KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

Transkript

1 KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava *KUMSX01CVUA1* Čj: MSK 55698/2014 Sp. zn.: ŽPZ/11805/2014/Řon A10 Vyřizuje: RNDr. Lenka Řondíková Odbor: Odbor životního prostředí a zemědělství Telefon: Fax: lenka.rondikova@kr-moravskoslezsky.cz Datum: Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, o zamítnutí žádosti o povolení výjimky podle 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Výroková část Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad ), jako věcně a místně příslušný správní orgán podle 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle 77a odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny ), po provedeném správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), rozhodl ve věci žádosti korporace ADI VTE s.r.o., IČ , se sídlem Podbabská 1112/13, Praha, o povolení výjimky podle 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů v části týkající se: - luňáka hnědého (Milvus migrans), zařazeného v příloze č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona (dále jen vyhláška ) do kategorie kriticky ohrožených; - ještěrky obecné (Lacerta agilis), čápa černého (Ciconia nigra), včelojeda lesního (Pernis apivorus), motáka lužního (Circus pygargus), krahujce obecného (Accipiter nisus), ostříže lesního (Falco subbuteo), křepelky polní (Coturnix coturnix), chřástala polního (Crex crex), dudka chocholatého (Upupa epops), netopýrů spp., zařazených v příloze č. III vyhlášky do kategorie silně ohrožených; - bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra), čápa bílého (Ciconia ciconia), ťuhýka obecného (Lanius collurio), zařazených v příloze č. III vyhlášky do kategorie ohrožených; v souvislosti s užíváním stavby 4 ks větrných elektráren v k. ú. Rejchartice v obci Dvorce (umístění stavby: pozemek parc. č. 363/12 (VTE č. 1), 363/11 (VTE č. 2), 412/13 (VTE č. 3), 363/10 (VTE č. 4), vše k. ú. Rejchartice), takto: žádost se za použití 51 odst. 3 správního řádu zamítá. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

2 Podle 27 odst. 1 správního řádu je účastníkem řízení ADI VTE s.r.o., IČ , se sídlem Podbabská 1112/13, Praha. Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne žádost ADI VTE s.r.o., IČ , se sídlem Podbabská 1112/13, Praha (dále jen žadatel ) o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů luňák hnědý (Milvus migrans), ještěrka obecná (Lacerta agilis), čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), moták lužní (Circus pygargus), krahujec obecný (Accipiter nisus), ostříž lesní (Falco subbuteo), křepelka polní (Coturnix coturnix), chřástal polní (Crex crex), dudek chocholatý (Upupa epops), netopýři spp., bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), čáp bílý (Ciconia ciconia), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krkavec velký (Corvus corax) dle 56 zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti s užíváním stavby 4 ks větrných elektráren v k. ú. Rejchartice v obci Dvorce. Stavba je umístěna na pozemku parc. č. 363/12 (VTE č. 1), 363/11 (VTE č. 2), 412/13 (VTE č. 3), 363/10 (VTE č. 4), vše k. ú. Rejchartice. Jelikož byla předložená žádost nekonkrétním podáním a nesplňovala základní požadavky stanovené zákonem o ochraně přírody a krajiny a správním řádem, vyzval krajský úřad žadatele v souladu s 45 odst. 2 správního řádu (přípisem č. j. MSK 59878/2014 ze dne ) k odstranění nedostatků podání, a zároveň řízení přerušil usnesením č. j. MSK 59889/2014 ze dne , a to do doby odstranění nedostatků definovaných výzvou: 1) specifikaci, jakým způsobem bude zasahováno do přirozeného vývoje předmětných zvláště chráněných druhů, tj. specifikaci zakázaných činností v souladu s 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, pro které je udělení výjimky požadováno; 2) v čem konkrétně je spatřována převaha jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody; 3) v případě druhů chráněných právem Evropského společenství (ještěrka obecná) je nutné doložit: - z jakého důvodu (-ů) podle 56 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny je o výjimku žádáno, - prokázání neexistence jiného uspokojivého řešení, - prokázání skutečnosti, že záměr neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Žadatel doplnil požadované podklady dne V rámci doplnění požadovaných podkladů byl žadatelem dále doložen odborný podklad Ornitologický průzkum, 4 ks větrných elektráren v k. ú. Rejchartice v obci Dvorce; zpracovatel: Zdeněk Polášek, květen 2014 (dále jen průzkum ). Posuzovaný záměr představuje 4 stávající větrné elekterárny (dále jen VTE ), které jsou označeny jako VTE č. 1 (pozemek parc. č. 363/12), VTE č. 2 (p. č. 363/11), VTE č. 3 (p. č. 412/13) a VTE č. 4 (p. č. 363/10). Posouzení je však vztaženo k existenci celé skupiny stávajících VTE, tzn. jednotlivých strojů značky Siemens SWT-2,3-101, z nichž je část umístěna na katastru Staré Libavé v Olomouckém kraji, a kde se nachází rovněž jeden starší stroj typu Enercon E-70). V rámci průzkumu bylo z důvodů komplexního posouzení všech (i kumulativních vlivů) na lokalitu pohlíženo celkově jako na tzv. střední farmu vysokých VTE na lokalitě Rejchartice a Stará Libavá. Deklarovaným cílem průzkumu je řešení vlivu užívání stavby na objekty zájmu ochrany přírody, kterým je v tomto případě zejména aerofauna a její prostředí se stanovišti známého či předpokládaného výskytu na lokalitě VTE Rejchartice s tím, že přihlíženo je k výskytu vybraných druhů v navazujícím okolí, a to včetně VTE na katastru Stará Libavá v Olomouckém kraji. Předkládaný průzkum navíc řeší vliv záměru na některé zástupce herpetofauny (ještěrky). 2/6

3 Průzkum na úvod vychází z předpokladu, že aerofauna a studovaná herpetofauna bude provozováním a údržbou střední farmy vysokých VTE na lokalitě Rejchartice a Stará Libavá dotčena pro účel vyjádření poznaného či předpokládaného dosahu vlivu VTE na faunu se zavádí termín "akční radius VTE". Prostředí se stanovišti aerofauny na lokalitě dotčeno stavebními pracemi nebude (všechny VTE ve farmě jsou již postaveny). V rámci průzkumu byl proveden terénní průzkum a vyhodnoceny již existující dosažitelné údaje o lokalitě z podkladů zadavatele a především z podkladů zpracovatele průzkumu a informačních zdrojů Slezské ornitologické společnosti, pobočky České společnosti ornitologické. Konkrétně probíhal průzkum lokality od 16. do 19. týdne roku Průzkumem bylo pokryto jarní období s tím, že lokalita byla naposledy důsledně prohlédnuta 9. 5., tzn. v době, do které již spadá období rozmnožování řady druhů, navíc se však více druhů teprve vrací ze zimovišť. Pozornost byla soustředěna na stanoviště aerofauny v prostoru s VTE č. 1 až 4, v dubnu a květnu však byly vždy navštíveny i VTE na území Olomouckého kraje včetně staršího stroje typu Enercon E-70. Při pochůzkách byly rovněž vyhledávány kadavery ptáků a netopýrů potenciálně uhynulých při kolizi s VTE. Vlastní hodnocení průzkumu pak bylo provedeno s přihlédnutím ke znalosti prostředí v prostoru farmy VTE a v blízkém okolí, ale také na vzdálenějších lokalitách (PO Libavá, lokality VTE v širokém okolí Horní Loděnice apod.). Z provedeného průzkumu vyplynuly níže uvedené skutečnosti: Ze zvláště chráněných druhů běžně proletují farmou krkavci velcí (Corvus corax), a to i v těsné blízkosti VTE. Skládka TKO vzdálená 140 m od VTE č. 1 je významnou lokalitou v rámci areálu výskytu sledované regionální populace krkavce velkého, který v okolí farmy také hnízdí a na jaře sem vodí již vyvedená mláďata z okolních lesů (krkavci začínají hnízdit v únoru). V areálu skládky byly zjištěny další zvláště chráněné druhy, z nepěvců luňák hnědý (Milvus migrans) a rorýs obecný (Apus apus), z pěvců bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), které však nebyly pozorovány v sousedním prostoru farmy v blízkosti jednotlivých VTE. Drobné ale vyvýšené stavební prvky jsou rovněž využívány některými specifickými zvláště chráněnými druhy při průtahu otevřenou zemědělskou krajinou (pár bělořita šedého (Oenanthe oenanthe) na skruži v prameništi Lobníku) anebo jako vyvýšené místo pro zpěv (na stejné skruži výskyt bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) z páru z hnízdního stanoviště na Lobníku). Mohou se objevit také někteří zástupci brodivých (čápi a volavky), méně běžných druhů dravců - krahujec obecný (Accipiter nisus), moták lužní (Circus pygagrus), hrabavých - křepelka polní (Coturnix coturnix), krátkokřídlých - chřástal polní (Crex crex), měkkozobých - holub doupňák (Columba oenas), průzkumem však žádné věrohodné informace o výskytu těchto druhů na loukách v blízkém okolí VTE zachyceny nebyly. Při posouzení vlivu záměru před užíváním farmy je k tomuto faktu přihlédnuto. Vzhledem k výskytu v okolí Rejchartic by mohly ve vzdušném prostoru nad loukami také lovit vlaštovky obecné (Hirundo rustica) zaletující z hnízdišť ve vzdálenějších objektech budov, což však v blízkém okolí VTE nebylo potvrzeno. V porostech dřevin v okolí farmy byly zjištěny především běžné druhy ptáků. Na dřeviny jsou hnízděním sice vázány také některé zvláště chráněné druhy - čáp černý (Ciconia nigra), krahujec obecný (Accipiter nisus), holub doupňák (Columba oenas), krutihlav obecný (Jynx torquilla), dudek chocholatý (Upupa epops), jejich hnízdní výskyty v okolí farmy VTE průzkumem potvrzeny nebyly. Stálý výskyt krkavců velkých (Corvus 3/6

4 corax), hlasové projevy a pozorování vyvedených mláďat nasvědčují hnízdění druhu v lesním prostředí v okolí VTE. Netopýři zjištěni nebyli, při provedení podrobnějšího průzkumu by bylo lze očekávat, že stanoviště je využíváno přinejmenším zaletujícími, příp. lovícími druhy v širším okolí se v Rejchaticích vyskytují přinejmenším zástupci stromových druhů rodu Myotis. Mozaika stanovišť nekosených vlhkých luk s mokřady, křovitými vrbami v okolí Lobníku umožňuje aktuální hnízdní výskyt několika specifickým druhům pěvců bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Ve vzdálenosti od farmy (nad 500 m) byl v tomto biotopu u Lobníku zjištěn v dřívějších letech také ťuhýk obecný (Lanius collurio). Netopýři zjištěni nebyli, při provedení podrobnějšího průzkumu by bylo lze očekávat, že stanoviště je využíváno přinejmenším zaletujícími příp. lovícími druhy. Ve větších vzdálenostech autor průzkumu zaznamenal netopýry vodní, lovící na nádržích na Lobníku. Ještěrky živorodé (Lacerta vivipara) byly zjištěny u Lobníku, ale ve vzdálenosti nad 500 m od VTE. Průzkum na základě aktuálních poznatků o výskytech jednotlivých zvláště chráněných druhů na dotčené lokalitě, s ohledem na charakter záměru a ekologické nároky druhů, vyhodnotil míru jejich škodlivého dotčení jako nulovou nebo na tak nízké úrovni, kterou nelze dostatečně změřit a tudíž ani zpětně vyhodnotit, s výjimkou zvláště chráněného druhu kravce velkého (Corvus corax). Úvodem je průzkumem vyslovena hypotéza, že v potenciálním ohrožení se nacházejí všechny druhy, které se vyskytují v blízkém okolí VTE a mohly by utrpět při kolizi se strukturami VTE anebo budou rušeny změnou prostředí, která nastane v důsledku užívání farmy. Při kolizích může docházet ke zranění či k usmrcení druhu, rušení může vyvolat změnu chování, která např. povede k vymizení ze stanoviště a může mít rovněž fatální následky (opuštění hnízda s mláďaty apod.). Platí, že různé druhy mají odlišnou náchylnost k rizikům kolize s VTE. Podle různých pramenů a především na základě vlastních zkušeností z jiných lokalit VTE lze tvrdit, že riziku kolizí jsou vystaveny prvořadě ty druhy, které se v prostoru farmy vyskytují nejčastěji a nejpočetněji v blízkém okolí VTE před zahájením jejich provozu. Ze zvláště chráněných druhů, jež byly na lokalitě s řešenou farmou VTE zjištěny, patří mezi tyto druhy pouze krkavec velký, který je zvyklý zřejmě celkem běžně prolétat kolem sloupů VTE. Riziko kolize navíc stoupá s výskytem mimořádného počtu různě starých jedinců (tedy i méně zkušených mláďat po vyvedení), kteří se soustřeďují do hejn na stanovištích nedaleko VTE (na skládce TKO, ale také na okolních loukách a v lesích). Ačkoliv jde o druh, který je k riziku kolizí značně rezistentní (krkavec je velmi inteligentní a je schopen využívat obdobné stavby ve svůj prospěch), přesto lze považovat riziko kolize na lokalitě za výrazně pravděpodobnější, než na jiných lokalitách VTE v Moravskoslezském kraji. Kolizi jiných zvláště chráněných druhů vyskytujících se v okolí sice vyloučit nelze, u žádného z nich však nepřevyšuje takovou úroveň, kterou lze na základě dosažených znalostí označit jako riziko, jež by bylo možné odpovědně predikovat. Z hlediska možného rušení zvláště chráněných druhů zjištěných do vzdálenosti 0,5 km od VTE lze konstatovat, že opět platí, že různé druhy jsou různě náchylné k rušivým vlivům plynoucím z umísťování staveb. Zvláště chráněné druhy, které jsou na negativní vlivy VTE nejcitlivější, zjištěny ve farmě nebyly. Ostatní zvláště chráněné druhy budou na rušení v rámci prostředí využívaného do 0,5 km od VTE pravděpodobně reagovat následně: krkavci se musí vypořádávat s rušivým vlivem otáčejícího se rotoru při přeletech kolem VTE (jedinci budou měnit směr letu), ostatní zvláště chráněné druhy, kterými jsou bělořit šedý (zjištěn 270 m od nejbližší 4/6

5 VTE), bramborníček černohlavý (250 m) a bramborníček hnědý (270 m), nebyly pozorovány tak blízko VTE, aby vznikla obava z opuštění stávajících lokalit výskytu v okolí farmy v důsledku rušení. Bělořit byl navíc zjištěn při jarní migraci a v okolí VTE nehnízdí. Pozorování luňáka hnědého je ojedinělým zjištěním, rušivý vliv VTE na tento druh zastižený v prostředí skládky lze vyloučit. Rušivý vliv na rorýse ( m od VTE) lze rovněž vyloučit. Ani jeden z těchto zvláště chráněný druh v okolí VTE nehnízdí. Z hlediska možného rušení zvláště chráněných druhů zjištěných nad 0,5 km od VTE, které se týká ostatních výše zmiňovaných zvláště chráněných druhů (čáp černý, vodouš kropenatý, krahujec obecný, vlaštovka obecná), z netopýrů netopýra vodního a z ještěrek ještěrky živorodé bylo konstatováno, že rušivý vliv z užívání VTE lze také vyloučit. Při posuzování skutečnosti, zda vést řízení o výjimce podle 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, je potřeba jednoznačně prokázat, zda se jedná o škodlivý zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů, resp. o činnost, která by k tomuto škodlivému zásahu vedla. Krajský úřad konstatuje, že z nově doložených skutečností je evidentní, že záměr spočívající v užívání stavby 4 ks větrných elektráren v k. ú. Rejchartice v obci Dvorce nepředstavuje škodlivý zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů (s výjimkou krkavce velkého) ve smyslu 50 zákona o ochraně přírody a krajiny, a konstatuje, že pro tento záměr proto není potřeba výjimka dle 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Jelikož se jedná o skutečnost, která znemožňuje žádosti vyhovět, neprováděl správní orgán další dokazování a žádost v části zvláště chráněných druhů luňák hnědý, ještěrka obecná, čáp černý, včelojed lesní, moták lužní, krahujec obecný, ostříž lesní, křepelka polní, chřástal polní, dudek chocholatý, netopýři spp., bramborníček hnědý, čáp bílý, ťuhýk obecný, v souladu s 51 odst. 3 správního řádu zamítl. K části žádosti týkající se zvláště chráněného druhu krkavce velkého vydal krajský úřad usnesení č. j. MSK 69879/2014 ze dne , neboť v této věci již byla po provedeném správním řízení výjimka podle 56 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny vydána (pod č. j. MSK /2013 ze dne ). Poučení Proti tomuto rozhodnutí se podle 76 odst. 5 správního řádu lze odvolat k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u zdejšího krajského úřadu, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ( 83 odst. 1 správního řádu). V odvolání se uvede, v jakém rozsahu se usnesení napadá a dále namítaný rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení. Odvolání se podává v počtu jednoho stejnopisu. Podané odvolání má v souladu s 85 odst. 1 správního řádu odkladný účinek. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. otisk úředního razítka Ing. Jan Filgas, v.r. vedoucí oddělení ochrany přírody a zemědělství Za správnost vyhotovení: RNDr. Lenka Řondíková 5/6

6 Rozdělovník Účastník řízení podle 27 odst. 1 správního řádu: ADI VTE s.r.o., IČ , se sídlem Podbabská 1112/13, Praha Na vědomí (po nabytí právní moci usnesení): Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, oddělení ochrany přírody, Valchařská 15, Ostrava Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Poodří a krajské středisko Ostrava, Trocnovská 2, Ostrava 6/6