Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Transkript

1 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Nový stavební zákon vnese od 1. ledna 2007 do přípravy, realizace a užívání staveb velké změny, je proto třeba se na ně postupně připravovat, zejména na nové postupy, i když po přechodnou dobu se budeme setkávat i s postupy podle zákona č. 50/1976 Sb. Zákon č. 183/2006 Sb. známe v jeho tiskové podobě od , kdy vyšel ve Sbírce zákonů. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2007, se dvěma výjimkami. Některá ustanovení, týkající se institutu autorizovaného inspektora ( 143, 144, 145, 147 a 151), již účinnosti nabyla 1. července 2006 z důvodu nutné přípravy na činnost těchto osob od 1. ledna Dalším ustanovením s odlišnou účinností je 102 odst. 2, který upravuje nárok na náhradu v případě zrušení určení pozemku k zastavění změnou územně plánovací dokumentace nebo zrušením územního rozhodnutí ve prospěch veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. Toto ustanovení nabude účinnosti až 1. ledna K provádění tohoto zákona byly vydány následující vyhlášky: Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Rušené prováděcí předpisy a vyhlášky S účinností nového zákona byl zrušen současný stavební zákon č. 50/1976 Sb., vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací, a poněkud kuriózně i zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově vč. jeho změny, který zůstal všemi po něm následujícími změnami stavebních předpisů do současné doby nepovšimnut. Pokud jde o rušené předpisy, zájem odborné veřejnosti v současné době směřuje zejména k osudu vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, protože tato vyhláška není novým zákonem rušena. Vyhláška bude po určitý čas platit i po Jedním z důvodů je příprava nové vyhlášky Ministerstva vnitra o technických podmínkách požární ochrany staveb, která bude vydána jako prováděcí předpis zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška podléhá projednání s orgány Evropské unie, takže její vydání není z hlediska času zcela jasné. Požadavky na stavby z

2 hlediska požární bezpečnosti v budoucnu proto nebudou součástí vyhlášky o obecných technických požadavcích na stavby. Vyhláška č. 137/1998 Sb. tedy bude platit až do doby než ji zruší nová vyhláška o technických požadavcích na stavby, avšak bude muset být ještě do konce roku novelizována. Nová vyhláška o technických požadavcích na stavby bude postavena na jiném základě než je dnešní vyhláška č. 137/1998 Sb., a jak bude zřejmé i z názvu, nebude obsahovat územně technické požadavky na umísťování staveb. Ty jsou obsaženy v nové vyhlášce o technických požadavcích na využívání území. Struktura nového stavebního zákona Struktura nového stavebního zákona je s menšími odchylkami podobná struktuře současného stavebního zákona. Rozsah a podrobnost nového zákona se však od současného zákona výrazně odlišuje. Zjednodušení postupů pro veřejnost vedlo k značné složitosti zákona a bude znamenat velkou změnu v práci zejména stavebních úřadů. Zákon má tyto části: I. Úvodní ustanovení kromě předmětu úpravy zákona obsahuje zejména vysvětlení pojmů. II.Výkon veřejné správy stanoví postupy a působnost orgánů obcí, krajů, hl. m. Prahy, ministerstev, stavebních úřadů obecných, speciálních a jiných. III.Územní plánování upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. IV.Stavební řád obsahuje úpravu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dozor a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. V.Společná ustanovení obsahují zejména podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů, správní delikty. VI.Přechodná a závěrečná ustanovení. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Pojmy a předmět úprav 2 a 3 Úvod zákona obsahuje shrnutí předmětu úprav a vysvětlení použitých pojmů. Na rozdíl od současného zákona jsou pojmy v novém zákonu stanoveny hned v úvodu ( 2 a 3) a také podrobněji. Bohužel je tato úvodní úprava neucelená, protože některé pojmy jsou vysvětleny až v dalších částech zákona, a také poněkud nejasná, když například jako pojem uvádí územně plánovací dokumentaci a vysvětlení pojmu spočívá ve výčtu těchto dokumentací. Pojem projektant je uveden až v 22 odst. 4, a to pouze v souvislosti s veřejným projednáním územně plánovací dokumentace. V souvislosti se stavebním řízením je zase vysvětlen hlavní projektant, kterým se rozumí projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací

3 autorského dozoru. Pojem stavbyvedoucí (osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu)nalezneme až v 134 odst. 2. Až v 158 je uveden pojem projektová dokumentace [dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle 104 odst. 2 písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy]. Některé pojmy známé ze současného stavebního zákona v novém zákonu nejsou, např. pojem jednoduchá stavba. Matoucí je ovšem používání tohoto slovního spojení v novém zákonu, např. v 104 ( Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací ). Nejedná se ale o označení určitého druhu staveb, k němuž by byl vztažen nějaký úkon či postup, ale o vyjádření charakteru (technické jednoduchosti) stavby. Zákon nezná ani pojem drobná stavba. Tento pojem ale bude pro účely evidence staveb v katastru nemovitostí od obsažen v katastrálním zákonu (zákon č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 186/2006 Sb.). Stavby se v novém stavebním zákonu tedy nebudou dělit podle druhů, ale podle podrobnějších charakteristik (rozměrů, účelů apod.), k nimž bude vztažen určitý postup. Pojmem stavebník bude zákon označovat osobu, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, nebo jejího právního nástupce, a dále osobu, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. Stavebníkem se bude rozumět též investor a objednatel stavby. To znamená, že za stavebníka nebude považována osoba provádějící nepovolenou stavbu. Některé pojmy změní jen označení, např. současný pojem odborný dozor mění pouze název na stavební dozor, ale kvalifikační podmínky pro tuto činnost zůstávají stejné jako v 44 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. Podobně nový pojem stavební podnikatel označuje současnou právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů jak je uvedeno v 44 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. Řada stávajících pojmů byla převzetím do nového zákona upřesněna. Pojem stavba zůstává v obecné rovině, byť více rozvinuté, tzn. že se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Poněkud zvláštním (či zbytečným) poslaneckým upřesněním pojmu stavební úprava je doplnění, že za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Ze současného informačního, reklamního a propagačního zařízení vznikl pojem zařízení, pod kterým se bude rozumět informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu (v pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, bude určující stanovisko stavebního úřadu). Zařízení o celkové ploše větší než 8 m 2 nový zákon považuje rovnou za stavbu pro reklamu. Zúžen byl naopak dnešní pojem pro údržbu stavby a místo současného požadavku udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu tak, aby nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost, se údržbou stavby budou rozumět práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavební stav stavby tak, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení a aby se co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

4 II. VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY Úprava postupů orgánů veřejné správy Výkonu veřejné správy nový zákon věnuje větší pozornost než zákon současný. Důležitá je zde vyjádřená zásada, která je leitmotivem celého zákona, a to povinnost všech orgánů veřejné správy využívat přednostně zjednodušující postupy, co nejméně zatěžovat dotčené osoby a v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno rozhodnutí, upustit od dalšího povolování záměru. Orgány územního plánování a stavební úřady musí postupovat ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. P roto musely být pro celkové zjednodušení postupů podle stavebního zákona současně změněny tyto zvláštní zákony. To se stalo zákonem č. 186/2006 Sb., který nabývá účinnosti spolu se stavebním zákonem Dotčené orgány ( 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) budou vázány svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem a navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska budou moci v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno. P říp. na základě skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlédne. Podobně budou dotčené orgány vázány tím, jak bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí, nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území (opět s výjimkou nově zjištěných a doložených skutečností). Orgány územního plánování Orgány územního plánování budou orgány obcí a krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany. V tom se nový zákon od současného neliší. Důležitou změnou v působnosti orgánů územního plánování je ale omezení možnosti orgánu kraje zasahovat do činnosti orgánů obcí. Budou to moci učinit jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu. Podobně MMR bude na úseku územního plánování oprávněno zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu. V územním plánování budou rozděleny orgány obcí podle jejich působnosti: Obecní úřad s rozšířenou působností bude v přenesené působnosti pořizovat územně plánovací podklady, územní plán a regulační plán pro území obce, a územně plánovací podklady, územní plán, regulační plán, územní studii nebo vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu. Dále bude dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud sám nevydává územní rozhodnutí, a dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území [např. v řízení podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nebo podle zákona č. 44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)].

5 Obecní úřad, pokud zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle 24 zákona, bude v přenesené působnosti zejména pořizovat územní studii, územní plán, regulační plán a vymezení zastavěného území obce, a na základě veřejnoprávní smlouvy bude totéž vykonávat i pro jinou obec (ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností). Stavební úřad bude na úseku územního plánování zejména vydávat územní rozhodnutí (nestanoví-li zákon dále jinak) a územní souhlas. Zastupitelstvo obce bude v samostatné působnosti zejména rozhodovat o pořízení územního plánu a regulačního plánu obce, schvalovat zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu, vydávat územní plán a regulační plán. Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce, bude zejména vydávat vymezení zastavěného území, schvalovat žádost obce o pořízení územního plánu, regulačního plánu a územní studie, vydávat územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře. Krajský úřad bude v přenesené působnosti zejména pořizovat zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu, pořizovat územně plánovací podklady. Krajský úřad bude dále dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí. V zákonem stanovených případech bude rovněž vydávat územní rozhodnutí nebo určovat stavební úřad příslušný k územnímu řízení. Zastupitelstvo kraje bude v samostatné působnosti zejména vydávat zásady územního rozvoje, schvalovat zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje, vydávat regulační plán v zákonem stanovených případech. Rada kraje bude v samostatné působnosti uplatňovat stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje, a v přenesené působnosti bude vydávat v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře. Zvláštní úprava působnosti orgánů územního plánování bude v Praze spočívat v tom, že pokud bude pořizovat územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, bude působnost krajského úřadu vykonávat MMR, a pokud bude pořizovat územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části (pokud toto oprávnění bude vyplývat ze statutu), bude vykonávat působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy. Novým orgánem územního plánování bude Rada obcí pro udržitelný rozvoj území. Tento orgán může zřídit starosta obce s rozšířenou působností se souhlasem obcí v jejím správním obvodu jako zvláštní orgán obce. Rada obcí bude projednávat územně analytické podklady pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností a vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území a k tomu bude pro příslušeného pořizovatele vydávat stanovisko.

6 Působnost Ministerstva obrany pro území vojenských újezdů je stanovena v podobné úpravě jako dnes, tzn. že tento orgán bude na území vojenských újezdů zejména vydávat územní plán a regulační plán, projednávat územně analytické podklady a územní studie. Újezdní úřad pro území vojenského újezdu pak bude zejména pořizovat územní plán, regulační plán a územní studii, územně analytické podklady, a poskytovat územně plánovací informace. MMR bude nadále ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a v této oblasti bude vykonávat státní dozor ve věcech územního plánování, pořizovat politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady, povede evidenci územně plánovací činnosti, a bude vykonávat i další činnosti. K řešení koncepčních otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a architektury buď zřídí organizační složku státu nebo touto činností pověří již existující odborně způsobilou organizační složku státu. S velkou pravděpodobností bude postupováno podle druhé možnosti. Orgány ve věcech stavebního řádu Orgány ve věcech stavebního řádu budou MMR jako ústřední správní úřad a stavební úřady. Proti současnému stavu se značně rozšíří působnost MMR, které bude vykonávat státní dozor, sledovat a analyzovat závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhovat opatření k zabránění jejich opakování, sledovat účinnost technických předpisů pro stavby a dbát o jejich rozvoj, navrhovat úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a dávat podněty k úpravě českých technických norem nebo k úpravě certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením. Dále bude koordinovat vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona a vykonávat dozor nad činností autorizovaných inspektorů. Ministerstvo si bude moci vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u staveb s vlivem na území sousedních států. D osud tak může učinit jen v případě, že je nadřízeným orgánem stavebního úřadu, pokud je jím v první instanci krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy (v praxi se tak dosud nestalo). Ministerstvo bude podle nového zákona také oprávněno vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře budou dotýkat veřejných zájmů. MMR bude rovněž oprávněno provádět kontrolní prohlídky staveb v součinnosti se stavebními úřady a autorizovanými inspektory, příp. touto činností pověřit existující odborně způsobilou organizační složku státu. Zákon ministerstvu umožní zřídit odbornou organizační složku státu k navrhování technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k vyhodnocování příčin havárií staveb. Stavební úřady budou i nadále děleny na stavební úřady obecné ( 13), speciální ( 14), vojenské a jiné ( 15). I když nedošlo k původně navrhovanému snížení jejich počtu, v soustavě stavebních úřadů ke změnám dojde. K obecným stavebním úřadům bude patřit nově i MMR. Obecnými stavebními úřady budou dále krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí hlavního města Prahy určené statutem, magistráty územně členěných statutárních měst a úřady jejich obvodů nebo městských částí určených statutem, magistráty statutárních měst, pověřené obecní úřady a městské a obecní úřady, které tuto působnost budou vykonávat k 31. prosinci Zákon umožní i další opatření ve struktuře stavebních úřadů.

7 S výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování budou stejně jako dosud existovat speciální stavební úřady pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby vodních děl, ale nově k nim přibudou speciální stavební úřady pro stavby podléhající integrovanému povolení (viz zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci). Podmínkou pro vydání rozhodnutí speciálním stavebním úřadem bude stejně jako dosud souhlas obecného stavebního úřadu z hlediska souladu stavby s územním rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo se záměry územního plánování. Nově ale zákon stanoví, že v pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu v působnosti speciálního stavebního úřadu, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, bude platit stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu. Zachovány zůstanou vojenské a jiné stavební úřady, jejichž pravomoc se stejně jako dosud nevztahuje na územní rozhodování. Vojenskými stavebními úřady budou újezdní úřady pro území vojenských újezdů, a Ministerstvo obrany (MO) u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů. Jinými stavebními úřady budou Ministerstvo vnitra (MV) u staveb pro bezpečnost státu (v zákonu jsou tyto stavby blíže specifikovány), Ministerstvo spravedlnosti (MS) u staveb sloužících k plnění úkolů MS a staveb pro služební účely Vězeňské služby a jejích organizačních složek, a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) u staveb pro těžbu, zpracování, transport a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a u staveb jaderných zařízení. Větší změna nastane v působnosti stavebního úřadu MPO, který bude stavebním úřadem i pro stavby jaderných zařízení, které dosud byly v působnosti obecných stavebních úřadů. Další důležitá změna proti současnému stavu se týká podmíněnosti vydání rozhodnutí stavebními úřady MO, MV, MS a MPO. Tyto úřady budou moci vydat povolení pro stavby v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu jen pokud se nebude měnit výškové uspořádání prostoru. U ostatních staveb budou moci povolení vydat, pokud zajistí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. A opět i zde v pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu v příslušnosti stavebních úřadů MO, MV, MS a MPO, platí stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož působnosti se stavba týká. Nový zákon rovněž upravuje možnost vyhrazení si pravomoci stavebního úřadu nadřízeným orgánem v případě jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu v jejich okolí. III. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Cíle územního plánování Cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Podle nového zákona bude hlavně soustředěno na veřejný zájem na využití území, především na racionální využívání zastavěného a zastavitelného území a na ochranu území nezastavěného a nezastavitelných pozemků. Tato část zákona navazuje na úvodní pojmy, kde je mj. stanoveno, co se rozumí změnou v území, stavebním pozemkem, zastavěným stavebním pozemkem, zastavěným územím, nezastavitelným pozemkem, nezastavěným územím, plochou, plochou nadmístního, popřípadě republikového významu, koridorem, zastavitelnou plochou, veřejnou infrastrukturou, veřejně prospěšnou stavbou, veřejně prospěšným opatřením.

8 Úkoly územního plánování Zákon stanoví v 19 řadu úkolů územního plánování. Mezi ně bude patřit i vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Jeho součástí bude posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle (jediné) přílohy stavebního zákona a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Uvedená příloha stavebního zákona tím nepřímo novelizuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Zveřejňování písemností Z postupů v územním plánování je třeba upozornit na nově upravené zveřejňování písemností, které může v praxi být zdrojem problémů. Pokud se písemnosti ve věcech územního plánování budou v zákonem stanovených případech doručovat veřejnou vyhláškou na více úředních deskách, bude se za den vyvěšení považovat den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. Tato úprava byla nesystémově vložena do zákona až jako pozměňovací návrh Senátu, a je úpravou odlišnou od obecné úpravy zveřejňování písemností veřejnou vyhláškou v zákonu č. 500/2004 Sb., správním řádu. Územně plánovací informace V části územního plánování se v 21 objevuje nový institut stavebního zákona, kterým je územně plánovací informace. Toto opatření bude mít zásadní vliv na některé postupy podle stavebního zákona. Bude se jednat o předběžnou informaci ve smyslu 139 správního řádu, kterou bude správní orgán povinen na žádost vydat. Územně plánovací informace se bude vydávat ke stanovení podmínek pro: využívání území a změn jeho využití, vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, vydání územního souhlasu v případech, kdy je jím možno nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, provedení jednoduchých staveb ( 104 odst. 1) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Zejména pro stavebníky bude územně plánovací informace představovat významnou pomoc, ale budou si muset být dobře vědomi jejího účelu i funkce. Úplnost a přesnost územně plánovací informace bude totiž závislá na požadavcích žadatele a dostatečné konkretizaci jeho záměru. Například pokud později zpracovaná projektová dokumentace ohlašované stavby nebude zcela v souladu s vydanou územně plánovací informací, stavební úřad provedení stavby zakáže. Podle správního řádu lze v téže věci požadovat předběžnou informaci jen jednou a doba její platnosti může být časově omezena. To nový stavební zákon přímo stanoví přímo a územně plánovací informace bude platit pouze 1 rok.

9 Veřejné územní plánování Územní plánování bude ze zásady veřejné. Novinkou bude účast zvoleného zástupce veřejnosti, ale na rozdíl od původního návrhu pouze při projednávání územně plánovací dokumentace. Důležitou částí územního plánování ve stavebním zákonu je také stanovení kvalifikačních požadavků na osoby, které budou u orgánů územního plánování zajišťovat výkon územně plánovací činnosti. Územně plánovací a územně analytické podklady Územně plánovací podklady budou tvořit územně analytické podklady a územní studie. Územně analytické podklady ( 26 až 29) budou novým druhem územně plánovacích podkladů, a to podkladem významným. Územně analytické podklady budou poskytovat trvalé a stále aktualizované hodnocení stavu, limitů a možností využití území, a budou sloužit jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. Mimo jiné budou i podkladem pro vydávání územně plánovacích informací a pro další činnosti zejména orgánů územního plánování a stavebních úřadů. Pořízení územně analytických podkladů zákon ukládá orgánům územního plánování do a krajským úřadům do Bez jejich zpracování bude muset pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím územně analytickým podkladům. Územně analytické podklady vč. jejich aktualizací budou muset být veřejně přístupné na internetu. Územní studie Územní studie ( 30) bude územně plánovacím podkladem, kterým se budou zejména prověřovat a posuzovat možná řešení určitých problémů v území, úpravy nebo rozvoje některých funkčních systémů v území, např. veřejné infrastruktury, a dále uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Územní studie (podobně jako dnešní urbanistická studie) se nebude schvalovat, ale orgán územního plánování schválí její využití jako podklad pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace. V tom případě budou data o studii vložena do evidence územně plánovací činnosti. Politika územního rozvoje Zvláštním nástrojem územního plánování bude politika územního rozvoje ( 31 až 35), kterou pro celé území republiky musí pořídit MMR. Nelze ji řadit ani k územně plánovacím podkladům, ani k územně plánovací dokumentaci. Tento dokument, který bude schvalovat vláda, bude strategickým nástrojem územního plánování na celostátní úrovni nejen v republikových, ale i mezinárodních souvislostech, a bude závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentací budou zásady územního rozvoje, územní plány a regulační plány obcí. Územně plánovací dokumentace se podle znění zákona nebude schvalovat, ale vydávat (fakticky jde o totéž) jako opatření obecné povahy podle správního řádu (v dohodě s dotčenými orgány). Opatření obecné povahy bude celé závazné, takže územně plánovací dokumentace již nebude mít směrnou a závaznou část, jako je tomu u současných územně plánovacích dokumentací.

10 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje ( 36 až 42) budou novým a povinným nástrojem územního plánování krajů a budou muset být zpracovány do konce roku Zásadami územního rozvoje bude kraj určovat základní strategii pro rozvoj svého území, a to jak v nadmístních vazbách rozvoje obcí, tak ve vztahu celostátní politice územního rozvoje. Kraj přitom nebude oprávněn zasahovat do pravomocí, které zákon na úseku územního plánování dává obcím. Územní plán obce Zpracování a vydání územního plánu obce ( 43 až 56) povinné nebude, ale stavební zákon prostřednictvím některých pobídkových ustanovení bude obce nutit k jeho pořízení nepřímo. Územním plánem se stanoví zejména základní koncepce rozvoje území obce (popř. vojenského újezdu nebo v Praze její určité části) a ochrana jeho hodnot, koncepce veřejné infrastruktury, vymezí se zastavitelné plochy obce a stanoví základní požadavky na plošné a prostorové uspořádání. Územní plán se bude pořizovat vždy pro celé území obce a bude závazným dokumentem pro zpracování regulačního plánu a pro rozhodování v území obce. Územní plán se bude vydávat jako opatření obecné povahy podle správního řádu. O pořízení územního plánu rozhodne zastupitelstvo obce, ale podnět k jeho pořízení může podat i orgán veřejné správy, občan obce nebo vlastník určité nemovitosti v obci. Zpracování konceptu územního plánu již nebude povinné, jako je tomu podle současného stavebního zákona. Bude zpracováván jen v případě, že bude třeba prověřit území alternativami nebo variantami. V územním plánu se vymezí zastavěná území, zastavitelné plochy a nezastavěné území. Vymezení těchto území bude sloužit mj. k ochraně nezastavěného území, povede k efektivnímu využívání zastavěného území, i k rozlišení daně z nemovitosti pozemků. Rozhodování v územním plánem vymezeném zastavěném území bude jednodušší, o návrhu na vydání územního rozhodnutí zde bude stavební úřad moci rozhodnout ve zjednodušeném územním řízení. Změnit zastavěné území bude možné jen změnou územního plánu nebo samostatným opatřením obecné povahy, které bude oprávněna vydat rada obce (v něm se ale nebudou moci vymezit zastavitelné pozemky). Regulační plán Regulační plán ( 61 až 75), jako podrobnější územně plánovací dokumentace, v řešené ploše stanoví zejména podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Stejně jako územní plán bude regulační plán vydáván jako opatření obecné povahy. Regulační plán bude moci být pořizován jak pro celé území obce, tak pro její určité území. Vydání regulačního plánu výrazně zjednoduší rozhodování v území, neboť ve schváleném rozsahu bude nahrazovat územní rozhodnutí (rozdíl proti současnému stavu), nikoli však v nezastavěném území. Regulační plán se bude pořizovat jak z vlastního podnětu obce (kraje) nebo z podmětu jiného orgánu, tak za určitých podmínek i na žádost fyzické nebo právnické osoby (s touto možností bude ale spojena možnost částečné nebo úplné úhrady nákladů na pořízení regulačního plánu touto osobou). Platnost regulačního plánu pořízeného na žádost bude časově omezena a zanikne, pokud v této době nebude podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí podle zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo nebude-li započato s využitím území pro stanovený účel anebo bude-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti.

11 Územní rozhodnutí a územní souhlas Územní rozhodnutí ( 76 až 83) je dalším nástrojem územního plánování, které je na rozdíl od územně plánovací dokumentace většinou individuálním správním aktem. Na značně diferencovanou úpravu územního řízení, zjednodušení nebo vypuštění nutnosti územního rozhodování u řady staveb mělo vliv velké uvolnění v oblasti povolování staveb. Umísťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území bude možné na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, který je dalším novým institutem stavebního zákona. K tomu přistupuje v zákoně uvedený výčet staveb a zařízení, které nebudou vyžadovat ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas. U dalších staveb bude postupy v územním řízení ovlivňovat řada okolností v určitých případech bude moci být vedeno (i ze současného zákona známé) společné územní a stavební řízení, u dalších záměrů bude vedeno jen zjednodušené územní řízení. Novým institutem stavebního zákona bude rovněž veřejnoprávní smlouva uzavřená podle správního řádu mezi stavebním úřadem a stavebníkem, která nahradí územní rozhodnutí o umístění stavby, nebo o změně využití území či o změně vlivu stavby na využití území. Druhy územních rozhodnutí se proti současnému stavu částečně změní. Rozhodnutí o umístění stavby se bude vydávat jak pro umístění stavby, tak pro umístění zařízení, rozhodnutí o využití území bude vydáváno pro zákonem stanovené případy, rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území se bude vydávat nejen pro nástavby a přístavby stávajících staveb, ale také pro nové způsoby užívání těchto staveb. Z bývající rozhodnutí o dělení a scelování pozemků a rozhodnutí o ochranném pásmu se prakticky nezmění. Nově se územním rozhodnutím již nebude rozhodovat o stavební uzávěře a o chráněném území. O vyhlášení stavební uzávěry a o asanaci území se bude napříště rozhodovat územním opatřením obce nebo kraje. Chráněná území se i v současné době vyhlašují podle zvláštních zákonů právními předpisy. Je třeba ještě připomenout, že územní rozhodnutí i dále uvedený územní souhlas se bude moci vydat jen v území zastavěném a v zastavitelných plochách. V úvodu zmíněná obecná zásada rozhodovat co nejhospodárněji a co nejméně zatěžovat stavebníky, je zakotvena i v této části zákona a stavební úřad bude oprávněn, aby v územním rozhodnutí některých jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízení, a také za určitých podmínek, na žádost stavebníka stanovil, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení. Územní rozhodnutí se nebude vydávat v území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí.

12 Stavby a zařízení nevyžadující územní rozhodnutí ani územní souhlas Nový stavební zákon uvádí v 79 výčet konkrétních staveb a zařízení, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas. Jedná se o případy, které jsou z hlediska územního plánování nevýznamné a nemohou ovlivnit území. Stručně se jedná o: některá informační a reklamní zařízení, stožáry pro vlajky do výšky 8 m, meliorační nebo zavlažovací zařízení pokud nejsou vodními díly, některá technická zařízení (sirény, signální věže, bleskosvody, monitorovací zařízení na stavbách), informativní značky na pozemních komunikacích, nižší opěrné zdi do nehraničící s veřejnými komunikacemi či prostranstvím, propustky na účelových komunikacích, krátkodobé přenosné stavby, zařízení a konstrukce, důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách podléhající státní báňské správě, cirkusové stany s kapacitou max. 200 osob, scénické stavby, sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti, označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, veřejně prospěšných staveb, staveb právnických a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek. Výjimkou z toho budou: stavby kulturních památek a v památkově chráněných územích, kde se tato úprava nebude vztahovat na výše uvedená informační a reklamní zařízení, stožáry pro vlajky, opěrné zdi a propustky.

13 Územní souhlas Zjednodušení přináší zákon i zavedením institutu územního souhlasu ( 96). Velmi zjednodušeně jej lze přirovnat k ohlašovaní staveb, avšak s tím rozdílem, že u územního souhlasu neplatí právní domněnka konkludentního souhlasu stavebního úřadu uplynutím lhůty. Zákon případy, kdy lze vydat územní souhlas, taxativně vyjmenovává. Tento zjednodušený postup ale nebude připadat v úvahu v případech, kdy záměr bude podléhat posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud dotčený orgán svým stanoviskem určí nějaké podmínky. U některých staveb bude stavební úřad oprávněn sloučit vydání územního souhlasu s vydáním souhlasu s ohlášením stavby. Územní souhlas se bude moci aplikovat v případech, kdy nebude docházet k podstatným změnám v území, ani nebude vyžadován nárok na veřejnou infrastrukturu, a bude jej také možno vydat jen v zastavěném území nebo zastavitelné ploše a navíc v bezesporném případě, neboť v územním souhlasu nelze stanovit žádné podmínky. Územní souhlas nahradí v některých případech územní rozhodnutí podobně jako ohlášení určité stavby nahrazuje stavební povolení. Veřejnost územního plánování nového zákona se promítá i do územního souhlasu. Zákon proto stanoví žadateli o územní souhlas povinnost zveřejnit svůj záměr tak, aby bezodkladně poté, co záměr oznámí stavebnímu úřadu, vyvěsil informaci o něm na veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, po dobu nejméně 30 dnů. Územní souhlas bude mít podobně jako územní rozhodnutí časově omezenou platnost, avšak kratší (1 rok). Jeho platnost však neskončí, pokud v této lhůtě bude podána žádost o stavební povolení, ohlášení nebo žádost o jiné rozhodnutí podle stavebního nebo jiného zákona, nebo bude-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo pokud nebude stavební nebo jiné povolovací řízení po lhůtě platnosti územního souhlasu zastaveno anebo žádost zamítnuta, a v případě dělení a scelování pozemků, pokud v této lhůtě bude zapsáno v katastru nemovitostí. Veřejnoprávní smlouva Veřejnoprávní smlouvu, která nahradí územní rozhodnutí ( 78), bude uzavírat stavební úřad se žadatelem, pokud pro její uzavření budou splněny všechny podmínky stavebního zákona a správního řádu. Tato smlouva ale nebude vhodná pro všechny stavby. Jednou z podmínek uzavření smlouvy bude souhlas osob, které by byly účastníky územního řízení. Smlouva bude moci být uzavřena i po zahájení územního řízení (uzavřením smlouvy stavební úřad územní řízení zastaví). Územní řízení Územní řízení ( 84 až 92) bude zásadně veřejné. Nový stavební zákon obsahuje velmi podrobnou úpravu územního řízení vč. odlišností ve vymezení účastníků řízení a doručování písemností od obecné úpravy ve správním řádu. Územní řízení ve své klasické podobě se ale bude týkat výrazně menšího počtu staveb než je tomu dosud. U mnoha staveb se bude využívat zjednodušených postupů. Zákon v této části obsahuje i některé dosud neobvyklé postupy. Zákon např. ukládá žadateli o vydání územního rozhodnutí, aby vzápětí po nařízení ústního jednání stavebním úřadem (bude povinné), zajistil na místě budoucí stavby nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, vyvěšení informace o svém záměru i o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí (do doby veřejného ústního jednání).

14 Informace bude muset obsahovat i grafické vyjádření záměru. Pokud by to žadatel neprovedl, stavební úřad bude muset nařídit opakované veřejné ústní jednání. Tento postup je zákonem stanoven pro zajištění dostatečného informování veřejnosti. Nový stavební zákon mění i některé obvyklé postupy v územním řízení. Například důvodem pro přerušení územního řízení bude, kromě důvodů uvedených ve správním řádu, i skutečnost, že požadovaný záměr bude klást takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, bez nichž nelze záměr provést. V takovém případě bude pro pokračování v řízení požadováno předložení plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury. Novou úpravou bude možnost spojit územní řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v případě, že příslušným úřadem bude krajský úřad a že nebude nutno zpracovávat varianty řešení záměru. Současný stavební zákon neobsahuje úpravu pro zamítnutí návrhu na vydání územního rozhodnutí a stavební úřady proto zamítavé rozhodnutí musí vydávat podle stejného paragrafu, kterým se územní rozhodnutí vydává a rozhodnutí odůvodňovat s použitím teorie správního práva. Nový zákon již ustanovení, podle něhož stavební úřad v určitých případech zamítne žádost o vydání územního rozhodnutí, obsahuje. Rozdílem proti současnému stavebnímu zákonu je v novém zákonu i úprava o prodloužení platnosti územního rozhodnutí. V současnosti musí být o prodloužení platnosti územního rozhodnutí pravomocně rozhodnuto ještě v době jeho platnosti. Podle nové úpravy se však podáním žádosti o prodloužení doby platnosti běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Novou úpravu představuje dále pozbývání platnosti územního rozhodnutí, pokud nebude v době platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí podle stavebního nebo jiného zákona, nebo nebude-li započato s využitím území pro stanovený účel, anebo bude-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-li podaná žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí. Rozdíl proti současné úpravě spočívá především ve slově úplná žádost. Dosud stačí podat žádost o stavební povolení jakoukoli, tedy i neúplnou a často jen formální. Přesnější, resp. přímo v zákonu vyjádřené, jsou proti stávajícímu zákonu i další důvody pro pozbytí platnosti územního rozhodnutí. Zjednodušené územní řízení Stavební zákon umožní vést zjednodušené územní řízení ( 95) za určitých podmínek u všech druhů staveb, které nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, a pokud budou mj. doložena kladná závazná stanoviska dotčených orgánů i souhlasy účastníků řízení (osob s vlastnickým nebo jiným právem k sousedním nemovitostem) vč. jejich souhlasu se zjednodušeným řízením. V tomto případě bude stavební úřad přímo rozhodovat návrhem výroku rozhodnutí, který bude žadatel muset bezodkladně vyvěsit na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, vč. grafického vyjádření záměru, popřípadě jiného podkladu, z něhož bude zřejmá architektonická nebo urbanistická podoba záměru a jeho vlivu na okolí. Pokud budou v určité lhůtě uplatněny výhrady dotčených orgánů, námitky účastníků nebo připomínky veřejnosti (ty pouze z důvodů ohrožení veřejného zájmu) proti zjednodušenému územnímu řízení, stavební úřad rozhodne o provedení (normálního) územního řízení.

15 Změna územního rozhodnutí Změny proti současnému zákonu dozná v novém zákonu i změna územního rozhodnutí ( 94). Podle zákona č. 50/1976 Sb. se v takovém případě územní rozhodnutí nahrazuje novým rozhodnutím, tzn. že se vydává znovu celé rozhodnutí, i když se mění jen jedna podmínka. Podle nového zákona se bude jednat skutečně jen o změnu, tzn. že se změní jen konkrétní část rozhodnutí. Územní rozhodnutí podle nového zákona ale také bude stavební úřad oprávněn z moci úřední moci změnit nebo dokonce zrušit v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření (v místě dříve umístěné stavby). Nový zákon dále řeší situaci, kdy po právní moci stavebního povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu dojde ke zrušení územního rozhodnutí, tak, že v této situaci se již územní rozhodnutí nebude vydávat. V současné době se jedná o situaci téměř neřešitelnou v případech, kdy soud zruší územní rozhodnutí stavby a nutí úřad znovu rozhodovat v době, kdy stavba má nejen pravomocné stavební povolební, ale často je i zkolaudována. Územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území Mezi nové nástroje územního plánování bude patřit územní opatření ( 97 až 100), které bude vydávat obec nebo kraj (v přenesené působnosti), nikoli stavební úřad. Bude se jednat o nástroj pro dočasnou úpravu poměrů v území z důvodu veřejného zájmu ve formě opatření obecné povahy podle správního řádu. Bude to tedy dokument povahou mezi obecně závaznou vyhláškou obce a správním aktem. Zákon takto upravuje územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území. Stavební uzávěra je věc známá, jen si připomeňme, že se jí ve vymezeném území dočasně omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost (nikoli udržovací práce), která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo schváleno její zadání, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. V současné době lze stavební uzávěru vydat jak nařízením obce, tak územním rozhodnutím stavebního úřadu, přičemž v tom, jak postupovat, hraje rozhodující úlohu zda jednat či nejednat s vlastníky pozemků jako účastníky územního řízení. Přímo nejednat umožňuje legislativní proces vydání nařízení obce. Asanací se obecně rozumí soubor opatření vedoucí ke zlepšení a ozdravění životního prostředí. Nový stavební zákon to více specifikuje v tom, že se jedná o opatření na území postiženém živelnou pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit podmínky pro odstranění dopadů živelné pohromy nebo havárie a pro další využití území. Územní opatření o asanaci území se bude vydávat rovněž pro zastavěné území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a jejich úpravy a nařídit další opatření. Nabytím účinnosti územního opatření o asanaci území pozbude v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace, a to do doby vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace, a naopak územní opatření o asanaci území pozbude účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.

16 Předkupní právo Novou úpravou ve stavebním zákonu je stanovení předkupního práva ( 101)obce nebo kraje v území vymezeném v územně plánovací dokumentaci nebo státu ve zvláštních případech pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšné opatření. Předkupní právo obce (kraje, státu) bude vyznačeno v katastru nemovitostí. Předkupní právo bude časově omezeno, avšak oprávněný (obec, kraj, stát) se bude moci tohoto práva také vzdát i před uplynutím této lhůty. Náhrady za změnu v území Stavební zákon dále nově upravuje náhrady za změnu v území ( 102). Za omezení práv vlastníka pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře omezena, bude náležet náhrada. Povinnost poskytnout náhradu na základě písemné žádosti vlastníka bude mít obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře. Náhrada se bude poskytovat v penězích a na základě posudku znalce. O příp. neuznání nároku bude rozhodovat soud. Tato zvláštní úprava pro náhradu vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bude zrušeno na základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním nového územního plánu nebo regulačního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, bude ale platit až od 1. ledna Výjimkou bude případ, kdy k uvedené změně dojde na základě návrhu vlastníka pozemku. IV. STAVEBNÍ ŘÁD Do části čtvrté nového stavebního zákona o stavebním řádu patří kromě povolování staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací také úprava stavebního dozoru, zvláštních pravomocí stavebního úřadu, postavení a činnosti autorizovaného inspektora i povinností a odpovědnosti osob při přípravě a provádění staveb. Nový zákon proti stávající úpravě výrazně zúžil okruh staveb, terénních úprav a zařízení, které ke své realizaci budou potřebovat povolení nebo ohlášení, a současně do jednoduššího režimu ohlašovaní přesunul řadu dalších staveb. U některých staveb, které nebudou vyžadovat stavební povolení nebo ohlášení nebo budou podléhat jen ohlášení, však bude nutno vydat územní rozhodnutí nebo územní souhlas, jiné stavby nebudou vyžadovat nejen stavební povolení nebo ohlášení, ale nebude u nich třeba ani území rozhodnutí ani územní souhlas ( 79 zákona). Orientace v těchto vztazích bude bezesporu obtížná nejen pro veřejnost, ale v počátcích účinnosti zákona i pro stavební úřady, které k tomu ještě povedou řízení i podle současného zákona. Jak již bylo uvedeno, stavby se v novém stavebním zákonu dělí poměrně složitě a podrobně podle toho, jakému režimu budou nebo nebudou podléhat. V 103 zákon uvádí stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které nebudou vyžadovat stavební povolení ani ohlášení. Tato úprava je nezvyklá rozsáhlým výčtem mnoha různých staveb a jejich změn a zařízení, která bude vyžadovat značnou pozornost zejména pracovníků stavebních úřadů. K nepřehlednosti roztřídění staveb, terénních úprav a zařízení v zákonu přispívá i to, že další seznam staveb atd. v 104 s režimem ohlášení uvádí některé stavby či zařízení s odkazem na předchozí 103 (např. přípojky neuvedené v 103 odst. 1 písm. b) bodě 8 ).

17 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce vyžadující ohlášení Stavební zákon v 104 tedy uvádí jednotlivé stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které budou vyžadovat ohlášení. Aby mohly být v tomto ustanovení pod písm. a) až d) uvedené některé stavby jen ohlášeny stavebnímu úřadu a nevyžadovaly ani územní rozhodnutí ani územní souhlas, bude muset být splněna řada požadavků musí být v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací, budou navrženy v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně nezmění a nebudou vyžadovat nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Dále bude muset být s ohlášením doloženo, že stavebník o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich. Zjednodušení lze očekávat také u některých staveb, terénních úprav a zařízení, které budou podle zákona vyžadovat ohlášení a zároveň budou podléhat územnímu řízení. V případě jednodušších staveb, terénních úprav a zařízení bude stavební úřad oprávněn v územním rozhodnutí stanovit, že ohlášení nevyžadují. Náležitosti ohlášení stavby, terénních úprav a zařízení obsahuje zákon a podrobněji je stanoví, vč. formuláře ohlášení, budoucí prováděcí vyhláška. K ohlášení staveb uvedených v 104 odst. 2 písm. a) až d) bude nutno připojit mj. projektovou dokumentaci, kterou bude muset zpracovat autorizovaná osoba, i závazná stanoviska dotčených orgánů. Samostatně zákon stanoví, co je třeba předložit k ohlášení výrobku, který bude plnit funkci stavby. Za ohlášení ve smyslu zákona se ale bude považovat pouze ohlášení úplné (neúplné ohlášení stavební úřad usnesením odloží). Ohlášenou stavbu bude stavebník oprávněn provést buď na základě souhlasného sdělení stavebního úřadu nebo bez něho, pokud mu nebude souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, nebo mu v této lhůtě nebyl doručen zákaz provedení stavby. Například pro stavebníka stavby rodinného domu, pokud splní všechny podmínky pro ohlášení, se tak zjednodušení promítne do absence správního řízení a tím i vyloučení možnosti odvolání, a zkrácení přípravy stavby. Je to ale poněkud omezeno tím, že souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou, ať písemný nebo mlčky, má omezenou časovou platnost 1 roku. Ta ale nezanikne, pokud v době platnosti bude stavba zahájena. Souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou nebude smět obsahovat žádné podmínky, v tom se bude podobat dnešnímu sdělní k ohlášení stavby. U ohlašovaných staveb se také na rozdíl od staveb vyžadujících stavebních povolení nebude stavebnímu úřadu předkládat plán kontrolních prohlídek. Jak je výše uvedeno, zákon pamatuje na možnost zakázat provedení ohlášené stavby. To se bude týkat stavby, která bude v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu nebo bude navržena v nezastavěném území anebo bude v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu. Pro tyto případy zákon stanoví, že stavební úřad provedení stavby rozhodnutím (vydá se bez řízení) provedení stavby zakáže. Toto rozhodnutí bude stavební muset vydat do 30 dnů ode dne ohlášení a stavebníkovi je doručit do 40 dnů ode dne ohlášení.