I V. V lonskhm roce probhhlo mistrovstvi dvacetl latech a Jakych vysledkii sme doshhll?

Transkript

1 I V Vyd&v UV Svazarmu ve vydavatelstvi NASE VOJ- SKO, Vladislavova 26, PSC Praha 1, tel fredaktor ing. FrantiSek Smoh'k, zastupce LuboS Kalousek. Redak&u'rada: K. BartoS, V. Brzak RNDr. V. Brunnhofer, K. Donat, A. GJanc, J. Haraiinc, Z. Hradisky, P. Hor5k, J. Hudec, ing. J. T. Hyan, ing. J. Jaro. doc. ing. dr. M. Joachim, ing. J. Klabal, ing. Kralflc, RNDr. L. Krygka, PhDr. E. Krizek, Ing. E. ocik, K. Nov4k, RNDr. L. OndriS, ing. O. Petra ek, y. M. Smolka, doc. ing. J. Vackar, lauredt st. ceny 354, re , ing. Mysllk, P. Havl 348, si 12 ctsel. Cer u 5 Kds, polole e 30 K&. RozSir _/e PNS, v jednotkai jenych sil vydavi slstyf NA$E VOJSKO, ac ce Vladislavova a 26, Praha 1. Objednsivky pfiji'ma kazds posta i dorutovatel. d Objednavky dotzahr ^' ff ~ vyfizuje PNS, vyvoz ti; i:^fisska 14, Praha.. 08, Praha 6-Liboc, Vlastina 710. Inzerci pfijims vydavatelstvi NASE VOJSKO, Vladislavova 26, PSC Praha 1 tel , linka 294. Za p&vodnost a spravnt phsp vku ruff autor. Redakce rukopis ' * a bude-li phpojeir * 1- ankovana obalka : l. NavStSvy v reaakci s ' jif podfe Vydavatelstvi NA$E VOJSKO, Praha se statnim trengrem is. reprezentainiho druzstva vicebojaru zaslouiilym mistrem sportu Karlem Pazourkem, OK2BEW, o dvacetileti historii, nynij- im stavu i dalsich moznostech moder n/ho viceboje telegrafistu. V lonskhm roce probhhlo mistrovstvi CSSR v MVT. Jaky byl vyvoj v uplynulych dvacetl latech a Jakych vysledkii sme doshhll? Viceboj mel svoji svetovou premieru v kvetnu I960 v Lipsku za ucasti ctyr statu. Zvitezili Polaci a dalsi mi'sta obsadili zavodnici z NDR, Ceskoslovenska a Bulharska. Nasimi reprezentanty a vlastne prvm'mi ceskoslovenskymi vicebojafi tehdy byli Jano Horsky, OK3MM, Jaroslav Prochazka, OK1AWJ, a Josef Zednik, OK1FL. Teprve po tomto mezinarodnim zavode se zacal viceboj organizovat i v nasem state. Jeste v listopadu 1960 se uskutecnilo prvni mistrovstvi Ceskoslovenska ve viceboji radistu, jak se tehdy viceboji rlkalo. Bylo to pri phlezitosti mistrovstvl CSSR v rychlotelegra- rii (dnes telegrafii) v Klanoviclch, kde starto- valo 13 krajskych tnclennychdruzstev,jezse pak vsechna. zucastnila i viceboje. Prvnlmi mistry CSSR ve viceboji se tenkrat stall zavodnlci ze Stredoceskeho kraje. Soutczilo se jen ve dvou discipllnach: v praci druzstva na.staniclch a v orientafinlm pochodu. Hod- nocenl jednotlivcu ani delenl na kategorie nebylo. Prace druzstva na staniclch spoclvala ve vzajemnem predanl celkem devlti telegramu. Kazdy zavodnlk vyslal a prijal 3 telegramy: 40 skupin plsmen,'20 skupin Clslic a 30 skupin smlseneho textu. Pouzlvaly se transceivery RF 11, upravene pro provoz A 2. Traf orientacnlho pochodu byla dlouha 4,5 km' a vedla z 25 % ulicemi, z 25 % otevrenym terenem a z 50 % lesem. Byla udavana v azimutech. Zavodnlci si 15 minut pred startem rysovanlm na mape (1:25 000) vyznacili kontrolnl body, jimiz meli v co nejkratslm case projlt. Behat na trati se zacalo az po nekolika letech, kd^y se zacalo vyhodnocovat i poradl jednotlivcu. Dokonce se nekolik sezon behalo se zatezl, tj. s 12 kg plsku v batohu na zadech. V roce 1963 byl viceboj rozsifert o prljetn se zapisem rukoua vysllanl rucnlm telegrafnlm kllcem. Prijlmaly se plsmenove a clslicove texty tempem 90 az 130 zn/min, kazdy text obsahoval 75 skupin a vsechny texty se musely prepisovat. Teto discipline byla obvykle vyhrazena nejmene polovina dne. Pro vysilani byly stanoveny rychlostni limity -120 pismen a 80 cislic za minutu a kvalitu vysilani od te doby hodnoti komise rozhodcich pouze sluchem. Jen pro kontrolu je vysilani zaznamenavano magnetofonem. Zpusob bodovani a forma zavodu sportovne zalozenym telegrafistum vyhovovala a, zacala se slibne rozvijet cela zakladna viceboje. V roce 1966 prijelo do Letovic na mistrovstvi CSSR jiz pres 60 mladych vicebojaru, vesmes nositelu VT. Na pravidelnych mezinarodnich soutezich patnli nasi reprezentanti jiz trvale do lepsi poloviny ucastniku. Do dejin viceboje se vsak Ceskoslovensko v sedesatych letech zapsalo prede- Karel Pazourek, OK2BEW vsim tim, ze do reprezentacniho druzstva zaradilo i zeny. V roce 1963, kdy se mezinarodni soutez poradala v Hradci Kralove, to byla Albina Cervenova (dnes mistryne sportu a provdana Rickova) a v roce 1966 v Moskve doklepla zakladni kamen samostatne zenske kategorie mistry ne sportu Maria Farbiakova. Trvalo to sice jeste nekolik let, nez byla vyhlasena take soutez zen, ale tato dve deveata se o to svymi vykony nespome zaslouzila.. Presto, ze se ustredni organy snazily o maximalni rozsireni viceboje, doslo k urcite stagnaci v jeho rozvoji, nebof po pocatecnim nadseni zacali poradatele vicebojafskych soutezi zjisfovat, ze se jedna o ncobycejne slozitou zalezitost. Priprava souteze vyzaduje siroke materialni zabezpeceni a je zapotrebi vysoce kvalifikovanych rozhodcich a mnoho obetavych lidr, aby se soutez ve viceboji vydarila. Bylo nutne program zhusfovat tak, aby se soutez zvladla za jeden den, nebof bylo jiz ncunosne, aby napr. mistrovstvi republiky trvalo od stredy do nedele. Take radiostanice RFl 1, RM31 a R021 jiz dosluhovaly a byvaly casto pricinou protestu. Konecne bylo take potreba resit otazku ucasti ruzne kombinovanych druzstev, ktera vytvareli ti zavodnici, jez ve svem kraji nebo okrese nenasli partneiy, s nimiz bp se zucastnovali zavodu. Doslo tedy ke zmenam v pravidlech a v organizacnim radu soutezi. Zacalo se pouzivat nazvu RTO Contest, kteiy zahrnoval jen provoz s miniatumimi, jiz pine tranzistorovymi transceiveiy, dale prijem a orientacni beh. Byl soutezi vyhradne jed notlivcu a s pomeme malym poctem organizatoru byl vzdy zvladnut za jediny den. Ustredni radioklub zavedl vyrobu transceiveru PETR 101 pro provoz CW v pasmu 80 m, napajenych tremi plochymi bateriemi. Byl to radikalni prevrat ve viceboji, ale tato forma viceboje byla rovnez prekonana. Vzhle'dem k dalsfm zmenam v pravidlech mezinarodnich soutezi bylo nutno i u nas rozsifit viceboj o strelbu a hod granatem. V roce 1974 bylo v CSSR do viceboje znovu zarazeno vysilani ru6nim klicem jako samostatna disciplina. Prijem byl upraven tak, ze se od te doby prijima jen jedno tempo pismen a cislic v kazde kategorii a definitivne byl roziircn pocet kategorii na ctyri. Strelba a hod granatem se staly soucasti orientacnlho behu. Byl prijat nazev mo derm' viceboj telegrafistfl a svym'zamerenim vyhovuje tento sport predevsim mladezi. V polovine sedmciesatych let se znacne rozsiril MVTi v radach skolni mladeze. Objevilo se take nekolik

2 vynikajicich zavodniku, kteri zacali sbirat i nejcennejsi raedaile na mezinarodnich zavodech. Vitezstvi mistra sportu Jiriho Hrusky, OK1MMW, v Maaarsku, Jaroslava Hauerlanda, OK2PGG, v Polsku a Michala Gordana, OLOCGP, v Bulharsku a umisteni nasich dalsich reprezentantu jsou dokladem toho, ze se u nas vi'ceboj nedela spatne. Podle posledni statistiky je v CSSR pocet zavodniku v pomeru k poctu registrovanych cvicitelu 10 : 1 a k poctu rozhodci'ch 3,3 : 1. Jsou to pomery velmi nevyhodne. Cvicitel, ktery vede tolik sverencu ve vsech disciph' nach, nemuze venovat dostatecnou peci vsem. Bud nektere opomiji a ti mu brzy odejdou, nebo se jeho prace omezuje na pouhou ph'pravu jednotlivych disciplln a na vie jiz nestaci. S nejvetsim usilim snad jeste stihne vyhodnotit vysledky a obias sestavi zebricek vykonnosti. Podle meho nazoru by skupinu asi deseti vi'ceboj aru meli vest tri instruktori, pokud mozno odbomici v ruznych disciph'nach MVT. Nelzepredpokladat, ze ten, kdo umi naucit telegrafii, dokaze take dobre vysvetlit a zorganizovat strelbu a sou casne je schopen ucit topografii a stavet trate pro orientacni beh. fteseni spoci'va v soustavnem zvysovani poctu cvicitelu a treneru a v peci o zvysovani jejich kvalifikace. S obligatnim skolenim rozhodci'ch jiz dlouho nevystacime. Stava se totiz, ze jejich kvalifi kace zustane nevyuzita. V nekterych okresech sice maji vyskolcne rozhodci, ale neni tam registrovan ani jeden zavodnik. Obe narodni radioamaterske organizace by tedy mely v dohledne dobe zvysit pozornost venovanou peci o cvicitelskou a trenerskou praci v oblasti MVT. Jedna se prece o pedagogic- kou cinnost, ovlivnujici mladou generaci a na te nam must zalezet. Dosavadni vysledky nekterych kraju zatim svedfii o opaku. Rozhodne se nemuzeme spokojit s nekolika radiokluby nebo treninkovymi stredisky mladeze, ktere sice vychovavaji dobrd zavodniky, ale nemaji jinde konkurenci. Po zvyseni poitu treneru, schopnych pripravit a ridit vsechny discipliny MVT, by zakonite take doslo ke zvyseni poctu zavodu v prubehu roku. Tim by se taki zvedl zajem zavodniku o ucast na trfninkovych akcich, nebof by si mohli casteji overovat rust sve vykonnosti na zavodech. V soucasne dobe, kdy se behem roku poradaji napr. jen tri zavody prvniho kvalitativniho stupne, zije mnoho naiich zavodniku z podstaty a rozvoji svych schopnosti se dale pfilis nevenuji, nebof si predem umi spocitat sve Jance na umistem. S ozivenim vi'cebojarske zakladny by se pochopitelne zlepsovaly vykony na vsech stupnich soutezi. Priprava nasich reprezentantu spoci'va predevsim na jejich individualnim, pravidelnem treninku, jehoz rozsah je urcovan na soustredenich. Zhruba by se dal vyjadrit asi takto: tydne odvysilat aiespoh deset tn'minutovych textu pismen a take cislic. Texty nahravat na magnetofon a pri prehravani kontrolovat kvalitu a soucasne cvifiit zapis a pfepis. Totez mnozstvi telegramu by mel kazdy reprezentant take prijimat nejvyssi moznou rychlosti. Alespon dvakrat tydne ubehnout v terenu 5 az 8 km, nebo se zucastnit orientacnich zavodu CSTV. Hod granatem je treba trenovat take dvakrat tydne, pneemz je potreba vzdy hodit alespon tricetkrat na predepsanou vzdalenost. Pokud je to mozne, trenuje se take strelba ze vzduchovky, predevsim se stale znovu a znovu zaujima spravna poloha, tedy imituje se strelba na sucho. Protoze neni mozne doma trenovat telegrafni provoz, pozadujeme na nasich zavodnicich, aby telegraficky pracovali na kratkovlnnych radioamaterskych pasmech. Jiste je to mnoho pozadavku, ale spickovy zavodnik musi svemu sportu obetovat vsechen volny cas. Jinak ho ostatni prekonaji. Na soustredenich se vetsinou formou kazdodenm'ch kontrolnich zavodu ve vsech disciph'nach kontroluje plneni ukolu a hlavne se trenuje telegrafni provoz v druzstvech. Behem sve devitilete pece o reprezentanty CSSR jsem mel moznost seznamit se podrobne jen s pripravou reprezentantu NDR, s nimiz jsme meli v nekolika poslednich letech blizsi sportovni styky. Jsem toho nazo ru, ze se v nasi priprave odvede vie prace. Je to predevsim proto, ze se nam podarilo navazat velmi dobrou spolupraci s nekolika oddfly orientainiho behu CSTV, predev im s VTJ TESLA Brno, jejichz rozhodci pro nas pripravuji cvicne i zavodni trate a v ramci moznosti nam poskytuji i material. Tuto vyhodu velmi ocenil trener vicebojaru KLDR, ktery se vyjadril, ze by se svymi druzstvy trenoval orientacni ben nejradeji u nas. Take s naevikem strelby nam pomahaji v ramci moznosti specialists. Strelecky klub Svazarmu v Uherskem Brode dodava na nase soustredeni nejen trenery, ale i malorazky a ostatm strelecky material. Ustredni rozhoddi ing. Planicka ma osobm zasluhu na tom, ze vsichni nasi reprezentanti jsou nositeli nektere strelecke vykonnostni tridy. Spoluprace s temito odborniky nam telegrafis- tum umoznuje vetsi peci o reprezentanty pri telegrafm'ch disciph'nach. Proti vsem zahranicnim zavodnikum meji nasi reprezentanti znasnou nevyhodu v tom, ze nemohli vubec trenovat provoz s radiostanicemi R104, ktere se v zahranici pouzivaly k soutezim. Tento handicap bude jiz v do hledne dobe odstranen zavedenim jednotne techniky ve vsech zemich, ziicastnujicich se soutezi ve viceboji. Vime, ze napr. v SSSR maji behem roku mnohem vice zavodu. To prispiva ke zvyseni celkove urovne a schopnosti reprezentantu daleko vie, nez jakakoli soustredeni a individualni treninky. Take pripravna soustredeni mivaji sovetsti reprezentanti podstatne delsi, nez jsou nase. Nestalo by jim totiz za to, cestovat nekolik tisic kilometru na tydenni soustredeni a za kratkou dobu takovou cestu absolvovat znovu. Reprezentanti KLDR jsou vsichni z radioklubu Pchong-Jang, takze maji moznost spoledne trenovat takrka denne. Jejich vysledky tomu odpovidaji. V roce 1980 budou vypracovdna nov4 pravidla pro MVT. Muiete ndm Mcl, ako elan komise MVT ph URRA Svazarmu CSSR, zda se uvaiuje o ngjakych zm6- ndch nebo doplacich? MVT se ve sve podstate pfilis menit nemuze^ nebof jednim z jeho poslani je priprava nasich reprezentantu na mezinarodni zavody. V teto souvislosti vsak urcite dojde ke zmenam pozadovanych limitu pro vysilani i pro pft'jem. Pravdepodobne se v kategorii dospelych zvysi vesmes o jedno tempo. Limity nizsich kategorii, predevsim kategorie mladeze do 15 let, snad nebude treba menit. Mel jsem moznost zucastnit se jako pozoro- vatel mezinarodni porady zastupcu socialistickych statu v SSSR, kde byla velmi prosazovana priorita telegrafm'ch disciplin pred ostatmmi disciplinami. Neni tedy vylouceno, ze se zmeni i bodovani a to ve prospech telegrafie. V kazdem pripade vsak tentokrat pockame na definitivni zneni mezinarodnich pravidel a teprve potom navrhneme Ustredni rade zmeny pravidel nasich vnitrostatm'ch soutezi. Obkuii za rozhovor. Rozmlouval Petr Havlis, OK1PFM JAIL PLNIME ZAVERY VI. SJEZDU SVAZAR MU A SMtRNICI PRO DALSl ROZVOJ RADIOAMATERSKE ClNNOSTI vyrobku pro zfskinl a hlavns udrienl zojmu mlideie Prohlubovat udinnost politlckovychovndho pusobeni v radioklubech stredkem k napirtovonf cllu a ukolo koncepce. Z iniciativy politickovychovno komise ClIRRA se zapojenfm ostatnloh komisl je pravidelns vyhlasovona soutoz aktivity radioamatoru. Podminkysout92e pomahaji v zokladnich organizacich a radioklubech re it hlavni ukoly vytyteno celoroinimi piany. V roce 1978 se do sout 2e aktivity radioamatorci ptihlssilo padesit procent viech radioamatorskych kolektivci. ORRA v PreSovS vydovo diplom k vyroti vzniku SlovenskO republiky rad. ORRA v Pribrami traditns porodo Z0vod osvobozeni" v ROB k uctsni pamotky padlych ve druho svstove voice. Radioklub KromSriJ organizuje vyznamnou brannou soutoi..partyzonskou stezkou ", pfi n!2 OK5KTE pracuje z mist, kde bojovala partyzonsko brigoda Jana Ziiky Na KladnO por4dajl pravidelno soutoje v radioamatorskych disciplinoch k uctoni pamotky vyhlazenl obce Lidic. A mohli bychom uvodot dal$i priklady. Pro radioamatory pracujlci na KV i VKV byla usporodona ve spoluproci UV Svazarmu a UV SCSP

3 zlutou kartou a 21 koncesionarovi byla zastavena Komise konstatovala, ze soustavni a planovits' politick^ vychova neni dosud naplnf prace v nekterych zakladnloh orgariizacfch, radioklubech a kolek- Politickovychovnou prici bude nutno provaddt s durazem na vyuzivani osobniho prfkladu funkcionaru a propagaci dobrych zkusenosti radioamater- (Pokraiovini) CO DE U1LEN Sov tskd expedice na potest 110. vyroti narozeni V. I. Lenina 22. dubna, v den 110. vyroci narozeni V. I. Lenina, bude zakoncena sovetska expedice nazvana Verni odkazu Lenina", usporadana Federaci radiosportu SSSR, Ustrednim radioklubem SSSR Emesta Krenkela a re- dakci sovetskeho casopisu Radio v ramci vsesvazoveho pochodu komsomolcu a mladeze po mistech revolucnich sovetskych Expedice byla zahajena v predvecer 62. vyroci VRSR 4. listopadu 1979 z Lenin- gradu kolektivni stanici UKlABCpod specialni volaci znackou U1LEN. Dale v expedici pracovaly a jeste budou pracovat tyto speci al stanice (vzdy od do UT): U0KRA z Krasnojarska, U4KAZ z Kazane, U1PSK z Pskova, U3MSK z Moskvy a U4UU z Uljanovska. Tyto volaci znacky byly prideleny vybranym radioamaterskym kolektivum na celou dobu trvani expedice. Dne 22. dubna 1980 mate prilezitost vyzkouset svoje provozni schopnosti i kvalitu sveho zarizeni. V tento den budou totiz na pasmech pracovat od do UT vsechny vyse uvedene specialni stanice a po- radatele expedice vyhlasuji rychlostni soutez o navazani spojeni se vsemi specialnimi stanicemi v co nejkratsim case. Nebude to snadne, muzeme predpokladat pile-up na kazdou expedicni znacku. Cela expedice bude vyhodnocena jako radioamaterska KV soutez. Radioamaterske stanice vcetne SWL, pracujici mimo uzemi SSSR, se mohou prihlasit do souteze a) o nejvyssi pocet QSO se specialnimi stanicemi behem cele expedice ruznymi druhy provozu na vsech pasmech; b) o nejvyssi pocet QSO s obycejnymi stanicemi pracujicimi v dobe expedice z mist, souvisejicich s zivotem a praci V. I. Lenina, (z propozic souteze vsak neni patmo, zda se iedna pouze o Moskvu, Leningrad, Kazan, Pskov a Uljanovsk nebo i o dal i mesta nebo mista i mimo uzemi SSSR, kde pusobil V. I. Lenin);. c) o navazani spojeni se vsemi specialnimi stanicemi dne 22. dubna 1980 mezi a UT v co nejkratsim case. Obr. 1. V. I. Lenin pfed pristrojem pro zaznam.zvuku v Kremlu 29. bfezna 1919 Pro viteze pripravili organizatori pekne ceny a 110 stanic s nej lepsimi easy v rychlostnim testu (bod c) bude odmeneno diplomem casopisu Radio. Vysledky a vypisy z deniku je nutno zaslat nejpozdeji do 1. cervna 1980 na adresu: SSSR, , Moskva, D-362, Volokolam- skoje sosse, d. 88, CRK SSSR im. E. T. Krenkela. Zpracovano podle Radio 11/1979. pfm ZO ZIMNEHO ZASADANIA SLOVENSKEJ USTREDNEJ RADY radioamaterstva ZVAZARMU Posledne zasadanie Slovenskej ustrednej rady radioamaterstva v roku 1979 sa konalo 15. decembra Za nepritomnosti jej predsedu zasadanie viedol prvy podpredseda z. m. s. MUDr. Henrich Cincura. Zasadanie schvalilo vo svojom bohatom programe defi- nitivne znenie podmienok sutaze aktivity radioamaterov pre rok 1980, ktore by sa v podobe vytlacenych propozicii mali dostat' spolu s novou metodikou vyuky telegrafie do hnutia zaciatkom roka Rada sucasne konstatovala, ze je potrebne aktivizovat' jednotlive ORR vo veci odoslania podkladov pre sut'az okresnych radioamaterskych rad za rok Jednym z dolezitych bodov bolo prejednanie hodnotiacej spravy radiotechnickeho, vyvojoveho a kompletizacneho strediska v Banskej Bystrici. Obsiahlu spravu doplnil osobne veduci RVKS J. Loub, OK3IT. Vo vseobecnosti bolo konstatovane, ze RVKS sa maximalnou obetavosfou 2,5 pracovnikov plni vsetky poziadavky kruzkov, ORR a ZO uz po viac rokov, zial naraza takmer na neriesiterne problemy v material- no-technickom zasobovani a v moznosti ziskania dalsich pracovnych sil. ' flalej zasadanie upresnilo kalendar podujati na prvy kvartal, ktore bude priamo zabezpecovaf Slovenska ustredna rada ra dioamaterstva. Jednym z hlavnych bodov bolo posudenie cinnosti ustredneho vysielania OK3KAB, kde bolo jednohlasne konstatovane, ze tato informacna sluzba je vdaka kvalitne pripravovanym podkladom od dopisovaterov (OK3UL, OK3AU, OK1AOJ, OK3LU, OK3UQ, a dalsich) na vysokej prevadzkovo-aktualnej urovni a ze vo vefkom napomohla dobremu kontaktu a celkovej informovanosti radioamaterov SSR. Podobne bo lo hodnotene vysielanie radioamaterskych sprav a informacii na mode RTTY. V dalsom bode schvalilo zasadanie zlozenie novej ccloslovenskej skusobnej komi- sie: OK3UQ, OK3EA, OK3UE, OK3LU, OK3EM, OK3EW, OK3CJC, OK3CIS, OK3CIR, ku ktorym pribudli OK3LL a OK3JW, pricom povolovaci organ zastupuje aj nadalej T. Szerelmy. Rada dale] schvalila zlozenie vsetkych okresnych skusobnych komisii SSR a vset kych menovanych do funkeii okresnych matrikarov. Vzhladom k tomu, ze clenovia rady obdrzali aj novy predpis o skuskach, rada ulozila spracovat' skusobne oktazky z predpisanych predmetov pre jednotlive triedy operatorov a samostatnych operatorov 61. komisie do , tak aby spolu s metodikou matrikarov boli k dispozicii na oficialnom zasadani predsedov okresnych skusobnych komisi a okresnych matrikarov januara Rada s podakovanim hodnotila cinnosf okresnych radioamaterskych rad v Trencine a v Presove, ktore su iniciatormi vydavania diplomov LAUGARICIO a 60 SSR. V roznom bola rada oboznamena s tispesnym napredovanim pokusov OK3CTP pri pokusoch nadviazat' spojenia na 70 cm odrazom od mesiaca. Dufajme, ze o tomto, nie prave na amaterske pomery jednoduchom experimente, sa dozviete podrobnosti aj ces- tou AR. Na zaver doporucila rada prizyvat' od roku 1980 okrem tajomnikov aj predse dov jednotlivych KRR a MRR v Bratislave s cierom lepsieho kontaktu a prenasania informacii s jedinym cierom - neustaleho zlepsovania organizacie a riadenia na useku radioamaterskej cinnosti v slovenskej organizacii Zvazarmu. Po celkovom zhodnoteni prace pracovni kov a clenov Slovenskej ustrednej rady radioamaterstva bolo s potesenim konstato vane, ze celkovy program pre rok 1979 bol splneny s maximalnym dorazom na kvalitu a preciznosf. Podakovanie patri sirokemu okruhu radioamaterov vsetkych zainteresovanych okresov a krajov. OK3UQ Eva Zacalo to v lete 1977 v Olomouci na radioamaterskem setkani Pri tradicni besede YL (zen radioamaterek) padl navrh na organizovanipravidelnych ddmskych krouzku v pasmu 80 m. A na znovuzaiozeni rubriky YL v Amaterskem radiu. Obojiho se aktivne ujala Eva Marbora, OKIOZ, a dotahla to (zatim) az k ustaveni komise zen Ustfedni rady radioamaterstvi a kolektivni stanice OK5YLS. Eva je radioamaterkou jiz 25 let. Zacinala jako posluchacka, v roce 1958 absolvovala RO kurs a od roku 1962 ma svoji koncesi a tridu B. Jeji domenou jsou kratkovlnnd pdsma. Nejdrive telegraficky, potom s rozvojem SSB cim dal tim vice timto druhem provozu. Ziskala jiz 25 hodnotnych diploma a usiluje o dalsi. Jeiim povolanim je biochemie - jako laborantka pracuje v Institutu hygieny a epidemio- logie na vyzkumu chorob z povolani. Rada sije (na sebe vsechno) a se svym muzem Karlem, OKI VE, jezdi na chatu (ale to jiste aktivni radioamateri vedi, protoze odtudpra- videlne vysilaji). A jejich deera Eva uz taky posilhava po klici... A jake je jeji nejvetsiprani?,,... aby tech YL bylo vie.1" I] Iftt) 123

4 Ukol pro radioamatery Vyznamnou ulohu v cnev dom m usmsrrtovinf a vyuzivani tviirii iniciativy pracujicich ma celostat ni plan tematickych Ukolu, ktery napomaha k feseni zsyainych technickych probiemo, jejichz v^znam pfesahuje potfeby jedna organizace nebo rezortu. Letosni soubor obsahuje 32 probldmu, z nichi 24 je urdeno pro dirokou vefejnost a 8 ukolu jepro feditele z fad mladych odbornlku, soutdilclch v rdmci hnuti ZENIT. - Na celostatni tematicky ukol ZENIT S. 6 upozorrtujeme dtenare AB: spolednych televlznfch antdn Per zkusenostech, ziskanych v prodejnach radiosoucastek v Brne a v Bratislava, jsme s naperim ocekavali, jak to dopadne v Praze. Kazdy si obvykle mysli, ze prazsti radioamatefi jsou na tom nejlepe, protoze maji nejvice a nejlepe zdsobenych prodejen. V Praze je sest prodejen, kde mohou radioamatefi nakupovat drobne soucastky pro elektroniku. Tfiprodejny OP TESLA, dve prodejny Domacich potfeb a prodejna Svazarmu. Na stoupacim vedenl spolednych televiznlch an tdn neumofrtujl udastnicke zasuvky PZK11 mdfit signal z jednoho mlsta. Promdfenl je proto nutno provdddt V kadddm z bytu udastnfka spolednd vdtve stoupaelho vedenl pfistrojem SAM371. K tomuto promdfenl vedenl je nutna pfltomnost jednotlivych ndjemnlku tdchto bytii, dehoz nenl mozno vzdy dosdhnout. Oosavadni mdfeni u jinych typu zdsuvek se provddi impulsnlm reflektometrem (MIK-11- Kathrein) nebo galvanicky (ohmmetrem). Technickym pozadavkem ukolu je vyfedit mdficl metodu a lehke pfenosnd zaflzenl, urdend pro mdfeni na zdsuvkach PZK11 a slozene z dosavadnich v CSSR dostupnych prlstroju nebo novd samostatnd konstruovand ze souddstl rovnez dostupnych v CSSR, kterd bude schopno identifikovat z jednoho mlsta na stoupacim vedenl spolednych televiznlch antdn kcnkrdtnl zdvadu, vdetnd poruchy udastnicke zasuvky PZK11, a jeji vzddlenost od mista mdfeni. Mdficl zaflzenl musl ddle splrtovat tyto technickd pofadavky: - jeho hmotnost muie byt max. 10 kg; - musl umozfiovat pfesne urdenl mlsta vyskytu zdvady (tj. jeji vzddlenost v metrech od mista mdfeni); - musi rovndj umojdovat promdfeni celeho stoupaciho vedenl z jednoho mlsta a urdenl druhu zdvady (zkrat, pferudenl). Za fedenl ukolu se nepovaiuje ndvrh na dovoz a vyuditf zaflzenl a pflstroju z kapitalistickych stdtu. Pro prvnletapu hodnocenl ndvrhu fedenl se vyzaduje pfedlozenl funkdnlho schdmatu s objasftujlclm popisem, umozrtujlclm posouzenl vhodnosti navrhu fedenl probldmu. Za vypracovdnl tdto nezbytnd dokumentace nepffsludl feditelum ndhrada. Dokumentace ndvrhu fedenl, splnujlclho nejldpe podmlnky zaddnl ukolu, bude slouzit k zhotovenl funkdnlho modelu zaflzenl, k jehoz pfedlodenl bude feditel zvlddf vyzvdn. Vyzddany funkdnl model bude tvofit nezbytnou souddst navrhu fedenl. Autor funkdnlho modelu, jehoi ndvrh bude vyhodnocen, md ndrok na uhradu pfimefenych ndkladu spojenych s jeho vypracovdnim podle obeend platnych pfedpisu a to do vyde ddstky, kterou by k tomu musela udelnd vynalodit pffsludnd organi- Jednotlivd dotazy feditelum tematickdho ukolu zodpovl s. Pavel David, Kovosluiba, n. p., 28. pluku d. 7, Praha 10-Vrdovice, telefon Ndvrhy fedenl k tomuto tematickdmu ukolu se poddvajf do 31. prosince 1980 ve dvojlm vyhotoven! na adresu: Kovosludba, n. p., Tynskd 21, Praha 1. Odmdna za vyfedenl ukolu je Kds. Uplnd a zavaznd zndnl probldmu, vdetnd literdrnl a patentove rederde a..podmlnek pro poddvdnl, projedndvdnl, hodnocenl a odmdrtovdnl ndvrhu na fedenl celostdtnlch tematickych ukolu ZENIT vyhlddenych pro rok 1980" je uvefejndno v brozufe Celostatni pldn tematickych ukolu 1980, kterou zdjemci o fedenl obdrzi v Llfadd pro vynalezy a obje- utvaru Ufadu pro vynalezy a objevy, Kolldrovo ndm. 16, Bratislava. Zdjemci o odbornou instruktdi k td'mgto ukolu se mohou pfihldsit do 30. dubna 1980 na adresu: Ufad pro vyndlezy a objevy, Vaclavskd ndm. d. 19, Praha 1. log. Jana Pokorna Zacali jsme v nejznamejsi prodejne - Radioamater v Zitne ulici c. 7 v Praze 2. Dvakrat dokola zatocena fronta nedavala zrovna pr ijemne vyhh'dky, ale v zajmu objek- tivity jsem se do nl postavil coby radovy zakaznik a vyckal 37 minut; nez jsem prisel na fadu, Dostal jserri ctyfi odpory a tri keramicke kondenzatory; u dalst'ho pultu potom (jiz s mensl frontou) i vsechny tri polovodicove soucastky. Od vedouciho pro dejny, s. Bartosejsem se dozvedel, ze je velka nouze o prodavace, kteri' chteji tento drobny sortiment prodavat a ze z tohoto hlediska nevidi budouenost prodejny prflis ruzove. V nejvetsi prazske prodejne OP TESLA v Martinske ulici c. 3 v Praze 1 tak dlouha fronta nebyla. Po deseti minutach jsem prisel na fadu, ale s mym seznamem jsem ph'lis neuspel - z 19 soucastek jsem dostal pouze 4. Vedouci prodejny s, Bezvald zjevne nebyl mojl navstevou potesen a sdelil mi pouze, ze soucastkami jsou pfednostne zasobovany vyrobnf zavody a prodejny ze dostanou, az co V druhe velke prodejne OP TESLA v Dlouhe ulici c. 17 v Praze 1 byla situace podobna. Po 20 minutach cekani jsem dostal tri odpory. Zasfupce vedoudho s. Zeman byl velmi ochotny a na muj dotaz, proc jsou prodejny Domacich potfeb zfetelne lepe zasobeny, odpovedel, ze je to asi tim, ze s Domaci'mi potfebami ma OP TESLA smlouvy, ktere musi plnit, zatfmeo s vlastnimi prodejnami zadne smlouvy nema. Toto vysvetleni mi pfipadalo pomerne logicke pouze z urciteho hlediska. Novou prodejnu otevfel OP TESLA od zacatku roku v Praze 10 - Vystavni a prodejni stfedisko OP TESLA, Cernokostelecka 24. Prodava finalni vyrobky, polovodicove sourastky a navic ma i Multiservis - pasivni soucastky pro elektroniku tedy nevede. Zasobeni integrovanymi obvody a ostatnimi polovodicovymi soucastkami se zdalo byt nadprumeme dobre a obdrzel jsem vsechny tri soucastky z naseho seznamu, o ktere jsem pozadal. O prodejne se zatim mezi prazskymi radioamatery asi moc nevi, a tak jsem byl v te chvili jedinym zakaznikem. V pasazi Praha na Vaclavskem namesti je prodejna Domacich potfeb Melodie, Jindrisska 5 (to je druhy vchod do pasaze). I zde bylo odpoledne hodne kupujicich a tak jsem cekal 20 minut, nez jsem se dostal k pultu. To, ze jsem obdrzel polovinu pozadovanych soucastek, bylo podle slov vedouciho uspechem, protoze vzhledem k pfedchozi neplanovane inventufe jiz dele nez mesic nedostali nove zbozi. Podle jeho vyjadfeni mivaji jinak sortiment mnohem vetsi. Nakonec jsem si nechal svazarmovskou prodejnu podniku Radiotechnika Teplice v Budecske ulici c. 7 v Praze 2. Do jejiho maleho prostoru jsem se temer nevesel a na fadu jsem se dostal po 42 minutach cekani. O to vice jsem byl prekvapen nejen usmevavou obsluhou s. Hrusove, ale hlavne tim, ze jsem zde dostal nejvice soucastek ze sveho seznamu - temef dve tfetiny (11). Celkovou bilanci prazskych prodejen lze videt opet pfehledne v tabulce 1. Vyplyva z ni, ze prazske prodejny nejsou zasobeny o nic lepe nez prodejny v jinych mestech, naopak jsou jeste vice vykupovany temi, ktefi Prahti at' jiz sluzebne nebo soukrome navstevuji. Pravdou ale je, ze kdo ma trpelivost a dost casu, piece jen toho vetsinu sezene, kdyz obehne vsech sest prodejen - spolecnou zasluhou vsech navstivenych pro dejen byl nas seznam v Praze stoprocentne pokryt,(i kdyz nebyt svazarmovske prodejny, dtyfi soucastky by chybely stejne jako v Brne). Na.s maly pruzkum nechce ani nemuze posuzovat nebo hodnotit stav zasobeni pro dejen drobnymi elektronickymi soufastkami ani jeho pficiny. Na to se pokusime dotazat pracovniku OP TESLA a Domacfch potfeb a jiste to neni otazka jednoducha. Pficiny toho, ze neco je a neco neni, budou jiste... ; -. RSKA mooejna SVAZARW fl.ii'-- : - Le ir.?j.jmi 124 Obr. /. Za pultem v prodejne OP TESLA v Dlouhe ulici v Praze It Obr. 3. Pruceli zndme prodejny Svazarmu v Budecske ulici v Praze 2

5 Tabulka 1 Elektronika v motorovych vozidlech objektivm i subjektivni; kdyby byly pouze objektivm, nebyly by ty ktere soucastky k dostani nikde. A rozdi'ly, jak sami vidite, jsou nejen mezi prodejnami ruznych obchod- nich organizaci, ale i mezi prodejnami stejneho podniku (v prodejne OP TESLA v Pardubicich, kde jsme si delali kontrolni pruzkum, jsme obdrzeli 17 z pozadovanych 19 soucastek). Nasim pruzkumem jsme chteli na faktech ukazat, ze hlavni problemy prace s mladezi v elektronice netkvi v jeji slozitosti, narocnosti nebo snad nedostatecne snaze o ziska- vanr mladych radioamateru, ale ze jsou mnohdy mimo moznosti radioamateru, svazarmovskych funkcionaru - v nedostupnosti tech nejzakladnejh'ch elektronickych soucastek, bez nichz si praktickou a zajimavou a tim pritazlivou praci v radioamaterskych krouzcich nelze predstavit. OK1AMY Elektronika ma dnes jiz v automobilech sve nezastupitelne misto. Jeji vyznam v ob lasti motorovych vozidel vzrostl natolik, ze teto problematice byla venovana konference, usporadana z podnetu n. p. PAL Magneton Kromeriz. Tato I. celostatni konference se konala v Kromefizi ve dnech 16. az 18. zari minuleho roku. Na konferenci byly zastoupeny jak vyzkumne a vyvojove instituce a ustavy, tak i vyrobci elektroniky a organizace zabyvajici se opravafskou cinnosti. Ukolem konference bylo nejen ukazat na vyvoj elektroniky motorovych vozidel ve svete i u nas, ale tez navazat osobni spolupraci zucastnenych pracovniku. Vzhledem k reprezentativni ucasti se ocekava, ze zavery konference budou projednany na urovni vedoucich pracovniku pfislusnych resortu a ze bude odstraneno jiste zpozdeni za svetovym vyvojem v teto oblasti. Do konstrukce motorovych vozidel zacala elektronika pronikat pocatkem sedesatych let. Mnoha elektronicka zarizeni aplikovana v prubehu vyvoje do motorovych vozidel v5ak v mnohych pnpadech pouze suplovala klasicke pristroje a pnslusenstvi: Zjednodu- sene receno: mechanicke kontakty byly nahrazenv polovodicovymi spinacimi prvky. Dnes vime, ze elektronika poskytuje konstrukterum daleko vetsi moznosti a prebira tudiz i zcela nove ftinkce. Umoznuje totiz vytvaret prvky, ktere se v automobilech dosud nevyskytovaly a jejichz nezbytnost si vynutily stile narocnejsi predpisy i pozadav- ky na komfort. Tim je mysleno omezovani skodlivin ve vyfukovych plynech, zmensovani spotreby paliva, diagnostika a prevence zavad, vetsi bezpecnost provozu apod. V ji- nych pripadech elektronika umoznila realizaci jiz drive znamych principu (napr. polovodicove prvky pouzite pri regulaci brzdeni). Rozhodujici roli hraji dnes iritegrovane obvody a v automobilech se objevuji integrova- ne mikropocitace i mikroprocesory, kontrolujici stav veliiin a vydavajici signaly ovlada- cim pnstrojum. Prednasky na zminene konferenci probihaly ve trech sekdch: 1) optimalizace chodu zazehoveho motoru, 2) palubni elektricke site vozidel a jejich napajeni, 3) sdelovaci, indikacni a mend elektronika motorovych vozidel. Podivame-li se na motivaci rozvoje automobilove elektroniky ve svete, zjistime, ze mfize byt posuzovana ze dvou zakladnich hledisek. Vyrobd elektronickych zarizeni jednak hledaji nove moznosti odbytu, jednak vyrobd automobilu pouzitim elektroniky fed nejen problemy ekologicke, ale i problemy vznikle zprisnenim pozadavku na motorova vozidla. Pritom je nesporne, ze elektronika prinasi do konstrukce automobilu radu vy- znamnych prednosti. Elektronicke regulato ry obecne vzato jsou rychlejsi i presnejsi a iasove stalejd. Donedavna branila rozvoji podobnych zarizeni pomems vysoka cena prvku i elektro nickych celku. V zahranid vsak tyto ceny postupem doby vyrazne poklesly a dovolily tak montovat podobna zarizeni v sirsim meritku do luxusnejdch typu vozu. Pouzivani elektronickych prvku v automobilech v5ak klade na vyrobce techto prvku mimoradne pozadavky. Tyto prvky musi byt schopny pracovat ve velkem teplotnim rozsahu (-40 az +110 C), krome toho musi odolavat mechanickym otresum, chveni i razum. Nesmi byt citlive na rusive napeti d elektromagneticka pole a musi spolehlive a presrie pracovat i pri znacnych vykyvech napajecich napeti. To se tyka napr. elektronickych zapalovacich soustav. S tim je spojena i volba vhodnych ddel (teplotni, polohova, tlakova), ktera musi byt svymi parametry na urovni modemich elektronickych zarizeni. K souiasnemu svetovemu stavu automobilove elektroniky lze fici, ze uroveh vyrobku z americk6ho kontinentu, Japonska a evropskych statu je znacne rozdilna. To je z velke casti urceno zakonnymi predpisy, ktere v nekterych zemich nuti vyrobce k maximalnimu vyuziti elektroniky. Ta se pak uplatnuje predevd'm na techto castech a soustavach vozidel: a) pristrojova deska (elektronicka rychlo- mery, otackomery, palubni elektronicke hodiny, aktivni i pasivni systemy palubni diagnostiky apod.), b) zdrojove soustavy (regulatory napeti al- ternatoru), c) elektronicke zapalovaci soustavy, d) elektronicky rizene vstrikovaci systemy paliva, e) systemy pro rizeni skladby palivove smesi (lambda sondy), f) protiblokovaci zarizeni brzdovych soustav, g) elektronicky ovladane samocinne prevodovky, e) multiplexni system elektricke instalace f) dalsi aplikace elektroniky (intervalove spinace steracu, elektronicke ovladani topnych agregatu d khmatizacnich zarizeni, radarove systemy k zabraneni kolize vozidel, diagnosticke pristroje a zabavni elektro- Jednim ze znovu diskutovanych problemu byla otazka elektronickych zapalovacich systemu. V souvislosti se soucasnymi zprisne- nymi predpisy a s technickymi moznostmi mechanickeho zapalovani lze fici, ze nove pozadavky muze splnit jen principialne odlisny system zapalovani. Od zapalovaci sousta vy nove koncepce se vyzaduje krome velke energie jiskry jeste moznost elektronicke regulace pfedstihu s okamzitou korekci, dale vyuziti vnitfnich signalu zapalovaci soustavy pro optimalizaci chodu motoru a spolehlivost v provozu. Z technologickeho hlediska se dnes opet dava pfednost tranzistorovemu zapalovani pfed zapalovanim tyristorovym vzhledem k del5i dobe trvani jiskry. Ve vyvojovem' oddeleni PAL Magneton se zkousi celkem sedm variant zapalovani. Je to tranzistorove zapalovani stavebnicoveho typu, jehozseriova vyroba je zavisla jednak na subdodavatelich soucastek (TESLA) a dale na vyrobnich kapacitach n. p. PAL. V neposledni fade ovsem rozhoduje i zajem vyrobcu zazehovych motoru o tento doplnek. Obdobna situace se jevi i v oblasti elektro nickych regulatoru napeti pro altematory. U techto zdroju s odlisnou charakteristikou budiciho proudu nejsou pouzitelne mecha nicke regulatory s vibraenim kontaktem, coz plati pro soustavy s maximalnim regulacnim napetim 28 V (palubni sif 24 V). AvSak i pfi regulainim napeti 14 V jsou znacne proble my s dobou zivota. Z ekonomickych duvodu se vsak mechanicke regulatory pro tato napeti vyrabeji. Budoucnost v$ak zcela nesporne path' regulatorum elektronickym a to jak z duvodu delsi doby zivota, jednodusji udrzby, uzsich tolerand regulovaneho napeti ei vetsi odolnosti vuci mechanickym vlivum. Zjednodusuji tez celou konstrukci, nebof je lze vestavet pfimo do alternatoru. Do seriove vyroby

6 n. p. PAL byl zaveden unifikovany regulator pro 14 V a 28 V. Pro nedostatek tantalovych kondenzatoru se v5ak vyrabi jen pro vozy TATRA 613 a traktory Zetor. Pro AZNP Mlada Boleslav byl vyvinut novy alternator 55 A, pro ndjz byl pfekonstruovan regulator urceny puvodnd pro traktory. Vyznacnou prednosti elektronickych regulatoru je moznost vestavet je do alternatoru. Jiz pocatkem sedmdesatych let byly zahajeny prace na koncepci hybridniho integrovandho regulatoru velmi malych rozmdru. I kdyz byl vyvoj fadnd ukonden, nedoslo k seriove vyrobe, nebof se nenasel vyrobce, ktery by tento regulator vyrabel. Neni to zdaleka ojedindly pripad, kdy po zdamd ukondenem vyvoji zustane vyrobek v Supliku. Zajimavou aplikaci elektroniky jsou i tzv. lambda sondy. To jsou nova didla, ktera se umisfuji do vyfukoveho potrubi a z vytvoreneho icondenzadniho galvanickeho dlanku (vzduch a vyfukove plyny) se ziskava informace k uprave pomdru vzduchu a paliva v saci'm potrubi' motoru. Tato informace je elektronicky vyhodnocovana. I u nas byla lambda sonda predmetem vyvoje, prace vsak byly zastaveny. Techto nekolik prikladu melo dokumentovat univerzalnost pouziti elektroniky, bez m'z si pomalu modern)' automobil jiz ani nedovedeme predstavit. K nekterym zajimavym otazkam resenym na teto konferenci se dasem vratime podrobnejsimi a konkretndj- imi informacemi. Ortodynamicka sluchatka hi-fi Firma GRUNDIG vyvinula novy typ tzv. ortodynamickych sluchatek GDHS 223 (obr. 1), ktery nahrazuje osvdddend pred- chozi modely GDHS 219 a GDHS 221 a pfejima Spidkove postaveni mezi ostatnimi typy sluchatek nabizenymi uvedenou firmou. Obr. 2 ukazuje zakladni princip funkce tdchto sluchatek. Membrana je z folie z plasticke hmoty a na obou plochach ma ti tlnd civky podobnd jako na deskach s plosnymi spoji. Na vndj im okraji membrany jsou dva kontaktni krouzky, kterd jednak membranu udrzuji ve stredu mezi trvalymi magnety, jednak zajisfuji pnvod proudu pro dvky. Oba kontaktni krouzky jsou materialem membrany vzajemne izolovany. Skupiny zavitu namembrane jsou usporadany tak, aby se vznikla magneticka pole vzajemne doplftovala a membrana se tedy v zadanem smdru pohybovala v celd sve plose. Pro pochopeni funkce vyjdeme z obr. 2. Pfivedeme-li kladnd napeti na levy pfivodnf kontakt, bude proud protdkat nejprve levosmemym vinutim LI, prejde do pravosmdrndho vinuti R2, pak opet do levosmemehd vinuti L3 a nakonec do pravosmerneho vinuti R4. Odtud se dostane do stfedoveho bodu, kde je leva strana membrany vodivd propojena s pravou stranou. Na pravd strane proud proteka obdobnd vinutim L4, R3, L2 a R1 az do kontaktniho krouzku na pravd strand membrany. Magnetickd destidky jsou kiuhovd zmagnetovany tak, in nejvetsi magnetickd pole je v mistd mezer mezi jednotlivymi vinutimi membrany. P61y shodnd polarity jsou urm'stdny proti sobe. Timto usporadanim vznikaji magnetickd silodary, kterd kfizi vinuti mem brany. Magnetickd destidky jsou opatreny vyfezy, aby membrana mohla vyzafovat. Ve smdru k uchu posluchade prochazi zvuk pouze materialem zachycujicim prach, av$ak akusticky neudinnym. Zadni strana membrany je vsak znadne zatlumena, aby byla dosaiena potfebna vybuditelnost v oblasti nizkych kmitodtu a pofctdovana pfenosova charakteristika celeho systdmu. Vnitfni provedeni sluchatka je na obr. 3. Pouzity princip prinasi ndkterd podstatne prednosti oproti drive pouzivandmu usporadani. Membrana, vyzarujici zvuk, je velka a je buzena v celd svd plose. Celo akustickdho vlndni je tedy rovinnd a fazove chyby, ktere jsou zpusobovany dildim kmitanim ddsti membrany, jsou zde prakticky vyloudeny. Rovndz zavady, vznikaiici u bdznych dynamickych memdu v dusledku dreni civky 126 Obr. 1. Stereofonni sluchatka GDHS 223 hi-fi v mezere magnetu, se u tohoto systdmu nemohou vyskytnout. Cely systdm membra ny je dvakrat lehdi nez u standardnich slucha tek, coz zmensuje jeho prekmitavani a tudiz i zlepsuje zvukovou distotu reprodukce. Plochou civku lze rovndz vice zatezovat. phvody, 2 - kontaktni krouzky, 3 - otvory v magnetickych destickach, 4 - jednotliva. vinuti na membrane, 5 - propojeni leve a prove strany, 6 - kruhove magnety (N je sevemi a S jiini pol), 7 - magnety, 8 - propojeni mezi jednotlivymi vinutimi na, m -pryiove uloteni, n - regulaceposuvu Sluchatka jsou upevnena na nahlavnim drzaku pouze v jedindm bode na pryzovem depu, takze se velmi presnd prizpusobi tvaru hlavy i poloze usl. Technicke udaje sluchatek (podle DIN , list 10): Typove oznaceni: GDHS 223 (s petikolikovym sluchdtkovym konektorem), GDHS 223 K(skonektorem typu jack 0 6,35 mm). Kmitoctovy rozsah: 20 az 20 OCK) Hz. Akusticky tlak: min. 2 Pa (100 Ph) (pro 1 V a 1 khz). Zatizitelnost: 200 mw (kazdy systdm). Zkresleni: 0,5 9, (20 Pa = 120 Ph). 50 Q (kazdy systdm). 0,35 kg (s kabelem). -Lx- PRmWM Proudovd sonda Automatickg ovldddnf osvdtleni mistnosti Elektronicky gong ZvySeni udinnosti vysilade SSB Jednopovelovd souprava pro ddlkovd Nzenf modelii

7 RUBRIKA PRO NEJMLADSl CTENARE AR DOVEZENO Z 6ESKYCH BUDEJOVIC Na krajske soutezi radiotechniku v C. Budijovicich se nam velmi Ubil zpusob,jakym byla orgartizovana praktkkd castsoutize. Zastupci soulezicich druzstev utvorilipracovm tymy, ktere se sklddaly z jednoho souteziciho kategorie mladsich a jednoho souteiiciho kategorie starsich. Ti pak pracovali na vyrobku spolecne a spolecne tez odpovidali za vysledek. Radi bychom lento postup doporucili i pro soutize vaseho zajmoveho krouzku ci elektrotechnickeho pionyrskeho oddilu, a proto jsme pro vas,,dovezli namet na zhotoveni mustku k mireni odporu a kondenzatoru, ktery bylsouteznim ukolem ceskobudejovicke krajske souteze. -zh- Obr. 9. Zapojeni bez nfzesilovaie Zakladem modem! prumyslove vyroby a vyvoje je tymova prace, pri niz se na zhoto veni' vyrobku podfli cely pracovni kolektiv odbomiku a specialists. Stejny zpusob prace lze pouzft ke zhotoveni mustku - pracovni tym by mel byt slozen alespoh ze dvou dlenu - jednoho z kategorie starsich a jednoho z ka tegorie mlad&ch. MustkovS msflci metoda MHKOO Obr. 4. Schema generatoru stftdaveho napiti ^4 Obr. 10. Zapojenis oddelovacim transformd- Obvod, ktery je slozen ze fityf impedanci podle obr. 1, se nazyva mustek. Pri mereni je neznama impedance zapojena do jedne z v t- vi mustku a zmenou obvykle jedne ze zbyvajicich impedanci se najde stav, pri nemz neprochazi proud indikatorem. Mustek je pak vyrovnan a plati Z Zt = ZaZy, Z, Z2Z3 Pro prakticke pouati je zapojeni mustku upraveno podle obr. 2. Chceme-li merit krome odporu i kondenzatory a civky, je treba pouzit k napajeni mustku stridave papeti. Zvolime-Ii kmitocet tohoto.stridaveho napeti tak, aby byl v oblasti slygitelnych kmitostu, lze jako indikator vyvazeni mustku pouzit sluchatko. z, Obr. 5. Zapojeni vyvodu MH7400 Obr. 6. Schema miriciho mustku s prepinacem rozsahu. Merici rozsahy: 1 Q azl0 MQ, loopfaz 100 pf 102 ai W.NU71 Obr. 1. Zakladni zapojeni mustku a* Obr: 7. Schema zesilovace pro sluchatko Zapojeni mshcfho mustku Blokovg schema mustku je na obr. 3. Blok l je zdroj napajeciho napeti (plocha baterie 4,5.V); blok 2 je zdroj stnaaveho napgti. Tuto druhou 6ast vyrobku zhotovuji ilenove tymu starfi v6kov6 kategorie. Schema zdroje stridav^ho napeti Ua (generatoru) je na obr. 4. Jako aktivni prvek je pouzit integro- vany obvod MH7400. Kmitoiet stndaveho signalu na vystupu je (podle pouziteho kondenzatom) asi 700 Hz. Blok 3 je vlastni mustek aprepinai rozsa hu. Tuto cast vyrobku zapojuje kterykoli den tymu podle obr. 6. Jako normal je zapojen vzdy pouze jeden z odporu. Indikator vyvazeni je znazomen blokem 4. Zesilovac indikatoru zhotovuji ilenove tymu mladsi vekove kategorie. Jedna se o jednoduchy tranzistorovy zesilovai, jehoz schema je na obr. 7. Vhodny pracovni bod tranzistoru lze nastavit odporovym trimrem mezi kolektorem a bazi tranzistom. Stejne jako pro generator je i pro zesilovai treba navrhnout a zhotovit desku s plosnymi spoji, osadit ji soufiastkami a uv6st do chodu. Cinnost zesilovaie lze overit napr. siuchatkem a generatorem stndaveho napeti (blok 3). Poznamky ke konstrukd mustku Pouzije-li se jako generator stndaveho signalu pro mustek popisovany generator s MH7400, je treba k jeho napajeni a k napdjeni zesilovace pouzit dva ruzne zdroje, obr. 8. Dvema zdrojum se lze vyhnout dvsma zpusoby: 1. Lze vynechat nf zesilovai. Signal ve sluchatku je pak slabsi. Zapojeni je na obr Mezi generator a vlastni mustek se zapoji oddelovaci transformator. Transformator Obr. 2. Upravene zapojeni mustku Obr. 3. Blokove schema mericiho mustku

8 muze mi't jadro feritove nebo z plechu, pfevod muze byt napr. 1 : 1 (obr. 10). Na celkovem schematu zapojeni neni zakreslen prepinac rozsahu. Budete-li jej chtit zapojit, pouzijte (pro tri rozsahy mereni odporu a pro tri rozsahy mereni kapacity) zapojeni na obr. 6. Seznam sou66stek Polovodidovi prvky 10 integrovany obvod MH7400 T tranzistor 102 ai 104NU71 Odpory (TR 112a, TR 151, popf. jakekol typy, kterd jsou k dispozici) Podminkou pro vyhodne pouziti ov em je, aby v konstruovaneim zarizeni zbylo jedno volne hradlo NAND nebo invertor. Je Ihostejne zda ma di nema otevreny kolektor a tak nezalezi na poctu vstupu. Schema zdroje je na obr. 1. V ustalendm stavu tece ze vstupu hradla proud odporem J?A. Na vstupu hradla je neuriita uroven mezi log. 0 a log. 1. Na vystupu hradla je napeti asi o 0,6 az 0,7 V vetsi nez napeti stabilizovane. Z vystupni casti hradla se na rizeni podili jen tranzistor T4 (obr. 2). Ri 68 Q Rr 10 kq Rs 10 Q R4 1 kq Rs - 0,1 MQ Potenciometry Pi linedrnf potenciometr 1 kq (1 kq/n) Pj odporovy trimr 0,22 MQ KondenzAtory (libovolne typy) Ci, C2 elektrolyticky kondenzator 5 pf C3 15 nf Cs 1 nf Cs 0,1 nf (keramicky nenl vhodny) Cs 10 pf Ci, C. 3,3 nf Ostatnl souiistky SI sluchdtko Jaroslav Winkler JEDNODUCHY PRIJIMAC BEZ LADENYCH OBVOD0 Na obr. 1 je oscilator RC, strhavany prijimanym vf signalem. Na antenu dlouhou 3 m jim lze prijimat signaly nejblizsich rozhlasovych a televiznich vysilacu. K naladeni MH5400 do pozadovaneho pasma slouzi kondenzator Ci, jehoz kapacitu voh'me v rozmezi 18 az 33 nf. Selektivita a citlivost jsou srovnatelne se superreakcnimi a primozesilujicimi prijimaci, zpetne vyzarovani do anteny je zanet dbatcind. -cha- Prijimac bez ladenych obvodu jsme vyzkouseli v radioklubu 0DPM JF a muzeme potvrdit, ze tato jednoducha hncka s cislicovym obvodem skutecne funguje. Vysledky vsak nebyly tak jednoznacne, jak vyzniva z clanku autora. Na prijem ma podstatny vliv napr. poloha prijimaci anteny, stejne jako elektricke spotrebice v okoli pfijimace apod. Prijimac se choval odlisne pn kazde vymene integrovaneho obvodu, pracoval vsak dokonce i s IO starsi vyroby typu MHA111 (nynejsi znaceni MH7400). Citlivost pfiji mace se v uvedenem pripade zvetsila zavedenim zpetne vazby mezi vystupem (vyvod 8 integrovaneho obvodu) a vyvody 6, 12, Obr. 2. DeskasplosnymispojiprijimaceOlO odporem asi 330 Q. Jako potenciometr jsme pouzili odporovy trimr 680 Q, prijimac byl napajen z ploche baterie. Aby si ctenari rubriky mohli prijimac snadno zhotovit, navrhli jsme desku s plosnymi spoji (obr. 2), do niz byly zapajeny soucastky: Ci keramicky kondenzator 33 nf, TK 783 C2 keramicky kondenzator 1 nf.tk 744 C3 keramicky kondenzator 0,1 uf, TK782 0 dioda (germaniova) GA201 P odporovy trimr 680 Q, TP integrovany obvod MH5400 Nccekejte, ze pristroj bude hrat na prvni zapojeni! Doporucujeme proto pouzit objimku pro integrovany obvod a zamenou Ci a vymenou integrovaneho obvodu se snazit dosahnout uspokojiveho vysledku. Zemnici vodic je vhodn6 pripojit k zesilovaci pres kondenzator 0,1 az 0,47 pf. -zh- Jednoduchy zdroj pro 6fslicov6 obvody V AR A1/77 v clanku Souprava pro dalkove ovladani s IO jsem si v iml zajimavdho zapojeni stabilizatoru pro cislicovou cast zarizeni. Stabilizator jsem vyzkousel a domnivam se, ze pro svou jednoduchost by mohl byt vhodnym zdrojem pro zapojeni, ktera nevyzaduji extremni stabilitu napajecihonapeti. Predkladam proto schema zapojeni, mozne varianty i vysledky mereni. Obr. 1. Zapojeni zdroje Obr. 2. Vnitfni struktura hradla (invertoru) J 1 1 _. U, = V V_ = > 0 6 Rg=10k MH7W0 --A M Obr. 3. Vystupni napeti zdroje v zavislosti na Klesne-li z nejakeho duvodu napajeci napeti IO, tedy i napeti stabilizatoru, zmenih' se proud tekouci odpory Ri a RA, napeti na vstupu hradla se zmensi a zmensi se tii. napeti na bazi T2. T2 a T4 se privrou, na vystupu hradla se zvgt i napeti a zvetji se tedy i napeti na vystupu stabilizatoru. Hradlo je zapojeno v lineamim rezimu. Aby se obvod nerozkmital, musi byt zatlumen kondenzatorem Ci. Zavislost vystupniho napeti na odporu RA vidime na obr. 3, na obr. 4 pak je zatezovaci charakteristika pro dva ruzne RB. Pro vetsi vystupni proud lze zmensit RB. Vystupni odpor v prvni fasti zatezovaci charakteristiky muzeme vypocitat podle vzorce R ** R' 20 - bu kde hiit. je proudovy zesilovaci cinitcl tran- Obr. 4. Zatezovaci charakteristika zdroje Je-li stabilizator zapojen za sifovy usmernovac, rozdelime odpor RB na dvf pfiblizne stejne casti a jeho stred zablokujeme elektrolytickym kondenzatorem 100az500 pfproti zemi. Potlacime tim' jeste vice brum na vystupu stabilizatoru. Jaroslav Belza

9 OBB3 APO ma DsnU - Velky zajem AtenAfu vzbudil CIA nek o zapalovanl s dlouhou Jlskrou, ke kteramu sme dostall fadu doplsu. Z nich jsme vybrali jeden, ktery otiskujeme spolu s doplsem autora, ktery shrnuje poznatky z dalafch dopisti AtenAfu AR. Pod fa navodu..zaparovania s dlhou iskrou", ktory vyaiel V AR 10/1979, som si postavil zaparovania a chcel by som sa s ostatnymi Citatermi podelif o moje skusenosti zo stavby. Ak skontrolujeme vaetky suciastky asport ohmmetrom a budeme starostlivo pracovaf, zaparovania funguje pri prvom zapojeni. MAm vaak ur/ite pripomienky k zapojeniu zaparovania. Neviem, ii spoj medzi kolektorom tranzistora T4 a katddou diddy Dto (obr. 1, s. 385) nespravil Ian tlaciarensky Akriatok. Ani ja, ani kolegovia, ktorl toto zaparovania stavaju, nevidia dftvod, pre ktory by tarn tento spoj mal byf. Okrem toho priamo na ploanom spoji tento spoj 'nie je realizovany. Co sa tyka zapojenia nabfjacieho obvodu a kondenzatora C7, nevyhodou je, ie toto zaparovania pracuje bez spatnej vazby a teda bez kontroly napatia na kondenzatore C7. A tak sa mi pri merani vlastnosti zapafovania stalo, iesaodpojil provizdrny privod 1 od zapafovacej cievky. Ked som to zbadal, pripojil som kablik spat. Celkovy vysledok bol: znideny tyristor, didda D9 a didda v meracom pripravku a tranzistor T4. To vaetko sa nemuselo staf, keby som bol hned pri konatrukcii pripojil paralelne ku kondenzatoru varistor 470/15 za 3,50 Kds, ktory pri odpojeni zaparovacej cievky, obmedzi napatie na kondenzatore asi na 470 V a spotahlivo zabrani znideniu zapafovania aj pri poruche v prevadzke. Na dinnostr zaparovania sa inak tato zmena neprejavi (neddjde k badatefndmu znizeniu napatla na kondenzatore). UrditA vyhrady mozno mat aj vddi pouzitym sudiastkam. Odpor Rr typu TR 183, ktory sa bezne nevyskytuje, moino nahradif typomtr 154aleboTR 506, kondenzator Ci je najlepaie nahradif paralelnou kombinaciou dvoch TC 235,47 nf, alebo kondenzatorom TC 181,100 nf. Pretoie kondenzatory typu TC 180 sa s kapacitou 15 nf nevyrabaju, treba ako C2 pouiif typ TC 235. KondenzAtor C6 mdze byf aj typu TC 179, TC 277 alebo TC 278 a C7 mdie byf aj typu TC 487, ale treba spllif upevrtovacie plechy, Na ploanom spoji je vhodna kvdli lepaiemu upevneniu trimra R7 urobif upravu podra priloienaho nakresu (obr. 1). odpojif kostru a prepojif vyvod 1 zapafovacej cievky na druhy kontakt spojeny s rozdelovaaom, cim sa zapoji povodne zaparovame. Verim, ze svojimi pripomienkami urahtimazrychlim pracu mnohych amatarov a uaetrim im naklady na opravy zaparovania. Stanislav Diuban Na mdj prfspevok, ktory vyaiel v AR 10/79, reagovalo pisomne niekofko ditatefov a tiez vy listom zo drta PrvA tri listy pozadovali vysvetlenie, ako by bolo moina popisana zapatovanie pouiif pre vozidia typu Wartburg. Tymto zaujemcom som odpovedal, te v podstate je moine toto zaparovanie pouiif aj na dvojtaktna motory, ale Opravy spojend s rekonatrukciou existujucej zaparovacej sustavy tychto vozidiel by presiahli ramec beznych moi- CalAie listy (4) sa ui zaoberali probldmami vlastnej stavby, a to nizkym dosahovanym napatlm na kon denzatore C7 s dotazom na dinnosf vlastndho zapa- Tovacieho obvodu v suvislosti s prepojenim diddy Dio na kolektor tranzistora T4. Pri hradanl pridin nfzkeho napatia som doporudoval kontrolu smerov vinutia transformatora Tr, kontrolu zosilrtovaclch dinitefov tranzistorov T3 a T4 (u T4 aj vyber na nlzke saturadnd napatie) a vyber Zenerovej diddy Do typu KZ141 na niiaie napatie. O tom, ie uvadzana parametre moino dosiahnuf, sveddia listy od ditatefov S. Diubana a B. PosplAila. Pri vysvetrovanl dinnosti vlastndho zapafovacieho obvodu som vychadzal z popisu patentu H. Everdinga a z vlastnych skuse nosti s tymto zapafovanim. Najviac dotazov bolo na prepojenie medzi vinutlm Li a kolektorom tranzisto ra T4, ktora niektorl ditatelia povaiovali zazbytodna, prlpadne za chybu. Zapojenie totii pracuje na prvy pohrad rovnako s prepojenim. ako aj bez neho. Na priloienom obrazku (obr. 2) su zakreslena priebehy napatl v jednotlivych bodoch vlastndho zapatovacieho obvodu, ktora som nameral na vyrobenej vzorke v pdvodnom zapojeni a tiei bez uvedenaho prepojenia. Z nakreslenych priebehov 1 n, i 7 8 tfms] /n2sv '~[ov\ ' , -t M ^ J^ljI 1^5ail0V dalej vyplyva, ie hodnota ustalenaho napatia na kondenzatore C7 je v podstate rovnaka pre oba pripady (rozdiel 5 ai 10 V). Autor patentu a tiei ja doporudujeme pouilvaf zaparovanie v pdvodnom zapojeni s ohfadom na uvedena oscilacie, ktora s poklesom napajacieho napatia silne narastaju. V liste od ditatera S. Diubana su uvedena urdita pripomienky, s ktorymi je moino v zasade suhlasif. Zapojeny varistor paralelne k kondenzatoru C7 typov odporov alebo kondenzatorov, ako su predplsana, je iste moina. Suhlasim s pouiitim odporu ty pu TR 154 alebo TR 506 ako odpor Ri, s kondenzatormi TC 235 alebo TC 181 ako Ci, TC 235 ako C2, TC 277 ako C6. prlpadne TC 487 ako C7. K upevneniu trimra R? sa nemdiem vyjadrif jebo nakres nebol priloieny. Pri pouiitl krabidky U6 suhlasim s navrhovanymi upravami. Prepojenie batariovaho zaparovania je moina urobif, ako navrhuje S. Diuban, alebo pomocou preplnada. Prepoj vinutia Li na kolektor tranzistora T4 nie je na tladenom spoji nakresleny a je potrebna ho realizovaf drdtenym prepojenim. Tymto sa domnievam, ie som vysvetlil potrebna a zodpovedal vaetky dotazy ditatetov. V prlpade potreby som pripraveny odpovedaf na daldie podnetna otazky a privltam navrhy navylepaenie dinnos ti popfsanaho zapafovania. RelaxaCni oscll^tor s tyristorem V casopise Electronics 9/77 jsem nasel jednoduche zapojeni, ktere jsem prakticky vyzkou el. Jeho schema je na obr. 1. wf L-1-. 0V KT501 Obr. 1. Schema zapojeni oscilatoru Po zapnuti zdroje se C nabiji a napeti na Ri se exponencialne zmensuje. V okamziku, kdy je toto napeti mensi, nez napeti h'dici elektrody tyristoru (urdeno pomdrem odporu R2 a Rr) o zapinaci napdti, tyristor otevre a kondenzator C se zacne vybijet pres odpor v anode tyristoru. Odpor Ri je volen tak, aby po vybiti klesl proud tyristorem pod uroven vratneho proudu. Tyristor vypne a. dej s znovu opakuje. Z katody tyristoru lze odebirat napeti priblizne piloviteho prubehu, z anody pak kratke impulsy. Perioda oscilaci je dana priblizne vztahem Obr. 1. Uprava dosky (zmensene) Na chladiacej doske je vyhodna diery pre upevnenie svorkovnice a pre upevnenie krabice spravif so zavitom M4. Ako izoladna kryty je vhodna pouiif dapidky z viek krabidiek od filmov. Pri pouiitl krabidky U6, ktora je beine v predaji, treba vrchnu stenu spevnif prilepenfm jednostrannaho kuprextitu 135 x 85 x 1 mm (medenou fdliou ku krabidke). PovodnA dno je vhodna nahradif dnom z hlinika alebo z duralu a u krabidky U6 treba medzi dno a krabicku po obvode vloiif hrubsiu gumu alebo iny vhodny material, pretoie tato krabidka je plytsia. Na dno je vhodna z vnutornej strany upevnif izoladnu faliu, aby sa zamedzilo skratu nosnej dosky na kostru. Pretoie pouiita svorkovnica ma 5 kontaktov a pre pripojenie zaparovania do vozidla treba len 4, je vhodna spojif dva kontakty a pripojif jeden z nich na rozdelovad. Pri poruche zapafovania potom stadl Obr. 2. Namerane priebehy napati (UB = 12 V, IB = 0,1 A, f = 5 Hz) vyplyva, ie v pdvodnom zapojeni su v okamihu uzavretia tranzistora vaetky priebehy napati aperiodicka, zatiar do bez prepojenia vznikaju divoka oscilacie zaparovacieho obvodu. Prepojenie diddy Dio na vinutie L2 sa uplatrtuje len v okamihu uzavretia tranzistora T4, kedy didda zatlmuje indukovana napatie vinutia L3. Z nameranych priebehov t= -Rt Cln R2 + J?3 Hodnoty soudastek je vhodne odzkouset, protoze zalezi na paramettech (zapinaci proud a napeti, vratny proud) tyristoru. V zakladnim zapojeni muzeme oscilator vyuzit jako zdroj zkusebniho signalu s obsahem vyssich harmonickych (vystup z anody). V tom ph'pade nahradime reproduktor odf>o- rem vhodnd velikosti. V predlozendm zapo jeni pracuje obvod jako telegrafni bzucak a klicovat jej lze v piivodu k h'dici elektrode. Potenciometrem 1 kq nastavujeme kmitocet. Zmdnou kondenzatoru C na 1000 pf ziskame metronom, zapojime-li hamisto reproduktoru zarovku, vznikne blikad. DalSi moznosti vyuziti jiste objevi kazdy sam. Ing. Karel Stipek rcomdteu&itillitii) 129

10 'hfowirhi a f/ur 10 Ing. JiH Riha KQNKURSUI Je znamo, it logickych stavu logicke urovne prostfedky tuto nektere zahranicni firmy (Hewlett-Packard a dalst) vyvinuly pro ovefovdni intef rovanych obvodu, zapdjenych'na desce, ndsuvne sondy, ktere indikuji na vsech vyvodech obvodu. Dale popsana konstrukce realizuje amaterskymi Sonda tvof i samostatny funkcni celek, v jehoz spodni casti je kontaktni spona a v homi casti sestnact indikacnich svitivych diod (LED). Pro pripojeni na mereny IO je u zobrazene konstrukce pouzit kontaktni prvek (kleste), vyrabeny n. p. TESLA pro vlastni potrebu. V amaterskych podminkach muzeme kleste vyrobit podle obr. 1. Zakladnim materialem je texgumoid, popripade jiny izolacni material. Telesa opracujeme do zadaneho tvaru a pilkou upravime drzaky. Do drazek kazdeho dilu 1 vlozime draty, na konce navlekneme 16kolikovy konektor pro vymezeni roztefi a spolu s dflem 2 zalijeme^ pryskynci. Dva totozne celky prilozime k sobe spolu s pruzinou a zakolikujeme. Obr. 1. Amatersky zhotovene kleste Delku dratu upravime na kontaktni strane na delku telesa a na druh strane upravime na presah asi 10 mm (obr. 2). Indikacni diody jsou serazeny ve smyslu vyvodu integrovantiho obvodu a svitem indi kuji stav H (log. 1). Sonda nema vlastni zdroj, napaji se prostrednictvim zkouseneho obvodu samofinnjim vyhledanim napajeni pomoci vstupnich diod. Vychazi se pritom z predpokladu, ze kladne napajeci napeti je vyssi nez uroven H a napeti nuly mensi nez napeti L. Schema zapojeni sondy je naznaceno na obr. 3. V podstate se jedna o Sestnact invertoru zapojenych podle schematu, vstupy jednotlivych invertoru jsou pripojeny k jednotlivym kontaktum. Vyskytne-li se napajeci napeti nebo nula na vstupnim kontaktu, precnazi toto napeti prostrednictvim diod na sbemici + nebo nula. Obr. 2. Rozmery zakladnich dilu klesti" A. Obr. 3. Schema zapojeni pro jednu indikacni k diodu 130 Obr. 4. Deska s plosnymi spoji Oil (dioda D.i ma byt zapojena obracene, katodou vlevo)

11 Konstrukdne je sonda provedena na dvou identickych deskach podle obr. 4, pficemz jedna strana je pripdjena ke kontaktra'm dratum, na druhe jsou pripajeny indikadnf diody. Desky jsou opatreny kryty ze strany soucastek. Protoze by kleste byly mechanicky spojeny s deskami plosnych spoju pouze pajenim vyvodu na folii ploinych spoju, je vhodn6 toto spojeni zlepsit, napf. paskemz plechu tl. asi 1 mm s vhodnymi podlozkami,' popf. frezovanym tfmenem, ktery je videt na obrazku u titulku clanku. Sbemice + a nula obou desek jsou propojeny kablikem. je lepsi vyhledat vhodny odpor zkusmo. Jedna z moznosti realizace odporu R, je na obr. 2. Obr. 2. Zhotoveni maleho odporu l^emkf Idroj- Pfi konstrukci vykonovych zesilovaiu v nf. tech nice je pro v t$i vykony asto pouzivano zapojeni se symetrickym napajenim koncoveho stupne (viz napr. RK i. 1/1973). Koncovy stupeh je obvykle napajen filtrovanym napdim z Graetzova usmernova e a bu-. did obvody ze zvlastniho stabilizatoru (s pojistkou), navrzeneho pro podstatne menli* vykon. Tranzistory v koncovdm stupni (prave ty nejdrazsi) pak nejsou vubec chraneny proti pretizeni a tak se asto, napr. pri Spatnem navrhu nebo zapojeni, nektery z nich znid. Lze samozrejms pouzit stabiliza tor s pojistkou, pro n jz v5ak se musi pouzit dalsi dva vykonove tranzistory s rozmemymi chladid a mnozstvim sou stek a celkova energeticks ucinnost zesilovale se pritom zmensi. Nabizi se tedy moznost pouzit klopnou pojistku, na ktere se v klidovdm stavu neztraci temfr zadny vykon. Vhodne zapoje ni bylo uverejn no napr. v ST. 3/1975; pro vyse uvedene pouiiti bychom vsak napr. pro pojistku 2x 50V/2 A a pri vykonovych tranzistorech s hnt = 15 potfebovali stabilizafini diody na nap ti asi 100 V s pnpustnym ztratovym vykonem 20 W (fcere u nas ne jsou k dostsni), nebo bychom museli upravit zapojeni pouzitim Darlingtonova stupne apod. Navic pojistka v tomto zapojeni nereaguje na zv tseni proudu, ale na zmenseni napfiti, a i po odstraneni zkratu zustava trvale ve vypnutem stavu, coz je pro uvedene aplikace nevhodn. Realnou altemativou je pouzit dve jednoduch klopn pojistky, zapojen proti sobe. Zapojeni jednoho obvodu je na obr. 1. Ing. Karel Kuchta pfi poufiti germaniov ho tranzistoru T2, nebo pfi vypinani vetsich proudu (fadu Jistou nevyhodou tothoto zapojeni je skute nost, ze navrh a vlastnosti pojistky jsou zavisl na zesilovadch dinitelich obou tran zistoru. Je tedy v zajmu spolehlivosti vhodne, navrhne-li si pojistku zadanych parametru kazdy sam - ostatne trochu poiitani nikdy neujkodi. Navrh za neme vybgrem tranzistoru T,. Tranzistor musi snest jak maximalni napeti zdroje (v rozpojendm stavu), tak i mezni proud zateze, pfi nsmz ma pojistka zat6z odpojit. Plati tedy vztahy t/celmai > Dtmax, klmzt > /zmu. Pro zvoleny proud /z, zmefime hiic vybran ho tranzistoru. Nyni urdme soucet odporu Ri + Jit. Potfebny proud b&ze pfi maximalnim zatezovacim proudu je Odtud vypo itdme sou et odporu R} + R,: R3 + Jit = jz- K, kde Jt volime 0,1 az0,5. Tim zajistujeme, aby se i pfi asov nebo teplotni zmene vlastnosti soucastek nezhorsovala dnnost pojistky. Bylo by samozfejmfi mozn volit JTnapfiklad 0,05 a pojistka by pak zfejms pracovala i s tranzistory te nejhorii jakosti, udnnost by byla ovsem velmi. maid. Odpory Rh R, volime zhruba stejnd, tak aby jejich soulet dal pozadovany odpor. Zname-li odpor R,, muzeme ur it maximalni proud tranzistoru Odporovy drat se vdsinou ^patne paji a proto je vyhodne pfichytit ho mezi dva Srouby a omotat voln kolem libovoln ho odporu potfebnych rozmeru. Odporovy drat lze ziskat napf. rozebranim ervenych odporu TR 509 pro zatizeni 15 W. Odpor opatmym poklepanim kladivkem zbavime keramick6ho tmelu a odporovy drat odmotame. Nejmensi odpor tohoto typu je 10 Q; mame tedy k dipozici asi 1,5 m dratu, o kterem vime, ze ma odpor 10 Q, a potfebnou delku muzeme snadno urcit. Timto jednoduchym zpusobem jsme ziskali odporovy drat pro zatizeni Pouzijeme-li drat z odporu TR 508,4,7 Q/ /10 W, je maximalni proud 1,5 A. Podle uveden ho postupu byla navrzena a prakticky vyzkousena pojistka pro zdroj 2 x 42 V s pfedepsanym omezenim proudu na 1,5 A. Zapojeni je na obr. 3. Princip linnosti je zfejmy z pfedchoziho textu. 2arovky Z, a 22 (cervene) a %, a i* (zelen ) slouzi k signalizaci stavu pojistky. Cela po jistka (larkovany rameiek) se snadno umisti na desku o rozmerech 100 x 70 mm, aniz by dratov6 odpoiy pfilis ohfivaly ostatni sou- astky, pfedevsim polovodicov. Zapojeni vykazuje zajimavou vlastnost, o kter se neda fid, zda je zidouri d nikoli (to je nutno posoudit u jednotlivych pfipadu pouziti). Pfi proudu 1,5 A pojistka vypnula a pfi zvetsovani zatezovaciho odporu nenasko il zpet tento proud, ale rnensi, asi 1 A. Velikost t to hystereze lze ovlivnit odpory R7, R8 (stupen zpetne vazby). Spotfeba pojistky je 75 ma v kazd vetvi, coz odpovida ztratovemu vykonu 6,3 W, tzn., ze udnnost zafizeni (pfi stfednim odebiranem proudu 1 A) se zmensi oproti zapojeni bez pojistky na 92,5 %. fa = ^ < farnu- Podle tohoto hlediska zvolime tranzistor T2. Obdobne jako u tranzistoru T, urcime proud baze a odpor J?2: Obr. 1. Zapojeni jednoho obvodu pojistky Obvod pracuje takto: V klidov m stavu je T i otevren a T2 zavfen. Zvet i-li se zat zovaci proud, zvetsi se ubytek napeti na odporu R,, otevfe se tranzistor T2 a na bazi T, se dostane napeti zdroje. Tim se tranzistor Ti uzavre. Uzavirani Ti je urychleno zpetnou vazbou' pfes odpor R2, ktery je pri nadmeme zatezi (zkratu) pfipojen v podstat na nulov nap - ti. Zp tna vazba odporem R2 pridrzuje T, v nevodivgm stavu po celou dobu zkratu (nebot T2 jiz nemuze byt oteviran ubytkem na Ri), a teprve kdyz zkrat odstranime, tranzistor T2 se op t zavre a T, se otevfe. Dioda D neni pro cinnost pojistky rozhodujici; zvysuje napeti, kter je nutno ziskat na odporu' Ri asi o 0,6 V. To ocenime zejm na K volime podle stejnych hledisek jako u tran zistoru Ti. Zbyva urdt odpor R,. Musi byt takovy, aby maximalni proud Jz*** na n m vytvofil ubytek napeti asi 0,6 V. Pro maid proudy (fadovl desitek az stovek miliamperu) he odpor vypoditat: (pfi pouziti diody D je v dtateli 1,2). Horii je to u proudu fadu jednotek amperu, kdy timto vypodem vychazi Ri mend' nez 1 2, a uplatnuji se tedy ruzne pfechodovd odpory, odpory plosnych spoju apod. Proto Tj tranzistbr Tj tranzistor T, tranzistor Rj, R, odpor R7 odpor Raodpor Di. Dj dioda 2ia2 2a KFS17(/m«= S0) KF508 (/hi = 50) 6NU73 (tuie = 10) viz text 330 Q/2 W, TR Q/6 W, TR kq/1 W, TR 146 8,2 kq/1 W, TR 146 KY701 iarovka 60 V/50 ma

12 PLOSNE SPOJE UHLEDNE A RYCHLE Kolik umorae prace stoji, nez v amaterskych podmi'nkacn nakreslime nejaky - byt i mene slozity obrazec na desku s plosnymi spoji! Hlavni potiz cini obvykle kresleni obrazce primo na cuprextitovou folii, zvlaste, jsou-li v zapojeni integrovane obvody DIL, jejichz vyvody musi byt rozmerove velmi presne. Situace se v poslednifh Ietech zhorsi- la ti'm, ze suche obtisky integrovanych obvodu apod, znacky Transotyp uz nebyly na trhu. Handlove, 2iline, Kosicich a Bratislava. Bylo by zadouci, aby arsiky prodavaly i prodejny pro amatery, protoze vyrobce - Obchodni tiskarny Koli'n - jsou ochotny je dodavat v neomezenem mnozstvi. Jak spravne pracovat s Propisotem pri zhotovovani plosneho spoje? Nejprve na kreslime navrh plosnych spoju v pomeru 1:1, nejlepe na milimetrovy nebo ctyereckovany papir. Nejlepe by vyhovoval prusvitny mili- dou tuzkou nebo tncem presrafujeme plochu plastikovd folie v miste, kde je zadany obrazec. Oddelovani obrazoveho prvku od plastikove folie se projevuje jako postupne sednuti pfetiskovane znacky.. Po pretisknuti se sejme arsi'k z plochy tak, aby nedoslo ke smyku. Udelame-li cnybu, muzeme spatny otisk sejmout Iepici paskou pak spojujeme bud carkami z Propisotu, nebo popisovacem Centrofix 1796 (viz AR- A11/1977), poprip. trubickovym perem s acetonovou barvou apod. Jako predloha ke spojovani slouzf zrcadlovy obrazec na pauzovacim papire. Kdyz jsme prenesli ysechny potrebne prvky z arsiku Propisot, prekryjeme desku ochrannym papirem arsiku a papir prejedeme th'cem a tira obtisky zafixujeme. OBKHlTBJUflBY KtOl omni psxjhit mk Ei^trot*ttiniko S22 «Obr.2 Proto lze jen uvitat, ze se v prodeji objevily dva typy arsiku suchych obtiski Propisot, uriene pro pouziti v elektrotechnice. Prvni (obr. 1) obsahuje asi dve tretiny obtisku pro pouzdra DIL a jednu tretinu obtisku pro pouzdra kulata (OZ). Druhy arsi'k (obr. 2) ma obraceny pomer obou druhu obtisku. Obtisky pro pouzdra DIL jsou dvoji: u casti. z nich jsou pouzity velke plosky vyvodu bez moznosti vest spoje mezi vyvody, dmha cast je s uzkymi ploskami a se spoji mezi vyvody. Krome obrazce IO obsahuji arsiky ruzne tecky, cary, symboly, cisla, znaky apod., ktere se pouzivaji u plosnych spoju. Arsiky jsou jiz v prodeji za 11 Kcs. Nejlepe je timto zbozim zasobena specializovana prodejna Propisot, Praha 2, Mikulandska 8, arsiky vsak budou k dostani i v prodejnach OSPAP v Praze, Bme a Ostrave a v papirnictvi v Bme, Usti n L., Ostrave, Olomouci, Praze, C. Budejovicich, Plzni, Mar. Laznich, Karl. Varech, Pardubicich, B. Bystrici, Martine, 132 (OftuitjaM /illlei) metrovy nebo ctvereckovany papir, protoze bychom usetrili jedno prekreslovani. Na tomto navrhu jsou vsechny soudastky nakresleny ve skutecne velikosti. Potom vezmeme pauzovaci papir, polozime na nakres a cele zapojeni, ale bez samotnych soucastek, na nej prekopirujeme (budeme tedy mit vsech ny pajeci body a spojovaci cary). Odrizneme potrebnou velikost cuprextitu a desku dobre odmastime (acetonem, videnskym vapnem, tvrdou pryzi, saponatem apod.) Dobre odmastenou desku pozname podle toho, ze voda na ni vytvari souvislou vrstvu bez ostruvku. Desku ususime a polozi me na ni nakres, prekopirovany na pauzovaci papir. obracene (zrcadlove). Na okraji jej prilepime Iepici paskou. Pak preneseme rysovaci jehlou kazdy spojovaci bod podle nakresu na medenou folii (tak, aby na ni zustala znatelna tecka vpichuj. Pak pauzova ci papir sejmeme a polozime jej na bily papir, aby spojovaci cary byly dobre viditelne - opet zrcadlove. Podle vpichu nejprve otiskujeme spojovaci body Propisotem, potom cely obrazec vyvodu IO a jine potrebne obrazce z arsiku Propisot. Prislusny obtisk bodu nebo celeho IO polozime na oznacene misto a tvr- Pri kresleni spojovacich car ma barva zateci pod obtisky, jinak se muze spoj podleptat. Nakonec obvyklym zpusobem desku vyleptame. Je dobre vyjmout desku behem leptani nekolikrat z lazne, ve ktere lezi na hladine msdenou folii smerem dolu a zjistime-li, ze -jsou casti podleptany, znovu je popisovacem prekryjeme. Leptat muzeme jen v roztoku Grafolit (zahlubovac medi) nebo v roztoku chloridu zeleziteho; kyselina nebo jind radikalni lazne Propisot znici. Po odleptani desku umyjeme, acetonem smyjeme zbytky obtisku a barvy, tvrdou pryzi prelestime spoje, znovu desku umyjeme ace tonem a nalakujeme kalafunou, rozpustenou v lihu. Po zaschnuti muzeme desku vrtat. Pred lakovanim lupou kontrolujeme, zda nejsou nekde mikroskqpicke trhliny, dels! spoje kontrolujeme ohmmetrem. Pomoci obtisku muzeme pripravit obrazec plosnych spoju i proprenaseni fotografickou cestou 1:1, ale i 2:1, protoze Propisot ma i arsik se zvetsenymi obrazci pro tento ucel.

13 s prijimacem a zesilovacem Prometheus RA 5350 S Celkovy popis Prometheus RA 5350 S je stereofonm rozhlasovy prijimac madarske vyroby kombinovany s nf zesilovacem. Jak navod k tomuto pnstroji rika, jedna se o zanzeni pro narocne posluchace, nebot' mu vyrobce phrkl oznaceni super Iuxus a tomu ostatne odpovida i prodejni cena. Pravem se vsak lze domnivat, ze by si pristroj takove kvality zaslouzil obsaznejsi navod k pouziti, pfedevsim pak tnnohem podrobnejsi technicke udaje, ktere jsou vnavodu doslova odbyty nekolika radky. Zcela chybi udaje o kmitoctovem rozsahu, oodstupu cizich napeti, o vstupnich citlivostech nf casti, o pfebuditelnosti vstupu, o rozsazich korekci, o preslechu atd. Informace, ze pristroj odpovida DIN nemuze byt pro zakaznika postacujici, protoze tuto normu nikde nesezene a krome toho by tak drahy a honosne oznaceny pristroj mel (podobne jako ostatni zahranicni vyrobky teto tridy) minimalni pozadavky teto normy podstatne prekracovat. Pristroj je usporadan tak, ze stupnice a ladeni isou na horni stene, vsechny ovla- daci prvky zesilovace a prepinani rozsahu a funkfci pak na celnim panelu (obr. 1 a 2). Na zadni stene jsou zasuvky pro pripojeni anten pro FM i AM, pripadne uzemneni. Dale jsou tam dva konektory pro pripojeni reproduktoru a tri vstupni konektory, umoznujici pripojit krystalovou nebo magnetickou prenosku a magnetofon. Rozmisteni ostatnich ovladacich prvku na Celnim panelu vyplyva z obr. 2. Predvolbou ladeni na VKV muzeme nastavit pet predem zvolenych vysilacu bud v pasmu OIRT nebo CCIR (podle polohy tlacitkoveho prepinace,ccir ). Vlevo vpredu je konektor pro pripojeni sluchatek v normalizovanem provedeni. Funkce pristroje V zajmu naproste objektivity je treba zmfnit se nejprve o tom, co mefeni a zkouseni tohoto typu predchazelo. Nejprve byl namatkou vybran jeden kus v originalnim baleni a ten byl prezkousen, zda plni vsechny funkce. Pritom bylo zjisteno, ze na rozsahu VKV OIRT byl signal mistnich vysilacu zkresleny a vysilace nebylo mozno uspokojive naladit. V pasmu VKV CCIR (v mfste, kde je vyborny prijem tretiho programu rakouskeho roznlasu vysilace Jauerling i vysilacu NDR) nebyl krome sumu zadny signal vubec zjistitelny. Za stejnych podminek umoznoval kontrolni prijimac GRUNDIG RTV 600 dokonce stereofonni prijem bez zretelneho 5umu. Pristroj byl tedy odvezen a vymenen za jiny, rovnez v originalnim baleni. I u tohoto prijimace se vsak projevila zavada na rozsahu.vkv. Prijem v pasmu VKV OIRT byl bezvadny, avsak rucka indikatoru pri ladeni vykyvla az za hranice rozsahu stupnice. V pasmu VKV CCIR bylo sice nektere vysilace mozno zachytit, avsak se znacnym sumem, ackoli prijmove podminky byly shodne s podminkami priprve zkousce. Pri prijmu se navic skokove menila uroven signalu - rucka indikatoru pritom skakala mezi nulou a asi tretinou stupnice. Nezbylo proto nic jineho, nez absolvdvat vymenu jeste jednou a doufat've stesti s tretim pristrojem. Treti pristroj pracoval skutecne i na rozsahu VKV CCIR bez zavad. Nutno v^ak konstatovat, ze i u tohoto prijimace pri prijmu vysilacu na VKV a to jak v pasmu OIRT, tak i v pasmu CCIR rucka indikatoru pri naladeni presahla rozsah stup nice a vychylila se az na doraz, takze podle indikatoru "nebylo mozno vysilace optimalne naladit. Pri zkouseni a posuzovani tohotopristroje byla venovana pozomost pfedevsim parametrum zesilovace a u rozhlasoveho dilu pak parametrum v obou pasmech VKV. Zhledis- Technicke udaje podle vyrobce: Vlnoverozsahy: SV 520 az 1605 khz, KV 1 5,9 az 9,9 MHz. KV 2 11,2 az 15,6 MHz, KV 3 17,4 az 21,8 MHz, VKVOIRT 65,5 az 74 MHz, VKV CCIR 87,5 az 100 MHz. (Pozn. red.: Rozsah VKV CCIR je veskutecnosti do 104 MHz.) Citlivost (pro 2 x 25 mw): AM 40 pv, FM 2 pv. Sinusovy vystupni vykon: 2 x 20 W. Hudebnivystupnivykon: 2 x 25 W. Zatezovaci impedance: 4 Q. R'ozmery: 57 X 30 x 10 cm., Hmotnost: 10 kg. Kategorie: luxusni super. --I [Hr] [Mr] Obr. 3. Kmitoctovy prubeh kandlu nf zesilovace (regulatory barvy zvuku ve strednipoloze) Obr. 1. Horni stena prijimace Prometheus 133

14 ka hi-fi to bude nespome hlavni oblast vyuzitl pristroje. Predevslm byl kontrolovan vystupnl vykon nlzkofrekvencnlho zesilovace. Udaje vyrobce jsou v tomto smeru bezpecne splnovany, protoze pri zkresleni 1 % byl (u obou kanalu) nameren vdtsl vykon, nez udava vyrobce. Tento parametr je tedy splnovan s dostatecnou rezervou. Na obr. 3 jsou kmitoctove prubehy nizko frekvencm'ho zesilovace. Fyziologicky regu lator hlasitosti byl pritom vyrazen z dmnosti, regulatory barvv zvuku byly ve stfednl poloze. Vysledny prubeh pine odpovlda pozadavkum normy. Na obr. 4 vidlme kmitoctove prubehy nlzkofrekvendnlho zesilovace pri regulatorech barvy zvuku v maximalnlpoloze (krivka 1) a v minimalnl.poloze (krivka 2). Oba kanaly se pritom vzajemnd nelisily o vice nez ldb. Prubeh fyziologicke regulace hlasitosti je znazomen na obr. 5. Horn! krivka odpovlda regulatoru hlasitosti naplno, dal51 krivky pak zesiabenl vzdy o 10 db (pri 1 khz). Zprubehu krivek vidlme, ze obvodem fyziologicke regulace jsou signaly niz51ch kmitodtu postupne zduraznovany jen asi do zesiabenl -30 db od horn! polohy regulatoru. Pak se jiz zisk zesilovace v oblasti nlzkych kmitoctu nemsnl. Signaly vysokych kmitoitu nejsou v pouzitem zapojenl fyziologicke regulace vubec ovlivnovany. Kdyby byl vyrobce pouzil k regulaci hlasi tosti potenciometr s vice odbodkami, mohl zajistit vyhodnejsl prubeh regulace u nlzkych kmitodtu i pri menjlch hlasitostech. Skutecnost, ze vyrobce nezduraznuje oblast vysslch kmitoetu, nelze podle nejnovejslch poznatku povazovat za nedostatek. Odstup cizlch napetl byl u vstupu pro krystalovou prenosku a magnetofon (pro 25 W vystupnlho vykonu) zjisten 69 db, u vstupu pro magnetodynamickou prenosku pro tyz vystupnl vykon 59 db. Tyto parametry rovnlz s rezervou splnujl pozadavky normy. Citlivost vstupu pro krystalovou prenosku a pro magnetofon (rovnez pro vybuzenl na 25 W) je 450 mv. Pro vystupnl vykon 20 W je vstupnl cithvost 400 mv. Citlivost vstupu pro magnetodynamickou prenosku je pro. 25 W 6 mv, pro 20 W 5,4 mv. Pfebuditelnost v5ech vstupu je asi 25 db. Citlivost pro magnetodynamickou prenosku vyhovuje, citlivost ostatnlch vstupu by mohla byt lep51. Rozsah prebuzenl (25 db) vyhovuje. Pro zjisten! vlastnostl prijlmaee na rozsazlch VKV byla opet pouzita srovnavacl metoda, protoze pouh6 zmerenl citlivosti nelze (po zkusenostech) povazovat za jednoznacn6 zhodnocenl prlstroje. Citlivost na obou pasmech VKV byla shledana uspokojiva a oproti kvalitnlm za- Obr. 5. Prubeh fyziologicke regulace hlasitosti (skoky po 10 db) hranicnim prijlmacum nebyly zjisteny Mdne rychle projetl" pasma ma za dusledek serii podstatnej51 rozdlly. Pine vyhovovalo i laden! vyraznych ran z reproduktoru, ktere jsou pri na obou pasmech VKV, nebyly zji5teny nastavenem hlasitejslm poslechu tak siln6, ze zadne vlcenasobne vyskyty vysllacu. Rovnez se lze o osud hloubkoveho syst6mu pravem AVC pracovalo dobre. Jedinym nedostat- obavat. Nejprljemne zvukove projevy zjistlkem byla skutednost, ze rucka indikatoru me v5ak i pn preplnanl vlnovych rozsahu. Lze naladenl pri jakemkoli silnej51m vyslladi vy- sice pred zmenou pasma di vlnovdho rozsahu kyvla az na doraz, takze indikace prestala mlt zmensit hlasitost k nule, to v5ak nem fe5enl, vyznam. ktere by odpovldalo pnstroji tdto ceny a ka- Zasadnl vyhradu ie v5ak nutno mlt k akus- tegorie. tickym projevum charakteru dunivych ran, kterd se ozyvajl z reproduktoru naprlklad pri Vnejsiprovedent a uspofaddnipristroje prepnutl z pasma CCIR na OIRT. Dochazl zde zrejme ke zmene napetl na varikapech, Pnjlmac-zesilovad Prometheus je po pfidemz laden! probehne podstatnou dastl strance vnejslho usporadanl vyfesen celkem pasma, nez se ustall podle predvolby. Toto standardnlm zpusooem. Umlstdnl stupnice 134 Obr. 6. Uspofaddni pristroje shora Obr. 7. Usporadanl pristroje zdola

15 spolu s ladicimi knofliky na homi stene muze sice vyvolat spome nazoiy, je to vsak jedno z moznych - a iasto pouzivanych - reseni. Pokud jde o ovladaci prvky na celnim panelu Ize mft vyhrady k nedostatecnemu vedeni tlacitek, kterd nejsou stranove dostatejne pevnd. V otvorech predniho panelu, jimiz tlacitka prochazeji, isou sice nasunuty vodid krouzky z plasticke hmoty, jsou vsak zcela volne, takze tlacitka nejen stranove nevedou, ale z otvoru vypadavaji. Je treba pripomenout i to, ze vdtsina podobnych prist roju ma ovladaci tladtka usporadana tak, ze chceme-li napnklad z poslechu rozhlasu prejit na reprodukovanou hudbu, stad pouze stisknout tladtko prislusneho nf zdroje. U tohoto vyrobku vsak musime nejprve stisknout tladtko ZESI- LOVAC a pak jeste tladtkera MGP, PUKR nebo PUMG zvolit zadany zdroj signalu. To jednak zbytedne komplikuje za- pojeni, jednak vyzaduje od uiivatele zbytednd iikony iiavic. JeStd mene logicka je skutecnost, ze jsou na delnim panelu dvd tladtka: PUMG (pro magnetodynamickou prenosku) a PUKR (pro krystalovou prenosku), kdyz naprosta vetsina uavatelu urcity typprenosky pouziva trvale. Proto je daleko vyhodnejsi mft na panelu pouze jedine tladtko pro gramofon a pouzity system prenosky volit prepinadem na zadm stene. Vnitfni provedeni a opravitelnost Z tohoto hlediska pouzil vyrobce celkem osvedcene resen i. Po vysroubovani tri Sroubu na zadnim krytu pristroje lze tento kryt odejmout. Ziskame tak pristup k dalsim dvema Sroubum, kterd spolu s pfichytkami upevnuji homi dfevdnou desku. Povolime-li je a otodme pft'chytky, milzeme homi desku odsunout dozadu a odejmout. Vytahneme-li oba ladici knofliky, lze seimout i stupnid a pak je shora vdtgina soucastek prfstupna. Ze strany pajeni je k deskam s plosnymi spoji rovndz snadny pristup po odsroubovani spodnich krytu. Pohled na otevreny pristroj shora a zdoia je na obr. 6 a 7. Zaver Rozhlasovy prijimac a zesilovad Prome theus v zdkladnich technickych parametrech splnuje pozadavky kladend na wistroj tridy hi-fi. Vzhledem ke tride, kterou zastupuje i k prodejni cend by se vsak u neho nemdly vyskytovat nedostatky, na kterd bylo upozorneno a ktere rozhodnd zneph'jemhuji uzivateli obsluhu. Jedna se prcdevsim o vyrazne zvukove projevy pri prepfnani pdsem VKV i rozsahu, o rozsah indikace naladeni i o rozgifeni technickych informaci v navodu k obsluze. Vzhledem k tomu, ze jde o vyrobek, ktery je jiz vyraben delgi dobu s nepfflis vyraznymi inovacemi, mely byt tyto ne dostatky jii davno odstrandny. Ani zavady jednotlivych vyrobku, kterd byly zjisteny pri nahodnsm vyberu, nejsou dobrym doporucenim a mohou vyvolat urdtou neduveru, i kdyz jejich odstraneni samozrejmd spada do zarudnich naroku zakaznika. Cestovam s objemnym pristroj em sem a tarn mu vsak nikdo neuhradi. Zavdrem se dtenarum omlouvdme, ze jsme tentokrat neotiskli schema zapojeni ceidho pristroje, protoze by zabralo nekolik stranek casopisu a kazdy majitel tohoto zarizeni nalezne schema zapojeni jako phlohu nsvodukpouati. -Lx- VIBRATO_ pro hudebniky FAzovg vlbrdto Jan Drexler Fazovd vibrato slouzi k periodickd zmend fazoveho uhlu ipmezi vstupnim a vystupnim napdtim tranzistorovdho zesilovaciho stupnd. Tranzistor v zakladnim usporadani fdzo- vdho vibrata (obr. la) pracuje soudasnd jako invertujici a neinvertujici dlen se zesilenim pribliind 1 (-1). Kolektorovd napdti Un a emitorovd napdti Ue jsou vzajemnd v protifazi, viz vektorovy diagram napdti (obr. lb). Fdzovaci dlanek tvori jednoduchy, kmitodtovd zavisly sdriovy dlen RC s promdnnym odporem R a kondenzatorem C. Pfi otadeni bdzcem potenciometru R se koncovy bod vektoru U, vystupniho napdti pohybuje po Thaletovd kruinici, sestrojend nad vektory Ik a. Ik (obr. lb). Tim se mdni fizovy uhel qi vystupniho napdti, pfidemz vektory Ik a Uc sviraji (jak je ze zapojeni.sdriovdho obvodu RC znamo) vzdy pravy uhel (obr. lb). Fdzovy posuv mezi vstupnim a vystup nim napdtim je urden vztahem <p = arccos [1 2RZ/(J?Z + Ac2)], (1) kde 0 5 <p± 180 a Xc = (IxRfC) '. Je-li napnklad 2ji frc= l.pakdosazenimdo(l) vychdzi fazovy uhel ippravd ji/2, tj. 90. Praktickd zapojeni fazovdho vibrdta na obr. 2 obsahuje dva tranzistorove stupnd podle obr. la a je navic doplndno smd5ovadem neupraveneho a upravenych signdlu. Funkci promdnnych odporu fazovacich dlan- ki plni fotoodpory Rn, Rc, umistdnd ve spoledndm pouzdru a periodicky osvdtlovand zarovkou 2. generdtoru signalu velmi nizkdho kmitoctu, viz obr. 3. Misto fotoodporu lze pouzit i tranzistory, zejmena typy FET a MOSFET, coz je oviem cenovd podstatnd narodndjdi, nez uvdddnd fegeni. Kmitodet asi 1 az 10 Hz samostatnd napajeneho generdto- ru lze mdnit nastavenim dvojitdho potencio metru P4, hloubku modulace urduje poloha bdzce P5. Trimrem Ri zvolime pracovni bod koncovd dvojice tranzistorii T3, T6 v Darlingtonovd zapojeni tak, aby se svit idrovky rovnomdrad a symetricky mdnil kolem stfedni hodnoty. Popsand fazovd vibrato je pfedevsim vhodnd jako dopldkovd zarizeni elektrofonickych di elektronickych hudebnich nastrojfl. Hudebni ndstroj by mil produkovat hodnd vydsich harmonickych kmitodtu. Pak pri vhodnem nastaveni potenciometru Pi ai P3 fazovdho vibrdta vznikd pri poslechu dojem soudasnd kmitodtovd i amplitudovd modulace tonu, pfipominajici jen do jistd miry Leslie efekt. Pfi vyuiiti fdzovdho vibrdta v bdznych hudebnich skladbach za udelem dodatednd upravy nelze v5ak odekdvat pfevratnd novd vznikld zvukovd kombinace. Obr. 1. Zdklodni uspofdddni (a) a jeho vektorovy diagram (b) 90212V KF507 KF507 2*KFS07 Obr. 3. Schema zapojeni generdtoru kmitodtu 1 az 10 Hz Obr. 2. Schema zapojeni fdzovdho vibrdta 135

16 fhuwfikim elifaufha,, a /fee pryanferny MUDr. Helena Ticha, Ing. MiloS Tichy Atmosferickd elektfina a jejipusobeni na live organismy je tema, ktere se v soucasne dobe vyskytuje stale casteji na strankdch casopisu. Protoze je diskutovano odborniky z nejruznejsich oboru, nejsou vzdy odliseny jednotlive faktory a vlivy. Tento cjtanek navazuje na dopis autarky (AR A c. 6/79), reagujici na stavebni ndvod ionizatoru, uverejneny v AR Ac. 3/79, a vychdzl z autorcinv prace v ramci studentske vedecke cinnosti na Karlove univerzitea z rady dalsich pramenu: Cilem cldnku je po historickem uvodu vymezit zdkladnipojmy z daneho oboru, klasifikovat jednotlive prvk vzdusne elektriny, jejich poruchy zpusobene predevsim civilizacntmi faktory, moznosti obnovy jejich prirozeneho stavu a dale ukazatpohled lekafe, prtklady nekterychpokusu z literatury a zejmenapokusy vlastni, ktere dokladajinezanedbatelny vliv atmosfericke elektriny na five organismy. Prvni poznatky o vzdusne elektrine se vynorily spolu se zaklady vedy o elektrine vubec. Jsou spojeny se jmeny Coulomba, Franklina, Lomonosova, Nolleta atd. V roce 1839 Elster a Geitel spojili existenci iontu s elektrickou vodivosti vzduchu a jiz tehdy byl predpokladan vliv vzdusne elektriny na zive organismy. Merenim atmosferickd elektriny a ionizace atmosfery se u nas zabyvai akademik F. Behounek. Fyzikalni zaklady byly zvladnuty jiz pred 2. svetovou valkou v do be velkeho rozmachu fyziky mikrosveta, se kterym byl spojen i vyvoj citlivych mericich metod. Vyzkum vlivu na zivou prirodu nebyl v5ak bohuzel dodnes dostatecne systematicky, snad proto, ze jde o oblast na hranici nekolika vednich oboru (fyziky, biologie a mediciny) a uvahy o vlivu atmosfericke elektnny na organismus jsou i v soucasne dobe spojeny u rady lidi az s pfedstavou sarlatanstvi. Po 1. svetove valce vychazel vyzkum ze zkusenosti balneologu s aplikaci inhalace aerosolu. Po depresi za 2. svetove valky se vyzkum obnovil ve dvou zakladnich Iiniich zjisfoval se vliv vzdusne elektnny v urcitych specialnich aplikacich (napr. na ruzne organy) a obecny vliv, zejmena na cloveka (celkovy stav, nemocnost atd.). V teto souvislosti byla take, zahajena vyroba pristroju pro zmenu parametru vzdusne elektnny: ionizatoru a zafizeni pro obnovu elektrickeho pole. Ionizatory se vyrabeji v Macfarsku, SSSR, NSR a dalsich zemich. a ionosferou existuje elektricke pole (vizodst. b) a vzduch sam 0 sobe je neustale ionizovan. Iont vznikne dodanim energie elektronu ve valencni sfere atomu molekuly nektereho plynu. Mfize to byt energie mechanicka (napr. kineticka energie molekul plynu pn zvysene teplote ci proudeni), energie elek trickeho pole (v mistech s velkym gradientem elektrickeho pole) nebo elektromagneticke pole (zareni UV, radioaktivm zareni). Dodam'm ionizacni energie elektronu vznikne nestabilni par elektron - kladny iont (atom, jemuz chybt ve valencni sfere jeden elek tron). Volny elektron ma velmi kratkou dobu zivota. Spoji-li se s kladnym iontem, dojde k rekombinaci; muze se take ale dostat do valencni sfery neutralniho atomu a tim vznik ne zaporny iont. Kladny ani zapomy iont take nemaji dlouhou dobu zivota (radove sekundy) a spojuji se s dalsimi atomy a mole- kulami pusobenim elektrickych sil (neutralni molekula muze byt polarizovana). Zvetsovanim hmoty iontu se zmensuje jejich pohyblivost a prodluzuie doba zivota. Ionty se deli do skupin podle polomeru a pohyblivosti (cm2/vs), coz je rychlost pohybu iontu v poli o jednotkove intenzite. Velmi dulezita je skupina nejmensich iontu, zvanych lehke. Zapornd ionty teto skupiny, ktere maji meri- telne koncentrace v prirode (maji jiz dosta tecne dlouhou dobu zivota) jsou mensi nez kladne ionty a maji vetsi pohyblivost. Tabulka 1 je kompilaci udaju z literatury a dava alespon hruby prehled o deleni iontu a vztahu jejich polomeru a pohyblivosti: podil koncentrace kladnych a zapornych iontu. Obe veliciny vystihuji urcite prumeme hodnoty vzdusneho systemu, jehoz komplexm' matematicky popis by byl velmi narocny (integrodiferenciaini rovnice s mnozstvim dosud nezmerenych konstant). Pri ionizaci dochazi tez k chemickym reakcim. Dodanim dostatecne energie (vetsi nez vazebne) se molekuly kysliku a dusiku stepi na ionty, kter tvofi s nerozstepenymi molekulami ozon (O3) a kysli niky dusiku. b) elektricke pole Zeme Elektrickym polem rozumime v tomto Slanku elektrokvazistaticke pole s malymi casovymi zmenami na rozdil od elektromagnetickeho pole. Deh'ci hranice je nezretelna - zlomky hertzu. Zeme a ionosfera tvofi kulovy kondenzator. Zaporny naboj vnitfni elektrody - Zeme je odhadovan na 0,50 az0, C. Dielektrikem o tlousfce asi 50 km je malo ionizovany a tedy Spatne vodivy vzduch. Mezi obema elektrodami je napetovy spad asi. 400 kv, tj. purmema intenzita 8 V/m. Toto elektricke pole je ale velmi nehomogenni. U vnitfni elektrody (na povrchu Zeme) je jeho prumema intenzita asi 120 az 130 V/m. Je deformovano tvarem zemskeho povrchu - na vrcholcich hor se zvetsuje i na desetinasobek (obr. 1). Dalsideformacejsou zpusobeny lidskou cinnosti. Elektricke pole je take ovlivnovano pocasim. Boufkove mraky byvaji nabity dole kladne a nahofe zapor ne a tim mohou zpusobit pfechodne zmenjeni intenzity az zmenu polarity elektrickeho pole. Naopak pekne pocasi jeho intenzitu zvetsuje a pfi peknem stalem pocasi lze toto pole povazovat za staticke. Zmeny pocasi timto mechanismem tedy zpusobuji i zmeny elektrickeho pole. Protoze na zive organismy pusobi nejen intenzita elektrickeho pole, ale i jeho zmeny, je nutne pfi sledovani vlivu udavat jak jeho intenzitu, tak i jeho casove zmeny. Elektricke pole Zeme velmi uzce souvisi s ionty v ovzdusi. Iont urychleny v tomto poli muze ziskat energii k dalsi ioni zaci. Proto pfi sledovani vlivu elektrickeho pole ma byt merena i koncentrace iontu, aby bylo mozno oba vlivy odlisit. VzduSnd elektfina, zakladni pojmy Vzduinou nebo atmosferickou elektrinou rozumfme soubor fyzikalnich jevu elektrostaticke nebo elektromagneticke povahy vyskytujicich se v atmosfere. Je dulezite odlisit jevy, ktere byvaji dasto smesovany (a jeste casteji se neodlisuji jejich dusledky): a) elektricke naboje v atmosfere vazane na molekuly vzdusnych plynu, vody a na mikroskopicke necistoty - ionty, b) elektricke pole mezi kladne nabitou ionosferou a zapome nabitym povrchem Zeme, c) elektromagneticka poie nejruznejsich kmitoctu. a) elektricke naboje v atmosfere. Vsechny plyny i voda tvofi. elektricky neutralni molekuly v prostredi bez naboju a elektrickych poll. Tato podminka vsak neni splnena v atmosfere. Mezi povrchem Zeme Tab. 1. Tezke a ultratezke ionty vznikaji spojovanim lehcich iontu s mikroskopickymi casteckami aerosolu obsazenych ve vzduchu. Pro srovnani: polomer atomu vodiku je o nekolik radu mens! nez polomer nejmensich lehkych ion tu. K zaniku dochazi rekombinaci iontu o- pacneho znamenka, nebo vybitim na povrchu s opacnym nabojem. Pro pochopeni kvantitavnich pomeru je dulezite nejdnve vysvetlit dve veliciny: koncentraci iontu a koeficient unipolarnosti. Koncentrace iontu je pocet iontu v jednotce objemu a je nutne udavat, zda se jedna o kladne nebo zaporne ionty a o kterou velikostni skupinu jde. Koeficient unipolarnosti je Obr. 1. Deformace elektrickeho pole Zeme zpusobene nerovnostmi povrchu c) elektromagneticka pole Pod elektromagneticka pole v atmosfefe zahmujeme pole vsech kmitoctu vcetne radiovych vln az k zafeni gama. Podrobnejsi popis pfesahuje ramec tohoto clanku. Proto ze elektromagneticka pole maji vetsinou nepfiznive ucinky, jsou uzpfipustne hodnoty nekdy normalizovany (napf. radiove vlny u vysilacu nebo radioaktivni zafeni). Vzdusne ionty, elektricka i elektromagneticka pole jsou na sobe zavisle (elektricka pole pusobi pohyb iontu a jejich vybijeni na polech, elektromagneticka pole mohou dodavat io-' nizacni energii), pfesto vsak je pro ucely vyzkumu vyhodne je odlisovat.

17 a) vzdusne ionty Atmosferickd elektrina v zivotm'm prostfedi Asi 96 % vodivosti vzduchu zpusobuji lehke ionty, tj. ionty o polomeru 7 az lo.lo^cm. Zmena koncentrace iontu teto skupiny ma nej vetsi podil v pusobeni na zive organismy. Jejich prumema koncentrace nad pevninou je asi 750 kladnych a 650 zapor nych iontu v cm3 vzduchu (tj. koeficient unipolarnosti 1,15). Rovnovazna koncentra ce Iehkych zapornych iontu je mensi, protoze maji pri povrchu Zeme vetsi pohyblivost. Hlavnimi pfirodnimi ionizatory jsou: tzv. pudni vzduch (radioaktivni vzduch, unikajici ze zemskych poru), radioaktivni rudy v zemske kure a kosmicke zareni. Lokalni zvyseni koncentrace iontu zpusobuji napr. radioak tivni prameny v lazenskych oblastech nebo tristeni vody (baloelektncky jev) v blizkosti vodopadu a morskeho pobrezi. (Pri tfkteni malych kapek vody muze byt iontove-kovalentne tvorena molekula vody roztrzena a na cast kapek difundujicich do vzduchu se prenaii zapomy elektricky naboj. Mnozstvi to- hoto naboje je znacne zavisle na chemicke cistote vody. Z bezne vodovodni vody unika asi o rad mene iontu nez z destilovand a to se o dalsi rad zmensi, pouzijeme-li vodu mineralni.) Tak lze v nekterycn oblastech nament koncentraci iontu az o dva rady vetsi a koefi cient unipolarnosti muze byt mensi nez 1. Uvedene hodnoty v nedevastovane prirode kolisaji i vlivem meteorologicke situace. Moderni civilizace zpusobuje znecisteni ovzdusi a tim se tyto hodnoty znacne meni (obr. 2). anionb'-'' u lidi v nich bydlicich nebo pracujicich. Mezi produkty moderni doby, ktere narusuji pu- vodni efektricke pomery v atmosfere, path' tez ruzne zdroje vysokeho napeti, v nichz mohou ionty vznikat srsenim. Napriklad televizni prijimac je svym kladnym vysokym napetim zdrojem kladnych iontu a zvetsuje koeficient unipolarnosti. b) elektricke pole Clovek travi vetsinu casu v budovach a proto je vhodne zjistit, do jake miry narusuji stavby prirozene pole Zeme. Drevo, cihly nebo kamen jsou materialy se znacnym memym odporem a deformuji tedy pole v mire, dane podflem jejich vodivosti a vodi vosti vzduchu (obr. 3). Velkou vodivost vsak maji kovy, pouzivane bud pro armovani skeletu nebo panelu a nekdy tak predstavuji vice mene dokonalou Faradayovu klec. Podobny stav je i v motorovych vozidlech. Moderni zpusob zivota nas tedy presouva do prostoru s potlacenym elektrickym polem Zeme. Navic plasticke materialy pouzivane stale casteji v interierech (ale i na oblekani) vytvareji elektrickymi naboji na svem povrchu umela elektricka pole, ktera v case meni svou velikost a smer a vektorove se scitaji se zbytky elektrickeho pole Zeme (napr. na podlahach z PVC byla namerena elektricka pole intenzity i nekolik desitek kv/m). c) elektromagneticka pole Bylo jiz receno, ze maji vseobecne nepriznivy vliv na zive organismy. V tomto pripade pusobi moderni stavby s vodivymi stenami spise pfiznive - odstinuji nezadoud pole (vyznamneji pro rn'zke kmitocty). Nebezpeci muze vnikat pro cloveka v okoli vysokonapefovych rozvodu a vysilacu. Nepfiznive ucinky vetsi davky viditelneho spektra, zareni UV, rtg a radioaktivniho zareni jsou znamy. Obr. 3. Deformace elektrickeho pole Zeme zpusobene stavbami z klasickych a modernich materialu Je tedy zrejme, ze modem! civilizace znacnou merou zasahuje do elektrickych pomeru v atmosfere. Clovek se po dlouhou dobu sveho vyvoje adaptoval na podminky, nazyvane podminkami v nedevastovane prirode. Vyvoj technologie posledniho stoleti zmenil podminky rychleji, nez se dlovek mohl prizpusobit, coz ma za nasledek nejruznejh' poruchy zivotnich funkci organismu. Proto je nutne umele vytvofit podminky podobne tern, jez byly poruseny. Principy um6l6ho obnoveni prirozenych pomsru a) tvorba iontu V obytne mistnosti (asi 20 m2) stadi k ob noveni koncentrace iontu emisni vykon ioni zatoru radu 1010 az 1012 iontu/s. Pozadavek muze byt az o rad vetsi, jde-li o terapeuticke ucely. Pro ionizari lze vyuzit ruznych druhu energie, napr. mechanicke energie, pricemz se vyuziva tzv. Lenardova, nebo take baloelektrickeho jevu. Na tomto principu je vyraben ionizator Serpuchov (SSSR). U nas vyrabi druzstvo Klad virivy zvlhcovac vzdu chu, ktery je vlastne take zdrojem iontu (ale v navodu se o tom nepise). Tyto pristroje jsou vyhodne zejmena proto, ze takd zvetsuji Tab. 2. Obr. 2. Koncentrace Iehkych zapornych ion tu: P-pfiroda, H-hory, M-mesto, K-zakoufena mistnost, U-umele obnoveni Mikrocastice prachu, sazi a koure spolu s mikroorganismy tvori kondenzaftii jadra pro lehke vzdusne ionty, ze kterych tvori tezke ionty s pohyblivosti az o 3 rady mensi. Zvetsuje se take koeficient unipolarnosti. Ve velkych mestech se koncentrace Iehkych iontu zmensuje pod sto a mene v cm3 a koeficient unipolarnosti se zvetsuje az na 6. Uvnitr staveb z prirodnich materialu se vlivem radioaktivmch ionizatoru ve stavebninach muze vytvofit vetsi koncentrace iontu. Delsim pobytem osob v mistnosti se tato koncentrace zmensuje pod sto iontu v cm3 a napr. vykoufenim cigarety jeste podstatne vice. Zaroven se take zvetsuje koeficient unipolarnosti. Dalsim pohlcovacem iontu, zejmena zapornych, jsou plasty s kladnym nabojem na povrchu. VetSina klimatizacnich zarizeni je zdrojem sice cisteho vzduchu, avsak bez jedineho iontu, vzhledem k jeho vedeni vzduchovody vyrobenymi z plastu nebo z kovu a uzemnenymi. Tak v modernich budovach dokonale klimatizovanych" se koncentrace iontu zmensuje pod meritelnou hodnotu, coz muze byt jednou z pricin potizi

18 Obr. 4. Ionizator Rjazafi, Bion 78 a amatersky vyrobe- ny prototyp pouzivany pro pokusy autoru ti, varovne navesti apod. Maximalni impulsni proud diodou a tedy i jas urfuje jen kapacita Ci. Kmitocet nastavime zmenou R, ci U\. Toto zapojeni je velice uspome, nebof pro vyhovujici jas odebira ze zdroje stredni proud mensi nez 1 ma. Pri vgtsim C, se uplatni dalsi uziteina viastnost obvodu: zarazenim odporu do serie s LT lze blikani zastavit a protoze oblast, za kterou generator vysadi z finnosti, je velice ostre ohraniiena hodnotou tohoto odporu, lze uvedene vlastnosti vyuzit napriklad jako indikatoru prehrati podle obr. 3. V s6rii s LT, Di a R2 je zarazen termistor. Odpor R2 nastavime tak, aby pri zvyseni teploty nad stanovenou mez generator zacal pravj pracovat. Snizi-li se teplota, termistor zvetsi svuj odpor a Di prestane blikat. V klidovim stavu prochazi diodou D, jen maly proud, urieny odporem Ri a rozdilem napajeciho a prurazneho napeti. Do serie s LT muzeme zapojit take podle obr. 4a reproduktor a ziskame tak bzueak nebo metronom. Chceme-li pouzit takovy obvod jako zdroj impulsu pro dalsi obvody, zaradime namisto reproduktorti odpor (obr. 4b), z nehoz pak signal odebirame. Vystup pak muze buait primo obvody TTL. vlhkost vzduchu v mistnostech s ustrednim vytapenim. Jejich nevyhodou byva znacna hludnost. Zdroje zareni UV produkuji krome iontu tez jedovaty ozon a mnozstvi zarem' UV, v tomto ph'pade zbytecne. Ionizatory vyuzivajici ionizujiciho zareni by byly teoreticky nejjednodussi. Komerine pouzitelny muze byt pouze uzavreny zaric s takovou aktivitou, aby byl davkovy prikon pripustny pro obyvatelstvo. Problemy rozsireni by asi byly cena a psychologicke zabrany. Nejcasteji vyuzivane je vytvarenf iontu na zaklade tichdho vyboje - korony, ktera vznika pri intenzite asi 3 MV/m. Prehled nekterych vyrabenych typu koro- novych ionizatoru je v tab. 2 (parametryjsou prevzaty vetsinou z firemnich materialu). Nektere typy ionizatoru jsou na obr. 4 Obr. 6. Ionizator Bion 791 Jednoduch6 aplikace lavinovych tranzistoru S vyuzivam'm lavinoveho jevu se v praxi setkavame jen velice zridka. Je to Skoda, protoze znalost specifickych vlastnosti lavi noveho tranzistoru (dale jen LT) prinasi nekdy nove dalekoelegantnfijsireseni urditfi- ho obvodu oproti pouziti klasickych soudastek. V podstate se vyuziva vratneho (nedestruktivniho) prurazu, ktery nastava v inverzne zapojenem planams-epitaxmm tranzisto ru n-p-n pri dosazeni Lfec = 8 az 11 V. PruTaz je vsak vratny pouze v pripads, ze omezime prurazny proud jen na nekolik miliamper. Z nasich polovodicu se pro podobn^ ucely hodi napriklad tvpy KC507 az 509. nebo KC147 az 149. ' Zakladni zapojeni generatoru s LT je na obr. 1. Pres odpor R, se ze zdroje nabiji kondenzator Ci. Po dosazeni prurazneho napeti LT se Ci skokove iastefne vybije a d j se opakuje. Na kmitoiet vybijeni mi vliv napajeci napeti a casova konstanta R C. Napeti U, musi byt pritom vstsi nez pruraz- ne: cim vetsi napeti pouzijeme, tim mene se uplatni rozptyl mezi ruznymi typy tranzis- Zaradime-li do serie s LT svitivou diodu (obr. 2), ziskame jednoduchy zdroj svetelnych zablesku, vhodny jako kontrola zapnu- R, Pokud je tfeba einnost obvodu s LT blokovat, muzeme pouzit nektery ze zpusobu na obr. 5. Nejjednodussi je zkratovat bazi LT na zem mechanickym spinaeem, nebo tranzistorem podle obr. 5a. Jiny zpusob ukazuje obr. 5b. Pomoci delice sloieneho z R3 a Rj je funkce blokovana, spinaeem je mozno uvest generator v einnost. Pnklad ovladani primo z vystupu TTL obvodu je na obr. 5c. Logicka jednieka blokuje funkei, nula ji umozhuje. 138 Obr. 1. Obr. 3. Z uvedenych nekolika prikladu jsou zrejme vyhody aplikace LT,atozvlaste vamaterske praxi, kde nutnost individualniho nastaveni podminek einnosti neni naprekazku a je bohate vyvazena jednoduchosti zapojeni. Vlastimil Novotny

19 Ing. Jaroalav Budfnsky Zajemci o hry si mohou postavit graficky terminfil GT-6144 za 98,5 dolaru, ktery umozftuje v kombinaci s terminalem CT zobrazit alfariumerickd znaky i grafiku. Graficky terminal, ktery je na jednd desce, mfi vlastni statickou pamdf a umozfiuje programovat na stinitku obrazovky monitoru nebo upravendho televizmho prijimade staid i pohyblivd obrazy v matici 64 x 96bodfi.Na obr. 28 je pfiklad zobrazeni kosmicke lodi Enterprise z popularni hry Star Trek. V mikropoditadi se must pouiivat drive uvedeny stykovy obvod MP-L. Obr. 28. Obraz kosmicke lodi Enterprise z popularni hry Star Trek, generovany grafickym terminalem GT-6144 a mikropocitaiem SWPTC 6800 V kazetach je 4K Basic (4,95 dolaru) a 8K Basic (9,95 dolaru). Firma Technical Sy stems Consultants nabizi pro mikropoditade SWTPC 6800 obsahly software vdetnd ranoha her, napf. Space Voyage (potfebna kapacita pamdti 4K byte), coz je v podstatd popularni hra Star Trek s mensimi omezeriimi (10 dolaru), dale Klingon Capture (potfebnd kapacita pamdti 2K byte), kterd rovnit simuluje valku v kosmu (4,75 dolaru), karetni hry a dalsi. V Evropd (Francie, NSR, Svycarsko) nabizi popsany mikropoditad fir ma C. O. I. Systems. V tdto evropskd verzi se pouziva feritova(l) pamef s kapacitou 24K byte nebo 48K byte a jeho ph'davnd perifemi zafizeni nabizi firma C. O. I. i pamdf s pruznym diskem do 2 megabyte. Mikroprocesor 6800 se stal zakladni stavebni jednotkou mikropoditadfi dalsich fi- rem, resenych na principu sbdmice SS-50 i jinych sbdmic. Na obr. 29 je mikropoditad Astral 2000 firmy M and R Enterprices, ktery se vyznacuje pokrokovejsim resenim ve srovnsni s drive uvedenym typem SWTPC Predni panel pfipominfi klasickd mikropo ditade, padkovd prepinade a kontrolni svdtla nemaji vsak v podstatd s rizenim nic spoled- ndho. Vedou ke skupine bran PLA (oznadeni firmy Motorola pro PIO, coz je univerzalni programovatelny 8bitovy stykovy dip k mul- tiplexovani dat do dvou nebo vice 8bitovych bran) a jinym obvodiim. Po zapnuti je mikropoditad pripraven k provozu. To uraoznuji dva subsystdmy na centralni mikropro- cesorovd desce a deska VID-80 pro obrazovkovy terminal. Na mikroprocesorove desce je monitor ROM 2K, ktery lze pouiit bud k rizeni desky VID-80 nebo standardniho sdrioveho styku sluditelnym s ddlnopisem (proud smydky 20 ma) nebo budidu typickych komerdnich termindlu (RS-232 C). Zadatednikum, pouzivajicim strojovy k6d, usnadnuje monitor odladovani programs napf. opravovdnim vsuvkami (patching) a zobrazenim obsahu pamdti. Kromd toho ma mnoho dalsich moznosti, jak zachfizet s daty. Jazyk Astral Basic je v podstatd rozsireny Basic 8K a zapisuje se trvale do pamdti EPROM. Z celkovd pamdfovd kapa- city 64K byte muze mit uiivatel k dispozici pro pamef RAM kapacitu 56K byte. Cena sestavendho mikropoditade je 1250 dolaru, stavebnice castedne sestavens (ze 70 %) stoji 995 dolaru. Zfikladni sestavu tvori nosns deska s konektory (dvojitd stranovd konektory s celkovym podtem 44 pidek), deska pfedniho panelu, mikroprocesorovi deska, pamefova deska RAM 8K byte, pamdfov deska EPROM 8K byte (bez pamdti EPROM), zdroj napajecich napdti a skfin. Pridavna pamefova deska RAM 8K byte stoji 245 dolarfi a cena pridavnd desky EPROM je 59,95 dolarfi. Stykova deska pro kazetovou pamef (montuje se na mikropro- cesorovou desku) stoji 49,95 dolaru a stavebnice desky VID-80 stoji 189,95 dolaril (cena kompletni desky je 245 dolaru). Zudina americka firma Heath Company zahdjila prodej vlastnich mikropoditadfi Heathkit koncem roku Na obr. 30 je typ H 8 s mikroprocesorem 8080A. Na pfednim panelu je tastatura s 16 tladitky, kterfi umoinuji vstup oktalovych dat a 9mist- na dislicova zobrazovaci oktalova jednotka (6 dislic pro adresy, tfi pro obsah registru nebo pamdti). Nanosnd desce je lokonektorfi s 50 Spidkami (Heath bus). Cinnost tastatury a zobrazovaci jednotky na pfednim panelu fidi vestaveny monitor IK ROM a maly reproduktor upozornuje na spravnou funkci (pouziva se i pro akusticke efekty pfi hrach). Napf. pfi sprdvndm zaddni dat tasta- Obr. 30. Mikropocttac Heathkit H 8 turou se ozve kr^tky ton, pfi nespravndm zadani dlouhy t6n. Pohled do vnitfku mikropoditade je na obr. 31. Jeho cena (bez pamdti) je 375 dolaru vdetnd celdho systdmovdho softwaru v nf kazetich. Cena pamdfovd desky RAM 8K se dvdma statickymi pamdfovymi dipy 4K je 140 dolarfi. Do skfind lze umistit pamdf RAM s celkovou kapacitou 32K, mikropoditad H 8 mfize ale adresovat pamdf RAM do 64K byte. Cena desky I/O se stykem pro kazetovou pamdf (1200baudfi)jell0 dolarfi a cena desky I/O se tfemi paralelnimi brana- mi je 150 dolarfi. H 8 software zahmuje BH Basic (Benton Harbor 8K), Extended BH Basic (12K), text editor (uprava textfi), asembldr, odladovaci program a monitor (fidici program) panelu., Obr. 31. Vnitfek mikropoiitace H 8. I - sbemice Heath SO; 2 - zdroj napaject napeti; 3 - zasuvne desky: 4 - zobrazovaci jednotka; 5 - tastatura Mikropoditad H 8 se hodi k zaudovani do mikropoditadovd techniky, pro zabavni udely (hry, programovsni, experimentovfini, Hzeni moduli!, amatdrskych radiostanic atd.), k vzddlfivfini a muze se pouzit i jako domaci Obr. 32. Obrazovkovy termindl H 9 Obr. 29. Stavebnice mikropocitaie Astral 2000 ~ y^titf) 139

20 K systemu dodava firma nejruznejsl.rozsirovacl desky, periferni zarlzeni a velmi obsahly software. Obr. 33. DSrovacka a ctecka dime pdsky Heath ft'did centrum. Jako periferni zarizem se muze pouzit obrazovkovy terminal H 9 na obr. 32, ktery dodava firma jako stavebnici za 503 dolaru (procesorova jednotka je kompletni a vyzkousena). Na obrazovce s uhloprldkou 30 cm lze zobrazit 12 radku po 80 znacich (velke znaky ASCII) a jednoduchou grafiku vdetne ukazatele (kursor). DalSim prldavnym zarlzenlm je derovadka a dtedka paplrove pasky na obr. 33, jejlz stavebnice stoji 350 dolaru. NarodnejSlm zajemcum nabizi firma Heath Co. 16bitovy mikropocltad H 11s mikropoci'tafiovym modulem DEC LSI-11 za 1295 dolaru. Zajemci o hry si mohou zakoupit software pro karetni hru Blackjack, popularnl hru Startrek (bitva v kosmu) a dva soubory ruznych her. Velmi rozslreny je mikropodltadovy sy stem firmy The Digital Group na obr. 34. Zakladem mikropoditace je mtkroproceso- rova jednotka v nekohka provedenlch s ruznymi typy mikroprocesoru Z-80,8080,6800 Pfechod k osobnim a dom&cim mikropoaftadum Zatfmco v letech 1975 a 1976 dominovaly stavebnice mikropocltadu, v roce 1977 lze jiz pozorovat prechod k osobnim mikropocltacum, kterd lze charakterizovat jako kompaktnl stolnl sestavy uzivatelem programovatelnych systdmu s CPU, RAM, alfanume- rickou klavesnicl, obrazovkovym displejem a jazykem vy551 urovnd. Naznakem iohoto prechodu byl jiz drive popsany mikropodltac SOL. Nejvetsl americka obchodnl firma Radio Shack s odbytem v rozsahle maloobchodnl slti (kolem 6000 obchodu) vyvinula vlastnl mikropodtac TRS-80 na obr. 35. V plastickem pouzdru s rozmery 42 x 20 x 9 cm je deska s mikropocltadem a klavesnice ASCII s 53 klavesami. Zakladem je mikroproce- sor Z-80, jehoz adresova, datova a rldicl vedeni jsou rozvedena pres oddelovacl zesilovac k ruznym funkdnlm obvodum. Softwa re Level I Basic je v pamdti ROM s kapadtou 4K byte, kterou lze rozslrit az na 12K byte. Dynamicka pamef RAM muze mlt kapacitu 4K, 8K, 16K nebo 32K byte a vyuzlva moznosti automatickdho zotavovanl dat mi- Obr. 35. Mikropocitac TRS-80 firmy Radio Shack Obr. 36. Mikropocitac PET firmy Commo dore Business Machines pameti RAM, ktera ma kapacitu 16K byte a stoji 899 dolaru. Tret! typ Educator je stejny jako Breakthru, ma navlc tiskamu a stoji 1198 dolaru. Firma dale nabizi jeste drazsl typy..professional" a..business". Mikropodltadova zakladni jednotka s tastaturou ma vyvedenou sbemici (40 vyvodu), na nlz lze napojit nejruznejd periferni zarlzeni a prlstroje. DalSl novy mikropocltad PET (Personal Electronic Transactor) firmy Commodore Business Machines na obr. 36 umoznuje i zadatecnikum vyvljet vlastnl programy po nekolika hodinach studia podle instrukdii knlzky. Pri znalosti programovanl lze pouzit jazyk PET Basic k vyuzitl systemu PET jako domaclho pocltade s rozsahjymi moznostmi. Zakladni PET obsahuje mikroprocesor typu 6502, pamef ROM 14K byte (prekladad Basic 8K, operadnl system 4K s moznosti zachazeni se soubory, diagnosticky program IK, monitor strojoveho jazyka IK) a pamdf RAM 4K nebo 8K byte rozsiritelnou na 32K byte. Tastatura na obr. 37 ma 73 tladltek, generuje 64 znaku ASCII, clslice 0 ai 9 a po stisknutl tladitka posuvu 64 grafickych znar ku. Ma rovnez specialnl tladtko reverznlho posuvu. Znaky se mohou mazat a vkladat. Obr. 34. Mikropocitacovy system firmy The Digital Group. Zleva: obrazovkovy displej, mikropocitac a klavesnice, dvojitd kazetova Obr. 37. Tastatura mikropocitaie PET nebo VSechny mikroprocesorovd des ky jsou vzajemn6 zamdnitelne. Na kazde desce je pamef RAM 2K byte vcetne obvodu pro prlmy prlstup do pameti (DMA), vektorovd prerusovani (jeho souddstl je identifikadnl dslo nebo adresa dasti programu pouzi- teho k rlzenl perifernlho zarlzeni nebo ke komunikaci s perifernlm zarlzenlm), pamdf EPROM 256 byte (1702 A) se zavadeclm programem (Monitor) a prlslusna elektronika vdetne oddelovaclch zesilovadu. Ceny desek se lid podle pouzitych mikroprocesorfl: 475 dolaru (Z-80), 425 dolaru (8080 nebo 6800), 375 dolaru (6500). Dalslmi castmi mikropocltace jsou operacnl obrazov kovy system, styk pro obrazovkovy displej a kazetovou pamef, deska I/O a nosna deska. 140 kroprocesorem Z-80. Obrazovkovy displej umoznuje zobrazit grafiku, alfanumericki znaky s automatickym posouvanim radku (16 radku po 64 nebo 32 znacich) a s rlzenlm ukazatele. Grafika se vytvarl matid 128 (horizontalnfch) a 48 (vertikalnlch) bodu a muze se kombinovat s textem. Styk s kaze tovou pameti je resen z hlediska nejlepdho kompromisu mezi spolehlivostl a nizkou cenou a zpusob zaznamu je podobny jako u pruznych disku (hodnota 0 se zaznamenava jako jeden impuls a hodnota 1 jako dvojice impulsu). Stykovy software problha rychlostl asi 250 baudu. Na mikropocltadove desce je rovnez zdroj regulovanych napetl +5 V, -5 Va +12 V, slfovy transformator je vsak mimo, ve zvlastnl skrlnce (vpravo od displeje na obr. 35). Cely mikropodtadovy system TRS-80 Breakthru s pameti 4K RAM stoji 599 dolaru vdetne prlrudky (232 stran) a dvou kazet s hrami. Dais! typ,.sweet 16 se list jen V zobrazovacl jednotce je dernobila obrazovka s velkou rozlisovaci schopnostl a s uh- lopndkou 23 cm, najejlmzstlnltku lze zobra zit 1000 znaku (40 sloupcu x" 25 radku). Znaky se zobrazujl v matici 8 x 8 a radky se automaticky posouvajl nahoru. ZvlaStnlm tladltkem se ovlada ukazatel (kursor), ktery blika. Zadatecnlk se muze ucit techniku progra movanl zabavnym zpusobem - hranlm a menenlm programu her zaznamenanych v kazetove paskovd pamdti. Uvodnl c&st Introductory Special" obsahuje karetnl hru Poker a dalsi znamd, snadne hry. V dais! dasti Stimulating Simulations" je 10 kompletmch originalnlch simulacnlch her vcetnd 64strankovd ilustrovand brozury s vyvojovymi pro gramy a navrhy zmen programu. Dodavajlse rovnez dais! programy vdetne programu k rlzem domacnosti. Operadnl system je pouzitelny pro vice jazyku, hlavne jazyku BASIC v pamdti ROM

21 a lze pouzit i strojovy k6d. Ukazatel na stinitku obrazovky, grafika, generace nahodnych cisel a pseudonahodnych posloupnosti jsou pod kontrolou jazyka BASIC. Informace jsou zaznamenany v souborech na standardni nf kazetove pasce (rychlost 1400 bitu/s) a ke zvetseni spolehlivosti zaznamu se pouziva redundance, ftizeni soubo- ru je pod kontrolou jazyka BASIC a jejich indentifikatory (jmdna) mohou mft az 16 znaku. Pohon kazety je resen tak, aby zajisfoval spolehlive zapisovani a uchovani dat: Muze se pridat i druhy kazetovy pohon. Pfekladad BASIC je rozsireny BASIC 8K a muze zachazet s retezci a s radkami s vicenasobnou ddlkou pri presnosti do 10 vyznamnych dislic. Primy pristup do pameti umoznuji dve instrukce (PEEK, POKE). Pruzna struktura vstupu/vystupu umoznuje rozsffit jazyk BASIC se zretelem k pridavani inteligentnich periferm'ch zafizenl. Asembler 6502 zaznamenany na kazetovd ^pasce v jazyku BASIC akceptuje vsechny standardni mnemonickd instrukce, pseudoinstrukce i zpusoby adresovani a vyhodnocuje vsechny dvojkovd, osmickove, sestnactkovd a desitkove konstanty, symboly a vyrazy. Standardni PET ma 8bitovou paralelni branu a styk pro sbemici IEEE-488 k rozsifovani vstupniho a vystupniho harwaru. Rozsirovaci moduly se dodavaji kompletne sesta- vene a vyzkousene, nektere jsou k dispozici i ve stavebnicovem provedeni. Pro styk se sbemici S-100 se dodavaji stykove obvody s nosnou deskou, tzv. BETSI. Zakladem BETSI je nosna deska se dtyrmi konektory pro zasuvne funkdni desky a kontroler dynamicke pamdti, ktery umoznuje rozdirit pamef RAM az do 32K byte. Snadno rozsirovat systemovy firmware umoznuji rovndzobjimky a dekodery na desce pro reprogramovatelne pameti. K mikropocitadi PET lze dale pripojit klavesnici a tiskarnu TC-71 Selectric, kterou lze pouzit jako velmi jakostni vystup pro dopisy, zpravy apod., mikroprocesorem nzenou tiskarnu IP-125 k tisku programu, rukopisu, tabulek atd. Dobrou pomuckou je BEEPER (akusticka navesf), upozornujici, ze PET vyhledal nebo zapsal zahlavi souboru, nebo ze je ukonden presun programu apod. Je uzitedny rovndz pro interaktivni aplikace. K 8bitove brane mikropocitade PET lze dale pripojit 8bitovy dislicovy analo- govy prevodnik pro generaci grafiky, hudby a jind pouziti a obrazovy stykovy obvod, ktery umoznuje pouzit zobrazovaci jednotku s vetsi obrazovkou (hodi se zvlaste pro skolni vyucovani). Cena mikropoditade PET je 795 dolaru, stavebnice desky BETSI stoji 105 dolaru (cena sestavene desky je 160 dolaru). Pro domaci pouziti je urcen rovnez mikropoditad Apple II, na obr. 38, uvedeny na trh firmou Apple Computer Inc. zadatkem roku V mikropocitaci je mikroprocesor 6502, pamef RAM 4K byte (se statickymi pamefovymi cipy 4K bitu nebo s novymi dynamickymi 16K bitu), rozsifitelnd po 4K byte nebo 16K byte do maximalni kapacity Obr. 38. Mikropocitac Apple II firmy Apple Computer Inc. 48K byte j ednoduchym vlozenim pridavnych pamefovych dipu do volnych objimek na desce, pamef ROM 8K byte (rozsiritelna na 16K byte) obsahuje BASIC a ROM 2K byte obsahuje monitor. Na desce jsou obvody pro zobrazeni alfanumerickych znaku a grafiky na stinitku obrazovky bezneho barevndho televizniho prijimace. Grafiku lze znazornit v 15 barvach v matici 40 x 48 bodu nebo ve ctyrech barvach (cerna, bfla, fialova, zelend) v matici 280 x 192 bodu. Grafiku lze kombinovat se ctyrmi radky textu dole na obrazovce a vsechny barvy se generuji dislicove. Text lze zobrazit velkymi znaky ve 24 radcich po 40 znacich. Na desce jsou dale obvody pro styk s libovolnym kazetovym magnetofonem (1500 baudu), obvody uplndho obrazoveho signalu a maly reproduktor. V nerozbitnd skn'nce je mikropoditadova deska, klavesnice ASCII a zdroj napajecich napeti. Pridavna funkcni deska umoznuje vytvaret elektronickou hudbu. Jako prislusenstvi se dodavaji dvd skrinky s ovladacimi padkami pro hry a kazeta s predvadecim programem. Cena mikropoditade s pameti RAM 4K byte je 1298 dolaru a stoupa podle kapacity pameti RAM (8K, 12K, 16K, 20K, 24K, 36K, 48K byte) az na 2638 dolaru. Jeden soubor pamefovych cipfi RAM stoji 125 dolaru (4 dipy po 4K bitech) nebo 600 dolaru (16 dipu po 16K bitech). Firma dodava rovnez jen zakladni mikropoditadovou desku za 598 az 1938 dolaru (podle kapacity pameti RAM). Pozomost si zaslouzi i mikropocitad Bally Library Computer (Bally Profesional Arca de) ve skfince s rozmdry 13 x 23 x.38 cm, jehoz zakladem je mikroprocesor Z-80. Jeho cena je 299,95 dolaru a jeho moznosti se prirovnavaji k typu IBM 5100 ( dolaru). Z poslednich typu si zaslouzi pozomost i mikropoditad firmy Ohio Scientific, dodavany jako jednodeskovy mikropocitad Superboard II na obr. 39 vlevo za 279 dolaru nebo kompletm ve skfini jako typ Challenger IP na obr. 39 vpravo. Jeho zakladem je mikro procesor 6502, staticka pamef RAM 4K byte rozsiritelna na desce na 8K byte, klavesnice (53 klaves, male a velkd znaky), Mikrosoft Basic 8K byte, monitor a pamef grafickych symbolu. Na stinitku obrazovky bezndho televizniho prijimade lze zobrazit s velkym rozlisenim 256 x 256 bodu 256 specialnich symbolu vdetne siluet kosmickych lodi, tanku apod, pro ruznd hry. K mikropoditadi lze prikoupit ruzna pridavna zarizeni vcetne pameti PICODOS s pmznym diskem (pru- mer 13 cm), jejiz cena je 650 dolaru. Firma Ohio Scientific vyrabi 15 ruznych typu mikropocitadovych systemu. Nove smery vyvoje naznaduje mikropodi tad Sorcerer na obr. 40 firmy Exidy, ktera je po firmach Bally a Atari tretim ncjvetsim vyrobcem mincovnich televiznich her. Skrinka pripomina typy mikropocitadu Apple II, TRS-80 a zvlaste SOL. Klavesnice ma plnou kapacitu 128 velkych a malych znaku ASCII, soubor 64 grafickych symbolu (podobnych jako u mikropoditade PET) a 64 dalsich znaku lze libovolne definovat. Cislicova tastatura (16 tlacitek) je oddelena. Na stinitku obrazovky dernobileho televizniho prijimace lze zobrazit 1920 znaku (30 radku po 64 znacich v bodove matici 8 x 8), grafika se zobrazuje v matici 512 x 240 bodu. Nova 8barevna verze zobrazuje grafiku v matici 256 x 256 bodu. Zakladem mikropoditade je mikroprocesor Z-80 a kazetove zasuvnd pameti 16K ROM Pac, kterd umoznuji snad no zmenit programovaci jazyky. Dodava se se zakladni kazetou Standard Basic ROM Pac obsahujici verzi jazyku 4.52 Microsoft Basic, dalsi kazety obsahuji APL, Pilot, Fortran a Cobol. Kromd toho ma mikropodi tad vnitrni pamef ROM 4K (operadni systdm s monitorem) a pamdf RAM 8K byte rozsiritelnou na 32K byte. Cena sestaveneho mikropocitace je 895 dolaru. K mikropoditadum tdto posledni generace se radi i typ Interact Computer firmy Camelot Direct, ktery umoznuje interaktivni vy ucovani pfedskolnich a skolnich deti, vyuku cizich jazyku, hudby, poskytuje zabavu ruznymi hrami a ma mnoho dallich moznosti. Jeho cena je asi 600 dolaru. Levn6 mikropoditade pro zaddtedniky Z techto mikropocitadu je v soudasne dobe velky zajem o COSMAC-VIP na obr. 41, ktery vyrabi firma RCA. Sklada se z mikropocitacove desky, z bezneho obrazovkoveho monitoru (nebo TV pfijimade s upravou) a z Ievndho kazetoveho magnetofonu. Je koncipovan tak, aby byl pristupny co nejsirsi- mu okruhu zajemcu o zabavni hry a grafiku. V podstatd vychazi ze systemu FRED, ktery byl popsan v casopise IEEE Computer v srpnu Mikropoditadova deska na obr. 42 obsahu je CMOS mikroprocesor CDP 1802, statickou pamdf RAM s kapacitou 2K byte, dip CDP 1861 pro styk s obrazovkovym displejem, tastaturu, styk pro kazetovy magneto- fon (rychlost 100 byte/s), svdtelnd indikatory LED, zdroj hodinovbho kmitoctu. (rizeny krystalem), zdroj pro zvukovd efekty a prepinad (RUN/RESET) k spusteni programu a uvedeni mikropoditade do podatedniho stavu. Regulovany zdroj napdti (CDP 18S023, 5 V, 600 ma) je ve zvl55tni maid skfince. Obsluha je velmi jednoducha. K rozbdhnuti programu postadi jediny prepinac a ves- tavena sestnactkova tastatura umoznuje ove- Obr. 40. Mikropocitad Sorcerer firmy Exidy Inc. Kazeta s pameti ROM se zasouva vpravo do skrinky mikropocitace 141

22 Obr. 41. Mikropoditad COSMAC-VIP firmy RCA fit a menit kazdy byte v pameti. Zavadeni programu je velmi jednoduchd. Po zavedeni startovad adresy nisleduje posloupnost byte, kter se ma zaznamenat do pamdti, aniz by se muselo ovl&dat zvldstni tladitko mezi jednotlivymi byte. Pamdfovd adresy a zaznamenand byte se zobrazuji na stinitku obra zovky SestnSctkovd. Jedno tladitko umoznuje krokovani ceiou pamdti a ovdrovat zaznamenand byte bez jejich zmeny. K zavadeni programu z kazety do pameti postad zadat tastaturou startovad adresu pameti a delku bloku. Asi o 30 s pozddji se objevi na stinitku obrazovky posledni byte zaznamenany do pamdti a COSMAC-VIP je pfipraven k funkd podle zapsandho programu. Stejne snadny je presun programu z pamdti do kazety. Indikadni svetlo a tonovd ndvesf automaticky upozomuji na chybu parity a dalsi indikacni svdtlo usnadnuje nastavovani pdsky ph zd- znamu vice programu v kazetd. Grafiku na stinitku obrazovky vytvareji tmavd a svdtld body. V horizontalnim smdru je k dispozid 64 bodu, podet bodu ve vertikalnim smeru se muze programovat od 32 do 128. Bdznd se pouziva 64 x 32 bodu, kterd reprezentuji 256 byte. Ma-li bit hodnotu 1, bod je bily, ma-li hodnotu 0, je demy. Zmdnou stavu pamdfovych bitu programem se vytvareji na stinitku obrazovky ruznd obrazce, obrazy nebo disla. Obrazy se mohou rovnei animovat. K vdtsimu rozliseni je zapotfebi vet5i pamdfova kapacita a nakladndj i obvody. Pridavek pro 8barevnou grafi ku VP-590 stoji 69 dolaru. Mikropoditad se muze rozsirovat. Napr. kapacita pameti se mflie zvdtsit na 4K byte pridanim 4 pamefovych dipu na desku, coz umozfiuje pouzit dumyslndjsi programy. DalJi pridavky umoznuji rozsirit progra- movatelne pameti az na 32K byte a vyuzit I/O (vstupi/vystupfl) napr. pro klavesnid ASCII, tiskamu, syntezdtory hudby, reld atd. V manualu jsou podrobnd informace o sestavem stavebnice, uvadeni do chodu, odstratiovam zavad a programovani vdetnd zkusebnich programii a program^ pro 20 her. K programovdni se pouziva interpretacm jazyk CHIP-8 s 31 zakladnimi instrukcemi, kazdou tvofi 2 byte (dtyfi Sestnactkovd cislice). K zaznamu interpretadnxho programu pro tento jazyk postadi programovatelna pamdf s kapacitou 512 byte. Cena stavebnice mikropoditadovd desky je asi 250 dolaru (sestavena deska je drazsi o 50 dolaru), cena obrazovkoveho monitoru je 170 dolaril. K mikropoditadi se dale dodava Rockwell pridavek VP-595 pro generaci 256 tdnovych kmitodtu (24 dolaru), pridavek VP-550 k programovani hudby (49 dolaru), progra- movaci zarizeni EPROM typu VP-565 (99 dolaru), deska VP-570 s pamdti 4K byte rozsiritelna na 32K byte (95 dolaru), klsvesnice ASCII (50 dolaru). Tiny Basic VP-700 (4K byte ROM) za 39 dolaru a ovladaci skrinka pro hry (15 dolaru). AIM 65 (Advanced Interface Modul) firmy Rockwell na obr. 43 je velmi vsestranny mikropoditad s velkymi moznostmi rozsirovani. Jeho spolehlivy a vykonny mikroprocesor R 6502 muze primo adresovat pamdf do 65 K byte, ma 13 zpusobu adresovani a soubor 52 instmkd, podobny mikropoditadovdmu souboru. K zakladni vybave patri kldvesnice, tepelna tiskarna a zobrazovaci jednotka. Klavesnice ASCII ma 54 tladitek' (26 abecednich znaku, 10 dislic, 8 ridicich funkci a 3 funkce definovane uzivatelem). Tepelnd tiskarna vytiskne za 1 min 90 fadku po 20 znacich. Generuje 64 standardnich znaku ASCII, kazdy znak v bodovd matici 5 x 7. Zobrazovaci jednotka mdkapacitu 25 znaku. Odladovaci a ridici program v pamdti ROM (4K byte) ma rozsahld h'dici moinosti vdetnd vyvojovych, napomahd uiivateli vystiznymi pozndmkami, potfebuje-li informaci,a generuje zpravy tykajici se chyb. Instruk cemi, zadanymi jednim tiaditkem, lze zobrazit nebo menit data v registrech nebo v pamd ti, sledovat provsddni programu, ovladat tepelnou tiskamu, prenos informaci mezi mikropoditadem a kazetovou pamdti, nebo vndjsi pamdf RAM, ROM, EPROM a ruznymi terminaly. Tyto operace usnadfiuje kombinovana soudastka RIOT (RAM-Input/ /Output-Timer). Volne objimky na desce lze pouzit k roziireni pamdti ROM az do 16K byte (napr. k zaznamu programfi vyvinutych uzivatelem nebo pro asembldr/upravu textu 4K byte nebo pro prekladad BASIC 8K byte). Mikropoditad je urden zvlastd pro zajemce o programovani. AIM s pamdti RAM IK stoji 375 dolaru, s pamdti RAM 4K stoji 450 dolaru. Firma Synertek nabizi mikropoditadovy soubor VIM-1 (Versatile Interface Modul) na obr. 44 (ma rovndz oznadeni SYM-1), ktery se skl&dd z mikropoditadovd desky, klavesnice, kazetovd pamdti a televizniho prijimade. Rozsifovat pamdf a perifemi zarizeni umoznuji dva konektory po 44 Spidkach (sluditelnd s mikropoditadem KIM-1). Tzv. aplikadni konektor (Apphcation Connector) umoznuje pripojit jeden terminal, tiskamu a dvd standardni nf kazetovd pamdti. Druhy, tzv. rozsirovaci konektor (Expansion Con nector) umoznuje rozsirit systdmovou sbdrnici (adres, dat fizeni pridavnd pamdti apod.). Funkci mikropocitace zastava samotna deska, ke kterd postaci pripojit jen napajeci napeti 5 V (obr. 45). (Pokracovant) Obr. 45. Samotna mikropoiitaiovd deska VIM-1 umoznuje nejruznijsi experimento- 142 Obr. 44. Mikropoditadovy soubor VIM-1 (SYM-1)

23 HODINYsJQ Marlin Machara 12hodinovd ditanie s indikiciou predpoludftajsieho a popoludaajsieho dasu (di6- dy D6 a D,). Spinadom S4 sa posunu desiatky hodin, jednotky hodin, desiatky minut a jednotky minut o dve miesta doprava ako je znazomend na obr. 9. Na displeji su pritom zobrazene sekundy a jednotky minut. Blokova schdraa IO MM5316 je na obr. v10, celkovd zapojenie na obr. 11 a doska s piosnymi spojmi na obr. 12. Ozivenie a nastavenie Ako pri vsetkych zariadeniach mozu sa vyskytnuf faikosti pri uvidzani do chodu. Pozorne treba prezrief pajand spoje a drotovy prepoj. Displej (ak sa vobec rozsvieti) urdi najpresnejsie stopu k zavade. Ak chyba spolocny segment, je treba spinacie tranzistory segmentov A ai G vsetkych dislic. Ak nesvieti iba jedna dislica, je treba zmeraf tranzistor, ktory spina spolodne anddy tohto disla. Moze byf tiez vadna segmentovka. Niekedy sa stane, ze displej nepravidelne bliki, alebo dislica meni jas. Ostatne funkcie su dobre. V takomto pripade obvykle postaci snizit napajacie nap&tie na 8 V alebo este menej. Nastavenie hodin je jednoduchd. Po stladeni spinada S2 nastavime hodiny a po stladeni Si minuty. Schema zapojenia je na obr. 7, doska s plosnymi spojmi na obr. 8. Funkria je podobna s tym rozdielom, ie displej je Sesfmiestny, tj. indikuje hodiny, minuty a sekundy. Naviac ma tento obvod spinal S4, ktorym je mofcno vypnut displej. Tak sa zmensi celkova spotreba pri napajani napr. zo suchych dlankov. Hodiny s budikom s 10 MM5316 Pouzity IO MM5316 je urdeny pre pripojenie displeja z tekutych krystaiov alebo fluorescencndho displeja. V zapojeni se svietivymi diodami je treba pouzit' ako spinacie prvky tranzistory, co predstavuje velky podiet sudiastok. Napriek tomuto nedostatku mi tento IO podstatne sir ie vyuzitie. Indikuje prerusenie napajania, takze upozomi uzivatefa, ie je na displeji nespravny das. Obvod moze byf synchronizovany frekvenciou 50 alebo 60 Hz. Pre synchronizariu je pouiity krysta- rom riadeny oscildtor s oddelenym napajanim. Na stvormiestnom displeji mozno zobrazif: hodiny, minuty, sekundy, das budenia a das vypniitia spotrebica. Citanie dasu je do 12 alebo 24 hodin. Realizoval som jednoduisie Otivenie hodin Dosku s osadenymi sudiastkami vizuilne skontrolujeme. Integrovand obvody IOi ai I06 zasunieme do objimok az po zmerani spravnych napati na C4 a C5. Tieto napatia su zavisle na pouiitych Zenerovych diriaach D7 a De a maju byf asi 5 V. Pak osadime IOi ai IO, a skontrolujeme di kmita oscilator. Frekvenciu 100 khz doladime kondenzatorom Ci. Ak oscilator nekmita, je treba zmenif odpory R, a R2 v rozmedzi 1 ai 2,2 kq. Oscildtor sa musi rozkmitaf pri kaidom zapnuti. Postupne zkontrolumeme delidku a jej vystup (50 Hz). Ai potom moieme zasunuf I06. S MM5316 musime pracovaf opatme, lebo z elektrostatickdho naboja vytvoreneho na nevhodnom odeve (plastickd hmoty) sa moie obvod snadno poikodif. Po zasunuti MM5316 sa rozsvieti displej a sudasne bude frekvenciou 1 Hz blikaf svietiva di6da D5 alebo D6. Di6dy ostanu svietif trvale (jedna alebo druha) po nastaveni dasu. Ak sa jedno dislo na displeji nerozsvieti vobec, treba skontrolovaf privod ku spolodnej andde. Ak sa nerozsvieti iba niektory segment, treba zmeraf napatie na prisiusnom vystupe I06. Naphtie na vystu-. poch segmentov sa meni z 0 do 12 V. Ak je uroveii na vystupe sprivna, je vadny tranzis-

24

25

26

27 Obr. 12. Doska s plosnymi spojmi hodin s MM5316 (O 13) MH7400 ESsSiiApiqa

28 Odpory R27 ' R2S ai R24 Zoznam suiiaslok pre hodiny s MM5314 Kondenzitory 1,5 kq, TR 151, alebo TR , TR 152, alebo TR Q, TR 151, alebo TR 191 2,2 kq.tr 151, alebo TR kq, TR 151, alebo TR kq, TR 151, alebo TR Q.TR 153, alebo TR kq, TR 151, alebo TR Q, TR 152, alebo TR 192 Cj 1000 nf.te 984 Cs.Cy 10 nf, TK 783 Tranzistory T, ait7,t,4 KC507 (KC147) TsaiTu KF517 Diody Di ai D< KYI 32/80 Ds KZ141 D» KYI 30/80 D7 KZ260/5V1 Integrovand obvody Obr. 2. Blokove schema zafizeni MH7400 MH7490 MM5314 'fedfurtium. zabezpec'omct xarfaem Napajeni: 220 V/50 Hz, 12 V (akumulator), 9 V (baterie). Vstup: snimaci vedeni s bloko vacim spinadem. Vystupy: reproduktor 4 Q (az 10 2), linka asi 20 kq. Nastaveni casoveho spinace: asi 20 s az 2 min. Spotreba: asi 20 az 30 ma, pfi signalizaci az asi 100 ma (fxxdle pouziteho rele).. Popia a pouittf Zafizeni je ve skrince 0 rozmerech pfiblizne 24 x 11 x 7 cm, v niz je i sifovy napajeci zdroj s elektronickym diodovym prepinhcem pro provoz z. akumulatoru nebo baterie. Jednotlive dfly pfislusenstvi se pfipojuji beznymi konektory na celni panel, na nemz jsou pojistka sifoveho pfivodu a prepinad volby'napajeni z akumulatoru nebo z baterie. Hlidany prostor je zabezpeien pomoci snimaciho vedeni; pfi jeho preruseni se uvede v cinnost elektronicke zafizeni, ktere miize pracovat dvojim zpusobem. Prvni pfipad nastane tehdy, zustane-li snimaci vedeni pferuseno. Zafizeni bude v cinnosti periodicky vzdy po dobu, nastavenou dasovym spinacem, s prodlevou mezi cykly ndkolik sekund. Druhy pfipad nastane, bude-li spinaci vedeni pferujeno a.opet spojeno. Za techto okolnosti se uvede zafize ni do chodu pouze na dobu nastavenou dasovym spinacem. Zabezpecovaci zafizeni lze timto zpuso bem vyuzit k zabezpeceni uzavfenych prostoru pfed vniknutim nepovolanych osob, pfi vynechani generatoru tonu ke spinani osvetleni na pfedem nastavenou dobu pouhym otevfenim dvefi, pfipadne pro dalsi nejruznejii aplikace. Z toho duvodu byia v elektronickd iasti pouzita reld misto modernejjich polovodicovych soucastek. Po dobe, nastavene trimrem Ri6, se uvede v cinnost rele A casoveho spinace a odpoji tak napajeci napeti od signalizacnihoobvodu (od generatoru kolisaveho tonu). Obvody jsou v klidovem stavu. 1.KC509 KF517 KF50Z KF517 KF507 signalizaini cyklus opakuje s periodou, danou iasovym spinacem, az do pfichodu ob- sluhy. To uvede zafizeni do klidoveho stavu bud opitnym propojenim snimaciho vedeni, nebo blokovacim spinacem. Signalizace se, pak sama po urcite dobe (dani iasovym spinacem) pferusi. Napajeci zdroj Zdroj muze pracovat tfemi zpusoby. Pfi zakladnim druhu provozu je pfepinai Pf v poioze A; k obvodu je pfipojen akumulator a souiasne je transformator pfipojen k siti. Schema zapojeni zdroje je na obr. 1. Napeti usmemini diodami Di az D< se filtruje kondenzatorem Ci a vede se jednak na diodu Ds, jednak na stabilizator a omezovac nabijeciho proudu pro akumulator (tran zistory T2 a T3). Tranzistor T3 snima napeti z deliie R3 a R4, ktere je umimi napeti na akumulatoru, a jim ovlada regulaini tranzis tor T2. Napeti na akumulatoru, pfi nemz ma byt omezovan proud, lze nastavit trimrem R4. Odpory R3 a R4 je tfeba volit podle pouziteho akumulatoru (nemely by byt vetki nez fadu jednotek kiloohmu). Diody Dio az Do uriuji pracovni bod T3. Dioda D7 oddiluje stabili zator nabijeciho proudu od akumulatoru pfi vypadku sifoveho napeti, pfi nemz zdroj pracuje ve druhem provoznim rezimu. Diody Ds a D7 se uzavfou a proud prochazi pfes diodu Ds z akumulatoru na stabilizator vystupniho napeti, tvofeny tranzistorem Ti a diodou Du, ktery je spolecny pfi napajeni Obr. 3. Schema zapojeni casoveho spinace a tonoveho generatoru 9V Obr. 1. Schema zapojeni z akumulatoru i ze site. Za stabilizatorem je jeste filtracni kondenzator C2 a pfes oddelovaci diodu D6 se napaji signalizacni obvod.. Tfetim zpusobem pracuje zdroj, je-li pfepinai Pf v poioze B. V tom pripade je odpo- jen akumulator a signalizacni obvod je napajen pfes diodu Ds z baterie za predpokladu, ze neni privadeno sitove napeti. Pfi pfipojeni zafizeni na sit se doda D9 uzavfe, otevre se dioda D6 a obvod je napajen ze site. Zapojeni s diodou D9 bylo zvoleno umyslne, aby nedochazelo ke zbytecnym ztratam energie na stabilizatoru. 148 Nyni mohou nastat dva pfipady, jak se bude zafizeni chovat. Bylo-li vedeni op t spojeno, zustane zafizeni v klidovem stavu. Zustalo-li vsak vedeni rozpojeno, pak se cely Signalizacni obvod Blokove schema zafizeni je na obr. 2. Signalizacni obvod je slozen ze tfi iasti. Jsou to: snimaci obvody, casovy spinac a genera-

29 Obr. 5. Rozlozeni soucastek a deska s plosnymi spoji 014 zdroje Obr. 4. Mechanicke casti zarizeni tor kolisaveho tonu. Schema zapojeni je na Snimaci obvody jsou tvofeny snimacim vedenim s rozpinacimi kontakty a obvodem tyristoru Ty s vinutim rele B a spi'naci'm kontaktem a; (kotva rele A je v klidovem stavu pritazena!) V klidovem stavu je spinad elektroda tyristoru snimacim vedenim spojena s katodou. Tyristor je uzavren a nevede proud. Pfi pferuseni vedeni se na fidici elektrode objevi kladne napeti z delice Ri«, Riv, tyristor se otevre a pres sepnuty kontakt a; sepne rele B. Tim se uvede v cinnost druha cast - casovy spinac. Kondenzator C se nabije, kotva rele A odpadne. Tim se rozpoji kontakt a; a sepne ai. Rozpojenim kontaktu a: odpadne kotva rele B a tyristor se vrati do nevodiveho stavu. Halit rinnost ip fizena casovvm SDinacem Pres kontakt a, je napajena treti cast zarizeni, kterou tvori generator promenneho tonu. Jeho jednoduche zapojeni se objevuje casto v nejruznejsich aplikacich a v nejruznejsich variantach. Tranzistory Tj a T; tvori astabilni multivibrator velmi nizkeho opakovaciho kmitoctu, ktery stridavym nabijenim a vybijenim kondenzatoru Cj pres odpory Rio a R, moduluje tonovy generator, tvofe ny tranzistory T6 a T7. Z kolektoru T7 je odebiran signal k dalsimu zpracovani. Pro mistni signalizaci je pouzit reproduktor o impedanci 4 Q (pfipojuje se mezi kolektor T7 a kladne napajeci napeti pro generator) a pro dalsi mozne vyhodnoceni Ize pripojit zarizeni o vstupni impedanci asi 20 k 2 (pfipojuje se mezi kolektor T7 a,,zem ). Kmitocet tonoveho generatoru se podle zatizeni vystupu mirne meni. Kondenzator C«a dioda D15 jsou pfipajeny pfimo na vyvody rele A. Konstrukce snimaciho vedeni je velmi jednoducha. Navsechnyoknaadvere umistime zevnitf rozpinaci kontakty, ktere vzajemne spojime do serie. Paralelne na vstup pak pfipojime blokovaci spinac. Ten je nutno peclive skryt (must byt totiz vne hlidaneho prostoru, aby bylo mozno vyradit zafizeni z provozu, vstupuje-li do objektu osoba povolana). Konstrukci rozpinacich kontaktu ponechavam na moznostech a konstrukterskem duvtipu zajemcfl. Za idealni povazuji feseni s kontakty jazyckovych rele a trvalymi magnety. Mechanicke konstrukce Zakladnim materialem pro skfinku jsou odfezky sololitu tlousfky 4 mm. Z nej jemnou pilkou nafezeme podle vykresu dily A a D (obr. 4). Jejich- hrany zaiistime pilnikem, aby nemely otfepy. Pak nafezeme a zarovname po dvou kusech dilu B a E. Z jednoho dilu B pak podle vykresu vyvrtanim pfislusnych der udelame dil C. Nakonec dily A, B, C a E slepime vhodnym lepidlem (Epoxy ale i Kanagom nebo Supercement). Do rohu vlepime male hranolky z tvrdeho dfeva (dil F). Na ne se pfisroubuje dil D, ktery siouzi jako sasi; 149

30 Obr. 6. Rozlozem soucdstek a deska s ploinymi spoji 015 casoveho sptnace a tonoveho gerierdtonr vhodnejii material misto sololita je pro tento dfl hlinfkovy plech tlouifky 2 mm. Viechny dily lepime tak, aby byly hladkou plochou ven! ' ' Po dfikladnlm zaschnuti lepidla jeste znovu pridame lepidlo do vnitrnich hran, aby se zlepiila pevnost. K povrchove uprave lze pouzit samolepid tapetu nebo lak. U zkuiebniho vzorku jsem pouzil emou barvu na ikolni tabule. Prvni nater slabou vrstvou po zatvrdnutl prebrousime co nejjemnejsim smirkem (hlavn hrany) asknfiku znovu natfeme nebo nastrikame. Po dukladnem zaschnuti a zatvrdnutl' barvy muzeme hotovou skrinku popsat bflou tuii nebo bflymi obtisky Propisot. Upevn nim pfepinaie, pojistkovdho pouzdra a viech konektoru je skririka pripravena ke konecnemu sestaveni zafizeni. Na dfl D upevnime desky s ploinymi spoji, reld A, transformator a svorkovnici pro uchyceni si(ov ho privodu. Ohebnymi vodici propojime vyvody na deskach s konektory, prepina em a pojistkou. Dfl D potom zasuneme do skrinky a zespodu phiroubujeme v rozich ctyrmi vruty. Pouzijeme-li pro Ci typ TC936a, nepotrebuje drzak, protoze ve skrince je na nej prave misto. Pri pouziti meniiho typu je nutno drzak zhotovit. ElektrickA konstrukce Souiastky jsou rozmisteny na dvou des kach s ploinymi spoji. Na jedn6 je napajeci zdroj (obr. 5) a na druh signalizadni obvod (obr 6). 150 Obr. 7.. Propojeni konektorii (oznaieni vyvodu souhlasi s oznacenim na deskach s plos- nymi spoji) Pri stavbe a uvadilni do chodu nejdrive ozivime zdroj. Desky jsou umistdny nad sebou a spoleine uchyceny dvema irouby M3 a distancnimi sloupky na iasi (dfl D). Vstup a vystup propojime s ph'sluinymi konektory ohebnymi vodici (obr. 4). Stejnymi vodiii pfipojime rele A; ve zkuiebnim vzorku bylo pouzito plochd telefonni rel, s jednim spinacim a jednim rozpinacim kontaktem (nebo jednim prepinacim), kter spolehlivfc spina uz pri napeti 6 V. Jeho pndrzny proud by m6l byt co nejmenii. Uv6d6nf do chodu Zdroj by mel pracovat ihned po pfipojeni sifoveho napdti. Na vystupu stabilizatoru bychom meli namgrit napgti mezi 9 az 10 V (napeti je dano pouzitou stabilizadni diodou Du). Trimrem R2 nastavime pozadovang omezovaci napeti a vyzkouiime dinnost zdroje pri provozu na akumulator a na baterii. Je-li vie v poradku, pristoupime k oziveni signalizadniho obvodu. Nejprve nezapojime kontakty rele. Na vystup pfipojime reproduktor a ze zdroje privedeme napajeci napeti. Z reproduktoru by se mel ozvat zvuk sirdny. Neozve-li se, pak to znamena, ze ngktera soudastka je vadna. Proto doporuduji predem viechny soudastky premdrit. Pracuje-li generator spravne, pfipojime pfivod napajeciho napeti do prisluineho bodu desky a zadneme ozivovat dasovy spina. Jeho nastaveni chce trochu trpglivosti, protoie jen mala pootodeni trimrem se znafnd projevi na reakdni dobe. Spinad spouitime kratkodobym spojenim odporu RH s kladnym pdlem zdroje. Tnmrem nastavime dobu, kterou povazujeme za optimalni. Ve zkuiebnim vzorku to byla asi jedna minuta. Nakonec nastavime obvod tyristoru. Bezec trimru nastavime tak, aby odpor R,9 byl minimal. Zapojime viechny kontakty reld a zvdtiujeme odpor trimru tak dlouho, dokud tyristor nesepne. Jakmile sepne, pootodime bdicem jeite o maly kousek did, aby byla finnost spolehliva, a zajistime jej proti pootodeni zakapnutim voskem, popr. nahradi- me trimr pevnym odporem. Tim je pristroj oziven a pripraven k pouziti. Pouilt6 soucdstky OdporylJR 112, popf. TR151. nenl-li uvedeno jinak) Ri 1 kq Ri 470 a Rj, R* viz text RS 3,3 kq/0,5 W R6, R, 3,3 kq R,,R. 15 kq Rio. Ri, 27 kq R12 82 kq

31 . R.j R» Kondenzitory 82 Q 10 Q 39 kq 0.22 MQ. trimr 2.2 kq 4,7 kq, trimr C nf. TC936a Ci 1000 (if, TE 982 Ci, Cl 200 (IF, TE 002 Ci 100 (if, TE 003 Cl 68 nf, TC 181 C, 2000 nf, TE 673 C. 200 (if, TE 984 Potovoditovi soudbslky DiaiD* KYI 32/80 Dio ai Dn KA501 Du GA201 Du KZ723' Ti.'Tl.Tl.To KF508 Ti ai Ti KC508 (nebo libovolny typ fady KC500) To, To KF517 Ty KT501 Ostatnl transformfitor 220 V/12 V, 500 A rel6 pro A i B Ize pouift miniaturnl model&pskd rate s odporem vinuti 230A PH phpojeni pristroje ke zdroji (kterdmukoli z pouzitych) dojde ke spustdni poplachu. Doha trvani je dana nastavenim trimru Ri6 v dasovdm spinaci. Tento jev je zpusoben nabijenim kondenzatorfi v obvodech. K podobne situaci mfize dojlt i v tom pri'pade, je-li jiz slaba baterie a dojde k vypadku site. U zkusebniho vzorku tato situace nastala pfi zmenseni napeti baterie asi na 7 V. by se u tdto indikace chtel pouzit displej s dekoddry 7447, stadi propojit vyvody BI/ RBO vjech dekoddru a po dobu pozadovandho blokovani na nd zavadet log. 0. (Signal B). Vyvod BI/RBO je tdz mozno pouzit k rizeni jasu tim, ze se segmenty zobrazovaci ho prvku periodicky zatemnuji. Dalri'm beznym pouzitim tohoto vyvodu (spolu se vstupem RBI) je automaticke zhaseni nul pfed prvnim nenulovym dislem. Pak sviti napf. misto jen ap. Provadi se to tak, ze se u nejvyssiho fadu zapoji RBI na log. 0 a Spidka BI/RBO se propoji se vstupem RBI pfedchazejiciho dekoddru. Zcela analogicky se postupuje u dalsich dekoddru az tam, kde chceme zha$et nuly. (Muzeme nechat napf. svitit nulu na nejnizlim miste, ktera indikuje, ze je pfistroj v cinnosti). Toto je zpusob, jak jsou zapojeny dekoddry ve slozitejsi indikaci VYBRANE 0BV0DY DIGnALNr Ing. JIN KoNnek, OK1MSR (Dokonceni) ' 5. Pamdf fidaje displeje Chtel bych se zde zminit jeste o jednom triku. Jedna se o digitdlni zapamatovani naladdndho kmitodtu. Chceme-h se pfi pro- vozu podivat nad di pod prijimany kmitodet, a pak se vratit na pfivodni kmitodet, je nutno si pracovni kmitodet bud pamatovat, nebo poznamenat. U ndkterych transceivers s digitdlni indikaci (napr. Kenwood TS-820) a pridavnych digitalmch indikaci se vyskytuje pamdfove tladitko (obvykle znadend DH = digital hold). Stisknutim tohoto tlacitka se zapamatuje dislo nachazejici se pravd na displeji, ktere se pak s ladenim uz nemeni. Po opetnem uvolndni tladitka se udaj displeje opdt dostane do relace s prdvd naladenym kmitodtem a je moino se opet naladit na puvodni pracovni kmitodet. Neni mi znamo, /jak je tato funkce fesena u tovamich zarizeni, ale velice snadno ji lze amatersky realizovat u indikaci, kterd obsahuji pfed dekodery prechodnou pamef. Stadi stisknutim tladitka vyfadit pnvod zapisovych impulsu do tdchto pamjti. Tim v nicn zustane zachovan posledni udaj nacitany pred pferusenim zapisovych impulsu. U pameti MH7475 se toho dosshne zapojenim hodinovych vstupu na uroven log. 0 po dobu pozadovanlho zapamatovani udaje. S timto pozadavkem je mozno poditat bud jiz ph navrhu logiky, nebo lze tladitko doplnit dodatednd jxwlle obr. 6. Totozapojeni prevzate z [21 ie sice dosti drasticke, ale zrejms vyhovi. Cely tento trik je velmi levny, stoji navic jen jedno tlacitko s aretaci. prvky. Zaverem bych se chtdl zabvvat otazkou vhodnych zobrazovacich prvku pro displej. Mezi amatery se v soudasnd dobd vyskytuje cela rada zobrazovacich prvkfi, ktere je mozno pouzit pro dislicove indikace kmitodtu -i od ihavenych sedmisegmentovych prvku zarovkovdho typu pres fluorescendni prv ky ze stolnich kalkulacek a tekutd kivstaly az k prvkum ze sviticich diod (LED). Drive nejrozri'renejsi digitrony dosti rychle ustupuji ze slavy a zda se, ze v amatdrskd technice prevladnou prvky s elektroluminiscencnimi diodami. Ty jsou v zasadd dvojiho druhu - sedmisegmentovd (k zobrazeni dislic a ndkterych pismen) a maticovd (k zobrazeni vsech alfanumerickych znaku, napr. podle normy ASCII). Oba tyto zakladni druhy jsou jiz v CSSR vyvinuty - bude je vyrabdt TESLA Vrchlabi pod oznadenim LQ400 a LQ600. INDIKACE paijiman^ho kmitoctu Pro amatery budou zatim nejzajimavejsi displeje sedmisegmentovd. Pro "jejich ovladdni se nejdasteji pouziva dekoder SN7447N a jeho ekvivalenty. Tohoto obvodu si v imneme trochu podrobneji. Zapojeni ie na obr. 7a, pismennd oznadovani jednotlivych segmentu zobrazovaciho prvku na obr. 7b. Oznadovani vyvodu: A, B, C, D jsou vstupy dat v kodu BCD, a, b, c, d, e, f, g jsou vystupy pro jednotlivd segmenty. (Pozor, aktivm stav dekddovanych vystupu je log. 0, tzn. na segmentech, kterd majisvitit, je log. 0.) Do pri'vodu od dekoddru k segmen- tum zobrazovaciho prvku se zpravidla musi zaradit odpory pro omezeni protdkajiciho proudu na pripustnou hodnotu. Vstup LT slouzi ke kontrole zobrazovaciho prvku. Pfi urovni log. 0 na LT (a dale log. 1 na BI/RBO) se rozsviti vsech 7 segmentu bez ohledu na vstu^da, Nym si vsimneme vyvodu RBI Je-li na vstupu BI interne propojendm s vystupem RBO urovert log. 0, zhasi se vdechny segmenty prisludndho zobrazovaci ho prvku, bez ohledu na stav datovych vstupu. Tohoto vstupu je tedy mozno pouzivat napf. pro zhasem celdho displeje po urditou dast dasovdho cyklu, pokud nema digitahu indikace pfed dekoddry prechodovd pameti. To je pnpad jednodussi digitalni indikace z clanku [1], kde se blokuje sviceni displeje po dobu citani a predvolby. Pokud * Obr. 6. Zapojeni tlaiitka pamef ) b) *1 11Li lirordi tij il lij1 B C LT BI RBI D A X RBQ lutlb Obr. 7. Zapojeni dekoderu 7447 Cs. varianta obvodu 7447 sice jiz byla vyvinuta, ale obvody se dosud nevyrabeji. Je v5ak mozno zakoupit napf. pfi navsteve NDR jejich ekvivalent s oznadenim D147, ktery se tam prodava za rozumnou cenu. V NDR se tdz vyrabi ndkolik druhu zobrazo vacich prvkfi z diod LED, z nichz pro amatdrstd pouziti je nejvyhodndjri VQB71. Je to sedmisegmentovy prvek o rozmerech asi 10 x 15 mm s vyskou dislic 7 mm. Na rozdil od ds. typu LQ400 mi vyvody umiste- nd na kratsich stranach pouzdra, coz dovoluje montaz prvkfi bliz k sobd. Zakladni udaje o D147 je mozno naldzt v [4], o VQB71 napf. Zfivir Obdobnd jako v dlanku [1], na ndjz tento dldnek navazuje, nebyla ani zde podrobnd rozebirdna dinnost jednotlivych integrovanych obvodfi. Soustfedil isem se spise na funkdni popis jednotlivych dasti indikaci. Pokud by mdl ndktery ctenaf zajem o dalgi detaily, muze je najit v uvadene literatufe. (Casopisy je mozno vypfijdit napf. ve Statni technicke knihovne v Praze, ci jinde). Digitalmch indikaci byla jiz v amatdrske literatufe popsana cela fada. Dosti dastovsak pouzivaji soudistkovd zakladny, kterou u nas nelze dobre nahrazovat. Proto jsem si vsimal zejmdna zapojeni, kde lze alespon vdtsinu souddsti nahradit souddstmi tuzemskymi. Digitalni indikace kmitodtu ma kromd svd zakladni funkce jedtd jednu velikou potencialni moznost - dovoluji pomdmd jednodu- chym zpfisobem zavdst dislicovou stabilizaci kmitodtu ditandho oscilatoru. Je to zapojeni zvand DAFC (= digitdlni AFC). I ve svd nejjednodusi variante je digitalni indikace velmi efektnim a udelnym doplfikem amatdrskdho zafizem. Navic je nazornou ukazkou amatdrskdho pouziti progresiv- ni digitalni techniky. Je jenom Skoda, ze soudasnd ceny integrovanych obvodfi brfini vetsimu rozsireni tdto techniky v amatdrskd praxi. [1] Korinek, J.: Digitalni indikace pfijimandho kmitodtu. AR A 1977 d. 6, str. 231, AR A 1977 d. 7, str [2] Rand, P. S.: A versatile digital frequency display. QST 1977 d. 11, str. 21. [3] Muller, W.: Festkorper-Anzeigebauelemente. Aufbau und Anwendungshinweise. Funkamateur 1977 d. 4, str. XIU (pffloha). [4] Muller, W.: BCD/Siebensegmentdekoderzur Ansteuerung von VQB71. Funkamateur 1977 d. 4, str [5] Lomas, G. : Signal-Frequency Meter. Di gital indication of receiver input frequen cy. Wireless World 1974 d. 11, str [6] PAOWSO: Universele freauentieteller als afstemschaal. Electron 1976 d. 4, str. 179.

32 WpAitMtri j pur 'WfonA Mtntfa/ tcmi I Ing. Vladimir V4rta, 0K1FVV, prom. mat. Clanek se stejnym nazvem uvefejnil v Amaterskem radiu pfed 25 lety Miroslav Jiskra, ex OKI FA [I], Popisovany konverror, osazenyelektronkou ECH4, umozhoval prljem vpasmu 10 az 100 khz. Cldnek konci tirh,ze bude i pro kratkovlnneho amatera zajlmave postavit si lento adaptor a jeho pomociprobddat tuto nejdelst cast spektra radiovych vln. toru je na obr. 1. Signal z anteny prochazi dolni propusti - clankem n - na vstup obvodu IOi, zapojeneho jako smesovac. V nem je prijimany signal smesovan se signalem 500 khz, ziskanym z ioj. Ten je zapojen jako delic kmitoctu 1 MHz, generovaneho multivibratorem se dvema hradly NAND a krystalem 1 MHz. Vystup smesovace se pripoji na vstup mezifrekvencniho prijimace. Vstup prijimace ladime bud vpas mu 550. az 577,5 khz, nebo 422,5 az 450 khz. Lze pouzit napr. prijimac E10L nebo libovolny prijimac! SV. Obrazec plosnych spoju popisovaneho konvertoru je na obr. 2. Tototvrzenidnesjiztakdocelaneplatf.To.co fazove zavesy sekundarnich zdroju presnych se zmenilo.se tyka badani v oboru velmi kmitoctu [2]. Stanice OMA a DCF prenaseji dlouhych vln. Toto badani, zapocate pfed 25 ve svem signalu navic i uplnou casovou lety radioamatery (OK1GM, OK1FA), pro- ' informaci a mohou slouzit k rizeni elektrovadi dnes GU CSAV a slouzi k nemu i prvni nickych hodin. Casovy kod stanice DCF byl cs. druzice MAGION, uverejnen v [3], kod stanice OMA, vcetne V uvazovanem pasmu pracuji i stanice popisu jednoduchych hodin rizenych touto OMA (50 khz), MSF (60 khz), HGB staniciv[4], (75 khz) a DCF (77,5 khz), jejichz nosne Konvertor, uverejneny v [1], mne inspiro- kmitocty jsou rizeny atomovymi normaly val k sestaveni moderni verze, osazene intea jichz se pouziva jako ridicich signalu pro grovanymi obvody. Schema tohoto konver- Literatura [1] Jiskra, M.: Konvertor pro velnii dlouhe vlny. Amaterske radio c. 12/1953, str. 121 Svanda, G.: Popis syntonizovaneho generatoru SG-02 ' ELEKTRONI- KA OPS Praha 9, Horni Pocernice, [3] Hajek, J.: Vysilani normalovych frek- venci a prenos kodove casove informace. Sdelovaci technika c. 7/1974, str [4] Vaha, V.: Indikator presneho Casu pro zavody.. Radioamatersky zpravodaj c. 10/1978, str. 9. ' Jednoduchy prepin«6 p re sedmisegm«ntovy displej MH7400 MH7W2 Obr. 1. Schema zapojenl konvertoru Na strankach AR som zatiat nevidel uverejnend jednoduche zapojenie prepinaca pre sedmisegmentove disla. Najjednoduchsie riesenie (bez prevodu na BCD kod a zpa( na sedem segmentov) by vyzadovalo sedmisegmentovy prepinac. NakoBco bezne v predaji sa vyskytuju iba stvorsegmentove prepinace, najlacnejsie a najjednoduchsie riesenie je pouzit takyto preplnad spolu s jednoduchou diodovou logikou. KonStrukcia sedmiseg- 152 f 11. Obr. 3. Rozlozeni soucastek na desce s plosnymispoji 016 mentovej clslicovky uz zverejnena bola (napr. AR 4/74), takze ju popisovaf netreba. Cinnosf prepinaia je zrejma podra zapojenia na obr. 1. iarovky su zapojene jednym koncom na nulovy pol napajacieho zdroja.. Kladny pol ide na prepojene bezce prepina-. ca. ^iarovky volime podra pozadovanej svietivosti cisel, diody a prepinadpodra pouzitych ziaroviek. Zdroj musl byt stejnosmerny. Moznosti pouzitia je viacej: napr. indikacia skore zapasu a dalsie. Ing. Stanislav Medved

33 22 Vz12V V nekterych zapojenich, urcenych pro napajeni z 12 V, potrebujeme nskterd iasti obvodu napajet v6t5im napetim. Poslouzi nam napf. jednoduchy obvod podle obr. 6. Tranzistorovy multivibrator na kmitoctu asi 400 Hz napaji vykonovy koncovy zesilovac Obr. 6. Zdroj 22 V z 12 V s komplementami dvojici tranzistoru. Vystupni napeti, odebirane pres kondenzator 470 pf, se usmerni a muze byt pouzito k napajeni jinych obvodu. Pri odberu 100mA je na vystupu napeti 21V, pri odbdru 170mA 18 V (tj. odber asi 3 W), maximalni odber je 250 ma. REF6/75 -ra M6H6 malych kapacit Jednoduchy mustek s vestavenym nf oscilatorem je na obr. 8. Prepinacem seprepinaji tri merici rozsahy - 4 pf az 3,9 nf, 1,5 nf az 0,22 pf a 33 nfaz 1 pf. Oscilatorpracuje na Obr. 8. Meric malych kapacit kmitoctu asi 3 khz a indikatorem vyvazeni mustku potenciometrem 10 kfi je sluchatko o impedanci 2 az 4 kq. Zdroj zdpornftho napgti v obvodech s kladnym nap6)enim V obvodech s kladnym napajecim napetim potrebujeme casto ziskat symetricke zapome napfiti napf. k napajeni operacnich zesilova- cu. Vhodne lze vyuzit velmi popularni obvod Obr. 7. Zdroj zaporneho napeti NE555V v zapojeni na obr. 7. Vystupni napeti 15 V je stabilni ± 1 % pri odberu 0 az 30 ma. Kapacita elektrolytickych kondenzatoru je 10 az 100 pf. REF8-9/75 -ra Ctftfhfm SSRK 79 / radioamaterum Doc. ing. dr. Miroslav Joachim, OK1WI, pfedseda radioklubu Blankyt Nas casopis pfinasel iiz od roku 1975 pravidelne zpravy o pfipravdch na jednani Svetove spravni radiokomunikacni konference (SSRK-79), nejrozsahlejsi radiokomunikacni konference v historii Mezinarodni telekomunikacni unie (U. I. T.). Konference mela 2300 u(astniku ze 142 zemi celeho sveta (pocet clenskych zemi U. I. T. je nyni 154). Zdverecny protokol podepsalo 133 zemi. Dnes jiz muzeme referovat o vysledcich teto konference, ktera skoncila v Zeneve dne 6. prosince 1979 vecer. Novy radiokomunikaini rad ma kolem 1150 stranek a vseobecne vstoupi v platnost dne 1. ledna Nektera pripravna opatreni ovsem jsou provadena hned od pocatku r a nektera opatreni, jez jsou v souvislosti s vyklizovanim pasem, jejichz prideleni bylo zmeneno, budou pro vadena postupne pozdeji. Jednim ze zakladnich rozhodnuti konfe rence bylo vseobecne zavedeni svetoveho koordinovaneho casu (UTC) a s nim spojeneho data gregorianskeho kalendare pro vsechny radiokomunikacni ucely. Jinym vseobecnym ustanovenim bylo prijeti noveho zpusobu oznacovani zpusobu vysilani, upraveneho tak, aby je bylo mozno snadno pouzivat pri zavedeni pocitacove techniky. O tom jiste prinesou zpravu nase odbome casopisy z oboru telekomunikaci. Z hlediska radioamateru je mozno ustanoveni noveho RadiokomunikaCniho radu roz- delit do tri hlavru'ch kategorii: 1. Vseobecna ustanoveni (definice, zakladni predpisy pro amaterskou sluzbu, rezoluce, doporuceni). 2. Radioamaterska pasma v rozsahu 9 khz az 30 MHz. 3. Radioamaterska pasma v rozsahu 30 MHz. az 400 GHz. 1. Vseobecna ustanoveni Clanek N1 (jde o prozatimni oznaceni, konecne cislovani clanku a odstavcu bude pripraveno generalnim sekretariatem Unie pri definitivnim vydani Radu) uvadi definici radiomaterske sluzby, druzicove radiomaterske sluzby a prislusnych stanic. Odst (rovnez podle prozatimniho cislovani) uvadi definici amaterske sluzby takto: Radiokomunikacni sluzba, jejimzpredmetem je sebevzdelani, vzajemne spojeni a technicke studium, provadene amatery, tj. radne opravnenymi osobami, ktere se zaji- maji o radiotechniku vyhradne z osobniho zajmu a bez penezniho zajmu. Amaterska druzicova sluzba je definovana takto: Radiokomunikacni sluzba pouzivajici kosmickych stanic umistenych na druzicich Zeme, za stejnym ucelem jako amaterska Amaterska stanice (odst. 3045) je definova na takto: Stariice amaterske sluzby. Cely clanek N30 noveho Radiokomunikacniho fadu je venovan amaterske a dru zicove sluzbe. Cast I. Amaterska sluzba (odst az 6361) 1. Radiokomunikace mezi amaterskymi.stanicemi ruznych zemi jsou zakazany, pokud jedna ze zainteresovanych zemi oznamila svui nesouhlas. 2.(1) Pokud jsou povoleny, pfenosy mezi amaterskymi stanicemi ruznych zemi maji byt provadeny v jasne reci a omezovat se na sdeleni techmckeho razu, tykajici sepokusu, a na poznamky ciste osobniho charakterujez, vzhledem k svemu malemu vyznamu, nevyzaduji pouziti verejne telekomunikacni sluzby. (1A) Je zcela zakazano pouzivat amaterskych stanic k prenosu mezinarodnich sdeleni pochazejicich od tfetich osob nebo urce nych tretim osobam. (2) Predchozi ustanoveni mohou byt zmenena zvlastnimi dohodami mezi spravami zainteresovanych zemi. 3. (1) Kazda osoba, jez si preje obdrzet povoleni k obsluze prfstroju amaterske stani ce, musi prokazat, ze je s to spravne rucne vysflat a sluchem prijimat texty signalu v telegrafni abecede. Avsak zainteresovane spravy mohou upustit od pouziti tohoto predpisu, jde-li o stanice pouzivajici vyhradne kmitocty nad 30 MHz. (2) Spravyjprijmou opatreni, jez povazuji za nutna k overeni provozmch a technickych schopnosti kazde osoby, jez si preje obsluhovat pristroje amaterske stanice. 4. Nejvyssi vykon amaterskych stanic je urcen zainteresovanymi spravami, s ohledem na technicke schopnosti operateru a podmin- ky, v nichz tyto stanice maji pracovat. 5. (1) Vsechna vseobecna ustanoveni, urcena v Umluve a v Radiokomunikacnim radu, plati pro amaterske stanice. Zvlaste vysilany kmitocet musi byt tak staly a natolik prost nezadoucich vyzarovani, jak to dovoluje stav techniky u stanic tohoto druhu. (2) Pri svych vysilanich musi amaterska stanice zarazovat svou volaci znacku v kratkvch obdobich. Cast II. Amaterska druzicova sluzba (odst. 6361A a 6362) 5A. Ustanoveni casti I tohoto clanku plati, pokud je mozno je uplatnit, stejnym zpusobem i pro amaterskou druzicovou sluzbu. 6. Kosmicke stanice amaterske druzicove sluzby pracujici v pasmech sdilenych s jinymi sluzbami jsou vybaveny vhodnymi zarizenimi k ovladani svych vysilani pro pripad, ze by byla hlasena nezadouci ruseni podle postupu, uvedeneho v ilanku N20. Spravy, ktere takove stanice povoluji, informuji o tom IFRB a zaridi, aby pied vypustenim druace byl zrizen dostatek pozemnich stanic, aby by lo zaruceno, ze uvedene spravy budou moci odstranit jakekoli nezadouci ruseni (viz odst. 6105). Odst je soucasti clanku N27 Zvlastni ustanoveni tykajici se sluzeb kosmickych radiokomunikaci" a zni takto: 1. Kosmicke stanice musi byt vybaveny zarizenimi umoznujicimi okamzitezastaveni pouzitim dalkoveho ovladani jejich radiovych vysilani, kdykoli je takove zastaveni pozadovano podle ustanoveni tohoto Radu. Clanek N20, o nemz je zminka vyse, uvadi Postup prod nezadoucim (obtiznym) ruse- nim. Preklad tohoto clanku bude uverejnen v souvislosti s prekladem celeho Radiokomu- nikacniho radu. Amaterske sluzby se dale tyka nekolik rezoluci, prijatych SSRK-79. Predevsim je to rezoluce BN (prozatimni oznaceni, pozdeji budou vsechny rezoluce ocislovany). Tato rezoluce se tyka mezinarodniho vyuziti radiokomunikaci v pasmech kmitoctu pridelenych amaterske sluzbe v pripadech prirodnich katastrof.

34 Text rezoluce BN je tento: SvStova spravnl radiokomunikacnf konference (Geneva, 1979), vzhledem k tomu a) ze v pripade pnrodm'ch katastrof jsou normalni spojove soustavy casto pretizeny, poskozeny nebo zcela nepouzitelne; b) ze je nezbytnd rychle znovuzndit spojeni, aby se usnadnily pomocne operace, jez jsou organizovany ve svetovem meh'tku; c) ze pasma pfidelena amaterske sluzbe nejsou podrobena mezinarodnim planum nebo riotifikacmm proceduram a ze se tedy hod! dobre ke kratkodobym pouzitim v pripade nahle potreby; d) ze by mezinarodni spojeni v pripade katastrof byla usnadnena docasnym pouzitim urcitych pasem kmitoitu, pfidelenych ama terske sluzbe; e) ze za takovych okolnosti mohou stanice amaterske sluzby, vzhledem k jejich velkemu rozsireni a vzhledem ke schopnostem proka- zanym v podobnych pfipadech, napomoci ke splneni zakladnfch potfeb v oboru spojeni; f) ze jsou narodni a oblastni amaterske site, urcene pro pfipad nalehave potreby, jez pouzivaji urcite kmitocty v pasmech pridele nych amaterske sluzbe; g) ze v pripade prirodni katastrofy by se mohlo pnm6 spojeni mezi stanicemi amatersk6 sluzby a jinymi stanicemi ukazat jako uzitecne, zvlaste aby se uskutecnila spojeni nezbytna az do znovuzrizeni normalnich spoju; uznava, ze prava a odpovednost v oboru spojeni v pripade prirodnich katastrof nalezeji postizenym spravam; rozhoduje, 1. ze pasma pfidelena amaterske sluzbe, uvedena v odstavci 3499A mohou byt spravami pouzita, aby se splnily potreby mezinarodm'ch spojeni v pripade katastrof; 2. ze tato pasma, takto pouzita, maji slouzit jen pro spojeni tykajici se pomocnych operaci v pripade prirodni katastrofy; RADIOAMATERI 3. ze pro spojeni v pripads katastrofy must byt pouziti pasem pridelenych amaterske sluzbe stanicemi, jez teto sluzbe nepatri, omezena na obdobi nalehave potreby a na urcite zemepisne oblasti, urcsene odpovednym organem postizene zem6; 4. ze spojeni zrizena v pripade katastrof maji byt uskutednovana uvnitr postizene oblasti a mezi postizenou oblasti a stalym sidlem organizace, jez zajisfuje pomocn6 operace; 5. ze takova spojeni mohou byt uskutecnovana jen se souhlasem spravy zeme, postize ne katastrofou; 6. ze pomocna spojeni prichazejici z oblasti mimo postizenou zemi nemaji nahrazovat narodni a mezinarodni amaterske site, jez jsou predvidany pro situace nalehav6 potreby; 7. ze je zadoud uzka spoluprace mezi stani cemi amaterske sluzby a stanicemi jinych radiokomunikainich sluzeb, jez by mohly povazovat za potrebne pouzivat kmitocty pridelene amaterske sluzbe pro spojeni v pripade katastrof; 8. ze takove mezinarodni pomocne spoje se maji podle moznosti vyvarovat rusem siti amaterske sluzby; vyzyva spravy 1. aby uspokojily potreby mezinarodnich spoju v pripade katastrof; 2. aby predvidaly ve svem narodnim zakonodarstvi, prostredky umoznujici uspokojit pozadavky na spojeni v pripade nalehave potreby. V dalgim dsle pojedname o daldch trech rezolucich, tykajicich se amaterske sluzby a probereme prideleni pasem kmitoctu amaterske sluzbe v pasmech dekametrovych vln. Llteratura Zavereina akta SSRK-79. Zeneva JKY PORT V takov6m pflpada vsak zkratku KN muieme pouiit jen tehdy, pokud je z naseho voiani vyzvy zfejmd, Ze se jednd o vyzvu pro pfedem dohodnutd spojeni (sked) s uriitou stanici a nemame zajem o spojeni se stanici jinou. Ve vsech ostatnlch pflpadech jespravna pouzivat vyhradna zkratku K. BK Mezinarodni zkratka BK znamena pteruseni, duplexnl provoz. Na zasdtku a na konci relace zkratkou BK oznamujeme protistanici. Ze poslouchame i bshem svaho vyslianl a Ze nas muze kdykoli pferusit. Dnes bohuzel jen velmi maio stanic pouziva pfijlma- Ce. ktera tento provoz umozaujl. Plesto vsak mnoho radioamataru zkratku BK ve spojeni pouzivd velice 6asto a doslova ji zneuz/va. Zkuste operataru, pouzivajlcfmu zkratku BK, vyslat bshem jeho vyslianl nakolik te ek. Ma-li skutoina zarlzeni schopna BK provozu, ihned pferusi sva vyslianl a posloucha. Pokud provozu BK nenl schopen, nemai by zkratku BK vubec pouzivat -neodpovlda to hamspiritu. R Mezinarodni zkratka R znamena souhlas a potvrzenl sprsvnaho piljmu. V posledn! doba je stale iastaji pouzivana a ma velky vliv na zrychlenl a plynulost spojeni. Sledujete-li dobfe provoz vatsiny zkusenych operataro, zjistlte, Ze dokazi telegrafnl provoz zrychlit i bez pouzitl zkratky BK, prava pouzitfm zkratky R. Po pfedanl reportu se totiz na maly okamzik odmiei a pohotovy operater protistanice mu vysianfm plsmene R ihned potvrdl, Ze report spravna piijal. Odpada tlm mnohdy zdlouhava a nakolikanasobna pfedavani reportu, QTH i jmdna a provoz plynule pokrasuje bez pferusenl relace. ZAvody V maslci kvitnu se uskuteinl dva zavody, ktera jsou zapositavany do mistrovstvl CSSR v praci na KV. V kategorii posluchadu sezapoiltavajlvysledky ze Zavodu mlru OK a v kategoriich jednotlivcii a kolektivnlch stanic vysledky ze sovatskaho zavodu CQ MIR - Svatu mlr. Zdvod mlru OK bude uspofadan v nedaii 18. kvatna 1980 od do SEC ve dvouhodinovych etapach v pas mech 1,8 a 3,5 MHz pouze telegratnlm provozem. Nasobiie jsou itverce QTH v kazdam pasmu zviasf, jednou za zavod. PosluchaCi mohou kazdou stanici zaznamenat v libovolndm podtu spojeni. TEST 160 m Jednotliva kola tohoto zavodu budou uspofadana v ponddll 5. kvatna a v patek 16. kvatna v doba od dp SEC v pasmu 1,8 MHz. SOUTEZ 0K2KTE Jiz tfeti rodnik radioamatersk6 soutfize pri prilezitosti ideove branne akce Partyzanskou stezkou pofada v tomto roce radioklub KroniSriz. Nofini branny orientaini zavod, orga nizovany tradicne OV Svazarmu Kromeriz v Hostynskych horach, letos probehne z 8. na 9. 5., a stanice OK2KTE bude z tohoto prostoru pripravena navazat co nejvice spo jeni s radioamat^ry v CSSR i v zahranidi. Provoz budou operateri zajistovat po oba dny - 8. a 9. kvetna v pasmu 80 m CW a SSB a v pasmu 160 m CW. Lze navazat jedno platne soutezni spojeni a jpodminkou udasti v soutezi je vyplneny QSL listek primo zaslany na adresu: Radioklub Svazarmu OK2KTE, P. S. 109, KromSHz, a to nejpozdeji do (rozhoduje datum postovniho razitka). Shromazdene a roztriden6 listky budou slosovany v techto kategoriich: 1. kolektivni stanice, 2. jednotlivci OK, 3. jednotlivci OL, 4. posluchaci. Vsechny stanice, s nimiz bude navazano spojeni,dostanou QSL listek, rov- 154 nfiz vsechny poslucha&ke reporty budou potvrzeny. Vyherce souteze odmenime hodnotnymi cenami. KromerizSti radioamatdri srdeine zvou vsechny sve kolegy na pasma a ty z blizkeho okoli k navsteve polniho stanoviste na Tesaku ve dtverci 1J59. OK MLADEZ A KOLEKTIVKY Rubriku vede Josef Cech, OK2-4857, TyrSova JaromSfice nad Rokytnou dnesnl rubrice odpovlm na va5e dotazy, tykajici se poujivini mezinarodnich radioamatdrskych zkratek K. KN. BK a R v telegratnlm provozu. K, KN Mezinarodni radioamatarskd zkratky K a KN se poujfvajl vidy na konci relace, pfechazlme-li po ukonteni vyslianl na pfijem Zkratka KN znamena, is pfechazlme na poslech vyhradns pro stanici, se kterou mame v dandm okamiiku spojeni a nechceme byt ruseni voianlm ostatnfch stanic. Mnozl radioamatdn si vsak na zkratku KN zvykli tak dokonale, is ji pouiivajf i na konci vlastniho voiani vyzvy. World Telecommunications Day Contest - Pohdr ITU je zavod, ktery pod zastitou brazilskoho ministerstva spoju pofdda brazilska radioamatprska organi zace LABRE k Mezinarodnfmu dni telekomunikacl (17. 5.) vedvou samostatnych aastech FONE a CW. V letosnlm roce si tlmto zavodem radioamatafi pfipomenou jiz 115. vyrosi zalozenl nejstarsi mezi narodni organizace na svata - Mezinarodni telekomunikasnl unie (U. I. T.). V tomto zavoda vyslia kazdoroina Fada stanic ceiaho svata s pfilezitostnymi prefixy. Budete tak mlt moznost navazat spojeni s dalsimi novymi prefixy pro diplom WPX. Zavod nenl vyhlasovan taka pro posluchaie. OK - Maratdn 1980 problha po cely letosnl rok. Hodnocen bude kazdy, kdo bahem roku zasle alespoft jedno masicnl hiaaenl. V pfistlm aisle AR budou uvefejnany celkova vysledky OK - Maratpnu JiZ dnes vsak muzeme s potaaenfm Flci, Ze kazdorofina pfibyva podet uiastniku tato celorocnlsoutaze v obou kategoriich. Taka do letosnfho rodnfku se jiz pfihiasilo nakolik novych udastnlku obou kategorii. Radi pfivltame dalsi operatdry kolektivnlch stanic, OL i RP. Formu late mssisnlch hiaseni vam na pozadani zasle kolektiv OK2KMB, box 3, Moravskd Bud8jovice. Jednlm z pravidelnych udastnlku OK - Maratdnu je OKI-21629, JiFI Bohm z Ceskych Budajovic (obr. 1).'

35 ROB* Obr. 1. Jift Bdhm, OKI-21629, z Ceskych Budijovic DC stejnosmsrny proud DD dobry den (SeskS) DE od, z (mezi volacimi znaskami v CW provozu) DIF rozdll DIPOLE dipdl, pulvinns antsna DIRECT pflmo DK (DS) dskuji (nsmecks) DN dobrou noc (Seski) DNT nedslati, nekonati drahy, mily vysllsnl dvsma postrannlmi pssmy na shledanou (rusks) dobry veser (Seski) nlie (o frekvenci) velks vzdslenost vychod snadny elektronkovs vszany oscilstor Konference hodnotila sousasny stav a dos. vysledky v zsjmovs branns Sinnosti na vys< SkolSch a diskutovala perspektivy daislho rc tsto spolesensky prospssns Sinnosti. Velmi pozitivns byl hodnocen rozvoj rsdit orientasnlho bshu na vysokych SkolSch jako z vs mimoskolnl Sinnosti i zavedenf special rsdiovsho orientasnlho bshu na VS s obor studiem branns vychovy, kters bude pfinssi dioamatsrsksmu hnutl vysokoskolsky vzd ksdry. Pro hlubsi informaci uvsdlme podstatnou diskusnlho pflspsvku, ktery na konferenci pre Oldf ich ZdSnovec, odborny asistent FTVS UK P R<DB je sportovnf discipllna brannsho chai ru, kters OSelnS spojuje techniku zamsfovinl, < taci a fyzicky nsrosny pohyb zsvodnika v nezni terdnu. Ulohou soutsilciho je vyhledat skryts troly (rsdiovs vysflase) v co nejkratsim Sase v stanovenych pravidel. Pravidla ROB jsou vypra na na zsklads dlouhodobych zkusenostf s po nlm soutsii v CSSR a vyuilvaji vsech poznat soutsil v jinych zemlch. SvSdsku. V race 1979 se mslo uskutesnit pi V historii MS v Polsku, ale bylo odloieno na rok Na VS V CSSR se tento sport prosadil teorve v VKV mistickou povahou. MSI mnoho pfstel mezi radioamatsry na ceism svsts... J VzpomlnA RK OK1KKH cfch o ROB a usastrd se s timto tsmatem studentsks vsdecks odborns Sinnosti. NSkolik posluchaso, ktefl absolvovali FTVS UK, se zabyvs na SkolSch II. cyklu problematikou zsjmovs branns Sinnosti prsvs v ROB a nsktefl pracujf v zsjmovych krouzcich PO SSM. TakovSto spoluprsce a Sinnost je nasi spolesnosti velice prospssns, protoie technika rsdiovsho zamstovsnl se uplathuje v armsds a CO." Miroslav Popellk, OK1DTW Skolenf rozhod&ich a tren6ru V polovins ledna uspofsdala Casks Ostfednl rada radioamatsrstvf Skolenf a doskolovsnf rozhodsich a trensro v Ustfednf Skole CUV Svazarmu v BoikovS. Vedl je A. NovSk, OKI AO, vedoucl komise telegrafie CURRA, spolu s lektory OKI IB, OKI DJF a OKI AMY. Ze 12 usastnlko zfskalo 9 kvalifikaci rozhodsfho II. f KVf Terminy zdvodu v kvfitnu 1980 I. 5. Vermont party, Florida party, - N. Y. State party, 10 X party TEST WTD SAst tone CQ MIR ZSvod 35. vyrosf osvobozenl CSSR TEST WTDSSstCW ZSvod mlru Massachussets, Michigan, Kansas a YL SSBers party CQWWWPXSSotCW

36 Vzhledem k mnozstvi ruznych- party je uvedeno pouze datum, blizdi informace je mozno ziskat v DX krouzku na pdsmu. Omlouvdm se za zmdny, ke kterym doslo v lednu i unoru - informace vdak dodly az bdhem prosince. Zde uvefejndnd udaje jsou vzdy informativni a vsechny opravy jsou pravidelns zve- Fejrtovdny vysiladi OK1CRA a OK3KAB. Podminky zdvodu Massachussets QSO party Zdvod zadfnd 17. S. ve a konci ve UT. Navazuji se spojeni se stanicemi statu Massachussets, tone spojeni se hodnoti dvdma body, CW spojeni dtyfmi body. Jednotlivd okresy jsou ndsobide. Doporudend kmitodty 60 khz od zaddtku pasma na CW, a khz na SSB. Za spojeni se vsemi 14 okresy ziskajl uiastnici diplom. Vysledky ARRL zavodu 1979 Jedinou nadi stanicf, kterd se umistila jako vitdz kontinentu, je OK1ALW v telegrafni casti na spodnfch pdsmech. PoFadateli dodlo ze zdvodu celkem 3749 deniku. Ve fone ddsti mi OK1AGN na vsech pasmech bodu, na hornich pasmech OK1TA bodu, na spodnlch pdsmech jsme nemdli udast: Mezi stanicemi s vice operatdry OK1KRG docilila bodu. V telegrafni ddsti na vdech pasmech stanice OK2BLG bodu, na hornich pasmech OK1VK bodu, na spodnlch pas mech OK1ALW bodu jako vitdz kontinentu a mezi stanicemi s vice operatdry OK5TLG bodu. Lortsky rodnik byl poslednim zavodem podle starych pravidel.od letosniho roku navazuji spojeni vdechny stanice vzajemns, obdobnd jako v CQ WW DX contestu. Jak je to s rozvojem NBVM? V listopadovam dfsle 73 je diskutovdna otazka NBVM a srovnavan rozvoj s provozem RTTY, SSTV, SSB apod. zavsr vyzniva dosti pesimisticky vzhle dem k tomu, Ze neni naddje na zhotoveni zafizeni amatarsky a v podstatd se ani nejedna o kvalitativnd novy druh provozu. Zatim timto'druhem modulace pracuje jen ndkolik desitek stanic v USA. Z6vod k 35. vyroii osvobozeni CSSR a CQ-MIR tickd okupace. Do oslav se zapojuji vsechny politic ks a spolesenskd organizace. Mimo tohoto vyznamndho vyroci je taz treba pfipomenout vyro i 110 let od narozenl V. I. Lenina. Proto Ustredni rada radioamaterstyl Svazarmu na navrh KV komise vyhlasuje k oziveni dinnosti nasich amataru a k upevndnf druzby s radioamatary Sovatskaho svazu, statu, ktery se o naie osvobozeni nejvice zaslouzil, zavod na kratk^ch vlnach. zavod se kona v terminu a za jinak shodnych podminek se zavodem CQ MIR ( kvetna 1980). Za kazde spojeni se stanici na uzemi SSSR je jeden bod, dale se zapodltavajl pridavne body -10 bodu za spojeni se svazovou republikou na kazdem pasmu zviasf (maximaind 150 bodu na pasmu). Ndsobide jsou jednotliva oblasti SSSR, bez ohledu na pasma (pfedavajl sovdtskd stanice v kddu). Posluchadi odposlouchavaji pouze spojeni sovstskych stanic; kazdd odposlouchand spojeni se hod noti jednim bodem, pfidavnd body i nasobide jsou shodnd jako u amatdru vyslladu. Vyhodnoceni bude provedeno v kategoriich: a) kolektivni stanice, b) jednotlivci, c) posluchadi. Deniky ze zavodu je tfeba zaslat do dtrnacti dnu na URK a vyraznd oznadit..zdvod 35. vyrodi". Prvd stanice v kazdd kategorii budou odmdndny. Podminky zdvodu CQ MIR zavod zadina 10. kvdtna 1980 ve UT, kondi bi na kazddm pasmu. Spojenisestanici navlastnlm kontinentu se hodnoti jednlm bodem, s jinym kontinentem tremi body, ndsobide jsou zemd podle R S na kazddm pasmu zvlddf. V zdvodd plati taka spojeni pres prevaddde z pasma 144 MHz na 28 MHz. Bodovd hodnoceni v kategorii posluchaco je odlidnd. Pokud posluchadi uslydl pouze jednu z korespondujicich stanic, zaznamenajl pfeddvany k6d teto stanice a uvedou volacf znadky obou korespondujiclch stanic, mohou si za toto spojeni zapo itat jeden bod. Pokud vdak uslydlobd stanice a obakody, ktera si tyto stanice navzajem predaji, a zaznamenaji volaci znacky obou stanic, mohou si za takto odposlouchand spojeni zapo ltat celkem tfi body. Kaidou stanici mohou zaznamenat na kazddm pas mu pouze jednou. V zdvodd CQ-MIR Ize splnit podminky diplomu R-6-K, R-10-R, R-15-R, W-100-U, R-IOO-O a R- 100-S bez predlozeni QSL llstku. Pokud jste splnili podminky nektereho z tdchto diplomu, upozorndte na to v deniku ze zavodu a pozddejte o vydani prlslusndho diplomu. SoutdZi se v kategoriich: jeden operator - jedno p4smo, jeden operatdr-vsechna pasma, vlceoperatdru - vdechna pasma (kolektivnf stanice) a poslucha i. Den iky se zasilaji do trnacti dnci na URK. Madame vdechny udastnlky tohoto zavodu, aby pfihldsili dosazeny vysledek i pro zavod k 35. vyrodi osvobozeni CSSR. (Spoluautorem tohotodl&nkujej. dech, OK ) Preflxy svazovych republik SSSR UA, UV, UW1 ai 0; UK1, 2, 3, 4. 6, 9, 0; UNI.RuskaSFSR UB, UT, UY, UK5.UkrajinskaSSR UC, UK2A, E, I, O, L, S, W, C.BSIoruskaSSR UD, UK6D, C, K.Azerbajdzanska SSR UF, UK6F, V, Q, O.GruzinskaSSR UG, UK6G.ArmdnskdSSR UH, UK8H, E, W, Y, B.Turkmdnskd SSR UI, UK8.Uzbecka SSR UJ, UK8J, S, R, K.TadZickaSSR UL. UK7.KazadskdSSR UM, UK8M.N, P, Q. KirgizskaSSR UO. UK50... MoldavskaSSR UP. UK2P, B.LitevskaSSR UQ. UK2Q.G.Lotydskd SSR UR. UK2R.T.Estonska SSR urdovat svazovou republikuaz podle prvnihopismene v sufixu. Tento pfehled vdm poslouzi i k rozddleni sov tskych stanic pro DXCC, ovsem s tim rozdilem, ze Ruska SFSR se dale ddli na dtyfi zem DXCC: UA1,3, 4, 6; UK1,3, 4, 6; UV, UW1 az 6; UNI.evropskaaast RSFSR UA, UK, UV, UW9 az 0.asijskadast RSFSR. UA1P.UK1P.Zemd FrantiSka Josefa UA2.UK2F..Kaliningradskaoblast Pohotovostni zavod k CSS 1980 Radioamatdri - vysiladi pozdravf Ceskoslovenskou spartakiddu 1980 pohotovostnim zavo dem na kratkych vlnach, ktery pfipravuje komise KV URRk Svazarmu. Termin kondni I pravldla za vodu budou oznameny vysiladi OK1CRA a OK3KAB, proto pozornd sledujte jejich vysiiani na konci mdsice kvdtna a na zaddtku dervna. Za tim muiete zahdjlt pfipravu, stejnd jako OK1RAR. CQ 160 m DX Contest 1979 Ik zaslalo 257 stanic, z toho 7 pro kontrolu. V kategorii S (single op) bylo hodnoceno 222 stanic: anglicky, v vzorn6. Z Anglie bylo napriklad hodnoceno pouze pet stanic! Ceskoslovensko skondilo celkem uspddnd. V ka tegorii S skondil na osmdm mistd na svdtd OK2KUB (op Petr, OK2PGF), v kategorii M obsadila sestd mlsto na svet stanice komise telegrafie URRA Svazarmu OK5TLG/p (ops 0K1MMW, OK1FCW a OK1DFW) a osm misto na svdte OK1KSO (ops OK1AEZ, OK1DOK a OK1JCW). Vysledek vitsze v kategorii M GM4GRC by sta il v kategorii S ve svstovdm hodnoceni az na tvrta misto - po et operate tedy neni zatim v tomto zavode rozhodujici. Cisla ve vysledcich uvad ji celkovy bodovy zisk, podet vsech QSO. pofiet desetibodovych QSO, nasobi e a po et zemi DXCC. Uvadime nejlepsi vysle dek na sv t6, nejlepsi v EvropS a pst nejlepsfch deskoslovenskych stanic v kazde kategorii. Vysledky Kategorie jeden operator KV4FZ GD4BEG OK2KUB OKI DU OK2BTW OK1KPU OL8CGS Celkem hodnoceno 56 OK stanic. Kategorie vice operatiru GM4GRC ' OK5TLG/p OK1KSO OK3KAP OKIKKH/p OKIKOK/p Celkem hodnoceno 10 OK stanic. Zpracovano podle CQ 12/79. *DX* Rubriku vede ing. Jifi Pedek, ZMS, OK2QX, Riedlova 12, Prerov. S netrpdlivosti odekdvand americkd expedice na ostrovy Palmyra a Kingman Reef se uskutednila letecky od 5. do 10. ledna Hned z poddtku pfi pfistdni na PalmyFe doslo k havdrii a k tdzkdmu zraneni pdtere jednoho z udastniku, celd expedice se tim oproti ohldsendmu zaddtku opozdila. Cast expedice odjela lodi na Kingman Reef, ostrov, ktery vydnivd neceld dva metry nad hladinou more a je dlouhy asi 270 metru. Rozbourend mofe a mlha zpusobily opozddnd vyloddni, ztrdtu generdtoru a pomocndho motoru vysadkovdho dlunu, takze na pasmu se objevila az 8. ledna a pracovala jen asi 60 hodin. Tato ddst expedice pracovala dost i telegraficky, s Evropou pfevdznd na 14 MHz, krdtkodobd byla slysitelnd i na 21 MHz. O nepfiznivdm podasi svdddl i skutednost, ze nahavajskych ostrovech byla v td dobd silnd boure, kterd mnohaamatdrum znidila antdnnl systd'my. QSL pro stanici na PalmyFe K6LPL/ KH5 se zasilaji na K6LPL, pro stanici na Kingman Reefu WA6FIJ/KH5K na WA2F1J, Jay Kobelin, 8 King Arthurs Court, St. James. New York USA. Adresa na zndmdho 3B8CF, ktery podnikd dastd zdjezdy na okolni ostrovy, je Seewoosankar Mandary, Av. De Lavenir A-Cite Kennedy, Quatre Bornes, Mauritius Island. V dobd, kdy byly psdny tyto rddky, vzrusovala vdechny amatdry myslenka na aktivizaci znadky BY. lldajnd byla zndmd dvojici ZL1 AMO + ADI nabfdnuta moznost pracovat z Ciny po dobu 14 dnu - expedice mdlazadit 1. tinora a byl by topo patndcti letech pnmi oficidlnd povoleny provoz z tdto zemd. Uvedend novozdlandskd dvojice mdla v zdvdru loftskdho roku navstlvit ostrovy Manihiki. V line mdla odtud pracovat stanice ZM7TT. ' Diplom 5B WAS ziskalo iz asi 650 stanic, panii jej vlastni napr. CT2AK, I3MAU, a ON4UN. Stanice PA0AA vyslld kazdy pdtek na 181 a khz v UT zprdvy holandsk

37

38

39 KovaA, FuAikovS 447, SISdkoviAovo, okr, Galanta. Cuprextlt jednostranna i oboustranns plstovany, ruznych rozmsru (1 dm1 4,50). M. 5rSm, LibAany 64. Stereo gramo Unltra G 601 A Hi-Fi (2700), stereo radio Proxima 422, SV, DV, KV, VKV (2500), original desku plosnych spojo TW 120 (100), original trafo pro TW120 (200), koreka. pfedzesil. AZG deska plos. spoje se souaastkami + trafo (150). ZdenSk Venktrbec, Na hranicich 190, DSAIn 9. Vybojky Pressler 8162 (h 110), dlgitrony Futaba CD 79 (a 80), tyrist. zapal. (350), elektron. pohon pro gramo (250), vstup. dll VKV-CCIR (300), mf zes. 10,7 (200), digitrony ZM 1030 (4 70), panelovy RX z rozhl. ustfedny (300), vst. dll VKV - OIRT (100), stolnl petrolejka" se stmfvaaem (350), msnia 12 V/220 V/ 20 W (300), nabijea zkratuvzdorny max. 4 A (300). F. Ambroi, PovaiskS 1974/1, TrenAin. ' Obrazovku 7QR20 (100), digitrony ZM 1081 (50), ZM1080T (i 90), mg. hlavy ANP 935 (a90), ANP 939 (& 30), krystaly 27,580 MHz (k 50), par 27,120 MHz (280) a dalsi radiomaterial. Seznam zaslu. J. MaliS, Nerudova 149, Frydek-MIstek. Digit, hod. 6mfst. Fiz. kryst. (1400), mgf B 4, obraz. 13L039B (STTV). Kouplm 10. Pouze pfsemns nabidky. Vaclav VaciF, Prosecka 681, Praha 9. ChvSJky Shure M 44 MB (300). V. Dlouhy, Spartakiadnl 5, Praha 6. Justovacl pdsky pro 1/4 stope hlavy clvkovych magnetofonu. Citlivost 200 Hz celostops, vyska 500 Hz mezi systamy, kolmost Hz celostops. Kopie na pascfch BASF, AGFA (a70), vaetns postovnsho. MiloS Vrba, CelakovskSho 712, Slany. koupb DHR 5 1 ma ma, DHR 5 (MP80), 100 pa pa, BM 261-2, BM 368, 2 ksnovs ARV 161, RLC mustek BM 393 nebo novsjsi, osciloskop BM 420, 430, 450 apod. VadnS PU 110, 120, DU 20, RLC 10, Avomet II aj. ProdAm generator 12 XJ 009 (400), osciloskop KFiifk D 536(1800), BM 372(600), BM 310 (550) a LED diody 0 3 mm (13). J. Klfgl, Kladska 332, NAchod. NE 555, AY , apod. Fr. KrAek, RA1210, Kojetln. RC 4156, LM 741, CA 1458, RC 4558, MC 14654, MC , CA 3094, EH 1048, SAD 1024A, SCL4013 BE, LM 339N, LM 311N, LM 324N. BF 245A, BC 559B, BC 239C, BC 309C. 2N 5952, 2N 5087, 4354, UA 781. P. KrejAl, Kmefova 4, Zl. Moravce. AY , CM 4072, obrazovku 12QR50. Mir. Carda, NSdrainf 1190, Havl. Brod. Krystal vhodny jako zdroj ultrazvuku (vyroba emul- se). Mojmir Coufal, Rozhonova 6, ProstAjov. NabidnAte ruzna 10 (TTL, OZ aj.) a tranzistory zahranianl vyroby. Typ, cena. Petr NSmeAek, Rodimcevova 16, Ostrava 3. VN transformatoiy, alebo vn cievky - sekundarne, do TV Ametyst. JAn Daubner, SD MladA Garda B 107/2, Bratislava. 10 TCA 750, TCA 4500, E 300, CA PisemnA na adresu: B. PeftSz, CyrilskA 12, Brno. Generator mfiii a osciloskop do 10 MHz. M. Kwasnicki, LedeAska 962, Havl. Brod. Tov. V-metr MT 100, PU 160 nebo pod. elektronk. RLC BM 498 (401), GDO BM 342, rozmltaa BM 419. P. HorAk, Horn! Ves 244, FryStSk MM 5316, I CM 7038A, DG12H1 nebo IV-3A, krystal 3,2768 MHz nebo jina podobna. Josef NAmec, tr. 9. kvatna 1989, Plsek. Na RX Lambda 5 krystaly 3218 khz, 468 khz. L. PisAr, Slov. povstanl 12, Jablonec n. Nis. Kvallt. hlavy a motoryna mgf po 3 ks (2 ks mot. a cenou. P. BartuS, Morovno B2/A17, 972*51^8(1- dlova. ICM7207, ICM7208, HP , CD4030, MC1035, krystal 6,5536 MHz. V. Boiek, Tomanova 262, Havl. Brod. PFIJfmaA EL 10 v originainfm stavu. ZdenAk Krutina, OK1EU, DostAlova 86/18, Praha 6-Petfiny. Osciloskop - popis, ceria. A. Vogel, Hevlfn 38. Reproduktory ARZ 669 nebo ARN ks. Josef MoldAn, PopelnicovA 50, Plzen. Oseil. obr. 7QR20, pflp. vymanlm za 3x SN J. Zeman, Ve smeakach 14, Praha 1, pfsemna. K dopinanl ARA 72 ai 79, ARB 76 ai 78, RK 73 ai 75, ev. nablzlm naktera Aisla ST 57 ai 59 (i prodam). Jan Pali Ska, Urbanova23,158 00Praha5, tel. 2124/5098. AntAnni rotator, popis - cena a 2 ks FET Milan PolAk, MexickA9, Praha 10. EL 10, EK 10, EZ 6, mechaniku a kondenzator kfiiovou navljedku. Mirko SkalskA, Brandysek 186. vysuvny teleskoplcky antanni stoiar. J. Petriilka, Gagarinova 19, Praha 6. Mgf TS1000 Grundlgi nefung. M. HoleAek, DiviSova 449, Pardubice. XR 2240, r6zne 10, T, R, P, C - ponuknite. Frant. ChovartSk, NesluSa 756. Hl-R magnetofon SONY TC 377. Vyiaduji 100% stav. Josef Darthel, Otnice 343. EMF WK /9 khz. Pavol DostAI, StarA Mesto, PArovskA 30/2, Nitra. Casopisy AmatArskA radio AIB, Aasopis SdAlovaci technika, rocniky 1973 ai NabidnAte. MUDr. Alois HlouSek, nemocnice, MoravskA TrebovA. Tranzlstorovy konvertor pre prevod noriem OIRT - CCIR, s vykladom zapojenia k prijimaau. Surne. Viktor 6uriS, GorkAho 9, Martin. Osciloskoplckou obrazovku 12 OR 50. Kvalitnf. Udejte cenu. M. Moudry, Krestova 19, Os trava 3. 1 ks TCA 730, 2 ks 740,4 ks TDA 2020, MC 1312,14, 15, KC, BC, KF, KFY, cuprextit, TE, ferit mgf hlavy. O. LiSka, FuAfkova1160, Vsetln. RuznA 10, SFE 10,7 MA, prodam motor B 70. M. Knyttl, VU 1749/C, LeSany, Krhanice. NE 542, 741,324, 749, TL 022CP, CA 1458G, RC 4558 NB, MC 1310P, XR Udejte cenu. Vit HFibal, Gottwaldovo nam. 42, Trebechovice p. O. 10 NE 543 (WE 3141). Lubomlr BIAha, KIAnovickA 591, Praha 9, tel po 18 hod. Civkovy magnetofon Akai, Sony aj. J. Slambora, Husova 11, Praha 1. Tantaly 4M7, 1M, 33M, 2M2. Vladimir Klobal, KrkonoSski Praha 2. vym na Nekompletnf mgf B5 za nf generator i amatarska vyroby, mgf Pluto za Echolanu i vrak nebozesilovaa mono 40 (15) nebo podobna i nekompletnf. Koupfm ARO 814 (835) 7QR 20. Pavel HorvAt, DzeriinskAho 2872/20,40011 Gstl n. L. Zcela novy maf. pf. DU - 20 za VKV tuner nebo gramo NC 420. Prip. prodam a koupfm. K. Reznlcek Stamicova 2, Brno. HoukaAka 3 FE S , 220 V/12 W, nevybusny zvonek typ 3 FE , 220 V/50 Hz, jalovy elektromar indukani kvarh primarni 3 x 380 V/5 A, rela RP V = 2Z zlepsens provedenl, rela RP V = 4/Z rela RP V = 6Z1R, kmitoatomar na slf typ KH C/s tr. pres. 0,5 %, amparmetr DHi A tf. pfes. 1,5 %, rela VII 24 ai 48 V za: 1C SN 74L73N 3 ks, SO 42 P 3 ks, SN 74 L 95 N 3 ks, MC9818P3 ks,mf trafatoko7x 7x 12 mm3 sady (iluty bily, Serny), BF ks, BC ks, tantaly 47 pf 9 ks, 2,2 uf 5 ks, 10 pf 3 ks, 1 pf 3 ks, objlmky pro krystaly HC-25U, 2 ks. F. Ambroi, PovaiskA 1974/1,911 OOTreniln. Digit, panel. mafidlo Analog Devices: 13 mm 3 1/2 mist., LED, zakl. rozsah 1,999 Vss, vst. imp. 100 MQ, pfesnost ± 0,05 %. napajeni 5 V, rozmary 80 x 48 x 20 mm, BCD vystupajinatechn. moinosti za nakterou AAst domaci Hi-Fi sestavy nebo prodam. Ing. P. Subrt, Dimitrovova 2743, E88CC, E180F, HT323 a ruzna 10 za AY a CM 4072 nebo BFR90 a jina. Nebo prodam a kouplm. J. Cerny, Volduchy 78. DUM 0BCH0DNICH SLUZEB SVAZARMU, Pospi'Silova 12/13 VALASSKE MEZIRICI, PSC , tel. 2060,2688 nabi'zi ORIENT 80 - zamafovaci pfijlmaa pro pasma 80 m pro..radiovy orientatiii bah" prosportovce I.-III. VT obj. A KAs ORIENT 80 S BUZOLOU obj. A , 2810 KAs PFisluSenstvf: HODINY PRIM obj. A KAs BRASNA obj. A = 78 KAs PFi objednavce prijlmaae nutno souaasna objednat i pfislusenstvi, jinak nebude objednavka vyfizena. JIZERA OLTRCV-transceiver pro pasmo 160 m. Pro driitele povolenl OL, vycvik mladych opera- ' taru, vlceboj telegrafistu obj. A KAs PFisluSenstvf: BRASNA obj. A KAs PFi objednavce transceiveru nutno souaasna objednat i pfislusenstvi, jinak nebude objednav- DELFlN - zamafovaci pfistroj pro,,radiovy orientaani bah" pro pasmo 2 m. obj. A KAs MINIFOX AUTOMATIC 78 - maly pfenosny vysilaa pro vycvik vrcholovych sportovcu a pro soutaie ROB I. - III. stupna. JednokanAlovy, krystalem Fizeny, pro pasmo 80 m a 2 m, s Aasovou jednotkou. obj. A KAs OTAVA KVTRCV- modern! kratkovinna, pfijfmacl a vysilaci zafizenl, koncovy stupea vysilaae osazen elektronkami QQE03/12. Muiepracovat telegraficky i SSB. Obsahuje dva skfina, vysilaa a sifovy zdroj. obj. A KAs BOUBlN VKV TRCV - jednoduchy transceiver pro pasmo 2 m, pro mobilnl i stacionarni provoz. obj. A KAs PFIsluSenstvi. BRASNA obj. A KAs MIKROFON' obj. A KAs CVRCeK - stavebnice bzuaaku pro vycvik telegrafie zaaateaniku a branco. obj. A KAs TG 120 JUNIOR HIFI - modern! stereofonnf gramofon pro rychlost 33 a 45 1/min., pfenoska. SHURE M 75 6S, rozmary 480 x 360 x 130 mm. obj. A pfibliina cena 3000 KAs DlLYTG 120: obj. A Sasi 790 KAs obj. A zakladnideska 185 KAs obj. A Feminek 12 KAs obj. A spodnitallf 115KAs obj. A vrchnitalif 36 KAs obj. A podloika desky 20 KAs obj. A ram'anko 86 KAs obj. A sloupek ramene 92 KAs obj. A hfidel talife 2,70 KAs obj. A hfidel ramene 3,30 KAs obj. A stojsnek ramene 12,50 KAs obj. A sifovy rozvod 88 KAs obj. A motorek 175 KAs 159

40 NOVINKA PRO VAS Z PODNIKU ELEKTRONIKA Ke stavebnfmu navodu v AR A5-7/79 na stereofonni gramofon TG 120 JUNIOR zavddime novinku: zakladnf asi TG 120 ASM JUNIOR (sestava) predpoklidana MC 1140 Kta. PFedmontovany soubor zakladnlch stavebnlch dflu pfedstavuje nejjednodussi variantu stavebnice stereofonnlho gramofonu TG120, ktery spolu s kvalitni magnetodynamickou prenoskou s diamantovym hrotem (dovoz) V4m umoinl zfskat pflstroj, jehoi technicko parametry pfesahujl poiadavky pro prvnl jakostnf skupinu podle CSN Sestava se Skl4d4 z tfichto dllu: zakladnl deska osazena, sifovy rozvod, motor sestaveny, spodnl tallf, vrchnf talir, podloika gramofonovs desky, rameno, sloupek ramene, pfivodnl kabel k zesilovasi, magnetodynamick4 pfenoska se dv6ma upevrtovacimi Srouby (neprod4v4 se samostatns), Sestava se dod6v& v pfedmontovanpm stavu, kde jsou zdkladni funkce jednotky, potion talife, zapojenf sffovoho rozvodu a pfivodnlho kabelu k zesilovafii pedlivs kontrolovany ve vyrobfi. SouiAstf vyrobku je stroboskopicky kotoui pro kontrolu otatek, vijky pro nastaveni svisle sily na hrot a stavebnl n6vod. dolezite upozorn ni Zdkladni technicke udaje Jmenovit6 otadky talffe Odchylka od jmenovitych otdiok Kolfs4nl otatek Odstupcizlhonapfitl Napajeci napfitl PFIkon KmitoStova charakteristika Rozdll oitlivosti kanaiu Preslech a separace kandfu Vystupnl napstl pfi zaznamov6 rychlosti Snimavost pfi svislo sile na hrot 2 p Rozsah nastaveni svislo sily na hrot RozmSry- SIFezAkladnl deskyminimainl vestavna hloubka vyskasramlnkem 33 a 45 ot./min mensineil % mensinei ±0,12 %(33) ±0,1 % (45) lepainei-40 db 220 V, 50 Hz 1.5 VA 20 Hza220 khz mensi nei 2 db/1 khz lepsi nei 20 db/1 khz 5 cm/s-1,1 khz 6,2 mv 18 cm/s-, 40 Hz 25 cm/s '. 1 khz 14 cm/s-1, 10 khz 1,5ai3 p 120 mm Protoie nase vyrobnl kapacita je tasto m Svazarmu, aby se informovali prostfedn vyrobko.. ELEKTRONIKA - stfedisko Clenskych sluieb, podnik UV Svazarmu Ve SmeSkach 22, Praha 1 Telefony: prodejna odbyt telex ZAV0DY PR0MYSLOVE AUT0MATIZACE NOVY BOR, narodni podnik, NOVY BOR yyrobce grafickych vstupnfch a vystupnfch perifernich jednotek samofiinnych poiitacu JSEP automatizovanych kartografickych syst6mu komplexu pro automatizaci konstrukcnich a technologickych prad speci^lnich stejnosm rnych servomotoru linectrnfch motoru pro diskove pameti a dalsich progresivnich prvkii vypocetnl a regulainl techniky prijme ihned nebo podle dohody: - vyvojove konstruktery, - samostatn6 technology, - analytiky do vypocetniho strediska; - vedoucihoenergetika, mistra kotelen, vodohospodare, a dalsi. Dale prijme: - pracovniky delnickych profesf strojnlho, elektrotechnickeho i stavebniho zamereni, - pomocny obsluhujjici personal, - pracovniky ruznych oboru prednostne provlcesmenny provoz. (Moznosti ziskanf pln6 kvalifikace) Informace pod : Kadrovy a personam usek ZPA Novy Bor, n. p. Novy Bor, telefon 2150 nebo 2452 (linka 319 nebo 383). Ncibor povolen.v okrese Ceska Llpa. 60 Ci S^SsiADTaa