Rozvody elektrické energie v dolech a lomech
|
|
- Marie Sedláčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Katedra obecné elektrotechniky FEI, VŠB-TU Ostrava 1. Transformovny na povrchových dolech Hlavní rozvodna na povrchovém dole je na napětí 100, 35 nebo 22kV. Napájení rozvodny je provedeno minimálně dvěma nezávislými přívody buď ze sítě 110 kv přes transformátory nebo ze sítě 22 kv. Zásadní schema rozvodu elektrické nergie na povrchovém dole je znázorněno na obr.1. Rozvody elektrické energie v dolech a lomech 1. Transformovny na povrchových dolech 2. Dozorna 3. Trakční měnírny v dolech a lomech 4. Rozvod elektrické energie na řezech 5. Odběrná místa 6. Rozvod elektrické energie na velkostrojích 7. Rozvod elektrické energie na plovoucích bagrech. 8. Elektrický rozvod v podzemí dolů únor 2004 Ing. Václav Kolář (podle skript Hornická elektrotechnika II. Doc. Šoral) Obr.1. Rozvod el. energie na povrchovém dole. Transformátory T1,T2, každý o výkonu 250kVA, 22kV/0,4 kv, jsou určeny pro napájení vlastní spotřeby a osvětlení. Transformátory T3,T4, každý o výkonu 4 MVA, 22/6,3 kv napájí rozvodnu 6 kv, ze které vedou kabelové vývody k poddruženým rozvodnám na velkostrojích. Transformátory T5,T6,T7, každý o výkonu 3370 kva, 22/2, lkv, jsou určeny pro napájení trakční měnírny. Dva vývody z rozvodny 22kV jsou určeny pro napájení podružné transformovny briketárny. Rozvodna 22 kv je krytá, kobková. Kobky rozvodny jsou vyzbrojen maloolejovými vypínači VMC 22/600, rozvodna 6 kv je kobková, vybavená výkonovými expansními vypínači. V podružné rozvodně briketárny jsou dva transformátory, znichž jeden je určen pro motorický rozvod a druhý pro osvětlení. Jednopolové schéma rozvodu vn je uvedeno na obr.2. Hlavní rozvodna je na napětí 35 kv. Je napájena dvojitým venkovním vedením 110 kv, 50 Hz. Rozvodna 35 kv je krytá, kobková. Z rozvodny je rovněž napájena trakční měnírna. 2. Dozorna Dozorna je umístěna v hlavní rozvodně. V současné době jsou v dozornách instalovány manipulační rozvaděče, což jsou panelové oceloplechové rozvaděče, obsahující řídící, signální a měřící přístroje pro dálkovou obsluhu a pomocné rozvaděče. V moderních rozvodnách je manipulační pult, u něhož manipulant kontroluje rozvod a kromě toho má na starosti několik všeobecných ovládacích úkolů, jako zapínání a regulování světelného panelu, zapínání osvětlení dozorny a odstavování akustických návěští. Manipulační rozvaděč je tedy hlavní částí dozorny. 2
2 se volí obvykle napětí v trakćní měnírně o 10% vyšší, než je jmenovité napětí trakční. Nejvyšší přípustné napětí při chodu naprázdno nesmí překročit o více než 20% jmenovitého trakčního napětí. Tabulka. Stejnosměrné trakční proudové soustavy. dráhy báňské pouliční městské průmyslové železnice Trakční napětí normalizované [V] Jmenovité napětí v měnírně [V] Maximální napětí [V] Vzdálenost napájecích stanic [km] 1 až 2 2 až 4 4 až 8 10 až až 40 Instalovaný výkon měnírny [MW] 0,5 až 1 1 až 2 2 až 3 3 až 6 6 až 12 Vstupní napětí trakční měnírny je z trojfázové energetické sítě je u nás 6,22 nebo 35 kv, u průmyslových drah a železnic je také 110 kv. Trakční měnírna na povrchovém dole bývá obvykle součástí hlavní rozvodny povrchového dolu. Elektrické zařízení trakční měnírny se skládá: 1) z trojfázové rozvodny, ve které se rozděluje vstupní výkon do usměrňovačových transformátorů a valstní spotřeby, bývá součástí hlavní rozvodny, 2) z polovodičových neřízených usměrňovačů, 3) z rozvodny stejnosměrného trakčního proud kladné a záporné polarity, která obsahuje vypinače usměrňovačů a napaječů, filtr pro vyhlazení usměrněného napětí a odporníky pro vyrovnávání proudů ve zpětných kabelech Stejnosměrné trakční vedení Elektrické lokomotivy na povrchových dolech jsou napájeny ze stejnosměrného trakčního vedení, které rozdělujeme podle polohy k lokomotivě na : 1) boční trolejové vedení, které je používáno na pohyblivých kolejích na horizontech proto, aby bylo možno vlakovou soupravu naložit u velkostrojů shora, 2) vrchní trolejové vedení, které je používáno na pevných úsecích tratě. Jednotlivé úseky vrchního trolejového vedení jsou od sebe odděleny úsekovými děliči proto, aby se mohla provádět přestavba rozvodu bez vypnutí celého trolejového rozvodu. Obr.2. Jednopolové schema rozvodu vn. Z dozorny se řídí provoz elektrického zařízení a obsluha má stále přehled o jeho okamžitém stavu, takže může rychle provést potřebné provozní zásahy, hlavně při náhlých poruchách. Proto bývá na manipulačním rozvaděči zpravidla přesná kopie základního jednopolového schematu, které bývá obvykle světelné. Má tu velkou přednost, že obsluha je okamžitě informována, které části rozvodu a které odbočky jsou pod napětím, což je provozně velmi důležité. Schema spojení je provedeno různými barvami, jimiž se naznačí přípojnice a vedení. 3. Trakční měnírny v dolech a lomech Pohon vozidel elektrickým proudem se nazývá elektrická trakce. Pro napájení kolejové dopravy se většinou používá stejnosměrné napětí (stejnosměrná trakční soustava). K přeměně střídavého proudu na stejnosměrný se používají měnírny, vybavené polovodičovými usměrňovači. Jmenovitá napětí ve stejnosměrných trakčních sítích jsou normalizována. Na krytí úbytku napětí v rozvodu trakčního proude Z trakční měnírny vede k troleji přívodní vedení s kladným potenciálem proti zemi. Zpětné vedení má potenciál proti zemi záporný a je připojeno na kolejnici. Zjednodušené schema rozvodu stejnosměrného trakčního vedení je na obr.3. Kolejnice jsou kromě běžných spojek propojeny pružnými vodivými kolejnicovými spojkami. 1-usměrňovač trakční měnírny, 2-přívodní napájecí vedení, 3-zpětné napájecí vedení, 4-trolejové vedení, 5-tpětné kolejnicové vedení, 6-zesilovací vedení, 7-obcházející vedení, 8-odpojovač, 9-el. Lokomotiva, 10-úsekový dělič, 11-izolátor trolejového vedení. Obr.3. Schéma rozvodu stejnosměrného trakčního vedení na povrchovém dole 3 4
3 4. Rozvod elektrické energie na řezech Rozvodné soustavy na řezech můžeme rozdělit podle směru elektrického vedení vzhledem k porubní frontě na tři základní skupiny a to na: podélné rozvodné soustavy, u nichž prochází napájecí venkovní vedení nebo kabelové vedení podél porubní fronty. Počet napájecích vedení vysokého napětí souhlasí u této soustavy s počtem řezů. K těmto vedením jsou pomocí odběrných míst připojena pohyblivá kabelová vedení pro napájení pohyblivých spotřebičů na povrchových dolech (lžícové rypadlo, kolesové rypadlo apod.). Délka pohyblivého přívodu bývá vzhledem na provoz (vhodné navíjení) asi 250 až 300 m. Poněvadž část této délky se spotřebuje na nerovnost kabelového uložení (záhyba, smyčky) a porubni fronta je rovněž v určité vzdálenosti od odběrného místa, potom praktická mezní vzdálenost rypadla od odběrného místa je asi 200 až 250 m. Za těchto podmínek se může rypadlo pohybovat podél řezu na vzdálenost 200 až 250 m na obě strany od odběrného místa, tedy na celkovou vzdálenost asi 500 m. Tato vzdálenost obvykle souhlasí s délkou porubní fronty. Při větší délce řezu je možno rypadlo připojit k dalšímu odběrnému místu, poněvadž vzdálenost odběrných míst bývá asi 500 m. Na pevná vedení navazují vedení přesuvná v prostorech určených k důlní činnosti a na řezech. Přesuvná vedení jsou často přestavována a proto jsou stavěna na tzv. přesuvných stožárech. Jsou to dřevěné impregnované sloupy o délce 11 m pro napětí 6 kv, které jsou upevněny šrouby na speciálních svařovaných stojanech. Přesuvná vedení končí na přechodovém stožáru, ze kterého je proveden kabelový svod do vypínacího kiosku. Při podélném uložení vedení na řezech neprotínají tato vedení směr pohybu rypadla. Tato skutečnost je hlavní přednosti podélné rozvodné soustavy, která se velmi rozšířila. příčné rozvodné soustavy, u nichž se vedení z rozvodny přivádí přimo k okraji dolu, odkud se svádí na řezy, které protínají. Na každém řezu, v místě kde jej protíná napájecí vedení se umisťuje odběrné místo, ze kterého jsou pohyblivými kabaly napájeny pohyblivé spotřebiče (rypadla). Předností tohoto rozvodu je přítomnost vysokého napětí na řezech jen v několika bodech, čímž se značně zvyšuje bezpečnost a provozní spolehlivost. Není nutné přemisťovat vedení vysokého napětí. Nevýhodou je obtížný přivod vedení na řezy a možnost poškození přivodů rypadly nebo projíždějícími vlaky. Není-li na řezech trolejové vedení a venkovní vedení nn, má příčná rozvodná soustava zřejmé výhody před podélnou rozvodnou soustavou. kombinované rozvodné soustavy jsou složeny z podélné i příčné soustavy. To znamená, že podélná vedení na řezech napájíme z pevného vedení na okraji dolu, od něhož vedou příčná vedení na řezy. 5. Odběrná místa Dobývací práce na povrchových dolech vyžadují, aby se většina spotřebičů podle charakteru práce mohla pohybovat jak ve směru postupu řezu tak také podél řezu. Místa ve kterých připojujeme spotřebiče k napájecím vedním označujeme jako odběrná místa nebo přípojné body. Základní požadavky na odběrná místa: 1) odběrné místo se musí zajišťovat rychle a snadné připojení a odpojení od venkovního vedení všech spotřebičů napájených z tohoto místa a rovněž tak každého zvlášť 2) odběrné místo se musí skládat z jednoduchých a spolehlivých zařízení, 3) montáž a demontáž odběrného bodu nesmí narušit provoz celého řezu, 4) konstrukce odběrného místa musí zaručit spolehlivý a bezpečný provoz. 1) Blokové přemistitelné rozvodné zařízení typu H 35 je ve skříňovém provedení s transportními ližinami. Přívod je volným vedením 35 kv, vývod je 35 kv volným venkovním vedením a může se přepojovat třemi odpojovači. 2) Bloková přemistitelná spínací stanice SSH-35. Je to v podstatě přemístitelná spínací skříň 35 kv. Přívod je venkovním volným vedením 35 kv, vývod je obvykle kabelem 35 kv k rypadlům. Jednopolové schema spínací stanice SSH-35 je znázorněno na obr.4. Obr.4. Spínací stanice SSH-35. 3) Přesuvná transformovna TSM se skládá ze tří částí: - z rozvodny 35 kv, - z transformátoru 35/6 kv, 4MVA, Ydl, - z rozvodny 6 kv. Přívod pro rozvodnu 35 kv může být proveden buď venkovním volným vedením nebo kabelovým vedením. Součástí blokové transformovny TSM je také transformátor 100 kva, 35/0, 4/0, 231 kv, 50Hz, určený pro osvětlení a vytápění. Ochrana před nebezpečným dotykem je provedena zemněním. Jednopolové schema je na obr.5. 4) Typizovaná skříňová přesuvná rozvodna 6 kv/500 V, 50 Hz, se používá pro napájení podružných čerpacích stanic na povrchovém dole. Čerpací agregát s výkonností 15 m 3 /min má poháněcí motor 320 kw, 6 kv. Jednopolové schema rozvodny je na obr.6. 5) Přesuvný kiosek typu K 23 je vybaven trojpolovým ručním odpojovačem, maloolejovým vypinačem, nadproudovým relé, proudovými a napěťovými transformátory pro napájení měřících a jistících přistrojů a optickou signalizací provozních stavů. Je opatřen specielními zámky a výstražnými tabulkami podle ČSN. Kiosek je upraven pro připojení kabelového svodu i odvodu pro všechny používané kabely. Kiosek K 23 je vypínacím místem každého dobývacího a zakládacího velkostroje. Z vypínacího kisku je veden vlečný kabel do místa spotřeby. 6) Spojovací skříň se používá pro prodloužení kabelového vedení. Spojovací skříň je laminátová s horním odklopným víkem se zámkem. Uvnitř skříně jsou tři podpěrné izolátory, na které se šroubovým spojem napojují jednotlivé konce kabelového vedení. Všechny vodivé kovové části spojovací skříně se vzájemně propojují a k nim je připojen i čtvrtý (ochranný) vodič vlečného kabelu vn, který je připojen ke kostře rypadla. Přemísťování spojovací skříně pod napětím je přísně zakázáno. Přemísťovat vlečné hadicové kabely vn je možno jen pomocí tzv. přemísťovacího háku podle ČSN V současné době je používáno blokové rozvodné zařízení, které se svým provedením vzájemně doplňuje a vytváří celek pro napájení příslušného technologického zařízení. Jedná se zejména o tato zařízení: 5 6
4 Obr.5. Transformovna TSM. Obr.6. přesuvná rozvodna 6/0,5 kv. 7 8
5 6. Rozvod elektrické energie na velkostrojích Kolesové rypadlo KU 322S je napájeno ze střídavé trojfázové sítě o napětí 6 kv, 50 Hz vlečným kabelem přes kabelový buben, odpojovací skříň a kroužkový sběrač. Jednopolové schema rozvodu elektrické energie na rypadle je znázorněno na obr.7. Napájení kolesového rypadla KU 800 je provedeno hadicovým vlečným kabelem 3x x 16 mm 2, typu HVTDU, napětím 35 kv. Přívodní kabel je v délce 1900 m navinut na kabelovém voze, který je automaticky ovládán podle pohybů rypadla. Z kabelového vozu jde přívod 35 kv přes odpojovač a kroužkový sběrač 35 kv do hlavní rozvodny 35 kv, která je umístěna ve strojovně rypadla. Z této rozvodny jsou napájeny čtyřmi transformátory (1600 kva) podružné rozvodny 6 kv. Transformátor 35/0, 5/0, 231, 60 kva, napájí elektrické obvody jeřábu, osvětlení a vytápění. Transformátor 6/0, 231 kv, 60 kva, napájí ovládací obvody rypadla. Kabelový rozvod k vysokonapěťovým motorům je proveden hadicovým vlečným kabelem 6 kv, o průřezu 95,70,35 a 16mm 2, typu HVTDU. Nízkonapěťový rozvod je proveden těžkou pryžovou šňůrou typu HTSU, která je uložena na roštu. Spínací a jistící přístroje jsou umístěny v oceloplechových rozvaděčích s krytím IP 30 v rozvodnách. Při umístění na konstrukc kolesového rypadla ve venkovních prostorách musí mít rozvaděč krytí IP 43. Kompenzace účinníku je provedena v síti 6 kv rotačním synchronním kompenzátorem 2200 kvar, na účinník 0,92. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím na kolesovém rypadle KU 800 je provedena zemněním. Celý stroj je uzemněn čtvrtou žilou napájecího vlečného kabelu 35 kv. Všechny pohyblivé části stroje jsou vzájemně vodivě propojeny a el. spotřebiče na rypadle jsou uzemněny na konstrukci kolesového rypadla. Izolační stav napěťové soustavy 3x6 kv, 50 Hz je hlídán kontinuálním hlídačem izolace HIVN 02. Uvedený hlídač izolace je určen k nepřetržitému měření izolačního odporu trojfázové sítě 6 kv, 50 Hz a izolovaným uzlem. Při poklesu izolačního odporu na hodnotu 150 kω se jedná o zhoršený izolační stav a při poklesu na hodnotu 50 kω se jedná o vadný izolační stav (ČSN ). Izolační stav hlídané kabelové sítě 6 kv se měří přiloženým stejnosměrným proudem I 0,2 ma ze stejnosměrného zdroje o napětí 80 V. Izolační stav napěťové soustavy 3x500 V, 50 Hz, 3x220 V, 50 Hz pro ovládání a 3x220 V, 50 Hz pro osvětlení a vytápění je měřen hlídačem izolačního stavu HIL 4. Obr.7. Jednopolové schema rozvodu na KU 322 S. 9 10
6 Obr.8. Jednopolové schema rozvodu na KU 800. Obr.9. Jednopolové schema rozvodu na zakladači ZP
7 7. Rozvod elektrické energie na plovoucích bagrech. Plovoucí bagry se u nás používají převážně pro těžbu štěrkopísku. Jedná se o bagry drapákové nebo korečkové. Pohon drapáku, zpravidla dvoulanový, má buď jeden, nebo dva motory, vždy asynchronní. Pohánějí bubny s nosným a zavíracím lanem. Spojení bubnů bývá buď třecí nebo elektromagnetickou spojkou. Bubny zavíracího lana se uvolňují brzdovým magnetem. Rychlost spouštění se řídí v podsynchronismu brzděním protiproudem až do úplného zastavení. Pro pohon korečkového řetězu korečkového rypadla se používá asynchronních kroužkových motorů motorů o výkonu 100 až 450 kw i více. Obvykle dva asynchronní motory pohánějí korečkový řetěz přes převodové skříně (PS1,PS2) a dvě pneumatické spojky, které vypnou spínač motorů M1,M2 při přetížení. Souhlasnost rychlostí motorů M1,M2 se obvykle dosáhne vhodně nastavenými skluzovými odpory R1 a R2. Transportní zařízení na korečkových rypadlech tvoří pásy, které se obvykle pohánějí asynchronními motory s dvojitou klecí nakrátko, u větších výkonů také asynchronními motory kroužkovými. Přívod elektrické energie k plovoucím bagrům z rozvodny umístěné na břehu je proveden kabelem po konstrukci na plovoucích transportních pásech. Na obr.11. je znázorněna technologická linka (plavající transportní trasa) s vyznačeným výkonem elektrických motorů jednotlivých dopravních pásů. Obr.11. Dopravní linka. Obr.10. Jednopolové schema rozvodu na zakladači ZD
8 8. Elektrický rozvod v podzemí dolů Přívod elektrické energie do hlubinného dolu. K zajištění dodávky elektrické energie je podzemí dolu napájeno nejméně dvěma přívodními kabely, z nichž jeden je zpravidla veden průběžně přes rozvodny všech těžních pater, druhý přívod je veden přímo do rozvodny na hlavním patře. Při poruše jednoho kabelu musí ostatní kabely přenést celý potřebný příkon. Vzhledem k tomu, že zkratový výkon v podzemí dolu nemá při napětí 6 kv přestoupit hodnotu 100 MVA, je výhodné vyvést vývody pro důl ze samostatně napájeného úseku přípojnic 6 kv. Výkon transformátoru, který napájí tento úsek přípojnic, má být volen tak, aby nebylo nutno použít k omezení zkratových proudů reaktorů. Při dimenzování přívodních kabelů do podzemí dolu je rozhodující dovolené oteplení kabelu při provozním zatížení a při zkratu. Vzhledem k důležitosti, k době využití kabelu, k prostředí k uložení kabelu používá se jako hlavních přívodů v jamách kabelu CNKODU nebo CNKODY na 10 kv. Schema důlní sítě vysokého napětí je znázorněno na obr Hlavní důlní rozvodna Hlavní důlní rozvodna 6 kv na těžním patře se zřizuje v blízkosti vtažné jámy v čerstvém větrném proudu. Rozvodna slouží po dobu životnosti dobývacího patra a jsou z ní napájeny napětím 6 kv tyto objekty: 1) čerpací stanice, 2) úseková transformační stanice, 3) pojízdné transformační stanice. Vysokonapěťový rozvaděč v hlavní důlní rozvodně bývá sestaven ze skříní 200 MVA. Vývodové skříně jsou vybaveny zpravidla ampérmetrem, měřícím transformátorem proudu a elektroměrem. Přívodní skříně kromě toho jsou vybaveny voltmetrem a měřícím transformátorem napětí. V zadní, mezi stěnou oddělené částí rozvodny jsou transformátory 6/0,5 kv a 6/0,22 kv pro napájení elektrických pohonů a osvětlení. Nízkonapěťový rozváděč v hlavní důlní rozvodně bývá litinový, někdy v nevýbušném provedení. Vývody rozvaděče bývají vybaveny ampérmetry a měřícími transformátory proudu, přívodní skříně mají voltmetry. Rozvaděč nn má měření izolačního odporu kabelového vedení. Komory pro elektrická zařízení v dole musí být provedeny takto: a) výztuž komor a přístup k nim na vzdálenost 5m musí být alespoň nehořlavá a chránit zařízení před padající horninou, b) dveře do uzavíratelných komor musí být ocelové, ven otevíratelné, c) vchod do komory musí být stále volný, d) před elektrickým zařízením v komoře musí být ponechán volný prostor pro údržbu o šířce asi 800 mm u zařízení do 1000 V, a 1000 mm u zařízení nad 1000 V. e) Při dvouřadém uspořádání musí být mezi řadami vzdálenost 1500 mm, f) komory delší než 30 m musí mí východy na obou koncích Úseková transformační stanice. Obr.12. Schema důlní sítě vn. Úsekové transformační stanice jsou zřizovány: 1) v těžišti odběru elektrické energie pro daný úsek, 2) v místě, v němž úseková transformační stanice nebude příliš trpět vlivem dobývání slojí, 3) na chodbě se snadným příjezdem pro dovoz a odvoz elektrického zařízení, 4) na plynujících dolech jen v čerstvém větrném proudu. Úsekové transformační stanice se napájejí z hlavní podzemní rozvodny jen jedním kabelem. Pro volbu průřezu tohoto kabelu je rozhodující dovolené oteplení kabelu a dovolený úbytek napětí. Potřebný výkon transformátoru počítáme z instalovaného jmenovitého příkonu spotřebičů, průměrné hodnoty účiníků a součinitele náročnosti
Elektrické distribuční systémy pro napájení elektrických drah.
Elektrické distribuční systémy pro napájení elektrických drah. a.) podle druhu el. vozby - hlavní dálkové dráhy - městské dráhy - podzemní dráhy (metro) - důlní dráhy - průmyslové dráhy - silniční trolejové
VícePoužitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.
Elektrická trakce Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Způsob pohonu hnacích kol elektromotorem má odborný název elektrická trakce a elektromotor
VíceČENES, Novotného lávka 5, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 082 398, fax: 221 082 313, e-mail: cenes@csvts.cz Webová stránka: http://www.csvts.
ČENES, Novotného lávka 5, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 082 398, fax: 221 082 313, e-mail: cenes@csvts.cz Webová stránka: http://www.csvts.cz/cenes/ Elektrické stanice Ing. Václav Schamberger 1 Technické normy
VíceElektrické přípojky ČSN 33 3320
Elektrické přípojky ČSN 33 3320 Normy mezinárodní IEC (EN)- speciálně pro přípojky neexistují, pouze zmínka v IEC 50-601, ČSN 33 0050-601, 601-02-12 domovní přípojka: vedení odbočující z rozvodné sítě
VíceZtráty v napájecí soustavě
Karel Hlava 1, Jaromír Hrubý 2 Ztráty v napájecí soustavě Klíčová slova: spotřeba trakční energie, ztrátové složky, vliv počtu a polohy trakčních odběrů Složky spotřeby energie v elektrické trakci Spotřeba
Vícerozvodům televizního a rozhlasového signálu v místech, kde je tento rozvod zřízen nebo se s jeho zřízením počítá.
Vnitřní elektrické rozvody Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz fei.vsb.cz/kat420 Technické vybavení budov Elektrické rozvody Hlavním
VíceTEST ke zkouškám podle Vyhlášky č. 50/1978 Sb. pro činnost na elektrickém zařízení do 1000 V
1. Jako prostředek základní ochrany v instalacích za normálních podmínek je možné použít: (ČSN 33 2000-4-41, příloha A) A ochrana polohou a izolací B izolací živých částí a přepážky nebo kryty C ochrana
VícePRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ
PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY PŘÍLOHA 6 STANDARDY PŘIPOJENÍ ZAŘÍZENÍ K LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ Zpracovatel: Provozovatel lokální distribuční soustavy UNIPETROL RPA, s.r.o. Litvínov
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 15. DIMENZOVÁNÍ A JIŠTĚNÍ ELEKTRICKÝCH VEDENÍ Obsah: 1. Úvod 2. podle přípustného oteplení 3. s ohledem na hospodárnost
VíceTab.1 Základní znaky zařízení jednotlivých tříd a opatření pro zajištění bezpečnosti
Všeobecně V České republice byly v platnosti téměř 30 let normy týkající se bezpečnosti při práci na elektrických zařízeních. Od té doby došlo k závažným změnám v oblasti ochrany před úrazem elektrickým
VíceHistorický přehled měření rušivých vlivů železničních vozidel na zabezpečovací zařízení
Ing. Karel Stoll CSc. Praha Historický přehled měření rušivých vlivů železničních vozidel na zabezpečovací zařízení 1 Důvody vzniku měření rušivých vlivů Modernizace hnacích vozidel v sedmdesátých letech
VíceHUTNÍ PROJEKT OSTRAVA a.s. TECHNICKÁ ZPRÁVA
HUTNÍ PROJEKT OSTRAVA a.s. držitel certifikátu ISO 9001a ISO 14001 TECHNICKÁ ZPRÁVA Objednatel Stavba SO Díl objektu Stupeň : VÍTKOVICE ARÉNA a.s. : Stavební úpravy v hale ČEZ ARÉNA : 001 Výtahy jihozápadní
VícePRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ProEnerga s.r.o.
PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ProEnerga s.r.o. PŘÍLOHA 6 STANDARDY PŘIPOJENÍ ZAŘÍZENÍ K LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ V Českých Budějovicích, září 2013 Vypracoval: Ing. Bořivoj Štěpánek
VíceOchrana při poruše (ochrana před dotykem neživých částí) rozvodných elektrických zařízení do 1 000 V AC
Česká energetická společnost (ČENES), Novotného lávka 5, 110 00 Praha 1, Tel.: 221 082 398, fax: 221 082 313, e-mail: cenes@csvts.cz, webová stránka: http://www.csvts.cz/cenes Ochrana při poruše (ochrana
VíceD.1.4.7 Zařízení silnoproudé a slaboproudé elektrotechniky. Měřítko: Formát: P. kopií: Č. kopie: Archivní číslo: Revize:
Navrhl Kontroloval Schválil Datum Status Předmět revize R. Paier R. Paier M. Semanský 12 / 214 Dokumentace pro vydání společného ÚR a SP Stavba Laboratoř HFPJ - RF Místo stavby Na Slovance 1999/2, 182
VíceÚPRAVNA VODY ZAJEČÍ - INTENZIFIKACE A REKONSTRUKCE
- - - - Revize Datum revize Schválil Vedoucí projektu Ing. Petr Baránek Paré: Zástupce vedoucího projektu Zodpovědný projektant Vypracoval Kontroloval Investor Objednatel Ing. Roman Wognitsch Ing. Petr
VíceDimenzování vodičů v rozvodech NN
Dimenzování vodičů v rozvodech NN Kritéria pro dimenzování vodičů: přípustné oteplení hospodárnost mechanické namáhání dovolený úbytek napětí účinky zkratových proudů správná funkce ochrany před úrazem
VíceMÍSTNÍ PROVOZNÍ A BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY
Správce MPBP: Elektrizace železnic Praha a.s. Udržovatel MPBP: Elektrizace železnic Praha a.s. Uživatelé MPBP: České dráhy a.s., DKV Praha Elektrizace železnic Praha a.s. SŽDC, státní organizace, SDC Praha
VíceNázev a adresa školy:
ROZVODNÁ ZAŘÍZENÍ 2 Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice Autoři: Jan Svatoň, Lenka Štěrbová AJ, Jan Bartoš NJ Název projektu:
VíceAktualizace studie proveditelnosti Severojižního kolejového diametru v Brně Energetické výpočty
Ing. Jiří Princ technické výpočty, projekty, expertízy Choceradská 22, Praha 4 Aktualizace studie proveditelnosti Severojižního kolejového diametru v Brně Energetické výpočty Objednatel: SUDOP BRNO, spol.
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
14.5.2011 Úřední věstník Evropské unie L 126/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského
VíceRozvodná zařízení (BRZB)
Přednášející: Prof. Ing. Jaroslava Orságová, Ph.D. orsagova@feec.vutbr.cz, VUT FEKT Technická 12, Brno Střídavá elektrická rozvodná zařízení Rozvodná zařízení (BRZB) e-power - Inovace výuky elektroenergetiky
VíceNávod k montáži, obsluze a údržbě venkovních vypínačů GVR Recloser Hawker Siddeley Switchgear
Návod k montáži, obsluze a údržbě venkovních vypínačů GVR Recloser Hawker Siddeley Switchgear pro montáž na betonový sloup nebo příhradový stožár jmenovité napětí 15, 27 a 38 kv jmenovitý proud 630 A Venkovní
VíceBezpečnost především
Bezpečnost především 5 VYPNI ZAJISTI ODZKOUŠEJ UZEMNI a ZKRATUJ ODDĚL ŽIVÉ a NEŽIVÉ ČÁSTI 1 VYPNI Část zařízení na kterém se pracuje musí být vypnuta a odpojena od všech možných zdrojů napájení Odpojení
VíceOdpor uzemnění, dotykové napětí a kompaktnost rozsáhlé zemnicí soustavy
Odpor uzemnění, dotykové napětí a kompaktnost rozsáhlé zemnicí soustavy Ing. Mečislav Hudeczek, Ph.D., HUDECZEK SERVICE, s. r. o., Albrechtice u Českého Těšína 1 Úvod K napsání tohoto článku mě vedou zkušenosti
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),
VíceSVĚTELNÁ DOMOVNÍ INSTALACE
Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB TU Ostrava SVĚTELNÁ DOMOVNÍ INSTALACE Návod na měření Říjen 2011 Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. 1 Úkol měření: Praktické ověření základních zapojení
VíceUniGear typ ZS1. Kovově krytý, vzduchem izolovaný rozváděč vysokého napětí, odolný proti vnitřním obloukovým zkratům
UniGear typ ZS1 Kovově krytý, vzduchem izolovaný rozváděč vysokého napětí, odolný proti vnitřním obloukovým zkratům UniGear typ ZS1 UniGear dvouúrovňové uspořádání UniGear typ ZVC 3 39 47 1 2 3 1 2 UniGear
VíceEZRTB4 Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ ze strojů a rozváděčů
EZRTB4 Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ ze strojů a rozváděčů 1) Může být uvnitř elektrického zařízení pracovního stroje použita svorka s označením PEN? ČSN EN 60204 1 ed. 2:2007 2) Jak musí být označena
VíceÚvod 13 1. NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ JISTICÍ PRVKY 15. 1.1 Pojistka 15 1.1.1 Výhody a nevýhody pojistek 17
ČÁST I: JIŠTĚNÍ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 13 Úvod 13 1. NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ JISTICÍ PRVKY 15 1.1 Pojistka 15 1.1.1 Výhody a nevýhody pojistek 17 1.2 Jistič 17 1.2.1 Výhody jističů 18 1.2.2 Nevýhoda jističů 19
VíceOsnova kurzu. Rozvod elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
VíceProvoz elektrické lokomotivy mimo trolejové vedení
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 8 Luboš Smejkal Provoz elektrické lokomotivy mimo trolejové vedení Klíčová slova: hybridní elektrická lokomotiva, akumulátorový vůz, provozní zkušenosti, ekonomické
VíceNapájení elektrických drah
Napájení elektrických drah Obsah Napájení městských drah Vybavení trakční měnírny městské dráhy Odlišnosti napájení trolejbusové a tramvajové tratě a tratě metra Trakční napájecí soustavy na železnici
VíceELEKTRICKÉ MOTOROVÉ JEDNOTKY ŘADY 470. Motorový vůz řady 470
ELEKTRICKÉ MOTOROVÉ JEDNOTKY ŘADY 470 V letech 1986 1991 byly pro potřeby ČSD vyvinuty a postaveny dvě prototypové elektrické jednotky řady 470. Jednotka, složená z elektrických vozů řady 470 a nemotorových
VícePřišimasy - kanalizace splašková a ČOV DPS01-2 Provozní rozvod silnoproudu
01-2 Provozní rozvod silnoproudu TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. VŠEOBECNÉ PŘEDPOKLADY... 3 2. Projektové podklady... 3 3. technické údaje... 3 3.1. Rozvodná soustava... 3 3.2. Napěťová soustava... 3 3.3. Ochrana
VíceMÍSTNÍ PROVOZNÍ A BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY
Správce MPBP: Elektrizace železnic Praha a.s. Udržovatel MPBP: Elektrizace železnic Praha a.s. Uživatelé MPBP: České dráhy a.s., DKV Praha Elektrizace železnic Praha a.s. SŽDC, státní organizace, OŘ Praha
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Trakční prvky dvousystémových lokomotiv Vedoucí práce : Doc. Ing. Bohumil Skala,
Více4 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
4 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Kabelové vedení Kabelové vedení Cena v Kč za 1 bm ORIENTAČNÍ CENY DLE ROZPOČTOVÝCH UKAZATELŮ A CENÍKŮ Rozvody kabelové silnoproudé V nezastavěném území V zastavěném území
VícePŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn
1. ÚVOD PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn V souladu s platným zněním Energetického zákona vydává oaza-krupka, a. s., jako provozovatel lokální
Více1. ČLENĚNÍ PŘÍLOH... 1 2. PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE... 1 3. PODKLADY... 1 4. ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE... 1
OBSAH 1. ČLENĚNÍ PŘÍLOH... 1 2. PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE... 1 3. PODKLADY... 1 4. ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE... 1 4.1 Příkon... 1 4.2 Napěťové soustavy... 1 4.3 Předpisy a normy... 2 4.4 Ochrana před
VíceVybavení elektrických stanic ochrannými prostředky, pracovními a ostatními pomůckami
Vybavení elektrických stanic ochrannými prostředky, pracovními a ostatními pomůckami Václav Macháček, ČENES, revizní technik elektro, člen TNK 22 a 97 Úvodem Ke dni. 2. 2003 byly zrušeny technické normy
VíceVnitřní elektrické rozvody
Vnitřní elektrické rozvody Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat420 Technické vybavení budov Elektrické rozvody Hlavním požadavkem
VíceManželé Stuchlíkovi, Kojetická 301, Praha 9, 190 00. STAVEBNÍ ÚPRAVY A PŘÍSTAVBA VILLY U OBORY V SATALICÍCH, U Obory 130, Praha 9- Satalice
stupeň +420 605 453 312 pavel@epzdenek.cz www.epzdenek.cz investor název stavby část Manželé Stuchlíkovi, Kojetická 301, Praha 9, 190 00 název dokumentu STAVEBNÍ ÚPRAVY A PŘÍSTAVBA VILLY U OBORY V SATALICÍCH,
VíceDOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ DSŘ. stavby: Vypracoval: Vedoucí útvaru: Datum: Celk. počet A4:
DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Blok: Objekt / PS: Stupeň: Třídící znak: DSŘ Skart. Znak: Pořadové číslo: Stavba: ZEVO Závod na energetické využití odpadu Investor: TEREA CHEB s.r.o., Májová 588/33, Cheb
VíceONJ PRAHA STŘEDNÍ SKUPINA HALA 518 TV k. 107, 108
- 1 - Č E S K É D R Á H Y a.s. S P R Á V A D O P R A V N Í C E S T Y P R A H A S P R Á V A E L E K T R O T E CH N I K Y A E N E R G E T I K Y M Í S T N Í P R A C O V N Í A B E Z P E Č N O S T N Í P Ř E
VíceDOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE
PIKAZ BRNO, spol. s r.o. Šumavská 31, 612 54 Brno, ČR tel.: +420 549 131 111, fax: +420 549 131 227, e-mail: info@pikaz.cz Investor : Správa železniční dopravní cesty s.o. Arch. č. : 1477-PB-S01-E-001
VíceVENKOVNÍ VEDENÍ NN S IZOLOVANÝMI VODIČI AES
VENKOVNÍ VEDENÍ NN S IZOLOVANÝMI VODIČI AES Tato strana je záměrně nepotištěna. IZOLOVANÉ VENKOVNÍ VEDENÍ NN Technický podklad pro projektování a montáž izolovaného vedení při použití závěsného izolovaného
Více9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů
Výkonový polovodičový měnič Konstrukce polovodičových měničů Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace Výkonový polovodičový měnič. Přehled norem pro rozvaděče a polovodičové měniče.. Výběr z výkonových
VíceD.2.1 - Technická zpráva
Ostrava, Radvanice, ÚZSVM, kvn, TS DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY D.2.1 - Technická zpráva Název stavby: Místo stavby: Předmět: Žadatel, objednatel Zpracovatel: Ostrava, Radvanice, ÚZSVM, kvn, TS Ostrava
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA. k projektu vnitřní el. instalace
Akce: Stavební úpravy objektu č. 66, Velký Karlov - vnitřní el. instalace Investor: Obec Velký Karlov Projektant: ing. J. Kosík, Veselá 15, Znojmo, tel. 515220790 TECHNICKÁ ZPRÁVA k projektu vnitřní el.
VíceOtázky EMC při napájení zabezpečovacích zařízení a rozvodů železničních stanic ČD
Jiří Krupica Otázky EMC při napájení zabezpečovacích zařízení a rozvodů železničních stanic ČD Klíčová slova: napájení zabezpečovacích zařízení ČD, univerzální napájecí zdroj (UNZ), zpětné působení UNZ
VíceVladislavova 335, Kutná Hora GSM: IČ: TEXTOVÁ ČÁST. Akce: Stavební úpravy bytu č. 1 v objektu Masarykova 302, Kutná Hora
Josef Pros projekce elektro e-mail: jpros@mybox.cz Vladislavova 335, 284 01 Kutná Hora GSM: 775357933 IČ: 10240578 101 TEXTOVÁ ČÁST Akce: Stavební úpravy bytu č. 1 v objektu Masarykova 302, Kutná Hora
VíceStatické zdroje pro zkušebnictví cesta k úsporám elektřiny
Statické zdroje pro zkušebnictví cesta k úsporám elektřiny Dr. Ing. Tomáš Bůbela ELCOM, a.s. Zdroje ve zkušebnictví Rotační zdroje, soustrojí, rotační měniče: stále ještě nejčastěji používané napájecí
VícePDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz. Obsah
Obsah 1. Úvod 1 2. Identifikační údaje stavby 1 3. Identifikační údaje investora 1 4. Identifikační údaje projektanta 1 5. Rozsah projektu 2 6. Projektové podklady 3 7. Hlavní technické údaje 3 8. Popis
VíceTyp : EV 5N (2,5, 10)
ZAM - SERVIS s. r. o. KŘIŠŤANOVA 1116/14, 702 00 OSTRAVA 2 UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA ELEKTOMAGNETICKÝ VENTIL NEVÝBUŠNÝ Typ : EV 5N (2,5, 10) Číslo dokumentace : 9803 Tato uživatelská příručka obsahuje: Návod
VíceI. NÁZVOSLOVÍ II. VŠEOBECNE
Generální reditelství Ceských drah TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC OPLOCENÍ A ZÁBRADLÍ NA DRÁHÁCH CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH Schváleno 28. 7. 1998 TNZ 73 6334 Tato norma platí pro navrhování, zrizování a údržbu
VíceRevize a kontroly všeobecně, prohlídka, zkoušení, měření
Odborný seminář Ochrana distribučních sítí Revize a kontroly všeobecně, prohlídka, zkoušení, měření Ing. Jaroslav Rynda Kongresový sál č.217 budovy ČSVTS Novotného lávka 5 Praha 1 26. listopad 2010 Distribuční
VíceBrno 20. prosince 2011. Věc: Připojování decentrálních zdrojů do distribučních sítí E.ON Česká republika
Brno 20. prosince 2011 Věc: Připojování decentrálních zdrojů do distribučních sítí E.ON Česká republika Požadované informace pro Dispečerskou Řídicí Techniku (DŘT) a chránění decentrálních zdrojů připojovaných
VíceMETODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ BRNO,KOUNICOVA16 METODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK Třída : K4 Název tématu : Metodický list z elektroenergetiky Školní rok: 2009/2010 Obsah 1. Rozdělení
VíceTéma 17 Ochrana samočinným odpojením od zdroje Ochrana neživých částí. Ochrana samočinným odpojením od zdroje
Téma 17 Ochrana samočinným odpojením od zdroje Ochrana neživých částí Ochrana samočinným odpojením od zdroje Charakteristika ochrany je ochranou před úrazem el. proudem v sítích TN. Má velkou tradici (dříve
VíceTECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 č.j. S 40218 SŽDC-O14-2015 TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků Prosvětlené informační tabule Číslo TS 1/2015
VíceOdběrná zařízení v distribuční soustavě NN - odběratelské rozváděče NN-
ECR-TNS-AO-64 7400.00 Odběrná zařízení v distribuční soustavě NN - odběratelské e NN- Technická norma společnosti E.ON Česká republika, a.s. Zpracovatel: Schválil: František Kojan / 981-3255, tým Standardizace
VíceZkratové proudy II. Listopad 2010. Ing. René Vápeník
Zkratové proudy II. Listopad 010 Ing. René Vápeník Postup výpočtu zkratového proudu třífázového zkratu Nejprve vypočítáme velikost počátečního rázového zkratového proudu dle vztahu: I '' k k 1. cu. kde
Více3. Komutátorové motory na střídavý proud... 29 3.1. Rozdělení střídavých komutátorových motorů... 29 3.2. Konstrukce jednofázových komutátorových
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 5 KOMUTÁTOROVÉ STROJE MĚNIČE JIŘÍ LIBRA UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU ELEKTROTECHNICKÝCH OBORŮ 1 Obsah 1. Úvod k elektrickým strojům... 4 2. Stejnosměrné stroje... 5 2.1. Úvod ke stejnosměrným
Více1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem
1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem Topologicky můžeme pohonný systém s asynchronním motorem, který je napájen z napěťového střídače, rozdělit podle funkce a účelu do následujících částí:
VíceELEKTROINSTALACE #1. Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) A1B15IND Projekt individuální ZS 2012/13
ELEKTROINSTALACE #1 Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) A1B15IND Projekt individuální ZS 2012/13 POŽADAVKY NA INSTALACI NN 1. bezpečnost osob, zvířat a majetku 2. provozní spolehlivost 3. přehlednost
VíceKovově kryté rozvaděče VN
Příloha 2 Technická specifikace předmětu veřejné zakázky Kovově kryté rozvaděče VN Zpracovatel: Jan Vrzal, E.ON Česká republika, s.r.o. /981-3233 Platnost od: Revize: Technický list 1. POPIS PŘEDMĚTU Specifikace
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTROENERGETIKA Ing. ALENA SCHANDLOVÁ
VíceVDV Vysoké Chvojno, ÚV rekonstrukce, PS 01.2 elektrotechnologická část Technická zpráva 1. ČLENĚNÍ PŘÍLOH... 1 2. PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE...
OBSAH 1. ČLENĚNÍ PŘÍLOH... 1 2. PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE... 1 3. PODKLADY... 1 4. ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE... 1 4.1 Příkon... 1 4.2 Napěťové soustavy... 2 4.3 Předpisy a normy... 2 4.4 Ochrana před
VíceMetodika identifikace zemních proudů v soustavách vn a způsoby jejích omezení
Metodika identifikace zemních proudů v soustavách vn a způsoby jejích omezení ng. Mečislav Hudeczek Ph.D. HDEZEK SEVE s. r. o. Albrechtice. ÚVOD Základem pro bezpečné provozování elektrické sítě je výpočet
VíceNOVÁ ŘADA MODULÁRNÍCH PŘÍSTROJŮ. RX 3,TX 3 a DX 3 JIŠTĚNÍ, KTERÉ SPLŇUJE VAŠE POŽADAVKY SVĚTOVÝ SPECIALISTA PRO ELEKTRICKÉ INSTALACE A DATOVÉ ROZVODY
NOVÁ ŘADA MODULÁRNÍCH PŘÍSTROJŮ RX 3,TX 3 a DX 3 JIŠTĚNÍ, KTERÉ SPLŇUJE VAŠE POŽADAVKY SVĚTOVÝ SPECIALISTA PRO ELEKTRICKÉ INSTALACE A DATOVÉ ROZVODY Jističe str. 6 RX³ 6000 Jističe do 63 A Proudové chrániče
VícePRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV
AVIDLA OVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY O REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: OVOZOVATEL LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV Služby Boskovice Schválil: Energetický regulační úřad dne
VícePROJEKT ELEKTROTECHNICKÉ ČÁSTI TECHNICKÁ ZPRÁVA. Poděbradská 540-547
Sídlo: Amforová 1925/7, 155 00 Praha 5 List/listů: 1/16 Kancelář: Uruguayská 5, 120 00 Praha 2 Tel./fax: (+420) 222 521 437 E-mail: gryf.elektro@seznam.cz PROJEKT ELEKTROTECHNICKÉ ČÁSTI TECHNICKÁ ZPRÁVA
VíceSMĚRNICE PRO PROJEKTOVÁNÍ SP ATE
automatizační technika Wolkerova 14 350 02 Cheb tel: 354 435 070 fax: 354 438 402 tel ČD: 972 443 321 e-mail: ate@atecheb.cz IČ: 48360473 DIČ: CZ48360473 ATE, s.r.o. Strana 1 Celkem stránek: 30 Elektronický
VíceSkalní 1088, Hranice. parc.č. 3197, 1051/3, k.ú. Hranice
Název: Investor: CIDEM Hranice, a.s. Skalní 1088, 753 01 Hranice Místo stavby: parc.č. 3197, 1051/3, k.ú. Hranice Část projektu: D.1.4.2 Zařízení silnoproudé elektrotechniky včetně bleskosvodů Vypracoval:
VíceRozváděče nízkého napětí - Elektroměrové rozváděče
Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce E.ON Czech Rozváděče nízkého napětí - Elektroměrové rozváděče PNE 35 7030 První vydání Odsouhlasení normy Konečný návrh podnikové
VíceBezpečnostní program
Bezpečnostní program bezpečnostního programu. Obsah: Prezentace EDĚ - vybrané objekty s popisem - blokový transformátor - transformátor vlastní spotřeby - turbogenerátor TG 200 MW - regulační stanice plynu
VíceOTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa
OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles Stejně jako celé soustavy vytápění, tak i otopná tělesa dělíme na lokální tělesa a tělesa ústředního vytápění. Lokální tělesa přeměňují energii v teplo a toto předávají
VíceSUDOP BRNO spol.s r.o. KOUNICOVA 26 611 36 BRNO
SUDOP BRNO spol.s r.o. KOUNICOVA 26 611 36 BRNO SRPEN 2014 GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Kuřim Brno PS 311 BTS 559 žst. Kuřim Přípojka nn T E C H N I C K Á Z P R Á V A PŘÍPOJKA NN Investor: Zhotovitel: Hlavní
Více2. ROZSAH PROJEKTU 3. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ 4. ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Stavba: SPŠ Edvarda Beneše a OA Břeclav SO 01 Menza úprava vytápění Investor: SPŠ Edvarda Beneše a OA Komenského nábřeží 1, Břeclav Profese: Měření a regulace Zpracovatel PD: A-Technology
VíceRDR 1000-01H/00/V8-1L RDR 1000-01H/00/V8-1P
KTLOG RÁMOÝCH ROZÁDĚČŮ NN RDR 1000 PRO DISTRIBUČNÍ TRFOSTNICE DO ÝKONU 630 k RDR 1000-01H/00/8-1L RDR 1000-01H/00/8-1P 2 OBSH 1. Určení...4 2. Technické údaje...4 3. Technický popis...4 4. Typové značení
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava. 4. Měření dotykových a unikajících proudů.
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. Měření dotykových a unikajících proudů. Ing. Jan Vaňuš leden 2008 Měření dotykových a unikajících proudů. Úkol
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA D.1.4.G SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA
EL TECHNICKÁ ZPRÁVA D.1.4.G SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Investor : Statutární město Ostrava Úřad městského obvodu Vítkovice Mírové náměstí 1 703 39, Ostrava- Vítkovice Akce : Oprava bytu č.1 na ulici Rudná
VíceINTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA Jméno žáka: CENTRUM ODBORNÉ PŘÍPRAVY 757 01 Valašské Meziříčí, Palackého49 Třída: Elektrické přístroje - skripta
Modul: Elementární modul: Obor: Ročník: Zaměření: INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA Jméno žáka: CENTRUM ODBORNÉ PŘÍPRAVY 757 01 Valašské Meziříčí, Palackého49 Třída: SKRIPTA Školní rok : 2005/ 2006 ELEKTRICKÉ
VíceProvoz jednotek 680 Pendolino
Provoz jednotek 680 Pendolino Zápis do Knihy předávky Z důvodu nemožnosti zápisu údajů do záznamového zařízení Memocard nařizuji doplnit zápis v Knize předávky v kolonce domovské DKV o SAPové číslo strojvedoucího
VíceMěření a automatizace
Měření a automatizace Číslicové měřící přístroje - princip činnosti - metody převodu napětí na číslo - chyby číslicových měřících přístrojů Základní pojmy v automatizaci - řízení, ovládání, regulace -
VícePRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY
PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Zpracovatel: PROVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY MESIT reality spol. s r.o. Uherské Hradiště Říjen 2014 Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD dne
VíceT E C H N I C K Á Z P R Á V A
VÝTAHY MORAVIA CZ, spol. s r.o. Sladkovského 659/40, 783 71 OLOMOUC tel.: +420 585 314 497, +420 585 314 496, fax: +420 585 314 495 e-mail: posta@vytahymoravia.cz, http://www.vytahymoravia.cz Zakázka číslo
Vícemagnetoelektrické ANALOGOVÉ MĚŘICÍ PŘÍSTROJE TYP MA16, MB16, MA17, MA19, MA12;
magnetoelektrické ANALOGOVÉ MĚŘICÍ PŘÍSTROJE TYP MA16, MB16, MA17, MA19, MA12; MA17P, MA19P, MA12P - s usměrňovačem AMPÉRMETRY a VOLTMETRY MA12 MA19 MA17 MA16 MB16 MA16, MB16, MA17, MA19 a MA12 magnetoelekrické
VíceUžití elektrické energie
Učební materiály pro předmět Užití elektrické energie Část 1 Oboru Elektrikář 3. ročník Pouze pro potřeby výuky SOŠ a SOU Kladno - Dubská Verze 1.1 Vyučující: Mgr. Stanislav Dlouhý Přípojky, druhy, provedení
Více6 Základní konstrukční parametry trakčního vedení nad AC 1 kv a DC 1,5 kv 7
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 29.280; 45.020 Květen 2010 ČSN 34 1530 ed. 2 Drážní zařízení Elektrická trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních a vleček Railway applications The catenary
VíceZÁZNAM O ZMĚNÁCH Za včasné zapracování změn a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel, u kterého je staniční řád uložen.
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH Za včasné zapracování změn a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel, u kterého je staniční řád uložen. Číslo změny Č.j. Účinnost od Týká se ustanovení článku, příloh Opravil Dne
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
22.5.2014 L 152/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 548/2014 ze dne 21. května 2014 kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o malé, střední
VíceČESKÉ DRÁHY. 1. Změna S T A N I Č N Í Ř Á D
ČESKÉ DRÁHY JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU 1. Změna Novelizace S T A N I Č N Í Ř Á D ŽELEZNIČNÍ STANICE Ústí nad Labem hlavní nádraží - obvod osobní nádraží - obvod sever - obvod jih Změna se týká Rozsahu znalostí
VíceVŠEOBECNĚ NORMY A PŘEDPISY PRACOVNÍ PODMÍNKY POPIS ODPOJOVAČE QAS
PRŮVODNÍ DOKUMENTACE 019/06/2014 VNITŘNÍ ODPOJOVAČE SE SUVNÝM POHYBEM NOŽŮ pro napětí 25 kv ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 TYP QAS VŠEOBECNĚ Odpojovače typu QAS jsou speciální spínací přístroje. Jsou standardně
VíceStáže v elektrotechnice Údržba distribučních stanic
Název vzdělávacího programu Stáže v elektrotechnice Údržba distribučních stanic Určeno pro potřeby dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků středních odborných škol Kolektiv autorů Rok vytvoření vzdělávacího
VíceSYNCHRONNÍ GENERÁTORY ŘADY GSV
SYNCHRONNÍ GENERÁTORY ŘADY GSV TES VSETÍN s.r.o. Tel.: 571 812 111 info@tes.cz Jiráskova 691 Fax: 571 812 842 www.tes.cz 755 01 VSETÍN OBSAH 1. Základní parametry a aplikace... 3 1.1. Typové označení...
VícePROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY POSÍLENÍ PROUDOVÉ ZATÍŽITELNOSTI KUCHYNĚ Věznice Světlá nad Sázavou, Rozkoš 990, 582 91 Světlá nad Sázavou ELEKTROINSTALACE INVESTOR Věznice Světlá
VíceKompenzace jalového výkonu A0M15EZS Elektrické zdroje a soustavy
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Kompenzace jalového výkonu A0M15EZS Elektrické zdroje a soustavy Důvody kompenzace cos P S P cos S ekv 2 Spotřebiče
Více