BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Řízená reprodukce v chovu skotu Brno 2006 Dita Valíčková

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Řízená reprodukce u skotu, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna studijním účelům. V Brně dne: Podpis: 2

3 Děkuji MVDr. Jaromíru Šívarovi za příkladné vedení a poskytnuté cenné rady při tvorbě této bakalářské práce. 3

4 Annotation: In this work I engaged in problems with reproduction in cattle breeding. One of the most important economic factors is an undisturbed course of sexual functions and regular fertilization of males and females. Every fancier wants to take advantage of reproductive potential and intenzify his capacity. The main aim is reach out effective reproduction with fake intervening to their sexual rhythm. Economy of cattle breeding is dependent on number of cows and heifers which calved. The objektive aim for every fancier is one calf per year. This work gives survey of methods using in cattle breeding. 4

5 Obsah 1. Úvod 2 2. Literární přehled Samičí pohlavní orgány Řízení pohlavní činnosti u samic.6 4. Detekce říje Způsoby detekce říje 5. Synchronizace říje Synchronizace říje zkrácením luteální fáze cyklu 5.2. Synchronizace říje progesteronem 6. Metody řízené reprodukce Metoda č. 1 Prosolvin 6.2. Metoda č. 2 Crestar 6.3. Embryotransfer Získávání a přenos embryí u skotu Stanovení nejvhodnější doby k provedení superovulace s ohledem na délku estrálního cyklu Vyvolání superovulace Hormonální ošetření příjemkyň Získávání embryí od dárkyň Přenos embryí 7. Cíl práce Závěr Seznam použité literatury 34 5

6 1.Úvod Jedním z nejdůležitějších faktorů ekonomiky chovu hospodářských zvířat je nerušený průběh pohlavních funkcí a pravidelná plodnost samců a samic. Snahou každého chovatele je maximálně využít reprodukční potenciál, případně zvýšit jeho kapacitu. Cílem chovatele je dosáhnout efektivní reprodukce hospodářských zvířat umělým zasahováním do rytmu jejich pohlavního života. Tento cíl můžeme postupně realizovat jen na základě důkladného poznání biologických zákonitostí reprodukčního procesu a fyziologické podstaty průběhu pohlavního cyklu. V posledních padesáti letech se mnohé teoretické otázky související s pohlavním životem zvířat experimentálně prozkoumaly a získané poznatky se zavedli do chovatelské praxe. Poznání podstaty neurohormonálních sexuálních funkcí umožnilo řídit reprodukční proces a racionálně organizovat živočišnou výrobu. Velký význam má umělá inseminace hospodářských zvířat, která umožňuje mnohonásobně využít vynikající plemeníky. Genetická struktura populací hospodářských zvířat se umělou inseminací může radikálně změnit a výroba živočišných produktů cílevědomě zvyšovat. Důležitou úlohu při genetickém zlepšování populací hospodářských zvířat má transplantace embryí a zygot. Faktory, které ovlivňují plodnost hospodářských zvířat, tvoří složitý komplex vzájemně působících činitelů. Například výživa je realizačním činitelem vysoké užitkovosti a ovlivňuje reprodukční schopnost plemenic. Při řízené výživě plemenic je třeba kontrolovat biologický účinek a metabolickou odezvu podávaných krmiv v souladu se zaváděním nových postupů na úrovni současných vědeckých poznatků. Řešení této problematiky vyžaduje komplexnější přístup a důkladnou analýzu vnějšího (technologie, výživa), ale i vnitřního prostředí (adaptace, reprodukce, laktace, apod.). Tyto otázky jsou zdůrazněny zejména proto, že nedostatky ve výživě a technice krmení negativně 6

7 ovlivňují pohlavní proces, ztěžují porody, narušují fyziologický průběh puerperia apod. (KLIMENT, 1983). Ekonomická stránka chovu skotu je značně závislá na procentuálním stavu krav a jalovic otelených za rok. Objektivním cílem pro chovatele masného a mléčného skotu je získat jedno tele od krávy za rok. Bez ohledu zda se jedná o intenzivní nebo extenzivní způsob chovu. Na dobře vedených farmách je cílem co nejdříve zabřezlá kráva v období, které nejlépe vyhovuje typu produkce. Kritickým momentem je však krátká doba od porodu do dalšího zabřeznutí. Vzhledem k tomu, že pro náš cíl jedno tele od krávy za rok připadá 365 dní, z toho 280 dní je kráva březí a 45 dní potřebuje na involuci dělohy, pak nám zbývá na další zabřeznutí jen 40 dní. Během těchto 40 dnů je kráva fertilní maximálně dvakrát nebo třikrát. To je velmi krátká doba. Proto je třeba věnovat zvířatům náležitou péči. Zejména při poruchách zdravotního stavu. Jedině tak je možné dosáhnout požadovaného cíle jedno tele od krávy za rok (INTERVET, 2004). 7

8 2.Literární přehled 2.1.Samičí pohlavní orgány Kromě produkce samičích pohlavních buněk a hormonů jsou přizpůsobené ke kopulaci a vytvářejí prostředí pro ochranu, výživu a vývoj oplodněného vajíčka až po porod nového jedince (KUDLÁČ, 1977) Vaječníky (Ovaria) Zastávají funkci germinativní,tj. produkují samičí pohlavní buňky (vajíčka) a dále funkci hormonální, tj. vytvářejí specifické samičí pohlavní hormony (estrogeny a progesteron). Nacházejí se na stropě kaudální části břišní dutiny a jejich velikost a tvar jsou značně závislé na druhové příslušnosti, věku zvířete a funkčním stavu. U krávy je vaječník oválný, v průměru velikosti švestky. Povrch vaječníku je pokryt epitelem, pod nímž je korová vrstva. Obsahuje četné folikuly v různém stupni vývoje a vytvářejí se zde i pohlavní hormony. Uvnitř vaječníku je vrstva dřeňová obsahující vazivo, hladkosvalové buňky a hlavně četné cévy a nervy (KUDLÁČ, 1977) Vejcovody (Tubae) Jsou to párové, klikatě probíhající trubičky v duplikatuře pobřišnice od vaječníků do děložních rohů. Povrch je tvořen serózou, uprostřed je vrstva svalová a uvnitř jsou vystlány sliznicí s řasinkovým epitelem a četnými žlázovými buňkami. U vaječníku je volný konec vejcovodu rozšířen v nálevku vejcovodu (infundibulum). Její okraje jsou vybaveny třásněmi a vytvářejí řasy obsahující elastická vlákna a hladkosvalové buňky. Ta umožňují těsné přiblížení nálevky vejcovodu k vaječníku a zachycení uvolněného vajíčka při ovulaci. Směrem 8

9 k děloze se vejcovody zužují (isthmus) a do dělohy vyúsťují tzv. děložním ústím (tubouterinním spojením). (KUDLÁČ,1977) Děloha (Uterus) Je to dutý orgán uložený z větší části v dutině břišní, jejíž funkcí je přijetí oplozeného vajíčka, zajištění jeho vývoje a posléze porodu nového jedince. U samic jednotlivých druhů zvířat se utváření dělohy značně liší v závislosti na srůstu původních embryonálních trubic Müllerových vývodů, které se spojí a vytvoří jednotný kanál. Přes druhové rozdíly se děloha skládá ze dvou děložních rohů, děložního těla a děložního krčku. Poměr délky těla a děložních rohu je nestejný a závisí na místě splynutí Müllerových vývodů. Děložní rohy jsou válcovité a u jednotlivých druhů se více či méně zřetelně směrem kraniálním kuželovitě zužují. Děložním krčkem prochází kanálek děložního krčku, který je většinou uzavřen a fyziologicky se otevírá za říje, během porodu a zůstává otevřen krátce po porodu (KUDLÁČ, 1977) Děložní stěna Skládá se z povrchové serózy (perimetrium), podélné a kruhové vrstvy hladkého svalstva (myometrium) a sliznice (endometrium). Děložní sliznice obsahuje četné tubulózní žlázky a u přežvýkavců jsou na ní ve čtyřech řadách rozesety základy karunkulů (80-160), které se v průběhu březosti rozrůstají a představují místo, na němž dochází ke spojení s kotyledony placenty (KUDLÁČ, 1977) Pochva (Vagina) Je to silnostěnný trubicovitý orgán a rozlišujeme na ní poševní klenbu, stěnu a poševní dno. Kaudálním směrem přechází pochva v poševní předsíň, 9

10 která je u mladých samic, které dosud nekopulovaly, oddělena více či méně vyvinutou slizniční řasou (hymen). Poševní stěna je tvořena sliznicí a hladkosvalovou vrstvou. Sliznice pochvy nemá žlázky (KUDLÁČ, 1977) Poševní předsíň (Vestibulum vaginae) Je to kaudální část pochvy. Ve sliznici poševní předsíně se nacházejí četné malé předsíňové žlázky a dorzolaterálně je na každé straně u krav jeden vývod velké předsíňové žlázy (Bartholiniho žlázy), jejíž sekret zvlhčuje sliznici při kopulaci (KUDLÁČ, 1977) Vateň (vulva) Představuje terminální část vývodných pohlavních cest, resp. Zevní pohlavní ústrojí. Je tvořena dvěma stydkými pysky, které mezi sebou svírají štěrbinu stydkou. Jsou pokryty u přežvýkavců a prasnic nepigmentovanou kůží. Ve ventrální spojce stydkých pysků v malé prohlubenině je uložen poštěváček (klitoris). Je tvořen erektilní tkání, podobající se topořivému tělesu pyje samců a obsahuje četná senzitivní nervová zakončení (KUDLÁČ, 1977). 3. Řízení pohlavní činnosti u samic Činnost pohlavního ústrojí je složitým biologickým řetězcem procesů probíhajících na pohlavním ústrojí a v celém organismu, které na sebe úzce navazují a vzájemně se podmiňují. Vlastní řízení je neurohumorální a řídicí centra představují kůra koncového mozku, hypotalamus, hypofýza a ovaria. Představují uzavřený okruh charakterizovaný tím, že funkčně nadřazené struktury ovlivňují funkci níže položených struktur a naopak funkčně podřízené orgány ovlivňují funkci orgánů výše položených (tzv. zpětnovazebný mechanismus). Centrální nervová soustava má rozhodující úlohu pro uvedení systému hypotalamus-hypofýza-vaječníky do chodu. 10

11 Prostřednictvím smyslových orgánů zaznamenává kůra koncového mozku zevní vlivy a faktory, které jsou po určitém zpracování vedeny do hypotalamu. V jeho předním sexuálním centru jsou přicházející vzruchy spolu s informacemi o stavu celého organismu zpracovány a výsledky předávány formou impulzů do kaudálního sexuálního centra, ve kterém je ve specifických jádrech navozena pulzativní sekrece hypotalamických hormonů (neurosekretů). Jedná se o látky pohlavně nespecifické, chemicky o peptidy s nízkou molekulovou hmotností (cca 2000) se stimulujícím nebo inhibujícím účinkem na adenohypofýzu. Podle těchto účinků jsou označovány jako uvolňující hormony liberiny (RH) a jako inhibující statiny (IH). Neurosekrety přecházejí prostřednictvím portálního cévního systému do adenohypofýzy a řídí zde produkci hypofýzárních gonadotropních hormonů. Pod vlivem hypotalamického FSH-RH se v bazofilních buňkách hypofýzy vytváří folikuly stimulující hormon (FSH) a v nepatrné míře pod vlivem LH-RH také luteinizační hormon (LH), které přecházejí do krevního oběhu. Na vaječnících dochází k růstu a zrání folikulů a současně se v nich tvoří specifický samičí pohlavní hormon 17ß estradiol, který vyvolává řadu fyziologických změn jmenovitě na vývodných pohlavních cestách a v chování samice, které se souborně označují jako říje (estrus). Zvyšující se hladina estrogenů prostřednictvím hypotalamu a na principu zpětné vazby spolu s ovariálním hormonem inhibinem vytvářeným ve velkých předovulačních folikulech způsobují snížení produkce FSH a naopak zvýšení tvorby luteinizačního hormonu. Jeho uvolnění do krve a zvýšení hladiny umožní dozrání Graafových folikulů a ovulaci, která nastává asi po 30 hodinách od dosažení vrcholu LH (LH peak). Jeho přetrvávání se u jednotlivých druhů zvířat liší. Na místě prasklého Graafova folikulu se ihned začíná vytvářet žluté tělísko, jehož luteinové buňky produkují specifický samičí hormon, progesteron. Pod vlivem tohoto hormonu se v děloze připraví podmínky pro přijetí oplozeného vajíčka a zajištění jeho dalšího vývoje. 11

12 Jestliže však nedojde k oplození vajíčka, tj. v děloze není přítomna blastocysta a tato nedráždí děložní receptory, vytváří se v děložní sliznici proteolyticky působící PGF 2α, který přeruší inkreční činnost žlutého tělíska, přestává se tvořit hormon progesteron a žluté tělísko zaniká (dochází k jeho regresi). Vlivem hypotalamu uvolňuje adenohypofýza opět FSH a dochází k formování dalšího pohlavního cyklu. V případě zabřeznutí dráždí vyvíjející se embryo receptory a zabrání tak tvorbě luteolytického faktoru, žluté tělísko přetrvává a pokračuje v něm tvorba progesteronu, který chrání další průběh březosti a brání nástupu dalšího pohlavního cyklu (JELÍNEK et al., 2003) 4.Detekce říje Říje je komplex fyziologických a behaviorálních změn vyskytujících se krátce před ovulací. Ze široké palety příznaků říje je nejspolehlivějším stání při skákání jiných krav. Krávy, které rychle ujdou při pokusu o skákání anebo zpod skákající krávy v říji nejsou. K ovulaci ve všeobecnosti dochází okolo 12 hodin po skončení říje nebo 24 až 30 hodin od začátku říje. Detekce říje je u umělé inseminace hlavním problémem v reprodukci krav. Mezi hlavní příčiny problémů detekce říje krav patří : - variace délky estrálního cyklu (17 25 dní) - příznaky říje někdy trvají jen velmi krátce - říje často začíná v nočních hodinách - individuální variace příznaků říje - vazné ustájení - zvyšování velikosti stáda a snižování poměru ošetřovatelů k počtu krav 12

13 4.1.Způsoby detekce říje Vizuální sledování představuje základní způsob označování zvířat v říji na základě pozorování a zaznamenávání behaviorálních příznaků říje školenými osobami. Protože trvání říje bývá často krátké, sledování musí být rozvrženo častěji, a to v průběhu dne minimálně po dobu minut.účinnost vizuálního sledování v porovnání s býky vyhledávači je uvedena v tab č. 1. Tab.č.1 Úroveň detekce říje krav dvěma způsoby Způsob detekce Frekvence vizuálního % detekce sledování v průběhu dne Býk vyhledávač 2 krát krát Vizuální sledování 2 krát krát Fyzikální pomůcky Pro přímou identifikaci slouží ušní známky, obojky s čísly, vypalování čísel na kůži, barevní vyznačování čísel na tělo a čipové označování. Kromě toho byly vyvinuty metody označování krav v říji speciálními pomůckami. Za tímto účelem se používají: detektor vzeskoku jiných krav, barvení kořene ocasu, pedometr a měření elektrického odporu vaginálního hlenu. Stanovení progesteronu rychlými testy z mléka představují možnost posouzení krav v říji. Vysoká koncentrace poukazuje na neříjový stav a takovéto krávy nepřipouštíme, protože nejsou v pravé říji. Nízká koncentrace progesteronu může indikovat jednu z následujících možností : 1. kráva je v říji 2. kráva je v postpartální anestrii 3. plemenice přijde do říje za 2 až 2,5 dne 13

14 4. kráva byla v říji před 2 až 2,5 dny 5. kráva má na vaječníku folikulární cystu Biologické pomůcky využívají použití býků anebo krav na označení plemenic v říji. Vyhledávání býky vyžaduje chirurgickou deviaci penisu pro zabránění kopulace. Označování krav v říji pomocí býků anebo androgenizových krav se může kombinovat s dalšími pomůckami. Je to hlavně, tzv. bradový označovač, který zanechává barevné stopy na hřbetu krávy. Požadavky na ideální systém detekce říje: - kontinuální (24 hod.) sledování - vhodné a automatické označování krav v říji - účinnost po celé reprodukční období krav - minimalizace anebo nevyžadování lidské práce - vysoká přesnost (95%) identifikace fyziologických anebo behaviorálních okolnost (JELÍNEK et al., 2003) 5. Synchronizace říje Průměrná úroveň detekce říje se pohybuje na úrovni 40 50%. Kromě toho přibližně do 30% inseminací je v nesprávném čase nebo mimo říji. Z tohoto důvodu indukce, synchronizace říje a ovulace vyvolané hormonálním způsobem jsou významnými biotechnickými metodami v řízené reprodukci krav a jalovic. Pojmem synchronizace říje označujeme soubor opatření cílených na časové sjednocení nástupu fertilní říje ve skupině zvířat k dopředu naplánovanému časovému momentu. Hlavním praktickým významem synchronizace je zjednodušení detekce zvířat v říji, racionalizace umělé inseminace a optimalizace reprodukčních parametrů 14

15 Většina postupů synchronizace říje využívá synchronní luteolýzu (zkracování estrálního cyklu), nebo umělé udržení diestrické fáze cyklu, které vyúsťují do koordinovaného ukončení luteální fáze cyklu. Při synchronizačních schématech se připouštějí krávy buď na pozorovanou říji anebo ve fixním čase bez ohledu na projevy říje (JELÍNEK et al., 2003) 5.1.Synchronizace říje zkrácením luteální fáze cyklu Luteolyticky účinné prostaglandiny jsou přirozeného a syntetického původu. Účinnou látkou přirozených PGF 2α je dinoprost. Luteolytickou dávkou je 25 mg pro jedno ošetření, která je v 5ml přípravku (5mg/1ml). Na současném trhu je k dispozici vícero přípravků s účinnou látkou dinoprost. Účinnou látkou syntetických PGF 2α je cloprostenol, etiprost, luprostiol a fenprostalen. Vzhledem k tomu, že jsou účinnější než přirozené prostaglandiny, luteolytická dávka je podstatně nižší (50 násobně). Mezi nejvíc používané syntetické PGF 2α patří cloprostenol s dávkou 500µg pro jedno ošetření. Luteolýza exogenním PGF 2α a jeho analogy je stejná jako při endogenním mechanismu. Indukovaná říje je taktéž stejná jako po spontánní luteolýze. Experimentální opakovaná luteolýza bez připuštění nepřinesla narušení kvality estrálního cyklu ani fertility. Z tohoto hlediska je použití PGF 2α v reprodukci krav bezpečné. Vzhledem k tomu, že luteolýza a tím předčasné ukončení gravidity vyvoláme i u březích krav, před jeho použitím se musíme přesvědčit, zda plemenice není březí. V praxi se mohou vyskytovat omyly.proto i napříč tvrzení chovatele, že plemenice nebyla připuštěna, je lepší vykonat vyšetřeni na březost. Žluté tělísko na začátku estrálního cyklu je rezistentní k účinku PGF 2α. U hovězího dobytka účinnost PGF 2α začíná od 6. dne po ovulaci. Luteolytické ošetření s PGF 2α je limitováno do 16., resp. 18. dne cyklu. V tom čase totiž 15

16 začíná už působit endogenní luteolytický mechanismus a exogenní podání luteolýzu neurychluje. Ošetření s PGF 2α může mít nestálou a variabilní odpověď. Žádanou odpovědí po ošetření je luteolýza (dokázaná endokrinologicky) anebo detekovaná říje (zjištěná ošetřovatelem). Na to, aby pozitivní odpovědí po ošetření byla říje s vnějšími příznaky, musí být zabezpečeno: - plemenice musí mít CL, které je citlivé na ošetření (6 dní a více po ovulaci) - endokrinní mechanismy vedoucí k fyziologické říji musí být přiměřeně funkční - na vnější projevy říje plemenice musí být vhodná možnost ( býk, býk vyhledávač, jiné krávy) - ošetřovatel musí být přítomný v čase říje a zaznamenávat ji Interval od podání PGF 2α k říji je variabilní. Jalovice obvykle mají více zesynchronizovanou říji než krávy. Krávy masných plemen mají také relativně zesynchronizovanou říji a většina z nich přijde do říje třetí den po injekci. Laktující dojnice mají nejširší variaci intervalu ošetření říje. Produkce mléka, stav vývoje DF v čase ošetření a jiné faktory způsobují, že říje se může objevit od 2. až po 7. den po podání PGF 2α. Rozložení říje ve skupině ošetřených jalovic jednou dávkou PGF 2α může být následovné : první den přijde do říje 5% zvířat; druhý den 20%; třetí den 45%; čtvrtý den 20%; pátý den 5% a ostatní zvířata (5%) mohou přijít do říje později nebo vůbec ne. Synchronizace říje ve skupině dojnic jednou dávkou PGF 2α prodlouží období říje na několik dní. Jen okolo 1/3 dojnic projeví říji na 3. den po ošetření. Druhá třetina dojnic bude v říji na 4. den. Abychom zachytili přibližně 90% krav, které budou reagovat říjí, její sledovaní musíme zabezpečit od 2. až do 6. dne po podání PGF 2α. Na synchronizaci říje jsou uváděné víceré postupy (viz. tab. č. 2.) (JELÍNEK et al., 2003) 16

17 Tab. č. 2 Synchronizační postupy použitím PGF2α Dny Schéma 1 Schéma 2 Schéma 3 Schéma podání PGF podání PGF 2α 1.podání PGF Sledování říje 1 2α UI na 2α UI na a UI 2 zjištěnou říji zjištěnou říji Podání PGF 2α 7 UI na 8 2.podání PGF zjištěnou říji podání PGF 2α UI na zjištěnou říji anebo ve fixní době 2α UI na zjištěnou říji nebo ve fixní době Schéma 1: využívá dvě podání PGF 2α s 11-denním odstupem. Ošetření nevyžaduje stanovení dne estrálního cyklu, ale všechny zvířata musí být v cyklu (musí mít minimálně 1 cyklus před synchronizací). Plemenice se inseminují buď na zjištěnou říji anebo ve fixní době. Zjistilo se totiž, že když krávy inseminujeme 72 hodin a neinseminujeme v 96. hodině po injekci PGF 2α, březost je skoro stejná jako při inseminaci se spontánní říjí. Po použití dvou 17

18 dávek PGF 2α je říje víc zesynchronizovaná a inseminace ve fixní době se doporučuje za 72 hodin, resp. 90 hodin anebo inseminace za 72 hodin a reinseminace o 12 hodin později. Tento program synchronizace můžeme použít ve stádech s limitovanou neefektivní anebo nemožnou detekcí říje. Pokud je to však možné, můžeme použít výhodnější alternativu programu 1. Krávy zjištěné v říji po prvním podání PGF 2α inseminujeme na zjištěnou říji. Neinseminovaným krávám podáme druhou dávku PGF 2α o 11 dní později. Inseminované krávy na zjištěnou říji po prvním ošetření snižují potřebu druhého ošetření (redukce spotřeby PGF 2α ). Schéma č. 2: Alternativně můžeme použít jen jedno podání PGF 2α. Vyžaduje to však dokonalé rozpoznání CL a určení fáze estrálního cyklu. Zvířata s přítomným CL mezi dnem cyklu ošetříme s PGF 2α a umělou inseminaci vykonáme na zjištěnou říji. Program je vhodný pro jalovice. Ze skupiny věkově různých jalovic rektální palpací vyselektujeme vhodné jedince, které ošetříme. Na zjištění cykličnosti můžeme použít stanovení progesteronu, což však synchronizaci zdražuje. Schéma č. 3: U krav po porodu v plánovaném čase začátku připouštění, které můžeme stanovit individuálně podle výšky mléčné produkce a kondičního stavu obyčejně mezi dnem, podáváme PGF 2α v 7- denních intervalech. Tento způsob zvyšuje procento detekce říje a redukuje dobu potřebnou na zabřeznutí (servis perioda). Schéma č. 4: představuje kombinaci ošetření s PGF 2α a detekci říje. Prvních pět dní se stádo sleduje a krávy v říji se inseminují. Pokud je v této době připuštěných minimálně 25% plemenic, je to předpoklad, že většina krav je cyklických. Na 6. den se neinseminovaným krávám podá PGF 2α a detekce říje a 18

19 inseminace se vykoná do 10. dne (5 dní od ošetření). V průběhu 10 dní v cyklujícím stádě se tak připustí 80% krav (počet ošetřených krav je limitovaný možnostmi inseminace). Tento program je ekonomický (jen 2/3 krav je potřebné ošetřit), bez potřeby ovariální palpace. Podání PGF 2α nesynchronizuje dostatečně říji, protože toto ošetření neovlivní růst folikulů, ale jen reguluje životnost CL. Kombinované ošetření s GnRH a PGF 2α může synchronizovat i ovulaci. Ošetření začíná podáním 100 µg GnRH i.m. Předpokládá se, že v době ošetření je na vaječníku přítomný DF, který po GnRH podání buď ovuluje (dodatečná ovulace) anebo luteizuje. Tím se odstraní DF a začíná růst nové folikulární vlny s novou selekcí DF. Na selekci a dominanci folikulu je potřebné asi 8 dní a fáze dominance trvá okolo 4 dní. Podání PGF 2α 6-7 dní po GnRH ošetření indukuje luteolýzu, tím se odstraní negativní účinek progesteronu a DF může dozrát a ovulovat. Interval od podání PGF 2α k říji trvá v průměru 3-5 dní. Inseminace se vykoná 12 hodin po zjištění říje. Dalším zdokonalením tohoto postupu je druhé podání GnRH ve stejné dávce (anebo alternativně hcg) 48 hodin ( u krav) a 24 hodin ( u jalovic) po prostaglandinovém ošetření. Toto ošetření zabezpečí ovulaci u všech krav a 75% jalovic mezi 24. až 32. hodinou po druhém podání GnRH. Inseminace se vykonává ve fixní době bez detekce říje hodin po druhé dávce GnRH (JELÍNEK et al., 2003). 5.2.Synchronizace říje progesteronem Exogenní progesteron působí stejně jako CL. Negativní zpětnou vazbou potlačují dozrávání DF a říji. Odstraněním tohoto progesteronu se uvolní mechanismus maturace DF a dojde k projevům říje. Pokud exogenní progesteron působí stejně dlouho jako vlastní CL (14-20 dní), téměř všechny zvířata přijdou do říje do několika dní po jeho odstranění. Tak dlouhé působení exogenního progesteronu však způsobuje nízkou úroveň březosti, což se 19

20 vysvětluje jako alterování folikulární dynamiky, redukce transportu spermií, retardace embryonálního vývoje anebo i kombinací uvedeného. Tento problém se může upravit krátce trvajícím působením progestagenů spolu s podáním luteolytické dávky PGF 2α. Progestagenní preparáty musí působit minimálně 4 dny a mohou být v orální, injekční, intravaginální formě anebo jako subkutánní implantát. Už v padesátých letech se zjistilo potlačení říje a synchronizace opakovaným parenterálním podáním progesteronu. V sedmdesátých letech byl odzkoušený orální progestagen melengestrolacetát (MGA) na kontrolu estrálního cyklu krav. Krátkodobě (5-7 dní) ani dlouhodobé (14 dní) působení preparátu nepřineslo očekávaný výsledek po jeho vysazení, hlavně co se týká telnosti. Další nevýhodou orálního podávání je potřeba denní aplikace. Kromě toho byly odzkoušeny i další gestageny jako medroxyprogesteronacetát (MPA), chlormadinoacetát (CAP), alyltrenbolon, altrenogest a další. V ostatním období jsou komerčně nabízené podkožní implantáty a intravaginální tělíska s obsahem progesteronu. Podkožní implantáty, které podáváme speciální jehnou na kořen ucha, obsahují 3 mg norgestometu. Současně s podáním implantátu je potřebné injekčně podat další 3 mg norgestometu spolu s 5mg estradiol valerátu. Estradiol působí jako luteolytikum, tím, že navodí předčasnou tvorbu oxytocinových receptorů v endometriu a předčasnou luteolýzu po předcházejícím působení progesteronu minimálně 7 dní. Kromě toho kombinace exogenního estradiolu a progesteronu způsobí atrézii folikulů a tím se umožní vznik nové folikulární vlny s více synchronizovanou říjí. Jinou alternativou je podkožní implantát s obsahem 6mg norgestometu. Dojnicím 2 dny před odstraněním podkožního implantátu se doporučuje podat luteolytickou dávku PGF 2α. Implantát se odstraní na den nařezáním kůže nad místem jeho uložení a vytlačí se. Říje se dostaví za hodin. Inseminace se vykoná v 48. a 72. hodině anebo při jedné inseminaci v 48 hodině u jalovic a 56. hodině u 20

21 krav po odstranění implantátu. Nevýhodou tohoto způsobu je vyšší pracnost (potřeba fixace při vkládání a vybírání implantátů) a více úkonů na dosáhnutí synchronizačního efektu. Další lékovou formou progesteronu jsou intravaginální tělíska. Pro hovězí dobytek je k dispozici tělísko ve formě spirály (PRID) anebo písmena T (CIDR). PRID ( z angl. progesterone releasing intravaginal device) je plochá kovová spirála obalená inertním eleastomerem obsahujícím 1,55 g progesteronu. Zavádí se do pochvy před děložní krček pomocí speciálního plastového spekulu na dobu 12 dní. Z pochvy se odstraní tahem za vlákno, které je uvázané na konec spirály a volně vyčnívá z vulvy. U některých krav zavedení spirály vyvolává hlenovohnisavý výtok, který je však pro následující plodnost bezvýznamný. Říje se objeví za 2 3 dny. Poměrně dobrá koncepce nastává po dvou inseminacích ve fixní době v 54. a 74. hodině po vyjmutí spirály. PRID může také obsahovat malou želatinovou kapsulku estradiol benzoát (10 mg), která je přilepená na vnítřní plochu spirály. Na stejném principu (postupné uvolňování progesteronu) se zakládá i podání tvarově odlišného intravaginálního tělíska CIDR typ B ( z angl. controlled internal drug release device), které obsahuje 1,9g progesteronu. CIDR alternativně obsahuje i 10mg estradiol benzoátu v želatinové kapsulce, která se vloží do určené jamky na tělese synchronizačního přípravku. Vkládá se stejně jako PRID do kraniální části pochvy speciálním plastovým zavaděčem na dobu 8 12 dní. Vytahuje se tahem za plastové vlákno připevněné ke kaudálnímu konci tělesa. Synchronizace říje progesteronem má mnoho variant v působení progesteronu a dalšího dodatečného ošetření, jako i doby inseminace. Jedním z nich je podání PGF 2α 4. až 1. den před vyjmutím vaginálního tělíska anebo i v době jejího naložení. Podání PGF 2α slouží k odstranění případného zdroje endogenního progesteronu, který by mohl překážet dozrávání preovulačního DF. 21

22 Při osmidenním působení progesteronu bylo odzkoušené podání GnRH v době naložení vaginálních tělísek. Princip jeho působení je nastartovat růst nové folikulární vlny. Synchronizace ovulace při progesteronovém způsobu synchronizace říje se může stimulovat podáním estradiol benzoátu. Účelnost ošetření vychází z předpokladu, že jeden mg estradiol benzoátu podaný 10 hodin po vyjmutí vaginálního tělíska synchronně zvyšuje koncentraci estradiolu, který vyvolá preovulační LH uvolnění a následně je synchronizovaná ovulace DF, který byl selektovaný po GnRH navodění nové folikulární vlny. Toto ošetření zvyšuje detekci říje, která se dostavuje do 2 dní od vyjmutí vaginálního tělíska (JELÍNEK et al., 2003) Nyní jsou dostupné vynikající metody regulace říje, které umožňují inseminovat zvířata ve správný čas. 6. Metody řízené reprodukce 6.1. Metoda č. 1 - Prosolvin - je založena na vyvolání časné regrese žlutého tělíska užitím prosolvinu, přípravku s prostaglandiny F2α Na extenzivních farmách, kde se užívá umělé inseminace může být synchronizace jediným řešením. Prostaglandin F2α indukuje luteolýzu. Prosolvin obsahuje účinný analog prostaglandinu F2α který se jmenuje luprostil. Takže užitím prosolvinu může být navozena regrese žlutého tělíska, a tak ukončena luteální fáze pohlavního cyklu, tzn. že prosolvin může být užit k regulaci estru pouze u cyklujících zvířat, tzn. u zvířat s normálně aktivními vaječníky. Žluté tělísko musí být v určitém 22

23 stádiu zralosti aby mohlo reagovat na prostaglandiny. Je citlivé k prostaglandinu od 5. nebo 6. dne cyklu. Luteolýza může tedy být indukována aplikací prosolvinu mezi 5. až 15. dnem cyklu. Po 15. dnu cyklu dochází k přirozené regresi žlutého tělíska. Po injekci žluté tělísko regreduje a startuje nová folikulární fáze. Zvíře se dostane do říje o 2 až 3 dny později a může být inseminováno. Když je zvíře ošetřeno před 5. dnem cyklu, vyvine se normální žluté tělísko. Tato zvířata vyžadují 2. injekci dnů po 1.injekci když je přítomno zralé žluté tělísko. V případě zpozorování říje může být zvíře připuštěno nebo inseminováno. Inseminace naslepo může být provedena hodin po 2. injekci. Když je požadována synchronizace skupiny zvířat je pravděpodobné, že všechna zvířata nebudou v sensitivním stádiu cyklu. Abychom dosáhli dobré synchronizace měly by být aplikovány 2 injekce v denním intervalu. Pak mohou být zvířata inseminována buď při zjištěné říji nebo naslepo. Inseminace naslepo se užívá většinou u jalovic a měla by být provedena hodin po druhé injekci. Dospělé dojnice vykazují někdy odlišnou reakci na injekci prostaglandinu. Interval mezi injekcí a říjí je ovlivňován dnem cyklu, kdy byla injekce aplikována a liší se od zvířete ke zvířeti. Tato variabilita je viditelnější po 2 injekcích. Za těchto podmínek je vhodné inseminovat dospělé dojnice pouze při prokázané říji. U masného skotu je obvyklé, že velké množství jalovic i dospělých zvířat je v anestru, což znamená, že nemají cyklickou aktivitu ovarií to se objevuje zvláště u kojících krav a zvířat v suboptimálních podmínkách. Zvířata v anestru nemají žluté tělísko a nereagují tedy na injekci prosolvinu. Taková zvířata mohou být ošetřena crestarem (INTERVET, 2004). 23

24 6.2.Metoda č. 2 - Crestar - je založena na umělém prodloužení luteální fáze užitím Crestaru, preparátu obsahujícím progestageny. Tato metoda může být užita jak u zvířat jejichž vaječníky nevykazují žádnou nebo jen malou aktivitu. Umělá inseminace, při které se používá semeno otestovaných býků, poskytuje farmáři řadu výhod. Lepší kvalitu telat, menší problémy s porody telat, možnost redukovat počty býčků na farmě. Pro umělou inseminace je detekce estru nezbytná. Ta je však obtížná při extenzivním způsobu chovu při velkém počtu zvířat, protože pozorování v průběhu dne je často nemožné. Navíc krávy masného plemene v době kojení nemívají cyklickou aktivitu nebo vykazují jen slabé říjové příznaky. Crestarem je možno indukovat říji jak u zvířat u nichž probíhá pohlavní cyklus, tak i u zvířat v anestru. Crestar prodlužuje nebo imituje luteální fázi prostřednictvím syntetického progestagenu. Estrus a ovulace mohou být indukovány u zvířat v cyklu i u zvířat bez cyklu, aniž by nejprve musela být stanovena ovariální aktivita. Crestar vyvolává přesný nástup říje a proto je velmi vhodný pro její synchronizaci. Ošetřená zvířata se inseminují jednou v určité době bez nutnosti vyhledávání říje. Crestar se skládá z implantátu a injekcí. Implantát se umístí do ucha ve stejné době, kdy se aplikuje injekce. Jeho účinnou látkou je norgestomet, syntetický progestagen, který účinkuje stejně jako progesteron žlutého tělíska. Zabraňuje nové ovulaci tím, že působí jako umělé žluté tělísko a inhibuje předovulační LH peak. Injekce pak umožňuje omezit délku působení Crestaru na 9 10 dnů, což je potřebné k dosažení dobré plodnosti. Po vyjmutí implantátu po 10 dnech následuje LH peak a dojde k ovulaci. U zvířat, kde chybí aktivita na vaječnících implantát navozuje větší sensitivitu hormonálního systému stejně jako progesteron. 24

25 K dosažení optimální účinnosti je nutné při vyjmutí implantátu aplikovat PMSG, který má silnou folikuly stimulující aktivitu. Je důležité přesně dodržet dávku tohoto hormonu, neboť předávkování může navodit vývoj dvojčat nebo trojčat. A naopak malá dávka může mít nedostatečný účinek. Zvířata mohou být inseminována v závislosti na plemeni a věku jednou naslepo hodin po odstranění implantátu. Vzhledem k tomu, že existují rozdíly v ošetření krav a jalovic mléčného i masného skotu byly vyvinuty 4 různé optimální metody: Kategorie Crestar Prosolvin PMSG UI Jalovice(mléč. + _ + 48 hod. skot) Krávy(mléč. + _ + 56 hod. skot) Jalovice(masný + 48 hod. skot Krávy(masný skot hod. Vzhledem k časté inaktivitě vaječníků u krav masného plemene se doporučuje aplikace PMSG po vyjmutí implantátu u jalovic i dospělých krav. Pokud u jalovic mléčného skotu probíhá právě cyklus aplikace PMSG není nutná. U dospělých krav mléčného skotu se doporučuje aplikace prosolvinu 2 dny před vyjmutím implantátu a hned po jeho odstranění aplikace PMSG. Takto nastane optimální synchronizace. Pokud se zvířata ošetří tímto způsobem stačí jedna inseminace bez detekce říje (viz tab. 4.) 25

26 Tab.č.4:Možné výsledky po aplikaci CRESTARu ve srovnání s různými situacemi v praxi: Crestar Bez léčby Bez léčby Bez léčby Celkový počet krav Procento 80% 80% 70% 50% cyklujících krav Úspěšnost neprováděna 100% 70% 50% detekce říje počet inseminovaných krav - procento 60% 60% 60% 60% březích po jedné inseminaci - celkový počet krav březích u kterých byl aplikován CRESTAR, nebo detekován estrus v periodě jednoho cyklu Způsob aplikace: Technika aplikace implantátu je jednoduchá a snadná, pokud jsou dodržena následující pravidla: - nepospíchejte, pracujte jemně a klidně - zajistěte si adekvátní pomoc jak při aplikacích tak i při inseminaci - fixujte hlavu zvířete ve fixační kleci nebo skřipcem 26

27 Aplikace implantátu: 1. desinfekce desinfikujeme řádně nástroje 2. fixace fixujeme zvíře ve fixační kleci nebo pomocí hlavové zábrany. Fixujeme hlavu zvířete tak, abychom omezili pohyb hlavy. 3. příprava místa aplikace vybereme místo pro aplikaci na vnější ploše ušního boltce, přibližně uprostřed vzdálenosti mezi hrotem a bází ucha. Pokud je to nutné ostříháme chlupy a potřeme místo vhodnou desinfekcí. 4. Přehneme blistr v místě naznačeném šipkami 5. natáhneme CRESTAR injekcí z ampulky propíchnutím gumové zátky. Implantát umístíme do aplikátoru tak, že probodneme aplikátorem plast a necháme implantát vklouznout do aplikátoru. 6. Penetrujeme kůži aplikátorem tak, abychom měli skosenou stranu jehly směrem od povrchu kůže. Nesmíme propíchnout chrupavku ušního boltce. 7. S jehlou aplikátoru paralelně k ploše ušního boltce zanoříme celou délkou jehly aplikátoru mezi kůži a chrupavku. 8. Jakmile je jehla v celém rozsahu v ušním boltci, zmáčkneme pístek aplikátoru do nejzazší polohy, čímž vytlačíme implantát do podkoží 9. Vytáhneme jehlu aplikátoru a ujistíme se, že byl implantát dobře aplikován 10. Aplikujeme 2 ml CRESTARu injekci i.m. Délka léčby: Pokud den aplikace implantátu je počítán jako den 0, pak implantát musí být vyjmut 9 10 den ( INTERVET,2004) 27

28 6.3.Embryotransfer Získávání a přenos embryí (ET) u skotu Metody ET prošly rychlým rozvojem od chirurgického po nechirurgický odběr embryí. Současně s metodou odběru embryí se rozvíjely metody hormonální stimulace vaječníků superovulace dárkyň, synchronizace příjemkyň a metody hodnocení a konzervace embryí. V ČR v roce 2000 působí 24,7% býků plemene C pocházejících z ET. Embryotransfer je založen na : - získávání embryí - jejich kultivaci (přechovávání) - imunologické toleranci vejcovodů a dělohy - nověji na oplozování ovocytů in vitro - na konzervaci embryí - na rekonstrukci embryí (PHILIPS, 1989) Stanovení nejvhodnější doby k provedení superovulace s ohledem na délku estrálního cyklu Nejvhodnější dobou pro provedení superovulace u krávy, jalovice se považuje období intervize, kdy první dominantní folikul dosahuje maximální velikosti a vynořuje se druhý dominantní folikul. Toto období nastává mezi dnem cyklu (kde den 0. je dnem říje). Následné ošetření protaglandinem F2α indukuje regresi žlutého tělíska, po které se po 48 hodinách dostaví říje s ovulací. Pierson (1993) uvádí, že délka estrálního cyklu krav může dát klíč k nejvhodnější době hormonálního ošetření dárkyň. Krávy, které mají délku estrálního cyklu dnů by měly být hormonálně ošetřeny za účelem superovulace 9. den cyklu, krávy s délkou estrálního cyklu dnů, pak 10. den. 28

29 Růst folikulů probíhá ve 2-3 folikulárních vlnách. Dominantní folikul pokračuje v růstu, ostatní tzv. podřízené folikuly podléhají atrézii. Vše je podřízeno estrálnímu cyklu. Dominantní folikul 2. nebo 3. vlny je vyplaven do nálevky vejcovodu při ovulaci. Délka estrálního cyklu je ovlivněna počtem folikulárních vln. Při třech folikulárních vlnách je delší ( LOUDA, 2001) Vyvolání superovulace K vyvolání vícečetné ovulace polyovulace se u skotu nejčastěji používá PMSG a FSH a další. PMSG pregnant mare serum gonadotropin se získává ze séra březích klisen ( den březosti). K vyvolání superovulace stačí jedno ošetření dávkou m.j. PMSG obsahuje FSH i LH. FSH folikulostimulující hormon se vyrábí extrakcí vepřových a ovčích hypofýz. Doba jeho působení je kratší, proto se podává 2x denně po dobu 3 4 dnů v dávkách 2 5 mg. V ČR se používá pod obchodním názvem Folicotropin Spofa, jehož koncentrace je asi 2mg FSH v 1 ampuli. Odezva na provedenou superovulaci v počtu získaných embryí je individuální. Desaulmiers et al. (1995) pro předpověď kvality a počtu embryí využívá sonografické sledování růstu folikulů. Brenel et. al. (1991) zjistil větší výtěžnost embryí od dárkyň simenského skotu než od krav aberdeen anguského, charolaiského a bezrohého herefordského plemene. Na výtěžnost embryí má kladný vliv teplota v rozmezí C, neprojevuje se však vliv vzdušné vlhkosti a atmosférického tlaku( LOUDA, 2001) 29

30 Tab.č.4:Obecně uznávaný harmonogram používaný pro vyvolání superovulace u krav a jalovic převážně dojených plemen (Pierson, 1993) Den cyklu Denní doba Preparát PMSG Preparát FSH Preparát FSH Schéma I. Schéma II. Schéma III. 10. ráno 2500 m.j. 5mg 5mg večer _ 5mg 5mg 11. ráno _ 4mg 5mg večer _ 4mg 5mg 12. ráno Prostaglandin 3mg 5mg F2α večer _ 3mg 5mg 13. ráno _ 2mg 2mg večer _ 2mg + prostaglandin 2mg + prostaglandin F2α F2α 0. ráno říje říje Říje večer inseminace inseminace Inseminace 1. ráno inseminace inseminace Inseminace večer inseminace inseminace Inseminace ráno Výplach embryí Výplach embryí Výplach embryí 30

31 6.3.4.Hormonální ošetření příjemkyň recipientek Jako příjemkyně embryí se využívají nejčastěji jalovice v období chovatelské dospělosti. Výsledky zabřezávání jsou u jalovic o více než 10% vyšší než u krav. Je však možno využívat i krávy. Jalovice určené k příjmu embryí musí být v době přenosu ve stejném stádiu reprodukčního cyklu jako dárkyně v době výplachu embryí ( dne ± 1 den). Synchronizace stádia pohlavního cyklu se provádí prostaglandinem F2α Oestrophanem v dávce 500 m.j. Za 48 hodin po aplikaci se po dobu 2 dnů kontrolují příznaky říje (LOUDA, 2001). Schéma ošetření příjemkyň embryí nejčastěji jalovic Den ošetření Pracovní úkon 13. Výběr vhodných příjemkyň, gynekologické vyšetření 14. Aplikace prostaglandinu F2α 17. Kontrola říje 25. Aplikace prostaglandinu F2α (Remophan, Oestrophan) 28. Kontrola nástupu a průběhu říje 35. Vyšetření, přenos čerstvých nebo konzervovaných embryí Získávání embryí od dárkyň Před vlastním výplachem se vyšetří odezva vaječníků na stimulaci gonadotropiny. Dárkyně s odpověí 1 2 corpus lutrům se zpravidla nevyplachují. Před vlastním výplachem se dárkyně umísťuje ve speciálním fixačním zařízení tak, aby kraniální část byla umístěna výše o 30 cm. 31

32 Doporučuje se opatřit fixační zařízení s hydraulikou, což umožňuje individuálně přizpůsobit sklon dojnic. Potom se provádí epidurální znecitlivění injekcí do kořene ocasu 5 8 cm ³ 2% Procian i.m. Spofa (množství se řídí podle hmotnosti dárkyně). Po očištění zevních pohlavních orgánů se zavádí krčkem děložním katetr do rohu děložního. Katetr se fixuje v děložním rohu nafouknutým latexovým balónkem, který brání unikání media z vyplachovaného rohu do dělohy. Velikost balónku je stanovena individuálně podle anatomických poměrů rohu děložního (8 10 cm³ vzduchu). Vlastní výplach se provádí vyplachovacím mediem v množství asi do 300 cm³ na jeden děložní roh. Medium se dávkuje buď injekčními stříkačkami nebo gravitační metodou. Vyplachovací médium je ve složení Krebs-Ringer-fosfát s přídavkem 1% fetálního telecího séra. Výplach je zachycován do sterilní NTS lahve. Teplota vyplachovaného media se udržuje asi 30 C. Děloha se po výplachu ošetří vhodným antibiotickým prostředkem. Návrat dárkyně po výplachu do reprodukce se řeší některým z uvedených postupů podle speciálních podmínek chovu, po dohodě s veterinárním lékařem. Dárkyně se ošetřují po výplachu Oestrophanem. V indukované říji se donorka neinseminuje. Inseminuje se až v další spontánní říji. Dárkyně se ošetří Oestrophanem 12. den po výplachu. Krávy, které projeví říji a jejichž hlen je čistý se inseminují. V případě, že se říje nedostaví po Oestrophanu, inseminuje se dárkyně v nejbližší spontánní říji. Dárkyně se po výplachu neošetřuje Oestrophanem. Objeví-li se spontánní říje, inseminuje se. Po 42 dnech po výplachu se provede ranná diagnostika březosti. Nezabřezlé dárkyně se ošetří Oestrophanem a v následné říji se inseminují (LOUDA,2001). 32

33 Izolace embryí Sterilní NTS nádoba s výplaškem se ponechá v laboratorní teplotě v klidu po dobu 30 minut. Během této doby embrya sedimentují. Sediment přefiltrujeme pomocí polyetylénového sítka a rozdělí se do Petriho misek. Embrya se vyhledávají stereomikroskopem. Vyhledané embryo se fixuje manipulační kapilárou, v níž se rovněž přenáší do manipulačního média (LOUDA, 2001). Hodnocení embryí Obecně platí, že k dalšímu použití se vybírají pouze embrya, která odpovídají stupněm vývoje věku, ve kterém jsou získána. Vyřazují se neoplozené vaječné buňky, fragmentované ovocyty, embrya zadržená ve svém vývoji, degenerované formy. K dalšímu použití jsou určeny zejména embrya ve stadiu kompaktní moruly nebo blastocysty (LOUDA,2001) Uchovávání embryí Jako manipulační médium lze použít např. Krebs Ringem fosfát s 20% fetálního telecího séra. Embrya se plní do dutinek o průměru 2,4mm. (LOUDA, 2001) Přenos embryí Chirurgický přenos K jeho nevýhodám patří především větší časová náročnost, nemožnost rychlého opakování použití recipientek, vyšší požadavky na hygienu, zabezpečení speciální místnosti na provedení operace. K výhodám můžeme zahrnout poměrně vyšší úspěšnost transferu a to z důvodu menší manipulace s reprodukčními orgány a tím i menšímu riziku uvolnění prostaglandinu, který vyvolává luteolýzu. 33

34 Přenos provádíme na : a.) ležícím zvířeti b.) stojícím zvířeti c.) transvaginální cestou V současnosti, hlavně u větších hospodářských zvířat, je nahrazován chirurgický přenos přenosem nechirurgickým, který je jednak méně traumatizující pro zvířata, ale taktéž je možné ho provést na stání, tj. nevyžaduje drahé chirurgické vybavení (GAMČÍK, 1980). Nechirurgický přenos Před vlastním přenosem se provede místní znecitlivění. Přenos embryí se provádí speciální aparaturou do kraniální části děložního rohu. Podle požadavků chovatele a cílů přenosu se postupuje následovně: - jedno embryo se umísťuje do ipsilaterálního rohu neinseminované příjemkyně. Stejným způsobem se přenášejí dvě rozdělená embrya v jedné zoně pellucidě. - Jedno embryo se přenáší do kontralaterálního děložního rohu inseminované příjemkyně - Dvě embrya se přenášejí po jednom do obou děložních rohů Úspěšnost NP je závislá nejen na kvalitě přenášeného embrya, ale hlavně na délce trvání celého přenosu z důvodu co nejmenší traumatizace krčku dělohy a endometria (HOLÝ, 1998) ET u skotu nabízí chovatelské praxi poměrně široké využití: - produkce telat od geneticky cenných rodičů - zkracování generačního intervalu a šlechtitelské využití MOET (multiple ovulation embryo transfer) - získávání telat od neplodných krav - získávání masných telat od mléčných krav 34

35 - produkce telat požadovaného pohlaví (sexování embryí) - export a import embryí - uchování embryí ohrožených plemen skotu (genové rezervy) - produkce identických dvojčat pro výzkumné účely - dělení embryí a jejich rekonstrukce Mezi faktory rozhodující o úspěšném využití ET v praxi lze zařadit: - teoretické a praktické znalosti přenosového týmu (zootechnik,veterinář, inseminační technik, technolog) - selekce dárkyň embryí (PH, zdraví, pravidelný pohlavní cyklus) - synchronizace říje mezi dárkyní a příjemkyněmi - morfologická kvalita přenášeného embrya - odborná úroveň služeb zajišťujících konzervaci, obchod s embryi a další servis pro farmáře (INTERVET, 2004). Kritériem úspěšnosti ET je zabřezávání příjemkyň, které se pohybuje od 50 60% po 1. přenosu při použití čerstvých embryí. Při přenosu mražených embryí se procento zabřeznutí obecně snižuje o 10%. Ukazuje se, že embryonální mortalita, zmetání a další abnormality jsou vyšší při ET mražených embryí (INTERVET, 2004) 7. Cíl práce Podat přehled metod řízené reprodukce v chovu skotu 35

36 8. Závěr Na synchronizaci říje a řízení estrálního cyklu krav a jalovic je mnoho způsobů. Synchronizace říje musí splňovat jednoduchost a dobré výsledky zároveň. Nezanedbatelným faktorem je i cena ošetření. Jednoduchost ošetření, stejně jako i cena preferuje použití PGF 2α v synchronizačním programu krav a jalovic. Dalším rozhodujícím kritériem upřednostňujícím alternativní způsoby synchronizace jsou možnosti detekce říje, které mohou výrazně ovlivnit výsledný efekt, tj. inseminaci a graviditu. Při nízké úrovni detekce říje ve stádě volíme synchronizační postup telnosti inseminací ve fixní době, který má dobré výsledky. Musíme si uvědomit, že synchronizací říje nemůžeme nahradit nedostatky ve výživě a jiné negativní vlivy způsobující snížení fertility. Březost po synchronizaci říje je málokdy vyšší než při neovlivňovaném cyklu. U masného dobytka s odchovem telat při kravách nezapomínáme na jejich odstavení před synchronizací. Přítomnost telat při matkách prodlužuje postpartální anestrii a může negativně působit na naše úsilí o synchronizaci říje. Uživatelé synchronizace říje by měli být dopředu informovaní o výhodách, nevýhodách, očekáváních, limitacích a ceně synchronizačního postupu, čímž se vyhnou případnému zklamání z dosažených výsledků (INTERVET, 2004). Embryotransfer umožnil objasnit řadu problémů a jevů: embryonální mortalitu, migraci embryí, minimální počet embryí pro udržení březosti, apod. Z hlediska zootechnické praxe přináší výhody ve zjednodušení exportu a importu genomů ve formě embryí, odstraňuje tak transport zvířat, jejich složité karanténování včetně zdravotních zkoušek a celních komplikací, nabízí využití v genetických a selekčních programech, v ozdravných programech, poskytuje 36

37 možnost dlouhodobého uchovávání s významem pro záchranu zbytku ohrožených plemen a uchování genetického potenciálu matky. Efektivnost ET je individuální, neboť 15 20% potenciálních dárkyň nereaguje na provedenou superovulaci. I od spolehlivých dárkyň lze získat jen omezený počet embryí v intervalu 5 6 týdnů. Od nejlepších krav lze v průměru ročně získat přibližně 30 embryí. Perspektivní metodou v tomto směru se jeví in vitro produkce embryí (IVP). Pro šlechtitelské využití této metody byla vypracována metoda tzv. transvaginální aspirace oocytů z folikulů žijících dárkyň (OPU). Ve srovnání s klasickým ET lze metodou OPU a IVP získat dvakrát až třikrát více embryí schopných přenosu. Značnou výhodou metody OPU je to, že oocyty lze odebírat i od březích krav, a to od 2. do 4. měsíce březosti. Metoda však zatím není plně použitelná v praxi (LOUDA, 2001). 37

38 9. Seznam použité literatury 1. Jelínek P., Koudela.K. a kol.: Fyziologie hospodářských zvířat, Brno, MZLU, 2003, 414s., ISBN Kliment J. a kol.: Reprodukci hospodářských zvierat, Bratislava, Príroda, s. 3. Kováč, G.: Choroby hovadzieho dobytka, MaM Prešov 2001, 878.ISBN Kudláč, E. et al.: Veterinární porodnictví a gynekologie, SZD Praha 1977, 776, /50 5. Gamčík P., Sakala J., Lojda L.: Plodnost hovädzieho dobytka a jej poruchy, Bratislava, Príroda, 1980, 497s. 6. Gamčík P., Kozumplík J.: Andrologie a umělá inseminace hospodářských zvířat 1. díl, Praha, VŠV, 1975, 291s. 7. Louda F. a kol.: Inseminace hospodářských zvířat, Praha, Česká zemědělská univerzita, 2001, ISBN Philips.C.J.C.: New techniques in Cattle production, UK, University College of North Wales, 1989, ISBN

39 39

40 40