční vývoj a srovnání jsou však zkresleny mimořádným příjmem 2 mld. Kč od České konsolidační agentury za část dlužného pojistného. Stát zaplatil za své pojištěnce (důchodci, děti, studenti atd.) více než 32 mld. Kč. Struktura státních pojištěnců a jejich počty v letech 2001 a 2002 (téměř 5,8 mil. osob) jsou uvedeny v závěru této kapitoly. Systém veřejného zdravotního pojištění zůstával celý rok 2003 napjatý v důsledku pohledávek zdravotních pojišťoven za neplatiči pojistného (ke konci roku 2003 více než 26 mld. Kč) a následně pak i neplacenými závazky vůči zdravotním zařízením (téměř 6 mld. Kč). 6. Struktura nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Vzhledem k rozhodujícímu podílu VZP v oblasti zdravotního pojištění (cca 67 % ze všech registrovaných pojištěnců) a vzhledem k tomu, že ÚZIS ČR má k dispozici od této pojišťovny nejpodrobnější informace, je struktuře nákladů VZP věnována samostatná kapitola. Přes jisté ovlivnění faktem, že VZP pokrývá většinu pojištěnců, za které pojistné hradí stát (děti, důchodci, nezaměstnaní atd.), lze údaje VZP do určité míry zobecnit na oblast zdravotního pojištění všeobecně. V přepočtu na 1 pojištěnce celkové náklady VZP na zdravotní péči meziročně stouply o 6 %, nejvíce rostly náklady na ambulantní péči celkem (o 9 %) a lázeňskou péči (o 8 %). Nejméně vzrostly výdaje na ústavní péči, a to o 3 %. Ústavní péče tvoří 49 % výdajů VZP na celkovou zdravotní péči. Absolutně na zdravotní péči vydala VZP celkem mil. Kč, cca o 3 % více než v roce Průměrný počet pojištěnců u VZP v roce 2003 činil tis. osob při meziročním poklesu o cca 190 tis. osob. 16

17 Závěrečné tabulky uvádějí na základě podkladů z Ročenek VZP výčet nejčastěji hrazených léků podle počtu receptů a dále nejnákladnější léčiva měřeno celkovými úhradami VZP za jednotlivé léky v letech Síť zdravotnických zařízení Pro údaje byl využit informační systém o síti zdravotnických zařízení Registr zdravotnických zařízení, který vede ÚZIS ČR. Počty lékařů,středních zdravotnických pracovníků a počty lůžek/míst jsou členěny podle druhů zdravotnických zařízení a charakteru poskytované léčebné a preventivní péče (ambulantní, lůžková) a podle oborů. Ke konci roku 2003 bylo v ČR evidováno zdravotnických zařízení, ve kterých pracovalo lékařů a středních zdravotnických pracovníků (vždy přepočtený počet). Na obyvatel připadá 39,2 lékaře. Celkem zařízení je privátních, tj. 96,7 %. Během roku 2003 přibylo 385 zdravotnických zařízení, převážně samostatné ordinace lékařů specialistů. Téměř 72 % všech zdravotnických zařízení jsou samostatné ordinace praktických lékařů a lékařů specialistů. V roce 2002 byl zřizovatelem kraj jen u 27 zdravotnických zařízení, z toho u 6 zařízení lůžkové péče. V roce 2003 bylo kraji spravováno 376 zařízení, z toho 150 zařízení lůžkové péče. Do sítě zdravotnických zařízení ústavní péče koncem roku 2003 spadalo celkem 201 nemocnic ( lůžek), z toho krajských bylo 81 ( lůžek). V ambulantní péči pracovalo v loňském roce 72 % všech lékařů (28 907) a 50 % všech středních zdravotnických pracovníků (55 360). Z celkového počtu zdravotnických zařízení poskytujících ambulantní péči bylo samostatných ordinací a samostatných, převážně stomatologických, laboratoří. Na obyvatel připadá v průměru 28,3 ambulantního lékaře (základní i specializované péče). Lékaři primární péče (praktičtí lékaři pro děti, dorost a dospělé, praktičtí gynekologové a zubní lékaři) představují nyní 50 % všech ambulantních lékařů. Primární péče je z 96 % privatizována. Ke konci roku 2003 bylo evidováno (v přepočtených počtech) praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost, praktických lékařů gynekologů a praktických zubních lékařů. 8. Majetek a hospodářské výsledky zdravotnických zařízení Údaje jsou zpracovány na základě statistických výkazů o ekonomice zdravotnických zařízení vedoucích podvojné účetnictví (pod tímto názvem do roku 2003, nyní jen účetnictví ). Tato evidence vedená v ÚZIS ČR zahrnuje soubory zdravotnických zařízení rezortu zdravotnictví i ostatních rezortů (obrany a dopravy). Kde je použito označení vybrané skupiny zdravotnických zařízení, jedná se o výběr určitých skupin zdravotnických zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy, účelové instituce MZ - ÚZIS ČR, SZÚ apod.). 17

18 Nejvýznamnějším a nejvíce sledovaným druhem zdravotnických zařízení zůstávají nemocnice, u kterých v roce 2003 výchozí soubor zpravodajských jednotek zahrnoval 181 nemocnic, z toho 177 v rezortu zdravotnictví. Pohledávky po lhůtě splatnosti ke konci roku 2003 činily u nemocnic cca 2,8 mld. Kč. Závazky nemocnic po lhůtě splatnosti k celkem byly téměř 6 mld. Kč. Hospodářský výsledek všech nemocnic celkem za kalendářní rok 2003 byl záporný ve výši mil. Kč, z toho u přímo řízených MZ byl minus mil. Kč. Více než 55 % ze všech nemocnic v roce 2003 hospodařilo v červených číslech. Nejvyšší nákladovou položkou u nemocnic byly osobní náklady (45,3 %). Největším zdrojem příjmů nemocnic byly úhrady zdravotních pojišťoven, které činily 79,5 %. Tabulka 8.14 uvádí často poptávané ukazatele u nemocnic, a to náklady/výnosy na 1 hospitalizaci a náklady/výnosy na jeden ošetřovací den ve zpravodajském souboru nemocnic. 9. Mzdy v rezortu zdravotnictví Ve zdravotnictví existují dva způsoby odměňování. Zaměstnanci příspěvkových organizací a organizačních složek státu, tj. organizací řízených Ministerstvem zdravotnictví a organizací řízených územními orgány (krajem, obcí) jsou odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celková průměrná mzda v roce 2003 činila Kč, průměrná mzda lékaře Kč, průměrná mzda středního zdravotního pracovníka byla Kč. Druhá část zaměstnanců ve zdravotnictví je odměňována podle zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona jsou odměňováni zaměstnanci v privátních zdravotnických zařízeních, tj. ve zdravotnických zařízeních zřízených fyzickou osobou, církví a jinou právnickou osobou. Dále podle tohoto zákona odměňují všechny lázeňské organizace. Průměrná celková mzda takto odměňovaných zaměstnanců v roce 2003 činila Kč, průměrná mzda u lékařů byla Kč, středního zdravotního pracovníka Kč. Celková výše průměrné mzdy je zde ovlivněna tím; že jsou započteni pouze lékaři zaměstnanci. Lékaři zaměstnavatelé pobírají podnikatelskou odměnu. 10. Ekonomické údaje o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) Informace o ekonomice vybraných zdravotnických zařízení (která do roku 2003 vedla jednoduché účetnictví, nyní daňovou evidenci) jsou čerpány ze statistických výkazů E (MZ) 5-01 předáváných ÚZISu ČR ke zpracování, přičemž se jedná o náhodný výběr 5 % příp. 10 % zpravodajských jednotek provedený počítačem pro program statistického zjišťování. Z toho důvodu nejsou údaje jednotlivých let plně srovnatelné. 18

19 11. Ekonomické údaje o lékárnách a výdejnách léků Údaje o lékárnách a výdejnách byly zpracovány na základě statistických výkazů o činnosti zdravotnických zařízení A (MZ) 1-01, obor lékárenská péče. Za rok 2003 poskytlo podklady zpravodajských jednotek, z toho 159 výdejen zdravotnických prostředků a lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv (výdejny léčiv). Dle odevzdaných výkazů o činnosti lékáren a výdejen bylo přijato více než 94 mil. ks receptů a 2,7 mil. ks poukazů na zdravotnické prostředky. Na 1 obyvatele ČR připadlo průměrně 9,25 ks receptů, průměrný doplatek na recept byl 42,23 Kč. Tržby od pacientů za volný prodej léků a zdravotnických prostředků včetně doplatků za recepty a poukazy dosáhly více než 9,6 mld. Kč a činily tak cca 18,5 % z celkových tržeb lékáren, které byly více než 52 mld. Kč. 1 lékárna v průměru (bez výkonů nemocničních lékáren) přijala za rok ks receptů a dosáhla celkových tržeb tis. Kč. Cca 67,1 % lékáren dosáhlo tržeb pod úrovní 20 mil. Kč, 6,4 % lékáren dosáhlo tržeb nad 50 mil. Kč (oba údaje bez výkonů nemocničních lékáren). Pro informaci: průměrná nemocniční lékárna ze souboru 77 zpravodajských jednotek vykázala tržby téměř 180 mil. Kč. Veškeré údaje o tržbách se týkají pouze tržeb za léčiva a zdravotnické prostředky. 12. Cenový vývoj ve zdravotnictví Údaje byl převážně čerpány z podkladů ČSÚ, a to ze Statistik rodinných účtů a z Ukazatelů hospodářského a sociálního vývoje ČR. Tak jako v kapitole 2. o soukromých výdajích obyvatelstva i zde údaje prokazují největší dopad vývoje spotřebitelských cen na domácnosti důchodců. Růst spotřebitelských cen ve zdravotnictví je přitom vyšší než růst spotřebitelských cen celkem. 13. Zdravotnictví z pohledu národních účtů Zdrojem informací pro tuto část jsou Souhrnné ukazatele národního hospodářství zpracovávané ČSÚ. Během přípravy publikace byla data průběžně aktualizována podle průběhu mimořádné revize ročních národních účtů za roky zveřejňované postupně ČSÚ. Údaje v publikaci zachycují stav makroekonomických ukazatelů ČR zveřejněný do Dle internetových stránek ČSÚ se předpokládají ještě další revize HDP během roku 2005, a to z titulu zahrnutí : - finančního zprostředkování - výroby, distribuce a spotřeby drog - dovozu a vývozu pašovaného zboží. Jako u kapitoly 1. této publikace i zde platí, že ve shodě s případnými pokračujícími revizemi národních účtů dle požadavků metodiky EU bude následně ÚZIS ČR tyto údaje bude průběžně zapracovávat do svých publikací. 19

20 Introductory remarks This publication is issued annually by Institute of Health Information and Statistics of the CR (IHIS CR) since It deals with economic aspects of health care in the CR, with selected subjects in health services and on a wider scale also with selected indicators of financing and economy of health service establishments. The present trends stress the necessity to monitor systematically the problems of health care financing and the factors influencing the economic situation in this field. A significant part of Chapter 3 of the tabular section is devoted to international comparison, mostly confronting the CR with other EU member states. All presented data concern the year 2003 (unless specified otherwise), selected indicators are presented in time series facilitating comparison over several years and indicating trends. Apart from its own records based on the programme of statistical investigation, IHIS CR exploits available economic information from the following sources: - Ministry of Health of the CR - Czech Statistical Office - State Institute for Drug Control - General Health Insurance Company - In some cases, Ministry of Finance, Ministry of Defence, Ministry of Interior, Ministry of Transport and the Penitentiary Services of the CR - For international comparison: Eurostat, World Health Organization (WHO HFA) and OECD (Health Data). 1. Public expenditure on health care This chapter exploits prevalently data from Ministry of Health (MH) and Czech Statistical Office (CZSO). Relative indicators per 1 inhabitant and as percentage of the GDP were processed by IHIS CR. According to the established international methodology, public expenditure on health comprises (under the conditions valid in the CR) the State budget and the territorial budgets - regional and municipal, and further the system of public health insurance regulated in the CR by appropriate legislation on General Health Insurance Company and on employees' health insurance companies. The trend documented by the tables of public expenditure shows up to now steady growth not only in current prices but also in constant prices - in 2003 by over 17 % compared with In the second half of the 1990s the whole CR economy was affected by saving packages but the proportion of public expenditure on health to the GDP increased from 5.19 % in 1990 to 6.73 % in The calculated proportion is influenced by the extraordinary revision of annual national accounts of the years 1995 to 2003 according to Eurostat methodology (ESA 1995). This revision done as part of harmonisation of national accounting with the EU methodology resulted in increased GDP values in these years, by amounts from 133 to 162 thousand million CZK (ca. 6-8 %) as published by CZSO 20

21 on , and accordingly slightly diminished the percentage of expenditure on health to the GDP. The revision of national accounts detected some items missed in earlier records; the press release of CZSO of estimated the influence of distortion in under-recorded economic activity at 5.1 % of the GDP. IHIS CR has included the new CZSO data related to GDP published till This comment concerning the new methodology in GDP calculation fully applies to similar statistics in the Chapter on total expenditure. 2. Private expenses on health care paid directly by individuals Data used for indicators presented in this chapter are taken from Statistics of family budgets published by CZSO. Calculations of relative indicators were done by IHIS CR. All significant indicators show trends of increase exceeding the annual inflation rate of 0.1 %. The average annual expenditure on health per one member of an average household increased by 157 CZK (11 %) from 2002, to CZK. In households of pensioners this average was higher, CZK and the annual increase was 173 CZK. The highest proportion of the individual expenditure is spent on medicaments (free sales and surcharges on prescriptions together 60.7 %), then on medical devices (16.6 %) and on stomatological care (10.9 %). Also the proportion of private expenses on health in the total expenditure of households increased. Pensioners spent on health 2.77 % of their total expenditure (in 2002 it was 2.65 %), the average household expended 1.46 % (in %). 3. Total expenditure on health care Data from sources of MH, CZSO and partly from OECD and Eurostat were processed by IHIS CR. The extraordinary revision of national accounts led to changes in tables and affected the upward trend of expenditure on health and its ratio to the GDP. International comparison after the revision shows this ratio as 7.0 % in the CR in 2002, while in EU 15 it was 9.0 %. The tables allow us to conclude that the absolute costs of health care continuously grow while the proportions between the public sources of financing (state and territorial budgets, general health insurance) and private expenses of the population are preserved. It is also apparent that the costs of health care grow faster than the average consumer prices. The share of public resources in the monitored years remains above 90 %, private expenditure of individuals in 2003 represented 8.6 % of the expenditure on health. The tables devoted to international comparison in Chapter 3 allow us to compare not only the per capita expenditure in terms of Eurostat and OECD statistics taking into account the different purchasing power in different countries, but also relative expenditure by sources of financing. The proportion of private spending in the CR is the lowest among EU countries, but the present methods do not allow us to collect 21

22 and include data on health expenditure of private legal bodies (company prevention examinations, vaccination or other care for the employees' health, extra health insurance of the management or of other employees, etc., i.e., private spending other than direct payments for services by individuals). However, the CR belongs to EU countries with the lowest proportion of expenditure from public budgets (public expenditure except expenditure of the system of public health insurance) in the total health expenditure (cf. Tab. 3.7). Table 3.12 in this chapter represents a tentative estimate by IHIS CR of the total expenditure on health, including expenditure in government Sectors of Transport, Interior, Defence and Justice, in that the total of million CZK including the chapter of the budget of the sector of health was supplemented by expenditure on health communicated by Ministry of Defence of the CR, Ministry of Interior of the CR, Ministry of Transport of the CR and by General Directorate of the Penitentiary Services of the CR, and also by the amount of registered donations to health establishments. This estimate of the total expenditure in 2003 amounts to million CZK, which represents 7.57 % of the GDP. The future System of Health Accounts (SHA) will hopefully promote methods of data collection on health economy in all government sectors; assessment of the significance of other sectors besides Health must take into account the fact that the volume of health services provided in these sectors is small (with exceptions like the Central Army Hospital), concerning only tens of thousand people (sometimes literally secluded, like in the Penitentiary Services). IHIS CR may offer its established network of regional units as well as the central processing unit for the future SHA. The modifications in methodology for the purposes of the SHA should also comprise registration of all expenses on health by private legal bodies, which would provide realistic amounts of total private expenditure on health. 4. Consumption of medicaments Data are taken over from State Institute for Drug Control (SIDC), which publishes the quantities of distributed medicaments as well as their total value. For sake of comparability between years, SIDC calculates the value using the maximum permitted whole- and retail sales margin equal (together) to 32 %. The distributors and pharmacies may decide to charge lower margins for reasons of competition, higher sales volume, introducing new products, etc. The real costs of the consumed medicaments may thus be somewhat lower. The quantity of distributed medicaments increased from the preceding year by 2.3 %. However, their value (calculated with the maximum margin) increased by 8.7 %. Of the total quantity, 36.4 % packages were produced in the CR, 13.3 % were imported from Slovakia and 50.3 % from other countries. The average price of 1 package was CZK, which is twice the average price in 1995 (77.10 CZK per package). The highest shares in the distributed drugs belong to groups of medicaments for treatment of cardiovascular diseases (20.1 %), diseases of the 22

23 nervous system (18.5 %), of the digestive tract and metabolism (13.5 %) and of the respiratory system (11.1 %). 5. Costs and revenues of health insurance corporations Data are taken from the Economic results of health insurance companies published by CZSO and from the references of Ministry of Health (Comprehensive assessment of public health insurance in 2003, processed using the methodology of MH CR and MF CR). The costs of health care financed by health insurance increased from 2002 by 5.4 %, according to CZSO. The largest increase was in the costs of out-patient specialists (by 11.0 %) and of medicaments and medical devices (8.9 %), the lowest in the costs of in-patient (institutional) care (by 2.2 %). The total revenues of the public health insurance system were CZK per 1 client (8.7 % more than in 2002), the total expenditure per 1 client amounted to CZK (7.6 % more than in 2002). The balance of the system was slightly positive, but the comparison with other years is distorted by the extraordinary income of 2 thousand million CZK from Czech Consolidation Agency covering part of overdue premiums. The State paid the insurance of children, pensioners, students and some other population groups in the amount of ca. 32 thousand million CZK. The structure of these groups of insurance clients and their numbers (almost 5.8 million persons) are presented at the end of this chapter. The public health insurance system was rather strained during the whole year 2003 as a result of claims of health insurers on overdue insurance payers (over 26 thousand million CZK by the end of 2003) and consequently also overdue obligations to health care providers (almost 6 thousand million CZK). 6. Structure of costs of General Health Insurance Corporation (GHIC) The structure of costs of GHIC is presented in a separate chapter with regard to its decisive share in the health insurance system (ca. 67 % of all insured persons) and to the fact that it provides the most detailed information available to IHIS CR. In spite of some deformation caused by the fact that GHIC covers most clients for whom insurance is paid by the state (children, pensioners, unemployed, etc.), the GHIC data may be to some degree generalised as representing all public health insurance. The total GHIC costs of health care per 1 client increased from 2002 by 6 %. The highest increase was in out-patient care (by 9 %) and in balneal care (by 7 %), the lowest institutional health care (by 3 %). Institutional care constitutes 49 % of all GHIC expenditure on health care. The absolute value of this expenditure was thousand million CZK, by ca. 3 % higher than in The average number of GHIC clients in 2003 was thousand, by ca.190 thousand less than in The last few tables processed from data in the GHIC Yearbook show a list of the drugs most often covered by insurance, according to numbers of prescriptions, and 23