UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Majetková práva autorská

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Právnická fakulta Ústav autorského práva, práv průmyslových a práva soutěžního Majetková práva autorská Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Alexandra Wünschová Pujmanová 2011 Miroslav Vorek

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne Podpis: Miroslav Vorek

3 Poděkování Děkuji vedoucí mé diplomové práce JUDr. Alexandře Wünschové Pujmanové za cenné rady, připomínky a vedení práce.

4 Obsah ÚVOD OBECNÝ POHLED OBECNÁ CHARAKTERISTIKA AUTORSKÝCH PRÁV PRÁVNÍ DUALISMUS OBCHODOVÁNÍ S MAJETKOVÝMI PRÁVY PRÁVO DÍLO UŽÍT MECHANICKÁ PRÁVA Rozmnožování Rozšiřování Pronájem Půjčování Vystavování SDĚLOVÁNÍ VEŘEJNOSTI Živé provozování a jeho přenos Provozování ze záznamu a jeho přenos Vysílání rozhlasem nebo televizí Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání Provozování rozhlasového či televizního vysílání UŽITÍ PRO OSOBNÍ POTŘEBU JINÁ MAJETKOVÁ PRÁVA PRÁVO NA ODMĚNU PŘI OPĚTOVNÉM PRODEJI ORIGINÁLU DÍLA UMĚLECKÉHO PRÁVO NA ODMĚNU V SOUVISLOSTI S ROZMNOŽOVÁNÍM DÍLA PRO OSOBNÍ POTŘEBU A VLASTNÍ VNITŘNÍ POTŘEBU SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO MAJETKOVÁ PRÁVA PŘEVOD MAJETKOVÝCH AUTORSKÝCH PRÁV POSTIH MAJETKOVÝCH AUTORSKÝCH PRÁV VÝKONEM ROZHODNUTÍ DĚDĚNÍ MAJETKOVÝCH AUTORSKÝCH PRÁV TRVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV ZÁVĚR... 80

5 Úvod Autorské právo je významnou součástí soukromého práva. Každý den umělci a vědci vyvíjejí tvůrčí činnost, která ústí do vytvoření autorského díla. V ještě mnohem větší míře dochází k užití autorských děl. Je tedy nezbytné, aby společenské vztahy, které při těchto činnostech vznikají, byly upraveny právem a měly tak svá pravidla. Autorská práva nejsou žádnou novinkou, avšak v době rychlého rozvoje komunikačních technologií jejich význam roste. Dnes už nemusíme jít do divadla, abychom mohli shlédnout divadelní představení, nemusíme do kina, abychom měli možnost shlédnout žhavou filmovou novinku, nemusíme stát na koncertě, abychom si mohli poslechnout svého oblíbeného interpreta, dokonce ani nemusíme absolvovat cestu do obchodu či půjčovny, abychom získali nosič s jeho nahrávkou, stačí když v teple našeho domova spustíme internet, televizi, rádio či jiný přístroj a máme vše jako na talíři. Když na ulici vidím mladé chlapce a děvčata, jak na svých mobilních telefonech vyťukávají kód do textové zprávy a po chvíli už směle kráčí doprovázeni tóny své oblíbené písničky, kterou si před pár vteřinami stáhli do svého mobilu, napadá mě, že užití uměleckých či vědeckých děl nás dnes doprovází na každém kroku. Konzumace autorských děl je dnes naprosto samozřejmou součástí našich životů a zpřístupňování děl, které nám ji umožňuje, frekventovaným jevem, jenž je třeba podrobit pravidlům, aby nevládl chaos a aby byly ochráněny zájmy autorů. Autorů je mnoho, avšak ne každý zná svá práva a výhody, které mu právní úprava autorských práv nabízí. Také mezi uživateli výsledků jejich tvorby se to hemží otázkami a nejasnostmi souvisejícími s užitím autorských děl. Já sám se často nacházím v přítomnosti umělců a když poslouchám jejich rozhovory, napadá mě spousta otázek, na které by jsem rád znal odpověď. Z tohoto důvodu jsem si za téma své práce vybral právě majetková práva autorská. Ve své práci se budu zabývat obecnou charakteristikou majetkových autorských práv, vymezením práva dílo užít, jednotlivými způsoby užití díla, vymezením jiných majetkových práv, rozborem společných ustanovení pro majetková práva autorského zákona a trváním majetkových autorských práv. Cílem mé práce je provést analýzu úpravy jednotlivých majetkových práv v autorském zákoně studiem různých pramenů a lépe tak pochopit tuto tématiku a její význam. Nahlédnu také do úpravy těchto práv 1

6 v mezinárodním autorském právu a komunitárním právu. Chtěl by jsem dospět k poznání, že úprava majetkových autorských práv má význam nejen pro autory, ale i pro mě jako člověka stejně jako pro ostatní členy společnosti. Má práce se člení na úvod, pět kapitol a závěr. V první kapitole, nazvané obecný pohled, se budu snažit obecně charakterizovat autorská práva, vysvětlit dualistickou koncepci autorských práv a také nahlédnout do problematiky obchodování s autorskými majetkovými právy. Ve druhé kapitole bude vymezeno právo dílo užít, včetně jednotlivých způsobů užití díla zahrnujících mechanická práva a sdělování díla veřejnosti. Rovněž se zde budu věnovat užití pro osobní potřebu. Ve třetí kapitole se budu zabývat jinými majetkovými právy, tedy právem na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého a právem na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. Ve čtvrté kapitole rozeberu problematiku převodu autorských majetkových práv, jejich postih výkonem rozhodnutí a dědění. V páté kapitole se zaměřím na trvání majetkových autorských práv. V závěru by jsem chtěl posoudit význam úpravy majetkových autorských práv, shrnout a zhodnotit tuto úpravu v autorském zákoně. Při vypracovávání své práce jsem použil metodu deskripce, kompilace, komparace, dedukce, metodu jazykového, systematického, logického a teologického výkladu. 2

7 1. Obecný pohled 1.1 Obecná charakteristika autorských práv Autorská práva patří mezi práva duševního vlastnictví, což jsou práva k nehmotným statkům. Nehmotné statky nejsou hmatatelné, nedá se na ně sáhnout. Jejich charakteristickým znakem je, že mohou být užívány kdekoliv a kdykoliv neurčitým počtem subjektů, aniž by byl někdo jiný omezen v jejich užívání. Autorská práva jsou práva výlučná, náleží pouze autorovi a jsou to práva absolutní, působí erga omnes. To znamená, že všichni ostatní jsou povinni zdržet se zásahů do nich. Autorské právo v objektivním smyslu je soubor právních norem, které upravují vztahy při tvorbě a užití autorských děl. Autorské právo v subjektivním smyslu je možnost určitého chování zaručená normami objektivního práva. Autorská práva jsou ústavně zaručena. V Listině základních práv a svobod se říká, že práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. Předmětem autorského práva je autorské dílo. Autorským dílem je podle definice v autorském zákoně dílo umělecké či vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v nějaké objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Originárním subjektem autorských práv je vždy autor, tedy fyzická osoba, která svou tvůrčí činností vytvořila dané autorské dílo. Autorská práva vznikají neformálně vytvořením autorského díla. Vyjádřením díla v objektivně vnímatelné podobě, respektive na hmotném substrátu, dochází k souběhu autorského práva a vlastnického práva. Dojde-li ke zničení hmotného substrátu, vlastnické právo zanikne, ovšem autorské právo bude existovat i nadále, protože je to právo k autorskému dílu coby nehmotnému statku, nikoliv právo k věci, jež byla zničena. Vlastnické právo k hmotnému substrátu zanikne mimo jiné také tehdy, dojde-li k jeho převodu. Ani převodem hmotného substrátu však nezanikne právo autorské. Pokud bylo na někoho převedeno vlastnické právo k hmotnému nosiči díla, tak to neznamená, že nabyl rovněž autorské právo. Naopak nenabyl jej a nemůže dílo užít jen z titulu vlastnictví hmotného substrátu. Chce-li dílo užít, může tak učinit jedině na základě 3

8 licenční smlouvy uzavřené s autorem. Autorská práva jsou chráněna jen na území daného státu. 1 Práva k nehmotným statkům, a tedy i právo autorské, jsou dosud ovládána zásadou teritoriality. Na rozdíl od práv věcných, kde je vlastník chráněn z titulu vlastnictví k věci hmotné, kterou nabyl v jedné zemi, bez dalšího i v jiných zemích, je v důsledku národních úprav, které chápou povahu nehmotných statků odlišně, autor, resp. jeho dílo vzniklé v jedné zemi, chráněn v zemích jiných zásadně pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro vznik autorskoprávní ochrany podle právního řádu jiných zemí. Negativní důsledky zásady teritoriality jsou však zmírňovány předpisy mezinárodního práva veřejného, zejména úmluvami, které ukládají členským státům poskytovat právní ochranu též některým kategoriím autorských děl bez ohledu na jejich původ, resp. na původ jejich autora. 1.2 Právní dualismus Současný autorský zákon vychází z koncepce právního dualismu, podle níž se autorská práva člení na výlučná osobnostní práva a výlučná majetková práva. Osobnostní práva při uplatňování této koncepce zanikají mortis causa, jsou neoddělitelně spojena s osobou autora. Majetková práva přechází na dědice a v případě odúmrti na stát. Jsou to práva s hospodářským významem. Dalším důsledkem dualistické koncepce je to, že se dílo nemůže stát volným dílem před uplynutím doby trvání práv. Podle předchozího autorského zákona z roku 1965 tvořila osobnostní práva a majetková práva nedílný celek i z hlediska přechodu těchto práv pro případ smrti. Současný autorský zákon se uplatněním dualismu práv osobnostních a práv majetkových navrátil ke koncepci zákona č. 115/1953 Sb., tedy k tradiční francouzské koncepci a odvrátil se tak od opačné německé koncepce. 2 Mezi osobnostní autorská práva patří právo na zveřejnění díla. Zveřejněním díla se tady myslí jeho první veřejné a oprávněné zpřístupnění. Může se tak stát například přednesením, předvedením, vystavením, vydáním. Dalším osobnostním autorským právem je právo osobovat si autorství, včetně práva autora rozhodnout o tom, jestli má 1 Marta Knappová a kolektiv, Občanské právo hmotné 3 (4. aktualizované a doplněné vydání), ASPI, Důvodová zpráva k autorskému zákonu. 4

9 být při zveřejnění díla a jeho dalším užití uvedeno jeho autorství a pokud má, tak jak. Autor má právo bránit se, pokud byla za autora označena jiná osoba. Také jiná osoba, která byla označena za autora, ačkoliv jím není, se může proti tomuto bránit, avšak musí tak učinit podle úpravy osobnostních práv v občanském zákoníku, nikoliv podle autorského zákona. Mezi osobnostní autorská práva patří též právo na nedotknutelnost díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, právo na to, aby v případě že je dílo užíváno jinou osobou, nebylo užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu a právo autorského dohledu, které zahrnuje právo autora dohlížet na to, aby jeho dílo nebylo užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát. Tato práva nejsou předmětem sukcese, jsou nepřevoditelná, smrtí autora zanikají. Po té, co autor zemřel, si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo může být užito jedině tak, aby nebyla snížena jeho hodnota. Pokud je to obvyklé a nejedná se o anonymní dílo, musí být uveden autor díla. Osoba blízká, právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce se mohou domáhat ochrany, respektive mohou uplatnit postmortální ochranu. Rozdíl mezi osobnostními autorskými právy a obecnými osobnostními právy spočívá v tom, že osobnostní autorská práva může mít jedině autor, zatímco obecná osobnostní práva má každá fyzická osoba Obchodování s majetkovými právy S majetkovými autorskými právy se může obchodovat. Nabyvatel licence může zcela nebo zčásti poskytnout licenční oprávnění třetí osobě a udělit jí tak tzv. podlicenci. Podlicence však může být poskytnuta jedině tehdy, pokud je tato možnost uvedena ve smlouvě. Rozsah podlicence je omezen licencí nabyvatele licence. Uplatňuje se tady zásada, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než má sám. Druhým způsobem obchodování s majetkovými autorskými právy je postoupení licence. Nabyvatel licence ji však může postoupit jedině s písemným souhlasem autora. Po postoupení musí autora informovat o tom, že došlo k postoupení licence a o tom, komu byla postoupena, tedy kdo je postupníkem. Výjimkou je případ prodeje podniku, 3 Marta Knappová a kolektiv, Občanské právo hmotné 3 (4. aktualizované a doplněné vydání), ASPI,

10 k němuž náleží i licence, kde se souhlas autora nevyžaduje. Při postoupení licence se mění nabyvatel licence. Při poskytnutí podlicence se smluvní strany licenční smlouvy nemění. 4 4 Marie Šebelová, Autorské právo zákon, komentáře, vzory a judikatura, Computer press,

11 2. Právo dílo užít Hospodářsky nejvýznamnějším z majetkových autorských práv je právo dílo užít. V autorském zákoně není právo dílo užít definováno, jsou zde však demonstrativně vypočteny jednotlivé způsoby užití díla. Příkladnost tohoto výčtu vyplývá z ustanovení, podle něhož může být dílo užito i jiným způsobem než uvedenými způsoby. Výklad pojmu užití díla je tedy ponechán rozhodovací praxi a nauce. Avšak ke zpřesnění obsahu práva užít dílo přispěly legální definice jednotlivých způsobů užití díla. 5 Z těchto definic vyplývá, že zákon rozumí užitím díla jeho zpřístupňování veřejnosti, nepočítaje v to rozmnožování. 6 Právo dílo užít lze chápat jako výlučné právo autora na nakládání s dílem. Vyjadřuje právní panství autora nad jeho dílem, nikdo jiný než autor nesmí bez jeho svolení užít jeho dílo. Právo dílo užít zahrnuje právo autora užít jeho dílo a právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Toto druhé právo se označuje jako právo nechat dílo užít. 7 Před novelizací, provedenou v roce 2006, byl v autorském zákoně taxativní výčet způsobů užití díla, tím byl nepřímo vymezen samotný pojem užití díla. 8 Rychlý vývoj techniky přináší nové možnosti užití díla, na což při taxativním výčtu způsobů užití díla nelze pružně reagovat a mohou vznikat spory o rozsah práva užít dílo. V případě současného demonstrativního výčtu na technologický rozvoj reagovat lze, avšak absence legální definice pojmu užití díla na právní jistotě nikterak nepřidá. 9 Podle mě by nebylo od věci stanovit legální definici užití díla, protože by to zvýšilo právní jistotu. Vymezení užití díla by mohlo mít podobu generální klauzule, které by pak vyhovovaly jednotlivé způsoby užití díla vymezené v autorském zákoně, přičemž za užití díla by se považovala též jednání, která by se objevila v budoucnu a splňovala by znaky generální klauzule. 5 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha, Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Podle komentáře Jana Kříže a kolektivu k autorskému zákonu a předpisům souvisícím se nejednalo o taxativní výčet, byť byl v zákoně jako taxativní označen. 9 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,

12 Lze dovodit, že podle současného znění autorského zákona, právo užít dílo zahrnuje způsoby užití, které jsou demonstrativně vypočteny v autorském zákoně, způsoby užití, které sem lze zařadit na základě jiných ustanovení autorského zákona, to je zejména užití díla v pozměněné nebo přetvořené podobě, užití díla v souboru nebo ve spojení s jiným dílem a další jednání, kterými se zprostředkovává vnímání díla a která zatím nejsou známa a předvídána v zákoně. Právo užít dílo nezahrnuje jednání, která zprostředkovávají vnímání díla a která jsou už známa, pokud nebyla zařazena do uvedeného demonstrativního výčtu a nelze je ani dovodit z jiných ustanovení autorského zákona nebo je zákon přímo vylučuje. Do obsahu práva užít dílo nepatří například zničení nosiče nebo jeho zastavení, protože takové nakládání s nosičem nemá zprostředkovat vnímání díla. Osoba odlišná od autora může užít dílo za předpokladu, že jí k tomu autor udělil smlouvou svolení, tzv. licenci. Jedná se tady o tzv. smluvní užití díla. Oprávnění užít dílo se uděluje zpravidla licenční smlouvou. Zákon stanoví také podtypy licenční smlouvy, jsou jimi nakladatelská smlouva a podlicenční smlouva. V oblasti autorského licenčního práva se uplatňuje zásada autonomie vůle, což je jedna ze základních zásad občanského práva. Záleží na autorovi, zda někomu udělí licenci k užití díla, komu ji udělí a jaký bude obsah licenční smlouvy. Licence se zpravidla poskytuje za odměnu. Licenční smlouva je tedy zásadně smlouvou úplatnou, strany si však mohou ve smlouvě sjednat bezúplatnost. Někdo jiný než autor může užít dílo i bez svolení autora, pokud tak stanoví zákon, zde se jedná o tzv. volná užití a zákonné licence, nebo jestliže to stanoví pravomocné rozhodnutí soudu, které nahrazuje chybějící svolení některého ze spoluautorů, jež nebylo poskytnuto, přestože k tomu nebyl vážný důvod. Dále může být dílo užito i bez svolení autora tehdy, pokud to vyplývá z úředního přivolení obsaženého v pravomocném rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, což je tzv. úřední licence. Tyto způsoby užití díla se označují jako mimosmluvní instituty užití díla. Před zájmem autora se tady upřednostňuje zájem obecný. Osobě odlišné od autora se zde bezesmluvně konstituuje právo užít dílo, ovšem nedochází k jeho translaci Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,

13 Myslím, že tato konstrukce je v naprostém pořádku. Jedná se zde o odůvodněné případy užití díla bez svolení autora. Je třeba chránit zájem autora, zároveň je však třeba mít na paměti, že to není nejdůležitější zájem ve společnosti. Jestliže někdo užil cizí dílo, aniž k tomu byl oprávněn smlouvou a zároveň nebyl dán žádný z mimosmluvních právních důvodů užití díla, může se jednat o protiprávní užití, respektive o soukromoprávní delikt a autor se může domáhat ochrany podle příslušných ustanovení autorského zákona. Autorské dílo může být užito pro vlastní osobní potřebu, tedy soukromě nebo může být užito uplatněním ve společnosti, tedy veřejným šířením. Dílo může být šířeno hmotným nosičem, na němž je zachyceno nebo může být šířeno pomíjivě, zejména vlnami, aniž by bylo hmotně zachyceno na nějakém podkladu. 11 Do práva užít dílo patří právo užít dílo v původní podobě a rovněž i právo na přetvoření díla a jeho užití v přetvořené podobě. Přetvořením díla může být jeho zpracování, včetně překladu, spojení s jinými díly nebo jeho zařazení do souboru. 12 Dříve byl tento závěr výsledkem doktrinálních výkladů, po novele z roku 2006 autorský zákon výslovně stanovuje, že právo užít dílo se vztahuje také na dílo netvůrčím způsobem pozměněné, dílo tvůrčí činností zpracované do nového díla, včetně překladu, dílo v souboru a dílo spojené s jiným dílem. 13 Podle komentáře k autorskému zákonu od Jana Kříže, Ireny Holcové, Jiřího Kordače a Veroniky Křesťanové vydaného ještě před zmíněnou novelou je výslovné zakotvení této doktríny nadbytečné, neboť zpracováním zpracované dílo podle autorů tohoto komentáře nezanikne a když se užije dílo vzniklé zpracováním, tak se užije i dílo zpracované. 14 Naopak Ivo Telec a Pavel Tůma ve svém komentáři k autorskému zákonu výslovné zakotvení hájí zvýšením právní jistoty, pokud jde o rozsah práva užít dílo. Já si osobně myslím, že vhodnější je výslovné zakotvení, protože autorský zákon má sloužit především k ochraně autorů a má podporovat jejich tvorbu, autoři přitom nejsou právními vědci, nejsou vůbec právníky, stěží tak mohou provádět výklad. Podle 11 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha, Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha,

14 mě je žádoucí, aby se autoři mohli co nejvíce věnovat vytváření děl a nemuseli se zabývat výkladovými otázkami, ať už sami nebo za pomoci právníků. Právo užít dílo v pozměněné nebo přetvořené podobě, v souboru nebo ve spojení s jiným dílem má silný osobnostní základ, ale jeho charakter je majetkový, proto patří mezi majetková práva. Jestliže zpracování nevedlo ke vzniku nového autorského díla, vedlo pouze k úpravě či změně díla, jedná se o výkon osobnostního autorského práva na nedotknutelnost díla. 15 Pokud v důsledku změny, přetvoření, zařazení nebo spojení díla vzniklo nové dílo, vzniklo i nové autorské právo k tomuto odvozenému dílu. Původní dílo je stále týmž dílem, práva jeho autora zůstávají nedotčena. Odvozené dílo může být užito zásadně jedině se souhlasem autora původního díla, neboť dojde-li k užití odvozeného díla, dojde zároveň k užití původního díla. 16 Kdyby tomu tak nebylo, docházelo by k neodůvodněným zásahům do práv autora původního díla a tento autor by byl vyloučen z podílu na hospodářském úspěchu, kterého bylo dosaženo také díky němu. Mezi způsoby užití díla obsažené v demonstrativním výčtu v autorském zákoně patří mechanická práva nebo také práva k nepřímému sdělování. Tato práva jsou spojena se zachycením díla na hmotný nosič a nakládáním s ním. Prostřednictvím fixace díla do nosiče může být dílo objektivně vyjádřeno, není to však podmínka pro vznik autorského práva k dílu. 17 Mechanická práva zahrnují rozmnožování díla, rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla. Dále jsou ve zmíněném výčtu uvedena práva na sdělování díla veřejnosti či také práva k přímému sdělování. Spočívají ve zpřístupňování díla jako takového, bez zachycení na hmotný nosič. Výčet těchto práv byl i před novelou z roku 2006 chápán jako demonstrativní. Práva, která jsou v něm obsažena, se člení na provozovací, vysílací a další, práva k sdělování děl veřejnosti na vyžádání, zejména prostřednictvím počítačových nebo obdobných sítí. V autorském zákoně jsou zakotvena také práva synchronizační a práva odvozené tvorby znamenající užití díla v pozměněné nebo zpracované podobě, v souboru či ve spojení s jiným dílem. 15 Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha, Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Podle některých zahraničních úprav je hmotné zachycení podmínkou pro vznik autorského práva. 10

15 Jednotlivé způsoby užití díla jsou samostatné a je třeba, aby uživatel měl k danému způsobu užití svolení od majitele autorského práva, jedná se tady o zásadu autorskoprávní neodvislosti jednotlivých způsobů užití díla. Právo dílo užít zahrnuje také právo autora na přístup k nosiči díla. Autor má právo na přístup k nosiči díla, může požadovat po vlastníku hmotného nosiče, jehož prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ho zpřístupnil, pokud je to třeba k výkonu autorských práv. Nesmí to však být v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka, zejména se zájmem na nerušeném užívání jeho majetku. Oprávněným zájmem může být také třeba zájem na ochraně obchodního tajemství, know-how, důvěrných informací a podobně. Vlastník nemusí autorovi hmotný substrát vydat, ale musí na náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a dát ji autorovi, pokud ho o to požádal. Toto ustanovení autorského zákona se uplatní tehdy, pokud by přístup k nosiči díla byl v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka. Právo autora na přístup k nosiči díla je svou povahou právem osobnostním, ale z pragmatických důvodů jej současný autorský zákon zařazuje do obsahu práva dílo užít, přestože je jeho hospodářský význam až na druhém místě. Je tomu tak hlavně proto, aby po smrti autora mohli toto právo uplatnit dědicové. Toto právo má tedy kvaziosobnostní povahu. Přestože to zákon výslovně nestanoví, lze pomocí argumentu a maiori ad minus dospět k tomu, že právo na přístup k nosiči díla může být uplatněno také vůči někomu jinému než vůči vlastníkovi, tedy vůči tomu, kdo drží nosič na základě jiného právního důvodu než je vlastnictví, s ohledem na to, že takový právní důvod je slabší. Autor má právo na přístup jak k originálu díla tak k jeho rozmnoženině, ovšem musí to být nutné pro výkon jeho autorských práv. Právo na přístup k nosiči díla může být uplatněno zejména tehdy, pokud existuje jen jeden nosič díla, to je třeba tehdy, kdy vůbec nebyly pořízeny rozmnoženiny díla, nebo nebyly uvedeny na trh, byly zničeny a podobně. Pokud jsou rozmnoženiny díla běžně k dostání v obchodě, tak toto právo zpravidla nemůže být uplatněno a to přesto, že aby autor mohl takovou rozmnoženinu získat, musí za ni zaplatit. V mezinárodním autorském právu není právo na přístup k nosiči díla nijak upraveno. 18 Jedná se zde o konflikt dvou ústavně zaručených práv, v němž se upřednostňuje autorské právo nad právem vlastnickým, v případě že je to odůvodněno nezbytnou 18 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,

16 potřebou k jeho výkonu. Autorské právo se zde však preferuje nad vlastnictvím jen do té míry, než dojde k situaci, kdy už by byl vlastník výrazněji rušen v užívání svého majetku či kdy by došlo k jinému zásahu do jeho oprávněných zájmů. V takové situaci by už dominovala ochrana vlastnického práva nebo jiný oprávněný zájem vlastníka. V autorském zákoně jsou obsaženy legální definice jednotlivých způsobů užití díla. Tato vymezení posilují právní jistotu a také zpřesňují obsah práva dílo užít Mechanická práva Rozmnožování Mezi jednotlivé způsoby užití díla patří rozmnožování. Rozmnožování díla lze definovat jako jeho reprodukci jakýmikoliv prostředky, tedy třeba manuálně, kopírovacími stroji, skenery, fotoaparáty a podobně a v jakékoli formě, třeba ve formě tiskové, fotografické, zvukové, obrazové či jiné za účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto rozmnoženin. 20 Právo rozmnožovat dílo je vůbec nejstarším majetkovým autorským právem. Patří mezi mechanická práva. V autorském zákoně není vymezen pojem rozmnoženiny díla, jsou v něm jen příkladně uvedeny některé vlastnosti, které může rozmnoženina mít. Telec, Tůma: Zákon( obdobně jako většina zahraničních úprav a mezinárodní právo autorské) vychází z nejširšího funkčního pojetí pojmu rozmnoženina. Za rozmnoženinu díla je tedy nutné obecně považovat každé jednotlivé zachycení díla do hmotného nosiče schopné objektivně vnímatelného vyjádření díla, bez ohledu na to, zda se toto vnímání uskutečňuje přímo či prostřednictvím jakékoli pomůcky nebo přístroje. 21 Rozmnoženina může být trvalá nebo dočasná. Z existenčního hlediska však žádná rozmnoženina není trvalá, protože každý materiál a tedy i nosič, který je z něho vyroben, jednou zanikne. Dočasná rozmnoženina nezávisí na trvanlivosti nosiče, může být třeba smazána nebo jinak odstraněna anebo trvá jen do doby, než se dosáhne účelu, pro který byla zhotovena. 19 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Marie Šebelová, Autorské právo zákon, komentáře, vzory a judikatura, Computer press, Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,

17 Z hlediska přímočarosti vyjádření díla se rozlišuje rozmnoženina přímá, ta se zhotovuje při přímém zachycení efemérního vyjádření díla a rozmnoženina nepřímá, která vzniká rozmnožením originálu nebo rozmnoženiny díla. Rozmnoženiny se člení na přímé a nepřímé také podle toho, jak se pořizují. Podstatou přímých rozmnoženin je bezprostřední zreprodukování originálního vyjádření díla, nepřímé rozmnoženiny spočívají v jiném způsobu vyjádření díla, často mají jinou formu než jejich vzor nebo než je povahová přirozenost díla, je to třeba notový zápis provedeného hudebního díla, fotografie výtvarného díla nebo dramatizace literárního díla do formy choreografického díla. Nepřímou rozmnoženinou není pouhý popis díla nebo návod na jeho vytvoření. 22 Rozmnoženiny se dále člení na identické, to jsou strojové rozmnoženiny a přesné manuální reprodukce a neidentické, tady dochází při rozmnožování k pozměnění díla. Neidentickou rozmnoženinu autorský zákon označuje za napodobeninu díla. Pojem rozmnoženina je tedy širší než pojem napodobenina. Napodobenina je možnou formou rozmnožení díla, může se jednat třeba o napodobení architektonického díla stavbou nebo modelem. Pořízením napodobeniny může být zasaženo do osobnostního autorského práva na nedotknutelnost díla, právě proto, že tady dochází k pozměnění díla. Vytvořením neidentické rozmnoženiny může vzniknout odvozené dílo. Pakliže se s odvozeným dílem nakládá, nakládá se i s původním dílem a vyžaduje se tedy souhlas autora původního díla. Rozmnoženina může být pořízena záměrně, tedy se záměrem pořídit rozmnoženinu nebo náhodně jako vedlejší důsledek jednání, které mělo jiný záměr. Z hlediska rozhodování o tom, zda bylo dílo užito rozmnožením, existence či neexistence záměru pořídit rozmnoženinu nehraje roli, ale má to vliv na vznik některých bezúplatných zákonných licencí, zejména licence pro dočasné rozmnoženiny, která se uplatní v případě náhodného zhotovení rozmnoženiny, a při rozhodování soudu o formě a výši přiměřeného zadostiučinění za zásah do autorského práva či jeho ohrožení. Stejné je to, pokud jde o rozlišování rozmnoženin, které mají samostatný hospodářský význam, což je naprostá většina rozmnoženin a rozmnoženin bez samostatného hospodářského významu, tedy těch, které jsou podstatné jen jako součást technologického procesu zpřístupnění díla. Jen u těchto posledně jmenovaných rozmnoženin se může uplatnit bezúplatná zákonná licence pro dočasné rozmnoženiny. Také toto rozlišení může mít 22 V některých zahraničních úpravách se uplatňuje opačný přístup a třeba podrobný literární popis díla se považuje za rozmnoženinu. 13

18 význam při volném uvážení soudu, pokud jde o stanovení způsobu a výše přiměřeného zadostiučinění za zásah do autorského práva. Dále pak existují rozmnoženiny díla v provedení výkonnými umělci, nejčastěji se jedná o zvukový či zvukově obrazový záznam takového provedení a rozmnožování tohoto záznamu. Prvotní zachycení díla v provedení výkonným umělci je zpravidla také výkonem výlučného práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu. Výrobci záznamu zase vznikají výlučná majetková práva ke zvukovému či zvukově obrazovému záznamu. V případě že je na hmotném nosiči zachyceno celé dílo, jedná se o rozmnoženinu úplnou. Pokud nosič nese jen část díla nebo jeho vývojovou fázi, jedná se o rozmnoženinu neúplnou. Dílo může být rozmnoženo různými způsoby, například tak, že se přetiskne, ručně opíše, zkopíruje, ofotí, nahraje do počítače a podobně. Způsob rozmnožení díla má význam jen v tom smyslu, že licence k užití díla může být omezena jen na konkrétní způsob rozmnožování. Autorský zákon stanoví domněnku, že nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje oprávnění k pořízení rozmnoženin přímých i nepřímých, trvalých i dočasných, vcelku nebo zčásti, jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, a pokud jde o rozmnoženiny v elektronické podobě, jak ve spojení online, tak i off-line. Další vyvratitelnou domněnkou je podle autorského zákona to, že nestanoví-li licenční smlouva jinak, zahrnuje licence k rozmnožování díla i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin. Nezáleží na tom, k jakému účelu se rozmnoženina pořizuje, může to mít vliv jen při rozhodování soudu o druhu a výši nároku za porušení autorského práva nebo jeho ohrožení. Zvláštnímu režimu podléhá rozmnožování počítačových programů. Rozmnoženina může mít různou formu, může být například tisková, ta je zachycena tiskem nebo obdobnou technikou, zachycuje se především na papír, ale může být zachycena také třeba na oděv. Mezi tiskové rozmnoženiny patří také fotografie vytištěné z digitální podoby. Dále může být rozmnoženina fotografická, ta se pořizuje klasickou fotografickou technikou, čítaje v to negativ nebo obdobnou technikou, jako je zejména fotokopie. 14

19 Jsou také rozmnoženiny zvukové, obrazové či zvukově obrazové, tady je třeba odlišit tyto rozmnoženiny od zvukových nebo zvukově obrazových záznamů. Zachytí-li se efemérní vyjádření díla na hmotný nosič, vznikne rozmnoženina díla. Tomu, kdo tak učinil, vzniknou práva výrobce zvukového či zvukově obrazového záznamu. Tato práva mohou existovat nezávisle na právu autora na rozmnožování díla a vedle něj. Rozmnožováním díla je také další rozmnožování takového záznamu. Architektonické dílo může být rozmnoženo mimo jiné stavbou ve smyslu stavebního zákona 23. Jinou formou rozmnožení architektonického díla jsou třeba stavební plány nebo trojrozměrný model stavby. Mezi jiné trojrozměrné rozmnoženiny patří například sochařské výtvory nebo trojrozměrná kartografická díla. Další formou zachycení díla jsou elektronické rozmnoženiny. Zákon tyto rozmnoženiny nijak nedefinuje. Telec, Tůma: Pod tuto formu rozmnoženin je tedy třeba zahrnovat všechny rozmnoženiny zachycené do nosiče schopného nést datové informace ( v nejširším slova smyslu) sdělitelné výhradně prostřednictvím elektronického přístroje ( výstupního zařízení) umožňujícího vyvolání a sdělení těchto dat v podobě vnímatelné člověkem, tj. včetně záznamů zachycených na počítačovém hardwaru, v paměti mobilního telefonu, či herních konzolích apod. 24 Podle zákona se elektronické rozmnoženiny člení na analogové, jež zachycují dílo jako spojitý, kontinuální a nepřerušený projev jedné nebo více fyzikálních veličin, zejména zvukových nebo obrazových vln a digitální, které zachycují dílo v podobě nespojité sekvence oddělených znaků, například čísel vybraných z konečné množiny. Rozmnoženina může mít ještě jinou formu, třeba formu ručního opisu, razítka a podobně. Aby mohla existovat rozmnoženina, musí existovat hmotný nosič, avšak nosič může existovat i bez rozmnoženiny. Typické je to u dočasných rozmnoženin, kde po odstranění rozmnoženiny zůstane jen samotný nosič. Zde je třeba rozlišovat autorské právo na rozmnožování díla a věcné, případně jiné právo k hmotnému nosiči. 23 Podle stavebního zákona jsou stavbou veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. 24 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,

20 Právo na rozmnožování díla je zakotveno také v mezinárodním autorském právu. V Bernské úmluvě je stanoveno, že autoři literárních a uměleckých děl, která jsou chráněna Bernskou úmluvou, mají výlučné právo udílet svolení k rozmnožování těchto děl jakýmkoli způsobem nebo v jakékoli podobě. Bernská úmluva dále stanoví, že za rozmnoženinu díla se pro její účely považuje každý zvukový nebo obrazový záznam. Ve Společných prohlášeních ke Smlouvě světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském je stanoveno, že se právo na rozmnožování podle Bernské úmluvy plně vztahuje na digitální oblast, zejména na užití děl v digitální podobě. V komunitárním právu je právo na rozmnožování díla zakotveno ve směrnici 2001/29/ES. Na rozdíl od této směrnice autorský zákon považuje pořizování náhodných nebo dočasných rozmnoženin v rámci technologického procesu zpřístupnění díla za součást práva na rozmnožování díla, když k takovému počínání stanovuje bezúplatnou licenci. To však nebrání tomu, aby bylo dosaženo cílů směrnice a proto je taková úprava v souladu s komunitárním právem. Zvláštní úprava práva na rozmnožování je ve směrnici Rady 91/250/EHS o právní ochraně počítačových programů a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES o právní ochraně databází. 25 Pokud se dílo rozmnoží pro vlastní osobní potřebu fyzické osoby, tak se to podle autorského zákona zásadně nepovažuje za užití, jedná se tady o tzv. volné užití díla. Podle mezinárodních předpisů, včetně Informační směrnice, se za užití považuje každé rozmnožování díla, tím pádem i rozmnožování pro osobní potřebu, s tím, že jsou pak stanoveny výjimky a omezení. Zásada volného užití díla zakotvená v autorském zákoně neplatí, pokud jde o zhotovení rozmnoženiny počítačového programu, elektronické databáze nebo o zhotovení rozmnoženiny nebo napodobeniny architektonického díla stavbou. Jedná se zde o užití a vyžaduje se souhlas autora, byť jde o zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny pro osobní potřebu. Rozmnožování je předpokladem pro zpřístupňování díla, včetně jeho zpřístupňování veřejnosti. 25 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,

21 Za rozmnožování se však považuje i zhotovování rozmnoženin k jinému účelu a sice k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače a pro jeho provoz Rozšiřování Dalším výlučným majetkovým autorským právem a mechanickým právem je právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, neboli distribuční právo. Rozšiřováním díla je zpřístupňování originálu díla nebo jeho rozmnoženiny v hmotné podobě prodejem či jiným převodem vlastnického práva, jako je například darování. 27 Rozšiřováním díla je jeho zpřístupňování v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo rozmnoženině díla, čítaje v to také jeho nabízení za tímto účelem. 28 Autorský zákon výslovným zakotvením distribučního práva odstranil pochybnosti ohledně jeho zvláštní existence, včetně jeho vymezení a vyčerpání. Aby se mohlo dílo rozšiřovat, musí být zachyceno na hmotném nosiči, to znamená, že nejdříve musí dojít k rozmnožení díla. Jak je již uvedeno výše, rozšiřováním díla je jeho zpřístupňování v hmotné podobě. Uvádět do oběhu jako hmotné předměty lze jedině trvalé rozmnoženiny. Originál či rozmnoženina díla musejí být takové, aby z nich bylo objektivně možné vnímat dílo, jinak nedojde ke zpřístupnění díla. Nezáleží na tom, jestli umožňují přímé vnímání díla, jak je tomu třeba u knihy, obrazu či fotografie nebo jestli z nich lze vnímat dílo jen nepřímo pomocí určité pomůcky nebo přístroje, jak je tomu třeba u gramofonové desky, kompaktního disku nebo nosiče DVD. Právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla se vykonává jedině převodem vlastnictví k originálu nebo rozmnoženině, včetně jejich nabízení. Může se jednat i o převod spoluvlastnického podílu k originálu nebo rozmnoženině díla. Pokud je dílo zpřístupněno jinak než převodem hmotného nosiče, na němž je zachyceno, nejedná se o rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, jedná se o jiný způsob užití díla. Jestliže například někdo někomu půjčí či pronajme hmotný nosič s dílem, nevykoná tím právo 26 Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha, Marie Šebelová, Autorské právo zákon, komentáře, vzory a judikatura, Computer press, Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha,

22 na rozšiřování díla. O výkon práva na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla se nejedná ani tehdy, pokud dochází ke sdělování díla veřejnosti na vyžádání pomocí počítačové nebo obdobné sítě. Podle mě je tomu tak mimo jiné proto, že při sdělování díla veřejnosti na vyžádání nedochází ke zpřístupňování originálu či rozmnoženiny díla v hmotné podobě. Jestliže převedl originál nebo rozmnoženinu díla nevlastník a vlastnické právo bylo skutečně převedeno, jedná se nepochybně o výkon práva na rozšiřování originálu či rozmnoženiny díla a nevlastník může být odpovědný za zásah do výlučného autorského práva. Pokud vlastnictví převedeno nebylo a daný právní úkon je neplatný, nejsou splněny definiční znaky rozšiřování, přesto tady došlo k nakládání s dílem a k jeho zpřístupňování veřejnosti. Kdyby tomu tak nebylo, byli by neopodstatněně zvýhodněni držitelé originálu nebo rozmnoženiny, kteří jsou ve zlé víře. Pokud se vlastnictví originálu nebo rozmnoženiny díla změnilo nějak jinak než převodem na základě právního úkonu, zejména přechodem, nejedná se o výkon práva na rozšiřování originálu či rozmnoženiny díla. Podle autorského zákona může být rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla jak veřejné tak neveřejné rozšiřování. S ohledem na ustanovení, podle něhož se užití pro osobní potřebu fyzické osoby nepovažuje za užití díla, platí, že rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla pro osobní potřebu je volným užitím díla a nevyžaduje se k němu souhlas autora. Pokud jde o rozsah licence, platí vyvratitelná domněnka, podle níž, nestanoví-li smlouva jinak, zahrnuje licence k rozmnožování díla i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin. Zvláštním podtypem licenční smlouvy je nakladatelská smlouva, kterou se uděluje také licence k rozšiřování originálu či rozmnoženiny díla. V praxi dochází ke zkušebnímu zpřístupnění nabízených děl, to znamená že si třeba zákazník může v obchodě s nosiči hudebních děl na zkoušku poslechnout ukázku z nosiče, o který má zájem. V takových případech se zpravidla jedná o provozování díla ze záznamu. Pokud se tak děje jen v takto účelově vymezeném a přiměřeném rozsahu, tak to spadá do rozsahu licencí uděleného oprávnění k rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, není-li sjednáno jinak. Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho 18

23 souhlasem, se ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování vyčerpá. Jedná se o kogentní ustanovení autorského zákona. Vlastnické právo k originálu nebo rozmnoženině díla se tady preferuje nad majetkovým zájmem autora na výlučném užití jeho díla. Hlavním důvodem je to, aby mohl vlastník originálu či rozmnoženiny řádně užívat svůj majetek. Opět se musí jednat o převod vlastnického práva, nikoliv o půjčování, pronájem nebo jiné dispozice s dílem, nestačí ani přechod vlastnictví. K vyčerpání práva nedojde ani tehdy, pokud originál nebo rozmnoženina díla byli zpřístupněny jinak než rozšiřováním v hmotné podobě, zejména prostřednictvím počítačové sítě, třeba jako tzv. download. Vyčerpání práva znamená, že autor už nemůže kontrolovat další převod originálu či rozmnoženiny díla. Vlastník ho může volně převádět a nabízet k převodu. 29 Pokud si někdo například koupil v knihkupectví úplně nový výtisk knihy, tak se tímto prvním prodejem právo autora na rozšiřování vyčerpalo. Pokud jej potom dotyčný prodal přes inzerát někomu jinému, nevznikají autorovi v důsledku tohoto následného prodeje nová práva, právě kvůli tomu, že jeho právo už bylo vyčerpáno. 30 Vyčerpáním práva na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla není dotčeno právo na pronájem a půjčování. Vyčerpání práva se nedotýká ani ostatních majetkových či osobnostních autorských práv. Při opětovném prodeji originálu díla uměleckého má autor právo na odměnu, jedná se tady o výjimku z vyčerpání distribučního práva. 31 Podle mě se jedná o výjimku v tom smyslu, že autor není zbaven podílu na hospodářském úspěchu díla, avšak ani tady nemůže kontrolovat další prodej originálu díla, respektive nemůže rozhodovat o tom, zda k němu dojde či nedojde. Opětovným prodejem originálu díla uměleckého a odměnou s ním spojenou se ještě budu ve své práci zabývat. Vyčerpání práva se nedotýká práva na pronájem, práva na půjčování ani práva na sdělování veřejnosti. 32 Studiem komentáře k autorskému zákonu od Iva Telce A Pavla Tůmy jsem dospěl k tomu, že by tak mohlo být proto, že pronájem, půjčování a sdělování veřejnosti mohou podstatně ovlivnit odbyt rozmnoženin na trhu. 29 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Marie Šebelová, Autorské právo zákon, komentáře, vzory a judikatura, Computer press, Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha,

24 Po vstupu ČR do Evropské unie u nás začal platit režim komunitárního vyčerpání práva, který spočívá v tom, že právo se pro území ČR vyčerpá i tehdy, pokud k prvnímu převodu vlastnictví k originálu či rozmnoženině díla došlo kdekoliv na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Autor tak nemůže vyloučit dovoz originálu či rozmnoženin díla do České republiky. Jestliže však originál či rozmnoženiny pochází z území ležícího mimo území Evropských společenství a Evropského hospodářského prostoru, tak autor má právo udělovat souhlas s jejich dovozem, pokud nedošlo k vyčerpání jeho distribučního práva na území jednotného trhu. Bernská úmluva upravuje distribuční právo jen ve vztahu k filmovým dílům. Dohoda TRIPS zaručila smluvním stranám právo stanovit si vlastní pravidla pro vyčerpání práv k duševnímu vlastnictví. Právo na rozšiřování originálu či rozmnoženiny díla sama nevymezuje. Toto vymezení učinila až Smlouva světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském. V komunitárním právu je právo na rozšiřování originálu či rozmnoženiny díla, včetně komunitárního režimu vyčerpání práva, upraveno ve směrnici č. 2001/29/ES. Autorský zákon se od této směrnice odchýlil tím, že vyňal rozšiřování díla pro osobní potřebu z výlučného autorského práva na základě volného užití. Autorský zákon, na rozdíl od směrnice, neomezuje distribuční právo jen na veřejné rozšiřování. Ve směrnici není veřejné zpřístupňování díla definováno, proto s ní úprava v autorském zákoně není v rozporu. Zvláštní úprava distribučního práva je obsažena ve směrnici o právní ochraně počítačových programů a ve směrnici o právní ochraně databází Pronájem Dalším majetkovým autorským právem je právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla. Řadí se mezi mechanická práva. Pronájmem se dle autorského zákona rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. Pronajmout ve smyslu autorského zákona lze jedině originál nebo rozmnoženinu díla, tedy hmotný nosič, na kterém je dílo zachyceno a 33 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,

25 jehož prostřednictvím může být objektivně zpřístupněno. Pokud byl pronajat originál nebo rozmnoženina díla, prostřednictvím kterých může být dílo zpřístupněno pouze za použití určité pomůcky či informace, jako je například kód, tak je výkonem práva užít dílo až poskytnutí dané pomůcky či informace, protože až tím dochází ke zpřístupnění díla. Pokud byli pronajaty originál nebo rozmnoženina díla, které objektivně bez dalšího neumožňují zpřístupnění díla, nejedná se o výkon práva na pronájem. Výkonem práva na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla není ani situace, kdy bylo dílo dočasně zpřístupněno jinak než přenecháním jeho hmotného nosiče. V takovém případě se zpravidla jedná o jiný způsob užití díla. Za pronájem originálu či rozmnoženiny díla se nepovažuje ani sdělování díla veřejnosti na vyžádání prostřednictvím počítačové nebo obdobné sítě. Právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla se nevztahuje na pronájem zařízení, jako je třeba přehrávač nebo přijímač, pomocí kterého může být dílo sděleno či užito. Aby se mohlo jednat o pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, musí být dána úplatnost. Úplatou se podle autorského zákona rozumí přímý či nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch. Tím může být jakýkoli prospěch, který jde nad rámec osobní potřeby fyzické osoby. Je to tedy plnění, kterým se zvětšuje majetek pronajímatele, avšak může to být i plnění, díky němuž se majetek pronajímatele nezmenší, ač by se jinak zmenšil. Může to být finanční i naturální plnění, prominutí dluhu, provedení výkonu nebo práce bezúplatně nebo za nižší než obvyklou cenu a podobně. Podle směrnice o právu na pronájem a půjčování a o některých právech souvisejících s právem autorským v oblasti duševního vlastnictví částka, která není vyšší než náhrada nutných provozních nákladů na činnost pronajímatele, není přímým ani nepřímým hospodářským prospěchem nebo obchodním užitím. K zásahu do výlučného práva na pronájem dochází v okamžiku, kdy je dílo na základě pronájmu jeho originálu či rozmnoženiny zpřístupněno. Zda dochází k pronajímání pravidelně či nahodile, v rámci přímého výkonu podnikatelské činnosti, při jiné podnikatelské činnosti, jako je třeba poskytování ubytovacích služeb nebo úplně mimo podnikání, nemá z autorskoprávního hlediska význam. 21

26 Podle současného znění autorského zákona nezáleží na účelu užití nájemcem. Podle původního znění se za výkon práva na pronájem originálu či rozmnoženiny díla pokládalo jedině poskytnutí originálu či rozmnoženiny díla k dočasné osobní potřebě. Pokud byli originál nebo rozmnoženina díla pronajaty pro osobní potřebu, jedná se o volné užití díla, nikoliv o výkon výlučného.autorského práva. Pronájem je ale úplatný a tak je užití díla tímto způsobem pro osobní potřebu prakticky vyloučeno. O pronájem se může jednat jedině tehdy, pokud jsou originál či rozmnoženina díla přenechány jen dočasně, tedy na dobu určitou. O pronájem se většinou jedná i v případě zpětné koupě založené na závazku kupujícího nabídnout originál nebo rozmnoženinu díla v určité lhůtě zpět prodávajícímu za cenu, která je nižší než prodejní cena. Kupní smlouva je tady simulovaným právním úkonem, který má zastřít nájemní smlouvu a je tedy neplatná, naopak zastřená nájemní smlouva je platná a představuje výkon autorského práva na pronájem. Právo na pronájem se nevyčerpává. Pronajímatel musí mít ke každému jednotlivému pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla souhlas autora. Stejně tak musí mít souhlas autora nájemce, v případě že chce dát pronajatý originál či rozmnoženinu do podnájmu nebo v případě že chce jinak užít dílo, které je na něm zachyceno. Obecně platí, že pokud někdo nabude vlastnické právo nebo držbu k originálu nebo rozmnoženině díla, tak ho to ještě neopravňuje k užití díla, není-li sjednáno jinak. Mezi pronajímatelem hmotného nosiče díla a nájemcem vzniká nájemní vztah, který se řídí obecnou soukromoprávní úpravou. Zároveň vzniká autorskoprávní vztah z pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla mezi pronajímatelem a autorem, který představuje výkon autorského práva užít dílo a který se řídí autorskoprávní úpravou. Nájemní smlouva, na základě které se neoprávněně zasahuje do výlučného práva autora na pronájem originálu či rozmnoženiny díla, je absolutně neplatná pro rozpor jejího obsahu nebo účelu se zákonem, byť to autorský zákon nestanoví, protože je tady zasaženo do ústavně chráněného majetku autora. Autor uděluje souhlas s výkonem autorského práva na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla zásadně v licenční smlouvě. 22

27 Zákon zakládá bezúplatnou licenci k pronájmu architektonických děl vyjádřených stavbou a děl užitého umění v užitné podobě. K právu na pronájem originálu či rozmnoženiny díla se vztahují i jiné bezúplatné zákonné licence. Jestliže autor udělil licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla, které je zaznamenáno na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci tohoto záznamu, tak má autor, případně výkonný umělec, právo na přiměřenou odměnu za pronájem díla vůči tomu, kdo bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla dále pronajímat. Autor se tohoto práva nemůže vzdát. Povinně se tady uplatňuje kolektivní správa. Dohoda TRIPS a Smlouva světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském vymezují právo na pronájem jako výhradně obchodní pronajímání originálů nebo rozmnoženin děl. Smluvní státy mohou za určitých podmínek omezit nebo vyloučit toto výlučné právo, pokud jde o pronájem počítačových programů nebo filmových děl. 34 Ve společných prohlášeních ke Smlouvě světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském je uvedeno, že pojmy originál a rozmnoženina a rozmnoženiny, které jsou užity jako předměty práva na pronájem, se vztahují jen na trvalé rozmnoženiny, které se mohou uvádět do oběhu jako hmotné předměty. 35 V komunitárním právu je právo na pronájem upraveno ve směrnici 2006/115/ES, která mimo jiné vylučuje stavby a díla užitého umění z tohoto práva, stanovuje výlučnost práva autora na udělení souhlasu s výkonem práva na pronájem, nezadatelnost práva autora na přiměřenou odměnu za pronájem a také možnost stanovit povinnou kolektivní správu tohoto práva. Také v případě práva na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla je zvláštní úprava tohoto práva obsažena ve směrnici o právní ochraně počítačových programů a ve směrnici o právní ochraně databází Půjčování 34 Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck, Jan Kříž a kolektiv, Autorský zákon a předpisy souvisící komentář (2. aktualizované vydání), Linde Praha, Telec, Tůma, Autorský zákon komentář, C.H. Beck,