Průvodce "Průvodce Doubrava"

Transkript

1 Fryštát Zámek 49 51'12.27"N 18 32'26.75"E Empírový zámek se nachází ve Fryštátu, který dnes tvoří historické centrum Karviné v Moravskoslezské kraji. Zámek je významným kulturním centrem města, pořádají se tady výstavy a koncerty. Zámek je trojkřídlá budova, která má fasády členěné římsami a pilastry. Návštěvníci si mohou prohlédnout rozsáhlou expozici šlechtického nábytku a umělecko-historických sbírek ze 16.? 20. století a jednu z našich nejvýznamnějších zámeckých knihoven s mnoha vzácnými rukopisy. U zámku je anglický park. Zámek je přístupný od dubna do října denně kromě pondělí a první soboty v měsíci, kdy se tu konají svatební obřady. Historie Knížecí hrad těšínských Piastovců je poprvé písemně doložen v roce Po požáru v roce 1511 byl hrad za knížete Kazimíra přestavěn na raně renesanční zámek. Těšínská knížata vlastnila zámek do roku 1572, pak se majitelé rychle střídali. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek za Gašínských z Gašína barokně upraven a rozšířen. Za Larisch- Mönnichů, kterým objekt patřil až do roku 1945, byl zámek na konci 18. století empírově přestavěn. Po rozsáhlé rekonstrukci byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Zámek Fryštát Zámek Zámek Fryštát '15.01"N 18 32'29.58"E Zámek (empírového stylu) se dochoval jako jediný ze tří zámků, které se ještě v minulém století ve městě nacházely. Nachází se v Karviné-Fryštátě na Masarykově nám. K zámku patří volně přístupný rozlehlý park B.Němcové. Nejznámější majitelé zámku byli těšínští Piastovci a poslední majitelé hraběcí Larischové. Vstupenku si můžete koupit do tří okruhů: hlavní a vedlejší budova a galerie. V zámku není možno fotit. Autor článku: Monika Další informace najdete zde: Park Zámecký park - park Boženy Němcové v Karviné 49 51'14.29"N 18 32'30.16"E Zámecký park - park Boženy Němcové v Karviné V sobotní odpoledne jsme se vypravili do nedaleké Karviné na procházku zámeckým parkem v podzimním hávu. Park Boženy Němcové (původní zámecký park) byl založen r v anglickém slohu po empírové přestavbě Zámku Fryštátu. Do parku se vchází z náměstí hlavní bránou spojující zámek a kostel. Parkem zurčí potůček Mlýnka. Je zde dětský koutek ve stylu slovanského hradiště a zookoutek s výběhem pro daňky, srnce a pávy. Pod zámkem roste památný strom platan javorolistý. Zrekonstruován je rekreační areál Loděnice u slepého ramene Olše. Park spolu s historickým jádrem města a Lázeňským parkem patří do městské památkové zóny. Nechyběl také zákusek v lázeňské kavárně. Autor článku: Monika Další informace najdete zde: Skučák Rezervace 49 51'50.89"N 18 23'30.55"E Skučák je přírodní rezervace, která se rozkládá u východního okraje městečka Rychvald a kolem stejnojmenného rybníka Skučák. Východním směrem od Rychvaldu leží město Orlová, severním směrem město Bohumín. Vydáme- li se západním směrem dorazíme do Ostravy a jižním směrem dorazíme do obce Petřvald. Přírodní rezervaci Skučák tvoří vodní plocha stejnojmenného rybníka, okolní porosty rákosu a podmáčené louky. Zdejší rybník je součástí souboru rybníků vytvořených v oblasti ostravskokarvinské uhelné pánve. Přesto. Že se přírodní rezervace rozkládá v sousedství města vyskytuje se tu řada živočichů. Mezi obojživelníky můžeme pozorovat silně ohrožené druhy a to čolka obecného, rosničku zelenou, skokana zeleného a vzácný druh skokana ostronosého. Rybník se stal útočištěm několika druhům ptáků a to potápce roháčů, různým druhům Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 kachen, čírky obecné a ohroženého druhu čírky modré a lžičáka pestrého. V hustém rákosí rostoucím u břehu rybníka pak můžeme vidět motáka pochopa, silně ohroženého chřástala vodního a kolem čtyř druhů rákosníků. Okolní mokřady kolem rybníka si jako svůj lovecký revír zvolili lasice hranostaj a tchoř tmavý. Tato oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1969 a zaujímá rozlohu 30,08 hektarů. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 214 až 215 metrů. Nedaleko jižního okraje přírodní rezervace prochází značená cyklistická trasa nesoucí název Permoníkova. Od kostela v městečku Rychvald se vydáme východním směrem po cyklostezce a na východním okraji a u severního okraje silnice se rozkládá vodní polcha rybníka Skučák, který tvoří západní část přírodní rezervace. Z města Orlová se od muzea Těšínska vydáme po cyklostezce jižním směrem a nedaleko přejezdu přes železnici budeme pokračovat po Permoníkově cykolstezce vedoucí severozápadním směrem západním směrem. Tato trasa nás zavede na okraj městečka Rychvald, kde je přírodní rezervace. V Ostravě se po jedné z místní sítě cyklostezek vydáme do městské části Heřmanice. U severního okraje této čtvrti prochází trasa Permoníkovi cyklistické trasy na kterou se připojíme a pokračujeme východním směrem do Rychvaldu. Z města Bohumín se můžeme vydat pěšky. Od železniční stanice vede jižním směrem z města zelená turistická trasa, po které půjdeme do osady Nový Dvůr. V této osadě se odkloníme od turistické trasy a dále se vydáme kolem zemědělského družstva do městečka Rychvald, kterým projdeme k jeho jihovýchodnímu okraji. Další informace najdete zde: Říčka Sušanka 49 47'49.37"N 18 25'52.10"E Sušanka je malá říčka, která protéká severní částí Havířova a jeho městskými částmi. Na toku Sušanky najdeme několik malých jezů a část břehů kolem toku je zpevněna kamenými bloky. Sušanka má kamenité řečiště. Tento potok pramení ve dvou samostatných ramenech, které se do jednoho toku spojí u východního okraje městské části Havířova a to Suché, východně nedaleko hotelu Impuls. Prameniště jednoho ramene Sušanky najdeme u jižního okraje lesa, který se rozprostírá severním směrem od osady Pacalůvka. Pramen druhého ramene je v malém lesíku u západního okraje části Havířova, Životic. V části Havířova, Prostřední Suché je podél toku Sušanky vybudováno několik rybníků. Sušanka podtéká silnici směřující od kruhové křižovatky na okraji Havířova do centra města a nedaleko od těchto míst západně od místního Koupaliště ústí Sušanka do řeky Lučiny. Další informace najdete zde: Golf Golf Lipiny (Karviná) 49 50'55.14"N 18 30'59.90"E V roce 2012 na jaře otevřené hřiště. Nádherné greeny a farewaye. Starostlivý maršál, který neváhá golfistům poradit a pomoci jak hrát resp. ošetřovat green. Pokud kliknete sem, tak uvidíte zaznamenanou trasu z mistrovského hřiště. A zde si můžete prohlédnout trasu veřejného hřiště. Autor článku: Miloslav Jakeš Další informace najdete zde: Lázně Lázně Darkov 49 50'23.95"N 18 32'46.55"E Lázně Darkov jsou městskou částí města Karviná. Lázně jsou tvořeny dvěmi areály, a to Léčebnou Darkov, jejíž součástí je i dětské oddělení, a Rehabilitačním sanatoriem v Karviné- Hranicích. Lázně Darkov byly založeny v roce Lázně se specializují na léčbu pohybového aparátu, neurologických nemocí, nemocí oběhového ústrojí, na stavy po popáleninách a dětské kožní nemoci. K léčení je využívaná jodobromová voda, která se vyznačuje vysokým obsahem jodu. V areálu lázní je bohatá nabídka sportovního vyžití. Kromě relaxačních procházek do okolních parků a lesů je možné si zahrát tenis, stolní tenis, kuželky, biliár či minigolf. V areálu lázní byl vybudován bazén se saunou a fitness. Historie Nejstarší dochované lázeňské budovy najdeme v Karviné- Darkově. Byly postaveny v letech 1870 až K další výstavbě lázeňských budov došlo v roce 1895 až 1902, poslední etapa výstavby proběhla v roce Kolem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 lázeňských budov je Lázeňský park. V roce 1989 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce budov a parku. Některé lázeňské budovy jsou chráněné jako kulturní památky. Rehabilitační sanatorium v Karviné-Hranicích bylo vybudováno až v letech 1976 až 1980 a zdejší bazén pro rehabilitaci byl dostavěn v roce V areálu lázní se nachází kaple svaté Anny postavená v roce V jižní části lázní najdeme zajímavou technickou památku - železobetonový most přes řeku Olši, který byl vybudován v roce Nedávno byla provedena rozsáhlá rekonstrukce mostu. Další informace najdete zde: Lázně Karviná 49 50'11.58"N 18 32'39.59"E Velmi dobře léčí pohybové a oběhové ústrojí jsou považovány za jedny z nejúspěšnějších lázní nachází se v městě Karviná. Autor článku: Marek Bůcha Další informace najdete zde: Solná jeskyně Dětmarovice Zajímavost Solná jeskyně Dětmarovice 49 53'5.57"N 18 27'12.06"E Relax v těchto inverzních dnech si dopřáváme v Solné jeskyni v Dětmarovicích při poslechu hudby a inhalaci soli z Mrtvého moře s přidáním Vincentky. Při proceduře ležíme přikrytí dekou na lehátcích. Malé děti si mohou hrát v solišti s kbelíčky a lopatičkou. Otevírací doba od : po, út, čt, pá 9-19 hod so 9-18 hod st, ne zavřeno Začátek procedury vždy v celou hodinu, je nutno se objednat. Cena: 1 vstup 100 kč pernamentka 10 vstupů 550 kč Autor článku: Monika Další informace najdete zde: Důl Gabriela Technická památka 49 49'55.06"N 18 29'39.66"E Důl Gabriela, jméno zřejmě nejvíce hodící se k této bývalé šachtě a pokud dnes někdo zavede na ni řeč, tak ji ani jinak neřekne. Ani si při tom možná nevybaví, že nesla jméno na počest manželky zakladatele dolu - hraběte Žerotína. Psal se rok 1852, když po impulsu z objevení 79cm vysoké uhelné sloje, rozhodl pro základy budoucí šachty. Šachta procházela od počátku bouřlivými obdobími od různých požárů, výbuchů až třeba po dočasné upuštění od těžby. Navzdory neslavné minulosti byl důl i povrchové zařízení opět zprovozněn, náležitě zmodernizován kolem r a opět silou přírody ničen, včetně rozboření těžních věží díky výbuchu plynů v r Po dvou letech začal důl znovu těžit a v podobě shodné od tohoto období se zachoval po celý zbytek své životnosti. V roce 2004 vyjel jeho jámou Poslední vozík. Horníci byli převedeni na sousední Důl Darkov. V těžebním poli bývalého Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Dolu Gabriela zůstalo v tu dobu ještě kolem milionu tun uhlí a ty se pak dobývali oklikou z Dolu Darkov. Bývalý Důl Gabriela, (dříve taky UNRRA, pak Mír a opět Gabriela) dnes reprezentují již jen dvě těžní věže a budovy náležící k výbavě věží. Zbytek byl zbourán, celý miniareál je oplocen, přístup tudíž teoreticky žádný. Momentálně nám musí stačit pohled zpoza plota". A to raději z povzdálí než zblízka. Hlídači objektu totiž nějak nemají rádi, když se jim v blízkosti areálu někdo producíruje. Přesto jim přímo za zády, na spodní přístupové cestě, takže dost na očích, party zlodějů louskají kabely a rozebírají auta. Spousta harampádí z této činnosti se povaluje po silničce a možná kdekoho odradí pokračovat dál, až k samotnému objektu a hlavně za něj, odkud je na bývalý důl nejlepší pohled. Navíc od r už ani přilehlá louka není pokosená, takže toto místo pomalu dostává status zapomění. Ale přesto si tato unikátní technická památká své místo na slunci a patřičnou pozornost zaslouží, už jen kvůli své dlouhé historii. Na místní komunikaci, vedou k bývalému dolu, se odbočuje vlevo z hlavní silnice Karviná - Havířov na kopečku po projetí kolem Dolu ČSA a z opačného směru odbočit vravo po projetí kolem Kostela Svatého Petra z Alkantary. Autor článku: Milan Šurkala Další informace najdete zde: Orlová výstavní síň Muzea Těšínska Muzeum 49 52'19.45"N 18 25'34.07"E Orlová - město ležící v Moravskoslezském kraji mezi Ostravou a Karvinou. První písemná zmínka je z r a letos bude slavit 790 let. V r byla Orlová povýšena na městys a v r na město. První muzeum v Orlové bylo založeno r V období let 1945 až 1998 muzeum zde nebylo. Teprve r Muzeum Těšínska otevřelo svou další pobočku v Orlové jako výstavní síň. Ta se nachází v budově Domu dětí a mládeže. Do zde probíhala výstava Orlová - minulost a současnost. Od do zde bude výstava pod názvem Slezská vlasti, půdo svatá... České národní hnutí na Těšínsku. V muzeu se pořádají výstavy, přednášky a různé akce pro děti mateřských a základních škol. Všechny další informace jsou na pěkných webových stránkách Muzea Těšínska. Autor článku: Dagmar Titzová Další informace najdete zde: Orlová - evangelický kostel a hřbitov Kostel 49 52'17.87"N 18 25'21.72"E Při svých toulkách jsem navštívila kostel Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Orlové- Městě. Je to vlastně původní stará Orlová, která vlivem poddolování postupně zaniká. Mnoho budov bylo zbouráno, ale bylo zachováno historické jádro s radnicí a římsko- katol. kostelem. Další stavbou, která se dochovala je Evangelický kostel. Je to církevní stavba ve stylu romantického klasicizmu, vysvěcená r Oltář je dílem řezbáře Nitry z Horních Bludovic. Věž má tři zvony z r od firmy z Lipska. Vlivem důlních škod se musela budova kostela několikrát opravovat, poslední velká oprava je z r Od r je kostel zapsán jako kulturní památka ČR. Ke kostelu patřil i evangelický hřbitov v nedalekém parčíku (lesíku). Nachází se v lokalitě Cingrův kopec a byl funkční v letech , kdy zde proběhlo poslední pohřbení. Opět vlivem poddolování se začaly propadat hrobky a dlouhou dobu docházelo k jeho zdevastování. V r došlo k vybagrování hřbitova. Ke 150 výročí vzniku sboru a vysvěcení kostela v r. 2012, bylo toto místo upraveno jako pietní připomínka. Autor článku: Dagmar Titzová Další informace najdete zde: Česká Pisa v Karviné Kostel 49 51'14.30"N 18 32'30.16"E Česká Pisa v Karviné. Kostel svatého Petra z Alkantary je raritou celého regionu. Vlivem důlní činnosti klassla zem pod kostelem o 37 metrů, kostel přesto zůstal stát, ikdyž,,našikmo,,. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: Kostelík Svatého Petra z Alkantary v Karviné - Dolech Kostel 49 50'4.69"N 18 29'22.29"E Kostelík Svatého Petra z Alkantary najdeme poblíž silnice Karviná - Havířov, resp. Ostrava, mezi dolem ČSA a kruhovým objezdem u bývalého Dolu Barbora (dříve Důl 1. Máj). Jde o jednu z mála zachovalých staveb z někdejšího hornického města - Karviné. O jeho hustotě osídlení svědčí i rozlehlý hřbitov, který leží naproti přes silnici. Téměř vše padlo za oběť těžbě černého uhlí, konkrétně právě pod touto lokalitou bylo vyrubáno" mnoho uhelných slojí o celkové mocnosti cca 53m. Díky tomu došlo i k poklesu samotného kostela o cca 36m a současnému naklonění o 6, 8. Pamětníci jistě ještě znají, jak byl téměř na úrovni blízkého bývalého dolu Gabriela (dříve Důl Mír). Bývaly časy, kdy k němu před šichtou chodili horníci z Gabriely a krátkou modlitbou si vyprošovali u vyšších mocností (patronky Svaté Barbory) bezpečný návrat po šichtě domů. Kostelík (byl postaven v r v barokním slohu) se zachoval do dneška jenom díky tomu, že jej předkové prozíravě postavili na betonové desce a tak se jenom v průběhu let nakláněl jednou na tu, podruhé na druhou stranu, upadal níže a níže až se v jeho okolí v dolince vytvořil pěkný Rybníček. Jistou a ne nepodstatnou součástí záchrany stavby taky bylo její svázání" příčními tyčemi, držící pokupě protější zdi. Nic už tak nebrání, aby se v něm po celkové rekonstrukci opět mohli konat bohoslužby, už sice jenom v pátky a soboty po hod a už ne pro horníky Gabriely (těch pár ještě pracovně aktivních je roztroušeno po okolních šachtách), ale pro širší veřejnost. Autor článku: Milan Šurkala Další informace najdete zde: Křivý Důl Rozcestí 49 48'36.68"N 18 30'10.11"E Křivý Důl je rozcestí a orientační místo na červené turistické značce a nachází se severovýchodním směrem od obce Horní Suchá. Rozcestník je umístěn na sloupku na okraji silnice u okraje lesa a nedaleko malé vodní nádrže, která byla vybudovaná na toku Křivého potoka. Silnice vedoucí kolem rozcestí spojuje Horní Suchou a Stonavu. Červená značka procházející rozcestím vede od autobusového nádraží v Havířově a přes rozcestí dále do lázeňského areálu Darkov, v jižní části města Karviná. Další informace najdete zde: Karviná hlavní nádraží - železniční stanice 49 51'27.94"N 18 31'31.67"E vnitrostátní pokladní přepážka mezinárodní pokladní přepážka ČD centrum čtečka in-karet výdej in-karet platba platební kartou platba v eurech ČD Kurýr čekárna pro cestující úschovna zavazadel úschovna Kol WC sprchy zastávka MHD veřejné parkoviště restaurace Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 bufet nebo rychlé občerstvení další obchody a služby pošta mobilní zvedací plošina přístupnost pro sluchově postižené prostory pro cestující Další informace najdete zde: Karviná - autobusové nádraží Ostatní 49 51'20.66"N 18 31'39.50"E Nachází se na západním okraji města v bezprostřední blízkosti vlakového nádraží. Odjíždí odtud všechny dálkové spoje a dále pak spoje do obcí karvinského regionu. Taktéž i spoje zdejší městské hromadné dopravy. V nádražní budově je čekárna a občerstvení. Turistická mapa KČT 1: č Ostravsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Dětmarovice - železniční stanice 49 54'6.42"N 18 27'50.65"E vnitrostátní pokladní přepážka čtečka in-karet výdej in-karet platba v eurech WC zastávka linkových autobusů přístupnost pro sluchově postižené prostory pro cestující Další informace najdete zde: Závada - železniční stanice Zastávka vlaku 49 53'51.04"N 18 30'30.80"E Další informace najdete zde: Petrovice u Karviné - železniční stanice 49 53'40.97"N 18 32'52.47"E WC veřejné parkoviště restaurace pošta Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 přístupnost pro sluchově postižené Další informace najdete zde: Havířov-Suchá - železniční stanice 49 47'24.59"N 18 27'28.18"E vnitrostátní pokladní přepážka čtečka in-karet výdej in-karet platba v eurech zastávka MHD veřejné parkoviště prostory pro cestující Další informace najdete zde: Dolní Lutyně - železniční stanice Zastávka vlaku 49 54'44.69"N 18 24'37.25"E Další informace najdete zde: Horní Suchá - železniční stanice 49 47'33.88"N 18 29'11.15"E vnitrostátní pokladní přepážka čtečka in-karet výdej in-karet platba v eurech zastávka MHD veřejné parkoviště prostory pro cestující Další informace najdete zde: Karviná-Darkov - železniční stanice Zastávka vlaku 49 50'5.37"N 18 32'22.14"E Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8