Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Transkript

1 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření) dosáhl 1,38 bilionu Kč a krátkodobý dluh pak 372,6 mld. Kč. Dlouhodobý dluh představoval, stejně jako před rokem, 79 % celkové výše dluhu. Objem hypoték, které se na dlouhodobém dluhu podílely 62 %, dosáhl výše 1,1 bilionu Kč a meziročně se zvýšil o 60,7 mld. Kč, resp. o 6 %. Objem krátkodobého dluhu meziročně vzrostl o 8,2 mld. Kč, resp. o 2 %. Koncem druhého čtvrtletí měly dluh celkem 3 miliony lidí, z toho dlouhodobý 612 osob, krátkodobý pak 1,9 milionu osob a obě formy dluhu 501 tisíc osob. Téměř polovina lidí s dlouhodobým dluhem měla i dluh krátkodobý (45 %). Hypotéku vlastnilo koncem druhého čtvrtletí 554 tisíc osob, což je polovina lidí s dlouhodobým dluhem. Počet klientů s hypotékou se meziročně zvýšil o 47 tisíc osob, resp. o 9 %. Počet osob s krátkodobým dluhem se naopak o téměř 90 tisíc osob, resp. o 4 % snížil. Průměrná částka na klienta s hypotékou se meziročně o 63 tisíc Kč snížila na necelé 2 milion Kč. Částka připadající v průměru na jednoho klienta s krátkodobým dluhem naopak vzrostla o 8,8 tisíc Kč na 154 tisíc Kč. Zatímco u krátkodobého dluhu se meziročně zvýšil jak jeho objem, tak i částka připadající v průměru na jednoho klienta, přičemž počet klientů se snížil, u hypoték se meziročně snížila pouze částka na klienta. Graf 1: Krátkodobý dluh a hypotéky KD dluh - objem mld. Kč Hypotéky - objem mld. Kč 400,0 364,4 372, , , ,3 300, ,0 800,0 200,0 600,0 100,0 400,0 200,0 0,0 0,0 KD dluh - počet klientů Hypotéky - počet klientů Strana 1

2 KD dluh - částka na klienta v Kč Hypotéky - částka na klienta v Kč Koncem druhého čtvrtletí roku 2015 mělo dlouhodobý dluh 12 % lidí starších 14 let. Téměř polovina jeho objemu patřila lidem ve věku od 35 do 44 let a dlouhodobý dluh mělo v této věkové skupině 27 % osob. Nejvyšší průměrnou částku na klienta vykázala věková kategorie od 30 do 34 let, a to 1,6 milionu Kč. Tato věková kategorie vykázala druhou nejvyšší míru zadlužených lidí, a to 22 %. Pouhými 2 % participovala na objemu dlouhodobého dluhu nejmladší věková skupina, ve které měla dluh pouze 2 % z nich. Z obyvatel v nejstarší věkové kategorii mělo tento dluh pouze 4 % z nich a podíl této věkové kategorie na objemu dlouhodobého dluhu byl 5 %. Graf 2: Struktura objemu dlouhodobého dluhu k Objem DD dluhu ,9% 1,6% 9,2% 18,2% 20,1% 46,1% Krátkodobý dluh mělo koncem druhého čtvrtletí letošního roku 27 % obyvatel starších 14 let. Nejvíce to bylo, stejně jako u dlouhodobého dluhu, u lidí ve věku od 35 do 44 let, a to 41 % a jen o jeden procentní bod méně u věkové kategorie 45 až 54 let. Naproti tomu, krátkodobý dluh mělo pouze 12 % lidí v nejmladší věkové skupině a 18 % lidí v nejstarší věkové kategorii. Lidé ve věku od 15 do 34 let se na objemu krátkodobého dluhu podíleli 22 %, takže naprostá většina jeho objemu připadla na starší věkové kategorie. V jejich rámci dominovali s celou třetinou celkového objemu krátkodobého dluhu lidé ve věku od 35 do 44 let. Objem krátkodobého dluhu se meziročně zvýšil u všech věkových kategorií, s výjimkou lidí ve věku 30 až 34 let. Téměř 40 % na jeho růstu participovali lidé ve věku od 45 do 54 let a více než čtvrtinou pak nejstarší věková kategorie. Meziročně se objem krátkodobého dluhu zvedl o 2 %, nejrychleji rostl v nejmladší věkové kategorii (+ 8 %). Strana 2

3 Nejvyšší částku krátkodobého dluhu na klienta vykázali lidé ve věku od 45 do 54 let (185 tisíc Kč), poté se částka s klesající věkovou kategorií snižovala. Výjimkou byla nejstarší věková kategorie, která měla druhou nejnižší průměrnou částku krátkodobého dluhu na klienta. Graf 3: Struktura objemu krátkodobého dluhu Objem KD dluhu Objem KD dluhu ,4% 3,7% 8,0% 10,7% ,6% 3,9% 8,0% 10,3% ,1% 32,0% ,4% 31,9% Koncem druhého čtvrtletí letošního roku mělo hypotéku 6 % obyvatel starších 14 let. Více než dvojnásobek to bylo ve věkové skupině 35 až 44 let (15 % z nich) a u lidí ve věku od 30 do 34 let (13 %). Na druhé straně, v nejmladší a v nejstarší věkové kategorii mělo hypotéku pouhé 1 % osob. Na meziročním růstu objemu hypoték se podílely všechny věkové kategorie s výjimkou, stejně jako u krátkodobého dluhu, osob ve věku od 30 do 34 let. Necelých 60 % ročního přírůstku objemu hypoték obstarala věková skupina lidí od 35 do 44 let. Nejvyšší částku hypotéky na klienta vykázali lidé ve věku od 30 až 34 let, a to 2,2 milionu Kč. Za nimi se umístila věková kategorie 35 až 44 let s částkou ve výši 2,1 milionu Kč. Nejnižší částka na klienta připadla na druhou nejstarší věkovou kategorii (1,1 milionu Kč) a po ní na následující věkovou kategorii (1,7 milionu Kč). Graf 4: Struktura objemu hypoték Objem hypoték Objem hypoték ,9% 17,4% 1,2% 9,4% 21,6% ,0% 18,1% 1,2% 9,0% 20,4% ,5% ,3% Strana 3

4 Lidé ve věku od 35 do 44 let měli koncem druhého čtvrtletí zdaleka nejvyšší podíl jak na dlouhodobém, tak i na krátkodobém dluhu. V obou případech vykázali i nejvyšší míru zadlužení v obou případech, měřeno počtem lidí s dluhem k počtu lidí v dané věkové kategorii. Objem krátkodobých úvěrů se meziročně nejrychleji zvýšil u nejmladší věkové skupiny, v případě hypoték to bylo u věkové skupiny 45 až 54 let. Úvěry poskytnuté ve druhém čtvrtletí roku 2015 Objem dluhu z úvěrů poskytnutých ve druhém čtvrtletí roku 2015 dosáhl výše 125,9 mld. Kč. Na dlouhodobý dluh připadlo 79,9 mld. Kč (63 %) a na krátkodobý pak 46 mld. Kč (37 %). Na objemu nového dlouhodobého dluhu se hypotéky podílely 81 %. V období od dubna do června roku 2015 poskytli věřitelé hypotéky ve výši 64,6 mld. Kč, což je o 10,4 mld. Kč (o 19 %) více než ve stejném období předchozího roku. Hypotéku ve druhém čtvrtletí letošního roku získalo téměř 29 tisíc klientů, a to je meziročně o 4,4 tisíce osob více. Nepatrně vzrostla i částka připadající v průměru na jednoho klienta (o 1 %) na 2,2 milionu Kč. Meziročně se objem nově poskytnutých hypoték zvýšil ve všech věkových skupinách. Více než dvěma pětinami přispěla věková kategorie 35 až 44 let, zato pouhými 2 % se na přírůstu nových hypoték podílela nejstarší věková kategorie. Objem nových hypoték se meziročně nejrychleji zvýšil u lidí ve věku od 45 do 54 let a jen o jeden procentní bod méně vzrostl u nejmladší věkové skupiny. Graf 5: Hypotéky poskytnuté ve druhém čtvrtletí roku Nové hypotéky - objem mld. Kč 64,6 54,1 Nové hypotéky - počet klientů Nové hypotéky - částka na klienta v Kč Strana 4

5 Nový krátkodobý dluh získalo ve druhé čtvrtině roku 2015 méně klientů než ve stejném období loňského roku, avšak jeho objem i částka připadající v průměru na jednoho klienta se zvýšily. Na meziročním růstu jeho objemu o 4,7 mld. Kč se podílely všechny věkové skupiny. Téměř 60 % nového dluhu připadlo na dvě věkové kategorie, a to na lidi ve věku od 35 do 44 let a od 45 do 54 let. Nejrychleji se objem nového krátkodobého dluhu zvýšil u nejmladší věkové kategorie (růst téměř o pětinu), naopak nejnižší růst vykázala nejstarší věková skupina (+ 7 %). Necelou třetinu objemu nového krátkodobého dluhu získala věková skupina 35 až 44 let a téměř čtvrtinou na něm participovaly osoby ve věku od 45 do 54 let. Mladším lidem, tj. do 35 let patřilo pouze 28 % z objemu krátkodobého dluhu poskytnutého ve druhém čtvrtletí letošního roku a starší věkové kategorie měly tudíž naprostou většinu. Nejvyšší částku nově poskytnutého krátkodobého dluhu vykázali lidé ve věku od 45 do 54 let, a to téměř 175 tisíc Kč, nejnižší pak nejmladší věková skupina (95 tisíc Kč). Nejvíce z celkového počtu lidí s novým krátkodobým dluhem patřilo do věkové kategorie 35 a 44 let (28 %) a poté osoby ve věku od 45 do 54 let (pětina). Dvě třetiny osob s novým krátkodobým dluhem bylo starších než 34 let. Nejmladší věková kategorie se sice na celkovém objemu krátkodobého dluhu poskytnutého ve druhém čtvrtletí letošního roku podílela nejméně ze všech, vykázala však nejvyšší meziroční dynamiku růstu zadlužení. Nejstarší věková skupina má ve srovnání s ní více než dvojnásobný podíl na objemu nově poskytnutého krátkodobého dluhu, avšak meziroční růst byl ze všech věkových kategorií nejnižší a navíc tento dluh mají jen 2 % obyvatel daného věku. Graf 6: Krátkodobý dluh poskytnutý ve druhém čtvrtletí 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Nový KD dluh - objem mld. Kč 46,0 41,3 Nový KD dluh - počet klientů Nový KD dluh - v Kč na klienta Strana 5

6 Smlouvy Koncem druhého čtvrtletí evidoval Bankovní a Nebankovní registr 5,8 milionu otevřených smluv. Naprostá většina z nich (77 %) se týkala krátkodobých úvěrů. Meziročně se o jeden procentní bod jejich podíl snížil. Na jednu smlouvu připadlo v průměru 1 milion Kč u dlouhodobých úvěrů a 83 tisíc Kč u úvěrů krátkodobých. Téměř polovina otevřených smluv na krátkodobé úvěry souvisela s osobními a spotřebitelskými úvěry. Počet otevřených smluv na krátkodobý úvěr se meziročně o 292 tisíc (o 6 %) snížil, částka připadající v průměru na jednu smlouvu se naopak o 9 % zvýšila, a to na 83 tisíc Kč. Na jednoho klienta s dlouhodobým úvěrem připadlo v průměru 1,2 smlouvy, u krátkodobých úvěrů to bylo 1,9 smlouvy. Jeden klient s osobním úvěrem měl v průměru 1,4 smluv a ten s úvěrem spotřebitelským pak 1,2 smluv. Tyto relace se meziročně nezměnily. Ve druhém čtvrtletí roku 2015 bylo podepsáno necelých 352 tisíc nových smluv na krátkodobý úvěr, což je o 4,7 tisíc smluv (o 1 %) méně než ve stejném období loňského roku. Částka připadající na jednu novou smlouvu se naopak o téměř 15 tisíc Kč (o 13 %) zvýšila, a to na 131 tisíc Kč. Graf 7: Smlouvy na krátkodobý dluh KD dluh - počet smluv KD dluh - částka na smlouvu v Kč Nový KD dluh - počet smluv Nový KD dluh - částka na smlouvu v Kč Strana 6

7 Ohrožené úvěry Koncem druhého čtvrtletí letošního roku dosáhl objem řádným nesplácením ohroženého dluhu výše 50,9 mld. Kč. Z toho na dlouhodobý dluh připadlo 18,3 mld. Kč a na dluh krátkodobý pak 32,6 mld. Kč. Ohrožený dluh se na celkovém objemu dluhu podílel 3 %. U dlouhodobého dluhu to bylo jen 1 %, z toho u hypoték, které tvořily tři čtvrtiny celkového objemu ohroženého dlouhodobého dluhu, také 1 %, a u krátkodobého dluhu pak 9 %. Krátkodobé úvěry jsou mnohem více ohrožené nesplácením než úvěry dlouhodobé, avšak průměrná částka řádným nesplácením ohroženého dluhu je v případě dlouhodobých úvěrů několikanásobně vyšší než u krátkodobého. Takže výskyt řádným nesplácením ohroženého dlouhodobého dluhu se sice vyskytuje méně často, avšak pro klienta má mnohem zásadnější důsledky. Objem hypoték ohrožených nesplacením dosáhl koncem druhé čtvrtletí letošního roku výše 13,8 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč (o 4 %) méně než ve stejném období loňského roku. Stejným směrem se pohyboval i počet klientů s ohroženou hypotékou. Meziročně se snížil o 6 % na necelých 13 tisíc. Zato částka připadající v průměru na jednoho klienta s ohroženou hypotékou se o 27 tisíc Kč (o 3 %) zvýšila a dosáhla výše 1,1 milionu Kč. Více než dvě pětiny objemu ohrožených hypoték sice měli lidé ve věku od 35 do 44 let, avšak podíl ohrožených hypoték na celkovém objemu hypoték dosáhl v jejich případě pouze 1 %. Naproti tomu, podíl nejstarší věkové skupiny na objemu ohrožených hypoték byl třetí nejnižší (9 %), avšak u nich dosáhl podíl ohrožených hypoték na celkovém objemu hypoték 3 %, což bylo v rámci věkových skupin zdaleka nejvíce. Druhou rizikovou věkovou skupinu tvořili lidé od 45 do 54 let, u kterých byl podíl ohrožených hypoték na objemu hypoték ve výši 2 %. Nejméně rizikovou skupinou z tohoto hlediska byli lidé ve věku 30 do 34 let (necelé 1 %). Platební morálka lidí s hypotékou byla vesměs shodná napříč věkovými skupinami. V průměru měly problém se splácením 2 % lidí starších 14 let. Nadprůměrnou hodnotu (3 %) vykázaly dvě nejstarší věkové kategorie. Platí tedy, že se mladší věkové skupiny se splácením hypotéky vyrovnávaly lépe než ty starší, u kterých navíc roste objem hypoték poměrně rychle. Nejvyšší průměrnou částku ohrožených hypoték vykázali lidé ve věku od 45 až 54 let (1,2 milionu Kč). Částka se pak snižuje směrem k mladším věkovým kategoriím až na 800 tisíc Kč u nejmladší věkové skupiny. Nejvíce lidí s ohroženou hypotékou patřilo do kategorie od 35 do 44 let, tvořily více než dvě pětiny všech řádně nesplácejících klientů. Do následující starší věkové kategorie patřilo 28 % lidí s problémy se splácením hypotéky. Pouhé 1 % z počtu řádně nesplácejících hypotéku patřilo do nejmladší věkové skupiny a 8 % do navazující starší věkové kategorie. Objem nesplácením ohroženého krátkodobého dluhu dosáhl koncem druhého čtvrtletí výše 32,6 mld. Kč, a to je o 1,5 mld. Kč méně než ve stejném období loňského roku. Snížil se i počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem, a to o více než 5 tisíc na 271 tisíc osob. Rovněž částka připadající Strana 7

8 v průměru na jednoho klienta s ohroženým krátkodobým dluhem se meziročně snížila. Poklesla o 3 tisíce Kč na 120 tisíc Kč. Z celkového počtu klientů s krátkodobým dluhem mělo problémy se splácením 11 %. Platební morálka byla v rámci věkových skupin obdobná. O jeden procentní bod nad průměrnou hodnotu se dostali lidé ve věku od 30 do 34 let a dále věková skupina 45 až 54 let. Na celkovém objemu ohroženého krátkodobého dluhu se nejvíce podíleli lidé ve věku od 35 do 44 let (30 %) a jen o něco nižší podíl vykázala navazující starší věková skupina (27 %). Celkem připadlo na tři nejstarší věkové kategorie téměř 80 % objemu ohroženého krátkodobého dluhu. Nejnižší podíl na objemu ohroženého krátkodobého dluhu vykázala nejmladší věková skupina (3 %) a po ní následující starší věková kategorie (8 %). Tři nejstarší věkové skupiny se na počtu klientů s ohroženým krátkodobým dluhem podílely necelými třemi čtvrtinami. Pouze 5 % klientů řádně nesplácejících krátkodobý dluh patřilo do nejmladší věkové skupiny. Nejvyšší částku ohroženého krátkodobého dluhu vykázali lidé ve věku od 45 do 54 let (141 tisíc Kč) a poté navazující mladší věková kategorie (127 tisíc Kč). Nejméně to bylo v případě nejmladší věkové kategorie (64 tisíc Kč). Nesplácením ohrožený krátkodobý dluh měla 3 % obyvatel starších 14 let. V rámci věkových kategorií to bylo více (5 %) u lidí ve věku od 34 do 44 let a ve věku od 45 do 54 let. S řádným splácením krátkodobého dluhu mají větší obtíže spíše starší věkové kategorie. Nevětší podíl ohroženého krátkodobého dluhu na objemu vykázala nejstarší věková skupina, u které byla řádným nesplácením ohrožena celá desetina jejich krátkodobého dluhu. U nejmladší věkové kategorie to naproti tomu bylo jen 6 %. Graf 8: Ohrožený dluh Ohrožené hypotéky - objem mld. Kč Ohrožený KD dluh - objem mld. Kč 20,0 15,0 14,3 13,8 40,0 30,0 34,1 32,6 10,0 20,0 5,0 10,0 0,0 0,0 Strana 8

9 Ohrožené hypotéky - částka na klienta Ohrožený KD dluh - částka na klienta v Kč v Kč Ohrožené hypotéky - počet klientů Ohrožený KD dluh - počet klientů Vybrané dluhové nástroje K významným nástrojům krátkodobého dluhu z hlediska objemu patří osobní a spotřebitelské úvěry a dluh na splátkových kartách. Objem dluhu z těchto tří nástrojů dosáhl koncem druhého čtvrtletí roku 2015 výše 302,6 mld. Kč a meziročně vzrostl o 4,5 mld. Kč, resp. o 2 %. Na celkovém objemu krátkodobého dluhu se tyto tři nástroje podílely 81 %, což je o jeden procentní bod méně než ve stejném období loňského roku. Nejvýraznější část objemu dluhu z těchto tří nástrojů tvořily osobní úvěry (47 %), i když se jejich podíl meziročně o tři procentní body snížil. Na druhém místě byly spotřebitelské úvěry s podílem ve výši 43 %, jejich podíl se naopak meziročně o čtyři procentní body zvýšil. Pokles podílu na objemu dluhu vykázaly i splátkové karty, a to o dva procentní body na 9 %. O meziroční přírůstek objemu dluhu z těchto tří nástrojů se postaraly výlučně spotřebitelské úvěry. Nejvíce klientů mělo splátkové karty, přičemž se jejich počet meziročně o 3 % zvýšil, a to na 996 tisíc. Zvýšil se i počet klientů se spotřebitelským úvěrem, i když pouze o 1 %. Pokles vykázal pouze počet lidí s osobním úvěrem, a to o 5 %. Nejvyšší částku připadající v průměru na jednoho klienta nalezneme u osobních úvěrů, a to 172 tisíc Kč. V meziročním srovnání vzrostla o 1 %. O 12 % se zvýšila průměrná částka na klienta v případě spotřebitelského úvěru na 153 tisíc Kč. Pouze u splátkových karet došlo k poměrně značnému meziročnímu poklesu, a to 17 % na 29 tisíc Kč. Strana 9

10 Graf 9: Vybrané dluhové nástroje Vybrané nástroje - objem v mld. Kč 149,2 143,1 130,9 115,5 33,4 28, osobní úvěry spotřebitelský úvěr splátkové karty Vybrané nástroje - částka na klienta v Kč osobní úvěry spotřebitelský úvěr splátkové karty Vybrané nástroje - počet klientů osobní úvěry spotřebitelský úvěr splátkové karty Strana 10

11 Dluh obchodních společností Objem dluhu obchodních společností evidovaný v Nebankovním registru klientských informací dosáhl koncem druhého čtvrtletí 2015 výše 102,6 mld. Kč, což je o 12,5 mld. Kč, resp. o 14 % více než ve stejném období loňského roku. Dluh mělo 54,5 tisíc společností, a to je o 2,6 tisíc společností, resp. o 5 % více než před rokem. V průměru dlužila jedna společnost 1,9 milionu Kč, a to je o 147 tisíc Kč, resp. o 8 % více než před rokem. Více než dvě pětiny celkového dluhu obchodních společností připadlo na finanční leasing a třetina na investiční úvěr. Meziročně se zvýšil objem dluhu u všech nástrojů, nejvíce u operativního leasingu (+ 52 %), tento nástroj se na celkovém objemu dluhu podílel jen jednou desetinou. Ostatní nástroje zaznamenaly mnohem nižší dynamiku, nejnižší pak finanční leasing (+ 4 %), který má v objemu dluhu váhu naopak nejvyšší. Téměř dvě třetiny společností mělo koncem druhého čtvrtletí investiční úvěr a necelé dvě pětiny pak dluh plynoucí z koupě na splátky. Meziročně se počet společností zvýšil u všech nástrojů s výjimkou finančního leasingu (pokles o 10 %). O 75 % se meziročně zvýšil počet společností s operativním leasingem. V případě zbývajících dvou nástrojů byl růst počtu společností mnohem nižší. Nejvyšší částku připadající v průměru na jednu společnost vykázal finanční leasing (4,1 milionu Kč) a operativní leasing (3,6 milionu Kč). Nejméně to bylo u investičního úvěru (necelých 800 tisíc Kč). Průměrná částka se meziročně zvýšila u všech nástrojů, s výjimkou operativního leasingu (pokles o 13 %). Nejvyšší zvýšení zaznamenal dluh ve formě koupě na splátky (růst o 18 %). Graf 1: Struktura dluhu obchodních společností Objem dluhu Objem dluhu ,2% 14,0% 44,8% finanční leasing invesoční úvěr 9,6% 15,0% 41,0% finanční leasing invesoční úvěr 34,0% operaovní leasing koupě na splatky 34,3% operaovní leasing koupě na splatky Podíl na počtu společnosx Podíl na počtu společnosx ,0% 18,5% 16,1% finanční leasing invesoční úvěr 4,9% 18,3% 13,8% finanční leasing invesoční úvěr 62,4% operaovní leasing koupě na splatky 63,0% operaovní leasing koupě na splatky Strana 11

12 Průměrná částka na společnost v Zs. Kč finanční leasing operaovní leasing koupě na splatky invesoční úvěr Pramen: Nebankovní registr klientských informací Koncem druhého čtvrtletí letošního roku evidoval Nebankovní registr klientských informací téměř 159 tisíc otevřených smluv na dluh obchodních společností, což je o 18,9 tisíc smluv více než před rokem. Na jednu společnost připadlo v průměru 2,9 smlouvy, ve stejném období roku 2014 to bylo 2,7 smlouvy. Průměrná částka na jednu smlouvu dosáhla výše 646 tisíc Kč, a to je o 2,3 tisíce více než před rokem. Objem dluhu, který obchodní společnosti získaly ve druhém čtvrtletí letošního roku, dosáhl výše 12,8 mld. Kč, a to je o 2,8 mld. Kč, resp. o 28 % více než ve stejném období loňského roku. Meziročně se zvýšil i počet společností s novým dluhem (+ 15 %), a také částka připadající v průměru na jednu společnost s novým dluhem (+ 11 %). Nový dluh obdrželo 8 tisíc společností a částka na společnost byla 1,6 milionu Kč. Objem dluhu ohroženého nesplácením dosáhl koncem druhého čtvrtletí výše 1 mld. Kč, což je jen o 3 % více než před rokem. Ohrožený dluh společností se na jejich celkovém dluhu podílel 0,9 % a jen 5 % společností s dluhem mělo problémy s jeho splácením. Oba údaje se meziročně nezměnily. Dluh obchodních společností z hlediska krajů Koncem druhého čtvrtletí patřil největší díl dluhu obchodním společnostem se sídlem v Praze (27 %), 14 % připadlo na společnosti v Jihomoravském kraji a desetina pak na společnosti ve Středočeském kraji. Nejmenší část dluhu měly společnosti v Karlovarském kraji (2 %) a po 3 % pak společnosti v Libereckém kraji. Z celkového počtu společností s dluhem (54,5 tisíc) jich téměř třetina měla sídlo v Praze a 13 % v Jihomoravském kraji. Nejméně jich patřilo do Karlovarského kraje (2 %) a jen o procentní bod více pak do kraje Plzeňského a Vysočina. Nejvyšší částku připadající v průměru na jednu obchodní společnost vykázal kraj Vysočina (2,6 milionu Kč). O něco nižší částku pak kraj Pardubický a Plzeňský. Naopak nejnižší dluh na společnost Strana 12

13 patřil Ústeckému a Karlovarskému kraji (1,5 milionu Kč) a dále Praze a Olomouckému kraji (1,6 milionu Kč). Meziročně se dluh společností zvýšil ve všech krajích, a to v průměru o 14 %. Nejvíce to bylo v kraji Libereckém (+ 31 %) a Karlovarském (+ 24 %). Nejnižší dynamiku vykázaly společnosti v kraji Vysočina (+ 7 %) a v Královéhradeckém kraji (+ 8 %). Také počet společností s dluhem se meziročně zvýšil ve všech krajích. V průměru to bylo o 5 %. Rychleji se jejich počet zvýšil v Praze (+ 7 %) a v Jihočeském, Jihomoravském a ve Středočeském kraji (+ 6 %). Nejnižší tempo vykázal počet společností s dluhem v kraji Vysočina (+ 2 %). Průměrná výše dluhu na společnost se meziročně zvýšila o 8 %. Více to bylo v kraji Libereckém (+ 26%) a v Karlovarském (+ 18 %), nejméně pak v kraji Jihomoravském (+ 3 %). Dluh ve druhém čtvrtletí letošního roku získalo společností v objemu 12,8 mld. Kč. Čtvrtina z objemu nového dluhu připadla na společnosti se sídlem v Praze a 14 % na společnosti v Jihomoravském kraji. Nejméně se na něm podílely společnosti v Karlovarském kraji (2 %). Z celkového počtu společností, které získaly nový dluh, jich 29 % sídlilo v Praze, 14 % v Jihomoravském kraji. Na celkovém počtu společností s novým dluhem se nejméně opět podílely společnosti Karlovarského kraje (2 %). V průměru získaly společnosti nový dluh ve výši 1,6 milionu Kč. Vyšší průměrnou částku obdržely společnosti se sídlem ve Zlínském kraji (2,4 milionu Kč) a v Libereckém kraji (2 miliony Kč). Naopak nižší částku nalezneme u společností se sídlem v Moravskoslezském kraji (1,2 milionu Kč) a v Praze (1,3 milionu Kč). Na celkovém objemu dluhu ohroženého nesplácením ve výši 1 mld. Kč se více než polovinou podílely společnosti sídlící v Praze a desetina připadla na ty se sídlem v Jihomoravském kraji. V těchto dvou krajích měly sídlo dvě třetiny společností s problémovým splácením dluhu. Objem ohroženého dluhu tvořil pouze 0,9 % objemu dluhu společností. Více to bylo u společností v Ústeckém kraji (1,9 %) a v Praze (1,8 %), méně pak u společností kraje Vysočina (0,1 %), Zlínského a Jihočeského kraje (shodně po 0,4 %). V průměru mělo problémy se splácením dluhu 5 % společností s dluhem. Rozdíly mezi kraji byly poměrně malé. Nejnižší hodnoty vykázal kraj Vysočina (2 %) a nejvyšší pak se značným odstupem Praha (7 %). Objem řádným nesplácením ohroženého dluhu se meziročně zvýšil o 3 %, k jeho růstu však došlo pouze v pěti krajích. Nejvíce to bylo v Ústeckém kraji (+ 33 %) a v Praze (+ 12 %). Nejhlubší pokles zaznamenal kraj Vysočina (- 34 %) a Jihočeský kraj (- 33 %). Strana 13

14 Graf 2: Objem dluhu obchodních společností podle krajů 30,0 25,0 20,0 Objem dluhu OS mld. Kč 15,0 10, ,0 0,0 Pramen: Nebankovní registr klientských informací Graf 3: Průměrná částka dluhu na obchodní společnost (tis. Kč) podle krajů Průměrná částka na OS v Zs. Kč Pramen: Nebankovní registr klientských informací Strana 14

15 Graf 4: Počet obchodních společností s dluhem podle krajů Počet OS s dluhem Pramen: Nebankovní registr klientských informací Strana 15