Plán péče o přírodní rezervaci Grünwaldské vřesoviště na období návrh

Transkript

1 Plán péče o přírodní rezervaci Grünwaldské vřesoviště na období návrh 1

2 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ EVIDENČNÍ ČÍSLO ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV A KATEGORIE IUCN ÚDAJE O VYHLÁŠENÍ ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ, PŘEKRYV S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI A PŘÍSLUŠNOST K SOUSTAVĚ NATURA VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany současný stav DLOUHODOBÝ CÍL PÉČE ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Geologie, geomorfologie a pedologie Hydrologie Klimatologie Botanické poměry Přehled zvláště chráněných rostlin a živočichů HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ŠKODLIVÉ VLIVY A OHROŽENÍ ÚZEMÍ V SOUČASNOSTI SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území - lesy

3 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ V TERÉNU NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK PLÁN PÉČE ZPRACOVAL

4 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční číslo ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční číslo: 1178 Kategorie ochrany: Managementová kategorie IUCN: Název: Přírodní rezervace IV řízená rezervace Grűnwaldské vřesoviště 1.2 Údaje o vyhlášení Druh právního předpisu: vyhláška okresního národního výboru Vydal: Okresní národní výbor Teplice Číslo předpisu: Datum platnosti a účinnosti předpisu: platnost a účinnost od 12. října Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec: Katastrální území: Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita: Ústecký Teplice Teplice Moldava Nové Město u Mikulova Pastviny u Moldavy není není přírodní park Loučenská hornatina CHOPAV Krušné hory CZ Východní Krušné hory CZ Grünwaldské vřesoviště Příloha č. 1: Orientační mapa (včetně překryvu s evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi) 4

5 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí PR Grünwaldské vřesoviště včetně ochranného pásma zasahuje do dvou katastrálních území. Jsou jimi: k.ú. Nové Město u Mikulova [698318] k.ú. Pastviny u Moldavy [698334] ZCHÚ - k.ú. Nové Město u Mikulova Katastrál ní území Parcelní číslo 105/1 131/3 132/1 132/ /1 Druh pozemku Způsob využití Číslo listu vlastnictví lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský Vlastník Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové výměra parcely celková [m²] výměra parcely v ZCHÚ [m²] /2 lesní pozemek Rudolf Heřman, U Špejcharu 576, Město Touškov; Řechtáčková Ivana, K. H. Borovského 252, Skorotice, Ústí nad Labem; Špinarová Marie, Neštěmická 689/3, Krásné Březno, Ústí nad Labem; Vaňková Eva, Na Sklípku 704/39, Krásné Březno, Ústí nad Labem; Votava Reiner, č.p. 94, Přestanov; Walter Libor, Stradovská 386, Chlumec Nové Město u Mikulova [698318] 143/6 144/ /1 177/ / lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha Lesy Sever, s.r.o.. Zámek Bílina 98/7, Bílina neplodná půda 360 neplodná půda 360 les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Obec Moldava v Krušných horách, č.p. 113, Moldava Obec Moldava v Krušných horách, č.p. 113, Moldava Obec Moldava v Krušných horách, č.p. 113, Moldava

6 Katastrální území Parcelní číslo Druh pozemku Způsob využití OP - k.ú. Nové Město u Mikulova Číslo listu vlastnictví 105/1 lesní pozemek les jiný než hospodářský /2 lesní pozemek les jiný než hospodářský /3 lesní pozemek les jiný než hospodářský /4 lesní pozemek les jiný než hospodářský /1 lesní pozemek les jiný než hospodářský /2 lesní pozemek les jiný než hospodářský /3 lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský /2 lesní pozemek les jiný než hospodářský /1 lesní pozemek les jiný než hospodářský 360 Vlastník Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové výměra parcely celková [m²] výměra parcely v ZCHÚ [m²] Nové Město u Mikulova [698318] 143/3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek les jiný než hospodářský /6 lesní pozemek /1 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský trvalý travní porost lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský /1 lesní pozemek les jiný než hospodářský /2 lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský 360 Rudolf Heřman, U Špejcharu 576, Město Touškov, Řechtáčková Ivana, K. H. Borovského 252, Skorotice, Ústí nad Labem, Špinarová Marie, Neštěmická 689/3, Krásné Březno, Ústí nad Labem, Vaňková Eva, Na Sklípku 704/39, Krásné Březno, Ústí nad Labem, Votava Reiner, č.p. 94, Přestanov, Walter Libor, Stradovská 386, Chlumec Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy Sever, s.r.o.. Zámek Bílina 98/7, Bílina Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, Praha 3 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové

7 Katastrální území Nové Město u Mikulova [698318] Parcelní číslo Druh pozemku Způsob využití Číslo listu vlastnictví 180 lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský /1 200/3 trvalý travní porost trvalý travní porost /1 ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace /1 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené OP - k.ú. Nové Město u Mikulova 286 Vlastník Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové WINDTEX s.r.o., náměstí Republiky 56, Zelené Předměstí, Pardubice Krajhanzl Michal, Fojtovice 164, Krupka Obec Moldava v Krušných horách, č.p. 113, Moldava Obec Moldava v Krušných horách, č.p. 113, Moldava Obec Moldava v Krušných horách, č.p. 113, Moldava Povodí Ohře, s.p., Bezručova 4219, Chomutov výměra parcely celková [m²] výměra parcely v ZCHÚ [m²] Katastrální území Pastviny u Moldavy [698334] Parcelní číslo Druh pozemku Způsob využití OP - k.ú. Pastviny u Moldavy Číslo listu vlastnictví 3/9 ostatní plocha ostatní komunikace /10 lesní pozemek les jiný než hospodářský /3 lesní pozemek les jiný než hospodářský 344 Vlastník Obec Moldava v Krušných horách, č.p. 113, Moldava Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové výměra parcely celková [m²] výměra parcely v ZCHÚ [m²] Příloha č. 2: Katastrální mapa se zákresem PR a OP 7

8 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra navrhované rezervace je 92,8313 ha, v případě jejího ochranného pásma jde o 67,9588 ha. Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku plocha v ha ZCHÚ plocha v ha Lesní pozemky (včetně bezlesí) 89, ,1706 Zamokřená plocha 0,0000 Vodní plochy 0,0000 0,0737 Rybník nebo nádrž 0,0000 Vodní tok 0,0000 Trvalé travní porosty 0,0000 4,6632 Orná půda 0,0000 0,0000 Ostatní zemědělské pozemky 0,0000 0,0000 Ostatní plochy 3,7912 2,0513 Neplodná půda 3,7032 Ostatní způsob využití 0,0880 Zastavěné plochy a nádvoří 0,0000 0,0000 Plocha celkem 92, , Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany jsou především zachovalé přírodní biotopy na ploše současné EVL Grünwaldské vřesoviště, na něž je svým výskytem vázána řada vzácných a ohrožených druhů rostlin i vzácná a ohrožená fauna, zejména tetřívek obecný (Tetrao tetrix), kterému tyto biotopy slouží jako tokaniště a zároveň hnízdiště. Jde o vrchoviště rozvodnicového typu s původním pralesovitým porostem borovice rašelinné (Pinus pseudopumilio), otevřená vrchoviště s ostřicí chudokvětou (Carex pauciflora), přechodová rašeliniště a fragmenty smilkových luk s vítodem douškolistým (Polygala serpyllifolia). 8

9 1.6.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. Společenstva název ekosystému (kód a název typu přírodního stanoviště) R3.1 Otevřená vrchoviště (7110* Active raised bogs) R2.3 Přechodová rašeliniště (7140 Transition mires and quaking) R3.2 Vrchoviště s klečí (91D0* Bog woodland) T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky (6230* Species-rich Nardus grasslens) L9.2A Rašelinné smrčiny (91D0* Bog woodland) podíl plochy v ZCHÚ (%) popis biotopu typu přírodního stanoviště jedná se zejména o vegetaci as. Eriophoro vaginati Sphagnetum recurvi, as. Andromedo polifoliae Sphagnetum magellanici a řadu přechodných typů mezi těmito vyhraněnými asociacemi. Jsou to velmi vzácná a velice cenná společenstva ohrožená především kolísáním vody a zarůstáním náletovými dřevinami. Jde o společenstva osidulující především plochy bultů. K nejvýznamnějším druhům těchto stanovišť patří v zájmovém území Andromeda polifolia a Carex pauciflora, ale i ostatní druhy, které zde rostou jsou nějakým způsobem ohrožené. V zájmovém území se otevřená vrchoviště vyskytují v severní části původní PR Grünwaldské vřesoviště. jedná se zejména o vegetaci as. Sphagno recurvi-caricetum rastratae s řadou přechodných typů. Jsou to poměrně vzácná a velice cenná společenstva ohrožená především melioracemi, zalesňováním atp. V zájmovém území jde především o údolní minerotrofní rašeliniště pokryté ostřico-rašeliníkovou vegetací. Vyskytují se zejména v nivě Flájského potoka a jeho přítoků, ale i v původní PR Grünwaldské vřesoviště. jedná se o vegetaci as. Pino rotundatae Sphagnetum, kde je Pinus rotundata (blatka) nahrazena vikarizující Pinus x pseudopumilio. V území se vyskytuje pouze v původní PR Grünwaldské vřesoviště. V porostu se nachází i populace rojovníku bahenního (Ledum palustre ). jedné se o chudé smilkové louky, as. Nardo-Juncetum squarrosa s výskytem (místy i velmi hojným) Polygala serpysllifolia. V zájmovém území se vyskytuje často jen v malých fragmentech, dlouhou dobu neobdělávané, zarůstají náletem dřevin (Picea abies ). Zaznamenány v nivě Flájského potoka a jeho přítoků. jedná se o vegetaci as. Sphagno-Piceetum, v minulosti byla silně poškozena exhalacemi, stromové patro odtěženo a nahrazeno nepůvodními dřevinami. Tento typ přírodního stanoviště je v navržené PR nutno znovu vytvořit. 9

10 B. Druhy název druhu ostřice chudokvětá (Carex pauciflora ) vítod douškolistý (Polygala serpillifolia ) kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia ) rojovník bahenní (Ledum palustre ) zdrojovka potoční (Montia hallii ) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia ) šicha černá (Empetrum nigra ) prha arnika (Arnica montana ) tetřívek obecný (Tetrao tetrix ) bekasina otavní (Gallinago gallinago ) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) lesklice horská (Somatochlora alpestris ) lesklice severská (Somatochlora arctica ) vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia ) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ dvě populace (větší - několik desítek rostlin, menší - 2 trsy) lokálně roztoušený až hojný výskyt ve střední části nivy Flájského potoka roztroušeně na ploše 12 x 5 m roztroušeně vzácně na jedinné ploše stupeň ohrožení C3 popis biotopu druhu priorita otevřené vrchovistě v severní části rezervace v místě výskytu kyhanky a nově na podmáčené ploše podobného charakteru v nivě Flájského potoka * C2b/KO smilkové trávníky, lesní lemy * C2b/ O C3/O lokálně v nivě Flájského potoka C2t/SO prameniště roztroušeně lokálně v menších populacích roztroušeně převážně na ploše původní rezervace dvě populace do 10 jedinců, jedna populace cca 120 jedinců hnízdící druh, početnost cca 10 párů hnízdící druh, početnost cca 5-6 párů, oproti předchozím letům pokles početnosti běžně hnízdí, početnost cca 5 až 10 párů ve střední části území současné PR, desítky larev ve střední části území současné PR, zjištěno páření (jedinci) ve střední části území současné PR, desítky larev v sezoně 2014, osm imaturních jedinců V tabulkách jsou použity tyto zkratky: severní část PR Grünwaldské vřesoviště s vrchovištními šlenky a drobnými mělkými tůňkami, které se střídají se suššími vyvýšeninami, bulty (plocha byla zasažena požárem v roce 1994, načež se populace druhu zvětšila) * v hustém porostu borovice rašelinné C3/ SO rašelinná jezírka a jejich bezprostřední okolí C3/ SO degradované části vrchoviště, vyvýšená místy (bulty) C3/ O EN/SO EN/SO O EN EN VU výskyt na třech lokalitách ve vegateaci smilkových trávníků, nejvýznamnější lokalita zarůstá náletem srmku individuální výskyt v v celém zájmovém území; na rašeliništích se vyskytuje hlavně mimo období toku mokřadní ekosystémy v nivě Flájského potoka podmáčené a vlhké louky v nivě Flájského potoka, popř. jiné otevřené plochy * velmi významný tyrfobiont; obývá vrchovištní rašeliniště s jezírky a drobnými šlenky, preferuje menší jezírka, v případě větších ploch mělká jezírka s litorální vegetací velmi významný tyrfobiont; typické je obsazování malých zvodnělých ploch, často tzv. ok (mikrotůněk) v porostech rašeliníku stagnofilní tyrfobiont charakteristický pro vrchoviště a kyselá horská rašeliniště, často využívá umělá jezírka po těžbě rašeliny s rozvojem rašeliníku Kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: KO - kriticky ohrožený druh; SO - silně ohrožený druh; O - ohrožený druh. Kategorie rostlin dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C1 - kriticky ohrožený; C2 - silně ohrožený; C3 - ohrožený; C4 - vyžadující pozornost. Upřesňující označení r (např. C2r) udává že jde o druh, který je vzácný díky nízkému počtu lokalit, označení t udává že druh je vzácný zejména díky prudkému ubytku lokalit a označení b je kombinací vzácnosti nízkého počtu lokalit a jejich významnému úbytku. Kategorie živočichů dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR (Farkač et al. 2005; Plesník et al 2003): CR - kriticky ohrožený; EN - ohrožený; VU - zranitelný; NT - téměř ohrožený. * * * K nejcennějším biotopům, které lze označit hlavními předměty ochrany PR patří Otevřená vrchoviště s výskytem Andromeda polifolia, Drosera rotundifolia, Carex pauciflora (R3.1); vrchoviště pokrytá souvislým porostem Pinus pseudopumilio s výskytem Ledum palustre, Empetrum nigrum aj. (R3.2); mokřady a přechodová rašeliniště v nivě Flájského potoka a jeho přítoků (R2.3). Z význačných druhů rostlin zde byly zaznamenány: Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, prameniště s Montia hallii 10

11 (R1.2); smilkové louky s výskytem Polygala serpyllifolia (T2.3B); Jako vedlejší předmět ochrany lze uvést fragmenty podmáčených a horských luk s výskytem Arnica montana a Meum athamanticum, porosty klikvy bahenní Oxycoccus palustris; ostatní rašelinné biotopy (vytěžené části vrchovišť, okrajové laggy atp.), často silně poškozené (ovlivněné) těžbou, odvodněním, popř. zalesňováním. Většinu území PR nelze jednoznačně přiřadit k nějakému biotopu, ale nejčastěji tvoří různou mozaiku dvou i více biotopů a celé řady přechodných forem. Všechny zmíněné biotopy se v PR vzájemně prolínají, přecházejí jeden do druhého a tvoří pestrou mozaiku. Z bryoflóry lze za nejvýznamnější druhy považovat zejména rašeliník Sphagnum affine Tayloria tenuis, nebo Calypogeia fissa. tyto významné druhy byly zjištěny v otevřených částech vrchoviště Grünwaldské vřesoviště, v nivě Flájského potoka a na otevřených ploškách Tatřevího tokaniště. Z pohledu fauny lze předměty ochrany rozdělit na hlavní a vedlejší následovně. Mezi hlavní předměty ochrany patří tetřívek obecný (Tetrao tetrix), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) patřící mezi druhy, které se v území pravidelně vyskytují a zároveň i hnízdí. Jako hlavní předměty ochrany lze dále označit významné druhy vážek s vazbou na rašelinné biotopy. Jde o vážku čárkovanou (Leucorrhinia dubia), lesklici severskou (Somatochlora arctica) a lesklici horskou (Somatochlora alpestris). Jako vedlejší předměty ochrany lze z bezobratlých považovat vzácné druhy brouků, jako jsou střevlíci Carabus arvensis a Carabus problematicus, drabčík Atheta heymeisi, či čmelák Bombus soroensis soroensis, ze skupiny plazů a obojživelníků ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), zmiji obecnou (Vipera berus) a čolka horského (Mesotriton alpestris). Mezi významné hnízdící druhy patří také sýc rousný (Aegolius funereus); velmi vzácně zde v nedávné minulosti hnízdil také moták pilich (Circus cyaneus). 1.7 Dlouhodobý cíl péče Prostřednictvím přiměřeného managementu zachovat stávající charakter a podpořit obnovu přirozených rostlinných společenstev a druhovou rozmanitost rašelinných biotopů, zejména podmáčených ploch otevřeného vrchoviště v centrální části Grünwaldského rašeliniště a údolí Flájského potoka. Zamezit zarůstání ZCHÚ náletovými dřevinami a současně nevysazovat v celé ploše rezervace nepůvodní druhy dřevin. Revitalizovat vodní režim obou rašelinišť a nivy Flájského potoka např. přehrazením odvodňovacích příkopů. Z dlouhodobého hlediska započít s rekonstrukcí rašelinných smrčin v okolí rašeliniště Grünwaldské vřesoviště a v části rašeliniště Tetřeví tokaniště. 11

12 2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geologie, geomorfologie a pedologie Geologické a pedologické poměry Geologickým podkladem povodí Flájského potoka jsou ruly a migmatity s žílami křemenného porfyru, nejčastěji dvojslídné pararuly. Do jižní části ZCHÚ zasahuje žíla teplického ryolitu. V podloží rašelinišť je krušnohorské krystalinikum tvořené proterozoickou dvojslídnou a biotitickou pararulou. Na ní je vrstva čtvrtohorních organických sedimentů (rašeliny), která dosahuje mocnosti maximálně 7 m. Rašelina byla v minulosti těžena pro potřeby lázní Teplice. Mimo ložiska rašeliny převládají v zájmovém území podzolové hnědé půdy, v povodí Flájského potoka se vyskytují glejové a rašeliništní půdy, podél potoka je častá přítomnost aluviálních náplavů. Geomorfologické členění: Soustava Podsoustava Celek Podcelek Okrsek III Krušnohorská soustava III A Krušnohorská hornatina III A-2 Krušné hory III A-2B Loučenská hornatina III A-2B-d Flájská hornatina Flájská hornatina je plochá hornatina, která je omezena na jihovýchodním okraji příčnými poruchami. Okrajový zlom dosahuje výšky až 500 m a příkře spadá do Podkrušnohorské pánve. Nejvyšší kóty okrsku přesahují nadmořskou výšku 900 m. Plochý reliéf vrcholových partií spolu s návětrnými expozičními polohami vytvářejí vhodné podmínky pro vznik rašelinišť vrchovištního typu Hydrologie Celé území je charakteristické vysokou hladinou spodní vody. ZCHÚ je odvodňováno jihozápadním směrem Flájským potokem a jeho přítoky. Flájský potok pramení ve východní části Krušných hor v rašeliništi Tetřeví tokaniště nad obcí Mikulov v okresu Teplice. Odtud teče jihozápadním směrem. Zhruba po 7 km se vtéká do Flájské vodní nádrže. Odtud teče přes Český Jiřetín do Saska. Zde získává jméno Flöha. Rašeliniště Tetřeví tokaniště a Grünwaldské rašeliniště a jejich okolí je odvodňováno řadou melioračních příkopů; na Grünwaldském rašeliništi byla většina příkopů přepažena přehrážkami, na Tetřevím tokaništi a v okrajových partiích (náhradní lesní porosty, paseky) jsou odvodňovací kanály dosud zachovány. Hlavním účelem byla obnova přirozených společenstev rašelinišť. Přehrázky určitě přispěly k zadržení vody v chráněném území, ale jejich skutečný význam pro vývoj vegetace dosud nebyl exaktně vyhodnocen. Některé části Flájského potoka a jeho přítoků byly v minulosti narovnány a zahloubeny. Místy se však zachovaly typické meandry. 12

13 Plochý reliéf spolu s nadbytkem srážek umožňuje ve vyšších nadmořských výškách vznik rozsáhlejších ombrotrofních rašelinišť. Místně zastoupené půdní typy přirozeně zadržují velké množství vody ve formě dešťových srážek, proto představují významný přirozený vodní reservoár. Z těchto důvodů i ty nejdrobnější vodoteče vysychají jen zcela výjimečně. PR Grünwaldské vřesoviště leží v CHOPAV Krušné hory, která byla zřízena nařízením vlády č.10/1979 Sb., zákona o vodách Klimatologie Podle "Klimatických oblastí Česko-slovenska" (Quitt,1971) je ZCHÚ řazeno k chladné oblasti do okrsku CH6, tzn. léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky okrsku CH6: Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplou 10 o C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu ( o C) -4 až -5 Průměrná teplota v červenci ( o C) Průměrná teplota v dubnu ( o C) 2-4 Průměrná teplota v říjnu ( o C) 5-6 Průměrná počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Botanické poměry Potenciální přirozená vegetace Podle rekonstrukčního mapování vegetace (Mikyška 1968) pokrývaly zájmové území PR Grűnwaldské vřesoviště vrchoviště a přechodová rašeliniště (Oxycocco-Sphagnetea, Caricetalia fuscae) a podmáčené smrčiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum). V nivě Flájského potoka a jeho přítoků se rozprostíraly luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae). Ve zbývajících částech zájmového území a v jeho okolí se nacházely acidofilní horské bučiny (Luzulo-Fagetum montanum, Verticillato-Fagetum). Naopak podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová et al. 1998) pokrývaly posuzované území zejména podmáčené rohozcové smrčiny (Mastygobryo-Piceetum) a smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-fagetum). V širším okolí zájmového území byly zaznamenány i bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). 13

14 Fytogeografická a biogeografická charakteristika Celá zkoumaná oblast spadá podle fytogeografického členění do fytogeografického okresu 85. Krušné hory. Tato oblast se vyznačuje hojným výskytem vyšších rostlin západního rozšíření. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast oreofytika je flóra zastoupena hojnou účastní druhů s prefenencí vyšších nadmořských výšek až horských klimatických podmínek. Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek M. et al. [eds.] 1996) se zájmové území nachází v bioregionu 1.59 Krušnohorský bioregion. Současný stav flóry území PR Grünwaldské vřesoviště se skládá ze tří samostatných částí, a to rašeliniště Grünwaldské vřesoviště v místě původní rezervace, horního toku Flájského potoka a jeho dvou drobných přítoků a z rašeliniště Tetřeví tokaniště. V současné době se na rašeliništi Grünwaldské vřesoviště v místě původní rezervace rozkládají v pestré mozaice různé biotopy. Centrální část porůstá souvislý porost borovice rašelinné (Pinus pseudopumilio) s charakteristickým podrostem: vlochyně (Vaccinium uliginosum), borůvka (V. myrtillus), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), šicha černá (Empetrum nigrum), vřes obecný (Calluna vulgaris) aj. Vzácně zde byl zaznamenán i rojovník bahenní (Ledum palustre).v severní části, postižené v roce 1994 požárem, převládá v současné době vegetace bultů s bohatým výskytem vřesu obecného, šichy černé, vlochyně, suchopýru pochvatého atp. Dosazován zde byl smrk ztepilý (Picea abies) a autochtonní borovice rašelinná, která sama i bohatě zmlazuje. Na prohořelých místech a tam, kde rašelina poklesla, se vytvořily drobné šlenky s hojným výskytem klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), ostřice obecné (Carex nigra), kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia); na dvou místech zde byla zaznamenána i ostřice chudokvětá (Carex pauciflora). V severozápadní části byl lesní porost již před mnoha lety smýcen, ale k těžbě rašeliny zde již nedošlo. Celá plocha je opět hojně porostlá suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), ostřicí obecnou (Carex nigra), vřesem (Calluna vulgaris), brusinkou (Vaccinium vitis-idaea) a vzácně i šichou černou (Empetrum nigrum). V jižní části původní rezervace se rozkládají mokřady a silně podmáčená stanoviště, hřbety suché rašeliny mezi jednotlivými vytěženými plochami, odvodněné a odlesněné plochy. Na podmáčených místech a mokřadech dominují ostřice (Carex sp.), sítiny (Juncus sp.) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea), vytěžené plochy místy zarůstá rašeliník (Sphagnum sp.). Ostatní plochy jsou porostlé keříčkovou vegetací (vřes obecný, borůvka, brusinka, vlochyně) s náletem dřevin (břízy, smrk ztepilý). Niva Flájského potoka a jeho dva drobné bezejmenné přítoky zahrnuje především přechodová rašeliniště, silně podmáčené až zrašelinělé louky, mokřady a prameniště, vzácnější jsou smilkové pastviny a jen velmi vzácně (v místech, kde niva přecházela do okolních smrčin) se dosud zachovaly malé fragmenty mezofilních luk. V rostlinných společenstvech dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a sítiny (Juncus sp.). Rašelinné louky jsou zdáli patrné hojným výskytem suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum), borůvky vlochyně (Vaccinium uliginosum) a místy i souvislým porostem rašeliníků (Shagnum sp.). Smilkovým pastvinám vévodí smilka tuhá (Nardus stricta). V místech, kde přechází niva potoka do okolních lesních porostů, byly v minulosti na několika místech vysázeny různé druhy borovic (zejména borovice kleč a borovice rašelinná). Uvedené porosty borovic byly vysázeny i na dvou místech přímo v nivě potoka. Přestože je celá posuzovaná niva potoka již více než 50 let hospodářsky nevyužívaná (nevypásaná, nekosená), je udivující, že se zde nalézá jen minimum poměrně mladých stromů. Jedná se zpravidla o smrky ztepilé (Picea abies) vzrostlé z náletu semen, v nízkých okusových formách, často poškozené omrzáním výhonků pozdními jarními mrazy. Několik málo starých smrků odumřelo již před mnoha lety a v nivě se nyní nacházejí jen rozpadající se fragmenty jejich kmenů a pařezy. Při hranici zájmového území se 14

15 nacházejí i malé remízky a jednotlivé stromky břízy karpatské (Betula carpatica) vzrostlé z náletu semen ze starých jedinců, kteří se zde dosud velmi vzácně při hranicích lesa vyskytují. Je možné, že uvedená lokalita může z části náležet ke vzácným biotopům primárního bezlesí, které se zde bez přičinění člověka vytvořilo na základě půdních a klimatických činitelů (nadmořská výška, chudý půdní substrát, vysoká hladina podzemní vody, přeplavování nivy vodou po prudkých deštích i několikrát do roka, mrazová kotlina). V okolí zájmového území převažují náhradní lesní porosty smrku pichlavého (Picea pungens), modřínu opadavého (Larix decidua), borovice kleče (Pinus mugo) a břízy bělokoré (Betula pendula), zbytky druhotných porostů smrku ztepilého (Picea abies) jsou vzácné. Tetřeví tokaniště je v současné době je celé odvodnělé, protkané hustou sítí odvodňovacích příkopů a kanálů. O přítomnosti původního porotu borovice rašelinné nebyla nalezena žádná zmínka. Původní porosty rašelinných a podmáčených smrčin byly po odumření smrků ztepilých vystřídány náhradními lesními porosty s hojným zastoupením břízy bělokoré (Betula pendula), smrku pichlavého (Picea pungens), modřínu opadavého (Larix decidua), borovice kleče (Pinus mugo). Bryoflóra První zprávy o bryoflóře zájmového území pocházejí od Bauera ( ), jedná se však jen o několik údajů z lokality Velké Tokaniště (Váňa 1967). Důkladnější průzkum, jenž se zaměřoval hlavně na rašeliníky, pak provedl až Röll (1919; Příspěvek k bryoflóře Krušných hor). Z jeho nálezů je asi nejvýznamnější nález v ČR v současnosti nezvěstného rašeliníku Sphagnum pulchrum na Velkém Tokaništi. První ucelený podrobný průzkum byl proveden až r J. Váňou. Výskyt rašeliníku Sphagnum pulchrum se mu nepodařilo ověřit. Ze vzácnějších taxonů uvádí játrovku Calypogeia sphagnicola. Od r v území nebyl proveden žádný ucelený bryologický průzkum. Dle aktuálních dat lze za nejcennější druhy, které byly v území zjištěny považovat zejména rašeliník Sphagnum affine nalezený na dvou místech v nivě Flájského potoka a jeho přítoků. Velikost první mikropopulace může být odhadnuta na 1 10 m2 Druhou mikropopulaci tvoří menší porost o velikosti cca 1m2. Patří ke vzácným druhům spadajícím do kategorie zranitelné (VU) Červený seznamu mechorostů, (Kučera et al. 2012). Na území Krušných hor byl v nedávné době nalezen na několika lokalitách (Štechová et al. 2013). Vzhledem k nízkému počtu známých lokalit je jejich zachování z hlediska ochrany druhu v ČR velmi žádoucí. Prozatím se přežití druhu S. affine na lokalitě se nezdá být nijak ohroženo a jeho další vývoj na lokalitě se tak jeví jako příznivý. Významným druhem je také Tayloria tenuis, druh nalezený v části zachovalého vrchoviště Grünwaldského vřesoviště a v jednom z lesíků Velkého tokaniště. Tayloria tenuis je vzácným koprofilním druhem spadajícím do kategorie ohrožené (EN) (Kučera et al. 2012). Tento severský druh je vázán na vlhké chladné mikroklimatické podmínky. V České republice má okraj areálu svého rozšíření a je tak vázán na pohoří s doznívajícím vlivem oceánického klimatu. V současné době je znám z několika míst v Krušných horách Vzhledem k nízkému počtu známých lokalit je jejich zachování z hlediska ochrany druhu v ČR velmi žádoucí. V EVL Grünwaldské vřesoviště druh pravděpodobně nemá díky degradaci klečových porostů dostatek vhodných mikrostanovišť. Pokud nedojde k celkovému zvýšení hladiny podzemní vody v území, nebudou se pravděpodobně mikropopulace druhu rozrůstat a mohlo by případně dojít i k vymizení druhu z území. Dalšími vzácnými taxony jsou: Calypogeia fissa v otevřených částech vrchoviště Grünwaldské vřesoviště, nebyl však nalezen v porostech Molinia caerulea. Pokud nedojde k vážné degradaci otevřené části vrchoviště Grünwaldské vřesoviště, populace druhu pravděpodobně nejsou nijak ohrožené a lze předpokládat jejich zachování či další rozrůstání. Současný stav fauny území Ze skupiny bezobratlých byly aktuálními průzkumy v území jištěny tři ochranářsky významné druhy vážek typické pro horská rašeliniště, a to lesklice horská a lesklice severská a vážka čárkovaná. Jedná se o významné druhy pro území EVL. K cenným druhům rovněž patří šídlo sítinné. Z cenných druhů 15

16 brouků byl potvrzen střevlík polní a přinejmenším se s velkou pravděpodobností vyskytuje také C. problematicus. Z lokálních méně hojných druhů lze dále uvést tesaříka Evodinus clathratus, který je typický pro horské louky při okrajích potoků. V případě pavouků byly zjištěny běžně rozšířené druhy, nejpočetněji zjištěnými druhy byli křižáci rodu Araneus a plachetnatka keřová. Rovněž v případě rovnokřídlých dominovaly běžnější druhy s širšími ekologickými valencemi s afinitou k středně suchým až suchým biotopům. Z druhů typických pro vřesoviště byla zjištěna kobylka Metrioptera brachyptera a saranče Myrmeleotettix maculatus. Podobná situace je v případě motýlů, kdy nebylo možné ověřit výskyt některých významnějších taxonů ve vhodném ročním období. Nicméně z oblasti jsou známy dřívější výskyty významných reliktních druhů motýlů s vazbou na rašeliniště. Lze zde jmenovat typické tyrfobiontní prvky jako Vacciniina optilete, Acronicta menyanthidis, Anarta myrtilli nebo Colias palaeno. Tyto druhy jsou ohroženy a vymírají na řadě lokalit u nás i v celé střední Evropě. Průzkumy v posledních letech byly v rámci obratlovců zaměřeny především na skupiny obojživelníci, plazi a ptáci. Nejvýznamnější druh ptáka, kvůli kterému byla rozšířena PR o oblast Tetřevího tokaniště, je tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Oblast PR slouží nejen jako jeho hnízdiště a tokaniště, ale vyskytuje se zde celoročně. Vyhovuje mu mozaika biotopů, pozorován byl na rašeliništích, v lesních porostech, pasekách či nízkých porostech. Z hlediska výskytu tetřívka obecného je území PR klíčovým územím se stabilní, relativně vysokou početností. V rámci Ptačí oblasti Východní Krušné hory jde o významnou jádrovou lokalitu. K cenným druhům patří bekasina otavní (Gallinago gallinago) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), kteří se vyskytují na vlhkých loukách nivy Flájského potoka. Území má značný význam i pro dravé ptáky. Vzácně jde hnízdí, nebo pravidelně zaletují např. luňák červený (Milvus milvus), moták pilich (Circus cyaneus) či krahujec obecný (Accipiter nisus). V lesních komplexech bylo prokázáno hnízdění sýce rousného (Aegolius fenereus) či ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). Pro otevřenou krajinu se skupinami keřů je typický ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (L. excubitor) nebo hýl rudý (Carpodacus erythrinus). V drobných vodních plochách má rozmnožiště čolek horský (Mesotriton alpestris), v území se rozmnožuje rovněž ropucha obecná (Bufo bufo). Mezi typické druhy plazů mozaiky rašelinišť a vřesovišť patří ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). 16

17 2.1.5 Přehled zvláště chráněných rostlin a živočichů A - rostliny název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu vítod douškolistý (Polygala serpillifolia ) lokálně roztoušený až hojný výskyt ve střední části nivy Flájského potoka KO smilkové trávníky, lesní lemy zdrojovka potoční (Montia hallii ) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia ) šicha černá (Empetrum nigra ) lokálně v nivě Flájského potoka roztroušeně lokálně v menších populacích roztroušeně převážně na ploše původní rezervace SO SO SO prameniště rašelinná jezírka a jejich bezprostřední okolí degradované části vrchoviště, vyvýšená místy (bulty) kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia ) roztroušeně na ploše 12 x 5 m O severní část PR Grünwaldské vřesoviště s vrchovištními šlenky a drobnými mělkými tůňkami, které se střídají se suššími vyvýšeninami, bulty (plocha byla zasažena požárem v roce 1994, načež se populace druhu zvětšila) rojovník bahenní (Ledum palustre ) prha arnika (Arnica montana ) koprník štětinolistý (Meum athamanticum ) klikva bahenní (Oxycocus palustris ) roztroušeně vzácně na jedinné ploše dvě populace do 10 jedinců, jedna populace cca 120 jedinců jednotlivě až malé populace na sušších místech především v nivě Flájského potoka roztroušeně až dosti hojně v celém území O O O O v hustém porostu borovice rašelinné výskyt na třech lokalitách ve vegateaci smilkových trávníků, nejvýznamnější lokalita zarůstá náletem srmku sušší stanoviště, v lemech lesa, podél lesních silniček aj. otevřená místa, vodní příkopy, prameniště 17

18 B - živočichové název druhu luňák červený (Milvus milvus ) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nehnízdí, 1 pár zaletuje a loví stupeň ohrožení CR/KO popis biotopu druhu při lovu otevřené plochy, hnízdí v listnatých lesních porostech v nižších polohách jeřáb popelavý ( Grus grus ) moták pilich (Circus cyaneus ) tetřívek obecný (Tetrao tetrix ) bekasina otavní (Gallinago gallinago ) lelek lesní ( Caprimulgus europaeus ) čáp černý (Ciconia nigra ) krahujec obecný (Accipiter nisus ) chřástal polní ( Crex crex ) sýc rousný (Aegolius fenereus ) krutihlav obecný ( Jynx torquilla ) moták pochop (Circus aeruginosus ) jestřáb lesní (Accipiter gentilis ) sluka lesní (Scolopax rusticola ) ťuhýk šedý (Lanius excubitor ) hýl rudý (Carpodacus erythrinus ) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes ) krkavec velký (Corvus corax ) ťuhýk obecný (Lanius collurio ) rorýs obecný ( Apus apus ) vlaštovka obecná (Hirundo rustica ) pravidelné zastávky na tahu v nedávné minulosti vzácně hnízdil, ojediněle migruje hnízdící druh, početnost cca 10 párů hnízdící druh, početnost cca 5-6 párů, oproti předchozím letům pokles početnosti výjimečný, ojedinělý výskyt CR/KO CR/SO EN/SO EN/SO EN/SO v budoucnu se mohou objevit pokusy o zahnízdění dříve hnízdil na otevřených plochách rašelinišť individuální výskyt v v celém zájmovém území; na rašeliništích se vyskytuje hlavně mimo období toku mokřadní ekosystémy v nivě Flájského potoka lesní okraje a světliny pravidelné loviště 1 páru VU/SO mokřadní stanoviště, hnízdí ve starších souvislejsích lesních porosetch hnízdící druh, početnost 1 až 2 páry zaznamenány teritoriální hlasové 2 samců hnízdí, početnost cca 3 páry hnízdí, početnost 2 až 3 páry VU/SO VU/SO VU/SO VU/SO okraje lesních porostů otevřená stanoviště nivy Flájského potoka lesní porosty, zejména vzrostlé smrčiny se staršími kmeny; zejména v Tetřevím tokaništi otevřená krajina s lesíky ojediněle zaletuje VU/O otevřená krajina pravidelně loví, velmi pravděpodobně zde nehnízdí hnízdí, početnost cca 2 až 3 páry hnízdící druh, početnost 1 až 2 páry hnízdí 2 až 3 páry běžný druh, v území hnízdí několik párů v území pravděpodobně nehnízdí; pouze přelety a sběr potravy pravidelně hnízdící druh, početnost cca 5 až 8 párů přelety za účelem sběru potravy přelety za účelem sběru potravy VU/O VU/O VU/O VU/O VU/O VU/O NT/O O O lesní porosty okraje lesů, mýtiny, mokřadní plochy v údolí podél Flájského potoka niva Flájského potoka, preferuje louky s keřovitou vegetací otevřená krajina s řídkými stromy, rovněž v rozvolněných porostech borovic lesní porosty lesní porosty, potravně bez vyhraněné vazby otevřené plochy s jednotlivými smrky synantropní druh, loví na otevřených plochách synantropní druh, loví na otevřených plochách bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) běžně hnízdí, početnost cca 5 až 10 párů O podmáčené a vlhké louky v nivě Flájského potoka, popř. jiné otevřené plochy 18

19 název druhu aktuální početnost nebo stupeň vitalita populace v ZCHÚ ohrožení popis biotopu druhu zmije obecná stabilní, relativně početná VU/KO (Vipera berus ) populace typicky v mozaice rašelinišť lesních okrajů a otevřených ploch ještěrka živorodá (Zootoca běžný druh vivipara ) NT/SO typický druh rašelinišť slepýš křehký (Anguis fragilis ) vzácný druh SO otevřená stanoviště, v okolí lesních cest užovka obojková (Natrix natrix ) nepočetně migrující druh O náhodně na otevřených stanovištích čolek horský rozmnožuje se v menších vodních plochách, např. v loužích na cestách vzácný druh NT/SO (Mesotriton alpestris ) nebo v zahrazených odvodňovacích příkopech ropucha obecná (Bufo bufo ) několik desítek jedinců O rozmnožuje se v tůních a jezírkách na rašeliništích Carabus arvensis není známa, ojedinělý nález v Tetřevího tokaniště O druh z vyšších poloh, nemá vyhraněné biotopové nároky Carabus problematicus není známa O druh z vyšších poloh, obývá lesní stanoviště Bombus soroensis typický druh vlhkých stanovišť v horských oblastech, preferuje okraje lesů není známa O soroensis a rašeliniště 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Hlavní pozornost státní ochrany přírody je zájmovému území věnována nejméně od 60. let 20. století, kdy byl první návrh na zřízení chráněného území z důvodu ochrany přírody zpracován v roce Autor návrhu, V. Bergmann, zdůrazňoval především jistou morfologickou odlišnost zdejších porostů borovice rašelinné od vrchovišť v západních oblastech Krušných hor. Od 70. let spadalo území do kategorie chráněné studijní plochy a zachovaly se z tohoto období i zápisy z pravidelného monitoringu tetřívka obecného, bekasiny otavní či motáka pilicha. Botanicky zaměřený monitoring byl nejprve zaměřen na významné a diagnostické druhy otevřených vrchovišť, stejně tak i na údajně specifický morfotyp borovice rašelinné (hybridogenní keřové formy borovice blatky). Přísnější režim územní ochrany byl zaveden až v roce 1989 vyhláškou ONV v Teplicích, kterou byl zřízen chráněný přírodní výtvor Grünwaldské vřesoviště. Následně bylo chráněné území převedeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. do kategorie přírodní rezervace. V roce 2007 bylo území přírodní rezervace novelou nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších změn, zahrnuto do stejnojmenné evropsky významné lokality. Na území Grünwaldského vřesoviště nebyly nikdy prováděny žádné cílené managementové zásahy. Proběhly pouze jednorázové akce, jakými byla tvorba přehrázek odvodňovacích příkopů, výsadba lesních dřevin po vekém požáru či výsev semen rosnatky okrouhlolisté v roce Zmiňován je i výsev tučnice obecné, pro jejíž přirozený výskyt nicméně na území rezervace pravděpodobně nikdy neexistovaly vhodné podmínky a není známa ani z širšího okolí Z důvodu ponechání území v bezzásahovém režimu pokračovala sukcese rašelinného boru a vhodné rozvolněné lokality s výskytem diagnostických druhů postupně zanikaly. Změna ve prospěch konkurenčně slabších druhů otevřených vrchovišť nastala po rozsáhlém požáru, kdy zcela vyhořely porosty borovice rašelinné o výměře cca 2 ha. Posledním jednorázovým managementovým zásahem na podporu společenstva asociace Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici bylo odstranění desetiletého porostu uměle vysázených borovic 19

20 rašelinných, které by jinak v průběhu následujících let na plochách s ochranářsky cenným společenstvem rostlin vytvořily nepříznivé podmínky pro setrvání diagnostických druhů na lokalitě. Mysliveckým spolkem byl v území v 80. letech minulého století zřejmě vypouštěn odchovaný tetřívek obecný a na jeho podporu zde byla v této době zakládána újediště pro dravce a šelmy. S přestávkami až dosud byl tetřívek zároveň přikrmován; stávající funkční zařízení zřídily a provozují Lesy České republiky, s. p., lesní správa Litvínov. b) lesní hospodářství Lesnické působení mělo na zájmové území dlouhodobý a dosti zásadní vliv. Krajně nevhodným opatřením byla výsadba nepůvodních dřevin (smrk pichlavý, modřín opadavý) a místně nevhodných druhů borovic (blatka, kleč, borovice lesní) na území Grünwaldského rašeliniště. Stejně problematická je zde výsadba borovice rašelinné neznámého původu či zcela jiné provenience. Výsadby takových borovic mohou být z dlouhodobého hlediska velmi nežádoucí, neboť hrozí křížení s původní borovicí rašelinnou, a tím se uplatňují procesy vedoucí ke genetické erozi původního genofondu krušnohorské borovice rašelinné. Negativním jevem působícím v minulosti bylo zbudování sítě průseků včetně doprovodných odvodňovacích kanálů, které výrazně podpořily funkci původních drenážních systémů za účelem těžby rašeliny. Systematické odvodňování celého území v novodobé historii významně ovlivnilo postupné zapojování porostu borovice rašelinné na úkor vegetace otevřených vrchovišť. Tyto biotopy vznikají nejčastěji v souvislosti s odvodněním či dalšími negativními zásahy člověka do přirozené dynamiky původních společenstev. Staré odvodňovací příkopy podél průseků v centrální části Grünwaldského rašeliniště jsou nefunkční, často zaplavené vodou a získávají charakter volných ploch rašelinišť. Síť odvodňovacích kanálů na území rašeliniště Velké tokaniště je však poměrně hustá a dosud funkční. To se významně podepsalo na poklesu hladiny podzemní vody, což souvisí s postupnou přeměnou lokality v méně reprezentativní typy společenstev. Významně se na struktuře dřevin rašelinišť podepsaly imise, které způsobily postupné odumření původních porostů rašelinných a podmáčených smrčin v druhé polovině 20. století. Poškozené porosty byly plošně odstraněny, místy došlo i ke shrnutí povrchové vrstvy půdy. Velmi nevhodné bylo i zalesňování nivy Flájského potoka a pramenišť. Působení je zvláště výrazné na území Malého tetřevího tokaniště. c) zemědělské hospodaření Na rašeliništích a okolních vřesovištích se v minulosti běžně pásla domácí tažná zvířata, zejména v okrajových místech po vytěžené rašelině. Pastva zapříčinila vnik různých mokřadních, rašelinných a podmáčených louček s bohatou květenou. Ty se však do současnosti zachovaly jen sporadicky, od upuštění od pastvy navíc silně zdegradovaly. d) rybníkářství, vodohospodářství Trvalé vodní plochy se v PR nevyskytují. Na území Tetřevího tokaniště pramení Flájský potok. Asi v 70. létech 20. století byla část vodních toků v povodí Flájského potoka nevhodně zregulována (zahloubena a napřímena). 20

21 e) myslivost Stavy spárkaté zvěře jsou v oblasti dlouhodobě nadprůměrné a neodpovídají stavu lesních porostů. Především jelení zvěř narušuje přirozené zmlazování porostů, ohrožuje i samostatné souvislé porosty borovice rašelinné (intenzivní okus jehlic i celých výhonků); okusem jsou decimovány i keříky vzácného rojovníku bahenního. Častá je i plošná mechanická disturbance způsobená nadměrnými počty zvěře, čímž trpí cenné porosty se vzácnými druhy rostlin. Do nedávna se silně negativně projevovalo lákání zvěře na hromady krmiva (řepa, jablka, mrkev, obilí aj.) u posedů a umisťování slanisek do nejcenějších porostů, což způsobovalo zvýšenou mechanickou disturbanci a eutrofizaci půdy a s tím související zavlečení a rozšíření mnoha druhů ruderálních rostlin do okolních cenných porostů. Proto na základě podnětu České inspekce životního prostředí rozhodl orgán ochrany přírody v roce 2012 o omezení výkonu práva myslivosti, spočívající v zákazu volného přikrmování zvěře a umísťování podobných zařízení na území přírodní rezervace. f) rekreace a sport Území nebylo v minulosti využíváno k cílené rekreaci ani ke sportovnímu využití. g) těžba nerostných surovin Intenzivní těžba rašeliny probíhala v území výhradně v minulosti, v současnosti je tento negativní faktor vyloučen. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory (Nařízení vlády č.10/1979 Sb.) Lesní hospodářské plány (LHP) LHC LHC Litvínov - s platností LHC Košťany Holdings - s platností Lesní hospodářské osnovy (LHO) LHC LHO Teplice. s platností Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL - PLO 1 Krušné hory- s platností Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství Negativně se projevují zejména snahy o umělé zalesňování přírodovědně cenných ploch s mozaikami rašelinišť a všesovišť nepůvodními dřevinami. Zvlášť nebezpečné jsou různé druhy borovic, popř. druhy původní, ale z jiné provenience. Hrozí tak nebezpečí křížení s původními druhy, změny chemismu půdy aj. Stálým nebezpečím pro významná acidofilní společenstva v oblasti je snaha vápnit okolní lesní porosty a obnovovat staré zazemněné meliorační kanály. Na území PR je patrný dosud přetrvávající vliv imisí, což se projevuje oslabeným růstem jehličnanů. Např. původní borovice rašelinná má v současné době zpravidla pouze tři ročníky jehlic, přestože u zdravých porostů je přítomno šest až osm ročníků. 21