Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Transkript

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 Sociální politika jako součást politiky Politický systém České republiky Politická situace ČR Ekonomická a sociální situace ČR 2

3 Do 1918: : : : : : : Od 1993: součást Rakouska-Uherska absolutní monarchie Československá republika parlamentní demokracie Protektorát Čechy a Morava, součást Velkoněmecké říše, podřízena nacistickému režimu Československá republika parlamentní demokracie Československá (od 1961: socialistická) republika parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) Československá socialistická republika federace ČSR a SSR s republikovými parlamenty a vládami, parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) Česká a Slovenská federativní republika parlamentní demokracie Česká republika, parlamentní demokracie 3

4 Parlamentní demokracie: Prezident: volen na 4 roky (nejvýše dvě období) parlamentem Moc zákonodárná: dvojkomorový parlament poslanecká sněmovna (200 poslanců), senát (91 senátorů) Moc výkonná: vláda premiér a 15 ministerstev Moc soudní: Nejvyšší soud (Brno), Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Krajské soudy, Okresní soudy Základní zákon: Ústava ČR (1993) Jakým procesem lze změnit Ústavu? Jak je zajištěno, aby žádný zákon nebyl v rozporu s Ústavou? 4

5 Sdružováním v politických stranách občané vstupují do soutěže o získání politické moci: o vítězích a poražených rozhodují voliči ve svobodných volbách. Strany se podle svého programového zaměření profilují na spektru mezi pravicí a levicí. Pravice staví zájmy jednotlivce nad zájmy společnosti (budou-li se mít dobře jednotlivci, bude se mít dobře celá společnost). Spoléhá na odpovědnost a aktivitu každého jednotlivce, sociální pomoc nabízí jen v nejnutnější míře. Levice staví zájmy společnosti nad zájmy jednotlivce (bude-li se mít dobře společnost, budou se mít dobře i její jednotlivé články). Klade důraz na odpovědnost státu za kvalitu života občanů, je sociálně vstřícná. 5

6 Pro parlamentní volby 2010 bylo zaregistrováno 27 politických stran. Hlavní strany (ve volbách 2010 získaly více než hlasů): Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) Křesťanská demokratická unie Československá strana lidová (KDU-ČSL) Občanská demokratická strana (ODS) Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) Strana zelených Suverenita - blok J.Bobošíkové TOP 09 Věci veřejné (VV) Seřaďte strany do pravo-levého spektra! 6

7 : pravicová vláda, předseda Václav Klaus 1998: : : úřednická vláda, předseda Josef Tošovský levicová vláda, předsedové Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek pravicová vláda, předseda Mirek Topolánek : Od 2010: úřednická vláda, předseda Jan Fischer pravicová vláda, předseda Petr Nečas Co je úřednická vláda a za jakých okolností vzniká? 7

8 Premiér: RNDr. Petr Nečas Členové vlády: Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády a ministr zahraničí Radek John, místopředseda vlády a ministr vnitra Ing. Miroslav Kalousek, ministr financí RNDr. Alexandr Vondra, ministr obrany Ing. Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu JUDr. Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti Do kterých stran patří jednotliví členové vlády? Dr. Ing. Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí JUDr. Vít Bárta, ministr dopravy Ing. Ivan Fuksa, ministr zemědělství doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., ministr zdravotnictví Mgr. Josef Dobeš, ministr školství Mgr. Pavel Drobil, ministr životního prostředí MUDr. Jiří Besser, ministr kultury Ing. Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj 8

9 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Ministerstvo zdravotnictví: Ministerstvo školství: Ministerstvo pro místní rozvoj: Ministerstvo životního prostředí: Ministerstvo financí: politika sociálního zabezpečí sociální služby politika zaměstnanosti rodinná politika zdravotní politika vzdělávací politika bytová politika ekologická politika koordinace finančních toků do jednotlivých politik 9

10 Stát může dotovat sociální politiku pouze za podmínky, že má dostatečné příjmy. Největší část příjmů státního rozpočtu (cca 80 %) tvoří příjmy z daní a sociálních příspěvků příklad 2010: Příjmy SR celkem: 1,022 bilionu Kč, z toho z daní: 535 mld. Kč z pojistného na důchodové zabezpečení: 329 mld. Kč z ostatního pojistného na sociální zabezpečení: 38 mld. Kč Výdaje SR celkem: 1,184 bilionu Kč, z toho důchody a sociální dávky: 476 mld. Kč platy a provoz školství, policie a armády: 200 mld. Kč výstavba a údržba dopravních cest: 70 mld. Kč Pokud jsou výdaje státu vyšší než příjmy, musí si stát půjčit peníze u bank nebo jiných subjektů. Státní dluh ČR byl k : 1,216 bilionu Kč ( : 860 mld. Kč). Jaký je rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a státním dluhem? 10

11 11

12 Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech. Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. HDP v ČR se zvyšoval v letech o 0,5 6,4 % ročně, v roce 2009 se snížil v důsledku ekonomické krize o 4,1 %. HDP v ČR činil v roce 2009 cca 3 biliony Kč, tj Kč na osobu, tj. v přepočtu podle parity kupní síly asi USD na osobu. 12

13 Lucembursko (LU) Irsko (IE) Nizozemsko (NL) Rakousko (AT) Dánsko (DK) Belgie (BE) Spojené království (UK) Švédsko (SE) Finsko (FI) Německo (DE) Francie (FR) Itálie (IT) Španělsko (ES) EU Kypr (CY) Řecko (EL) Slovinsko (SI) Česká republika (CZ) Portugalsko (PT) Malta (MT) Maďarsko (HU) Estonsko (EE) Slovensko (SK) Litva (LT) Polsko (PL) Lotyšsko (LV) Rumunsko (RO) 9100 Bulharsko (BG)

14 Tržní sektor (ekonomický, soukromý) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na vytvářeních hodnot a dosahování zisku. Jádrem je trh, který mechanismem nabídky a poptávky zajišťuje spontánní koordinaci ekonomických aktivit. Státní sektor (veřejný): stát je institucí s mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Jeho úkolem je zajišťovat veřejné zájmy, jejichž realizace je mimo možnosti trhu (vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost, obrana apod.). Stát je tvořen zastupitelskými, exekutivními a soudními orgány a krajskou a místní samosprávou. Občanský sektor (nestátní, neziskový) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na jiné cíle než dosahování zisku. Hraje významnou roli také v oblasti sociální politiky a sociální práce. 14

15 Pojem občanská společnost zahrnuje veškeré společné jednání občanů na dobrovolné bázi. Je-li spojeno s vytvářením organizací s právní subjektivitou na základě práva sdružovacího, označujeme je jako Organizace občanské společnosti (OOS) Třetí sektor (vedle státu a trhu) Nevládní organizace (angl. Non-governmental organizations, NGO) Nestátní neziskové organizace (NNO) Mohou být zaměřeny na Sdílení společných zájmů zájmové OOS (např. sportovní, umělecké, myslivecké) Veřejně prospěšnou činnost servisní OOS (např. sociální, zdravotní, vzdělávací) Obhajobu zájmů určité skupiny obyvatel nebo zájmů veřejných advokační OOS (např. odbory, ekologická či lidskoprávní hnutí) Společné znaky: Organizovanost Soukromý charakter a nezávislost na státu Zásada nerozdělování zisku Samosprávnost Dobrovolnost Jaké znáte konkrétní OOS? V současnosti je v ČR asi OOS, z toho asi 70 tis. OS, 3000 církevních právnických osob, 1000 nadací a nadačních fondů a 1000 OPS. 15

16 Svoboda sdružování - Listina základních práv a svobod, čl. 20: (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu Právní formy OOS: Občanská sdružení: Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, registrace na MV ČR Nadace a nadační fondy: Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, registrace v Nadačním rejstříku u místně příslušného Krajského soudu Obecně prospěšné společnosti: Zákon č. 248/1995 o obecně prospěšných společnostech, registrace v rejstříku OPS u místně příslušného Krajského soudu Evidované právnické osoby církví a náboženských společností: Zákon č. 3/2002 o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, registrace v rejstříku církevních právnických osob na MK ČR Odbory: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání 16

17 Chudoba je v současnosti v Evropě definována jako stav, v němž žijí osoby s příjmem pod hranicí 60 % mediánu národního ekvalizovaného příjmu na spotřební jednotku (domácnost). Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby, podle údajů ČSÚ a Eurostatu v roce 2008 zde míra chudoby dosáhla hodnoty 9 %, zatímco průměr EU je 17 %. V roce 2008 bylo v rámci EU27 ohroženo chudobou 20% mladých lidí do 17 let, v ČR 13%; 19% lidí nad 65 let, v ČR 7%. Kromě chudoby dále rozlišujeme stav materiální deprivace. V něm žijí lidé, kteří si nemohou dovolit nejméně tři z následujících devíti položek: platit nájem nebo hypotéku a poplatky za provoz domácnosti, přiměřeně si vytápět domov, uhrazovat nečekané výdaje nad 6000 Kč, alespoň obden konzumovat maso a proteiny, pravidelně jezdit na dovolenou, pořídit si televizi, lednici, auto telefon. Co je relativní a absolutní chudoba? Podíl lidí žijících ve stavu materiální deprivace závisí na úrovni ekonomického rozvoje dané země. V České republice činila míra materiální deprivace 16%. 17

18 Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: je starší patnácti let, aktivně hledá práci, je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Míra nezaměstnanosti v době ekonomické krize v ČR i v Evropě rostla, v současnosti se snižuje: V červnu 2010 bylo bez práce v EU 23 mil. občanů. Míra nezaměstnanosti tak v EU dosahuje 9,6 %. Rozdíly: v Rakousku 3,9 %, ve Španělsku 20 %; v ČR 7,4 %. 18

19 Jak lze zdůvodnit toto rozvrstvení? 19

20 Nemožnost jedince či skupiny plně se účastnit na životě společnosti důsledek nerovného přístupu k některému ze základních zdrojů společnosti: zaměstnání, bydlení, sociální ochraně, zdravotní péči, vzdělání. Sociálně vyloučené či znevýhodněné skupiny v ČR: Nezaměstnaní Bezdomovci Osoby závislé na drogách a alkoholu Osoby se zdravotním postižením Osoby žijící pod hranicí chudoby Vězni Oběti trestných činů Osoby podléhající domácímu násilí Mladí dospělí, vycházející z dětských domovů Příslušníci etnických a národnostních menšin Osoby s nízkým stupněm dosaženého vzdělání Senioři Všechny uvedené skupiny jsou cílovými skupinami sociální politiky vytváření takových podmínek, aby tyto situace nenastávaly nebo aby se z nich osoby mohly vymanit sociální práce konkrétní pomoc osobám, které se do těchto situací dostaly klientům. 20