SITUACE NA TRHU PRÁCE. V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK v roce 2015

Transkript

1 SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK v roce 2015 Zpracoval: oddělení trhu práce Frýdek-Místek leden 2016

2 Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ČR, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

3 OBSAH 1 Celková charakteristika okresu Zaměstnanost a volná pracovní místa Celkový vývoj zaměstnanosti Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Monitoring zaměstnavatelů Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Nezaměstnanost (evidovaná) Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Stav a vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Podle vzdělání Podle délky nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postižením Hlavní zdroje nezaměstnanosti Z hlediska regionů Cizinci na trhu práce Aktivní politika zaměstnanosti Zaměření APZ v roce Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce 2015 hrazené z Evropských sociálních fondů Národní individuální projekt Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti a navazující projekt Nové pracovní příležitosti" Projekt Odborné praxe pro mladé do 30 let v Moravskoslezském kraji Národní individuální projekt Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců (POVEZ) Nástroje a opatření hrazené z národní APZ (průběžná opatření) uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Příspěvek na zapracování Chráněná pracovní místa Rekvalifikace Poradenské služby a aktivity Zapojení Úřadu práce ČR Kontaktní pracoviště ve Frýdku-Místku do dalších projektů Evropského sociálního fondu Celkový vývoj užití nástrojů APZ Projekt MIKOP - Metodika individuální a komplexní práce s klienty ÚP ČR Služby EURES Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016 v okrese Použité zkratky Přílohy

4

5 1 Celková charakteristika okresu okres Frýdek-Místek k počet obyvatel cca 213 tis. počet obyvatel ve věku let cca 144 tis. rozloha cca 1208 km 2 hustota obyvatel cca 176 osob / km 2 podíl nezaměstnaných osob 5,6 % počet evidovaných UoZ nejvýchodnější okres Moravskoslezského kraje a České republiky - společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná - spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca 57 tis. obyvatel) a město Třinec (cca 36 tis. obyvatel) - na území okresu je 66 obcí (cca 97 tis. obyvatel, tj. meziroční nárůst o cca 650 osob) a 6 měst (cca 116 tis. obyvatel, tj. meziroční pokles o cca 200 osob) - počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 5. místo v rámci ČR (2 % obyvatel státu) k průměrný věk okresu Frýdek-Místek (41,5 let) byl k pod průměrem ČR (41,7 let), v r byl průměrný věk okresu 40,7 let, ČR 41,0 let - rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 23. místo (v setřídění od největších) - rozhodující podíl na výměře okresu má lesní půdní fond, který tvoří zhruba polovinu území - nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary - celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m až po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé až po chladnou - vlastní nerostné zdroje okresu představují zejména černé uhlí, což ovlivnilo i historické zaměření na těžký průmysl - zemědělství je orientováno hlavně na chov skotu, na obilnářství a pěstování řepky - významná část práceschopného obyvatelstva s obvyklým pobytem v okrese F-M (zdroj sčítání lidu 2011) vyjíždí za prací mimo okres (cca 9 %), především do okresu Ostrava - specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 7 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka a Jablunkovska), slovenská představuje cca 2 % z celkového počtu obyvatel s obvyklým pobytem v okrese F-M (zdroj sčítání lidu 2011) 1

6 z toho Úřad práce ČR Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Frýdek-Místek za rok 2015 Tabulka 1a Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1) stav k stav k index 2014/2013 celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy Počet obyvatel celkem ,00 1,00 věková kategorie let věková kategorie 0 14 let ,99 0, ,01 1,01 Průměrný věk obyvatel 41,2 42,7 41,5 42,9 1,01 1,00 1) Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel okresu se od roku 2002 mírně zvyšoval (v roce 2007 došlo k poklesu pouze vyčleněním obcí do jiných okresů), v roce 2011 došlo k poklesu tohoto počtu a v následujících letech opět k mírnému růstu až na stav osob k Počet obyvatel okresu ve věkové kategorii let od roku 2001 do roku 2008 vzrůstal (v roce 2007 došlo k poklesu vyčleněním obcí do jiných okresů), v dalších letech docházelo k úbytku těchto obyvatel. U počtu obyvatel v kategorii do 14 let tomu bylo naopak. Nadále roste průměrný věk obyvatel (41,9 let k ), přičemž průměrný věk žen je vyšší o cca 3 roky než průměrný věk mužů. Graf 1b 2

7 Podle věkové struktury obyvatel okresu Frýdek-Místek byla od roku 2010 nejčetnější kategorie let, v předchozích letech to byla kategorie let. Podíl obyvatel v jednotlivých kategoriích se meziročně podstatněji nezměnil (max. rozdíl činil 0,6% bodu). Graf 1c Jak je zřejmé z grafu 1c, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek (poslední dostupný údaj k ) s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku (k ), je podíl UoZ ve vyšších věkových kategoriích (zejména u osob ve věku let) vyšší než v celé populaci okresu Frýdek-Místek. Od roku 2009, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, byl podíl UoZ výrazně vyšší i v kategorii let, v roce 2014 a 2015 se ale tento rozdíl zmenšil, naopak se zvýšily podíly UoZ ve věku nad 50 let. V kategoriích do 19 let a nad 60 let je podíl UoZ malý z důvodu studia mladých lidí a odchodu do starobního důchodu starších osob. Z hlediska vzdělanostní struktury je nejvyšší podíl obyvatel i UoZ se středním odborným vzděláním (bez maturity), nejmenší s vysokoškolským vzděláním (poslední dostupný údaj je ze sčítání lidu v roce 2011). Podíly obyvatel se základním, středním odborným vzděláním bez maturity i s maturitou v okrese Frýdek- Místek mírně převyšují celorepublikový průměr, podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je oproti celorepublikovému průměru mírně nižší. Podíl UoZ (okres F-M) se středním odborným vzděláním (bez maturity) výrazně převyšuje celorepublikovou i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie, naopak podíl UoZ se středním vzděláním s maturitou a také s vysokoškolským vzděláním je nižší než celorepubliková i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie. Podíl UoZ se základním vzděláním je srovnatelný s podílem obyvatel této kategorie. 3

8 Graf 1d Silné stránky okresu - dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví - kapacitně dostatečně rozvinutá průmyslová základna v řadě odvětví - relativně nízké náklady na pracovní sílu - silná populační základna - mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR - velký a silný zahraniční investor spolu s dalšími navazujícími subjekty - dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních - dobrá dostupnost zdravotní péče a zdravotnických zařízení - příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou) - turisticky atraktivní pohoří Beskyd - kulturní a přírodní potenciál okresu Slabé stránky okresu - velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU - významné soustředění těžkého průmyslu - poddolování části okresu - omezená možnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod - nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností - nižší flexibilita pracovní síly - růst podílu obyvatel vyšších věkových kategorií - strukturálně nevyvážená nabídka a poptávka na trhu práce - slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím - existence ekologických zátěží z průmyslové výroby - zhoršená kvalita životního prostředí, zejména ovzduší - vliv životního prostředí na zdraví produktivní populace 4

9 2 Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1 Celkový vývoj zaměstnanosti Celkový vývoj zaměstnanosti se v okrese v roce 2015 vyznačoval následujícími atributy: - zejména v 1. pololetí se situace na trhu práce pozitivně vyvíjela, což se projevilo zvýšeným počtem hlášených volných pracovních míst zaměstnavateli do databáze úřadu práce. Řada firem však i nadále před přijímáním svých stálých zaměstnanců využívala služeb zaměstnaneckých agentur a dále se soustředily na hledání rezerv z vlastních zdrojů - počet volných pracovních míst se v průběhu roku 2015 pohyboval od cca 880 do cca 1980 (v roce 2014 cca od 600 do 950). Největší počet volných pracovních míst byl zaznamenán v červenci a nejnižší v lednu. K bylo v databázi cca 1505 volných pracovních míst - počet UoZ na jedno pracovní místo se v průběhu roku 2015 snížil z cca 12 osob na cca 4 osoby - k se dostal podíl nezaměstnanosti na 5,6 %, a to nárůstem oproti konci listopadu o 0,3% bodu, když od ledna (7,1 %) postupně klesal, s výjimkou července, až na listopadových 5,3 %. Tento prosincový nárůst je v tomto měsíci obvyklý z důvodu ukončování pracovních poměrů na dobu určitou koncem roku - dominantním odvětvím okresu z hlediska počtu zaměstnanců stále zůstává hutnictví a těžké strojírenství, kde došlo u sledovaných subjektů k nárůstu o cca 175 zaměstnanců - druhé největší výrobní odvětví, kterým je výroba automobilů, stabilizuje vysokou míru zaměstnanosti v okrese; v tomto odvětví došlo k největšímu meziročnímu nárůstu počtu zaměstnanců (o cca 660 osob) - se vzestupem zejména automobilového průmyslu v okrese úzce souvisí rozvoj odvětví dopravy a skladování, kde došlo k meziročnímu nárůstu zaměstnanosti o cca 370 osob - velký meziroční nárůst zaměstnanosti o cca 520 osob zaznamenalo odvětví administrativní a podpůrné činnosti, a to zejména v oblasti agenturního zaměstnávání - u největšího zaměstnavatele v oblasti těžby a dobývání černého uhlí OKD a.s., se v posledních letech, v důsledku levných dovozů a nízkých cen uhlí, těžba hlubinného uhlí stávala málo rentabilní. Toto se projevilo na poklesu zaměstnanosti v okrese. Tento pokles byl částečně vyvážen růstem počtu zaměstnanců dodavatelských firem zaměstnávajících důlní pracovníky v rámci dohod s OKD a.s. - stagnace v důlním průmyslu způsobila pokles zaměstnanosti v odvětví výroby strojů a zařízení o cca 165 osob - v oblasti služeb, zejména pohostinství a ubytování, je situace proměnlivá pro vyšší fluktuaci zaměstnanců a nižší počet kvalifikované pracovní síly. Přes tyto problémy je zaznamenán nárůst zaměstnanců o cca 65 osob. - odvětví zemědělství je stabilizované a dlouhodobě nedochází ke změně v počtu pracovních sil - odvětví stavebnictví je závislé na finančních zdrojích, zejména u větších investičních celků; firmy udržovaly kmenový stav zaměstnanců a v případě získání nových zakázek flexibilně v hlavní stavební sezóně přijímali zaměstnance na dobu určitou. Přijímání nových pracovníků, s ohledem na zvyšování mzdy, řeší mnozí zaměstnavatelé flexibilním využíváním dohod o pracích mimo pracovní poměr - v souvislosti s intenzivním monitoringem firem bylo v roce 2015 do vzorku sledovaných firem nově zařazeno 24 firem s celkovým počtem zaměstnanců cca Na základě této skutečnosti došlo v okrese k růstu zaměstnanosti u sledovaných firem o cca 1870 osob. Pokud bychom ale nárůst srovnali se stejným vzorkem firem, jako tomu bylo v roce 2014, nárůst by činil cca 750 osob 5

10 2.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu byl v závěru roku 2015 proveden průzkum u cca 415 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly použity údaje 399 z nich, které k zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. Celkem bylo ke konci roku 2015 v těchto firmách zaměstnáno osob. Meziroční nárůst o 1868 osob byl částečně způsoben začleněním 24 subjektů do sledovaného vzorku s celkovým počtem 1118 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem okresu nadále zůstává společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. U 40 rozhodujících zaměstnavatelů okresu (s počtem 250 a více zaměstnanců) pracuje cca 50 % zaměstnanců sledovaných firem, u 11 zaměstnavatelů (s počtem 500 a více zaměstnanců) pracuje cca 31 % zaměstnanců sledovaných firem. Situace u těchto zaměstnavatelů nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 2.2a Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k k rozdíl 12/ /2014 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , ,1 10 6, zaměstnanců , ,9 2 1,0 250 a více zaměstnanců 37 9, ,0 3 8,1 celkem , ,0 15 3,9 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP; nárůst v roce 2015 byl způsoben začleněním nových subjektů do sledovaného vzorku Tabulka 2.2b Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k k rozdíl 12/ /2014 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , , , zaměstnanců , , ,6 250 a více zaměstnanců , , ,3 celkem , , ,7 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP; nárůst v roce 2015 byl částečně způsoben začleněním 24 subjektů do sledovaného vzorku s celkovým počtem 1118 zaměstnanců Tabulka 2.2c Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet zaměstnanců velkých 1) zaměstnavatelů (26 a více zam.) ,7 osoby vykonávající SVČ 2) -hlavní činnost - vedlejší - celkem ,1 +5,8 +2,5 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ 6

11 2.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce v prosinci 2015 a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců (viz úvod kapitoly 2.2). Tabulka 2.3a Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích (údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců) odvětví CZ-NACE název CZ- NACE rozdíl Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl z toho: výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož výroba koksu a rafinovaných ropných produktů výroba chemických látek a chemických přípravků výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků výr. pryžových, plastových výrobků a ost. nekovových miner.výr výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zař výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zprac.prům.,opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, čin. souvis. s odpad. vodami, odpady a sanac Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravován24í a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činností domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů CELKEM Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP; nárůst v roce 2015 byl částečně způsoben začleněním 24 subjektů do sledovaného vzorku s celkovým počtem 1118 zaměstnanců 7

12 Graf 2.3b V průběhu roku 2015 se nadále projevovalo postupné zlepšování ekonomiky jak ve světě, tak v ČR. Firmy však jen opatrně přistupovaly ke zvyšování počtu zaměstnanců a spíše dále využívaly služeb agentur práce, aby v případě zhoršení ekonomické situace měly snadnější možnost snižování počtu zaměstnávaných osob. V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu byl na konci roku 2015 proveden průzkum u cca 415 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). V tomto rozboru byly použity údaje 399 z nich, které k zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. Celkem bylo v těchto firmách zaměstnáno osob, z nich cca 2650 bylo agenturních zaměstnanců, které nejvíce (téměř 60 %) využívaly firmy z automobilového odvětví. Dle tabulky 2.3a došlo v okrese k větším změnám v zaměstnanosti v jednotlivých níže uvedených odvětvích. Poznámka: v roce 2015 se rozšířil vzorek sledovaných zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci, a to zejména z důvodu rozšířených aktivit ÚP v monitoringu zaměstnavatelských subjektů. Z toho důvodu nelze výslednou bilanci zaměstnanosti v roce 2014 a 2015 brát bez dílčích úprav viz dále. 8

13 K největšímu růstu zaměstnanosti dle tabulky 2.3a došlo v: - pododvětví výroba motorových vozidel o cca 660 osob, kde téměř u všech sledovaných firem došlo k navýšení nejen agenturních, ale i kmenových zaměstnanců z důvodu rozšíření výroby - odvětví administrativní a podpůrné činnosti o cca 520 osob, kdy se na okresním trhu práce nově objevily, či jsme nově zařadili do vzorku, zejména firmy zabývající se agenturním zaměstnáváním; u těchto firem dochází k velkému pohybu počtu zaměstnanců v krátkých intervalech - odvětví doprava a skladování o cca 370 osob - také v souvislosti se zvýšením výroby v automobilovém průmyslu; také zde bylo do vzorku nově zařazeno několik subjektů K největšímu poklesu zaměstnanosti dle tabulky 2.3a došlo v: - odvětví výroba strojů a zařízení o cca 165 osob, z toho ale přešlo cca 60 zaměstnanců v rámci jedné firmy z pracoviště v okrese Frýdek-Místek do Ostravy; další pokles byl způsoben zejména počínajícím útlumem v důlním průmyslu a s tím bylo spojeno omezení výroby i v dodavatelských firmách - odvětví těžba a dobývání z důvodu již zmíněného počínajícího útlumu v důlním průmyslu došlo k poklesu o cca 200 osob, ale v tabulce je uvedeno cca 95 osob, protože do vzorku sledovaných firem byl nově začleněn jeden subjekt s cca 100 zaměstnanci V souvislosti s intenzivním monitoringem firem bylo v roce 2015 do vzorku sledovaných firem v tabulce 2.3a nově zařazeno 24 firem s celkovým počtem zaměstnanců cca Na základě této skutečnosti došlo v okrese k růstu zaměstnanosti u sledovaných firem o cca 1870 osob. Pokud bychom ale nárůst srovnali se stejným vzorkem firem jako tomu bylo v roce 2014, nárůst by činil cca 750 osob. 2.4 Monitoring zaměstnavatelů V průběhu roku 2015 bylo v okrese Frýdek-Místek osobně kontaktováno 364 zaměstnavatelů. V rámci monitorovacích návštěv byli navštíveni různí zaměstnavatelé jak z hlediska počtu zaměstnanců, tak z hlediska oboru činnosti. Většina z kontaktovaných zaměstnavatelů měla zájem o spolupráci s úřadem práce. Pracovníci monitoringu se zaměřili na zaměstnavatele s dlouhodobě neobsazenými VPM hlášenými na ÚP, zaměstnavatele požadujícími UoZ v rámci finančních příspěvků ÚP, zaměstnavatele, kteří zahajovali svou činnost a další. Většina těchto subjektů se nacházela ve fázi mírného růstu spojovali to s pokračujícím oživením ekonomické situace v ČR. Problém zaměstnavatelé spatřovali v nedostatku kvalifikované pracovní síly, který se se snižující nezaměstnanosti stále prohluboval. Zaměstnavatelé měli zájem o spolupráci s úřadem práce zejména v hledání vhodných uchazečů o zaměstnání pro nejčastěji hlášené profese např. kuchař, číšník-servírka, manipulační dělník - operátor výroby, šička, skladník, zámečník, obráběč kovů, prodavač. Zaměstnavatelé zdůrazňovali požadavky na UoZ - zejména ochotu pracovat, učit se novým věcem, osobní zodpovědnost a spolehlivost. Oproti minulým obdobím již nekladli takový důraz na zkušenosti v oboru, pokud to profese umožňovala, byli ochotni si zájemce o práci zaučit, vychovat. Tomu odpovídala i statistika počtu volných pracovních míst vhodných pro absolventy škol. Zatímco v roce 2014 připadalo průměrně 4,4 absolventů škol na 1 VPM vhodné pro absolventy škol, v roce 2015 to bylo pouze 1,1 UoZ/1VPM. U zaměstnavatelů přetrvával zájem o nástroje a opatření APZ jak SÚPM, tak projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let a Podpora odborného vzdělávaní zaměstnanců. V roce 2014 byl zahájen projekt Rozvoj služeb v oblasti volných pracovních míst, který byl zaměřen na zlepšení služeb v oblasti volných pracovních míst poskytovaných Úřadem práce a posílení jeho činnosti 9

14 směrem k zaměstnavatelům. Reagoval tím na zkušenosti získané po legislativní úpravě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti účinné od , která zrušila povinnost zaměstnavatelů nahlašovat ÚP ČR volná pracovní místa. Posiloval možnosti ÚP ČR navázat užší kontakt se zaměstnavateli a získávat potřebná data o trhu práce přímo v terénu. V rámci tohoto projektu bylo v okrese Frýdek-Místek kontaktováno cca 590 zaměstnavatelů, z toho 148 osobní návštěvou. Ve spolupráci s dalšími útvary úřadu práce se uskutečnilo několik seminářů pro zaměstnavatele. Projekt Rozvoj služeb v oblasti volných pracovních míst byl ukončen k Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst - počty volných pracovních míst, hlášených do systému ÚPČR KoP Frýdek-Místek, po celé období roku 2015 vykazovaly v meziročním (historickém) srovnání vysokých hodnot; obdobné a vyšší počty byly naposled zaznamenány v roce 2008, kdy v okrese zahajovala výrobu nová automobilka HMMC v Nošovicích, - tomuto vývoji odpovídal počet VPM a pracovních příležitostí, který se po celý rok (ke konci jednotlivých měsíců) udržoval ve vyšších početních hodnotách, a to v rozmezí cca 880 (leden) až 1980 (červenec), oproti 615 až 945 v roce 2014, - také celkový průtok VPM a pracovních příležitostí registrem KoP byl početně velmi výrazný a celkově činil v roce 2015 cca VPM (z toho nahlášených cca 7900, zrušených 7300 VPM); pro srovnání - v roce 2014 činil celkový průtok 9600 VPM (o 5600 méně) Graf 2.5a 10

15 Tabulka 2.5b Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce měsíc rok rok počet volných míst rok rok rok rok ,8 10,9 8,9 7,5 5,6 4,6 4,2 4,4 4,4 4,2 4,6 5,4 počet UoZ na 1 VM rok ,4 16,7 17,4 13,4 13,6 11,0 11,0 12,7 11,5 10,9 11,5 12,2 rok ,2 21,0 24,3 26,6 17,6 20,1 22,1 18,3 15,6 17,2 21,9 22,6 rok ,5 15,6 14,6 13,1 11,5 12,7 11,0 11,1 12,9 10,9 19,7 21,3 rok ,7 19,6 18,3 13,7 11,6 7,8 8,9 9,0 10,7 11,9 14,5 18,8 - převažující poptávka, hlášená zaměstnavateli do databáze ÚP, byla po profesích: manipulační dělník operátor, dělník ve výrobě mechanik, opravář obsluha stacionárních strojů svářeč zámečník řidič pracovník ostrahy skladník obsluha VZV obchodní zástupce pracovník ostrahy kuchař číšník servírka nástrojař prodavač - v databázi se rovněž vyskytovaly volné pozice různých odborníků a specialistů ve výrobě řídící pracovník, výrobní specialista, výrobní mechanik, specialista údržby, plánovač výroby, specialista výrobní montáže, asistent výroby, kontrolor jakosti apod., zpravidla s předpokladem praxe v automobilovém průmyslu a jazykovými znalostmi (v omezeném rozsahu na úrovni rodilého mluvčího); - i přes operativní a intenzivní spolupráci se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě (déle než 3 měsíce) nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce; - důvody dlouhodobého neobsazení byly různé od náročných požadavků zaměstnavatelů co se týče nejrůznějších předpokladů, příp. jejich kombinace, zkušenosti z konkrétního pracoviště (provozu), resp. profesního zaměření praxe; - dlouhodobé neobsazení některých pracovních příležitostí souviselo rovněž s prostým nedostatkem vhodných osob na volném trhu práce; 11

16 - počet VPM vhodných pro absolventy škol ke konci jednotlivých měsíců zaznamenal v roce 2015 skokový nárůst měsíční průměr činil cca 470 VPM; v roce 2014 cca 160 VPM; - počet VPM vhodných pro OZP zaznamenal nepatrný nárůst, a to z průměrného počtu cca 86 VPM v roce 2014 na 95 v roce 2015; - ukazatel průměrného počtu VPM k poslednímu dni v měsíci činil v roce VPM, v roce VPM (o 696 méně); - v těchto počtech je zahrnuta i poptávka agentur práce, se kterými úřad práce úzce spolupracuje a rovněž prezentuje pracovní možnosti formou agenturního zaměstnání v rámci své databáze, resp. portal.mpsv.cz; - naopak zde nejsou zahrnuty různé poptávkové a náborové letáky, pracovní příležitosti na živnostenský list, příp. formou mandátní smlouvy; - počtem 1505 VPM k figuroval okres Frýdek-Místek na 3. místě v rámci MSK (za okresem Ostrava, Nový Jičín); v rámci ČR na 16. místě; - ukazatelem 5,4 UoZ/1 VPM k figuroval okres Frýdek-Místek na 2. místě v rámci MSK (za okresem Nový Jičín - 2,5 UoZ/1VPM); v rámci ČR na 32. místě. - Tabulka 2.5c Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese k k Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese manipulační dělníci, operátoři ve výr pomocní pracovníci ve výrobě nástrojaři a příbuzní pracovníci obsluha důlních zařízení (vč. horníků) kuchaři kuchaři číšníci a servírky pracovníci ostrahy a bezpeč. agentur Uklízeči veřejných prostranství (VPP) řidiči nákladních automobilů, tahačů uklízeči svářeči prodavač-ka číšníci - servírky horníci operátoři telefonních panelů pomocní dělníci prodavači v prodejnách svářeči, řezači plamenem a páječi nástrojaři a příbuzní pracovníci Pozn. Tabulka vychází ze seznamu míst, kterými ÚP disponoval k danému datu a z nich vybírá ty profese, pro které byla volná místa nabízena nejčetněji. 12

17 Tabulka 2.5d Nejčastější zastoupení volných pracovních míst podle dosaženého vzdělání k CZ- ISCO název profese VPM celkem z toho podle vzdělání zákl. vyuč. SŠ VŠ 9329 Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Nástrojaři a příbuzní pracovníci Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Číšníci a servírky Uklízeči veřejných prostranství, čističi kanalizací a příbuzní prac Uklízeči a pomocníci v kancelářích, hotelích, prům. aj. objektech Prodavači v prodejnách Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) Svářeči, řezači plamenem a páječi Operátoři telefonních panelů Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Instruktoři a programoví vedoucí v rekr. zařízeních a fitcentrech Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Mechanici a opraváři motorových vozidel Operátoři velínů jinde neuvedení Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Obsluha stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři Dělníci v oblasti výstavby budov Všeobecné sestry bez specializace Obchodní zástupci Montážní dělníci ostatních výrobků Všeobecní administrativní pracovníci Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté Obsluha v zařízeních rychlého občerstvení Pomocní pracovníci údržby budov Úředníci v oblasti účetnictví Elektromechanici Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci ve zdravotnických a soc. zaříz Odborní pracovníci v administrativě a správě organizace Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výr a slévár.) Recepční v hotelích Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve službách jinde neuvedení Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb

18 2.6 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců, který činí 4 %. V roce 2015 oznámilo Úřadu práce ve Frýdku-Místku plnění povinného podílu 336 zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci. Tito zaměstnavatelé vykázali celkem zaměstnanců v průměrném ročním přepočteném počtu. Povinný podíl přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením byl plněn v celkové výši 3,15 %, což představuje průměrný roční přepočtený počet osob se zdravotním postižením 1391 zaměstnanců. Do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek bylo započteno 1164 zaměstnanců se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé provedli odvod do státního rozpočtu za cca 90 zaměstnanců se zdravotním postižením v průměrném ročním přepočteném počtu. Tabulka 2.6 Plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců v prům. ročním přepočteném počtu Plnění OZP % OZP % OZP % Přímým zaměstnáváním 1614,70 3, ,70 3, ,10 3,15 Náhradním plněním 966,35 2, ,60 2, ,80 2,63 Odvodem do státního rozpočtu 139,40 0,29 94,20 0,21 89,70 0,20 Celkem 2720,45 5, ,50 5, ,50 5,98 Ve srovnání s rokem 2013 kleslo plnění povinného podílu přímým zaměstnáním osob se zdravotním postižením a klesl také podíl plnění odvodem do státního rozpočtu (sice pouze o 0,01 %). Svůj podíl na tomto má zvýšení uplatňování plnění povinného podílu odběrem náhradního plnění. Zde jsme zaznamenali nárůst o 0,39 % bodu. Celkové procento plnění povinného podílu vzrostlo o 0,23 % bodu a to navzdory tomu, že přímým zaměstnáváním byl povinný podíl plněn ve výši o 122 osob menší nežli v roce Výsledek ovlivnil i fakt, že o 2 poklesl počet zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v okrese Frýdek-Místek. 14

19 3 Nezaměstnanost (evidovaná) 3.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Evidovaná nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek měla v roce 2015 obdobný průběh jako v roce 2014, ale v nižší hladině. V lednu nezaměstnanost mírně vzrostla, ale v dalších měsících stále klesala, v podstatě až do listopadu, jen s nepatrným nárůstem v červenci. Nejnižší hodnoty v roce 2015 dosáhla nezaměstnanost v říjnu (7683 UoZ, tj. podíl nezaměstnaných osob 5,3 %). V listopadu a prosinci došlo ke zvýšení nezaměstnanosti na stav 8119 UoZ k , což byl ale meziroční pokles o 2117 UoZ, tj. o cca 21 %. Průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2015 (8723) byl o 1978 osob nižší než v roce Z celkového počtu UoZ k tvořil podíl žen 49,4 %, absolventů škol a mladistvých 5,8 % a osob se ZP 19,8 % (k tvořil podíl žen 47,8 %, absolventů škol a mladistvých 5,9 % a osob se ZP 12,6 %). Podrobný vývoj nezaměstnanosti v roce 2015, dle jednotlivých měsíců, je uveden v tabulce 3.1a v příloze. Tabulka 3.1b Počet uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob stav k rozdíl 12/ / absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,7 z toho: absolventi škol a mladiství ,7 občané se ZP ,0 UoZ s nárokem na podporu v nezaměst ,3 podíl nezaměstnaných osob v % 7,0 5,6 5,6-1,4% bod Graf 3.1c 15

20 Graf 3.1d K bylo v evidenci 2255 UoZ s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (cca 28 % z celkového počtu UoZ), což bylo o 259 UoZ méně než k (2514 UoZ, tj. 25 % na celkovém počtu UoZ). Podíl UoZ s nárokem na podporu se obvykle na přelomu roků zvyšuje v souvislosti se zvýšeným počtem nově evidovaných UoZ. Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v rámci kraje po celý rok 2015 (s výjimkou května) na 4. místě (za okresy Ostrava, Karviná, Opava). V rámci celé ČR se okres Frýdek-Místek umístil v lednu 2015 na 8. místě, kdy ze 77 okresů ČR bylo evidováno více UoZ v okresech Praha, Ostrava, Brno, Karviná, Olomouc, Hodonín a Opava. V 1. pololetí 2015 se před okres Frýdek-Místek postupně dostávaly další okresy (Most, Ústí nad Labem, Liberec, Chomutov) a od června se okres Frýdek-Místek udržoval až do konce roku 2015 na 12. místě. 3.2 Stav a vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Od ledna 2013 se již nevykazuje míra registrované nezaměstnanosti, kterou nahradil nový ukazatel - podíl nezaměstnaných osob. Tento nový ukazatel vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let k obyvatelstvu v témže věku a je nesrovnatelný s mírou nezaměstnanosti. Pro srovnání byl ale proveden přepočet na podíl nezaměstnaných osob zpětně od roku 2005 viz graf 3.2b. Podíl nezaměstnaných osob měl v roce 2015 obdobný průběh jako v roce 2014, ale v nižší hladině o cca 1,2% bod. V lednu došlo k mírnému nárůstu na 7,1 % k , v dalších měsících podíl klesal až do listopadu, s přechodným mírným nárůstem v červenci, a v prosinci došlo k nárůstu na hodnotu 5,6 % k (tj. meziroční pokles o 1,4% bod). 16

21 Graf 3.2a Graf 3.2b 17

22 Podíl nezaměstnaných žen byl od ledna do dubna 2015 nižší než celkový podíl nezaměstnaných osob, ve 2. pololetí tomu bylo naopak a v prosinci dosáhl podíl nezaměstnaných žen stejné hodnoty jako podíl všech UoZ, tj. 5,6 % k , což byl meziroční pokles o 1,1% bodu. V zimních měsících se pravidelně zvyšuje počet a podíl evidovaných mužů, zejména v souvislosti s ukončením sezónních prací. Graf 3.2c Průměrný podíl nezaměstnaných osob Moravskoslezského kraje v roce 2015 (8,9 %) převyšoval celorepublikový průměr o 2,4% body stejně jako v roce V okrese Frýdek-Místek (6,0 %) byl o 2,9% body nižší než průměrný podíl nezaměstnaných osob MSK (8,9 %) a o 0,5% bodu nižší než celorepublikový průměr (6,5 %). Tyto rozdíly byly stejné jako v roce V rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle podílu nezaměstnaných osob v průběhu roku 2015 umísťoval mezi 40. (březen, květen, září) až 47. (prosinec) místem (v sestupném třídění). 18

23 3.3 Tok nezaměstnanosti Tabulka 3.3a Počet nových a vyřazených UoZ noví uchazeči ukončení evidence a vyřazení z toho umístění celkem měs.prům celkem měs.prům celkem % z ukonč. měs.prům rok ,8 863 rok ,1 708 rok ,2 829 rok ,5 833 rok ,7 745 rok ,6 755 rok ,9 839 rok ,3 891 rok , rok , rok ,0 927 rok ,7 953 rok ,5 940 rok ,7 942 rok ,2 963 rok ,1 873 rok ,0 786 rok ,5 719 rok ,7 851 rok ,9 820 rok ,1 571 rok ,3 509 rok ,6 771 rok ,8 793 Pozn. S platností od došlo ke změně územního obvodu úřadu práce ve Frýdku-Místku a tím k vyčlenění 5 obcí, tj. cca 800 UoZ Po nárůstu počtu nově evidovaných UoZ v roce 2009 (v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí) došlo v následujících letech k jejich poklesu, až v roce 2013 a 2014 se počet nově evidovaných opět mírně zvýšil a v roce 2015 znovu poklesl. Od roku 2010 ale klesal i počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených a od roku 2013 došlo k jejich nárůstu. Celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2015 (12135) byl oproti roku 2014 nižší o 854 osob. Zatímco se počet nově evidovaných UoZ v posledních letech příliš neměnil, počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených a také počet umístěných UoZ se zvýšil podstatněji. Tomu odpovídá pokles celkové nezaměstnanosti. 19

24 Celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených v roce 2015 (14252) byl oproti roku 2014 vyšší o 154 osob. Počet umístěných UoZ (9516, tj. 67 % všech ukončených evidencí a vyřazených) byl v roce 2015 vyšší než v roce 2014 o 261 osob. Celkový tok UoZ za rok 2015 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval osob, což bylo o 700 osob méně než v roce Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví V roce 2015 se nejvíce snížil podíl UoZ ve věkové kategorii let (o 1,4% bodu), nejvíce se zvýšily podíly UoZ ve věku nad 55 let (o 1,5% bodu v kategorii let, o 1,8%bodu v kategorii let). Tabulka 3.4.1a Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věková kategorie k k k absolutně % absolutně % absolutně % do 20 let 309 3, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let 568 5, , ,3 65 a více 8 0,1 11 0,1 10 0,1 celkem , , ,0 Oproti roku 2013, kdy došlo k nárůstu počtu UoZ téměř ve všech věkových kategoriích, v roce 2014 a 2015 došlo téměř ve všech věkových kategoriích k poklesu. V roce 2015 došlo k nevětšímu poklesu v kategorii let (o 326 osob), k nárůstu počtu došlo pouze v kategorii let (o 23 osob) a 65 a více let (o 2 osoby). Početně i podílově je největší věková kategorie let (1256 UoZ, 15,5 %), ale také let (1033 UoZ, 12,7 %). S poklesem celkové nezaměstnanosti docházelo v 1. pololetí roku 2015 k poklesu počtu i podílu mladých UoZ do 25 let (také ve věku do 30 let). Ve 3. čtvrtletí došlo k nárůstu počtu i podílu těchto osob v souvislosti s příchodem nových absolventů škol a do konce roku došlo opět k poklesu. Dlouhodobě problémovou skupinou stále zůstávají kategorie nad 50 let, kde zájem zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání je stále velmi nízký a zejména v období poklesu ekonomiky jsou často mezi prvními, kteří zaměstnání ztrácejí, obtížně však nacházejí zaměstnání opětovně. K bylo evidováno 2890 UoZ ve věku nad 50 let. U těchto kategorií došlo k meziročnímu nárůstu podílu na celkové nezaměstnanosti (kat let o 0,4% bod, let o 1,5% bod, nad 60 let o 1,8% bod). 20

25 Jak je zřejmé z následujícího grafu, tendence v celkové nezaměstnanosti se dotýkají kategorie UoZ ve věku nad 50 let jen omezeně. S poměrně výrazným poklesem celkového podílu nezaměstnaných osob v letech 2014 a 2015 docházelo k nárůstu podílu osob ve věku nad 50 let až do pololetí 2015, ve 3. čtvrtletí se tento podíl mírně snížil v souvislosti s příchodem absolventů škol do evidence ÚP a ke konci roku došlo opět k mírnému nárůstu. Graf 3.4.1b Počet osob v kategorii nad 60 let k byl 601 (tj. o 25 více než v roce 2014). V této kategorii jsou evidováni zejména muži, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro které je odchod do starobního důchodu z tohoto důvodu finančně nevýhodný a dále pak ženy a muži, kteří nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu i z důvodu zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Průměrný věk evidovaných UoZ se od roku 2013 zvyšoval až do pololetí 2015 na hodnotu 42,6 let a k nepatrně poklesl na 42,5 let, což je ale meziroční nárůst o 1 rok (viz následující graf). Průměrný věk žen meziročně vzrostl o 0,7 roku na 41 let, což je o 1,5 roku pod průměrem všech UoZ. K byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 41,4 let (meziroční nárůst o 0,8 roku), v MSK 42,0 let (meziroční nárůst o 0,8 roku). 21

26 Graf 3.4.1c Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ je podíl UoZ ve vyšších věkových kategoriích (zejména u osob ve věku let) vyšší než v celé populaci okresu Frýdek-Místek. Od roku 2009, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, byl podíl UoZ výrazně vyšší i v kategorii let, v roce 2014 a 2015 se ale tento rozdíl zmenšil, naopak se zvýšily podíly UoZ ve věku nad 50 let. V kategoriích do 19 let a nad 60 let je podíl UoZ malý z důvodu studia mladých lidí a odchodu do starobního důchodu starších osob (viz graf 1d). K byl v evidenci úřadu práce podíl žen 49,4 %, podíl mužů 50,6 % (v roce 2014 to bylo 47,8 % žen a 52,2 % mužů). Podíl žen pravidelně ke konci roku klesá oproti pololetí, jelikož v rámci sezónních prací se více umísťují muži a ti pak zpětně přicházejí ke konci roku zpět do evidence ÚP (k byl podíl žen 51,3 %, podíl mužů 48,7 %) Podle vzdělání Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy výše nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 46 % všech UoZ). Podíl obyvatel se středním odborným vzděláním (bez maturity) na počtu obyvatel celkem je cca 35 %. K poklesu počtu nezaměstnaných došlo ve všech vzdělanostních kategoriích. K největšímu meziročnímu poklesu počtu (o 1163 osob) i podílu (o 1,9% bod), došlo u UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity. K bylo evidováno 3732 UoZ této kategorie, což je 46 % všech UoZ. K meziročnímu nárůstu podílu, o 0,3% bod, došlo UoZ se základním vzděláním. K bylo evidováno 1534 UoZ této kategorie, což je 18,9 % všech UoZ. Tento podíl bývá srovnatelný s podílem obyvatel (ve věku nad 15 let) se základním vzděláním na počtu obyvatel okresu celkem. Kategorie UoZ se základním vzděláním nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti. 22

27 UoZ s vysokoškolským vzděláním (678 UoZ k ) se podíleli na evidované nezaměstnanosti pouze cca 8 %, tento podíl se ale meziročně zvýšil o 1,5% bodu. Tabulka 3.4.2a Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání k k k Index stupeň vzdělání /12-14 absolutně % absolutně % absolutně % (fyzické osoby) bez vzdělání 9 0,1 8 0,1 8 0,1 0,89 základní vzdělání , , ,9 0,81 střední odborné (OU+OŠ) , , ,0 0,76 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,3 0,79 střední všeobecné (gymnázia) 333 3, , ,4 0,82 vysokoškolské 703 6, , ,4 0,96 celkem , , ,0 0,79 Graf 3.4.2b 23

28 3.4.3 Podle délky nezaměstnanosti S poklesem celkového počtu nezaměstnaných osob došlo meziročně k poklesu počtu UoZ ve všech kategoriích podle délky evidence. Podařilo se snížit i počet a podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v kategorii nad 12 měsíců, která je nejvíce problematická z hlediska umístitelnosti UoZ. K byla nejpočetnější kategorie do 3 měsíců (2597 UoZ, tj. 32 % všech UoZ), dále pak kategorie nad 24 měsíců (2069 UoZ, tj. 25 %). Nejméně početná je kategorie 9-12 měsíců (449 osob, tj. 6 %). Skupina UoZ s evidencí delší než 12 měsíců zůstává nadále problémovou, ale počet UoZ této kategorie v průběhu celého roku 2015 klesal až na stav 2968 UoZ k (z toho 1452 žen), tj. cca 37 % z celkového počtu UoZ. S délkou evidence nad 6 měsíců k bylo 4106 UoZ, tj. cca 51 %. Pro srovnání k bylo v kategorii nad 12 měsíců evidováno 4153 UoZ (z toho 2016 žen), tj. cca 41 % z celkového počtu UoZ a 5756 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 56 %. Meziročně došlo k poklesu počtu dlouhodobě evidovaných UoZ (nad 12 měsíců) o 1185 osob, tj. o cca 29 %, (celkový počet UoZ poklesl o cca 21 %). K se podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců meziročně snížil o 9,9% bodů, podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně snížil o 5,7% bodů. K podíl dlouhodobě evidovaných mužů (51,1 %) opět převýšil podíl žen (48,9 %). Tabulka 3.4.3a Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k k k Index ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách / (fyzické osoby) do 3 měsíců , , ,0 0, měsíců , , ,4 0, měsíců 901 8, , ,5 0, měsíců 702 6, , ,5 0, měsíců , , ,1 0,56 nad 24 měsíců , , ,5 0,81 celkem ,0 0,79 v % Tabulka 3.4.3b Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k k k Index ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách / (fyzické osoby) Muži , , ,1 0,71 Ženy , , ,9 0,72 celkem ,71 v % 24

29 Graf 3.4.3c Průměrná délka evidence v prvním pololetí 2015 vzrostla na 737 dnů a v dalším období klesala až na 683 dnů k (meziroční nárůst o 39 dnů). Průměrná délka evidence žen se meziročně snížila o 4 dny na stav 546 dnů k Graf 3.4.3d 25

30 3.4.4 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých (dále jen absolventi) v průběhu roku bývá obdobný, tzn. pokles v prvním pololetí (s výjimkou února), nárůst v průběhu letních měsíců a v posledním čtvrtletí opět pokles. V prvním pololetí 2015 došlo k poklesu počtu absolventů škol na stav 366 osob k , do září se tento počet zvyšoval na stav 655 osob k a k se snížil na stav 471 osob. Průměrný počet absolventů škol 517 osob byl v roce 2015 o 27 % nižší než v roce V rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů škol k , s počtem 471 UoZ této kategorie, 8. místo (k s počtem 609 osob 6. místo). V rámci kraje zaujímal okres Frýdek-Místek 4. místo za okresy Ostrava (963), Karviná (762) a Opava (520). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k ,8 % (pro srovnání k tento podíl činil 5,9 %). K úřad práce evidoval 452 vhodných volných pracovních míst pro absolventy škol, což představuje cca 1 absolventa na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 167 volných pracovních míst, tj. 4 absolventy na 1 volné pracovní místo). Tabulka 3.4.4a Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce) leden květen září prosinec rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok

31 Graf 3.4.4b Osoby se zdravotním postižením V roce 2015 měl počet UoZ uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (dále UoZ se ZP) mírně rostoucí tendenci (s přechodnými poklesy), ačkoli celková nezaměstnanost klesala. K úřad práce evidoval 1367 UoZ se ZP (meziroční nárůst o 77 osob, tj. o 6 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 16,8 %, tj. meziroční nárůst o 4,2% bodů. Z hlediska absolutního počtu UoZ se ZP zaujímal okres Frýdek-Místek k , s počtem 1367 UoZ, 6. místo v rámci 77 okresů ČR (stejně jako po celý rok 2015 i 2014). Po celý rok 2015, stejně jako v roce 2014, zaujímal okres Frýdek-Místek v rámci Moravskoslezského kraje 3. místo za okresy Ostrava a Karviná. Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP jsou v evidenci další UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňují možnost pracovního uplatnění. Nepříznivá situace v oblasti pracovních příležitostí pro osoby se ZP se v průběhu roku 2014 a 2015 zlepšila. K úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout 121 vhodných volných pracovních míst, což představuje cca 11 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce ÚP 70 volných pracovních míst, tj. 18 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo). V okrese bylo k , dle údajů dostupných úřadu práce, minimálně 72 subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se ZP. Z toho největší je společnost VKUS BUSTAN s.r.o. 27

32 Graf 3.4.5a Tabulka 3.4.5b Vývoj počtu evidovaných UoZ se ZP stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet UoZ se ZP ,97 jejich podíl na celkovém počtu UoZ v % 12,6 16,2 16,8 +4,2 3.5 Hlavní zdroje nezaměstnanosti Z hlediska regionů Okres Frýdek-Místek byl z hlediska trhu práce rozdělen do čtyř regionů Frýdecko-Místecko, Třinecko, Jablunkovsko a Frýdlantsko, jejichž členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec, Jablunkov a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K zahrnoval území 34 obcí a 3 měst. Celkem tato oblast zaobírá cca 111 tis. obyvatel, což je cca 52 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převážná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou infrastrukturu a také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví. 28

33 Region Třinecko zahrnoval k celkem 11 obcí a 1 město. Celkem tato oblast zaobírá cca 55 tis. obyvatel, což je cca 26 % celkového počtu obyvatel v okrese. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Třince. Tento region hraničí s Polskou republikou. Region Jablunkovsko zahrnoval k také celkem 11 obcí a 1 město. Celkem tato oblast zaobírá cca 23 tis. obyvatel, což je cca 11 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji položené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Většina jeho území je zalesněna a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Region Frýdlantsko zahrnoval k území 10 obcí a 1 město. Celkem tato oblast zaobírá cca 24 tis. obyvatel, což je cca 11 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska přehradní nádrž Šance. To způsobuje, že v části tohoto území není možno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Tabulka 3.5.1a Podíl nezaměstnaných osob (v %) a počet UoZ v regionech ve srovnání s okresem k k Index 2015/2014 podíl nezaměst. osob v % UoZ podíl nezaměst. osob v % UoZ % UoZ okres F-M 7, , ,80 0,79 Frýdecko-Místecko 7, , ,77 0,76 Třinecko 6, , ,85 0,83 Jablunkovsko 5, , ,85 0,83 Frýdlantsko 6, , ,86 0,85 ostatní okresy ,60 S meziročním poklesem celkové nezaměstnanosti okresu došlo k jejímu poklesu ve všech regionech, a to jak v absolutních počtech UoZ, tak v podílu nezaměstnaných osob. Region Frýdecko-Místecko má dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných osob; k činil 5,9 %, což je meziroční pokles o 1,7% bodů. Počet evidovaných UoZ k činil 4475 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 to je o 1379 osob méně. Region Frýdlantsko vykázal v posledním čtvrtletí roku 2015 nevětší nárůst podílu nezaměstnaných osob a ke konci roku dosáhl hodnoty regionu Frýdeko-Místecko. Podíl nezaměstnaných osob v regionu Frýdlantsko k činil 5,9 %, což je meziroční pokles o 1,0% bod. Počet evidovaných UoZ k činil 964 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 to je o 172 osob méně. Nejnižší nezaměstnanost již dlouhodoběji vykazoval region Třinecko včetně Jablunkovska. K byl podíl nezaměstnaných osob regionu Třinecko 5,1 % (tj. meziroční pokles o 0,9% bodů) a počet evidovaných UoZ činil 1916 osob (tj. meziroční pokles o 387 UoZ). Podíl nezaměstnaných osob regionu Jablunkovsko byl 4,6 % (tj. meziroční pokles o 0,8% bodů) a počet evidovaných UoZ činil 726 osob (tj. meziroční pokles o 154 UoZ). 29

34 Graf b 30

35 4 Cizinci na trhu práce Graf 4a Tabulka 4b Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska rozdíl 12/15-12/14 Platná povolení k zaměstnání pro cizince Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska Evidovaní cizinci dle 98 písm. a) až e), j), k) Zelené karty Zaměstnanecké karty Modré karty Celkem K působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 4055 cizinců. Oproti jde o nárůst o 242 osob. Největší část cizinců v okrese zaujímali v počtu 3709 osob občané EU/EHP a Švýcarska, kde meziročně došlo k nárůstu o 232 osob. Většinu z těchto občanů tvořili již tradičně občané Slovenské republiky (2433 osob), kteří pracovali převážně ve stavebnictví, hornictví, hutnictví, strojírenství, ale také ve zdravotnictví. 31