Hydrologická bilance České republiky

Transkript

1 Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie Hydrologická bilance České republiky Rok 2003 Zpracováno: srpen 2004

2 OBSAH 1. ÚVOD HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Srážková a odtoková charakteristika roku Metodika hydrologického bilancování množství vody Bilancování množství vody v jednotlivých povodích Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich hodnocení...34 PŘÍLOHY

3 1. ÚVOD Podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) je vedení vodní bilance jednou ze základních činností v oblasti zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod. Vodní bilance podle vodního zákona sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob v území za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení následně upravila vyhláška Ministerstva zemědělství č.431/2001 Sb. Hydrologickou bilanci sestavuje v souladu s uvedenou vyhláškou a na základě pověření Ministerstva životního prostředí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vodohospodářskou bilanci za oblasti povodí sestavují správci povodí. Hydrologická bilance se skládá z bilance množství vody a bilance jakosti vody. ČHMÚ se hydrologickým bilancováním množství vody zabývá již delší dobu. Systematická hydrologická bilance v detailním členění však byla poprvé zpracována pro rok K tomu účelu byla provedena rozsáhlá kalibrace modelů hydrologické bilance na základě dat za období a zároveň zpracována data z extrémní povodně ze srpna Pro kalendářní rok 2003 bylo pro výpočet bilance množství vody vybráno celkem 53 povodí (uzavřených profily vodoměrných stanic), které byly seskupeny do 10 bilančních oblastí. Výpočet bilance množství vody byl proveden v měsíčním kroku. Výstupy bilance množství v těchto povodích obsahují údaje o: a) atmosférických srážkách, b) celkovém odtoku, c) základním odtoku, d) zásobách vody ve sněhové pokrývce, e) změnách zásob podzemní vody, f) přirozených průtocích vody ve vodních tocích ve vybraných vodoměrných stanicích. Vyhodnocení hydrologické bilance je provedeno pro 8 oblastí povodí podle vodního zákona (viz. Mapa 1): a) povodí Horního a středního Labe, b) povodí Horní Vltavy, c) povodí Berounky, d) povodí Dolní Vltavy, e) povodí Ohře a dolního Labe, f) povodí Odry, g) povodí Moravy, h) povodí Dyje. 3

4 Takto stanové oblasti povodí však nebylo možné vždy bilančně uzavřít, protože v některých případech nejsou v závěrovém profilu k dispozici příslušná data průtoků. Pro bilanci množství vody tedy bylo území České republiky rozčleněno do 10 bilančních oblastí, se snahou o co největší přiblížení oblastem povodí podle vodního zákona. Pouze oblast povodí Horního a středního Labe byla ještě rozdělena na dvě bilanční oblasti, rovněž oblast povodí Ohře a dolního Labe byla rozdělena na dvě oblasti (viz. Mapa 2). Výsledky hydrologické bilance množství vody v takto stanovených bilančních oblastech udává kap. 2.3, vyhodnocení bilance v oblastech povodí je v kap Výsledky bilance ve všech bilancovaných povodích jsou v přílohách zprávy. Pro účely bilance jakosti vody bylo na území České republiky zvoleno 256 profilů sledování jakosti povrchových vod a 462 objektů sledování jakosti podzemních vod (137 pramenů, 147 mělkých vrtů, 178 hlubokých vrtů), pro které byly určeny tyto výstupy: a) sestava ukazatelů jakosti vody porovnaných s referenčními hodnotami, b) výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek ve vybraných profilech, c) přehledná mapa jakosti podzemních vod v přírodním prostředí, d) přehledná mapa jakosti vody ve vodních tocích. Vyhodnocení hydrologické bilance jakosti vody je v kap. 3.1 a 3.2 v členění podle územní působnosti 5 správců povodí. Výsledky bilance jakosti vody ve všech sledovaných lokalitách jsou v ČHMÚ k dispozici na vyžádání. Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení vodohospodářské bilance, kterou zajišťují příslušní správci povodí, a souhrnné vodní bilance, kterou pro hlavní povodí Labe, Odry a Moravy sestavuje Výzkumný ústav vodohospodářský TGM. 2. HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Srážková a odtoková charakteristika roku 2003 Srážková situace Srážkově byl rok 2003 na území České republiky silně podnormální a pro toto území nejsušší za posledních 30 let. Podobně jako pro předešlý rok byla charakteristická zejména častá teplotně nadprůměrná období, která se v tomto roce negativně projevovala zejména v souvislosti s deficitními srážkami. Průměrný úhrn srážek na celém našem území dosáhl jen 507 mm, což představuje 76 % srážkového normálu. Při srovnání s předešlým vlhkým rokem spadlo v roce 2003 na území ČR průměrně o 357 mm méně. Větší sucho bylo v Čechách, kde průměrné množství srážek 487 mm odpovídalo pouze 73 % 4

5 normálu. Na území Moravy a Slezska byla situace poněkud příznivější a roční úhrn 547 mm zde odpovídal 83 % normálu. Vzhledem k tomu byl v této části republiky rok 2003 v předchozích 32 letech až druhý nejsušší po roce 1973, kdy zde spadlo v průměru ještě o 11 mm méně. Odtoková situace Kalendářní rok 2003 byl téměř ve všech povodích na území České republiky odtokově podprůměrný. Průměrné roční průtoky byly většinou mimořádně nízké a ve většině závěrových profilů větších toků jen ojediněle přesahovaly 75 % Q a. Na úrovni dlouhodobého průměru byla pouze Berounka a mírně pod ním Otava (82 %), Vltava (86 %) a Labe (84 %). Nejméně vodné byly Bečva (55 %) s Odrou (53 %) a také s necelými 70 % Q a Orlice, Jizera, Lužnice a Morava. Průběh odtoku měl téměř všude obdobný charakter, který se vyznačoval nadprůměrnými průtoky pouze v prvním, někde i druhém nebo třetím měsíci roku, po nichž následovalo od března či dubna postupné slábnutí průtoků. Postupný pokles hladin jež byl místy v květnu přerušen výraznějším kolísáním, pokračoval až do srpna či září, kdy byla všeobecně zaznamenávána roční minima. Poté až do konce roku převládal vcelku setrvalý stav s nepatrně vzestupným trendem, jen někde nakrátko přerušený významnějším kolísáním průtoků během října, počátkem listopadu či v prosinci. Hydrologické sucho se v povrchových vodách nejvíce projevovalo v červenci až září, někde opět i koncem roku. Nejmenší měsíční průměrné průtoky byly srpnové a dosahovaly většinou jen 66 až 25 % Q VIII, ojediněle v Lužnici jen 12% a Bečvě 17 % Q VIII. Hydrologický rok 2003 byl zhledem k mimořádně vodnému závěru roku 2002 celkově průměrný na jihočeských tocích spíše nadprůměrný, podobně jako na dolní Vltavě, Ohři, dolním Labi a zejména na Berounce. Jako sušší se projevil na některých moravských tocích (Odra, Olše, Bečva), které dosáhly v průměru jen kolem 60 % Q a. V porovnání s hydrologickým byl kalendářní rok na většině území méně vodný o 6 až 30 % Q a. Významnější zvýšení odtoků zasahující i větší povodí se vyskytlo pouze na počátku roku, v lednu, v důsledku kombinace srážek a tání sněhu. V průběhu roku pak v důsledku lokálních srážek docházelo pouze ke krátkodobým vzestupům hladin spíše na malých tocích. Podzemní vody Režim podzemních vod se vyznačoval nízkými stavy hladin podzemní vody a v některých částech republiky i jejím nedostatkem, přestože na počátku roku byla situace poměrně příznivá. V lednu vystoupily hladiny ve většině vrtů v poříčních zónách na úroveň, která byla výrazně nad dlouhodobými průměry a zároveň nejvyšší v celém roce. Obdobně se chovaly i vydatnosti pramenů. Následující pokles vydatností pramenů a hladin podzemní vody už měl trvalejší charakter. Byl přerušen pouze krátkodobě a většinou nepříliš výrazně březnovým táním sněhu. Místy nadprůměrné srážkové úhrny v květnu měly na množství podzemních vod většinou jen malý a navíc pouze lokální vliv, protože vegetace v té době už omezovala jejich vsakování. Proto květnové srážky celkový poklesový trend nezměnily, ale jenom zpomalily. 5

6 V květnu, případně v červnu, se hladiny podzemní vody a vydatnosti pramenů dostaly pod úroveň dlouhodobých průměrů a pokles stále pokračoval. Na Moravě trval až do září a v Čechách na většině území do října a místy až do listopadu. Teprve ke konci roku se situace mírně zlepšila. V pánevní strukturách, jako je česká křídová pánev a jihočeské pánve (Třeboňská a Budějovická), zásoby poklesly pod dlouhodobé průměry až v červenci nebo srpnu a dále následující mírný pokles nepředstavoval výraznou změnu. V ročním průměru ani hladiny ve vrtech ani vydatnosti pramenů nepoklesly pod úroveň roků 1990 až Proto celkově z hlediska podzemních vod suché období roku 2003 nelze považovat za extrémně suché. 2.2 Metodika hydrologického bilancování množství vody Hydrologická bilance zahrnuje porovnání srážek, přítoků a odtoků vody a změn vodních zásob v povodí, území nebo vodním útvaru za daný časový interval. Hydrologická bilance hodnotí změny zásob povrchové a podzemní vody způsobené časovou a prostorovou proměnlivostí přirozených vlivů, zejména klimatických činitelů a vytváří podklad pro hodnocení změn zásob vody, které jsou způsobeny užíváním vody nebo jinými antropogenními zásahy. Základní veličiny hydrologické bilance Při výpočtu hydrologické bilance rozlišujeme dva typy bilančních veličin (prvků hydrologické bilance) A) veličiny, které mají rozměr toků atmosférické srážky územní výpar odtok z povodí (průtok v závěrovém profilu) základní odtok z povodí B) veličiny, které mají rozměr zásoby zásoba půdní vody v zóně aerace zásoba vody ve sněhové pokrývce zásoba podzemní vody zásoba vody v tocích a nádržích Obtížnost sestavení hydrologické bilance spočívá v tom, že ne všechny bilanční veličiny lze vyčíslit z měření. Některé bilanční veličiny můžeme odhadovat podle jejich vztahu k jiným, měřeným, veličinám a některé bilanční veličiny lze odhadnout jen modelováním hydrologického procesu. Navíc je nutné pracovat s dalšími fyzikálními veličinami, které nejsou vstupy ani výstupy bilance, ale jsou potřebné pro výpočet bilančních veličin nebo jsou vnitřními veličinami bilančního výpočtu. Přehled rozdělení veličin z tohoto hlediska, tak jak byly použity při sestavování hydrologické bilance za rok 2003, poskytuje následující Tab

7 Tab. 2.1 Přehled veličin hydrologické bilance Veličina Jednotky Použitý způsob stanovení Zdroj dat Srážky mm Orografickou interpolací z bodových pozorování ve srážkoměrných stanicích Celkový odtok Základní odtok Zásoba vody ve sněhové pokrývce Změny zásob podzemní vody Přirozený průtok m 3.s -1 mm m 3.s -1 Pozorování vodních stavů a hydrometrická měření v závěrovém profilu povodí Modelovým výpočtem hydrologické bilance ze srážek a meteorologických veličin Vyčlenění z průběhu celkového odtoku podle průběhu hladin podzemních vod nebo vydatností pramenů databáze ČHMÚ databáze ČHMÚ model SimBa, databáze ČHMÚ ČHMÚ mm Modelovým výpočtem model SimBa mm Modelovým výpočtem model SimBa, databáze ČHMÚ mm Modelovým výpočtem model SimBa mm m 3.s -1 Pozorování vodní stavů, korekce podle údajů o umělých regulacích ČHMÚ, VÚV podniky Povodí Přímý odtok 1 mm Modelovým výpočtem model SimBa Přímý odtok 2 mm Modelovým výpočtem model SimBa Zásoba vody v půdě Potenciální evapotranspirace mm Modelovým výpočtem model SimBa mm Modelovým výpočtem model SimBa Územní výpar mm Modelovým výpočtem model SimBa Relativní vlhkost vzduchu % Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic Teplota vzduchu C Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic Dotace zásob podzemní vody databáze ČHMÚ databáze ČHMÚ mm Modelovým výpočtem model SimBa Perkolace mm Modelovým výpočtem model SimBa 7

8 Sestavení hydrologické bilance množství vody v roce 2003 probíhala v následujících krocích: 1) Příprava vstupních dat Předpokladem pro to, aby mohla být zpracována hydrologická bilance minulého roku je příprava dat a zpracování víceletých dlouhodobě pozorovaných řad bilančních veličin z povodí, pro která se bilance zpracovávala. Jak udává Tab. 2.1, šlo konkrétně o: Výběr datových řad o průtocích, srážkových úhrnech, teplotě vzduchu, a relativní vlhkosti vzduchu v měsíčním kroku za referenční období Očištění průtokových dat od vlivu odběrů povrchové i podzemní vody, vypouštění, manipulací nádrží, a převodů vody i očištění pozorování hladin podzemních vod a vydatností pramenů od vlivu významných odběrů podzemní vody. Tato část byla zpracována ve Výzkumném ústavu vodohospodářském (VÚV) na základě údajů o odběrech a vypouštění významných uživatelů, údajů o významných akumulacích a na podkladě dat měřených v ČHMÚ. U značně ovlivněných odtokových režimů je však obtížné správně posoudit všechny umělé zásahy a eliminovat jejich vliv, což může nepříznivě ovlivnit následné sestavení hydrologické bilance ve sledovaném profilu. 2) Transformace vstupních dat Data převzatá od správců povodí i data z různých databází ČHMÚ byla transformována do jednotného tvaru časových řad měsíčních průměrů a úhrnů. Hodnoty vybraných veličin byly vyjádřeny ve shodné jednotce, tj. v mm výšky na povodí, se kterou výpočetní model pracuje. 3) Výpočet časových řad prvků hydrologické bilance pro povodí Úhrn srážek veličina je vyčíslována podle měření ve srážkoměrných stanicích. Pro výpočet srážkových výšek na povodí byla využita metoda Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ], která využívá předpoklad lineární regresní závislosti úhrnu srážek na nadmořské výšce. Celkový odtok z povodí vyhodnocen na základě pozorování vodních stavů a měrných křivek průtoků v závěrovém vodoměrném profilu. Teplota vzduchu stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Relativní vlhkost vzduchu - stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Územní výpar nelze měřit přímo. Časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Podstatou modelování je popis akumulace vody ve formě zásoby vody v půdě a její využití pro výpar. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že když je v daném měsíci srážka větší, než potenciální evapotranspirace, je 8

9 výpar roven potenciální evapotranspiraci. Pokud je srážka menší než potenciální evapotranspirace, využívá se pro výpar i část vody v půdě. V závislosti na stupni nasycení půdy se velikost výparu oproti potenciální evapotranspiraci zmenšuje. Potenciální evapotranspirace základem metodiky výpočtu jsou grafy udávající velikost potenciální evapotranspirace v závislosti na hodnotě sytostního doplňku. Sytostní doplněk se vypočítá podle průměrných teplot vzduchu a průměrných relativních vlhkostí vzduchu v konkrétním měsíci. Základní odtok získáván z celkového odtoku. Rozčleněním celkového odtoku na složky se stanovuje povrchový odtok, podpovrchový odtok a základní odtok. Skutečně povrchový plošný odtok v našich podmínkách na přírodních plochách nastává jen za přívalových dešťů a v celkovém objemu odtoku tvoří většinou jen malou část. Rozčlenění zbývající části odtoku na část nazývanou podpovrchový (hypodermický) odtok a na část nazývanou základní odtok, která je obvykle ztotožňována s velikostí odtoku podzemní vody, závisí na použitém pravidle pro rozdělení. Při sestavování hydrologické bilance množství vody pro rok 2003 se vycházelo z předpokladu, že malé průtoky jsou tvořeny výhradně odtokem podzemní vody. Zásoba vody ve sněhové pokrývce - časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že při teplotách nižších než 0 C část srážek akumuluje ve formě sněhové zásoby. Část těchto zásob současně odtává v závislosti na odchylce teploty od kritické teploty. 4) Vlastní bilanční výpočty Pro analýzu hydrologické bilance byl využit model SimBa, který hydrologickou bilanci povodí počítá v konstantním časovém kroku jeden měsíc. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí a v zóně podzemní vody. Model hydrologické bilance se skládá z několika dílčích algoritmů, kterými se modelují základní bilanční procesy v dílčích zónách povodí (jde o dělení ve vertikálním členění). Parametry modelu jsou buď volné, fyzikálně dané nebo je považujeme za konstantní. Volné parametry se odhadují tak, aby se průběh zvolené modelované veličiny podle vybraného kritéria co nejvíce shodoval s pozorováním. Pro odhad parametrů byl použit proces dvou-stupňové optimalizace podle celkového odtoku a výsledky dlouhodobých pozorování. 9

10 2.3 Bilancování množství vody v jednotlivých povodích Mapa 1 Rozdělení České republiky do 8 oblastí povodí Pro hydrologickou bilanci množství vody nelze uvedené členění přesně použít, protože oblasti povodí nejsou uzavřeny vodoměrnými stanicemi. Bylo proto provedeno členění do 10 bilančních oblastí (viz Mapa 2). Seznam bilančních profilů množství vody podle příslušnosti ke zvoleným bilančním oblastem udává Tab Tab. 2.2 Bilanční oblast Seznam bilančních profilů množství vody rozdělených podle bilančních oblastí Kód oblasti Bilanční profily horní Labe , 0370, 0420, 0610, střední Labe , 0800, 1018, 1040, horní Vltava , 1150, 1151, 1230, 1290, 1310, 1330,1410, 1500, 1510 dolní Vltava , 1632, 1650, 1672, 1690, 2001 Berounka , 1799, 1830, 1860, 1900, 1973, 1980 Ohře a Bílina , 2190, 2260, 2210, dolní Labe , 2453 Odra , 2750, 2930, 2940, 3030 Morava , 3670, 3900, 4030, 4215 Dyje , 4570, 4620, 4770, 4780,

11 Mapa 2 Rozdělení České republiky do 10 bilančních oblastí 11

12 Výsledky hydrologické bilance množství vody pro každou z 10 bilančních oblastí uvádíme ve formě tabulek bilančních veličin a jejich grafického znázornění. Pro ostatní dílčí bilanční profily uvádí výsledky Příloha 1. Oblast 1 - povodí horního Labe tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Labe Přelouč ,2 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 71,3 53,0 127,39 38,36 42,5 11,0 51,3 123,28 II 16,7 16,3 43,31 27,48 25,7-3,8 14,6 38,90 III 15,2 36,5 87,74 34,46 0,0-12,1 35,9 86,18 IV 34,7 22,1 54,96 31,57 0,0-20,4 22,9 56,88 V 107,2 27,8 66,74 30,79 0,0-16,5 26,7 64,12 VI 27,1 11,1 27,42 19,94 0,0-13,3 9,3 23,06 VIII 84,5 9,1 21,75 15,53 0,0-10,8 7,0 16,85 VIII 51,3 7,5 17,89 12,12 0,0-8,7 4,9 11,71 IX 41,9 7,9 19,60 12,18 0,0-7,1 4,8 11,90 X 72,7 9,9 23,70 12,76 0,0-3,7 8,3 19,90 XII 21,1 8,0 19,76 12,30 0,0 1,6 6,0 14,97 XII 82,9 14,2 34,06 14,55 22,3 39,1 13,4 32,21 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

13 Oblast 2 - mezipovodí středního Labe tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Střední Labe a Jizera od Přelouče po Brandýs ,15 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 55,1 36,2 90,38 23,37 0,0 21,5 35,9 89,50 II 13,9 15,3 42,37 24,62 0,0-11,6 15,0 41,50 III 13,4 23,8 59,35 19,23 0,0-41,3 23,7 59,11 IV 28,8 16,8 43,23 19,16 0,0-22,2 16,8 43,25 V 83,0 12,1 30,14 15,32 0,0-17,2 11,9 29,80 VI 33,4 4,7 12,20 14,68 0,0-13,3 4,6 11,94 VIII 74,0 3,9 9,78 12,59 0,0-10,2 3,8 9,54 VIII 39,8 2,2 5,59 11,37 0,0-7,9 2,0 4,92 IX 39,6 2,7 6,97 11,72 0,0-6,1 2,5 6,41 X 50,3 6,0 15,01 12,08 0,0 15,0 5,8 14,51 XII 15,9 5,2 13,47 12,56 0,0-6,1 5,1 13,15 XII 57,2 8,8 21,88 9,21 0,0 59,8 8,7 21,77 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

14 Oblast 3 - povodí horní Vltavy, Lužnice a Otavy tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Horní Vltava, Lužnice, Otava Vltava po Orlík ,65 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 72,2 58,3 213,40 60,48 0,0 21,2 54,6 199,94 II 15,7 22,9 92,94 38,99 0,0-33,4 19,7 79,98 III 20,5 29,4 107,64 43,59 0,0-29,5 31,5 115,45 IV 20,9 16,2 61,25 35,25 0,0-25,0 17,8 67,24 V 78,4 12,9 47,05 28,44 0,0-19,7 12,9 47,13 VI 65,5 8,4 31,87 21,03 0,0-15,7 7,2 27,37 VIII 72,7 6,0 21,91 15,45 0,0-12,6 4,9 17,76 VIII 36,3 5,1 18,53 12,24 0,0-10,2 2,7 10,06 IX 24,1 5,0 19,04 12,05 0,0-8,4 2,9 10,83 X 89,3 11,4 41,67 13,25 0,0 0,6 11,0 40,39 XII 18,3 6,7 25,39 13,15 0,0-4,4 5,6 21,01 XII 51,0 7,5 27,60 13,88 0,0 26,3 7,0 25,45 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

15 Oblast 4 - povodí dolní Vltavy a Sázavy tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Dolní Vltava, Sázava Vltava pod Orlíkem, Sázava ,45 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 48,7 43,7 140,65 9,69 0,0-5,6 36,4 117,42 II 10,4 16,4 58,61 11,78 0,0-41,0 8,6 30,74 III 10,1 17,5 56,50 17,48 0,0-38,9 20,0 64,51 IV 18,0 0,8 2,55 13,76 0,0-30,5 5,7 19,00 V 86,0 5,9 18,94 19,06 0,0-25,6 8,3 26,86 VI 41,4 3,0 9,84 12,08 0,0-21,2 2,1 7,12 VIII 66,8 5,2 16,81 9,24 0,0-17,4 1,1 3,50 VIII 32,0 5,6 18,07 11,25 0,0-14,2-0,6-1,93 IX 24,4 5,4 18,09 10,37 0,0-11,5-0,8-2,75 X 59,6-1,9-6,10 10,32 0,0-8,4 1,2 3,98 XII 17,4 4,8 15,88 10,51 0,0 8,0 1,8 6,06 XII 45,7 3,5 11,44 11,57 0,0 37,9 2,2 7,19 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

16 Oblast 5 - povodí Berounky tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Berounka Beroun ,79 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 55,9 53,2 164,40 47,63 0,0 14,8 51,6 159,52 II 15,6 16,7 57,23 36,62 0,0-21,0 16,0 54,96 III 10,8 25,0 77,44 35,40 0,0-23,3 26,2 80,98 IV 20,3 10,1 32,29 26,16 0,0-19,6 10,2 32,46 V 52,7 6,7 20,65 17,08 0,0-16,6 6,9 21,42 VI 54,3 4,8 15,39 12,20 0,0-14,0 4,5 14,24 VIII 75,0 4,3 13,17 10,90 0,0-11,8 3,9 12,14 VIII 21,3 3,2 9,84 8,87 0,0-10,0 2,4 7,31 IX 19,8 3,1 9,83 8,88 0,0-8,4 2,4 7,74 X 49,2 5,6 17,35 10,17 0,0-7,1 4,9 15,20 XII 17,7 4,1 13,07 10,59 0,0-6,0 3,4 10,74 XII 37,2 4,8 14,94 11,02 0,0 11,6 4,4 13,61 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

17 Oblast 6 - povodí Ohře a Bíliny tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Ohře, Bílina Louny+Trmice ,24 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 57,9 64,1 142,23 48,85 0,0 9,6 57,1 126,84 II 12,9 21,3 52,32 29,51 0,0-32,6 16,0 39,22 III 12,7 22,7 50,46 29,57 0,0-29,9 27,6 61,37 IV 34,7 19,5 44,81 22,64 0,0-24,1 17,1 39,12 V 57,4 13,4 29,84 16,81 0,0-19,5 12,9 28,71 VI 45,4 9,1 20,89 12,53 0,0-15,8 6,8 15,66 VIII 81,3 6,9 15,34 11,32 0,0-12,8 6,3 14,01 VIII 16,1 7,5 16,61 9,56 0,0-10,4 2,9 6,53 IX 31,9 7,1 16,19 9,06 0,0-8,5 4,0 9,20 X 52,5 10,5 23,24 10,43 0,0 5,3 6,3 14,07 XII 16,1 6,6 15,12 10,74 0,0-3,5 5,3 12,19 XII 39,8 6,4 14,21 11,32 0,0 20,3 8,2 18,27 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

18 Oblast 7 - mezipovodí dolního Labe tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Dolní Labe Labe pod Brandýsem ,88 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 35,9 19,9 41,61 20,00 0,0 25,3 17,0 35,53 II 9,1 13,5 31,44 17,05 0,0-81,5 11,5 26,79 III 9,4 14,1 29,50 17,80 0,0-25,9 11,7 24,51 IV 25,5 16,0 34,59 15,92 0,0-22,1 13,7 29,70 V 53,8 14,6 30,61 14,12 0,0-18,7 12,4 25,91 VI 42,0 9,4 20,38 12,25 0,0-15,8 7,6 16,42 VIII 82,7 9,9 20,76 12,33 0,0-13,2 8,2 17,16 VIII 18,0 6,7 14,04 12,10 0,0-11,0 5,4 11,27 IX 23,1 9,3 20,14 12,08 0,0-9,1 7,2 15,54 X 31,6 9,5 19,85 12,35 0,0 55,1 7,0 14,68 XII 11,1 10,8 23,47 12,29 0,0-17,5 9,2 20,01 XII 31,9 10,2 21,32 12,29 0,0 19,3 8,2 17,23 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

19 Oblast 8 - povodí Odry a Olše tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Odra, Olše Bohumín+Věřňovice ,33 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 49,9 30,0 64,22 35,27 36,5 6,2 30,0 64,18 II 16,1 13,0 30,86 20,58 27,0 0,0 10,5 24,76 III 29,6 32,1 68,73 29,95 0,0 4,9 36,3 77,66 IV 42,2 25,8 57,09 28,46 0,0-11,4 28,9 63,82 V 86,9 19,0 40,68 23,39 0,0-10,2 20,3 43,53 VI 34,4 8,1 17,88 13,32 0,0-9,1 6,8 14,98 VIII 119,1 8,6 18,45 12,56 0,0-8,2 8,2 17,61 VIII 39,6 6,7 14,31 9,48 0,0-7,3 5,5 11,67 IX 43,8 5,4 11,98 8,07 0,0-6,6 3,4 7,52 X 93,0 14,1 30,18 14,59 0,0-1,7 13,7 29,27 XII 34,2 9,5 21,04 13,72 0,0 8,3 9,5 20,90 XII 61,3 9,9 21,07 14,63 10,1 21,1 11,0 23,50 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

20 Oblast 9 - povodí Moravy tok Morava vodoměrná stanice Strážnice dtb stanice 4215 plocha povodí [km 2 ] 9145,92 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 58,8 32,6 111,33 48,11 0,0 29,7 31,7 108,19 II 12,9 11,0 41,59 28,66 0,0-19,9 10,3 39,02 III 14,6 24,0 81,87 45,88 0,0-17,0 23,4 79,78 IV 40,1 20,3 71,69 35,36 0,0-13,0 19,7 69,49 V 74,6 13,2 45,18 26,61 0,0-9,9 12,5 42,57 VI 27,0 5,3 18,69 15,41 0,0-7,6 4,5 16,05 VIII 105,4 4,4 14,88 11,02 0,0-5,8 3,6 12,35 VIII 30,8 2,4 8,23 8,23 0,0-4,4 1,7 5,71 IX 35,8 2,0 7,04 7,04 0,0-3,4 1,3 4,49 X 75,2 5,4 18,44 10,16 0,0-2,6 4,5 15,29 XI 34,0 4,7 16,49 10,76 0,0 0,8 4,0 14,05 XII 75,0 8,8 30,15 17,80 0,0 55,0 8,4 28,67 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

21 Oblast 10 - povodí Dyje tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Dyje Břeclav - Ladná ,8 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody přirozené průtoky přirozené průtoky [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 37,9 25,7 117,60 24,24 0,0 18,0 25,1 114,91 II 6,2 9,3 47,28 24,41 0,0-8,3 7,3 37,24 III 9,7 10,2 46,61 30,66 0,0-8,0 12,0 54,82 IV 24,2 6,1 28,66 23,91 0,0-7,8 6,3 30,07 V 89,7 7,2 33,22 17,60 0,0-7,5 7,5 34,34 VI 27,7 4,1 19,28 11,39 0,0-7,2 2,5 11,85 VIII 69,3 2,9 13,21 6,80 0,0-7,0 1,2 5,63 VIII 32,4 2,4 10,83 4,94 0,0-6,8 0,2 0,88 IX 32,9 2,6 12,24 5,97 0,0-6,5 1,0 4,50 X 63,4 3,9 18,04 7,96 0,0-6,3 3,6 16,69 XII 27,3 3,6 17,04 10,02 0,0-1,4 2,7 12,81 XII 51,1 3,7 17,17 12,17 0,0 30,5 3,4 15,77 srážky [mm] odtok celkový měřený [m3.s-1] přirozené průtoky [m3.s-1] změna zásob podz.vody [mm] odtok základní [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VIII VIII IX X XII XII

22 2.4 Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody Pro rok 2003 bylo charakteristické dlouhodobé hydrologické sucho, které od konce jara až do konce roku převažovalo jako důsledek velmi dlouhého období s nízkými srážkami v kombinaci s vysokými teplotami vzduchu v jarních a letních měsících. Výjimkou byly srážkově nadprůměrné měsíce leden a říjen a průměrný prosinec. Místně nadnormální srážky byly v naprosté většině zapříčiněny lokálně ohraničenými přívalovými dešti v bouřkách. Sucho, které zasáhlo naše území se podepsalo velmi výrazně i na zásobách podzemních vod. Nebýt významných zásob z předešlého roku (2002), byly by jeho následky mnohem citelnější. Oblast povodí horního a středního Labe V roce 2003 se projevilo delší výrazně suché období, které trvalo od června do listopadu, přičemž nejsuššími měsíci byly srpen a září. Průměrně spadlo v oblasti 80 % dlouhodobého srážkového normálu, což celkově lze hodnotit jako srážkově podnormální až srážkově silně podnormální. Nejvíce srážek spadlo v horských oblastech Krkonoš a Orlických hor, nejméně srážek spadlo v jižní až jihozápadní části. Z hlediska vodnosti toků lze rok 2003 charakterizovat jako podprůměrně vodný. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Bylo zaznamenáno delší výrazně suché období, které trvalo od června do listopadu, přičemž nejsuššími měsíci byly srpen a září. K odtokově nejbohatším měsícům roku patřil především leden, v důsledku zvýšené srážkové činnosti kombinované s oteplením a táním sněhové pokrývky ležící na celém území včetně nížin, a také březen. K výraznějšímu zvýšení hladin pak došlo krátkodobě až v prosinci 2003 a to na horním Labi, Divoké Orlici a Zdobnici. Roční průtoky v závěrových profilech toků činily u horního Labe 66 %, Úpy 61 %, Metuje 98 %, Divoké Orlice 88 %, spojené Orlice 70 % a střední Cidliny 80 % dlouhodobých ročních průměrů. Režim podzemních vod na území VČ v roce 2003 byl takřka jednotný. Hladiny podzemních vod hodnocených vrtů se pohybovaly v rozmezí % dlouhodobého průměru. Charakter pohybu hladin podzemních vod na začátku roku navázal na setrvalý až mírně vzestupný režim konce roku V průběhu ledna hladiny poměrně výrazně stouply. V závěru měsíce ledna a v průběhu února hladiny i vydatnosti mírně klesly, ale i přesto byly vyšší v porovnání s dlouhodobými únorovými hladinami a vydatnostmi. Následoval další vzestup hladin a vydatností pramenů, který kulminoval v polovině března. V průběhu měsíců duben až druhá polovina května byl zaznamenán charakteristický pokles stavů hladin. V následujícím období červen až konec října se na režimu hladin podzemních vod a vydatností pramenů projevilo období sucha. Ve stejném období byly ojediněle na jednotlivých lokalitách zaznamenány poklesy hladin a vydatností na hodnoty absolutních minim S malou výjimkou koncem srpna, kdy v důsledku zvýšené srážkové činnosti převažoval setrvalý stav až mírný vzestup hladin a vydatností. Období listopad až první polovina prosince byly charakteristické postupným mírným poklesem až setrvalým stavem hladin podzemních vod i vydatnosti pramenů. Závěr roku se 22

23 v poslední dekádě vyznačoval mírným zvýšením hladin podzemní vody i vydatnosti pramenů. Celkově lze rok 2003 charakterizovat jako průměrný. Oblast povodí horní Vltavy V průběhu roku převažovalo sucho, výjimkou byly srážkově silně nadprůměrné měsíce leden a říjen a průměrný prosinec. Ačkoli z hlediska normality hodnotíme také srážky měsíců květen a červen celkově jako normální, jsou měsíční úhrny srážek v tomto období rozloženy místně velmi nerovnoměrně. Místně nadnormální srážky byly v naprosté většině zapříčiněny lokálně ohraničenými přívalovými dešti v bouřkách, které rychle odtekly a deficit vláhy nedoplnily. Z hlediska prostorového rozložení spadlo nejvíce srážek v příhraničních horách hlavně na Šumavě (900 až 1100 mm) a v Novohradských horách (600 až 750 mm), nejsušší byla severní část oblasti. Vyjádříme-li roční úhrny srážek v procentech normálu, tak na většině území jižních Čech bylo množství srážek silně podnormální až podnormální. Odtokově byl rok 2003 celkově v oblasti horní Vltavy podprůměrný (Vltava pod 90 % dlouhodobého průměru, Lužnice méně než 70 %, Otava kolem 80 %). Charakteristickým bylo dlouhodobé hydrologické sucho od konce jara až do konce roku v kombinaci s výrazným zimním odtokem v lednu a únoru. Nejvýraznější odtok proběhl počátkem roku, a to jako pokračování odtokové situace z poslední dekády prosince 2002 v kombinaci v velmi vysokým nasycením povodí z podzimu Po maximálních průtocích na počátku ledna se odtok na všech řekách regionu postupně s jistými výkyvy snižoval prakticky až do léta s tím, že ve srovnání s průměrnými měsíčními průtoky byly první tři měsíce roku nadprůměrné. Pouze na Lužnici se průtoky již od února dostaly na podprůměrné hodnoty. Systematické poklesy odtoků trvaly až do července (Malše, Vltava), případně srpna (Otava, Lužnice), kdy dosahovaly extrémně nízkých hodnot (na Malši průměrné měsíční průtoky na úrovni 15% dlouhodobého měsíčního průměru, na Lužnici 12%). Odtoky po nejsušším období se již příliš nezvyšovaly a setrvávaly na podprůměrných hodnotách. Pouze v polovině října došlo ke krátkodobému zvýšení odtoku v důsledku poněkud vyšších srážek. Přesto ani říjnové odtoky nepřesáhly průměrné hodnoty. Hydrologické sucho se velmi výrazně podepsalo i na zásobách podzemních vod. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Vltavy se první pokles začal projevovat počátkem února. Vlivem tání sněhu však byl zmírněn a v březnu a počátkem dubna došlo k přechodnému vzestupu hladin. O hlavním poklesu můžeme mluvit až od konce března, kdy byl urychlen vzestupem teplot, nástupem vegetace a především absencí srážek. Pokles se zastavil až v září, místy byl patrný i mírný vzestup, který trval až do prosince, kdy nastoupil prudký vzestup hladin. U pramenů byl průběh vydatností velmi podobný s tím rozdílem, že pokles vydatností je posunut do dubna a je pozvolnější. V prosinci došlo k výraznému vzestupu vydatností. Při procentuálním porovnání průměrných ročních hodnot s dlouhodobým průměrem se hladiny podzemních vod nacházely v rozmezí 87-97%, vydatnosti pramenů mezi %. V povodí Lužnice měly hladiny průběh takřka shodný s povodím Vltavy, jen jarní a letní poklesy byly poněkud pozvolnější. Vydatnosti pramenů měly průběh také velmi podobný. Procentuální porovnání s dlouhodobým průměrem hladin podzemních vod vyšlo v rozmezí 88-97%, u pramenů %. 23

24 V povodí Otavy byly hladiny v jarních měsících (až do konce dubna) sice rozkolísané, ale poměrně vysoké. Počátkem května začal dlouhý vytrvalý pokles až do září. Následoval setrvalý stav, místy mírný vzestup až do října a listopadu, v prosinci pak opět všeobecný vzestup. Průměrné roční hladiny se pohybovaly v rozmezí 65-93%, u pramenů vydatnosti %. Oblast povodí dolní Vltavy Celkově je možno tento rok hodnotit jako srážkově podnormální až silně podnormální. Plošné rozdělení srážek v oblasti bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Havlíčkův Brod, nejméně v okrese Třebíč. Této hodnotě odpovídá hodnocení srážky silně podnormální. Plošné rozdělení srážek v oblasti bylo vcelku rovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Benešov (466 mm), nejméně v okrese Kladno (312 mm). Všechny okresy měly roční srážkový úhrn v intervalu 60 až 80 % svého normálu. Převážná část srážkového úhrnu v letních měsících byla z bouřek, na některých stanicích tak měsíční úhrny v květnu a červenci překročili normál. Nejnižší měsíční úhrny byly v únoru, březnu a listopadu. Odtokové poměry byly v roce 2003 na většině řek v oblasti průměrné až podprůměrné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem Q a za období měla řeka Želivka v Poříčí 91 % Q a, a Sázava ve Světlé nad Sázavou 75 % Q a. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Nejvodnějším měsícem byl ve všech povodích leden. V období od června do konce září byly průtoky ve všech sledovaných tocích podprůměrné vzhledem ke svým dlouhodobým měsíčním průměrům. Nejsušším měsícem byl srpen nebo září. Minimální průtoky byly na úrovni 330 až 355 denních vod. Maximální průtoky nepřesáhly 1letou vodu. Na vlastním toku Vltavy lze rok 2003 Z hlediska vodnosti hodnotit jako mírně nadprůměrný. U pravostranného přítoku Sázavy Blanice byl průměrný roční průtok v hydrologickém roce 2003 nadprůměrný. Roční chod vydatností pramenů byl v roce 2003 u většiny pramenů netypický a nevyrovnaný. V lednu přetrvávaly vysoké vydatnosti zvláště v oblastech, které byly nasyceny podzemní vodou v době povodní v roce U některých pramenů potom v průběhu celého roku docházelo k postupnému poklesu vydatností až do prosince, u jiných došlo od října k mírnému nárůstu vydatností a roční minimální vydatnosti se vyskytly většinou v srpnu a září. Zcela výjimečně se roční maximální vydatnosti vyskytly v měsících březnu a květnu. Roční chod kolísání hladiny podzemní vody byl stejně jako u vydatností pramenů atypický a většinou nevyrovnaný. Nejvyšší úrovně hladiny podzemní vody se vyskytovaly většinou v lednu a poté klesaly až k minimálním úrovním v srpnu a září. U některých objektů byl pokles hladiny přerušen zvýšenými stavy v březnu a květnu. Od října došlo u většiny objektů k mírnému zvýšení hladiny podzemní vody. Oblast povodí Berounky Značně až mimořádně podnormální roční srážky byly způsobeny především velmi nízkými srážkami v jarních a letních měsících. Rozpětí ročních srážek na povodí bylo v rozmezí 270 až 1020 mm. Rovněž variabilita měsíčních srážek v ročním chodu v rámci povodí byla značná. Maximální a minimální roční srážky byly 24

25 spjaty s orografií. Výrazně deštivější byla oblast Šumavy, kde napršelo mm srážek. Naopak nejsušší byla oblast Plzeňské kotliny a povodí Střely s minimálními úhrny pod 300 mm. Silně nadnormální plošné srážky se vyskytly v lednu, nadnormální srážky jsme zaznamenali ještě v říjnu. Naopak srážkově silně podnormální měsíce byly měsíce březen a srpen. Dubnové, květnové i červnové srážky byly podnormální a projevy sucha způsobené zvyšujícím se deficitem srážek, nadnormálními teplotami a nadnormální délkou slunečního svitu se stupňovaly až do srpna, kdy sucho z klimatologického pohledu kulminovalo. Rok 2003 jako celek lze z hlediska odtoku hodnotit jako podprůměrný. Významné průtokové hodnoty se v celém povodí vyskytly jen na začátku ledna, podstatná část hodnoceného období byla suchá a málo vodná. Nejméně vodným měsícem byl srpen. Měsíc únor hodnotíme jako průtokově podprůměrný, měsíc březen jako průtokově průměrný. V důsledku srážkové činnosti a následného odtávání sněhové pokrývky došlo k vzestupům hladin v celém povodí Berounky, ale během poslední březnové dekády hladiny toků už většinou klesaly. Od druhého čtvrtletí do konce roku nastává suché období, průtoky jsou podprůměrné. Pouze občas, následkem lokálních srážek, docházelo k rozkolísání vodních stavů na sledovaných tocích. Průměrné stavy hladin podzemních vod se v lednu pohybovaly v intervalu 6 24 % VR a dosahovaly úrovně 130 % NM, maxima byla průměrně o 50 cm vyšší než dlouhodobé lednové normály. Po dosažení maxim hladiny podzemních vod krátce klesly, jejich další stoupání bylo naměřeno na převážné části povodí na přelomu ledna a února a především na začátku března. Tyto stavy ale lednová maxima nepřekonaly. Od poloviny března následovalo klesání hladin podzemních vod na celém území povodí. Toto setrvalé a dlouhodobé klesání bylo přerušeno jen krátkodobými vzestupy hladin v důsledku významnějších, ale jen plošně omezených srážek. Již během června klesla převážná část hladin pod dlouhodobé měsíční normály. Ve 2. polovině července dosáhly ročních minim kvartérní vrty na dolním toku Mže, na konci srpna vrty na horním toku Úhlavy. Na ostatním území povodí stavy hladin dále klesaly až do konce září. Od října začaly hladiny podzemních vod na převážné části povodí opět pozvolna stoupat. Také vydatnosti pramenů se na začátku roku pohybovaly vysoko nad dlouhodobými měsíčními normály. Následně začaly vydatnosti postupně klesat. Během srpna byla naměřena roční minima u pramenů převážně v jižní části povodí Berounky. Až na přelomu září a října byla roční minima naměřena u pramenů v povodí Mže. Od října již vydatnosti na převážné části povodí pozvolna stoupaly. Oblast povodí dolního Labe a Ohře Srážkově byl rok 2003 jako celek podnormální. Plošný úhrn na horním povodí Ohře dosáhl 525 mm. Výrazně deštivější byly Krušné hory především díky zimním měsícům, pánevní oblasti byly podstatně sušší. Roční srážky měly značnou variabilitu a kolísaly přibližně mezi 400 až 860 mm. Maximální úhrny spadly v Krušných horách. Nejnižší srážky naměřily stanice v nižších polohách na Karlovarsku, v Chebské pánvi a na Lounsku. Jedinými srážkově nadnormálními měsíci v roce byly leden a říjen. Normální byl ještě květen a červenec. Naopak srážkově silně podnormální měsíce byly únor a březen, mimořádně podnormální byl srpen. Srážkový deficit se během jarních měsíců postupně zvětšoval. V srpnu kulminovaly projevy klimatologického sucha, které bylo zapříčiněno nejen zvětšujícím 25

26 se deficitem srážek od února, ale též nadnormálními teplotami a intenzivním slunečním zářením. Odtokově můžeme tento rok hodnotit jako silně podnormální. Průměrné průtoky se pohybovaly významně pod dlouhodobými hodnotami, jsou výrazně nadlepšovány povodňovou událostí v začátku roku, kdy v lednu po vydatných srážkách a odtávání sněhové pokrývky došlo k zvýšení hladiny toků v povodí Ohře. Hlavní tok Labe byl v hydrologickém roce 2003 celkově slabě nadprůměrný. Maximální průtoky byly naměřeny v lednu, ale nedosáhly ani dvouleté vody. Nejméně vodný byl srpen. Hladiny podzemních vod ve vrtech se na začátku roku pohybovaly výrazně nad dlouhodobými měsíčními normály. Průměrné lednové stavy se pohybovaly v intervalu 3 18 %VR a dosahovaly úrovně 129 %NM. Lednová maxima byla průměrně o 70 cm vyšší než dlouhodobé lednové normály. Po následném klesání bylo výrazné stoupání hladin naměřeno ještě na konci ledna a v 1. polovině března. Ještě během března se hladiny ve všech pozorovaných vrtech pohybovaly nad dlouhodobými březnovými normály. V povodí Labe Maximální úroveň hladiny podzemních vod byla dosažena ve vrtech v březnu a dubnu Od 2. poloviny března stavy hladin postupně klesaly až do poloviny srpna, kdy především vrty v Chebské pánvi dosáhly ročních minim, u části vrtů na zbylém území povodí byla roční minima naměřena až v 1. polovině října. Částečně v září a dále v říjnu začala převážná část hladin na sledovaném území opět stoupat. Během ledna resp. března až dubna byla naměřena roční maxima vydatnosti pramenů v povodí Ohře resp. v povodí dolního Labe. Následně začaly vydatnosti klesat a již od února (dubna) se všechny prameny pohybovaly pod měsíčními normály. Minimální roční vydatnosti byly dosaženy v srpnu až říjnu. Tato minima byla ovlivněna velkým suchem, které postihlo nejen území regionu Celkově lze říci, že z hlediska tendence znamenal rok 2003 v rámci povodí dolního Labe u sledovaných vrtů setrvalý stav až mírný pokles hladin podzemní vody a mírný pokles vydatností u pramenů. Oblast povodí Odry V roce 2003 spadlo v oblasti povodí Odry 71 % dlouhodobého srážkového normálu. Celkově je možno posuzovaný rok hodnotit jako srážkově silně podnormální. Plošné rozložení srážek v oblasti bylo rovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Frýdek-Místek (741,6 mm), naopak nejméně spadlo v okrese Karviná (494,8 mm). Z hlediska vodnosti toků lze rok 2003 charakterizovat jako výrazně podprůměrný. Ve srovnání s dlouhodobými průměry dosáhla řeka Opava v Krnově 51 % Q a, Opava v Opavě 50 % Q a, Opava v Děhylově 48 % Q a, Opavice v Krnově 44 % Q a, Moravice v Brance 50 % Q a, Ostravice ve Sviadnově 31 % Q a, Ostravice v Ostravě 42 % Q a, Olše v Českém Těšíně 61 % Q a, Olše ve Věřňovicích 71 % Q a, Lubina v Petřvaldě 59 % Q a, Odra ve Svinově 48% Q a a Odra v Bohumíně 49 % Q a. Rozložení odtoku bylo během roku nerovnoměrné. K odtokově nejbohatším měsícům patřily březen a duben, naopak nejsuššími byly září a srpen. Minimální průtoky se v roce 2003 vyskytly na řece Opavici v Krnově. V roce 2003 nebyly v těchto sledovaných profilech zaznamenány žádné povodňové průtoky. 26

27 V roce 2003 byly hladiny podzemních vod v průměru o 30 cm nižší než je dlouhodobý průměr období Maximálních stavů bylo dosaženo v březnu, kdy hladiny PZV byly o 4 cm vyšší než je dlouhodobý průměr. Od března dochází k poklesu hladin až do září, kdy se projevily minimální stavy (65 cm pod dlouhodobým průměrem). Od září pak dochází k mírnému vzestupu hladin. U pramenů bylo maximální vydatnosti dosaženo v dubnu (126% dlouhodobého průměru), minima převážně v září (53% dlouhodobého průměru). Oblast povodí Moravy Z hlediska srážek je možno posuzovaný rok hodnotit jako srážkově normální až podnormální. Plošné rozložení srážek v oblasti bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v Jeseníkách, naopak nejméně spadlo nejméně v oblasti Uherského Hradiště. Odtokové poměry byly v roce 2003 na řekách této oblasti výrazně podprůměrné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem (Q a ) za období dosáhla řeka Bělá v Mikulovicích 60% Q a, Desná v Šumperku 62% Q a, Morava v Raškově 67% Q a, Morava v Moravičanech 65% Q a, Morava v Olomouci 71% Q a, Moravská Sázava v Lupěném 66% Q a, Třebůvka v Lošticích 67% Q a, Oskava v Uničově 70% Q a, Bečva v Dluhonicích 58% Q a, Valová v Polkovicích 53 % Q a, Vsetínská Bečva ve Vsetíně 61 % Q a, v Jarcové 62 % Q a, Rožnovská Bečva v Krásně 57 % Q a, Rusava v Třeběticích 66 % Q a, Morava v Kroměříži 74 % Q a, ve Spytihněvi 75 % Q a, Dřevnice ve Zlíně 63 % Q a a Olšava v Uherském Brodě 64% Q a. Rozložení odtoku bylo během roku nerovnoměrné. Nejvodnějšími měsíci v uváděných profilech byly leden a duben, naopak nejsuššími srpen a září. V období od června do konce září byly průtoky ve všech sledovaných tocích podprůměrné. Vůbec nejsušším měsícem byl srpen. Roční chod kolísání hladiny podzemní vody v povodí Moravy byl stejně jako u pramenů atypický. V horní části povodí Hladiny podzemních vod byly v průměru o 11 cm nižší než je dlouhodobý průměr období Maximálních stavů bylo dosaženo v březnu, kdy byly hladiny PZV o 21 cm vyšší než je dlouhodobý průměr. Od března dochází k poklesu hladin až do září, kdy se projevily minimální stavy. Od září pak dochází k mírnému vzestupu hladin. U pramenů bylo maximální vydatnosti dosaženo v dubnu, minima v prosinci. Roční chod vydatností pramenů v roce 2003 je u většiny vyhodnocovaných pramenů v oblasti dolního toku také atypický. Nejvyšší vydatnosti se vyskytovaly většinou v začátku roku v lednu. Výjimečně se vyskytly nejvyšší vydatnosti v dubnu. Od ledna (ojediněle od dubna) dochází k postupnému poklesu vydatností až do listopadu, resp. prosince, kdy byly zaznamenány minimální vydatnosti. Na dolní části povodí se nejvyšší hodnoty v ročním chodu vydatností pramenů vyskytovaly většinou v začátku roku, v lednu, výjimečně v dubnu. Od ledna (ojediněle od dubna) dochází k postupnému poklesu vydatností až do listopadu, resp. prosince, kdy byly zaznamenány minimální vydatnosti. Nejvyšší úrovně hladiny podzemní vody se obdobně vyskytovaly v lednu, výjimečně v dubnu. Minimální stavy byly změřeny nejčastěji v září. V říjnu až prosinci došlo k mírnému zvýšení hladiny podzemní vody. 27

28 Oblast povodí Dyje V roce 2003 spadlo v oblasti průměrně 425 mm srážek, což je 78 % dlouhodobého srážkového normálu ( ). Celkově je možno tento rok hodnotit jako srážkově podnormální až silně podnormální. Plošné rozdělení srážek v oblasti bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo na Blansku, nejméně na Břeclavsku. Odtokové poměry v povodí řek Svratky a Svitavy byly podprůměrné, v dolní části povodí Jihlavy průměrné a v povodí řeky Dyje nadprůměrné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem Qa za období měla řeka Jihlava ve Dvorcích 109 % Qa, Jihlava v Mohelně 105 % Qa, Trnava v Červené Řečici 165 % Qa, Svratka v Dalečíně 82 % Qa, Svitava v Bílovicích 69 % Qa, Svratka v Židlochovicích 82 % Qa, Jihlava v Ivančicích 101 % Qa, Dyje v Ladné 99,5 % Qa a Morava ve Strážnici 76 % Qa. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Nejvodnějším měsícem byl ve všech povodích leden. V období od června do konce září byly průtoky ve všech sledovaných tocích podprůměrné vzhledem ke svým dlouhodobým měsíčním průměrům. V povodí Dyje byla situace relativně nejpříznivější z celé republiky s průtoky 30 až 60 % dlouhodobých měsíčních průměrů. V lednu 2003 se zde vyskytly povodně s 10letými průtoky. Nejsušším měsícem byl srpen. Roční chod vydatností pramenů neměl zcela charakteristický průběh a byl časově i plošně nevyrovnaný. V lednu u některých pramenů, v důsledku nasycení prostředí po povodni v roce 2002, přetrvávaly vysoké vydatnosti ( někdy to byla i roční maxima). U většiny pramenů se nejvyšší vydatnosti vyskytovaly v březnu, případně v květnu. Potom docházelo k postupnému poklesu vydatností až k ročním minimálním hodnotám, které se vyskytly většinou v srpnu a září. Od října dochází většinou k mírnému zvýšení vydatností. Průměrná vydatnost pramenů v rámci celého kraje činila asi 70 % dlouhodobé průměrné roční vydatnosti na rozdíl od průměrné hladiny podzemní vody, která byla mírně nad dlouhodobým průměrem určeným za srovnávací období Podílely se na tom hlavně objekty v povodí Dyje, kde došlo při povodních v roce 2002 k nasycení podzemních vod. Roční chod kolísání hladiny podzemní vody byl netypický a plošně nevyrovnaný. Nejvyšší stavy se vyskytovaly v začátku roku (leden a únor) zcela výjimečně v dubnu. Potom dochází k poklesu hladiny podzemní vody až k výskytu ročních minim, která byla naměřena převážně v srpnu a září. Od října potom u většiny objektů dochází mírnému nástupu hladiny podzemní vody. 28