OČKOVÁNÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Transkript

1 OČKOVÁNÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Radka Benešová

2 OČKOVÁNÍ (vakcinace) = proces, při kterém je do organismu podávána očkovací látka (vakcína), s cílem příznivě ovlivnit již probíhající infekci nebo zabránit vzniku infekční nemoci. Provádí se obvykle preventivně, v ČR je pro některé infekční nemoci očkování povinné (dle doporučení Světové zdravotnické organizace WHO). Očkování proti exotickým nemocem se doporučuje při cestování (do různých zemí různé). V současnosti v ČR očkujeme v rámci povinného očkování očkování proti těmto infekčním nemocem: Záškrt (diphteria) Tetanus (tetanus) Dávivý kašel (pertusse ) Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest) Virová hepatitida (žloutenka) typu B Dětská obrna (poliomyelitida) Spalničky (morbilli) Příušnice (parotitis) Zarděnky (rubeola)

3 Základní informace o infekcích v rámci očkovacího kalendáře Záškrt Nejčastěji těžká angína s pablánami, vedoucí k zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Bakteriální toxiny poškozují srdce, ledviny a nervy. Před zahájením očkování v ČR ročně onemocnělo okolo 8000 dětí, několik set zemřelo. Tetanus Bolestivé svalové křeče, zvláště žvýkacích svalů. Pacient je ohrožen selháním srdce a zadušením i přes intenzivní léčbu. V roce 1951, rok před zahájením očkování u nás na tetanus zemřelo 140 osob. V posledních létech bývá hlášeno 0 3 onemocnění ročně. Dávivý kašel Pro onemocnění známé jako černý kašel jsou typické záchvaty intenzivního dráždivého kašle, které mohou vést ke zvracení a též udušení dítěte. Očkování minimalizovalo výskyt tohoto onemocnění. Před jeho zahájením v roce 1958 v ČR onemocnělo několik desítek tisíc dětí ročně. Přenosná dětská obrna (poliomyelitida) Infekce probíhá pod pestrým obrazem. Nejzávažnější je postižení míchy a mozku, vedoucí k trvalým obrnám, nejčastěji končetin. Život ohrožující komplikací je obrna dýchacích a polykacích svalů. Před zahájením očkování u nás onemocněly stovky dětí, desítky zemřely. Od zahájení plošného očkování v roce 1961 nebylo zaznamenáno žádné onemocnění.

4 Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae B. Závažné jsou záněty sliznice příklopky hrtanové, u malých dětí s dramatickým průběhem, hrozící udušením. Stejně závažné jsou záněty mozkových plen nebo sepse. Před zahájením očkování v polovině roku 2001 jimi ročně onemocnělo několik desítek dětí do pěti let věku. Spalničky Vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění, nebezpečné vznikem komplikací, nejčastěji plicními a mozkovými záněty. Před zahájením pravidelného očkování bylo v ČR ročně hlášeno v průměru případů, v posledních létech jsou hlášena ojedinělá onemocnění. Zarděnky Mírné horečnaté onemocnění s příznaky podobnými chřipce, se zduřením mízních uzlin a vyrážkou. Vzácně je komplikováno onemocněním mozku. Nejnebezpečnější je onemocnění těhotné ženy, neboť vede k těžkému poškození plodu. Příušnice Bolestivý zánět slinných žláz. Infekce může být komplikována zánětem mozku, mozkových plen, slinivky břišní. Nejobávanější komplikací bývá zánět pohlavních žláz, zvláště u chlapců po pubertě, vedoucí k neplodnosti. Virová hepatitida B Zánět jater. Onemocnění je nebezpečné častým přechodem do chronického stádia, cirhózy, rakoviny jater a to nejčastěji v případě onemocnění dětí.

5 Očkovací látky (vakcíny) Očkování je založeno na schopnosti některých bílých krvinek (lymfocytů), stát se po setkání s cizorodou infekční látkou PAMEŤOVOU BUŇKOU. Paměťové buňky mají schopnost velmi rychle a účinně odpovědět na přítomný infekční patogen, se kterým se již imunitní systém setkal. Tzn. po opakovaném setkání s cizorodou látkou rychle vytvoří protilátky a mikroorganismy jsou zničeny ihned, před vyvoláním onemocnění. OČKOVACÍ LÁTKY : AKTIVNÍ : očkovací látkou je zpravidla oslabený mikroorganismus nebo jeho část. Aktivní imunizace je aplikace očkovací látky, po které si člověk vytvoří svou ochranu před infekcí sám. Ochrana po tomto očkování by měla být dlouhodobá. PASIVNÍ : očkovací látkou jsou již hotové protilátky Pasivní imunizace je aplikace již hotových specifických protilátek lidského nebo zvířecího původu. Ochrana proti onemocnění po pasivní imunizaci je okamžitá, ale krátkodobá.

6 Nejčastěji se očkovací látky vpravují injekčně do svalu. U malých dětí očkujeme zpočátku do stehna, přesně do zevní strany stehenního svalu. S počátkem chůze a větší pohyblivostí dítěte je vhodnějším místem pro očkování ramínko", přesně deltový sval v horní části paže. U dospívajících a dospělých můžeme rovněž očkovat do hýžďového svalu, ale také do již zmíněného stehenního či deltového, dle přání očkovaného. Některé očkovací látky jsou podávány injekční jehlou pod kůži (např. spalničky), nebo do kůže (tuberkulóza). Má-li dítě dobře snášet očkování a vytvořit si dobrou imunitu, musí být v době podání očkovací látky zdravé. Nelze očkovat dítě: u něhož probíhá akutní onemocnění je v inkubační době nějakého onemocnění v období rekonvalescence po proběhlém onemocnění krátce po operačním výkonu nebo před plánovaným operačním výkonem Lékař situaci vždy posoudí včetně aktuálního zdravotního stavu, a pokud je to nezbytné, zvolí jiný termín.

7 Očkovací kalendář povinných očkování platný od Hexavakcína Jde o kombinovanou očkovací látku. Skládá se ze 6ti složek, po dokončeném očkování je tedy dítě chráněno proti 6 infekčním nemocem, a to: záškrtu tetanu dávivému kašli žloutence typu B dětské obrně haemophilu influenzae Tato očkovací látka se podává injekčně do svalu. Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno celoplošně povinné očkování proti TBC, lze zahájit pravidelné očkování hexavakcínou již od 9. týdne věku. Přeočkování proti tetanu probíhá dále po 10ti-15ti letech.

8 Možné reakce po očkování Nežádoucí reakce na očkování vzniká pouze u velmi malé části očkovaných dětí Reakce po očkování se dostavují za různě dlouhou dobu, záleží na typu očkování. Může to být už v den či následující den po očkování, u živých vakcín za 7-10 dnů. Reakce může být místní nebo celková. Nejčastější místní reakce (v místě vpichu): zarudnutí otok bolest Nejčastější celkové reakce: teplota únava nebo naopak podrážděnost, neklid bolest hlavy bolest svalů bolest kloubů trávicí potíže

9 Doplňující informace k očkování Po zbytek dne by po očkování dítě nemělo být vystaveno větší fyzické či psychické zátěži. Od 2-3 let je vhodné dítěti předem říci, co se při očkování bude dít. Zabrání se tak jeho zbytečným obavám z neznámého, posílí se jeho odvaha a sebevědomí důležité pro lepší spolupráci při očkování. Je vhodné dítě pozitivně motivovat - vysvětlit mu, že bude moci po očkování provádět věci, které by mu mohly být jinak nebezpečné - chodit do školky, jíst zmrzlinu, běhat s jinými dětmi apod. Kdy kontaktovat lékaře po očkování? Při horečce přes 39 o C, neztišitelném pláči trvajícím několik hodin, při zarudnutí či otoku v místě vpichu dosahujícím 10 cm, objeví-li se přechodné obrny nebo křeče, případně krátkodobé bezvědomí, nebo objeví-li se závažnější reakce během dvou až tří hodin po očkování.

10 DOPORUČENÝ ZPŮSOB APLIKACE U DĚTÍ DO SVALU

11 Příklady možností dalších nepovinných očkovacích látek

12 Dylevský, I. Trojan S. Somatologie (I). Praha: Avicenum, ISBN Křivánková, M. Hradová, M. Somatologie. Praha: Grada, 2009 ISBN Trojan, S. Schreiber, M. Atlas biologie člověka. Praha: Scientia, ISBN Anatomie člověka. Praha: Fragment: ISBN Frank H. Netter Anatomický atlas člověka Praha: Grada Publishing a.s., ISBN

13 ni2.gif