Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nejen z pohledu českého práva

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra trestního práva Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nejen z pohledu českého práva Fight against Legalization of Pay-off from the Criminal Behaviour and Funding of Terorism not only from the View of Czech Criminal Law Diplomová práce Lenka Kubíčková Brno 2010 / 2011

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nejen z pohledu českého práva zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. Lenka Kubíčková 2

3 Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce JUDr. Evě Ţatecké, Ph.D., za podnětné rady, odborné vedení a poskytnutý čas, které významně přispěly k vypracování této práce. Dále bych ráda poděkovala JUDr. Heleně Sieglové za poskytnuté konzultace v oblasti české právní úpravy legalizace výnosů z trestné činnosti, svému partnerovi, Bc. Jiřímu Knapovi, za cenné rady v oblasti ekonomie a v neposlední řadě celé své rodině, za jejich podporu při zpracovávání této práce. 3

4 Obsah Obsah Úvod... 6 Kapitola 1: Hospodářská kriminalita Hospodářská kriminalita a hospodářská trestná činnost Finanční kriminalita Kapitola 2: Obecná právní úprava v České republice: Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Legalizace výnosů z trestné činnosti a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti Organizovaná zločinecká skupina Pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny Další legislativní opatření Kapitola 3: Zvláštní právní úprava v České republice Zákon č. 61/1996 Sb Zákon č. 253/2008 Sb Legalizace výnosů z trestné činnosti Proces legalizace výnosů z trestné činnosti Placement Layering Integration Metody legalizace výnosů z trestné činnosti Výnosy z trestné činnosti Financování terorismu Povinné osoby Povinnosti povinných osob Identifikace a kontrola klienta Převzetí identifikace Upuštění od identifikace Neuskutečnění obchodu Uchovávání informací Postup při podezřelém obchodu Informační povinnost

5 Obsah Sankce Řízení vedené podle zákona č. 253/2008 Sb Problematika zahraničních osob Závěr k zákonu č. 253/2008 Sb Vyhláška č. 281/2008 Sb Ostatní právní předpisy ČR Kapitola 4: Právní úprava Evropské unie Kapitola 5: Mezinárodní právní úprava FATF Moneyval Výbor pro prevenci praní a financování terorismu Světová banka a Mezinárodní měnový fond Kapitola 6: Finanční analytický útvar Ministerstva financí České republiky Závěr Resumé Summary Seznam použitých zdrojů Seznam monografie Seznam odborných článků Seznam elektronických pramenů Seznam pouţitých právních předpisů

6 Úvod Úvod Tato diplomová práce s názvem Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nejen z pohledu českého práva má za úkol seznámit se základními aspekty tzv. praní špinavých peněz a dále vymezit základní postupy a metody pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to nejen na vnitrostátní úrovni, ale také na úrovni mezinárodní. Po rozevření socialistických kleští v roce 1989 se ekonomika v České republice začala transformovat z ekonomiky plánované (centrálně řízené) na trţní a v hojné míře se také začal prosazovat fenomén podnikání. Ruku v ruce s ním se bohuţel velmi rozšiřoval organizovaný zločin, který je právě s legalizací výnosů neodmyslitelně spojený. V první kapitole vymezuji základními pojmy této oblasti, kterými jsou zejména hospodářská kriminalita, hospodářská trestná činnost, finanční kriminalita či trestná činnost tzv. bílých límečků. Druhá a třetí kapitola je zaměřena na analýzu právní úpravy v České republice. Ve druhé kapitole je obsaţena obecná právní úprava trestního zákoníku, v kapitole třetí pak zvláštní právní úprava obsahující zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, dále zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, který nahradil předchozí právní úpravu představující zákon č. 61/1996 Sb. V rámci třetí kapitoly je také zmíněna vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých poţadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Vymezení základních směrnic a nařízení, které představují právní úpravu Evropské unie a na základě jejichţ implementace došlo k přijetí výše uvedených zákonů a vyhlášek, je předmětem čtvrté kapitoly. V páté kapitole se věnuji mezinárodní právní úpravě a s tím související mezinárodní spolupráci, která je vzhledem ke globalizaci a internacionalizaci finančních systémů jednotlivých států nepostradatelná. Dále zde budou vyjmenovány některé z mezinárodních organizací, které se zabývají problematikou boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 6

7 Úvod Šestá kapitola je věnována Finančnímu analytickému útvaru, který byl zřízen při Ministerstvu financí ČR jako zpravodajská jednotka a který, kromě analytických či kontrolních činností, má nezastupitelné kompetence právě v oblasti mezinárodní spolupráce. Cílem této práce je tedy vysvětlit problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a dále zhodnotit stávající právní úpravu, zejména z hlediska její efektivity v boji proti praní špinavých peněz. Při vypracovávání této práce, s ohledem na její přehlednost a kontinuitu, pouţívám zejména metody systematické, analytické a komparativní, a dále zapojuji své vlastní názory. Závěr této diplomové práce je tvořen zhodnocením výsledků, ke kterým jsem došla při studiu dané problematiky. 7

8 Hospodářská kriminalita Kapitola 1 Kapitola 1 HOSPODÁŘSKÁ KRIMINALITA Téma této diplomové práce představuje pouze velmi malou část jinak rozsáhlého celku pojímajícího problematiku hospodářské kriminality. Zde se pak můţeme setkat s různými pojmy a definicemi, které jsou mnohdy vykládány v laické i odborné veřejnosti nejednotně či aţ protichůdně. V následující kapitole bych se tedy chtěla krátce věnovat vymezení některých základních pojmů z oblasti hospodářské kriminality. 1.1 Hospodářská kriminalita a hospodářská trestná činnost Základním stavebním prvkem orientace můţeme označit pojmy hospodářská kriminalita a hospodářská trestná činnost. Pojem hospodářská trestná činnost je mnohem uţší neţ hospodářská kriminalita, přičemţ hospodářská trestná činnost je vţdy vnímána jako hospodářská kriminalita, naopak to ovšem neplatí. 1 Jako základní definici hospodářské kriminality volím obecnou definici Doc. JUDr. Chmelíka, Ph.D., na kterou mimo jiné odkazuje i doc. JUDr. Kuchta, Csc., přičemţ hospodářskou kriminalitu definuje jako zaviněné společensky nebezpečné jednání popsané ve zvláštní části trestního zákona, poškozující nebo ohroţující hospodářský pořádek, systém ekonomických a souvisejících právních vztahů, jejich fungování, práva a oprávněné zájmy subjektů těchto vztahů. 2 Mezi nejčastější typy hospodářské kriminality můţeme tedy zařadit majetkové trestné činy jako krádeţ, podvod, zpronevěru, lichvu, porušování povinností při správě cizího majetku nebo tzv. úpadkové trestné činy. Další definici nabízí JUDr. Marek Fryšták, Ph.D., který cituje V. Poradu a uvádí, ţe hospodářská kriminalita je kriminalitou nenásilnou s mimořádným sociálním a ekonomickým dopadem na vnitřní stabilitu státu. 3 Hospodářskou kriminalitu však můţeme chápat i jako trestnou činnost bílých límečků ( white collar crime ). Tento pojem vznikl jiţ v roce 1939 ve Spojených státech 1 Blíţe viz. FRYŠTÁK, M. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha : KEY Publishing s.r.o., s CHMELÍK, J., HÁJEK, P., NEČAS, S. Úvod do hospodářské kriminality. Plzeň : Vydavatelství Aleš Čeněk, s Blíţe viz. FRYŠTÁK, M. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha : KEY Publishing s.r.o., s. 8. 8

9 Hospodářská kriminalita Kapitola 1 amerických a vyjadřuje trestnou činnost, která byla spáchána váţenými a vysoce společensky postavenými osobami v rámci jejich povolání a při vyuţití své důvěryhodnosti vyplývající z jejich vysokého sociálního statutu a prestiţe. V současné době lze chápat trestnou činnost tzv. bílých límečků kriminologicky jako hospodářskou trestnou činnost, páchanou při výkonu profese představitelem legálního podnikání, tj. obcházení pravidel a porušování zákonů v rámci výkonu profese na místě, které to umoţňuje, s cílem získat vyšší zisk. 4 Doc. JUDr. Kuchta, CSc., pak za vyuţití dalších dílčích definic dále a hlouběji rozvíjí uvedenou definici, a to tak, ţe lze tzv. bílé límečky kvalifikovat navíc jako elitní nejvyšší společenskou vrstvu pachatelů hospodářské trestné činnosti, pachatele, kteří vystupují jako řádní občané, úspěšní v zaměstnání či podnikatelské činnosti, mající plnou důvěru okolí, osoby bezúhonné, nemající zkušenosti z jednání s orgány činnými v trestním řízení, osoby s nadprůměrnými znalostmi z dotčeného oboru, s vysokou odpovědností a pravomocí. Představují tak propojení politiky s průmyslem a businessem vůbec. 5 Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, ţe hospodářskou kriminalitou rozumíme kriminalitu páchanou zejména proti majetku státu a jelikoţ v současné době představuje aţ 70% celkové kriminality v České republice právě kriminalita majetková, bývá označována za nejpodstatnější část kriminality vůbec. Je definována v hlavě páté trestního zákoníku, která obsahuje charakteristiku skutkových podstat trestných činů proti majetku. Pro majetkovou kriminalitu je charakteristickou pohnutkou pachatelů a příčinami hospodářské kriminality zištnost, jejich vlastní obohacení, moc a vliv pachatelů. Objektem těchto trestných činů je vlastnictví a majetková práva. Domnívám se, ţe hospodářská kriminalita zcela jistě má vliv nejen na kvalitu ţivota celé společnosti, ale intenzita a rozsah hospodářské trestné činnosti se dotýká také základních příjmových sloţek státu, jejichţ ohroţení zpochybňuje dlouhodobé a kvalitní fungování státního mechanismu. 6 4 KUCHTA, J. a kol. Hospodářská trestná činnost. Adamov : MIKADAPRESS, s.r.o., 1. vydání s Blíţe viz.: FRYŠTÁK, M. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha : KEY Publishing s.r.o., s. 8. ; KUCHTA, J. a kol. Hospodářská trestná činnost. Adamov : MIKADAPRESS, s.r.o., 1. vydání s. 13. ; NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. Kriminologie. 3. přeprac. Vydání. Praha : ASPI, s ; SCHEINOST, M. Pojetí organizovaného zločinu a jeho vztah k dalším kategoriím kriminality, Kriminalistika. 2004, č. 4, s KUCHTA, J. a kol. Hospodářská trestná činnost. Adamov : MIKADAPRESS, s.r.o., 1. vydání s

10 Hospodářská kriminalita Kapitola 1 Dle názoru široké odborné i laické veřejnosti, se kterým se plně ztotoţňuji, je zřejmé, ţe právní úprava problematiky hospodářské kriminality po roce 1989 byla zcela nedostatečná, a proto docházelo k rozvoji nejrůznějších forem hospodářské trestné činnosti. S přihlédnutím k prosazující se globalizaci, technickému rozvoji a rozvoji informačních technologií se pro pachatele stávalo stále snadnější majetkové trestné činy páchat. Toto kriminální jednání pak zcela jistě podrývalo autoritu státu, a to ve všech třech sférách státní moci, tedy zákonodárné, výkonné i soudní. Nejen tím docházelo také k úpadku právního vědomí občanů. V současné době bývá právní úprava hospodářských trestných činů významnou částí právních předpisů snad všech rozvinutých států světa. Tento nebezpečný fenomén našel svůj odraz i v našem trestním zákoníku, a to konkrétně v hlavě páté zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákoník ). Této obecné právní úpravě legalizace výnosů z trestné činnosti se věnuje podkapitola 2.1 této práce. Základní význam trestního práva obecně spočívá v jeho funkcích, přičemţ nesmíme vnímat jen funkci represivní, ale zejména také funkci preventivní. Jiţ sama pohrůţka trestem působí proti pachateli jako významný faktor pro plnění jeho právních povinností. Dle Doc. JUDr. Josefa Kuchty, CSc., odhalování a trestání protiprávních jednání uvedený preventivní účinek pohrůţky trestem podporuje a naopak nedostatečná činnost orgánů činných v trestním řízení prevenci kriminality sniţuje. Úlohu trestního práva v ekonomice však nelze přeceňovat jak v prevenci, tak i v represi. Trestní právo nedisponuje takovými prostředky, aby mohlo odstranit nebo výrazněji sníţit faktory, které tuto kriminalitu vyvolávají. I v tomto směru můţe trestní právo působit jen jako ultima ratio, poslední instance, která zasahuje aţ tam, kde jsou ekonomické vztahy natolik váţně a trvaleji rozvráceny, ţe k jejich nápravě nestačí jiţ prostředky mimotrestních právních odvětví. 7 Vzhledem k provázání hospodářské kriminality s ekonomickou sférou, by zde neměly být rozhodující trestněprávní nástroje, nýbrţ by se měla uplatňovat zejména právní úprava hospodářské soutěţe a podnikání. Mluvíme-li zde o odpovídající hmotněprávní úpravě, je třeba samozřejmě vzít v úvahu i pravidla procesněprávní, která by v sobě skýtala takové právní normy, které by umoţňovaly co nejrychlejší vynutitelnost porušeného práva. Dle Doc. JUDr. Josefa Kuchty, CSc., hrají 7 KUCHTA, J. a kol. Hospodářská trestná činnost. Adamov : MIKADAPRESS, s.r.o., 1. vyd s

11 Hospodářská kriminalita Kapitola 1 svou významnou roli i takové faktory, jako jsou dostatečné kontrolní mechanismy, kvalitní státní aparát, podnikatelská morálka apod Finanční kriminalita Dalším pojmem, který je třeba zmínit vzhledem k majetkové kriminalitě, je finanční kriminalita. Tu lze obecně chápat jako součást, respektive zvláštní podskupinu kriminality hospodářské, přičemţ se jedná o jednu z nejdůleţitějších oblastí hospodářské kriminality. Lze ji také vymezit jako trestnou činnost páchanou ve finančním sektoru, zaměřenou proti fungování bankovního systému, kapitálového trhu a finančních institucí, tedy zejména bank, burz, pojišťoven, investičních společností a investičních fondů, penzijních fondů, v poslední době i fondů Evropské unie. 9 Od hospodářské kriminality se víceméně liší pouze v předmětu útoku. 8 KUCHTA, J. a kol. Hospodářská trestná činnost. Adamov : MIKADAPRESS, s.r.o., 1. vyd s Blíţe srov.: NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. Kriminologie. 3. přeprac. Vydání. Praha : ASPI, s ; KUCHTA, J. a kol. Hospodářská trestná činnost. Adamov : MIKADAPRESS, s.r.o., 1. vyd s. 11. ; ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v ČR. Praha : C. H. Beck s

12 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 Kapitola 2 OBECNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČESKÉ REPUBLICE: ZÁKON č. 40/2009 Sb., TRESTNÍ ZÁKONÍK Jak je jiţ výše uvedeno, současná obecná právní úprava trestných činů proti majetku je obsaţena v hlavě páté trestního zákoníku. Členění trestního zákoníku na třináct hlav není, a v moderním právním státě ani nemůţe být, podle kritéria důleţitosti. Jelikoţ však bylo třeba dodrţovat určitou systematiku, dělení trestního zákoníku vychází z konkrétního zájmu, který je právě v té dané hlavě předmětem ochrany. Objektem trestného činu není nikde v trestním zákoníku definován a nenalezneme ho ani ve starší právní úpravě. Objekt trestného činu vymezuje právní teorie, kdy můţeme říci, ţe se obecně jedná o jakékoli společenské vztahy, zájmy nebo hodnoty, které jsou chráněny zákonem. Z tohoto vymezení je tedy zřejmé, ţe objektem trestných činů majetkových pak bude samozřejmě vlastnictví k věci, nerušené drţení či uţívání věci, popřípadě i některá jiná majetková práva, přičemţ předmětem útoku těchto trestných činů je pak zpravidla cizí věc samotná. Majetkové trestné činy byly v období po roce 1990 poměrně často novelizovány. Novelizace také prošly z hlediska jejich účinnosti i náleţitým ověřením v praxi, kdyţ se jedná o nejčastěji páchané trestné činy a z tohoto důvodu rovněţ nejčastěji trestané. Na druhou stranu se však domnívám, ţe je nade vší pochybnost, ţe i přes všechny zjištěné a potrestané trestné činy, je zde latence majetkových trestných činů stále vysoká. V rámci provedených novelizací došlo k upřesnění okolností podmiňujících pouţití vyšší trestní sazby navazující na základní skutkové podstaty jednotlivých majetkových trestných činů tak, aby postihly zásadně všechny závaţnější okolnosti typických, v praxi se vyskytujících, případů. 2.1 Legalizace výnosů z trestné činnosti a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti Obecná úprava trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti se nachází v trestním zákoníku. Tato problematika je legislativně ošetřena také v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování

13 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 253/2008 Sb. ), který představuje speciální právní úpravu. Cílem právní regulace v této oblasti je co nejvíce znesnadnit financování teroristických organizací a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tato regulace se ve své podstatě vztahuje na všechny osoby podnikající na finančním trhu, popřípadě i na některé osoby mimo něj. Vymezuje okruh potenciálně podezřelých finančních transakcí, vyjmenovává subjekty, které mají povinnost transakce vyhodnocovat a stanovuje postupy pro případ zjištění podezřelé transakce. 10 Jak uvádějí mnohé komentáře 11 k trestnímu zákoníku, ustanovení obsahující problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti byla zavedena novelou trestního zákona z roku 2002, účinnou od Jednalo se o modifikaci skutkové podstaty zařazené do trestního zákona v roce 1991, a to v souvislosti se závazky vyplývajícími z Evropské úmluvy o praní, vyhledávání, zadrţování a konfiskaci výnosů ze zločinu, přijaté , která pro Českou republiku vstoupila v platnost (ve Sbírce zákonů byla zveřejněna jako zákon č. 33/1997 Sb.). Tato Úmluva ukládala členským státům promítnout do vnitrostátního zákonodárství skutkovou podstatu trestného činu praní špinavých peněz, která by postihovala jednání, kterým se pachatel snaţí dosáhnout legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy vzbudit zdání, ţe výtěţek z trestné činnosti je legálně nabytým příjmem a dále pak zakotvila základní principy mezinárodní spolupráce v této oblasti. Obdobné poţadavky se pak vyskytují např. ve Společném opatření přijatém Radou na základě článku K3 Smlouvy o Evropské unii o praní špinavých peněz, identifikaci, sledování, zmrazování, zadrţení a konfiskaci zisků ze zločinu, dále v doporučení Výboru expertů Rady Evropy k hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a dále např. v zákoně č. 253/2008 Sb., který novelizoval předcházející zákon č. 61/1996 Sb. V hlavě páté trestního zákoníku, jak uvádím výše, nacházíme charakteristiku skutkových podstat trestných činů proti majetku, přičemţ pro účely této práce jsou významné skutkové podstaty trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, který je upraven v 216 trestního zákoníku a dále pak trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti nacházející se v 217 trestního zákoníku. 10 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Legalizace výnosů z trestné činnosti [online] [cit ] Dostupný z: < 11 Blíţe srov. v: JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami judikaturou. 1. vydání. Praha : Leges s ; ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon. Komentář. II. Díl. 6., doplněné a přepracované vydání. Praha : C. H. Beck s ; ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s. 1943,

14 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 Uvedená skutková podstata legalizace výnosů z trestné činnosti byla vyčleněna z ustanovení, které postihovalo podílnictví. Důvodem k tomuto vyčlenění byla mimo jiné skutečnost, ţe obsahem této skutkové podstaty není jen převod výtěţku z trestné činnosti, ale zahrnuje i následné jednání vedoucí k zajištění zdání jeho legálnosti. Rozebereme-li zákonné ustanovení o legalizaci výnosů z trestné činnosti z pohledu právní vědy, můţeme konstatovat, ţe zde nalézáme dvě samostatné skutkové podstaty, které ale nejsou odděleny do samostatných odstavců, jak bývá obvyklé. K naplnění první skutkové podstaty dochází v případě, kdy pachatel zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíţeno nebo znemoţněno zjištění původu a) věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině, nebo jako odměna za něj, nebo b) věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla opatřena za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v písmenu a). Vzhledem k obecné formulaci je umoţněno postihnout i pachatele základního trestného činu, který zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíţeno nebo znemoţněno zjištění původu výše uvedených věcí nebo jiných majetkových hodnot. 12 Pro upřesnění výkladu tohoto ustanovení rozumějme zastřením původu věci nebo jiného majetkového prospěchu tzv. praní špinavých peněz. Zastření znamená, ţe informace o původu věci nebo jiného majetkového prospěchu je utajována nebo zkreslována. 13 Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., ve svém komentáři dále poskytuje výklad pojmu prostředek zastření původu věci nebo jiné majetkové hodnoty, přičemţ uvádí, ţe se jedná o převod vlastnictví k věci nebo jiné majetkové hodnotě, vkládání takových věcí a jiných hodnot do legálního podnikání, jakoţ i utajení skutečné povahy věci nebo jiné majetkové hodnoty, místa a pohybu věci nebo jiné majetkové hodnoty, utajení dispozic s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou a informací o jejím vlastnictví, respektive o jiných právech k ní Blíţe srovnej v: JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami judikaturou. 1. vydání. Praha : Leges s ; ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon. Komentář. II. Díl. 6., doplněné a přepracované vydání. Praha : C. H. Beck s ; ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s. 1943, FRYŠTÁK, M. a kol. Trestní právo hmotné zvláštní část. Ostrava : KEY Publishing, s ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s

15 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 Jak je stanoveno v první skutkové podstatě, respektive jak výše uvedeno, k naplnění skutkové podstaty pachatel nemusí pouze přímo zastírat původ, ale zcela postačí, pokud pachatel jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíţeno nebo znemoţněno zjištění původu. Jiným usilováním pak chápeme jakékoli jiné jednání pachatele, které není bezprostředním zastíráním původu, ale směřuje k tomu, aby výnos z trestné činnosti mohl být pouţit pachateli nebo jinými osobami bez problémů v jejich prospěch, a aby trestná činnost nebyla odhalena. 15 Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., dále uvádí, ţe v praxi jiné usilování získává podobu úmyslných přípravných fází zastírání původu věcí nebo jiných majetkových hodnot, které ale ještě nelze podřadit pod samotné zastírání původu. 16 Druhou skutkovou podstatu spáchá takový pachatel, který jinému spáchání takového činu umoţní. Tato skutková podstata tedy postihuje zvláštní formu účastenství, kdy se jedná o pomoc ve smyslu 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, nicméně podle 22 odst. 1 trestního zákoníku a s ohledem na zvláštní povahu legalizace výnosů z trestné činnosti je toto jednání povýšeno na pachatelství. Dle prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., se bude v praxi jednat zejména o úmyslné nesplnění některých povinností uloţených pachateli tohoto trestného činu zákonem č. 253/2008 Sb. 17, a to zejména ustanovení 7 a násl., kde je zakotvena povinnost identifikace a kontroly klienta, dále dle 16 a násl. citovaného zákona, kde je stanovena povinnost uchovávání informací, dále v 18 a násl. je zakotvena povinnost oznámení podezřelého obchodu a další. 18 Uvedeného jednání se tedy můţe dopustit jen osoba rozdílná od pachatele trestného činu, kterým byla věc získána. Z hlediska subjektivní stránky trestného činu se v obou výše zmíněných skutkových podstatách 216 jedná ve smyslu 13 odst. 2 trestního zákoníku o trestný čin úmyslný. Odstavce 2 aţ 4 citovaného ustanovení pak zakotvují okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby. Takovými okolnostmi jsou, pokud pachatel spáchá trestný čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě ve větší hodnotě, značné hodnotě nebo hodnotě velkého rozsahu, dále získá-li takovým trestným činem pro sebe nebo jiného větší prospěch nebo značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu. Přitěţující okolností 15 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 je také situace, kdy pachatel spáchá trestný čin jako člen organizované skupiny, popřípadě organizované skupiny působící ve více státech a dále také situace, kdy pachatel ke spáchání trestného činu zneuţije své postavení v zaměstnání nebo své funkce. Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti zakotven v 217 trestního zákoníku je tedy nedbalostní skutkovou podstatou ve vztahu k legalizaci výnosů z trestné činnosti v 216 trestního zákoníku. Ke spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti dojde, pokud osoba jinému z nedbalosti umoţní zastřít původ nebo zjištění původu věci nebo jiné majetkové hodnoty ve větší hodnotě, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině, nebo jako odměna za něj. 19 Odstavec 2 a 3 citovaného ustanovení opět vymezují okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby. Jedná se o případy, kdy pachatel spáchá čin uvedený v odstavci 1 proto, ţe a) porušil důleţitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloţenou mu podle zákona, nebo b) získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě pocházející ze zvlášť závaţného zločinu. 20 Vzhledem k tomu, ţe se jedná o nedbalostní trestný čin, kdy má pachatel z nedbalosti umoţnit zastření původu nebo zjištění původu [ ] jinému, pachatelem můţe být kdokoliv, s výjimkou pachatele hlavního (tzv. predikativního) trestného činu. K určení hodnoty věci nebo jiné majetkové hodnoty vztahující se k 216 i 217 trestního zákoníku se pouţije výkladové pravidlo pro určení výše škody. 21 Kromě skutkových podstat legalizace výnosů z trestné činnosti a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, musíme zmínit i další opatření, které jsou upraveny trestním zákoníkem a které se k problematice praní špinavých peněz vztahují. Vzhledem k charakteru činnosti legalizace výnosů z trestné činnosti je zřejmé, ţe pachatelem nebude 19 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 217 odst Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 217 odst. 2, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 138 odst. 1, 2. 16

17 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 jednotlivec, nýbrţ se u takové činnosti zpravidla prokáţe zločinné spolčení, respektive, dle terminologie nového trestního zákoníku, činnost organizované zločinecké skupiny. Jelikoţ se jedná o závaţnou formu trestné činnosti, odpovídá tomu také právní úprava, která stanoví, ţe samotné zaloţení, účast na činnosti nebo podpora organizované zločinecké skupiny je trestným činem. 22 Dalšími legislativními opatřeními, která by měla vést k předcházení, odhalování a postihování organizovaného zločinu jsou zejména opatření uvedená v 107 a 108 trestního zákoníku, a další, která se vztahují k organizované zločinecké skupině, zakotvená v 362, 363, 367 nebo 368 trestního zákoníku. 2.2 Organizovaná zločinecká skupina Nový trestní zákoník přináší kromě jiného také určité terminologické změny, mezi které patří také pojem Organizovaná zločinecká skupina, přičemţ tento pojem nahradil dříve uţívaný termín zločinné spolčení. K tomu Prof. JUDr. Jiří Jelínek, Csc., uvádí: Nový pojem podle důvodové zprávy lépe odpovídá pojetí organizovaného zločinu, jak je chápán v mezinárodních smlouvách, zejména Úmluvě OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, přijaté Valným shromáţděním OSN dne 15. listopadu 2000 (dokument A/55/383), i v ostatních dokumentech. 23 Legální definice organizované zločinecké skupiny je obsaţena v 129: Organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. 24 Zákon uvádí pět pojmových znaků, které musí existovat současně a pro postih pachatele podle 108 trestního zákoníku musí být kaţdý z uvedených znaků bezpečně prokázán. Základním rozdílem mezi organizovanou zločineckou skupinou a organizovanou skupinou je zejména fakt, ţe organizovaná skupina nemusí mít (a zpravidla nemá) trvalejší charakter, zatímco organizovaná zločinecká skupina se tímto vyznačuje s ohledem na pojmový znak soustavného páchání úmyslné trestné činnosti. V souvislosti s organizovanou zločineckou skupinou a rozlišování této skupiny oproti organizované skupině je důleţité spojení s 107 odst. 2 trestního zákoníku, 22 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami judikaturou. 1. vydání. Praha : Leges s Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

18 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 který stanoví, ţe skutečnost, ţe pachatel se trestného činu dopustil jako člen organizované skupiny nebo ve spojení s organizovanou skupinou, nebrání tomu, aby za splnění podmínek stanovených tímto zákonem byl současně postiţen jako pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny. 25 Konečně také účast na organizované zločinecké skupině je trestným činem podle 361 trestního zákoníku. Jak uvádím výše, zákon vyjmenovává moţnosti účasti na organizované zločinecké skupině, přičemţ k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačí jedna z uvedených moţností účasti. Vţdy se však musí jednat o trestný čin úmyslný. S přihlédnutím k legální definici organizované zločinecké skupiny musí být cílem pachatele soustavné páchání trestné činnosti, popřípadě pachatel musí alespoň vědět a být s tím srozuměn, ţe spolčení, kterého se účastní nebo které podporuje, můţe být organizovanou zločineckou skupinou. Spáchá-li pachatel čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k organizované zločinecké skupině určené nebo zaměřené k páchání vlastizrady ( 309), teroristického útoku ( 311) nebo teroru ( 312), je to okolností podmiňující pouţití vyšší trestní sazby. 26 V odstavci 3 citovaného ustanovení se pak zákonodárce zabýval postavením vedoucího činitele nebo představitele organizované zločinecké skupiny. Taková osoba má rozsáhlejší rozhodovací pravomoc uvnitř takové skupiny, a proto i právní úprava reaguje na toto výsadní postavení vyšší trestní sazbou. Při určování trestní sazby pro pachatele, který se účastní na organizované zločinecké skupině, je zakotven zákaz dvojího přičítání. Ustanovení 107 a 108 se tedy na pachatele činu uvedeného v odstavcích 1 aţ 3 neuţijí Pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny Ustanovení 107 trestního zákoníku vymezuje tři formy úmyslného trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, kdy stanoví, ţe takovým pachatelem je: a) ten, kdo spáchal úmyslný trestný čin jako člen organizované zločinecké skupiny, nebo 25 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 107 odst Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 361 odst Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 361 odst

19 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 b) ten, kdo takový čin spáchal vědomě se členem organizované zločinecké skupiny anebo c) v úmyslu organizované zločinecké skupině napomáhat. 28 Zákonodárce zde pouţil alternativní výčet, a proto z hlediska trestní odpovědnosti zcela postačí, pokud se pachatel bude podílet na činnosti organizované zločinecké skupiny kteroukoli z výše uvedených moţností. Jednotlivé způsoby participace ve sledu a) aţ c) jsou v poměru subsidiarity. Ačkoliv jsou pro organizovaný zločin klíčové pojmové znaky uvedené v legální definici organizované zločinecké skupiny, při postihu pachatele a určení trestní odpovědnosti musí být postup vţdy v souladu se zásadou individuální trestní odpovědnosti fyzické osoby. Trest tedy můţe být uloţen pouze konkrétním fyzickým osobám, které se podílely na činnosti organizované zločinecké skupiny nebo v součinnosti s ní trestný čin spáchaly. JUDr. František Púry dále uvádí, ţe s ohledem na zvláštní sazbu trestního opatření odnětí svobody obsaţenou v ustanoveních 31 odst. 1 a 3 ZSM 29 a na její přednost před obecnou úpravou nepřichází v úvahu označení mladistvého pachatele provinění spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle 107 ani zpřísnění sazby trestního opatření odnětí svobody u mladistvého podle Dle mého názoru je velice důleţité, aby otázka, zda pachatel trestného činu je skutečně pachatelem patřícím pod ustanovení 107 trestního zákoníku, byla zváţena a hodnocena v souvislosti a s ohledem na kaţdý konkrétní případ a samostatně z hlediska všech formálních znaků. Důsledkem označení pachatele za pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny je nejen zostření trestní sazby dle 108 trestního zákoníku, ale dále také zařazení do přísnějšího typu věznice. V souvislosti s vyšší trestní sazbou pak jde o znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu. Při ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle 108 trestního zákoníku, se horní hranice trestní sazby zvyšuje o jednu třetinu. Takovému pachateli soud uloţí trest odnětí svobody v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody, nejsou-li zároveň 28 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe, ve znění pozdějších předpisů 30 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s

20 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 splněny podmínky pro mimořádné sníţení trestu odnětí svobody podle Jedná se o obligatorní důsledek zařazení pachatele pod výše uvedené ustanovení, kdy je soudu stanovena povinnost uloţit trest v horní polovině takto zvýšené trestní sazby. Opakem je pak ustanovení 59 trestního zákoníku mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody, kde je soudu dána pouhá moţnost uloţit trest ve zvýšené trestní sazbě. Zákonná povinnost zostření ukládaného trestu pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny je pak limitována 108 odst. 2. Zákon stanoví, ţe horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody sice můţe po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat dvacet let, nicméně při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet aţ do třiceti let však horní hranice nesmí převyšovat třicet let Další legislativní opatření Znění 362 zakotvuje zvláštní ustanovení o účinné lítosti, které se aplikuje na kaţdého, kdo spáchal trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině 33, přičemţ takový trestný čin není trestný, pokud pachatel učinil o organizované zločinecké skupině oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z jiného činu organizované zločinecké skupiny, neţ je uveden v 361, mohlo být ještě odstraněno. Voják můţe takové oznámení učinit i nadřízenému. Jak uvádí JUDr. Stanislav Rizman: Zákonodárce zde dává přednost ochraně společenských zájmů ohroţovaných trestnou činností páchanou ve prospěch organizované zločinecké skupiny před zájmem na potrestání pachatele. 34 Zákonem není poţadována dobrovolná forma oznámení, přičemţ dobrovolnost nelze dovozovat per analogiam. Jednalo by se totiţ o analogii v neprospěch pachatele. Dalším opatřením vztahující se mimo jiné k problematice praní špinavých peněz je otázka beztrestnosti agenta, který se v přestrojení infiltruje do organizované zločinecké skupiny a zpravidla se pro splnění svých úkolů s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny této trestné činnosti účastní. Jedná se o vyuţití jednoho z operativně pátracích prostředků zakotvených zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen trestní 31 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 108 odst Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 108 odst Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s

21 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 řád ), konkrétně v 158e. Pouţití agenta je moţné, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závaţný zločin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin přijetí úplatku ( 331 trestního zákoníku), pro trestný čin podplacení ( 332 trestního zákoníku), pro trestný čin nepřímého úplatkářství ( 333 trestního zákoníku) nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. 35 Pouţití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu. Ačkoliv jednání agenta sleduje legitimní cíl odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, vykazuje znaky trestného činu, protoţe agent se zpravidla účastní činnosti takové skupiny, popřípadě její činnost podporuje. V zájmu právní jistoty policistů agentů trestní zákoník v 363 u taxativně vyjmenovaných trestných činů výslovně stanoví, ţe nejsou trestnými činy. JUDr. Stanislav Rizman se ve svém komentáři pak zaměřuje také na trestné činy nezakotvené v citovaném ustanovení: Dopustí-li se agent v souvislosti se svou účastí na činnosti organizované zločinecké skupiny nebo jako člen organizované skupiny nebo při podpoře některé takové skupiny trestného činu, který není uveden v taxativním výčtu 363 odst. 2, přichází v úvahu jeho beztrestnost v případě, ţe na základě okolností případu jsou splněny podmínky pro aplikaci některého z ustanovení o okolnostech vylučujících protiprávnost činu. 36 Zákon dále upravuje také problematiku nepřekažení a neoznámení trestného činu 37, kdy stanoví, ţe trestného činu nepřekaţení, respektive neoznámení se dopouští ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, ţe jiný připravuje nebo páchá zákonem uvedený trestný čin a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, respektive kdo se hodnověrným způsobem dozví, ţe jiný spáchal trestný či a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému. V odstavci 2 obou citovaných ustanovení pak nalézáme okolnosti vylučující trestnost jak nepřekaţení tak neoznámení trestného činu. V obou případech se jedná o okolnosti, kdy by osoba sama sebe nebo osobu blízkou uvedla v nebezpečí smrti, ublíţení na zdraví, jiné závaţné újmy nebo trestního stíhání. 35 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, 158e. 36 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 367,

22 Obecná právní úprava v České republice Kapitola 2 Překazit trestný čin lze také včasným oznámením, přičemţ včasnost oznámení se bude posuzovat nejen z hlediska moţnosti zabránění nebo dokončení trestného činu, popřípadě vzniku škodlivých následků, ale také z hlediska, kdy nejdřív měl oznamovatel objektivně moţnost učinit takové oznámení. Prof. JUDr. Jiří Jelínek se k otázce následkům trestného činu dle 367 vyjadřuje takto: Za následek [ ] je moţno povaţovat i následek toho konkrétního trestného činu, který nebyl překaţen. 38 Neoznámení trestného činu obsahuje, na rozdíl od nepřekaţení trestného činu, dva druhy výjimek z oznamovací povinnosti zakotvené v 368 trestního zákoníku. Oznamovací povinnost tedy nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe, a dále také duchovní registrované církve a náboţenské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. 39 Konečně, co se týče vztahu ustanovení 367 a 368, je zde vyloučen jednočinný souběh těchto trestných činů, a dále k trestnému činu nepřekaţení dle 367 je ustanovení 368 v poměru subsidiarity JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami judikaturou. 1. vydání. Praha : Leges s Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 368 odst Blíţe viz. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s. 3073,

23 Zvláštní právní úprava v České republice Kapitola 3 Kapitola 3 ZVLÁŠTNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČESKÉ REPUBLICE Zvláštní právní úprava legalizace výnosů z trestné činnosti je obsaţena zejména v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, s účinností ode dne 1. září 2008, který nahradil dřívější zákon č. 61/1996 Sb. Právní úprava dle zákona č. 61/1996 Sb. jiţ nebyla dostatečně přehledná a systematická, a to zejména v důsledku jedenácti novelizací. 3.1 Zákon č. 61/1996 Sb. V 90. letech minulého století došlo v řadě evropských zemí k nárůstu kriminality, zejména pak v oblasti organizovaného zločinu. S ohledem na tento vývoj musely reagovat i státy sdruţující se v Radě Evropy a jak jiţ bylo výše uvedeno, došlo ke sjednání Evropské úmluvy o praní, vyhledávání, zadrţování a konfiskaci výnosů ze zločinu, přijaté v r Na základě této Úmluvy a mezinárodních závazků z ní vyplývajících přijala Česká republika zákon č. 61/1996 Sb., který se stal první právní normou, jejímţ účelem bylo vytvořit základní předpoklady proto, aby se dosáhlo určitého stupně kontroly nad některými aktivitami fyzických a právnických osob, s cílem zabránit praní špinavých peněz, neboli legalizaci výnosů z trestné činnosti. 41 Pan Doc. JUDr. Pavel Vantuch, Csc., dále uvádí, ţe v návaznosti s přijetím tohoto zákona byl také zřízen specializovaný odbor v rámci Ministerstva financí, a to Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR 42 (dále jen FAÚ MF ČR ), který se stal civilní finanční zpravodajskou jednotkou. Jeho potřebnost byla spatřována zejména v tom, ţe do se na boj s praním špinavých peněz zaměřovala pouze Sluţba pro odhalování korupce a závaţné hospodářské činnosti Policie ČR, která ovšem nedisponovala potřebnými pravomocemi vůči finančním institucím. 43 V průběhu dalších let však docházelo k postupným novelizacím, které sice s ohledem na rozvoj komunitární úpravy byly nutné, ale na druhou stranu zákonu 41 VANTUCH, Pavel. Nový zákon č. 253/2008 Sb. proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Právní fórum. 2008, č. 11, s Blíţe viz. Kapitola 6 Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR. 43 VANTUCH, Pavel. Nový zákon č. 253/2008 Sb. proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Právní fórum. 2008, č. 11, s. 34.

24 Zvláštní právní úprava v České republice Kapitola 3 č. 61/1996 Sb. přinesly ztrátu jeho přehlednosti a systematičnosti. Po posouzení rozsahu změn, které vyplývají z nutnosti začlenit do českých zákonů nové předpisy Evropského společenství, které by se dotkly prakticky všech jednotlivých ustanovení, byl vládou navrţen nový zákon, který po schválení oběma komorami Parlamentu a podpisu prezidenta nahradil zákon č. 61/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44 Tímto novým zákonem byl samozřejmě zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. 3.2 Zákon č. 253/2008 Sb. Účelem této právní úpravy je i nadále co nejefektivněji bojovat proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Zákon by měl s ohledem na obecné funkce trestního práva obsahovat nejen opatření represivní, ale také preventivní. V současné době se však asi nejúčinnějším nástrojem boje proti kriminalitě stalo odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Pan Doc. JUDr. Pavel Vantuch, Csc., dále zdůrazňuje, ţe ohromné zisky pachatelů trestných činů by nás měly nutit k usilování o to, aby se trestná činnost jejím pachatelům nevyplácela. Toho lze dosáhnout pouze v případě důsledného provádění opatření k odčerpávání výnosů z trestné činnosti poté, co vedle trestu stanoveného zákonem bude pachateli hrozit i to, ţe výnos získaný trestnou činností nebude moci vyuţít ani po odpykání trestu. 45 Zákon č. 253/2008 Sb. je významnou změnou oproti předchozí právní úpravě. JUDr. Marie Rezková ve svém článku uvádí, ţe zákon závazně definuje, kdo má být povaţován za skutečného majitele při identifikaci a kontrole klienta; rozšířil příklady podezřelého obchodu a pracuje s novým pojmem pochybnost; kontrola klienta zahrnuje nová ustanovení, mezi nimiţ je i přezkoumávání zdrojů majetku. Dále je nově upravena moţnost neprovést identifikaci tváří v tvář a za stanovených podmínek převzít identifikaci klienta, kterou předchozí právní úprava nepřipouštěla. Zákon také nově stanoví výjimky z identifikace a kontroly klienta. Obsahuje zvláštní ustanovení o úvěrových a finančních institucích. Zavedl průlomové ustanovení o povolování výjimek, podmínky pro udělení výjimky a jejich kontrolu. Obsahuje novou právní úpravu procesního rozhodnutí 44 Tamtéţ, s VANTUCH, Pavel. Nový zákon č. 253/2008 Sb. proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Právní fórum. 2008, č. 11, s

25 Zvláštní právní úprava v České republice Kapitola 3 o odkladu podezřelého obchodu. Zaloţil detailní právní úpravu správních deliktů. Řízení před Ministerstvem financí ve věcech podléhajících zákonu č. 253/2008 Sb. podle daňového řádu bylo zrušeno a přesunuto do reţimu správního řádu. Zákon zavedl volnou úvahu orgánů právního dozoru, coţ předchozí právní úprava rovněţ neumoţňovala. 46 Základem nového zákona č. 253/2008 Sb. byly především závazky, které pro Českou republiku vyplývají ze členství v Evropské unii a dále také z mezinárodních smluv. Ustanovení 1 zákona č. 253/2008 Sb. vymezuje předmět zákonné úpravy, přičemţ se stanoví, ţe zákon upravuje některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to za účelem zabránění zneuţívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. 47 JUDr. Marie Rezková ve svém komentáři uvádí, ţe zákon upravuje zejména povinnosti neziskových právnických osob, povinnosti osob poskytující sluţby na základě volných ţivností nebo plných mocí, devizových licencí i jiných druhů oprávnění podle zvláštních předpisů, upravuje zvláštní reţim obchodních vztahů s politicky exponovanými osobami a dále upravuje např. informační povinnost o skutečnostech, které by mohly nasvědčovat praní špinavých peněz a obchodům spojeným s terorismem 48, a to zejména za účelem zabránění zneuţívání finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu, a dále za účelem vytvoření podmínek, které povedou k odhalování takového jednání. 46 REZKOVÁ, Marie. Náhled do vybrané problematiky zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jurisprudence. 2009, č. 3., s Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, REZKOVÁ, M. Zákon proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu : (zákon č. 253/2008 Sb.) : komentář s příklady a předpisy související : manuál pro podnikatele, zahraniční osoby, nepodnikatelské subjekty : podle stavu k Praha : Linde, s

26 Zvláštní právní úprava v České republice Kapitola Legalizace výnosů z trestné činnosti Zákon proti praní špinavých peněz také samozřejmě vymezuje a definuje stěţejní pojem této oblasti, a to samotnou legalizaci výnosů z trestné činnosti, která je definována 49 jako jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, ţe jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá například: a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, ţe pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, ţe tento majetek pochází z trestné činnosti, c) v nabytí, drţení, pouţití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, ţe pochází z trestné činnosti, nebo d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod písmeny a), b) nebo c). Z dikce zákona vyplývá, ţe podmínkou pro to, aby se jednalo o legalizaci výnosů, je vědomost o tom, ţe majetek pochází z trestné činnosti, přičemţ tuto podmínku lze dovodit z širších objektivních skutkových okolností. Další podmínkou dle citovaného ustanovení je, ţe majetek pochází z trestné činnosti; jde tedy o jednání, které je dle trestního zákoníku trestným činem. Z dikce zákona však vyplývá, ţe můţe, ale i nemusí, jít o dokonané jednání. Zcela postačí, kdyţ okolnosti nebo jednání (popř. nejednání) nasvědčují moţnosti, ţe by mohlo dojít ke spáchání takového skutku. Pojem legalizace výnosů je doplněn termínem zakrytí původu jakékoliv ekonomické výhody. Uţití tohoto termínu dovoluje co nejširší výklad všech způsobů obohacení trestnou činností, a proto, v souvislosti s tímto ustanovením, je třeba sledovat a posuzovat i jednání těch osob, které nejsou účastníky obchodu 50, ale přesto určitým způsobem ve věcech, které se týkají obchodu, jednají nebo jakýmkoliv jiným způsobem vystupují. 49 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, 4 odst