49 51'15.01"N 18 32'29.58"E. GPS poloha:

Transkript

1 Fryštát Fryštát '15.01"N 18 32'29.58"E (empírového stylu) se dochoval jako jediný ze tří zámků, které se ještě v minulém století ve městě nacházely. Nachází se v Karviné-Fryštátě na Masarykově nám. K zámku patří volně přístupný rozlehlý park B.Němcové. Nejznámější majitelé zámku byli těšínští Piastovci a poslední majitelé hraběcí Larischové. Vstupenku si můžete koupit do tří okruhů: hlavní a vedlejší budova a galerie. V zámku není možno fotit. Autor článku: Monika Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Fryštát - zámek Karviná 49 51'12.66"N 18 32'28.25"E Fryštát, zámek situovaný na nově zrekonstruovaném náměstí Karviné, stojí za prohlédnutí. Nejen jeho interiéry s průvodcem, za procházku stojí i Zámecká zahrada. Tento zámek jsme navštívili autem, ale k zámku dojedete i autobusy nebo vlakem. Autor článku: Zuzana Vybíralová Další informace najdete zde: Fryštát 49 51'12.27"N 18 32'26.75"E Empírový zámek se nachází ve Fryštátu, který dnes tvoří historické centrum Karviné v Moravskoslezské kraji. je významným kulturním centrem města, pořádají se tady výstavy a koncerty. je trojkřídlá budova, která má fasády členěné římsami a pilastry. Návštěvníci si mohou prohlédnout rozsáhlou expozici šlechtického nábytku a umělecko-historických sbírek ze 16.? 20. století a jednu z našich nejvýznamnějších zámeckých knihoven s mnoha vzácnými rukopisy. U zámku je anglický park. je přístupný od dubna do října denně kromě pondělí a první soboty v měsíci, kdy se tu konají svatební obřady. Historie Knížecí hrad těšínských Piastovců je poprvé písemně doložen v roce Po požáru v roce 1511 byl hrad za knížete Kazimíra přestavěn na raně renesanční zámek. Těšínská knížata vlastnila zámek do roku 1572, pak se majitelé rychle střídali. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek za Gašínských z Gašína barokně upraven a rozšířen. Za Larisch- Mönnichů, kterým objekt patřil až do roku 1945, byl zámek na konci 18. století empírově přestavěn. Po rozsáhlé rekonstrukci byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Další informace najdete zde: Potok Chotěbuzka 49 46'26.52"N 18 33'21.69"E Chotěbuzka pramení na třech místech na stráni kopce severním směrem od osady Koňakov v nadmořské výšce kolem 380 metrů. Tok Chotěbuzky směřuje severním směrem. Říčka protéká osadou Stanislavice, dále teče kolem západního okraje obce Chotěbuz a východním směrem od železniční stanice v Albrechticích ústí do řeky Stonávky. Přítoky Chotěbuzky tvoří několik bezejmenných potůčků. V osadě Stanislavice podtéká Chotěbuzka silnici spojující Havířov a Český Těšín. Další informace najdete zde: Chotěbuz 49 46'9.51"N 18 34'9.43"E V severní části obce Chotěbuz najdeme budovu zámku a v jejím sousedství vysokou hlásku, která se dochovala z původního hradu. Budova zámku patří školnímu statku v Českém Těšíně a je značně zchátralá. není veřejnosti přístupný. Vysoká hláska stojící v sousedství zámku byla zrekonstruovaná. Další informace najdete zde: Těrlicko Přehrada 49 46'33.81"N 18 30'58.23"E Na řece Stonávce byla uvedena do provozu v roce 1962 Těrlická vodní nádrž jako zásobárna užitkové vody na Těšínsku. Přehrada se stala rovněž střediskem rozsáhlé vodní rekreace a cestovního ruchu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Má tři veřejné pláže, loděnice s půjčovnami loděk a sportovních potřeb, jediný vlek na Moravě a ve Slezsku pro vodní lyžování, tábořiště, dětské chatové tábory, rekreační zařízení desítky soukromých chat. Velmi rozšířen je také rybolov a působí zde mezinárodně úspěšný klub sportovního potápění. Okolí vodní nádrže je obklopeno členitou a malebnou těšínskou pahorkatinou, která návštěvníkům poskytuje turisticky vděčné trasy s mírně zvlněným terénem a s pěknými rozhledy do krajiny. Z Těrlicka je možné putovat po značkách k blízkým lokalitám Beskyd, na vyhlídkový vrch Babí horu anebo navštívit nedaleké rekreační středisko Žermanickou přehradu. Výstavba přehrady a vybudování "nového" Těrlicka podstatně omezila množství dochovaných památek. Další informace najdete zde: Lázně Lázně Darkov 49 50'23.95"N 18 32'46.55"E Lázně Darkov jsou městskou částí města Karviná. Lázně jsou tvořeny dvěmi areály, a to Léčebnou Darkov, jejíž součástí je i dětské oddělení, a Rehabilitačním sanatoriem v Karviné- Hranicích. Lázně Darkov byly založeny v roce Lázně se specializují na léčbu pohybového aparátu, neurologických nemocí, nemocí oběhového ústrojí, na stavy po popáleninách a dětské kožní nemoci. K léčení je využívaná jodobromová voda, která se vyznačuje vysokým obsahem jodu. V areálu lázní je bohatá nabídka sportovního vyžití. Kromě relaxačních procházek do okolních parků a lesů je možné si zahrát tenis, stolní tenis, kuželky, biliár či minigolf. V areálu lázní byl vybudován bazén se saunou a fitness. Historie Nejstarší dochované lázeňské budovy najdeme v Karviné- Darkově. Byly postaveny v letech 1870 až K další výstavbě lázeňských budov došlo v roce 1895 až 1902, poslední etapa výstavby proběhla v roce Kolem lázeňských budov je Lázeňský park. V roce 1989 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce budov a parku. Některé lázeňské budovy jsou chráněné jako kulturní památky. Rehabilitační sanatorium v Karviné-Hranicích bylo vybudováno až v letech 1976 až 1980 a zdejší bazén pro rehabilitaci byl dostavěn v roce V areálu lázní se nachází kaple svaté Anny postavená v roce V jižní části lázní najdeme zajímavou technickou památku - železobetonový most přes řeku Olši, který byl vybudován v roce Nedávno byla provedena rozsáhlá rekonstrukce mostu. Další informace najdete zde: Chotěbuz - Archeopark Hradiště 49 47'10.04"N 18 35'22.89"E V mítsní části obce Chotěbuz- Podobora je bikulturní hradisko, které zde vybudoval lid lužických popelnicových polí v období 800 až 750 let před n.l. Od poloviny 8. století do 11. století se na tomto území usídlili Slované. V dnešní je areál Hradiště využit a chráněnen jako archeopark. Archeopark se rozkládá severozápadně od osady Podobora a u východního okraje Louckého lesa. Do osady Podobora vede zelené turistická zančka a značená cyklostezka. Další informace najdete zde: Důl Gabriela Technická památka 49 49'55.06"N 18 29'39.66"E Důl Gabriela, jméno zřejmě nejvíce hodící se k této bývalé šachtě a pokud dnes někdo zavede na ni řeč, tak ji ani jinak neřekne. Ani si při tom možná nevybaví, že nesla jméno na počest manželky zakladatele dolu - hraběte Žerotína. Psal se rok 1852, když po impulsu z objevení 79cm vysoké uhelné sloje, rozhodl pro základy budoucí šachty. Šachta procházela od počátku bouřlivými obdobími od různých požárů, výbuchů až třeba po dočasné upuštění od těžby. Navzdory neslavné minulosti byl důl i povrchové zařízení opět zprovozněn, náležitě zmodernizován kolem r a opět silou přírody ničen, včetně rozboření těžních věží díky výbuchu plynů v r Po dvou letech začal důl znovu těžit a v podobě shodné od tohoto období se zachoval po celý zbytek své životnosti. V roce 2004 vyjel jeho jámou Poslední vozík. Horníci byli převedeni na sousední Důl Darkov. V těžebním poli bývalého Dolu Gabriela zůstalo v tu dobu ještě kolem milionu tun uhlí a ty se pak dobývali oklikou z Dolu Darkov. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Bývalý Důl Gabriela, (dříve taky UNRRA, pak Mír a opět Gabriela) dnes reprezentují již jen dvě těžní věže a budovy náležící k výbavě věží. Zbytek byl zbourán, celý miniareál je oplocen, přístup tudíž teoreticky žádný. Momentálně nám musí stačit pohled zpoza plota". A to raději z povzdálí než zblízka. Hlídači objektu totiž nějak nemají rádi, když se jim v blízkosti areálu někdo producíruje. Přesto jim přímo za zády, na spodní přístupové cestě, takže dost na očích, party zlodějů louskají kabely a rozebírají auta. Spousta harampádí z této činnosti se povaluje po silničce a možná kdekoho odradí pokračovat dál, až k samotnému objektu a hlavně za něj, odkud je na bývalý důl nejlepší pohled. Navíc od r už ani přilehlá louka není pokosená, takže toto místo pomalu dostává status zapomění. Ale přesto si tato unikátní technická památká své místo na slunci a patřičnou pozornost zaslouží, už jen kvůli své dlouhé historii. Na místní komunikaci, vedou k bývalému dolu, se odbočuje vlevo z hlavní silnice Karviná - Havířov na kopečku po projetí kolem Dolu ČSA a z opačného směru odbočit vravo po projetí kolem Kostela Svatého Petra z Alkantary. Autor článku: Milan Šurkala Další informace najdete zde: Česká Pisa v Karviné Kostel 49 51'14.30"N 18 32'30.16"E Česká Pisa v Karviné. Kostel svatého Petra z Alkantary je raritou celého regionu. Vlivem důlní činnosti klassla zem pod kostelem o 37 metrů, kostel přesto zůstal stát, ikdyž,,našikmo,,. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: Kostelík Svatého Petra z Alkantary v Karviné - Dolech Kostel 49 50'4.69"N 18 29'22.29"E Kostelík Svatého Petra z Alkantary najdeme poblíž silnice Karviná - Havířov, resp. Ostrava, mezi dolem ČSA a kruhovým objezdem u bývalého Dolu Barbora (dříve Důl 1. Máj). Jde o jednu z mála zachovalých staveb z někdejšího hornického města - Karviné. O jeho hustotě osídlení svědčí i rozlehlý hřbitov, který leží naproti přes silnici. Téměř vše padlo za oběť těžbě černého uhlí, konkrétně právě pod touto lokalitou bylo vyrubáno" mnoho uhelných slojí o celkové mocnosti cca 53m. Díky tomu došlo i k poklesu samotného kostela o cca 36m a současnému naklonění o 6, 8. Pamětníci jistě ještě znají, jak byl téměř na úrovni blízkého bývalého dolu Gabriela (dříve Důl Mír). Bývaly časy, kdy k němu před šichtou chodili horníci z Gabriely a krátkou modlitbou si vyprošovali u vyšších mocností (patronky Svaté Barbory) bezpečný návrat po šichtě domů. Kostelík (byl postaven v r v barokním slohu) se zachoval do dneška jenom díky tomu, že jej předkové prozíravě postavili na betonové desce a tak se jenom v průběhu let nakláněl jednou na tu, podruhé na druhou stranu, upadal níže a níže až se v jeho okolí v dolince vytvořil pěkný Rybníček. Jistou a ne nepodstatnou součástí záchrany stavby taky bylo její svázání" příčními tyčemi, držící pokupě protější zdi. Nic už tak nebrání, aby se v něm po celkové rekonstrukci opět mohli konat bohoslužby, už sice jenom v pátky a soboty po hod a už ne pro horníky Gabriely (těch pár ještě pracovně aktivních je roztroušeno po okolních šachtách), ale pro širší veřejnost. Autor článku: Milan Šurkala Další informace najdete zde: kostel sv.petra z Alkantary Kostel 49 50'4.25"N 18 29'22.16"E Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné Dolech je také znám jako šikmý kostel v Karviné nebo česká Pisa. Kostel byl postaven v roce 1736 v barokním slohu a viditelné sešikmení kostela je způsobeno těžbou uhlí pod tímto kostelem během minulého století což mělo z následek pokles půdy o 36 metrů. Kostel se tak stal opravdovou raritou a turistickým lákadlem nejen obyvatel Karviné. Autor článku: Roman Kotoulek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Křivý Důl 49 48'36.68"N 18 30'10.11"E Křivý Důl je rozcestí a orientační místo na červené turistické značce a nachází se severovýchodním směrem od obce Horní Suchá. Rozcestník je umístěn na sloupku na okraji silnice u okraje lesa a nedaleko malé vodní nádrže, která byla vybudovaná na toku Křivého potoka. Silnice vedoucí kolem rozcestí spojuje Horní Suchou a Stonavu. Červená značka procházející rozcestím vede od autobusového nádraží v Havířově a přes rozcestí dále do lázeňského areálu Darkov, v jižní části města Karviná. Další informace najdete zde: Albrechtice - rozcestí 49 47'4.54"N 18 32'2.97"E najdeme nedaleko východního okraje obce Albrechtice. Tímto rozcestím procházejí dvě turistické značené trasy a to žlutá a zelené. Výchozím bodem zelené trasy je západním směrem vlakové nádraží v Havířově a dojdeme po ní východním směrem k železniční stanici v Chotěbuzi. Výchozím bodem žluté značky je železniční stanice v Albrechticích a žlutá trasa vede k severnímu okraji osady Kostelec na rozcestí Pod Kostelcem. Další informace najdete zde: Dolany 49 46'54.72"N 18 28'21.74"E Dolany je orientační místo a rozcestí na zelené turistické značce. Toto rozcestí se nachází severním směrem od obce Životice a na okraji lesa. V okolí rozcestí je zahrádkářská kolonie a několik chat. Tímto rozcestím rovněž prochází značená cyklostezka. Východním směrem po zelené značce půjdeme z tohoto rozcestí částečně oblastí lesa k přehradní hrázi vodní nádrže Těrlicko. Vydáme-li se po zelené opačným směrem dojdeme do centra města Havířov. Další informace najdete zde: Albrechtice - Paseky 49 47'9.78"N 18 33'4.35"E Albrechtice - Paseky najdeme na zelené turistické trase vedoucí z města Havířov od vlakového nádraží kolem Těrlické vodní nádrže a přes obec Albrechtice k železniční stanici v obci Chotěbuz. je v jižní části osady Paseky a na západním okraji Louckého lesa. Osada se rozkládá východním směrem od obce Albrachtice. Loucký les se rozprostírá mezi obcemi Stonavou a Chotěbuzí. U východního okraje lesa je Archeopark Podobora. Další informace najdete zde: ŽST Karviná hlavní nádraží - železniční stanice 49 51'27.94"N 18 31'31.67"E Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka mezinárodní pokladní přepážka ČD centrum čtečka in-karet výdej in-karet platba platební kartou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 platba v eurech ČD Kurýr čekárna pro cestující úschovna zavazadel úschovna Kol WC sprchy zastávka MHD veřejné parkoviště restaurace bufet nebo rychlé občerstvení další obchody a služby pošta mobilní zvedací plošina přístupnost pro sluchově postižené prostory pro cestující integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: Albrechtice - Zámostí 49 46'40.45"N 18 31'46.21"E Zámostí je osada, rozkládájící se nedaleko východního okraje obce Albrechtice. Albrechtice - Zámostí najdeme u jižního okraje této osady. je křižovatkou dvou turistických tras a to žluté, která vede od severu k jihu a jejím výchozím bodem je železniční stanice v Albrechticích. Zelené trasa vede od západu k východu a výchozím bodem je vlakové nádraží v Havířově. Jihovýchodním směrem se nad tímto rozcestím zvedá vrchol kopce Pastuchovka ( 323 m.n.m.). Další informace najdete zde: Chotěbuz - obora 49 46'51.34"N 18 34'7.01"E Chotěbuz- obora je rozcestí a orientační místo na zelené turistické značce. Toto rozcestí se nachází severním směrem od obce Chotěbuz a na okraji Louckého lesa. V severovýchodní části Louckého lesa je vybudován Archeopark Podobora. Východním směrem z rozcestí nás zelená značka zavede k železniční stanici Chotěbuz. Vydáme- li se po zelené západním směrem oblastí Louckého lesa dojdeme kolem obce Albrechtice k vodní nádrži Těrlicko. Další informace najdete zde: Životice - hájenka 49 46'47.94"N 18 28'53.76"E Životice - hájenka je rozcestí červené a zelené turistické trasy a nachází se u severního okraje obce Životice. Rozcestník je umístěn na okraji lesa u křižovatky lesních cest. Nedaleko rozcestí je hájenka. Západním směrem dojdeme z rozcestí po zelené značce k vlakovému nádraží v Havířově a východním směrem kolem vodní nádrže Těrlicko k železniční stanici v obci Chotěbuz. Jižním směrem vede červená značka z těchto míst kolem Památníku Životické tragédie k autobusovému nádraží v Havířově a opačným směrem se po červené vydáme do lázeňského areálu lázní Darkov v jižní části města Karviná. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6