SMĚRNICE Č. 1/2007 ze dne 5. února 2007 o správě majetku. Kvestor vydává tuto směrnici Janáčkovy akademie múzických umění v Brně:

Transkript

1 SMĚRNICE Č. 1/2007 ze dne 5. února 2007 o správě majetku Kvestor vydává tuto směrnici Janáčkovy akademie múzických umění v Brně: ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Čl. 1 (1) Hospodaření s majetkem ve vlastnictví Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU) jakožto veřejné vysoké školy je upraveno zejména zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVŠ), obecně závaznými právními předpisy upravujícími vlastnické vztahy, zejména občanským zákoníkem v platném znění a předpisy souvisejícími, Statutem JAMU (dále jen Statut), touto směrnicí, dalšími vnitřními předpisy, normami JAMU a rozhodnutím rektora JAMU č. 1/2000 ze dne (2) JAMU jako veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. Majetkem JAMU se rozumí nemovité a movité věci, nebytové prostory a byty, práva a jiné majetkové hodnoty. O nakládání s majetkem JAMU rozhoduje ve smyslu zákona o vysokých školách a Statutu rektor a kvestor. V případech vymezených v ustanovení 15 odst. 1 ZVŠ, je rozhodování o majetku vyhrazeno rektorovi po předchozím souhlasu správní rady JAMU. Čl. 2 Základní zásady hospodaření a správy majetku (1) Ve smyslu ustanovení čl. 31 Statutu byl rozhodnutím rektora č. 1/2000 ze dne svěřen majetek ve vlastnictví Janáčkovy akademie múzických umění v Brně do správy součástí JAMU a to s účinností od (2) Obsah správy majetku, tj. vymezení práv a povinností součástí JAMU pověřených správou majetku, je uveden v citovaném rozhodnutí rektora. (3) Při správě majetku a výkonu vlastnických práv jsou všechny součásti JAMU povinny dodržovat příslušná ustanovení ZVŠ, dále příslušná ustanovení platných a účinných právních předpisů, zejména občanského zákoníku, Statutu a dalších vnitřních předpisů a norem JAMU. (4) Mezi základní povinnosti součástí JAMU při správě majetku patří zejména povinnost majetek zjistit, sepsat, ocenit a vést v předepsané operativní evidenci, pečovat o jeho údržbu (s výjimkou tzv. velké údržby nemovitého majetku, která je vyhrazena technickému a investičnímu odboru rektorátu), nakládat s ním v souladu s úkoly příslušné součásti JAMU, chránit majetek před odcizením, poškozením, zničením, ztrátou, zneužíváním nebo neoprávněnými zásahy, využívat právní prostředky k jeho ochraně a včas uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají. (5) Za řádné hospodaření s majetkem svěřeným do správy jednotlivých součástí JAMU odpovídají rektorovi na fakultách děkani fakult, na koleji Astorka ředitel koleje, v knihovně vedoucí knihovny, v edičním středisku vedoucí edičního střediska a na rektorátě kvestor.

2 - 2 - ČÁST DRUHÁ Vymezení jednotlivých druhů majetku Čl. 3 Přehled a rozdělení majetku (1) Vymezení a definice jednotlivých druhů majetku, jeho účtování a odpisování se řídí zejména zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a Českými účetními standardy. (2) Veškerý majetek na JAMU a jeho uspořádání lze rozdělit s přihlédnutím k příloze č. 1 vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na dlouhodobý a krátkodobý majetek. (3) Dlouhodobý majetek lze rozdělit na: a) Dlouhodobý nehmotný majetek 1. nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 2. software 3. ocenitelná práva 4. drobný dlouhodobý nehmotný majetek 5. ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 6. nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 7. poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek b) Dlouhodobý hmotný majetek 1. pozemky 2. umělecká díla, předměty a sbírky 3. stavby 4. samostatné movité věci a soubory movitých věcí 5. drobný dlouhodobý hmotný majetek 6. ostatní dlouhodobý hmotný majetek 7. nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8. poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek (4) Krátkodobý majetek (zásoby) lze rozdělit na a) materiál b) nedokončená výroba c) polotovary vlastní výroby d) výrobky e) zboží f) poskytnuté zálohy na zásoby Čl. 4 Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) (1) Dlouhodobý nehmotný majetek je definován ve vyhlášce č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Osahuje položky nehmotného majetku, které mají dobu použitelnosti

3 - 3 - delší než jeden rok, výše ocenění je pro jednotlivé položky nehmotného majetku uvedena v následujících odstavcích. (2) Nehmotné výsledky výzkumu, které byly buď vytvořeny vlastní činností a určeny k obchodování a nebo byly nabyty od jiných osob, přičemž ocenění jedné položky je vyšší než Kč. (3) Software, který byl vytvořený buď vlastní činností a určen k obchodování a nebo byl nabytý od jiných osob a ocenění jedné položky je vyšší než Kč. Rozhodující je, že software musí být pořízen samostatně, tj. není součástí hardware a jeho ocenění. (4) Ocenitelná práva k předmětům průmyslového a obdobného vlastnictví (licence, ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, užitné vzory, vynálezy, zlepšovací návrhy), k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a další ocenitelná práva podle zvláštních právních předpisů. Ocenění jedné položky je vyšší než Kč. (5) Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (DDNM) je nehmotný majetek, zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce Kč a vyšší a nepřevyšuje částku Kč, který byl pořízen nejpozději , a to až do doby vyřazení. (6) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který podle své povahy nelze uvést v jiných položkách dlouhodobého majetku při ocenění jedné položky vyšší než Kč. (7) Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek je pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. (8) Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek jsou krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku. (9) Drobný nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a ocenění jedné položky v částce 1 000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 7 000,- Kč a v částce 7 000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku ,- Kč, který byl pořízen po , se eviduje na podrozvahových účtech. Čl. 5 Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) (1) Dlouhodobý hmotný majetek je definován ve vyhlášce č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vybrané položky hmotného majetku, které přicházejí v úvahu při činnostech na JAMU jsou uvedené v následujících odstavcích. (2) Pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Tento majetek se neodpisuje. (3) Umělecká díla, předměty a sbírky je movitý dlouhodobý hmotný majetek, který není součástí stavby, bez ohledu na výši pořizovací ceny, zejména umělecká díla, sbírky a předměty kulturní hodnoty pořízené za účelem výzdoby a doplnění interiérů. Tento majetek se neodpisuje. (4) Stavby bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Patří sem zejména stavby včetně budov, domů, bytů a nebytových prostor vymezených jako jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

4 - 4 - (5) Samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a jejichž ocenění jedné položky je vyšší než Kč. Sem patří také předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění. (6) Drobný dlouhodobý hmotný majetek (DDHM) jsou movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným techniko-ekonomickým určením, jejich doba použitelnosti je delší jeden rok a ocenění jedné položky je Kč a vyšší a nepřevyšuje částku Kč, které byly pořízeny nejpozději , a to až doby vyřazení. (7) Ostatní dlouhodobý hmotný majetek je zejména jiný majetek, mající charakter dlouhodobého hmotného majetku, neobsažený v ostatních položkách dlouhodobého hmotného majetku. (8) Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek je pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. (9) Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek jsou krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Čl. 6 Technické zhodnocení dlouhodobého majetku (1) Technické zhodnocení je specifikováno v 32a odst. 6 a v 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O hodnotu technického zhodnocení se zvyšuje vstupní cena majetku a odpisování se od doby, kdy je technické zhodnocení zavedeno do užívání, provádí ze zvýšené vstupní ceny. (2) Technickým zhodnocením hmotného majetku se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu částku Kč ve zdaňovacím období. (3) Nástavbou se rozumí změna dokončené stavby, jíž se stavba zvyšuje. (4) Přístavbou se rozumí změna dokončené stavby, jíž se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s původní stavbou. (5) Stavební úpravou se rozumí změna dokončené stavby, při níž se zachovává vnější i výškové ohraničení stavby. (6) Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. (7) Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Posuzování se provádí vždy vzhledem k původnímu stavu. (8) Technickým zhodnocením nehmotného majetku jsou výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku nebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení převyšují částku Kč u jednotlivého nehmotného majetku ve zdaňovacím období.

5 - 5 - Čl. 7 Krátkodobý majetek - zásoby (1) Pod druhem zásob - materiál je myšlen jak materiál na skladě (v JAMU), tak materiál na cestě (materiál vyfakturovaný dodavatelem, ale dosud fyzicky nepřevzatý). Patří sem zejména: a) suroviny, tj. základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo z části do výrobku a tvoří jeho podstatu b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu (např. lak na výrobky) c) látky potřebné pro zajištění provozu (např. čistící prostředky, palivo, mazadla) d) náhradní díly e) obaly a obalové materiály f) další movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku bez ohledu na výši ocenění g) drobný hmotný majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je Kč a vyšší a nepřevyšuje částku Kč h) drobný hmotný majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je Kč a vyšší a nepřevyšuje částku Kč, který byl pořízený po i) pracovní oděvy, pomůcky a ochranné předměty j) kancelářské potřeby k) knihy, učební pomůcky, časopisy l) propagační předměty (2) Nedokončená výroba obsahuje produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem. Patří sem i nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty. (3) Polotovary jsou výsledkem relativně uzavřeného výrobního stupně, dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu. Polotovary se mohou též samostatně prodávat. (4) Výrobky jsou věci vlastní výroby určené k prodeji nebo k vlastní spotřebě. (5) Zboží jsou zejména movité věci nabyté za účelem prodeje včetně výrobků vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Obsahuje jak zboží na skladě a v prodejnách, tak zboží na cestě (movité věci vyfakturované dodavatelem, ale dosud fyzicky nepřevzaté). (6) Poskytnuté zálohy na zásoby jsou krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení zásob. ČÁST TŘETÍ Správa majetku Hlava I Pořizování majetku Čl. 8 Pořizování majetku a zásob (1) Veškerý majetek a zásoby se pořizují zejména:

6 - 6 - a) koupí; způsob pořizování se realizuje v souladu s prováděcí směrnicí č. 3/2006, kterou se provádí příloha č. 2 Statutu o Pravidlech hospodaření Janáčkovy akademie múzických umění v Brně b) vytvořením vlastní činností c) nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti d) bezúplatným nabytím včetně darování e) převodem podle právních předpisů f) formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci; do vlastnictví JAMU v Brně přechází až po skončení finančního pronájmu (2) Pořizování veškerého majetku a zásob z veřejných prostředků musí být realizováno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a vnitřní směrnicí JAMU upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 9 Financování pořízení majetku a zásob (1) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je financován buď z investiční dotace veřejných rozpočtů (investiční dotace ze státního rozpočtu, příspěvku na kapitálové výdaje, státních fondů, dotace z rozpočtů územně samosprávných celků, grantů apod.) nebo z vlastních investičních prostředků, tj. fondu reprodukce investičního majetku. (2) Drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je pořizován výhradně z neinvestičních dotačních prostředků veřejných rozpočtů nebo z provozních prostředků JAMU a je veden v samostatné evidenci. (3) Drobný hmotný a nehmotný majetek je pořizovaný od výhradně z provozních prostředků a je veden v operativní evidenci. (4) Zásoby jsou pořizovány z provozních prostředků a jsou vedeny na skladních kartách. Čl. 10 Dokončení procesu pořizování dlouhodobého majetku (1) Dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého užívání. Proces pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (DHM, DNM) je ukončen podepsáním zápisu o předání a převzetí majetku (díla) nebo potvrzením dodacího listu vystaveného zhotovitelem či dodavatelem. Dlouhodobý majetek je možné převzít po zabezpečení všech jeho technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy, zejména stavebními, ekologickými, požárními, bezpečnostními a hygienickými. (2) Při závěrečném předání a převzetí majetku (díla) nebo převzetí dodávky na základě dodacího listu je povinně účasten: a) pověřený zaměstnanec technického a investičního odboru rektorátu JAMU, který majetek pořizuje b) pověřený zaměstnanec příslušné součásti JAMU, jako konečný uživatel majetku. c) při pořizování majetku ze státních fondů a grantů bude účastníkem závěrečného předání a převzetí majetku (díla) i řešitel nebo delegovaný zástupce řešitele projektu d) v případě pořizování majetku, kde je vyžadováno splnění povinností daných požárními, bezpečnostními nebo hygienickými předpisy musí být předání a převzetí majetku účasten zaměstnanec referátu pro bezpečnost práce a požární ochranu rektorátu JAMU.

7 - 7 - Hlava II Oceňování majetku a zásob Čl. 11 Oceňování majetku a zásob (1) Součástí ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a technického zhodnocení jsou i vedlejší pořizovací náklady na: a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku (odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce) b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy nebo lesní půdy c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu d) zařízení staveniště, odlesnění, kácení porostů, terénní úpravy e) clo f) dopravné g) montáž h) umělecká díla tvořící součást stavby i) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku; nikoliv pro budoucí provoz j) zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby, náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu k) náhrady za omezení vlastnických práv l) úhradu podílu oprávněných nákladů dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávky el. energie, tepla a plynu, úhrada vlastníkovi rozvodného zařízení za přeložku rozvodného zařízení m) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání n) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce při pokračování v pořizování majetku. Trvalé zastavení pořizování majetku je účtováno do ostatních nákladů. (2) Všechny náklady, které souvisí s pořízením majetku se účtují na kartu nedokončené investice příslušného majetku na odpovídající účty. (3) Součástí ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a technického zhodnocení nejsou zejména náklady na: a) opravy a údržbu b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu c) kurzové rozdíly, úroky z úvěrů, bankovní poplatky d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popř. jiné sankce ze smluvních vztahů e) daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (daň dědická, darovací, daň z příjmů apod.) a dále daň z převodu nemovitostí (4) Do ocenění majetku a zásob rovněž vstupuje DPH. Dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, JAMU nemá nárok na odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění na vstupu použitých pro hlavní činnost. (5) Vstupní cenou majetku a zásob se rozumí: a) pořizovací cena včetně vedlejších pořizovacích nákladů, jde-li o nakoupený majetek či zásoby

8 - 8 - b) reprodukční pořizovací cena, jde-li o majetek a zásoby bezúplatně nabyté nebo majetek a zásoby nově zjištěné a v účetnictví dosud nezachycené (např. inventarizační přebytek) nebo majetek a zásoby vytvořené vlastní činností v případech, kdy vlastní náklady na jejich vytvoření nelze zjistit resp. jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku a zásob c) vlastní náklady, jde-li majetek a zásoby vytvořené vlastní činností. do vlastních nákladů se nesmí zahrnovat zisk. (6) Daňová vstupní cena je dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, shodná s účetní vstupní cenou, pokud byl majetek pořízen z vlastních investičních prostředků. (7) V případě, že byly na pořízení majetku poskytnuty prostředky z veřejných rozpočtů (např. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí a vyšších územních celků, státních fondů, grantů apod.) se daňová pořizovací cena o výši těchto prostředků snižuje. Při zavádění majetku do užívání, tj. při zakládání nové karty majetku resp. navyšování karty stávajícího majetku o technické zhodnocení, se musí takto poskytnuté finanční prostředky evidovat odděleně. Hlava III Evidence majetku Čl. 12 Zařazení dlouhodobého majetku do užívání (1) Pořízený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je do doby zařazení do evidence majetku JAMU účtován na příslušných analytikách účtů nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku 042 a analytikách účtů nedokončeného dlouhodobého nehmotného majetku 041. (2) Pořízený dlouhodobý majetek bude zařazován do evidence majetku JAMU na základě vyplněného Zápisu o převzetí dlouhodobého majetku a jeho uvedení do užívání (formulář č. 4 Směrnice č. 2/2005 o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně), který je základním dokladem pro zařazení do evidence veškerého dlouhodobého majetku a jeho odepisování. Zápis vystavuje pověřený zaměstnanec technického a investičního odboru rektorátu a podepisují účastníci přejímacího řízení o zařazení majetku do užívání (podrobněji upravuje Směrnice č. 2/2005, o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně). (3) Účastníky přejímacího řízení o zařazení majetku do užívání jsou vždy: a) vedoucí technického a investičního odboru rektorátu JAMU b) pověřený zaměstnanec technického a investičního odboru rektorátu c) pověřený zaměstnanec příslušné součásti JAMU, který majetek přebírá do užívání d) v případě pořízení majetku ze státních fondů a grantů i řešitel nebo delegovaný zástupce řešitele projektu (4) Za termín zařazení dlouhodobého majetku do užívání a zařazení do evidence JAMU odpovídá vedoucí příslušné součásti JAMU, která majetek přebírá do užívání.

9 - 9 - Čl. 13 Odpisování dlouhodobého majetku (1) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v evidenci JAMU, tj. zařazený do užívání se účetně odpisuje podle předem stanoveného odpisového plánu JAMU. Dlouhodobý majetek je při zařazení do evidence JAMU zatříděn dle Standardní klasifikace produkce (SKP) do příslušné majetkové třídy podle číselníku uvedeném v modulu majetku v ekonomickém informačním systému SAP a tato odpovídá odpisové skupině podle účetního odpisového plánu JAMU. (2) Odpisy jsou podle odpisového plánu JAMU zahrnovány do nákladů rovnoměrně a počítají se z ceny, za kterou je dlouhodobý majetek oceněn v účetnictví. Účetní odpis se provádí měsíčně a takto je zahrnován do nákladů té součásti JAMU, která má dlouhodobý majetek ve správě. První účetní odpis je proveden v měsíci následujícím po zařazení majetku do užívání. (3) Při pořízení dlouhodobého majetku a technického zhodnocení z přijatých státních dotací se postupuje podle 38 odst. 9 vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odpisy z dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízené z přijatých státních dotací od netvoří Fond reprodukce investičního majetku (FRIM). Účetní odpisy zaúčtované do nákladů jsou snižovány o poměrnou část zjištěných odpisů, odpovídající přijaté státní dotaci na pořízení dlouhodobého majetku a současně je o tuto část sníženo vlastní jmění JAMU. Tato část odpisů se nezahrnuje do fondu reprodukce investičního majetku JAMU. (4) V průběhu účetního období nesmí dojít ke změně ve způsobu oceňování a postupu odpisování. (5) Definice a daňové odpisy dlouhodobého majetku jsou stanoveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v 26 až 33. Daňové odpisy dlouhodobého majetku uplatňuje JAMU jako celek, a to z majetku, ke kterému má vlastnické právo, rovnoměrně dle 31 zákona. Hlava IV Inventarizace majetku, zásob a závazků Čl. 14 Úvodní ustanovení (1) Provádění inventarizace je upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Účelem inventarizace je ověření, zda stav majetku, zásob a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti ke stanovenému dni, a dále jak je zajištěna ochrana majetku a zásob podle vnitřních norem JAMU, zejména podle této Směrnice o správě majetku JAMU. (2) Příkaz k provedení inventarizace veškerého majetku a zásob JAMU podle 29 cit. zákona o účetnictví ve znění účinném ke dni řádné účetní závěrky, příkaz k provedení inventarizace peněžních prostředků a příkaz k provedení mimořádné inventarizace vydává rektor JAMU. Příkaz k provádění mimořádných inventarizací předávacích, popř. mimořádných inventarizací prováděných z jiných důvodů pouze v rámci součásti JAMU vydává vedoucí zaměstnanec příslušné součásti JAMU, tj. rektor, děkan, ředitel koleje, vedoucí knihovny nebo vedoucí edičního střediska (dále jen vedoucí zaměstnanec).

10 Čl. 15 Příprava inventarizace (1) Majetek ve vlastnictví JAMU svěřený do správy součástem JAMU rozhodnutím rektora č. 1/2000 je evidován v modulu majetku ekonomického informačního systému SAP, který zajišťuje operativní evidenci a jehož výstupy se přenášejí automaticky přímo do modulu finančního účetnictví tohoto systému. Zaměstnanci jednotlivých součástí JAMU pověření evidencí majetku jsou povinni trvale a průběžně udržovat tuto evidenci v aktuálním stavu. (2) V rámci přípravy inventarizace jsou tito odpovědní zaměstnanci povinni zkontrolovat stav evidence a případné nesrovnalosti a nesoulad s aktuálním stavem vyjasnit a doplnit nejpozději do data vydání inventurních soupisů. Sestavy zachycující stav evidence k běžného roku předají tito zaměstnanci inventarizačním komisím nejpozději do 10. prosince běžného roku, popř. k datu stanovenému příkazem k provedení mimořádné inventarizace se stavem k příslušnému datu. (3) Zaměstnanci odpovědní za inventarizovaný majetek, a to na základě dohod o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, písemného potvrzení o svěření předmětů nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, místních seznamů apod., jsou povinni připravit svěřený majetek k provedení fyzické inventury a účastní se jejího provedení. Čl. 16 Inventarizační komise (1) Inventarizaci provádějí inventarizační komise jmenované vedoucím zaměstnancem příslušné součásti JAMU ke dni řádné účetní závěrky, tj. ke dni běžného roku, popř. k jinému datu, to však pouze v případě inventarizace peněžních prostředků v hotovosti nebo mimořádné inventarizace. Složení jmenovaných inventarizačních komisí oznámí vedoucí zaměstnanec součásti JAMU na ekonomické oddělení rektorátu před zahájením inventarizace. (2) Inventarizační komise (dále jen IK) odpovídají za řádné provedení inventarizace příslušných hospodářských prostředků, majetku a závazků, tj. za zjištění fyzického stavu, za jeho porovnání s evidencí, za vyčíslení a zdůvodnění inventarizačních rozdílů, za úplné a řádné zpracování písemných materiálů o inventarizaci a za dodržení všech stanovených lhůt. (3) Vedoucí pracovišť jsou povinni uvolnit zaměstnance k provádění inventarizace, pokud jsou tito pověřeni funkcí vedoucích nebo členů IK anebo jsou odpovědni za inventarizovaný majetek. (4) Pokud před zahájením nebo v době provádění inventarizace nastanou mimořádné závažné okolnosti znemožňující účast vedoucího nebo člena IK (např. nemoc), je povinností zbývajícího člena IK oznámit tuto skutečnost neprodleně zaměstnanci odpovědnému za organizování inventarizace v příslušné součásti JAMU, aby bylo možno operativně zajistit náhradní řešení. Čl. 17 Provádění inventarizace (1) Provádění inventarizace představuje zjištění skutečného stavu všech hospodářských prostředků, které jsou předmětem inventarizace, a to počítáním, popř. vážením, měřením atd., a jejich uvedení v inventurních soupisech, tj. odsouhlasení v soupisech vydaných formou

11 sestavy modulu majetku ekonomického informačního systému SAP, popř. vyhotovení soupisů majetku, který v těchto sestavách není uveden (tzn. změny vzniklé v období mezi vydáním sestav a dnem, k němuž je inventarizace prováděna, dále přebytky, neevidovaný majetek, cizí majetek, zásoby nevedené v evidenci modulu majetku apod.). (2) Povinnost provedení fyzické inventury se vztahuje i na předměty přenechané k plnění pracovních, popř. studijních úkolů na základě potvrzení nebo dohody, je tedy třeba včas zabezpečit dočasné vrácení, popř. předvedení těchto předmětů ke kontrole. (3) Dokladová inventura se provádí prověřením stavu podle zápisů v evidenci na základě dokladů ověřujících jednotlivé položky. Je přípustná pouze v případě pozemků, investic, peněžních prostředků na bankovních účtech, závazků a pohledávek, poskytnutých záloh. (4) Fyzickou inventuru hmotného majetku lze provádět v průběhu posledního čtvrtletí roku, tj. vzhledem k datu vydání inventurních soupisů v průběhu prosince, s tím, že musí být prokázán stav hmotného majetku ke dni údaji fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do V praxi to znamená, že počítačové sestavy zachycující stav k slouží jako první část inventurních soupisů a jejich druhou část tvoří další soupisy, v nichž IK uvedou změny, k nimž došlo v době od do Při provádění fyzické inventury IK zároveň sledují, jak je zajištěno řádné uložení majetku a jeho ochrana před krádeží, poškozením, zničením, ztrátou nebo zneužíváním, což uvedou v zápise o inventarizaci. (5) Při inventuře pokladní hotovosti se zjišťuje její skutečný stav přepočítáním peněz, v případě pokladních zúčtovacích středisek ověřením a přepočtením uskutečněných výdajů podle dokladů (prodejních paragonů). IK je zároveň povinna prověřit, zda v pokladně nejsou uloženy peníze a ceniny, které JAMU nepatří. (6) Fyzické inventury se kromě členů IK účastní i zaměstnanec odpovědný za inventarizovaný majetek. při předávací inventarizaci, tj. při změně zaměstnance odpovědného za majetek, účastní se kromě odpovědného předávajícího zaměstnance také zaměstnanec přejímající odpovědnost za tento majetek. Čl. 18 Porovnání zjištěného stavu s evidencí (1) K provedení této části inventarizace si IK nechá uvést a podpisem potvrdit v zápise o inventarizaci stav evidence, a to zaměstnancem příslušné součásti JAMU odpovědným za vedení této evidence. Tento potvrzený stav evidence IK porovná se stavem zjištěným při fyzické inventuře a na základě porovnání vyčíslí inventarizační rozdíly: a) přebytek - fyzicky zjištěný stav je vyšší než stav podle evidence, nebo b) manko - fyzicky zjištěný stav je nižší než stav podle evidence (2) Hospodářské prostředky a finanční částky tvořící přebytek nebo manko uvede IK jmenovitě buď přímo v textu zápisu o inventarizaci nebo na připojené očíslované příloze, na níž odkáže v příslušné rubrice tohoto zápisu. Každá příloha musí být označena číslem pořadí příloh, označením zápisu, k němuž se vztahuje, nadpisem shodným s nadpisem příslušné rubriky, textem a datem a opatřena všemi podpisy stejně jako zápis, jehož je součástí. (3) Inventarizační rozdíly uvedené v zápisech o inventarizacích jsou tvořeny rozdíly mezi inventurním soupisem ke dni (tj. soupis k a soupis změn do , popř. jeden soupis ke dni ) a mezi fyzicky zjištěnou skutečností.

12 (4) Následně je IK povinna nalézt vysvětlení inventarizačních rozdílů a konkrétní návrh na jejich vypořádání a toto uvést v zápise o inventarizaci. Problémy vzniklé v této fázi řeší IK v konzultaci se zaměstnanci odpovědnými za evidenci majetku a zaměstnanci odpovědnými za tento majetek v jednotlivých součástech JAMU. Čl. 19 Vyhotovení písemných materiálů o inventarizaci (1) Tyto materiály tvoří zápis o inventarizaci a inventurní soupisy. Zápisy o inventarizaci a inventurní soupisy se vyhotovují a odevzdávají ve dvou vyhotoveních, v případě předávací inventarizace ve čtyřech vyhotoveních, z nichž jedno vyhotovení je účetním dokladem o provedení inventarizace zakládaným v účtárně, další vyhotovení se po kontrole formální správnosti vrátí na příslušnou součást JAMU, třetí a čtvrté vyhotovení při předávací inventarizaci obdrží předávající a přebírající zaměstnanec. (2) Pro zápis o inventarizaci slouží formulář č. 6 Směrnice č. 2/2005 o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně. IK je povinna vyplnit řádně formulář slovy ve všech jeho rubrikách (není přípustné vyplňovat rubriky proškrtáváním je třeba uvést slovně např. není, nejsou apod.) a uvést datum a podpisy vedoucího a členů IK i zaměstnance odpovědného za majetek, popř. obou odpovědných zaměstnanců při předávací inventarizaci. Případné další potřebné údaje uvede IK na očíslovaných přílohách, na něž uvede odkaz v příslušné rubrice zápisu, k níž se vztahují. Také tyto přílohy musí být označeny číslem pořadí příloh, označením zápisu, k němuž se vztahují, nadpisem shodným s nadpisem příslušné rubriky, textem a datem a opatřeny všemi podpisy stejně jako zápis, jehož jsou součástí. (3) Inventurní soupisy jsou přílohou zápisu o inventarizaci a musí obsahovat veškerý majetek a zásoby zjištěné při fyzické inventarizaci. Tvoří je sestavy modulu majetku ekonomického informačního systému SAP a další soupisy vyhotovené zvlášť (soupis změn za období od data vyhotovení sestavy do data, k němuž je inventarizace prováděna, dále soupis přebytků, soupis neevidovaného majetku, soupis cizího majetku, soupis zásob nevedených v modulu majetku apod.). Všechny inventurní soupisy musí být opatřeny datem provedení inventarizace a podpisy vedoucího a členů IK i zaměstnance odpovědného za majetek, popř. obou odpovědných zaměstnanců při předávací inventarizaci, kdy slouží jako doklad o řádném předání a převzetí majetku a k uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. (4) Opravy v písemných materiálech o inventarizaci mohou být provedeny pouze tak, že se opravovaná část původního zápisu přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná, a nad ni, popř. na jiné vhodné místo poblíž, se napíše nový zápis, k němuž se připojí datum a podpis zaměstnance, který provedl opravu a odpovídá za správnost údaje. Týká-li se oprava skutečných stavů inventarizovaného majetku (počtu, druhu, ceny), musí být poznámka o provedení opravy podepsána všemi, kteří podepsali původní písemnost (zápis, soupis, přílohu), tj. členy IK a odpovědnými zaměstnanci. Je zakázáno provádět opravy vyškrtáváním, vyškrabáváním nebo přetíráním opravnými laky nebo páskami, kdy původní údaj se stane nečitelným. Čl. 20 Zprávy o průběhu inventarizace, lhůty (1) Na základě písemných materiálů o inventarizaci řádně zpracovaných, odsouhlasených a odevzdaných IK ve stanovených lhůtách zaměstnancům odpovědným za organizování

13 inventarizace v jednotlivých součástech JAMU a na základě rozhodnutí vedoucího zaměstnance o vypořádání inventarizačních rozdílů zpracují tito odpovědní zaměstnanci stručnou souhrnnou zprávu o inventarizaci, která obsahuje: a) označení součásti JAMU, druh inventarizace, druh inventarizovaného majetku b) data vydání příkazů k inventarizaci, data, k nimž byla inventarizace prováděna c) zhodnocení dodržení termínů, odevzdání písemných materiálů a jejich stavu d) výsledky provedené inventarizace: e) zjištěné inventarizační rozdíly a jejich stručné vysvětlení f) stručné zhodnocení stavu zajištění hospodářských prostředků před odcizením, ztrátou, poškozením, zneužíváním, neoprávněnými zásahy g) rozhodnutí o vypořádání inventarizačních rozdílů vydané vedoucím zaměstnancem příslušné součásti JAMU. (2) Tuto zprávu spolu se dvěma vyhotoveními zápisů o inventarizaci a inventarizačních soupisů předloží součásti JAMU na ekonomické oddělení rektorátu ve lhůtě stanovené příkazem rektora, v případě inventarizace prováděné na příkaz vedoucího zaměstnance součásti JAMU ve lhůtě do 7 dnů od dokončení inventarizace. Je-li předávací inventarizace podkladem pro uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování., je třeba předat tento podklad na referát personální práce rektorátu tak, aby dohodu bylo možno uzavřít před faktickým převzetím hospodářských prostředků. (3) Zaúčtování inventarizačních rozdílů do modulu majetku ekonomického informačního systému SAP podle rozhodnutí vedoucích pracovníků součástí JAMU při inventarizaci prováděné na příkaz rektora ke dni řádné účetní závěrky, tj. k běžného roku, provádí účtárna rektorátu, v ostatních případech vloží změny do evidence na základě rozhodnutí vedoucího zaměstnance zaměstnanci odpovědní za tuto evidenci. (4) Jelikož inventarizační rozdíly musí být vyúčtovány do období běžného kalendářního roku, musí být lhůta stanovená příkazem rektora k předložení písemných materiálů o inventarizaci bezpodmínečně dodržena. Hlava V Údržba a opravy majetku Čl. 21 Opravy a údržba majetku (1) Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. (2) Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. (3) Opravu a údržbu movitého a nemovitého majetku v ocenění jedné položky do Kč bez DPH zajišťují součástí JAMU, které tento majetek používají k plnění svých úkolů a mají jej ve své správě a evidenci. (4) Opravu a údržbu movitého a nemovitého majetku v ocenění jedné položky přes Kč bez DPH zajišťuje pro celou JAMU technický a investiční odbor rektorátu na základě schváleného rozpočtu reprodukce a oprav majetku pro každý kalendářní rok.

14 Hlava VI Nakládání s majetkem Čl. 22 Vymezení pojmů (1) Přebytečným majetkem je majetek, který pracoviště JAMU trvale nepotřebuje k plnění úkolů. Jedná se o věci, které mohou sice sloužit účelu, pro který byly pořízeny, ale pracoviště JAMU je nepotřebují ke své činnosti. (2) Neupotřebitelným majetkem je majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo nehospodárnost v provozu a nebo z jiných závažných důvodů nemůže sloužit svému účelu nebo určení. Čl. 23 Pravidla pro nakládání s přebytečným a neupotřebitelným majetkem (1) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti majetku i způsobu naložení s ním rozhodují písemnou formou vedoucí součástí JAMU, jíž je majetek svěřen do správy. K jeho prodeji ani likvidaci nemůže dojít dříve, než o nich rozhodne vedoucí příslušné součásti JAMU. (2) Návrh na určení přebytečnosti a neupotřebitelnosti majetku zajišťuje a předkládá vedoucí pracoviště, které majetek obhospodařuje a rozhoduje o něm vedoucí zaměstnanec příslušné součásti JAMU, jíž je majetek svěřen do správy. Návrhy na vyřazení přebytečného nebo neupotřebitelného majetku musí být podány na příslušném formuláři č. 5. Směrnice č. 2/2005 o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně. Za věcnou správnost a úplnost údajů včetně potřebných podkladů odpovídá navrhovatel. (3) Pokud je důvodem vyřazení skutečnost, že předmět nelze opravit, případně používat, je nutný tento důvod doložit vyjádřením odborného znalce, servisního podniku, případně externího či interního odborníka. Odborné vyjádření je nutné doložit i případech, kdy to stanoví likvidační komise JAMU. Odborné vyjádření včetně ocenění se též vyžaduje u návrhů na vyřazení předmětů, které jsou navrhovány k prodeji mimo JAMU. (4) Jedná-li se o majetek přebytečný postupuje se následovně: a) vedoucí pracoviště nabídne přednostně písemně tento majetek jiným součástem JAMU k využití b) pokud není o majetek v rámci JAMU zájem, nabídne se k odprodeji minimálně třem organizačním složkám státu, státním organizacím příspěvkovým nebo ostatním státním organizacím c) dále se nabídne k odprodeji neziskovým organizacím, právnickým či fyzickým osobám d) dále lze majetek darovat e) nepodaří-li se přebytečný majetek odprodat resp. darovat, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným a přistoupí se jeho fyzické likvidaci. (5) Jedná-li se majetek neupotřebitelný, může být tento majetek vyřazen z evidence a fyzicky zlikvidován. V případech, že vyřazený majetek má být částečně využit tím, že některé jeho části budou demontovány a využity pro opravy jiných zařízení, je nutno toto uvést a vyjmenovat části, které budou takto využity. Tyto části musí být vzaty do evidence jako zásoby. Ocenění těchto částí bude provedeno oprávněnou osobou (odborným znalcem).

15 Čl. 24 Likvidační komise JAMU (1) Likvidační komise je poradní orgán vedoucích zaměstnanců jednotlivých součástí JAMU k zajištění řádného postupu při nakládání s přebytečným a neupotřebitelným majetkem. Stálou likvidační komisi zřizuje kvestor JAMU ve složení předseda a členové. Za řádné vedení agendy a činnost likvidační komise JAMU odpovídá v plném rozsahu její předseda. (2) Likvidační komise JAMU posoudí odůvodněnost a oprávněnost předložených návrhů na vyřazení přebytečného a neupotřebitelného majetku, včetně prověření cenových údajů a vydá stanovisko: a) pokud likvidační komise JAMU dojde k závěru, že předložený návrh na vyřazení je důvodný, doporučí jej ke schválení vedoucímu zaměstnanci příslušné součástí JAMU, jíž je majetek svěřen do správy b) pokud likvidační komise JAMU dojde k závěru, že předložený návrh na vyřazení není důvodný, nedoporučí jej ke schválení. (3) Likvidační komise je oprávněna vyžadovat vysvětlení, vyjádření, písemné podklady, odborná posouzení od zaměstnanců JAMU, odborného znalce, servisního podniku, případně externího či interního odborníka k posouzení oprávněnosti návrhů na vyřazení přebytečného nebo neupotřebitelného majetku. (4) Likvidační komise vyžaduje odborné vyjádření včetně ocenění vždy, pokud se jedná o návrh na vyřazení majetku, který je navrhován k prodeji. (5) Odborné vyjádření či posudky nemusí likvidační komise vyžadovat v případech, kdy komise shledá, že: a) majetek navrhovaný k likvidaci vykazuje takové zjevné závady, že i z laického pohledu je zřejmé, že tyto závady brání možnosti jeho dalšího využití (např. poškození korozí, silné mechanické poškození, poškození nábytku vlivem ohně nebo vody) b) předměty, u kterých je jednoznačně shledána jejich morální nebo technická zastaralost Čl. 25 Vyřazení majetku a zásob (1) Vyřazení majetku a zásob bude provedeno pouze na základě rozhodnutí vedoucího zaměstnance příslušné součásti JAMU, jíž je majetek svěřen do správy, zachyceného v Zápisu o vyřazení majetku přebytečného nebo neupotřebitelného (formulář č. 5 Směrnice č. 2/2005 o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně). (2) Dlouhodobý majetek a zásoby se vyřazují: a) jde-li majetek a zásoby přebytečné 1. prodejem 2. darováním 3. fyzickou likvidací 4. v důsledku manka a škody b) jde-li o majetek a zásoby neupotřebitelné 1. fyzickou likvidací 2. v důsledku manka a škody

16 Čl. 26 Vyřazení přebytečného majetku a zásob prodejem (1) K odprodeji může být použit pouze ten přebytečný majetek nebo zásoby, jejichž užitných vlastností lze ještě využít. Zásadně nelze k odprodeji určit majetek nebo zásoby, které byly vyřazeny z užívání proto, že svým technickým stavem ohrožovaly zdraví nebo životy lidí. Ocenění majetku nebo zásob určených k prodeji musí být provedeno odborným znalcem s přihlédnutím k užitným vlastnostem, technickému a morálnímu opotřebení. (2) Prodej přebytečného majetku a zásob JAMU organizuje a uskutečňuje příslušná součást JAMU, jíž je majetek svěřen do správy. (3) Prodej přebytečného majetku a zásob se provádí na základě písemných smluv vyhotovených ve čtyřech stejnopisech, z nichž dva výtisky obdrží kupující a dva výtisky JAMU jako prodávající (příslušná součást JAMU, ekonomické oddělení rektorátu). (4) Prodej přebytečného majetku a zásob JAMU zaměstnancům JAMU nebo jiným občanům se děje v souladu s občanským zákoníkem. Čl. 27 Vyřazení přebytečného majetku a zásob darováním Vyřazení majetku a zásob darováním se děje na základě písemné darovací smlouvy, a to pouze v případech, kdy se nepodařilo přebytečný majetek nebo zásoby prokazatelně odprodat, nebo je-li darování hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí. Čl. 28 Vyřazení majetku a zásob fyzickou likvidací (1) Fyzickou likvidací se rozumí fyzické zničení předmětu tak, aby byl skutečně znehodnocen, tj. rozbit, spálen, rozebrán a nebo předán do sběrných surovin. (2) Fyzicky zlikvidovat je možné pouze majetek a zásoby neupotřebitelné. Majetek a zásoby přebytečné lze fyzicky zlikvidovat pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, pokud se jej nepodařilo prokazatelně vyřadit jiným způsobem. (3) Při fyzické likvidaci musí být přítomni všichni členové likvidační komise, kteří svým podpisem potvrdí způsob a provedení fyzické likvidace v protokolu likvidační komise, který je přílohou Zápisu o vyřazení majetku přebytečného nebo neupotřebitelného (formulář č. 5 Směrnice č. 2/2005 o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně). (4) Fyzickou likvidaci lze zajistit také prostřednictvím odborné a oprávněné právnické či fyzické osoby, která majetek nebo zásoby určené k fyzické likvidaci odveze a zajistí jeho fyzickou likvidaci odborným způsobem. O provedené fyzické likvidaci doloží právnická či fyzická osoba provádějící fyzickou likvidaci Doklad o likvidaci, který bude připojen k Zápisu o vyřazení majetku přebytečného nebo neupotřebitelného (formulář č. 5 Směrnice č. 2/2005 o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně). Za fyzickou likvidací je odpovědný zaměstnanec příslušné součásti JAMU, který vede majetkovou evidenci. (5) Fyzická likvidace majetku musí být provedena vždy v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, nebo má úmysl nebo

17 povinnost se ji zbavit, a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.1 zákona o odpadech. (6) Doklad o fyzické likvidaci majetku a základní popis odpadu přijatého k energetickému využití (v souladu s odst. 2 přílohy č.1 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady) je každý původce odpadu povinen předat na technický a investiční odbor rektorátu do předmětného roku. Čl. 29 Vyřazení majetku a zásob v důsledku manka a škody (1) V případě, že dojde ke ztrátě, poškození, odcizení majetku nebo zásob JAMU krádeží, vloupáním apod. nebo zjištění manka při inventarizaci postupuje se dle čl. 38 této směrnice. (2) Do policejního protokolu je nutno uvést všechny odcizené věci včetně jejich pořizovacích finančních hodnot. Tento protokol může být upřesněn po okamžité operativní inventarizaci předmětů a písemně doplněn na Policii ČR. (3) Seznamy ztracených nebo odcizených předmětů budou předány na ekonomické oddělení rektorátu JAMU. Zaměstnanci odpovědní za evidenci majetku na příslušné součásti JAMU zajistí změnu v evidenci majetku, která se promítne i do účetní evidence. Hlava VII Ochrana majetku Čl. 30 Základní pravidla nakládání s majetkem JAMU (1) Zaměstnanci JAMU nesmí vynášet majetek zaměstnavatele mimo své pracoviště. (2) Krátkodobé přesuny inventáře a přístrojů do jiných místností, než v kterých jsou evidované na inventární sestavě, si potvrzují zaměstnanci navzájem (zaměstnanec pracoviště, které předmět evidenčně patří a zaměstnanec pracoviště, který si předmět dočasně vypůjčuje). v případě ztráty takového předmětu během zapůjčení, je podstatný potvrzený doklad o zapůjčení. (3) Trvalé přesuny majetku mezi součástmi JAMU, případně mezi jednotlivými pracovišti (místnostmi) součástí JAMU, potvrzují zaměstnanci pověření vedením majetkové evidence na Převodkách, které slouží pro evidenci přesunů majetku. Podrobněji Směrnice č.2 /2005 o oběhu účetních dokladů na JAMU v Brně. (4) Předávání předmětů v majetku JAMU mimo JAMU provádí zaměstnanec součásti JAMU pověřený vedením majetkové evidence po kladném rozhodnutí vedoucího zaměstnance součásti JAMU a uzavření odpovídající smlouvy (kupní smlouva, darovací smlouva, nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce apod.). (5) Zaměstnanci jsou oprávněni používat svěřené a určené předměty a zařízení (počítače, telefony, kopírky, el. spotřebiče apod.) pouze k plnění pracovních úkolů v souladu s účelem, jemuž jsou určeny a v souladu s návodem k obsluze, s nímž jsou povinni se seznámit před prvním použitím předmětu nebo zařízení.

18 (6) Zaměstnanci jsou povinni svěřené a určené předměty a zařízení chránit před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zničením a nesmí tyto předměty ani krátkodobě přenechávat k užívání jiným osobám. Čl. 31 Základní pravidla nakládání s cizím majetkem dočasně umístěným na JAMU (1) Přijetí cizího majetku do užívání na pracoviště JAMU je možné pouze na základě dokladu, zpravidla smlouvy o nájmu, výpůjčce apod., která obsahuje věcnou identifikaci předmětu, účel převzetí, dobu, na kterou se předmět přijímá do užívání, u nájmů výše nájemného apod. O přijetí cizího majetku do užívání rozhoduje vedoucí zaměstnanec součásti JAMU, která cizí majetek do užívání přijímá. Smlouvu na základě, které je cizí majetek přijímán do užívání na JAMU podepisuje kvestor. Na základě pověření kvestorem mohou smlouvy o krátkodobém nájmu (do 1 měsíce) podepisovat pověření zaměstnanci JAMU. (2) Přijímání cizího majetku do užívání a jeho umístění na JAMU bez dokladu je zakázáno. Pokud zaměstnanec JAMU přijme do užívání cizí majetek, který umístí do prostor svého pracoviště bez dokladu podle odst. 1, činí tak na vlastní odpovědnost a JAMU neodpovídá za škodu vzniklou poškozením či ztrátou takové věci. Čl. 32 Pronájem majetku JAMU (1) Pronájem majetku JAMU se uskutečňuje vždy na základě písemné smlouvy. Úprava a náležitosti smlouvy se podle konkrétního případu řídí zpravidla ustanovením zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (nájemní smlouva a násl.) nebo ustanovením zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a pronájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. (2) Výše dohodnuté úplaty za pronájem nesmí být nižší, než souhrn veškerých nákladů na provoz a údržbu majetku po dobu pronájmu. (3) Po dobu pronájmu místností, popř. jiných prostor v budovách JAMU je třeba zajistit kontrolu vstupu do budovy a pohybu cizích osob v budově, jak je uvedeno v čl. 35 této směrnice. (4) Oprávnění podepisovat smlouvy o pronájmu majetku JAMU má v souladu Směrnicí o vnitřním kontrolním systému JAMU kvestor. Smlouvy o krátkodobém pronájmu majetku (do 1 měsíce) mohou podepisovat kvestorem pověření zaměstnanci JAMU. Čl. 33 Odpovědnost zaměstnanců za ztrátu svěřených předmětů (1) Svěření pracovních pomůcek a obdobných předmětů zaměstnancům JAMU na písemné potvrzení o svěření předmětů zakládá zvláštní odpovědnost zaměstnance podle 259 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce). Zaměstnanec odpovídá za takto svěřené předměty subjektivně, přičemž zavinění zaměstnance se předpokládá. Zaměstnanec se této odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta na svěřených předmětech vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Zaměstnanec odpovídá za způsobenou škodu v plné výši, bez omezení násobkem průměrného měsíčního výdělku.

19 (2) Zaměstnancům je možno takto přenechat předměty pouze k plnění pracovních úkolů a to zejména na pracovišti stálém nebo popř. dočasném, určeném pracovním příkazem ke splnění zvláštního pracovního úkolu mimo stálé pracoviště. (3) Po vzniku zvláštní odpovědnosti zaměstnance na základě svěření předmětu proti potvrzení, zaměstnavatel umožní zaměstnanci disponovat samostatně se svěřeným předmětem. Zaměstnavatel předem určí způsob uložení a zabezpečení svěřeného předmětu v době, kdy jej zaměstnanec nebude bezprostředně používat, a v mimopracovní době. K uložení svěřeného předmětu mu vyčlení takový uzamykatelný prostor nebo část nábytku, kde je ke svěřenému předmětu zamezen přístup ostatních osob. (4) Pokud vzhledem k charakteru používání, popř. k rozměrům předmětu není možné podmínky uvedené v předchozím odstavci vytvořit a dodržet, je třeba ochranu předmětů zabezpečit jinak, např. využitím obecné odpovědnosti na základě podpisu místního seznamu inventáře a stanovením povinnosti (v interním předpisu) pracovníka, takto obecně odpovědného za inventář, dodržovat určitý režim používání místnosti a neprodleně hlásit každou změnu nebo závadu ve stavu inventáře v místnosti. Jinou možností je krátkodobé svěřování předmětů na písemné potvrzení pouze na dobu, po kterou je možné výše uvedené podmínky vytvořit a dodržet. (5) Písemné potvrzení o svěření předmětů musí obsahovat: a) přesné označení těchto předmětů, b) poučení, že převzetí předmětů a podpis potvrzení zakládá zvláštní odpovědnost podle 259 zákoníku práce, jíž se zaměstnanec zprostí pouze tehdy, jestliže prokáže, že ztrátu nezavinil, c) potvrzení zaměstnance, že předmět převzal bez závad a že byl seznámen se způsobem jeho použití a s bezpečnostními předpisy, d) způsob uložení a zabezpečení předmětů v době, kdy nebudou bezprostředně používány, e) závazek zaměstnance používat svěřené předměty pouze k plnění pracovního úkolu v souladu s účelem, jemuž jsou určeny, chránit je před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zničením a nepřenechat je ani krátkodobě k užívání jiným osobám. (6) Vzor písemného potvrzení o svěření předmětů je uveden v příloze č. 1. (7) Při vrácení svěřených předmětů je pracoviště zaměstnavatele povinno vyznačit si tuto skutečnost ve své evidenci a zaměstnanci o tom vydat potvrzení na jeho kopii potvrzení, popř. osobní karty. (8) Svěřuje-li se zaměstnanci předmět, jehož pořizovací cena převyšuje ,- Kč, nebo více předmětů, jejichž celková pořizovací převyšuje ,- Kč, bude s ním uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (příloha č. 3). V takovém případě dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů nahrazuje dosavadní vydaná potvrzení o svěření předmětů. Hudební nástroje se svěřují vždy na základě dohody. Pokud by pořizovací hodnota byla nižší, avšak skutečná hodnota vyšší než ,- Kč, bude se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. V případě nejistoty ohledně skutečné ceny svěřeného předmětu, bude uzavřena dohoda. Ustanovení odst. 1 až 7 se pro dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů použijí přiměřeně. (9) Dohodu není nutné uzavírat pro předměty jejichž cena převyšuje ,- Kč, které byly zaměstnanci svěřeny na písemné potvrzení do včetně. (10) Svěřené předměty jsou zaměstnanci souhrnně vedeny na osobní kartě. Osobní karta musí obsahovat označení střediska, evidence předmětů, jméno a příjmení zaměstnance, jemuž byly předměty svěřeny, datum svěření a podpis zaměstnance uvedený zvlášť pro každý

20 svěřený předmět. Osobní karta je přílohou písemného potvrzení o svěření předmětů či písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Vzor osobní karty je uveden v příloze č. 2. (11) Kopii podepsaného potvrzení o svěření předmětů nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, popř. včetně osobní karty, vydá zaměstnanec svěřující předměty přebírajícímu na jeho žádost. Čl. 34 Odpovědnost studentů za ztrátu svěřených předmětů (1) Vzhledem ke specifické povaze výuky na umělecké vysoké škole a k nedostatku cvičných prostor vzniká potřeba přenechávat studentům mimořádně k použití i mimo prostory školy na písemné potvrzení některé učební pomůcky k plnění studijních úkolů. (2) Pro písemné potvrzení, na jehož základě se předměty svěřují studentovi k plnění studijních úkolů, a dohody o svěření platí čl. 33 přiměřeně, s tím že dalšími náležitostmi jsou: a) konkrétní studijní úkol, k jehož plnění je nezbytné předmět svěřit, dobu a místo provedení úkolu, to vše potvrzené podpisem příslušného akademického pracovníka b) závazek vrátit předmět do 3 dnů po splnění úkolu nebo na vyzvání JAMU, vždy však před ukončením studia (3) Vzor písemného potvrzení o svěření předmětů k plnění studijních úkolů je uveden v příloze č. 4. Vzor dohody o svěření předmětů k plnění studijních úkolů je uveden v příloze č. 5. Čl. 35 Zabezpečení věcí zaměstnanců a studentů odložených při plnění pracovních a studijních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (1) Odpovědnost za škodu vzniklou na odložených věcech zaměstnanců při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi upravuje 267 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, kterým se na základě 391 odst. 4 zákoníku práce řídí i odpovědnost za škodu vzniklou na odložených věcech studentů při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním. Odpovědnost za odložené věci v jiných případech upravuje 433 a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. (2) Pro dodržení prevence vzniku škod a vyloučení odpovědnosti JAMU musí být ve všech budovách a prostorách užívaných součástmi JAMU interním předpisem určena a podle potřeby a možnosti i viditelně označena místa k odkládání věcí zaměstnanců, studentů i ostatních návštěvníků. (3) Zaměstnanci a studenti jsou povinni odkládat osobní věci pouze do vyhrazených prostor (uzamykatelné skříňky, nábytek na pracovištích) a v těchto přidělených prostorách své věci uzamykat. Pro další osoby (návštěvníci JAMU, návštěvníci koncertů a představení) musí být v budovách JAMU vyhrazena místa pro odkládání věcí. (4) Zaměstnanci a studenti JAMU jsou dále povinni: a) uzamykat své kanceláře a učebny a to vždy, tj. i pokud je opouštějí pouze na krátkou dobu b) neponechávat cizí neznámé osoby ve svých kancelářích, učebnách bez přítomnosti zaměstnance JAMU