Na stopě vydře říční -

Transkript

1 Na stopě vydře říční - otázky a hry,co Tě zavedou až k vydře Autor František Šusta, Ph.D. frantisek.susta@seznam.cz Vytvořeno na podporu tábora Sluneční zátoka a stanice ochrany fauny v Pavlově u Ledče Vydra je tajemná šelma, kterou se málokomu podařilo v přírodě spatřit na vlastní oči. A přitom žije jen kousek od Nás. Po řece Sázavě putuje vydra, chráněna noční tmou, i několikrát týdně. Po sobě zanechává stopy, které sice neznalý člověk přehlédne, ale my se v nich naučíme zakrátko číst jako v otevřené knize. Pojďme tedy společně vypátrat, kudy chodí naši tiší vodní společníci a kolik že jich tu vlastně s námi žije. Kdo je vlastně vydra? Každý ví, že vydra plave ve vodě. Co více o ní ale víte? Poblíž řeky žije mnoho druhů zvířat, z nichž některá jsou vydře blízce příbuzná a jiná naopak skoro vůbec. Úkol 1: Zvířata na obrázcích můžeš potkat u vody, ale jen jedno z nich je vydra. Zkus ji poznat a označit. Úkol 2: Teď, když už jsme poznali vydru, určitě správně přiřadíme i jména ostatních zvířat. Spoj správně nabízené možnosti s obrázkem zvířete. a) b) c) d) Vybírej z těchto jmen : Vydra říční Rejsec vodní Kuna (lesní nebo skalní) Ondatra Nutrie Jezevec lesní Norek americký f) e) g) Úkol 3 : Ne všechna vyobrazená zvířata jsou příbuzná naší vydře. Dobře se podívej na obrázek vydry a pak mezi ostatními zvířaty na obrázcích vyber a označ tři její nejbližší příbuzné (napiš k nim třeba PŘ jako příbuzný nebo sem vypiš jejich čísla).

2 Vydra je velký rybář a její hlavní potravou jsou právě ryby. Na našem obrázku si vydra na jedné takové rybě pochutnává. Jenže ouha, vždyť ta naše vydra nemá zuby!!! Úkol 4: Na obrázcích vidíš dva typy zubů. Zuby jsou svému majiteli skutečným nástrojem, který si dokáže poradit s různou potravou. Jedny vyobrazené zuby patří vydře a pracují jako nůž a nůžky, druhé ondatře a pracují jako dláto. Přiřaď čarami správné zuby ke správnému živočichovi a také správný symbol nástroje ke správným zubům (pozn. pokud ještě nemáš vyřešeny předchozí úkoly, tenhle úkol je k nim tak trochu nápovědou. Pro zajímavost můžeš naší bezzubé vydře ty správné zuby domalovat do tlamy). Úkol 5: Když už se ti podařilo přiřadit správné zuby vydře a ondatře, určitě je správně přiřadíš i některým jejich příbuzným. Do připravených políček připiš jména zvířat, o kterých už byla řeč v úkolu č. 2 podle toho, jakou funkci plní jejich chrup (tj. zvířata se špičatými zuby připiš k symbolu nože a nůžek a ty s dlátovitými zuby k symbolu dláta). Vybírej z těchto zvířat: Norek americký, vydra říční, ondatra, nutrie, kuna

3 Proč bylo tolik přiřazovacích úkolů hned na úvod? Protože zuby zvířete, jeho zvyky a schopnosti, příbuznost s ostatními druhy i jeho velikost rozhodují o tom, čím se zvíře živí a jaké zbytky kořisti po sobě zanechá. Ne všechnu potravu, kterou najdeme na břehu řeky, tu zanechala vydra. Kromě zbytků vydří potravy tu nejčastěji narazíme na potravu norka amerického, ondatry a volavky. Siluety zvířat v poměrech jejich přibližné velikosti vidíš na obrázku, jak fungují jejich zuby už víš. Nemluvili jsme jen o volavce - ta ale nemá zuby, jen velký zobák, jehož špičkou dokáže kořist velkou silou zasáhnout jako majzlíkem. volavka vydra norek ondatra Úkol 6: Jsi rybář a při procházce po břehu nacházíš následující kořist. Komu patří? (dopiš jméno zvířete) a - U díry pod kořeny vrby leží velká hromada škeblí. Jejich schránky jsou otevřené a vnitřek vyjedený. Okraje schránek jsou naštípnuté, jako by někdo do otvoru mezi ně vsunul páčidlo a silou je rozevřel. Byl/a to... b - Na břehu se povaluje několik šupin, prsní ploutve, ocasní ploutev a část skřelí ryby, která musela měřit alespoň 30 cm. Někdo jí snědl skoro celou i s kostmi a dokonce i s hlavou. Byl/a to... c - Ryba asi 30 cm dlouhá leží vytažená na břehu a její bok je rozbitý silnými údery. Hlava je také rozbitá a je bez očí. V trávě okolo ryby je několik bílých stříkanců. Tady hodoval/a... d - Z ryby asi 20 cm dlouhé zbývá na břehu celá hlava, hřbet a ocas. Někdo malý tu svými zoubky vyjedl měkké břicho a zbytek už nedokázal rozkousat. Byl/a to nejspíš... (Pozn. Pro úplnost je třeba si povědět, že vyjmenované kořisti nemusí být zdaleka to jediné, čím se naši živočichové živí. Tak třeba ondatra se živí hlavně rostlinami, norek si rád pochutná na užovce nebo žábě atd. Volavka zas obvykle polyká menší kořist vcelku. Po jejich hodování často nezůstane ani stopa. Zde jsme vyjmenovali jen ty nejtypičtější pozůstatky po kořisti, s jakými se na břehu můžeš setkat.)

4 Každý ví, že při běhu nebo jízdě na kole potřebujeme pro správný terén správné obutí. V bahně mnohem lépe projedeme na horském kole se širokými plášti, zatímco na silnici potřebujeme tenčí a hladká kola. Také každé zvíře má vlastní obutí pro pohyb v tom terénu, který mu vyhovuje. Úkol 7: Měkkým bahnem na kraji řeky běžela dvě zvířata. Jedno z nich se bořilo hluboko do bahna a bylo pomalé, druhé se bořilo jen málo a bahno snadno přešlo. Podívej se na obě stopy na obrázku a pak napiš heslo bahno ke stopě zvířete, které bahnem snadno a rychle prošlo. (Vzpomeň si na přirovnání ke kolům) Úkol 8: Obě zvířata se ale po projití bahnem dostala na louku, kde už byla tvrdá země. Které zvíře bylo podle tebe rychlejší tady, na tvrdém povrchu? (Označ stopu heslem tvrdá země) a) b) Úkol 9: Teď už ti můžeme prozradit, že jedno ze zvířat je liška obecná a druhé vydra říční. Zamysli se nad tím, který povrch (bahno nebo tvrdá země) kterému zvířeti vyhovuje a podle toho připiš ke každé stopě správné jméno zvířete Úkol 10: Teď už ti také můžeme prozradit, že namalovaná stopa vydry patří pravé zadní noze. Dokážeš pojmenovat jednotlivé prsty? Označ na stopě vydry na obrázku malíček, prostředníček a palec. Pokus se vedle této pravé zadní namalovat, jak by asi měla vypadat stopa levé zadní nohy. Úkol 11: Teď vyber a označ z nabízených možností níže na obrázku dvě stopy ( urči pravou a levou), které patří předním nohám vydry.

5 Vydra na souši používá nejrůznější druhy pohybu a tak za sebou zanechává i různé stopy. Řadě stop, kladených určitým způsobem za sebou, říkáme stopní dráha a právě tvar stopní dráhy nám prozradí, jestli naše vydra jen kráčela krokem, pohybovala se přískokem, běžela, nebo cválala bokem napřed. Úkol 12: Pokus se přiřadit k jednotlivým vyobrazeným stopním dráhám obrázek s názvem způsobu pohybu vydry. Úkol 13: Dokážeš odhadnout, který pohyb je nejpomalejší a kdy naopak měla vydra nejvíc naspěch? Napiš k jednotlivým způsobům pohybu pořadí podle rychlosti od 1 do 4 tak, že č. 1 je nejrychlejší a č. 4 nejpomalejší. a) b) c) d) sprint boční cval krok přískok (Pozn. Pokud si chcete vyzkoušet kladení stop sami a natiskat si vlastní vydří stopy, tábor Sluneční zátoka má k dispozici tiskátka stop vydry i jiných zvířecích druhů ve skutečné velikosti.)

6 Vydra je samotář a ostatním příslušníkům vlastního druhu nechává po sobě v přírodě vzkazy, které znamenají např. toto: Pozor, tady je to moje, nechoď sem! nebo Tady už jsem lovil, tady nic nenajdeš! Vzkazy si vydry samozřejmě nepíší tužkou na papír, ale používají k tomu vlastní trus. Podle trusu jiná vydra pozná, kdo ho tu zanechal, jakého byl pohlaví, jeho zdravotní stav a mnoho dalšího. Vydra za jednu noc umístí i několik desítek kusů trusu na významná místa v terénu, někdy i na 30 km řeky. Úkol 14: Zahrajeme si na dvě vydry, které si nechávají vzkazy. My ale samozřejmě nebudeme po sobě zanechávat trus, bohatě nám postačí sirky. Pomůcky: Hřiště alespoň 8*5 m, 10 sirek, několik míčků (raději malé a měkčí), stopky Na hřišti nebo jiné ploše o velikosti alespoň 8*5 m ( v táboře Sluneční zátoka je ideální velké hřiště uprostřed tábora) si namalujte patou na zem tvar potoka, který se klikatí, po obou stranách potoka ve vzdálenosti nejméně 3 m udělejte dlouhou čáru a na jednom místě potoka si označte most (podobně jako ukazuje obrázek). Soutěží proti sobě dvě dvoučlenná družstva, rozhodčí dohlíží na hru a měří čas. Jedna dvojice představuje dvě vydry a druhá lovce. Lovci stojí za čárou, nesmějí ji překročit a jsou vybaveni míčky (nejlepší je zásoba měkkých míčků, které Vám daleko neuletí), kterými se snaží vydru zasáhnout. První z vyder musí projít od začátku do konce potoka a zanechat tu pro druhou vydru 10 sirek. POZOR, DŮLEŽITÁ PRAVIDLA: - Sirky nesmí vydra klást do koryta potoka, ale na břeh. Nikdy nesmí dát dvě sirky hned vedle sebe, ale vždy alespoň 50 cm od sebe. V prostoru pod mostem mohou být sirky nejvýše tři. Sirky nesmí vydra na zem upustit, ale musí je položit tak, aby se přitom dotkla země. - V korytě potoka a na území pod mostem nesmí soupeř vydru vybít, zato jakmile se vydra alespoň jednou končetinou dotkne břehu mimo most, je možné ji zasáhnout (zjednodušeně řečeno, lovec smí hodit míček jen tehdy, pokud vydra vystoupí na břeh nebo se jen dotkne břehu jinde než pod mostem, např. když pokládá sirku). - Je-li vydra vybita, vrací se na start a začíná znovu, přičemž sirky, které už položila, nechává na místě. - Zatímco první vydra běží, druhá se nedívá. Jakmile první vydra doběhne na konec a má všechny sirky položeny, zavolá na vydru 2 a ta se pokusí co nejrychleji proběhnout potokem a sirky posbírat. I jí se lovci snaží vybít, jakmile se dotkne břehu jinde než pod mostem (tedy obvykle ve chvíli,kdy sbírá ze země sirky). Po vybití se vydra vrací na start, ale již sebrané sirky si nechává. - Obě dvojice si pak vymění role. Vyhrává ta dvojice, která v roli vyder zvládne trasu nejrychleji. Most (zde se na vydru nesmí házet) Čáry ve vzdálenosti nejméně 3 m od potoka, které lovci nesmějí překročit Start Cíl Koryto potoka (členité, může mít i přítoky)

7 I když dnes už se počet vyder v České republice každým rokem zvyšuje, ještě nedávno byla vydra kriticky ohrožená. Vždyť ještě na začátku devadesátých let dvacátého století nežilo na celém území republiky více než 300 těchto zvířat. Na úbytek jejich počtu měl vliv lov, pronásledování rybáři i změny přírodního prostředí. Tu největší ránu ale zasadily vydrám škodlivé látky rozpuštěné ve vodě. Těch už je dnes naštěstí mnohem méně a tak se do naší přírody vrací nejen vydra, ale i spousta dalších zvířat žijících u vody. Ale jak to, že stejné škodliviny, které ublížily vydrám, nevyhubily vodní hmyz, ryby nebo třeba ondatry? Pojďte, zahrajeme si malou hru a třeba na to přijdeme. Úkol 15: V přírodě už je to tak zařízeno, že zkrátka někdo jí rostliny, někdo malé živočichy a i ten, kdo je lovcem, může být nakonec uloven a sněden někým větším. Říká se tomu potravní řetězec a právě na takový potravní řetězec si teď zahrajeme. Náš řetězec se bude týkat řeky Sázavy a bude vypadat následovně: ve vodě plavou rozpuštěné živiny, tyto živiny žerou perloočky a buchanky (tedy plankton), plakton požírají drobné ryby (třeba přímo rybí potěr), drobné rybky loví dravé ryby, a tyto velké ryby loví vydra. Učitel Vám teď rozdá kartičky s Vaší rolí (plankton, drobná rybka, dravá rybka, vydra). Svou roli nikomu neprozrazujte. Na začátek vysype učitel na zem hromadu papírků, které představují živiny. Úkolem planktonu je získat, jakmile zazní povel, co nejvíce živin. Na další povel musí drobné rybky pochytat co nejvíce planktonu a sebrat mu jeho živiny, stejně pak na další povel pochytají velké ryby drobné rybky a připraví je o živiny a nakonec získají co nejvíc živin i vydry od velkých ryb. Smysl celé hry Vám vysvětlí učitel až po jejím skončení. Živiny

8 A teď už nám zbývá jediné. Vyrazit do terénu a zjistit, jestli na naší řece žijí vydry a kolik jich tu vlastně je. Z předchozích her už víte, jak vypadá stopa vydry, co znamená její stopní dráha i kam umísťuje trus. Stačí už jen trochu se vžít do myšlení vydry a snadno jí vystopujeme. Abyste si v terénu věděli rady a měli s čím srovnávat, můžete si od správce tábora Sluneční zátoka ( vypůjčit odlitek stopy vydry a také, pokud chcete, i vzorek vysušeného vydřího trusu v epruvetce (nebojte se, vydří trus nijak odporně nepáchne, je to vlastně tmavá hromádka rybích kostí). Úkol 16: Projděte se podél Sázavy a najděte co nejvíce známek pobytu vydry. Zapisujte si výsledky, abyste pak z nich mohli vyvodit závěr, kolik vyder tu žije, jakého jsou pohlaví, nebo kdy naposledy tu vydra prošla. Čeho si budeme všímat: Stopy: Podle šířky stopy zadní nohy lze odhadnout, jestli se jedná o stopu samce či samice (popř. mláděte). Měříme šířku mezi vnějšími okraji malíčku a palce (viz obrázek). Mláďata - šířka stopy zadní nohy méně než 45 mm Samice nebo mladý samec mm Dospělý samec nad 70 mm Měříme vzdálenost mezi okraji palce a malíčku zadní nohy Stopy najdete hlavně na písčitých a bahnitých březích tam, kde vydra vylezla, aby umístila trus. Trus: Trus vydry má nezaměnitelný pach, který není nijak odporný a podle někoho dokonce připomíná vůni kvetoucího tavolníku (právě na seznámení s tímto specielním pachem je v táboře Sluneční zátoka připraven vzorek trusu na ukázku). Tuto vůni mu dávají příměsky ze žláz pod ocasem vydry. Samotný trus je tvořený hlavně spoustou rybích kostí a šupin. Vydra tuto svojí navštívenku umísťuje na významná, ale zároveň chráněná místa. Budeme si tedy všímat vysokých kamenů na březích pod mosty, vysokých balvanů v korytě řeky nebo tam, kde břeh ostře vybíhá do vody. Vydra svůj trus ráda odkládá i u kořenů vývratů stromů, pokud jsou na břehu řeky. Pokud je trus ještě tmavý a měkký, je čerstvý a vydra tu prošla nejvýše před třemi dny. Po třech dnech trus vysychá. Pokud je již zcela bílý a rozpadá se na drobné rybí kůstky, je starší než 1 měsíc. Podle těchto znaků lze poznat, kdy tudy vydra naposledy prošla. POZOR, V HORKÝCH MĚSÍCÍCH ROKU (HLAVNĚ V LÉTĚ) VYDRA ČASTO ODKLÁDÁ SVŮJ TRUS DO VODY A PAK NENÍ MOŽNO HO NA BŘEHU NAJÍT. Zapisujte si tedy velikost stop, počet a přibližné stáří trusu a místo, kde jste stopy a trus našli. Podle těchto údajů dokážete zjistit mnoho o vydrách ve svém okolí. Pokud si nebudete vědět rady s tím. co Vaše výsledky znamenají, rádi Vám na to odpoví při návštěvě ve Stanici ochrany fauny v Pavlově u Ledče ( kam se můžete snadno vypravit na návštěvu - od tábora Sluneční zátoka je stanice vzdálena slabé 4 km. Přejeme co nejkrásnější zážitky NA STOPĚ VYDŘE ŘÍČNÍ!!!