Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

Transkript

1 Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 měrná leden únor březen duben květen jednotka 2013 nezaměstnanost tis. osob 585,8 593,7 587,8 565,2 547,5 podíl nezaměstnaných % 8,0 8,1 8,0 7,7 7,5 volná místa tis. míst 33,8 34,6 38,9 39,8 42, nezaměstnanost tis. osob 629,3 625,4 608,3 574,9 550,0 podíl nezaměstnaných % 8,6 8,6 8,3 7,9 7,5 volná místa tis. míst 36,4 38,3 40,8 44,2 48, nezaměstnanost tis. osob 556,2 podíl nezaměstnaných % 7,7 volná místa tis. míst 62,3 2

3 650 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa

4 I letos připomene druhý únorový valentinský týden význam manţelství pro ţivot jednotlivců i společnosti, a to v rámci kampaně Národní týden manţelství, jejímţ cílem je inspirovat i české ţeny a muţe k tomu, aby se nenechali odradit a hledali cesty k upevnění svých dlouhodobých trvalých vztahů. 4

5 Národní týden manţelství vznikl v roce 1996 ve Velké Británii, v roce 2007 se poprvé konal v ČR a v současné době se připravuje ve více neţ dvaceti dalších zemích světa. Cílem akce je posílit vztahy v manţelství a zvýraznit potřebu zabývat se otázkou vztahových dovedností jako předpokladů dobrého manţelství a téţ motivovat laickou a odbornou veřejnost, média i veřejně známé osobnosti, aby alespoň jednou za rok podpořili důleţitost manţelství. Kromě ČR se k iniciativě připojily další země, např. Austrálie, Belgie, Irská republika, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Rumunsko, Slovensko, Severní Irsko, Švýcarsko a USA. Podrobné informace jsou na Jednou z nejrozšířenějších akcí na zlepšení vztahů v manţelství, je dlouhodobě kurz Manţelské večery. Třináctkrát jsme se ţenou tento kurz vedli, a i kdyţ jsme spolu šťastní uţ víc neţ 50 let, pokaţdé jsme přišli na něco, čím jsme sami mohli ještě zlepšit naše vztahy, uzavřel tiskový mluvčí týdne manţelství Jan Frolík. 5

6 Sociální politika jako součást politiky Politický systém České republiky Politická situace ČR Ekonomická a sociální situace ČR 6

7 Do 1918: : : : : : : Od 1993: součást Rakouska-Uherska absolutní monarchie Československá republika parlamentní demokracie Protektorát Čechy a Morava, součást Velkoněmecké říše, podřízena nacistickému reţimu Československá republika parlamentní demokracie Československá (od 1961: socialistická) republika parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) Československá socialistická republika federace ČSR a SSR s republikovými parlamenty a vládami, parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) Česká a Slovenská federativní republika parlamentní demokracie Česká republika, parlamentní demokracie 7

8 Parlamentní demokracie: Prezident: volen na 5 let (nejvýše dvě období), původně parlamentem, od r přímo občany Moc zákonodárná: dvojkomorový parlament poslanecká sněmovna (200 poslanců), senát (81 senátorů) Moc výkonná: vláda premiér a 16 ministrů Moc soudní: Nejvyšší soud (Brno), Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Krajské soudy, Okresní soudy Základní zákon: Ústava ČR (1993) Jakým procesem lze změnit Ústavu? Jak je zajištěno, aby ţádný zákon nebyl v rozporu s Ústavou? 8

9 Strany se podle svého programového zaměření profilují na spektru mezi pravicí a levicí. Sdruţováním v politických stranách občané vstupují do soutěţe o získání politické moci: o vítězích a poraţených rozhodují voliči ve svobodných volbách. 9

10 Odmítá rovnostářství, nerovnost mezi lidmi vnímá jako neodstranitelnou či odstranitelnou za cenu omezení svobody, Nerovnost vnímá také jako uţitečnou, jelikoţ má podporovat neutuchající boj za zlepšení společnosti. Klade důraz více na individualismus neţ na kolektivismus. Prosazuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, to povaţuje za podmínky nezbytné k ţivotu a prosperitě společnosti. 10

11 Hájí práva a zájmy niţších a středních vrstev společnosti, zvlášť zájmy zaměstnanců proti vlastníkům výrobních prostředků. Vyţaduje, aby se tyto vrstvy účastnily na uskutečňování politiky. Akcentuje rovnostářství: prosazuje politickou, sociální, v různé míře i ekonomickou rovnost a také rovnost příleţitostí. Upřednostňuje státní, druţstevní nebo jinou společnou formu vlastnictví výrobních prostředků před vlastnictvím soukromým. Staví se za vyšší míru zásahů státu do ekonomiky. Zavádí rozsáhlé sociální zabezpečení, které vede k vysokému zdanění příjmů. 11

12 Priority Stát Levice sociální politika, sociální jistoty sociálně odpovědný silný stát Pravice výroba, umoţnění podnikatelské aktivity minimalizace kompetencí státu Spravedlnost rozdělovací vyrovnávací Rovnost výsledků příleţitostí Svoboda reálná formální Demokracie zastupitelská, důraz na přímou demokracii zastupitelská Člověk kolektiv jednotlivec Stát a společnost tendence ke splynutí důsledné oddělení Společenský vývoj rychlá změna - revoluce nebo reforma postupný vývoj - evoluce Stát a ekonomie státní ochranářství liberalizace Ekonomické priority sníţení nezaměstnanosti sníţení inflace 12

13 Strana Platné hlasy % platných hlasů Mandáty Česká strana sociálně demokratická ,45 50 ANO ,65 47 Komunistická strana Čech a Moravy ,91 33 TOP ,99 26 Občanská demokratická strana ,72 16 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury ,88 14 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová ,

14 : 1998: : : pravicová vláda, předseda Václav Klaus úřednická vláda, předseda Josef Tošovský levicová vláda, předsedové Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek pravicová vláda, předseda Mirek Topolánek : : : Od 2013: úřednická vláda, předseda Jan Fischer pravicová vláda, předseda Petr Nečas úřednická vláda, předseda Jiří Rusnok levicová vláda, předseda Bohuslav Sobotka Co je úřednická vláda a za jakých okolností vzniká? 14

15 Funkce Předseda vlády 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Místopředseda vlády pro vědu a výzkum Ministr vnitra Ministryně spravedlnosti Ministr obrany Ministr průmyslu a obchodu Ministr ţivotního prostředí Ministr zemědělství Ministr zahraničí Ministr zdravotnictví Ministryně práce a sociálních věcí Ministr kultury Ministr dopravy Ministr školství, mládeţe a tělovýchovy Ministryně pro místní rozvoj Ministr pro lidská práva a rovné příleţitosti, předs. Legislativní rady vlády Člen vlády Bohuslav Sobotka Andrej Babiš Pavel Bělobrádek Milan Chovanec Helena Válková Martin Stropnický Jan Mládek Richard Brabec Marian Jurečka Lubomír Zaorálek Svatopluk Němeček Michaela Marksová Daniel Herman (Antonín Prachař) Dan Ťok Marcel Chládek (Věra Jourová) Karla Šlechtová Jiří Dienstbier 15

16 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Ministerstvo zdravotnictví: Ministerstvo školství: Ministerstvo pro místní rozvoj: Ministerstvo spravedlnosti: Ministerstvo ţivotního prostředí: Ministerstvo financí: politika sociálního zabezpečí sociální sluţby politika zaměstnanosti rodinná politika zdravotní politika vzdělávací politika bytová politika soudnictví, vězeňství ekologická politika koordinace finančních toků do jednotlivých politik 16

17 Stát můţe dotovat sociální politiku pouze za podmínky, ţe má dostatečné příjmy. To přepokládá vysokou produkci zboţí a sluţeb HDP za rok 2012 byl v ČR 3,844 bilionu Kč, 2013: 3,884 bilionu Kč, 2014: 4,100 (odhad). Největší část příjmů státního rozpočtu (cca 85 %) tvoří příjmy z daní a sociálního pojištění 2015: Příjmy SR celkem: 1,118 bilionu Kč, z toho z daní: 575 mld. Kč z pojistného na sociální zabezpečení: 400 mld. Kč z projektů EU: 87 mld. Kč Výdaje SR celkem: 1,218 bilionu Kč, z toho důchody a sociální dávky: 533 mld. Kč platy a provoz školství 135 mld. Kč Jaký je rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a státním dluhem? Pokud jsou výdaje státu vyšší neţ příjmy, musí si stát půjčit peníze od bank nebo jiných subjektů. Státní dluh ČR byl k : 1,68 bilionu Kč (k : 1,22 bilionu Kč). 17

18 87 56 Příjmy daně Výdaje důchody a dávky pojistné školství EU ostatní 135 ostatní 18

19 Hrubý domácí produkt (HDP, někdy také HND hrubý národní důchod, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněţní hodnota statků a sluţeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se pouţívá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také pouţívá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech. Čím vyšší je HDP, tím lépe můţe stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. 19

20 HDP HDP na obyv. % y/y +3,1-4,5 +2,5 +1,8-1,0-0,9 mld. Kč 3 848, , , , , ,8 Kč/obyv PPS/obyv., b.c

21 21

22 22

23 Trţní sektor (ekonomický, soukromý) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na vytvářeních hodnot a dosahování zisku. Jádrem je trh, který mechanismem nabídky a poptávky zajišťuje spontánní koordinaci ekonomických aktivit. Státní sektor (veřejný): stát je institucí s mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Jeho úkolem je zajišťovat veřejné zájmy, jejichţ realizace je mimo moţnosti trhu (vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost, obrana apod.). Stát je tvořen zastupitelskými, exekutivními a soudními orgány a krajskou a místní samosprávou. Občanský sektor (nestátní, neziskový) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na jiné cíle neţ dosahování zisku. Hraje významnou roli také v oblasti sociální politiky a sociální práce. 23

24 Pojem občanská společnost zahrnuje veškeré společné jednání občanů na dobrovolné bázi. Je-li spojeno s vytvářením organizací s právní subjektivitou na základě práva sdruţovacího, označujeme je jako Organizace občanské společnosti (OOS) Třetí sektor (vedle státu a trhu) Nevládní organizace (angl. Non-governmental organizations, NGO) Nestátní neziskové organizace (NNO) Mohou být zaměřeny na Sdílení společných zájmů zájmové OOS (např. sportovní, umělecké, myslivecké) Veřejně prospěšnou činnost servisní OOS (např. sociální, zdravotní, vzdělávací) Obhajobu zájmů určité skupiny obyvatel nebo zájmů veřejných advokační OOS (např. odbory, ekologická či lidskoprávní hnutí) Společné znaky: Organizovanost Soukromý charakter a nezávislost na státu Zásada nerozdělování zisku Samosprávnost Dobrovolnost V současnosti je v ČR asi OOS, z toho asi 92 tis. spolků, 3000 církevních právnických osob, 1000 nadací a nadačních fondů a 1000 OPS. 24

25 Jaký je rozdíl mezi právem shromaţďovacím a sdruţovacím? Svoboda sdruţování - Listina základních práv a svobod, čl. 20: (1) Právo svobodně se sdruţovat je zaručeno. Kaţdý má právo spolu s jinými se sdruţovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruţeních. (2) Občané mají právo zakládat téţ politické strany a politická hnutí a sdruţovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliţe to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakoţ i jiná sdruţení jsou odděleny od státu 25

26 Občanská sdruţení: s účinností od došlo ke zrušení zákona o sdruţování občanů (83/1990 Sb; ZoSO ) a k přesunu právní úpravy občanských sdruţení (resp. spolků) do nového občanského zákoníku (89/2012 Sb.). Nadace a nadační fondy: Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, registrace v Nadačním rejstříku u místně příslušného Krajského soudu Obecně prospěšné společnosti: Zákon č. 248/1995 o obecně prospěšných společnostech, registrace v rejstříku OPS u místně příslušného Krajského soudu Evidované právnické osoby církví a náboţenských společností: Zákon č. 3/2002 o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností, registrace v rejstříku církevních právnických osob na MK ČR Odbory: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání 26

27 OBČANSKÁ SDRUŢENÍ: stávají se dnem účinnosti občanského zákoníku spolkem. 1. Základní charakteristika spolku: ČLENSKÁ organizace, hlavní činností je spolková činnost vykonávaná členy nebo pro členy, na základě občanského zákoníku upraví své stanovy. 2. transformují se na ústavy : budou poskytovat obecně prospěšné sluţby nebo realizovat obecně prospěšné činnosti v reţimu velmi obdobném fungování obecně prospěšné společnosti. 3. transformují se na sociální druţstvo : bude vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příleţitostí, sociálních sluţeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udrţitelného rozvoje, NADACE A NADAČNÍ FONDY: jejich právní subjektivita se nemění, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI: nadále budou existovat pouze ty obecně prospěšné společnosti, které vznikly do , budou se řídit zákonem o obecně prospěšných společnostech, po jiţ nebude moţné obecně prospěšné společnosti zakládat, k poskytování obecně prospěšných sluţeb bude moţné zřizovat dle nového občanského zákoníku ústavy. 27

28 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády České republiky (dále jen "ČR") v oblasti nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO"). Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy / předsedkyně předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost. 28

29 Politický systém ČR Politické strany a jejich smysl Současná vláda Odpovědnost ministerstev v sociální politice Státní rozpočet příjmy a výdaje Deficit státního rozpočtu Státní dluh Hrubý domácí produkt Nevládní neziskové organizace Nezaměstnanost 29