Zpráva o zimní povodni v dílích povodích Horní Vltavy a Berounky Prosinec 2012 a leden 2013

Transkript

1

2

3

4 OBSAH OBSAH ÚVOD HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE METEOROLOGICKÁ SITUACE ZÁSOBA VODY VE SNHU HYDROLOGICKÁ SITUACE OVLIVNNÍ SITUACE VODNÍMI DÍLY, TBD VD LIPNO VD ÍMOV NOVOECKÉ SPLAVY, RYBNÍK ROŽMBERK VN JORDÁN VD LUINA VD ESKÉ ÚDOLÍ VD KLABAVA PROVOZNÍ SITUACE NA VODNÍCH TOCÍCH DÍLÍ POVODÍ HORNÍ VLTAVY VLTAVA NAD VD LIPNO VLTAVA POD VD LIPNO MALŠE NAD VD ÍMOV MALŠE POD VD ÍMOV LUŽNICE OTAVA LOMNICE A SKALICE DÍLÍ POVODÍ BEROUNKY MŽE RADBUZA ÚHLAVA BEROUNKA PO SOUTOK S KLABAVOU (MS TO PLZE A ME ZIPOVODÍ) ÚSLAVA KLABAVA STELA BEROUNKA PO SOUTOK S LITAVKOU (ZBIROŽSKÝ POTOK, JAVORNICE A MEZIPOVODÍ) LITAVKA (LITAVKA A ERVENÝ POTOK) BEROUNKA PO SOUTOK S VLTAVOU (LODNICE A MEZIPOVODÍ) MIMOÁDNÝ MONITORING JAKOSTI VODY DSLEDKY POVODN A VZNIKLÉ ŠKODY ZAPOJE NÍ INFRAS TRUK TURY STÁ TNÍHO PODNIKU POVODÍ VLTAVY PI POVODNI VYUŽITÍ SUCHÝCH NÁDRŽÍ ZÁVR PÍLOHY PEHLED KULMINANÍCH PRTOK, DOSAŽENÝCH 2. A 3. SPA A VYHODNOCENÍ DOBY OPAKOVÁNÍ KULMINANÍCH PRTOK ASOVÝ PRBH VODNÍCH STAV A PRTOK V JEDNOTLIVÝCH LIMNIGRAFICKÝCH STANICÍCH LÁSENICE NEŽÁRKA HAMR NEŽÁRKA KLENOVICE LUŽNICE ZADNÍ POÍÍ SKALICE VARVAŽOV SKALICE PRÁDLO ÚSLAVA ŽDÍREC ÚSLAVA BRADAVA ŽÁKAVA KOTEROV ÚSLAVA

5 1.2.1 HRÁDEK KLABAVA VD KLABAVA KLABAVA NOVÁ HU KLABAVA ZBENO BEROUNKA PÍBRAM LITAVKA ASOVÝ PRBH HLADIN A PRTOK NA VODNÍCH DÍLECH VD LUINA ÚHLAVA VD ESKÉ ÚDOLÍ RADBUZA VD KLABAVA KLABAVA

6 1. ÚVOD Jedním z typ pirozené povodn vyskytující se v našich podmínkách je zimní a jarní povode zpsobená táním sn hové pokrývky, pevážn v kombinaci s dešovými srážkami. Tyto povodn se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých tok (napíklad v beznu 26 na Sázav, Lužnici a dalších tocích). Poznámka: výše uvedený text je citací aktualizovaných odborných pokyn pro provádní hlásné povodové služby, které sestavil eský hydrometeorologický ústav. Povodová epizoda na pelomu roku 212 a 213 se odehrála ve dvou vlnách, piemž ta první kulminovala na v tšin tok a m la ješt lokální maximum okolo , druhá vlna pak prob hla okolo Na dolních ástech tok byly tyto kulminace o 1 až 2 dny pozd ji. Zasaženy byly pedevším toky na dílích povodích Berounky (kde byla druhá vlna mén výrazná) a Horní Vltavy; dílí povodí Dolní Vltavy jen okrajov, krom Vltavy pod soutokem s Berounkou. Zde však nedošlo k takovému zvýšení prtoku, které by si vyžádalo zastavení plavby na Vltavské vodní cest i provád ní protipovodových opatení. 2. HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE 2.1 METEOROLOGICKÁ SITUACE Ve tetí dekád m síce prosince 212 pevládalo západní až jihozápadní proud ní, ve kterém pes stední Evropu postupovaly jednotlivé frontální systémy, které m ly výrazné teplé sektory, proto v tomto období byly dosaženy nejvyšší hodnoty maximálních teplot. Zpoátku tetí dekády byly prm rné teploty v normálu, ale postupn se odchylka od normálu zvyšovala na hodnoty v intervalu od 2 až 6 C, což pedstavovalo mimoádn nadnormální stav. Maximální teploty se zpoátku dekády v prm ru pohybovaly v rozmezí od -2 do +2 C. Postupn uprosted dekády byly maximální teploty v prm ru od 7 do 13 C, piemž nejtepleji bylo , kdy byla nam ena v Neum telích nejvyšší hodnota maximální teploty 14,7 C, další nejvyšší hodnota byla 13,5 C v Klatovech. Druhým nejteplejším dnem bylo , kdy byly nam eny hodnoty 13,4 C v Klatovech a 13, C v eských Bud jovicích. Ve dnech pedcházejících zvýšeným prtokm, tedy 22. a , pršelo na v tšin území ve správ státního podniku Povodí Vltavy a denní srážkové úhrny byly 5

7 v prm ru od 1 do 3 mm, výjimen až 4 mm. Nejvyšší denní srážkové úhrny zaznamenaly Prášily 43 mm i Rožmitál pod Temšínem 34 mm. Poátení sn hové srážky postupn pecházely v dešové ve všech nadmoských výškách. Na Šumav se jednalo místy o 3 5 mm (Špiák 58,2 mm), v eském a Slavkovském lese a v Brdech pak okolo 3 mm srážek, což je patrné z mapy srážkových úhrn zaznamenaných kombinací pozemních srážkom r a radarového odhadu obr. 1. Obrázek 1 Celkové množství srážek od hod. do hod. (SE) - zdroj HMÚ Obdobná situace se opakovala ješt , kdy se denní úhrny pohybovaly v prm ru od 4 do 12 mm, ojedin le do 2 mm viz obr. 2. Srážkové úhrny, s výjimkou vrcholových partií Šumavy, nedosahovaly hodnot z první epizody. Nejvyšší denní úhrny byly nam eny na t chto stanicích: 19 mm ve Vyšším Brod, 23 mm v Hojsov Stráži a 24 mm na Churáov. Píinou druhé vlny zvýšených prtok v lednu 213 bylo rovn ž zvýšení teploty vzduchu v kombinaci se srážkami. Teplota vzduchu se na poátku ledna pohybovala nad normálem, dny 3. až byly vbec nejteplejšími dny m síce s prm rnou teplotou mezi 5 a 9 C. Významné srážkové úhrny první dekády m síce byly spojeny s výskytem zvln ného frontálního rozhraní, které se po v tšinu období (cca ) udržovalo nad stední 6

8 Evropou a odd lovalo tak teplý vzduch na západ od chladného na východ. Nejvyšší srážkové úhrny tohoto období pipadly na 4.1., kdy spadlo v echách v prm ru 9,5 mm. Majoritní podíl t chto srážek spadl na horách na jihozápad (Šumava, eský les) území. S ohledem na fakt, že se popsané území nacházelo na teplé stran výše zmín ného rozhraní, jednalo se ve všech polohách o srážky ryze dešového charakteru. V dsledku toho docházelo na zmín ných horách k masivnímu odtávání sn hové pokrývky, a to v souinnosti s množstvím dopadajících srážek zvedalo hladiny na tocích odvodujících tyto oblasti. Obrázek 2 Celkové množství srážek od hod. do hod. (SE) - zdroj HMÚ Druhým významným srážkovým dnem tohoto období je , kdy se srážkové úhrny pohybovaly mezi 4 a 9 mm. Maximální úhrny byly nam eny obdobn jako dne na horách, tentokrát v oblasti eskomoravské vrchoviny (jihoeská oblast 8,8 mm). Z výjimkou hebenových poloh, kde pipadával sníh, se op t jednalo pevážn o srážky dešové. V pokraujícím teplejším západním proud ní docházelo i ve zbytku první dekády m síce ledna 213 k zesílené srážkové innosti, a to na dvou frontálních systémech, které pešly pes území R k východu. V tomto pípad bylo území ve správ státního podniku Povodí Vltavy zasaženo srážkami spíše okrajov. Okolo k nám za okluzní frontou zaal proudit chladn jší vzduch od severozápadu a ve v tšin nadmoských poloh op t vypadávaly srážky sn hové. 7

9 2.2 ZÁSOBA VODY VE SNHU Sn hová pokrývka vzrstala v prvých dvou prosincových dekádách na všech povodích. Na poátku m síce dosahoval odhad celkového množství vody ve form sn hové pokrývky napíklad na povodí VD Orlík 19,4 mil. m 3, na povodí Sázavy bylo,8 mil. m 3. Objem vody ve sn hu k dosáhl na zmín ných povodích 231,5 mil. m 3 a 62 mil. m 3. Obrat pinesl záv r m síce se silným oteplením v kombinaci s dešovými srážkami, kdy odtála v tšina sn hu v nižších a stedních polohách. Na konci m síce (31.12.) pedstavovaly celkové zásoby sn hu na povodí VD Orlík 55,8 mil. m 3 a na Sázav pouhých 1,6 mil. m 3. Obrázek 3 Zásoby vody ve snhu ke dni zdroj HMÚ Ke dni leželo dle m ení a vyhodnocení HMÚ v celém povodí Berounky 136 mil. m 3 vody ve sn hové pokrývce, k pak 99,2 mil. m 3. Vlivem dešových srážek a vysokých teplot došlo k odtávání sn hové pokrývky a vzestupu hladin na všech tocích. V prb hu hlavní vlny první epizody odtekla pibližn polovina celkové zásoby vody ve sn hu (na povodí Berounky bylo odhadnuto 47,8 mil. m 3 vody ve sn hu), ke dni byl už sníh zaznamenán prakticky jen ve vrcholových partiích Šumavy (v celém povodí Berounky leželo jen 2,7 mil. m 3 vody ve sn hu). V povodí Berounky tak b hem první vlny povodn ubylo více než 96 % z celkové zásoby vody ve sn hu. Druhá povodová vlna na poátku ledna 213 nebyla již tak významn zapíin na pímo táním sn hu, nebo jeho zásoby byly již velmi malé. Nicmén tání a srážky b hem pedcházející povodové vlny zpsobily výrazné nasycení povodí a tedy okamžitou reakci zasažených tok na vypadlé srážky. 8

10 Zpráva o zimní povodni v díl ích povodích Horní Vltavy a Berounky Obrázek 4 Zásoby vody ve sn hu ke dni zdroj HMÚ 2.3 HYDROLOGICKÁ SITUACE Tendence hladin na vodních tocích byla od za átku prosince pro všechna povodí charakteristická setrvalými stavy nebo mírnými poklesy. Pak na konci m síce došlo vlivem vydatných srážek v kombinaci s oteplením a následným odtáváním sn hové pokrývky ve st edních a nízkých polohách k vzestup m hladin na všech tocích, výrazné vzestupy pak byly v povodí Berounky a Horní Vltavy. Zasažené toky pak vykazovaly vzestupy i ve svých horských partiích. Zvýšené pr toky okolo váno ních svátk p išly ve dvou vlnách: první byla výrazn jší, následkem srážek 22. a , ta druhá pak mén výrazná, zp sobená srážkami 26. a Nejvíce bylo zasaženo povodí Berounky. Hladiny tok za aly reagovat rychlými vzestupy v pr b hu dne a v tšina z nich kulminovala v pr b hu dne (n které horní toky již v noci z 23. na Vlastní Berounka kulminovala až v noci z 24. na Z hlediska dosažené doby opakování kulmina ního pr toku byla situace nejhorší na Bradav, kde se jednalo o pr tok Q5, a následn na dolní Úslav (kulminace p i Q2). V povodí Klabavy, Úhlavy a áste n i v povodí Mže a Litavky se jednalo o pr toky v rozmezí Q1-2. Na ostatních tocích v povodí Berounky kulmina ní pr toky vesm s nep ekro ily hodnotu Q1. V pr b hu povod ové vlny byly p ekro eny limity pro 3. SPA ve stanicích Prádlo a Plze -Koterov na Úslav a na odtoku z VD Klabava na Klabav. Z profil, kde prozatím 9

11 nejsou oficiáln stanoveny limity SPA, se hladiny pohybovaly nad návrhovými limity pro 3. SPA ve stanicích Vícenice na Tonickém potoce a v Žákav na Bradav. Limity pro druhé stupn povodové aktivity pak byly pekroeny i na dalších stanicích na Úslav a Klabav. 1. SPA pak nastaly na Mži, Radbuze, Úhlav a Berounce (s výjimkou stanice Zbeno kde byl krátkodob pekroen 2. SPA). Pi lokálním maximu prtok, které se na tocích projevilo okolo , pak byly kulminaní vodní stavy ve všech sledovaných profilech na povodí Berounky nižší než pi první vln. Na Horní Vltav byla pi první vln prtoky zvýšenými nad 1. SPA nebo i limit pro vyhlášení 2. SPA zasažena povodí Lužnice, Otavy (s pítoky Kemelnou, Vydrou a Ostružnou, níže pak Blanicí) a Skalice a Lomnice. Lokální maximum, které následovalo okolo , bylo nižší na tocích zasažených pedchozím vzestupem. Na n kterých tocích, které v pedcházejících dnech vzestupem nereagovaly, však hladiny zaznamenaly výrazný vzestup práv okolo (Teplá a Studená Vltava). Druhá vlna se odehrála na zaátku ledna 213. Situaci pedcházelo n kolikadenní postupné oteplování, takže 2. a dosahovala teplota vzduchu v maximech 4 až 8 C, 4.1. až 1 C. Do páteního rána byly zaznamenány v polohách do 8 m n. m. dešové srážky (v tšinou do 1 mm). Hlavním impulsem vzestup hladin byly proto až další dešové srážky spadlé v noci na Na jihu území pršelo intenzivn na Šumav v povodí Kemelné a Vydry a v Novohradských horách (2 až 34 mm za 24 hod.). Pitom jinde na Šumav spadlo pouze (1 až 18 mm za 24 hod.). Na ostatním území byly význan jší srážky v exponovaných partiích Brd a eskomoravské vrchoviny. Hydrologická odezva byla nejprve zaznamenána na Teplé Vltav, Nežárce a na Otav. V povodí Lužnice a Malše byly kulminace dosaženy pozd ji, 8. a Celá situace odezn la kulminacemi Vltavy bez dosažení SPA. Kulminace prob hly v tšinou na úrovni 1. SPA a ½ až 1-letého prtoku. Úrovn 1. SPA dosáhly Malše a Otava. 1. i 2. SPA dosáhly Lužnice a Nežárka. Tabulka kulminací a dosažených stup povodové aktivity je uvedena v píloze OVLIVNNÍ SITUACE VODNÍMI DÍLY, TBD Všechna vodní díla ve správ Povodí Vltavy, státní podnik (pehrady, jezy, hráze) byla ped zaátkem povodn v provozuschopném stavu. Na všech vodních dílech byly 1

12 po pedchozích povodových situacích provedeny prohlídky a všechny zjišt né závady byly odstran ny tak, aby byl zajišt n bezpený provoz t chto vodních d l. 3.1 VD LIPNO Pevážná ást povodového prtoku byl zachycována v zásobním prostoru vodního díla, piemž došlo ke snížení prtoku z cca 7 m 3.s -1 na 1 m 3.s -1. Tyto manipulace pozitivn ovlivnily prb h povodn na toku pod VD Lipno nedošlo k vybežení vody z koryta. 3.2 VD ÍMOV Dolní tok byl rovn ž pozitivn ovlivn n manipulacemi na VD ímov. B hem první vlny zvýšených pítok spolu s následným lokálním maximem, kdy byly kulminace cca 13 m 3.s -1, byl zvýšený pítok transformován na 3,8 m 3.s -1. Druhá, v tší vlna zvýšených prtok, kdy pítok do VD dosáhl 29 m 3.s -1, byl odtok postupn navyšován až na 25 m 3.s -1. Po provedení t chto manipulací a díky zvýšenému pítoku ze Stropnice došlo na dolním toku Malše v profilu Roudné k pekroení 1. SPA. Nikde na toku Malše a Stropnice nedošlo k vybežení do zástavby. 3.3 NOVOECKÉ SPLAVY, RYBNÍK ROŽMBERK K výraznému zvýšení prtoku s pekroením SPA došlo na horním toku Lužnice a na Nežárce až ve druhé povodové vln, která probíhala V profilu Pila došlo k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 14. hod. pi prtoku 44 m 3.s -1. Na Staré ece v profilu Kazdovna došlo díky manipulacím na Novoeckých splavech a cílenému pln ní rybníka Rožmberk také k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 1. hod. pi prtoku 1 m 3.s -1. Po opadnutí pítoku z horní Lužnice byl snížen i prtok na rybník Rožmberk, a to na 8 m 3.s -1. Stejn tak na Nové ece v profilu Mláka došlo k pekroení 1. SPA díky cílenému odklán ní zvýšeného pítoku na Novoecké Splavy sm rem do Nežárky. Kulminace byla v profilu Mláka v 9. hod. pi prtoku 4,6 m 3.s -1. Na Nežárce došlo v profilu Lásenice k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 16.4 hod. pi prtoku 34,7 m 3.s -1. Na dolním toku Nežárky v profilu Hamr došlo díky výraznému pítoku Novou ekou k pekroení 2. SPA. Kulminace byla v 16.2 hod. pi prtoku 73 m 3.s

13 3.4 VN JORDÁN Vodní nádrž Jordán na Košínském potoce, která je ve vlastnictví M sta Tábor, procházela v dob zvýšených prtok rekonstrukcí, pi níž byla zdrž ped lena sypanou hrází, nad kterou byla zadržována voda. ást zdrže pod sypanou hrází byla vypušt na, byly zde vybudovány sedimentaní hrázky na zachycení unášeného sedimentu. Zárove probíhala rekonstrukce hradícího objektu nádrže, spoívající mimo jiné v budování spodní výpusti. Pi protržení sypané d lící hráze nebylo hradícím objektem nádrže možné vodu z horní ásti zadržet. Dne okolo 7. hod. došlo k protržení d lící hráze na jejím levém konci, v oblasti bezpenostního pelivu. Vznikla zde porucha v šíi cca 15 2 m. Voda s bahnem postupovala do spodní vypušt né ásti a odtékala pes otvor štoly v hradícím objektu do Košínského potoka. Prlomová vlna dosahovala v Košínském potoce výšky cca 6 cm (odeet na lati u mostu Pod Ptákem ) a krátkodob tak došlo k dosažení 2. SPA. V 9. hod. zástupci m sta spolu se zástupci HZS a zhotovitele stavby konstatovali, že voda již opadla na cca 45 cm a pestala se vylévat z beh. Uvedený stav je již pod úrovní 2. SPA a tento tudíž nebyl vyhlášen (prtok byl odhadem cca 2,5 m 3.s -1 ). Voda odtékala tunelem štoly pes zaízení stavby. Byla erná, zapáchající a obsahovala velké množství plaveného sedimentu. Okolo 1. hod. došlo k vyrovnání hladin mezi horní a dolní ástí nádrže. V dolní ásti nádrže byla hladina vody cca 3 4 m nad otvorem vtoku do štoly, na hladin se netvoil vír a nebylo možno urit, v které ásti se vtok nachází. Sedimentaní hrázka nad vtokem nebyla patrná. Celkem vyteklo cca 6 tis. m 3 vody (odborný odhad projektanta na základ výšky hladiny v horní ásti nádrže). Dne se sešli zástupci zhotovitele, správce stavby, investora a OŽP M Ú Tábor a dohodli postup sanace s ohledem na zjišt né skutenosti. ešení situace bylo dohodnuto v následujících krocích: 1. Zastavit pítok do spodní ásti nádrže. Zhotovitel zajistil již otevení kamenolomu ve Slapech u Tábora pro úely získání vhodného materiálu k zásypu prrvy. První materiál se do prrvy zaal navážet téhož dne okolo hod. Jednalo se o velké kameny, které odolaly proudící vod. Prtok byl omezen na minimum (cca 5 m široký pruh). Okolo 16. hod. pestala proudit do Košínského potoka voda zneišt ná sedimentem. Zbarvení vody bylo vícemén pirozené, bez erného zabarvení a zápachu. Tento stav nastal díky tomu, že odtekla voda zneišt ná první prlomovou 12

14 vlnou z prostoru mezi sedimentaní hrází v Jordánu a vtokem do štoly. Další pitékající voda již proudila povrchov až ke vtoku. V sobotu dne zaal zhotovitel pracovat v nepetržitém režimu (24 hod.) na obnovení d lící hráze. K zastavení prtoku pes sypanou d lící hráz došlo v ranních hodinách a poté se zaala plnit horní ást nádrže pitékající vodou a souasn byla doplována hráz na pvodní kótu s nov upraveným bezpenostním pelivem. Hráz byla dosypána na pvodní kótu v odpoledních hodinách a bezpenostní peliv byl na návodní stran hráze opevn n Obnovení funkce sedimentaní hráze v Jordánu a v Košínském potoce. Souasn se zastavením pítoku se zaala stahovat voda ze spodní ásti Jordánu. To zapíinilo op tovné silné unášení sedimentu, který se dostával znovu do Lužnice. Ve 13. hod. dne vodoprávní úad naídil okamžit zahájit práce na obnov sedimentaních hrázek. Proud vody postupn slábl a bylo možno tyto práce zahájit (prtok odhadem do 1 m 3.s -1 ). Hrázka v Košínském potoce byla obnovena okolo 17. hod. dne , sedimentaní hráz v Jordánu pak okolo 2. hod. téhož dne. Hrázka v Jordánu byla po opadnutí vody zachována až na cca 5 m dlouhý protržený úsek, který byl zasypán velkými kameny odolávajícím proud ní vody a následn byla celá hrázka navýšena. V míst prrvy v hrázce v Jordánu proudila ješt pes kameny voda v malém množství, která byla zneišt na sedimentem. Jednalo se o cca 3 l.s -1. Dne pak byla ješt posílena sedimentace v Košínském potoce vložením balík slámy. Kontrolou eky dne okolo 1. hod bylo zjišt no, že již eka není zbarvena erným sedimentem. Vodoprávní úad m l v dob vydání Zprávy o povodni k dispozici pouze stanovisko specialisty TBD a projektanta k píinám stavu. Protože OŽP M Ú Tábor byl v tomto pípad evidentn podjatý pro pípadné projednávání uložení sankcí, byl pípad pedán IŽP eské Bud jovice. 3.5 VD LUINA Na VD Luina byl vzhledem k oekávané situaci navýšen odtok již v 7.45 hod., a to z 1,46 m 3.s -1 na hodnotu 2,55 m 3.s -1. O den pozd ji v 9. hod. byl odtok op tovn navýšen až na 3,55 m 3.s -1. Tento konstantní prtok byl pak udržován po celou dobu trvání 13

15 povodové epizody. Kulminaní pítok do nádrže dosáhl dle bilanního vyhodnocení hodnoty 12,3 m 3.s -1, a to dne v 19. hod. Na pítoku do nádrže se tak jednalo o prtok mírn pevyšující Q 2. Pi lokálním maximu, které následovalo, dosáhl kulminaní pítok již jen hodnoty 6,4 m 3.s -1, dne v 6. hod. Nejvyšší hladina v nádrži byla zaznamenána dne v 19. hod. na úrovni kóty 53,38 m n.m. Graf znázorující prb h prtok a hladiny v nádrži je uveden v píloze VD ESKÉ ÚDOLÍ Na vodním díle eské Údolí na Radbuze se dle nov schváleného manipulaního ádu (11/212) na zimní období již nesnižuje hladina na kótu 31,6 m n.m. (neprázdní se zásobní prostor nádrže). Hladina v nádrži se tak ped píchodem povodn pohybovala v rozmezí kót cca 313,45 až 313,6 m n.m. Pi nástupu první povodové vlny byl odtok z VD postupn navyšován manipulacemi s hradícími klapkami na obou pelivných polích. Kulminaní pítok do nádrže o hodnot 4,4 m 3.s -1 (Q 1 Q 2 ) nastal dne v 18. hod. Nejvyšší hladina (313,71 m n.m.) a odtok z VD (39,4 m 3.s -1 ) byly zaznamenány v. hod. Na odtoku z nádrže nedošlo k pekroení neškodného odtoku. Následující lokální maximum s kulminaním pítokem 32,7 m 3.s -1 bylo provedeno pi nejvyšší dosažené hladin v nádrži 313,7 m n.m. a odtoku 32,1 m 3.s -1. Graf znázorující prb h prtok a hladiny v nádrži je uveden v píloze VD KLABAVA Hladina vody v nádrži VD Klabava byla soustavn snižována ped povodní až na hodnotu 344,89 m n.m. Pesto vlivem velmi omezeného ovladatelného objemu nádrže nebylo pi povodni dosaženo vyšších transformaních úink. Pi nástupu povodn byl postupn v souladu se vzrstajícím pítokem navyšován postupn odtok z nádrže. Dne v 18. byly již pln oteveny ob spodní výpusti a krátce po 22. hod. dosáhla hladina úrovn bezpenostního pelivu. Nejvyšší odtok o hodnot 3,1 m 3.s -1 byl zaznamenán v 6. hod. pi hladin 346,24 m n.m. Na odtoku z nádrže nedošlo k pekroení neškodného odtoku. Pítok byl bilann vyhodnocen na hodnotu 38,7 m 3.s -1 (Q 2 ). Lokální maximum, které na Klabav prob hlo dne , již nem lo tak vysoké parametry. Nejvyšší odtok 2,2 m 3.s -1 nastal v 15. hod. pi hladin v nádrži 345,95 m n.m. Bilanním vyhodnocením byl vyhodnocen kulminaní pítok na 24, m 3.s -1. Graf znázorující prb h prtok a hladiny v nádrži je uveden v píloze

16 Na ostatních významných VD ve správ nebylo podrobné vyhodnocení prb hu povodn provedeno z toho dvodu, že kulminaní pítoky do nádrží nepekroily hodnotu Q 1, na odtoku nebylo dosaženo limit 2. nebo 3. SPA a tedy nedošlo ani k pekroení hodnoty neškodného odtoku. Vzhledem k rozsahu a délce trvání povodní nebyl na vodních dílech s právem hospodait pro státní podnik Povodí Vltavy provád n technickobezpenostní dohled nad rámec b žného provozu. Vodní díla jsou po prob hlé povodni v bezpeném a provozuschopném stavu. 4. PROVOZNÍ SITUACE NA VODNÍCH TOCÍCH Na tocích a vodních dílech ve správ Povodí Vltavy, státní podnik byly ped nástupem povodn i b hem ní provád ny zabezpeovací práce, které jsou dány zákonnými povinnostmi správc vodních tok. Podrobný prb h vodních stav a prtok na limnigrafických stanicích je uveden v píloze DÍLÍ POVODÍ HORNÍ VLTAVY VLTAVA NAD VD LIPNO HP až Povodová situace prob hla ve dvou vlnách s tím, že první povodová vlna m la ješt kulminaním prtokem podobné lokální maximum a nedosahovala SPA. Nejv tší byla druhá povodová vlna, kdy došlo v profilu Lenora k pekroení 1. SPA. Kulminace byla ve 1. hod. pi prtoku 32,1 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídala kulminace Q 1 Q 2. Dále po toku Vltavy došlo pouze k transformaci povodové vlny bez dalšího dosažení SPA. Na horním toku Vltavy nikde nedošlo k vybežení do zástavy VLTAVA POD VD LIPNO HP až Situace na Vltav pod VD Lipno byla výrazn ovlivn na manipulacemi na tomto vodním díle. Pevážná ást povodového prtoku byl zachycena v zásobním prostoru 15

17 vodního díla. B hem epizody zvýšených prtok odtok z VD nepekroil 1 m 3.s -1. Díky tomu na toku Vltavy pod VD Lipno nedošlo k vybežení z koryta MALŠE NAD VD ÍMOV HP až Povodová situace zasáhla celé povodí Malše a erné. Odehrála se ve dvou po sob jdoucích vlnách, s tím, že lokální maximum, následující po první vln, bylo velmi mírné. Nikde na toku Malše nad VD ímov nedošlo k dosažení SPA. Hydrologicky odpovídaly kulminaní prtoky Q 3d Q MALŠE POD VD ÍMOV HP až Dolní tok Malše byl pozitivn ovlivn n manipulacemi na VD ímov. B hem první vlny zvýšených pítok spolu s následným lokálním maximem, kdy byly kulminace cca 13 m 3.s -1, byl zvýšený pítok transformován na 3,8 m 3.s -1. Pi druhé, v tší vln zvýšených prtok, kdy pítok do VD dosáhl 29 m 3.s -1, byl odtok postupn navyšován až na 25 m 3.s -1. Po provedení t chto manipulací a díky zvýšenému pítoku ze Stropnice došlo na dolním toku Malše v profilu Roudné k pekroení 1. SPA. Kulminace byla ve 22. hod. pi prtoku 42 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 3d Q 1. Nikde na toku Malše a Stropnice nedošlo k vybežení do zástavby LUŽNICE HP až Povodová situace v povodí Lužnice prob hla ve dvou povodových vlnách. První povodová vlna s navazujícím lokálním maximem nejvíce zasáhla dolní tok Lužnice, kdy intenzivní srážková innost zasáhla Táborsko a díky oteplení došlo k rychlému odtávání sn hu a tím k výrazným vzestupm hladin na všech menších tocích a následn na celém dolním toku Lužnice. Kulminace této povodové vlny byla v profilu Bechyn v 23.2 hod. pi pekroení 1. SPA. Kulminaní prtok byl 95,3 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok <Q 1. Pi této povodové epizod došlo k výrazným problémm na Košínském potoce, kde probíhá stavba odbahování rybníka Jordán (viz. kapitola 3.4). 16

18 Na horním toku Lužnice ani na Nežárce nedošlo pi první vln k pekroení SPA. K pekroení SPA došlo až ve druhé povodové vln, která probíhala Pi této epizod op t došlo k dešovým srážkám a v dsledku op tovného tání sn hu došlo znovu ke zvýšeným prtokm v celém povodí Lužnice a Nežárky. Tato povodová vlna byla nejv tší. Na horním toku Lužnice v profilu Pila došlo k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 14. hod. pi prtoku 44 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 1 Q 2. Na Staré ece v profilu Kazdovna došlo díky manipulacím na Novoeckých splavech a cílenému pln ní rybníka Rožmberk také k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 1. hod. pi prtoku 1 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 3d Q 1. Po opadnutí pítoku z horní Lužnice byl snížen i prtok do rybníka Rožmberk, a to na 8 m 3.s -1. Stejn tak na Nové ece v profilu Mláka došlo k pekroení 1. SPA díky cílenému odklán ní zvýšeného pítoku na Novoecké Splavy sm rem do Nežárky. Kulminace byla v profilu Mláka v 9. hod. pi prtoku 4,6 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 3d Q 1. Nikde na horním toku Lužnice nedošlo k vybežení do zástavby, pouze k vybežení do luk a íní nivy prakticky v celém úseku od státní hranice až po Novoecké splavy (krom upraveného úseku koryta v Suchdole nad Lužnicí). Na Nežárce došlo v profilu Lásenice k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 16.4 hod. pi prtoku 34,7 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 1. Na dolním toku Nežárky v profilu Hamr došlo díky výraznému pítoku Novou ekou k pekroení 2. SPA. Kulminace byla v 16.2 hod. pi prtoku 73,6 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 2. Na stedním toku Lužnice v Klenovicích došlo díky výraznému pítoku z Nežárky a ostatních pítok k pekroení 2. SPA. Kulminace byla v 17.4 hod. pi prtoku 16 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 2. Na dolním toku Lužnice v Bechyni pak k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 1.1 hod. pi prtoku 129 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 5 Q OTAVA HP až Povodová situace na Otav prob hla ve dvou povodových vlnách, piemž po té první následovala dokonce dv lokální maxima. První povodová vlna tedy trvala celkem 6 dn, od do a byla nejv tší. Druhá povodová vlna pak prob hla Na toku Kemelné došlo v profilu Stodlky k dosažení 1. SPA. Kulminace byla 17

19 v 23.5 hod. pi prtoku 26,5 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 3d Q 1. Na Vyde v profilu Modrava byla kulminace t sn pod. Pod soutokem obou t chto ek na Otav v profilu Rejštejn také nedošlo k dosažní SPA. V Sušici pak díky dalším pítokm došlo k dosažní 1. SPA. Kulminace byla v 1.3 hod. pi prtoku 73,6 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 3d Q 1. Dále po toku docházelo k postupné transformaci povodového prtoku bez dosažení SPA. Výjimku tvoil dolní tok Otavy v Písku, kde v dsledku zvýšeného pítoku z Blanice došlo k pekroení 1. SPA. Kulminace byla v 9.5 hod pi prtoku 143 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 1. Na celém toku Otavy nikde nedošlo k vybežení do zástavby, pouze k lokálnímu vybežení do luk LOMNICE A SKALICE HP až Na Lomnici prob hla povode ve dvou vlnách a , bez výrazných lokálních maxim. Pi té první, v tší, došlo k dosažení 1. SPA v profilu Blatná. Kulminace byla v 6. hod. pi prtoku 23,7 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 2. Dále po toku již docházelo k postupné transformaci povodového prtoku. V profilu Dolní Ostrovec došlo také k pekroení 1. SPA. Kulminace prob hla v 15.1 hod. pi prtoku 18 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 1. V Miroticích došlo k zaplavení vodních zdroj a tím k preventivnímu odstavení vodovodu. Jinak nikde k vybežení do zástavby nedošlo. Na Skalici prob hla povode také ve dvou vlnách. Stejn jako na Lomnici byla první povodová vlna v tší než druhá. Kulminace na horním toku v profilu Zadní Poíí byla ve 23.5 hod. po pekroení 2. SPA pi prtoku 33,6 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok >Q 1. Na dolním toku v profilu Varvažov byla kulminace pi pekroení také 2. SPA v 9.3 hod. pi prtoku 47,9 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal prtok Q 5. Na toku Skalice došlo v Rožmitálu pod Temšínem k zaplavení zahrádek a komunikace na pravém behu v dolní ásti m sta a tím k odíznutí obytných dom v zahrádkách. Ve Skuhrav dosahovala voda až k hasiské zbrojnici na levém behu nad silniním mostem. K zaplavení zbrojnice však nedošlo. V Mirovicích byla zaplavena místní komunikace v místní ásti Zámostí a vodní zdroje. Preventivn zde došlo k odstavení OV a vodovodu. V celém úseku toku došlo k vybežení do luk v záplavovém území. 18

20 4.2 DÍLÍ POVODÍ BEROUNKY MŽE HP až V povodí Mže byly v období 22. až zaznamenány srážkové úhrny okolo 3 až 35 mm. Vlivem toho se výrazn zvedly hladiny všech tok v povodí. Lokáln bylo dosaženo nejnižších stup povodové aktivity (Planá Hamerský potok, Stíbro Mže). V tšinou se jednalo o prtoky na úrovni Q 1, pípadn Q 1-2. Celkový pítok do VD Luina odpovídal hodnot mírn pevyšující Q 2. Po druhé vln srážek již nebyly vzestupy hladin tak výrazné a následující lokální maximum se obešlo bez dosažení limit SPA. Z VD Hracholusky byl ješt ped píchodem povodové vlny odpoušt n prtok 14, m 3.s -1. Dne v dopoledních hodinách byl odtok postupn navýšen až na hodnotu 3,5 m 3.s -1. Tento prtok byl udržován až do , kdy byly v 1. hod. uzaveny spodní výpusti a odtok z VD byl následn realizován jen turbinou MVE (14, m 3.s -1 ). Lednové zvýšení prtok už nebylo nijak mimoádné RADBUZA HP až , vetn V povodí horní Radbuzy byly pi první srážkové epizod nam eny úhrny 2 3 mm, v dolní ásti povodí jen okolo 1 mm. Prtoky na všech tocích se pohybovaly okolo úrovní pro Q 1. Na Radbuze byly pekroeny limity pro 1. SPA na všech limnigrafických stanicích. V Tasnovicích kulminovala Radbuza dne v 6.2 hod. pi vodním stavu 135 cm a prtoku 14,3 m 3.s -1. Ve Stakov byl kulminaní stav 163 cm (27,4 m 3.s -1 ) zaznamenán o tyi hodiny pozd ji, v 1.3 hod. V profilu Lhota prob hla kulminace až v 18.1 hod., a to pi prtoku 38,5 m 3.s -1. Kulminaní pítok do nádrže VD eské Údolí nastal již okolo 18. hod. o hodnot 4,4 m 3.s -1 (39,5 m 3.s -1 ) byl zaznamenán v 22. hod. (Q 1 Q 2 ). Nejvyšší odtok z VD Pi lokálním maximu prtoku již prtoky nedosahovaly hodnot z pedchozích dní, hladiny kulminovaly t sn pod limity pro 1. SPA. Druhá povodová vlna se na Radbuze prakticky neprojevila. 19

21 4.2.3 ÚHLAVA HP až Horní ást povodí Úhlavy nebyla, v porovnání se stední a dolní partií povodí, první povodovou vlnou píliš zasažena. Z povodí Úhlavy bylo nejvíce postiženo povodí Tonického potoka. Ve stanici Vícenice (provozovatel Povodí Vltavy, s.p.) se hladina zaala výrazn ji zvyšovat v dopoledních hodinách. Kulminace prob hla krátce po plnoci dne pi stavu 174 cm, což pedstavuje prtok 12,3 m 3.s -1. Dle návrhových stup povodové aktivity se jednalo o stav pevyšující teoretickou úrove pro 3. SPA. I vlivem podílu povodí Tonického potoka bylo následn ve všech limnigrafických stanicích na dolní Úhlav dosaženo nejnižšího stupn povodové aktivity. Op tovný vzestup prtoku již tak významný nebyl, situace na všech tocích v povodí Úhlavy i na Úhlav samotné byla stabilizovaná, limit pro byl krátce pekroen jen ve stanici Peštice na Úhlav. Druhá povodová vlna v lednu 213 se již neprojevila BEROUNKA PO SOUTOK S KLABAVOU (MSTO PLZE A MEZIPOVODÍ) HP až a až Samotné m sto Plze a nejbližší okolí nebylo dešovými srážkami výrazn ji zasaženo, situace byla ovlivn na pedevším dotokem z horních partií povodí. Vlivem zvýšených prtok na Radbuze a Úhlav bylo v profilu Plze Bílá Hora na Berounce dne v 21.3 hod. dosaženo 1. SPA. Pokles pod 1. SPA nastal na Bílé Hoe po šesté hodin ranní. Pi lokálním maximu byl v tomto profilu 1. SPA v platnosti od hod. do hod. Druhá povodová vlna v lednu 213 zde nebyla patrná ÚSLAVA HP až Povodí Úslavy bylo jako jedno z dílích povodí povodovou vlnou zasaženo nejvíce. Srážky v celkových úhrnech okolo 3 mm za 24 hod. zpsobily prudké vzestupy hladin a postupné pekroení limit pro 2. i 3. SPA. Horní Úslava kulminovala pi prtocích mírn pod hodnotami Q 1. Pesto byl v profilu Prádlo pekroen limit pro 3. SPA, ve Ždírci Úslava kulminovala na úrovni 2. SPA. Na Bradav byly dle vyhodnocení prtoky dle doby opakování 2

22 výrazn vyšší, a to až okolo hodnot pro Q 5. Kulminace v profilu Žákava byla zaznamenána dne ve 21.1 hod. pi prtoku 21, m 3.s -1. V profilu Koterov na dolní Úslav došlo také k pekroení limitu pro nejvyšší, tedy 3. SPA, ovšem dle vyhodnocení záznamu limnigrafické stanice pouze o 1 cm. Kulminace tak prob hla pi vodním stavu 21 cm, což odpovídá prtoku 76,4 m 3.s -1 (Q 2 ). Po druhé srážkové epizod, kdy se okolo prtok op t zvýšil, již nedošlo k výrazn jším vzestupm hladin, na tocích v povodí Úslavy nebyly zaznamenány ani nejnižší SPA. Obdobn tomu bylo i pi druhé povodové vln v lednu KLABAVA HP až Prtoky na tocích v povodí Klabavy reagovaly na dešové srážky rychlými vzestupy. Nejvyšší dosažené hodnoty prtok se pohybovaly v rozmezí Q 1 až Q 2. Na Klabav v profilu Hrádek hladina kulminovala v 22.1 hod. pi stavu 133 cm (2. SPA) a prtoku 22,8 m 3.s -1. Pítok do VD Klabava byl bilann vyhodnocen na hodnot 38,7 m 3.s -1 (Q 2 ). Nejvyšší odtok o hodnot 3,7 m 3.s -1 (3. SPA) byl zaznamenán v 4.2 hod. V profilu Nová Hu Klabava kulminovala v 8.5 hod. pi vodním stavu 191 cm (2. SPA) a prtoku 36, m 3.s -1. Kulminaní stavy pi následujícím lokálním maximu již byly ve všech profilech v povodí Klabavy nižší, pesto došlo v Hrádku a Nové Huti k dosažení 1. SPA, na odtoku z VD Klabava pak bylo krátkodob dosaženo limitu pro vyhlášení 2. SPA STELA HP až Povodí Stely nebylo srážkovou inností ani pi jedné z epizod výrazn ji zasaženo. Povodová vlna z horní partie povodí Stely byla pln transformována ve vodní nádrži VD Žlutice. Bilanní pítok do nádrže inil v kulminaci 14,8 m 3.s -1 (< Q 2 ). Z VD Žlutice byl po celou dobu udržován konstantní odtok 1,45 m 3.s SPA byl krátkodob zaznamenám na Stele v profilu Plasy, a to v odpoledních a veerních hodinách dne Kulminace v tomto profilu prob hla pi hladin 135 cm a prtoku 24, m 3.s -1. Pi druhé srážkové epizod v prosinci 212 již nedošlo k výrazn jším vzestupm hladin. Stejn tak v prvních lednových dnech roku

23 4.2.8 BEROUNKA PO SOUTOK S LITAVKOU (ZBIROŽSKÝ POTOK, JAVORNICE A MEZIPOVODÍ) HP až Na Berounce v profilu Liblín došlo pi obou povodových vlnách k dosažení 1. SPA. Pi první kulminovala hladina dne v 23.3 hod. pi stavu 237 cm a prtoku 235 m 3.s -1 (Q 1 ). 1. SPA trval od hod. do hod. K op tovnému dosažení 1. SPA došlo v 18.1 hod., pokles pod tento limit nastal v 13.2 hod. Nejvyšší dosažený prtok pi lokálním maximu prtoku inil 162 m 3.s -1. Profil Zbeno na Berounce byl zasažen hlavn první vlnou, zde byl dosažen limit pro vyhlášení 2. SPA. Kulminace byla v 7. hod. pi stavu 327 cm a prtoku 219 m 3.s -1. Kulminaní prtok pi lokálním maximu v 8. hod. byl 139 m 3.s -1. V obou pípadech se jednalo o mén než jednoletý prtok. Mezipovodí bylo taktéž první povodovou epizodou zasaženo. Odhadem se na všech tocích jednalo o prtoky okolo hodnot Q 1. V lednu 213 zvýšení prtoku nebylo nijak významné LITAVKA (LITAVKA A ERVENÝ POTOK) HP až V povodí Litavky se nejvyšší dosažené prtoky pohybovaly okolo hodnot Q 2. V profilu Píbram byla nejvýrazn jší kulminace v první vln , to bylo dosaženo limitu pro vyhlášení 2. SPA. Pi lokálním maximu okolo již nebyl dosažen ani 1. SPA a druhá vlna v lednu byla ješt mén významná. Litavka v Beroun kulminovala pi stavu 132 cm a prtoku 48,1 m 3.s -1 (< Q 2 ) BEROUNKA PO SOUTOK S VLTAVOU (LODNICE A MEZIPOVODÍ) HP až Na Berounce v profilu Beroun došlo k dosažení nejnižšího, tedy 1. SPA, jen pi první povodové vln. Hladina kulminovala dne v 8.5 hod. pi stavu 289 cm a prtoku 256 m 3.s -1 (Q 1 ). 1. SPA trval od hod. do hod. Mezipovodí (Lod nice atd.) bylo taktéž první povodovou epizodou zasaženo. Odhadem se na všech tocích jednalo o prtoky okolo hodnot < Q 1. Žádné škody nebyly hlášeny. 22

24 5. MIMOÁDNÝ MONITORING JAKOSTI VODY Mimoádný monitoring jakosti vody nebyl vzhledem k charakteru zasažených tok, rozsahu a velikosti povodové situace zahájen. Jakost vody se sledovala pouze v souvislosti s havárií na VN Jordán. S ohledem na senzoricky patrný kvalitativní stav vody se jevilo v dob ešení nápravy momentální vzorkování jako irelevantní (erná barva vody, velmi silný zákal, zápach rybniního bahna). Vzorky byly odebrány dne v odpoledních hodinách, a to jak v prostoru Košínského potoka, tak v prostoru pod sedimentaní hrázkou v Jordánu. Poznámka: Podobný stav nastal krátkodob pi vypouštní spodní ásti Jordánu dne , kdy se ást tekoucího sedimentu po dobu cca 3 min. dostala do Košínského potoka. Vtšina byla zastavena na dlící hrázi v Košínském potoce. Následn byly odebrány vzorky a provedeny rozbory zdravotním ústavem. Tehdy byl prtok zneištné vody cca 3 l.s -1 a ten byl edn dalšími cca 2 l.s -1 ze sádek Štií líhn. Vzorky vykazovaly hodnoty na hranici povolených hodnot u BSK 5 a NL. Na základ tohoto zjištní byla následn vybudována sedimentaní hrázka v Jordánu nad vtokem do štoly. Poté se kvalita vody vizuáln výrazn zlepšila. Státní podnik Povodí Vltavy jako správce toku Lužnice a správce povodí provedl rozbory vody. Tyto rozbory zajistila Vodohospodáská laboratoeské Bud jovice. Odb r vzork vody a sediment se provád l v následujících profilech: Košínský potok (Tismenice): odtok z VN Jordán, Košínský potok (Tismenice): nad zaúst ním do eky Lužnice, Lužnice: nad zaúst ním Košínského potoka (odb r z pravého behu), Lužnice: pod zaúst ním Košínského potoka (nad jezem Pokorný, odb r z pravého behu), Lužnice: ve vzdutí jezu Kv ch (odebrán pouze sediment, odb r z pravého behu). Mocnost odebíraného sedimentu se podle jeho charakteru pohybovala v rozmezí od 2 do 5 cm. Souástí odb ru (pouze ) bylo i m ení aktuálního prtoku v Košínském potoce v profilu odtoku z VN Jordán. Odb ry vzork vody byly opakovány 7.1. a Výsledky rozbor pedpoklady vyvozené z vizuáln a ichov patrného zhoršení kvality vody potvrdily. 23

25 Sediment Sediment v obou odebíraných profilech Košínského potoka je svým složením velmi podobný sedimentu z eky Lužnice pod jeho ústím. Sediment z Lužnice nad Košínským potokem má výrazn nižší obsah fosforu a organických i anorganických škodlivin (t žkých kov, polyaromatických uhlovodík, organochlorových pesticid, atd.) Zjišt ný obsah škodlivin je v dobré shod s výsledky rozbor rybniního sedimentu z rybníka Jordán. U odebraných vzork byly pekroeny limity pílohy. 9 zákona. 185/21 Sb. u parametru AOX (limit 3) a sumy PAU (limit 6. ug/kg suš.). Odebraný sediment v Košínském potoce a v Lužnici pod jeho zaúst ním m l ve srovnání se sedimenty z jiných lokalit podobného charakteru vysoký obsah celkového fosforu. Voda V prb hu odb r uskuten ných dne byl aktuální prtok v Košínském potoce,4 m 3.s -1. Oproti vod v ece Lužnici (nad ústím tohoto potoka) vykazovala voda v Košínském potoce cca 1-krát vyšší zákal a obsah nerozpušt ných látek. Pibližn 6-krát byl vyšší obsah železa a manganu a výrazn vyšší byl i obsah ostatních t žkých kov. Obsah fosforu je trojnásobný a ve všech tech dnech sledování byl stejný. Více než 7 % veškerého fosforu však bylo ve form partikulované, vázané na nerozpušt né látky. Takto vázaný fosfor je (za pedpokladu dobrých kyslíkových pom r) z pohledu eutrofizace níže ležícího povodí mén rizikový. Obrázek 5 Ústí Tismenice (Košínského potoka) do Lužnice

26 Z výsledk jednoznan vyplývá, že narušení hráze (odd lující prostor, ve kterém probíhá t žba dnových sediment od prostoru t žbou prozatím nezasaženého) a následné vyplavení sedimentu m lo významný vliv na zhoršení kvality vody a sediment nejen v Košínském potoce, ale i v ásti eky Lužnice pod ústím tohoto potoka. Jak je patrné z odb r provedených v horizontu jednoho týdne, nejedná se pouze o jednorázové zhoršení ukazatel kvality, ale o zhoršení, které bude mít pravd podobn dlouhodob jší charakter. 6. DSLEDKY POVODN A VZNIKLÉ ŠKODY Ze strany m st a obcí nebyly hlášeny žádné škody na majetku, které by vznikly v dsledku povodn. Také na majetku ve správ státního podniku Povodí Vltavy nebyly žádné škody zaznamenány. V okolí zasažených tok došlo místy k rozsáhlejším rozlivm vody mimo koryto na pilehlá pole a louky, tyto rozlivy však žádné škody nezpsobily. Následky ovšem m la havarijní situace na VN Jordán: 1. V dsledku protržení hráze došlo k vyplavení rybí obsádky z horní ásti Jordánu do spodní ásti a dále do Lužnice. Po uzavení pítoku z horní ásti se velké ryby, které se dokázaly ubránit unášení silným proudem, zaaly stahovat s vodou ke vtoku do štoly. Ve štole zstalo zaízení forma pro betonování st n s množstvím výztuh. Ledová tíš ucpávala vtok a voda pulsovala. Ryby unášené s ledovou tíští narážely do zaízení staveništ ve štole a byly zraovány ve velké míe jak tímto zaízením, tak i ledovou tíští. V tšina zran ní m la fatální úinek. Další ryby byly uv zn ny v ídkém sedimentu v Jordánu a nebylo možné se k nim dostat. RS pedb žn odhadl množství ryb, které v dsledku havárie ztratil, na cca 15 tun. Sebrané mrtvé ryby v množství 7 kg z Košínského potoka a jeho okolí do byly odevzdány do kafilerního zaízení. Úhrada škod vzniklých RS na Jordánu se eší se zhotovitelem. V pípad uhynulých ryb v Lužnici, které neponesou stopy výrazného poškození v dsledku uvedené události, budou škody ešeny po jejich prokázání ze strany RS. 2. V horní ásti nádrže byli b hem rekonstrukce uloženi mlži, sebraní v dolní ásti. Místo jejich uložení bylo po celou dobu havárie kryto ledovou celinou o síle cca 5 cm. Možnosti pežití byly konzultovány s Dr. Peterkou, který penos zajišoval, a v souladu s jeho vyjádením byly in ny kroky k co nejrychlejšímu op tovnému zavodn ní. Kontrolu stavu mlž provedl 25

27 specialista správce stavby dne s výsledkem, že v tšina živoich je živá. Dne byla cca polovina plochy uložení mlž již zavodn ná a voda stále stoupala. Dne dosáhla hladina úrovn, kdy jsou úložišt mlž již pod vodní hladinou. 3. Unášený sediment byl v ece Lužnici rozptýlen na jezech. Nicmén lze oekávat, že bude uložen v prostoru nad jezovým t lesem, kde sedimentoval. Správce vodního toku provedl zjišt ní stavu a eší situaci se zhotovitelem. V dob protržení byl prtok v Lužnici cca 55 m 3.s -1 (stanice Klenovice). V Bechyni byl vícemén stabilní prtok okolo 8 m 3.s -1 ). Prtok v dob protržení byl v Košínském potoce n co málo pes 3 m 3.s -1, po cca 2 hodinách se stabilizoval na 2,5 m 3.s -1 a následn postupn klesal. Pi druhé vln zneišt ní byl prtok v Lužnici cca 5 6 m 3.s -1, prtok v Košínském potoce pak cca 1 m 3.s -1. V 7. hod. dne byl obnoven prtok vody pes sádky Štií líhn a stávající prtok byl ed n dále vodou z horní ásti Jordánu, od odpoledních hodin bylo zahájeno erpání mén zneišt né vody z prostoru nad sedimentaní hrázkou v Jordánu pes vodopád. 7. ZAPOJENÍ INFRASTRUKTURY STÁTNÍHO PODNIKU POVODÍ VLTAVY PI POVODNI Aktuální hodnoty prtok v jednotlivých profilech na vodních tocích a údaje o hladinách na nádržích ve správ Povodí Vltavy byly zveejovány na internetových stránkách Povodí Vltavy. Zárove Povodí Vltavy na svých internetových stránkách ( zveejovalo aktuální údaje o výšce hladiny na hlavních vodních nádržích ve své správ v hodinovém kroku. Podle situace vydávala pracovišt vodohospodáských dispeink informaní zprávy o aktuální situaci. Pi havárii na provizorní hrázi VN Jordán zajišovali pracovníci vodohospodáské laboratoe v eských Bud jovicích mimoádný monitoring jakosti vody. 8. VYUŽITÍ SUCHÝCH NÁDRŽÍ Suché nádrže na území ve správ státního podniku Povodí Vltavy nebyly b hem povodn ve funkci. 26

28 9. ZÁVR Pedkládaná zpráva je zpracována v souladu s ustanovením 82 písm. j) a 83 písm. l) zákona.254/21 Sb., o vodách a zm n n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších pedpis. Pi jejím zpracování byly využity podklady státního podniku Povodí Vltavy, eského hydrometeorologického ústavu a zápis z prb hu ešení havárie na d lící hrázi vodní nádrže Jordán, který sestavil Ing. Jan Fišer, vedoucí odboru životního prostedí na M stském úad m sta Tábor dne Jako podklady, ze kterých byly vytvoeny hydrogramy m rných profil a prb hy provozních veliin na nádržích, byla využita data z monitorovacího systému státního podniku Povodí Vltavy. Po zhodnocení prb hu povodn bylo možné obecn doporuit ORP a obcím následující organizaní opatení a nám ty na zlepšení: Dbát na to, aby všechny subjekty, které mají zákonnou povinnost, m ly zpracovány aktuální povodový plán. V profilech kategorie C stanovit ve spolupráci se správcem tok a dotenými obcemi sm rodatné limity pro SPA a tyto zapracovat do povodových plán píslušných povodových orgán (ORP, obce, nemovitosti). Na úrovni obcí a ORP pln využít možností automatických lokálních výstražných systém. Dsledn provád t pedávání informací o prb hu povodn mezi obcemi sm rem po toku. Na vodních tocích bez automatických vodoetných stanic je toto hlavní informaní zdroj o vývoji povodové situace v souladu s ustanovením 78 odst. 3 písm. g) zákona. 254/21 Sb. ve zn ní pozd jších pedpis (vodní zákon). Revize manipulaních ád vodních d l, dsledné provád ní technickobezpenostního dohledu i nad vodními díly IV. kategorie dle platných pedpis. Na základ zjišt ných skuteností v prb hu této povodové epizody byl s Krajským úadem Plzeského kraje již projednán návrh na zm nu (pípadn stanovení) limit SPA v n kterých hlásných profilech kategorie B (Úslava Šáhlavy, Merklínka Merklín, Man tínský potok Man tín, Mochtínský potok Sob tice). 27

29 S ohledem na to, že kulminace první vlny pi této povodni prob hly na v tšin tok v povodí Berounky pesn na Št drý den roku 212, projevila se tato skutenost zhoršenou dostupností zástupc n kterých povodových orgán obcí a ORP. Nepochybn díky tomu došlo dle dostupných informací k oficiálnímu vyhlášení (a následn odvolání) SPA v hlásných profilech v povodí Berounky pouze ze strany povodového orgánu ORP Plze. 28

30 1. PÍLOHY Zpráva o zimní povodni v dílích povodích Horní Vltavy a Berounky 1.1 PEHLED KULMINANÍCH PRTOK, DOSAŽENÝCH 2. A 3. SPA A VYHODNOCENÍ DOBY OPAKOVÁNÍ KULMINANÍCH PRTOK HP Tok Stanice Profil kategorie Datum Hod. Vodní stav [cm] Prtok [m 3.s -1 ] SPA N letost Nežárka Lásenice A Nežárka Hamr A , Lužnice Klenovice A Lužnice Bechyn A Kemelná Stodlky A < < Otava Sušice A < < Otava Písek A Lomnice Dolní Ostrovec A Skalice Zadní Poíí B > Skalice Varvažov A Trnava ervená eice B < < Hamerský p. Planá B Mže Stíbro A Radbuza Tasnovice A Radbuza Stakov A < < Radbuza Lhota A > Radbuza VD eské Údolí A > Úhlava Klatovy - Tajanov A > Tonický p. Vícenice C (3) 1 ) Úhlava Jíno C Úhlava Peštice B < Úhlava Št novice A Berounka Plze - Bílá Hora A < Úslava Prádlo B < Úslava Ždírec A < Bradava Žákava C (2) 2 ) Úslava Koterov A Klabava Hrádek A Klabava VD Klabava C Klabava Nová Hu A < Stela Plasy A < Berounka Liblín A < Berounka Zbeno A < < Litavka Píbram B Berounka Beroun A ) Stupn povodové aktivity v tomto profilu nestanoveny. 2 ) Stupn povodové aktivity v tomto profilu pouze navrženy. 29

31 1.2 ASOVÝ PRBH VODNÍCH STAV A PRTOK V JEDNOTLIVÝCH LIMNIGRAFICKÝCH STANICÍCH LÁSENICE NEŽÁRKA Nežárka - Lásenice (vodní stavy a prtoky) - povode prosinec-leden vodní stavy (cm) H max = 165 cm prtoky (m 3.s -1 ) 5 4 Nežárka - Lásenice (prtoky) - povode prosinec-leden Q max = 34,7 m 3.s